V přípravné zprávě o dopadech (impact report), jejíž kopii získal deník Financial Times před oficiálním zveřejněním, Evropská komise odhaduje, že pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 a poté o 100 % do roku 2050 – což je hlavním cílem Green Dealu tj. "Zelené dohody pro Evropu" – bude Evropa muset v letech 2031 až 2050 každý rok investovat 1,5 bilionu eur.

1,5 bilionu eur – tato částka odpovídá 10 % celkového HDP Evropské unie v roce 2022 – každý rok! Kromě války neexistuje jakýkoliv jiný cíl, který by kdy vyžadoval odklon 10 % HDP celé EU na základě politického diktátu.

Nová německá utopie

Toto číslo nám ukazuje, že ačkoliv muselo Německo přestat vnucovat svým evropským partnerům svoji nenávist vůči jaderné energii, je odhodláno vnutit Evropě zbytek své ekologické utopie, tedy úplnou dekarbonizaci, a to i za cenu ekonomického kolapsu a omezení občanských svobod.

Pokračovat v četbě článku

Nacistický pozdrav "Sieg Heil" nepochází z Mnichova, ale z Massachusetts.

Tento nacistický pozdrav používali fanoušci amerického fotbalu Harvardovy univerzity a do Německa ho importoval Ernst "Putzy" Hanfstaengl, absolvent Harvardu a byznysmen, který se spřátelil s Hitlerem a pomohl nacistické straně NSDAP vylepšit image.

"Putzy" byl jedním z absolventů prestižních univerzit Břečťanové ligy (Ivy League), kteří podlehli vábení Třetí říše.

Socialismem násilně zaváděným velkými muži – ať už to byl Roosevelt, Mussolini, Stalin nebo Hitler – byly tehdy americké elity posedlé. Tehdejší elity byly přesvědčeny, že socialismus je jedinou alternativou chaosu kapitalismu a vřavy demokracie a technologie.

Pokračovat v četbě článku

V období před 2. světovou válkou byl zakladatel palestinského hnutí hrdým nacistou a přítelem Adolfa Hitlera. Mohamed Amín al-Husajní byl velký muftí Jeruzaléma, duchovní vůdce muslimů na území dnešního Izraele, které se tehdy označovalo jako Palestina a po rozpadu Osmanské říše bylo řízeno britským mandátem. Byl to právě al-Husajní, kdo změnil arabsko-židovský spor z řešitelného konfliktu o území v ​​neřešitelný konflikt dvou náboženství.

Al-Husajní rozhodl, že je v rozporu s islámským právem šaría, aby se židovská suverenita vztahovala byť jen na kousek toho, co bylo dříve osmanským územím a které má být proto navždy svatou zemí muslimskou – součástí islámské nadace (vakf), kterou svěřil muslimům sám Alláh. Al-Husajní se stavěl proti vytvoření jakéhokoliv židovského státu, bez ohledu na to, jak malého, a bez ohledu na to, že tehdejší dvoustátní řešení nabízelo Palestincům mnohem větší území.

Pokračovat v četbě článku

Po smrti vůdce Hamásu Jahjá Sinvára se našly dokumenty potvrzující to, co již mnoho pozorovatelů vědělo: totiž, že Sinvár používal smrt civilistů – zejména žen a dětí – v Pásmu Gazy jako zbraň.

Chápal, že média budou smrt civilistů zdůrazňovat, budou připisovat veškerou vinu za jejich smrt Izraeli a budou zvyšovat tlak na izraelskou vládu, aby uspokojila nepřiměřené požadavky Hamásu. Deník Wall Street Journal po dlouhém vyšetřování napsal:

"Arabští zprostředkovatelé se snažili urychlit rozhovory o příměří... Sinvár ve svém poselství na své soudruhy v politickém vedení Hamásu mimo Pásmo Gazy naléhal, aby nedělali ústupky a místo toho prosazovali trvalé ukončení války. Vysoký počet civilních obětí by vytvořil celosvětový tlak na Izrael, řekl Sinvár."

