Před několika dny několik významných evropských intelektuálů - včetně britského filosofa Rogera Scrutona, bývalého polského ministra školství Ryszarda Legutka, německého vědce Roberta Spaemanna či profesora Rémi Braguea ze Sorbonny - zveřejnilo Pařížskou výzvu (celým názvem "Pařížská výzva: Evropa, v níž lze věřit"). V tomto svém prohlášení odmítli "falešné křesťanství univerzálních lidských práv" a "utopické, pseudo-náboženské křížové výpravy za svět bez hranic". Namísto toho vyzvali k zachování Evropy založené na "křesťanských kořenech" a k čerpání inspirace z "klasické tradice" a odmítnutí multikulturalismu:
"Patroni falešné Evropy jsou posedlí předsudkem nevyhnutelného pokroku. Věří, že dějiny jsou na jejich straně a tato víra je činí zpupnými a arogantními, nejsou schopni uvědomit si defekty post-národního, post-kulturního světa, který vytvářejí. Navíc nemají potuchy o skutečných zdrojích lidské slušnosti, jež je jim tak drahá – stejně jako i nám. Křesťanské kořeny Evropy ignorují, dokonce zavrhují. Zároveň se velice snaží, aby neurazili muslimy, o nichž si myslí, že nadšeně přijmou jejich sekulární, multikulturní náhled."
V roce 2007, v reflexi kulturní krize našeho kontinentu, papež Benedikt XVI. řekl, že Evropa teď "pochybuje o své vlastní identitě". V roce 2017 pak Evropa pokročila ještě dále: vytvořila si post-křesťanskou proislámskou identitu. Evropské budovy a instituce důsledně vymazaly křesťanství - a islám vítají.
Evropský parlament nedávno otevřel vlastní muzeum - jmenuje se "Dům evropských dějin" a na jeho zbudování padlo 56 miliónů eur (skoro jeden a půl miliardy Kč). Hlavní myšlenkou bylo názorné ztvárnění a předání poselství historického příběhu poválečného období na cestě k evropskému sjednocení. Museum sídlí v krásné bruselské budově postavené ve stylu Art Deco. Avšak, jak poznamenal nizozemský intelektuál Arnold Huijgen, dům je "kulturně vyprázdněný":
"Vypadá to, že kolébkou Evropy je Francouzská revoluce. Tomu, co předcházelo, je zde věnován minimální prostor. Prominentní prostor naopak dostává Napoleonův zákoník a filosofie Karla Marxe, zatímco například kolonialismus je označován za stinnou stránku evropské kultury. [...] Avšak co je na tom domě nejpozoruhodnější, to je popření jakékoli existence náboženství. Jako by ve skutečnosti nikdy neexistovalo a nemělo sebemenší vliv na historický vývoj kontinentu. [...] Evropský sekularismus tak již nebojuje proti křesťanství, nýbrž jednoduše ignoruje jakýkoli náboženský aspekt v životě vůbec."
Bruselská byrokracie dokonce zamlčuje katolické kořeny své vlastní vlajky - dvanácti hvězd symbolizujících "ideál jednoty, solidarity a harmonie mezi národy Evropy". Tento symbol byl převzat od francouzského katolického výtvarníka Arsene Heitze, jenž se inspiroval v křesťanské ikonografii - zobrazení Panny Marie s hvězdami kolem hlavy. Jenomže Evropská unie ve svém oficiálním vysvětlení tento křesťanský původ nijak nezmiňuje.
Před časem měnový a ekonomický odbor při Evropské komisi nařídil Slovensku přepracovat své pamětní dvoueurové mince tak, aby byly odstraněny křesťanské symboly na vyobrazeních svatého Cyrila a Metoděje. Nebo dále: Mezi 75 tisíci slovy zamítnutého návrhu evropské ústavy není jediná zmínka o křesťanství.
 Evropská komise nařídila Slovensku přepracovat své pamětní mince, aby byly odstraněny křesťanské symboly na vyobrazeních svatého Cyrila a Metoděje. (zdroje obrázků: Mince – Evropská komise; Bratislava, Slovensko - Frettie/Wikimedia Commons) |
Německý ministr vnitra Thomas de Maziere, člen vládnoucí Křesťansko demokratické strany Angely Merkelové, nedávno navrhl zavedení muslimských svátků: "Proč bychom v místech, kde žije velké množství muslimů, nemohli přemýšlet o zavedení muslimských svátků?", řekl.
"Podvolení postupuje", odpověděla Erika Steinbachová, bývalá předsedkyně Svazu vysídlenců - Němců vystěhovaných z různých zemí východní Evropy na konci druhé světové války.
Beatrix von Storch, přední členka Alternativy pro Německo (AfD), zvládla jen napsat na twitteru: "NE! NE! NE!".
De Mazierův návrh pěkně ukazuje, že ve chvíli, kdy jde o islám, se oficiální "evropský postkřesťanský sekularismus" najednou kamsi vytratí.
Před několika týdny financovala Evropská unie výstavu nazvanou "Islám, to jsou i naše dějiny!". Konala se Bruselu. Výstava zobrazuje vliv islámu na vývoj Evropy. Oficiální prohlášení k výstavě říká:
"Historické důkazy znázorněné výstavou - realita dávné muslimské přítomnosti v Evropě a vzájemné interakce obou civilizací, které proti sobě navzájem bojovaly, ale také se prolínaly a ovlivňovaly - podporuje vzdělávací a politické úsilí: pomoci evropským muslimům a nemuslimům lépe pochopit jejich společné kulturní kořeny a kultivovat jejich vzájemné soužití".
Isabelle Benoit, historička podílející se na vytváření výstavy, řekla agentuře AP: "Chceme, aby bylo jasné, že islám je součástí evropské civilizace a že to není nějaký nedávný import, nýbrž něco, co má kořeny napříč 13 stoletími."
Oficiální evropský establishment se obrátil zády ke křesťanství. Vypadá to, že si neuvědomuje, do jaké míry náš kontinent a jeho obyvatelé stále závisí na morálních zásadách postavených na jejich humanitárních hodnotách v době, kdy radikální islám představil svoji civilizační výzvu pro Západ. "Je to zkrátka problém obalu, který má tendenci vyplnit se nicotou," napsal Ernesto Galli della Loggia v italském deníku lI Corriere della Sera.
"Není možné nevidět, že vedle obalu stojí dvě velké teologické a politické tradice - ruské pravoslaví a islám - zatímco nicota představuje pouze vybledávající křesťanské povědomí evropského Západu."
To je důvod, proč je tak těžké pochopit "logiku" oficiálního evropského nepřátelství vůči křesťanství a jeho příchylnost k totalitárnímu islámu. Evropa by mohla snadno být sekulární, aniž by musela být naladěna bojovně anti-křesťansky. Naopak snadné je pochopit, proč se tisíce Poláků zúčastnily masových modlitebních shromáždění podél své státní hranice, čímž vyjádřili nesouhlas se sekularizací a islamizací, což je vlastně současným oficiálním krédem Evropské unie.
Během druhé světové války se spojenci rozhodli nebombardovat Brusel, protože se měl stát kolébkou znovuzrození Evropy. Pokud však budou evropské elity pokračovat v tomto odvržení židovsko-křesťansko-humanistické kultury, mohl by se stát jejím hrobem.
Giulio Meotti, kulturní editor pro Il Foglio, italský novinář a spisovatel.