Pokračovat v četbě článku

Členové obou hlavních amerických politických stran i další zainteresovaní pozorovatelé se už nějakou dobu ptají: "Kdo skutečně řídí naši zemi?"

Mezi možné odpovědi patří:

Bývalý prezident Barack Obama v listopadu 2020 v satirické talk show The Late Show moderované Stephenem Colbertem řekl:

"Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych chtěl být potřetí prezidentem, když teď vím, co to všechno obnáší, tak bych mu řekl. Podívejte se, kdyby mě na každém vystoupení a proslovu mohl někdo zastoupit se sluchátkem v uchu a já mu z pohodlí domova mohl našeptávat, tak to by se mi docela líbilo."

O George Sorosovi novinář Wayne Allyn Root napsal: "Obama dostává rozkazy od George Sorose."

O Komunistické straně Číny Root napsal:

Pokračovat v četbě článku

22. října uspořádala Čína v Tchajwanském průlivu námořní cvičení s ostrými střelbami.

Tato provokace proběhla po 13hodinové simulované blokádě Tchaj-wanu ve dnech 14. a 15. října. Námořního cvičení Joint Sword-2024B (Společný meč) se zúčastnilo rekordních 153 letadel a 26 námořních lodí, včetně Liao-ningu – jedné ze tří čínských letadlových lodí.

Tohoto masivního cvičení se zúčastnila také Čínská pobřežní stráž, která provedla, jak poznamenal časopis Economist, "bezprecedentní" hlídkovou plavbu kolem hlavního ostrova Tchaj-wanu.

Cvičení bylo podle Čínské pobřežní stráže "praktickou akcí k ovládnutí ostrova Tchaj-wan v souladu s principem jedné Číny".

Ohlášené zóny pro námořní cvičení Joint Sword-2024B byly pouze 24 námořních mil (45 km) od tchajwanského pobřeží, tedy blíže než proběhly předchozí cvičení.

Účastí plavidel Čínské pobřežní stráže chtěla Čína podle pozorovatelů zdůraznit své tvrzení, že Tchaj-wan je čínským územím.

Pokračovat v četbě článku

1. září 2024. Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že v Pásmu Gazy byla v podzemním tunelu v Rafahu nalezena těla šesti rukojmích unesených 7. října 2023. Všichni rukojmí byli zavražděni výstřelem do hlavy.

Několik izraelských politiků nevinilo z jejich smrti Hamás, ale místo toho se – stejně jako mnoho jiných v Izraeli i mimo něj – pokusili obvinit z jejich smrti premiéra Benjamina Netanjahua.

Bývalý premiér Ja'ir Lapid řekl: "Netanjahu a 'kabinet smrti' se rozhodli, že unesené nezachrání... Takto to nemůže dál pokračovat," a vyzval ke generální stávce. Poslal dopis předsedovi Knesetu Amirovi Ohanovi a řekl: "Jejich smrti se dalo zabránit. Bylo možné dosáhnout dohody." Ano, bylo možné dosáhnout dohody – Izrael by se ale musel vzdát.

"Rukojmí," řekl bývalý člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, "se musí vrátit domů, a to i za velmi vysokou cenu."

Pokračovat v četbě článku

Prezident Donald Trump v televizním kanálu Bloomberg TV 25. června 2024 řekl: "Nemohu uvěřit tomu, jak moc chytrých lidí je proti clům na čínské zboží. Ekonomicky vzato je to fenomenálně účinné."

Od té doby v amerických médiích spousta chytrých lidí řekla, že s Trumpem nesouhlasí a že vysoká cla jsou naopak nepřijatelná.

Ale Trump má pravdu. I kdyby tyto cla zvýšily ceny zboží pro americké spotřebitele, tak by toto navýšení cen nebylo zdaleka tak vysoké, jak tvrdí odborníci. Pro zvýšení cel hovoří pádné důvody – ekonomická a národní bezpečnost.

Televize Bloomberg TV v komentáři k rozhovoru zveřejněnému 16. července 2024 poznamenala: "Jako prezident rozbil Donald Trump dlouhodobou republikánskou ortodoxii upřednostňování volného obchodu a říká, že pokud bude znovu zvolen, tak zajde ještě dál... Trump se mimo jiné zmínil i o zvýšení cel na čínské zboží."

Pokračovat v četbě článku

Pokaždé, když teroristé napadnou Izrael nebo zavraždí nějakého Žida, mají Palestinci ve zvyku vyjít do ulic a slavit.

Poslední takové oslavy proběhly 1. října 2024 poté, co Írán na Izrael odpálil stovky balistických raket. K oslavám došlo i přesto, že některé íránské rakety dopadly na palestinská území na Západním břehu Jordánu a jedinou obětí tohoto útoku se stal ironií osudu jeden Palestinec v Jerichu.

V jedné vesnici na Západním břehu Jordánu postavili Palestinci na oslavu íránského útoku na Izrael památník z ocasní části íránské rakety.

Podobné oslavy se na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a v řadě jiných zemí konaly i v dubnu, když Írán na Izrael poprvé zaútočil raketami a drony. Podle zprávy íránského deníku Tehran Times:

Pokračovat v četbě článku

Izraelci informovali Bidenovu administrativu o pagergeddonu a o útoku na vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, až v jejich průběhu.

Proč to udělali?

Zde je nejnovější z řady anonymních uniklých příběhů o izraelských plánech na odvetný útok proti Íránu.

Američtí představitelé si myslí, že Izrael zúžil svůj seznam cílů pro svoji reakci na íránský útok. Podle těchto představitelů Izrael zaútočí na íránskou vojenskou a energetickou infrastrukturu.

Tomu, že by se Izrael zaměřil na jaderná zařízení nebo plánoval atentáty, zatím nic nenasvědčuje, ale američtí představitelé zdůraznili, že Izrael ještě neučinil konečné rozhodnutí o tom, jak a kdy zaútočí.

Američtí představitelé nevědí, kdy by mohl Izrael zaútočit, ale izraelská armáda je připravena vyrazit hned, jakmile dostane rozkaz.

Izrael podle nich sdílel s USA více informací o odvetném útoku, ale mnoho podrobností z bezpečnostních důvodů zatajil.

Z čeho by jen mohl mít Izrael "obavy"?

Pokračovat v četbě článku

Paříž. 9. června 2024, 20 hodin. Byly zveřejněny výsledky voleb do Evropského parlamentu. Strana prezidenta Emmanuela Macrona získala 14,6 % hlasů, o 8 % méně než v roce 2019. Francouzi se od Macrona odvrátili. Socialistická strana získala 13,8 % hlasů a krajně levicová Nepoddaná Francie 9,89 % hlasů. Umírněná pravicová strana Republikáni obdržela pouze 7,25 % hlasů a propadla se k bezvýznamnosti. Pravicové Národní sdružení získalo 31,3 % hlasů, o 10 % více než v roce 2019, což je pro až hystericky marginalizovanou stranu výborný výsledek.

Macronovu politiku francouzští voliči jednoznačně odmítli. Nedávný průzkum ukázal, že s jeho řízením země je spokojeno pouze 31 % Francouzů. Volby ale vyhlásit nemusel, mohl počkat. Podruhé byl zvolen v roce 2022 a prezidentem může zůstat až do roku 2027. Jeho strana neměla ve francouzském parlamentu absolutní většinu, ale byla nejsilnější stranou a mohla jí zůstat až do roku 2027.

Pokračovat v četbě článku

Nenávist krajně levicových agitátorů a části politických a mediálních levicově-liberálních elit vůči našim židovským spoluobčanům a Státu Izrael je od barbarského masakru nevinných civilistů 7. října 2023 přímo přiživována antisemitismem a nenávistí k Židům.

Začalo to hned po 7. říjnu pobuřujícími demonstracemi milionů lidí v řadě evropských metropolí vyjadřujících podporu teroristickým organizacím. Těchto demonstrací se zúčastnilo i mnoho nezápadních imigrantů, kteří nám tím dali najevo, že nesdílejí žádné z našich hodnot a nepatří sem. Následně jsme byli zrazeni univerzitami, částí našich médií a národními i nadnárodními politiky (EU, OSN). A stále se to opakuje. Dokonce i někteří policisté již odmítají chránit židovské objekty a jejich zbabělí policejní šéfové jim projevují pochopení místo toho, aby je propustili.

Pokračovat v četbě článku

Postoj vůči židovským rodinám zavražděným 7. října 2023 a obrana teroristů zraněných pagery 17. září svědčí o jediném – problémem není taktika Izraele, ale sama jeho existence.

Když členům Hizballáhu vybuchly pagery, tak tento největší cílený útok na teroristy odborníci na lidská práva okamžitě odsoudili jako porušení mezinárodního práva. K raketovým útokům Hizballáhu na izraelská města a vesnice, jež vyhnaly desítky tisíc Židů z jejich domovů, se ale nikdy nevyjádřili.

Neexistuje žádný legitimní způsob likvidace islamistických teroristů. Sebevíc varování, varovných telefonátů, shozených letáků a varovných projektilů 'klepajících' na střechu nestačí. Odsouzeny byly dokonce i operace na záchranu rukojmích. Teroristé, kteří byli při těchto záchranných operacích zabiti, se ve zprávách Hamásu proměnili v nevinné děti.

Pokračovat v četbě článku

Odvážná izraelská operace, která 8. června 2024 skončila záchranou čtyř izraelských rukojmích, potvrdila to, co mnoho Izraelců a Palestinců vědělo již řadu měsíců: palestinští civilisté byli a nadále jsou spolupachateli zločinů teroristické organizace Hamás.

Čtyři rukojmí – Noa Argamani, Almog Meir Jan, Andrej Kozlov a Šlomi Ziv – patří k více než 250 Izraelcům uneseným před osmi měsíci Hamásem, podporovaným Katarem a Íránem, během jeho útoku na Izrael.

Nyní vyšlo najevo, že rukojmí byli drženi v rezidenční čtvrti uprchlického tábora Nuseirat ležícího v centrální části Pásma Gazy. Toto je další příklad toho, jak palestinské teroristické skupiny využívají své spoluobčany jako lidské štíty v džihádu (svaté válce) vedeném s cílem vraždit Židy a zničit Izrael. V tomto případě můžeme jen těžko říci, že palestinské rodiny byly použity jako lidské štíty, protože držely rukojmí v zajetí dobrovolně a rády.

Pokračovat v četbě článku

Od zveřejnění výsledků francouzských parlamentních voleb v červenci 2024 se prezidentu Emmanuelu Macronovi nepodařilo získat většinu v Národním shromáždění, které je rozdělenější než kdykoliv v historii "páté republiky".

Z voleb vzešly tři silné politické bloky, které se vzájemně nenávidí: levice sdružená kolem krajně levicové strany Nepoddaná Francie (La France Insoumise) Jeana-Luca Mélenchona, Macronova centristická strana Obnova (Renaissance) a pravicové Národní sdružení (Rassemblement National) Marine Le Pen.

Otevřený či skrytý konflikt bude ve Francii zřejmě dále narůstat – a to ze tří důvodů.

1. Nedemokratická Republika

Účelem každé demokratické i republikánské formy vlády je chránit své občany před zahraničními i domácími hrozbami a dohlížet na pokojné předání moci. To, zda je ještě ve Francii možné změnit vládu pokojně prostřednictvím volebních uren, není jisté.

Pokračovat v četbě článku