Nejnovější analýzy a komentáře
napsal(a) Raymond Ibrahim • 7. května 2026
Podle zprávy z 24. listopadu: "Navzdory určitému pokroku při obnově jejich práv se křesťané v Turecku stále potýkají s nerovnoprávným zacházením..." S odvoláním na proslavené vychloubání prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (na snímku), že "99 procent tureckého obyvatelstva tvoří muslimové," Yuhanna Aktas, předseda Asyrské unie zastupující křesťany v jihovýchodním Turecku řekl: "Pokaždé, když to řekne, tak se cítím vyloučený, protože nikdy nezmiňuje nemuslimské menšiny. Nepovažují nás za plnoprávné občany." (Foto: Serdar Ozsoy / Getty Images)
Níže jsou uvedeny některé případy zneužívání a vražd křesťanů muslimy, které se odehrály v listopadu 2025. Vraždění křesťanů muslimy
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Drieu Godefridi • 6. května 2026
Evropě nechybí energetické zdroje. Chybí jí politická vůle je využívat. Třeba britské zásoby ropy a zemního plynu v Severním moři představují poklad, který čeká na své objevení. Dokud se evropští politici nevypořádají s ideologickými kořeny této kontraproduktivní strategie a neupřednostní bezpečnost a prosperitu svých vlastních občanů před utopickými vizemi, tak bude Evropa i nadále směřovat k deindustrializaci, masové bídě a strategické bezvýznamnosti. Na snímku: Část britské plynové plošiny Rough 47/3B Bravo. Severní moře, 17. června 2024. (Foto: Leon Neal / Getty Images)
Energetická politika Evropské unie dosáhla takové míry ideologického sebepoškozování, jakou si ani její nejtvrdší kritici nedokázali představit. Světová ekonomika je i nadále drtivě závislá na fosilních palivech. Doprava, výroba elektřiny, těžký průmysl, vytápění i výroba plastů – to vše se neobejde bez fosilních paliv. Evropská komise tuto skutečnost při současném geopolitickém napětí konečně uznala. Když v kriticky důležitých úžinách, jako je Hormuzský průliv, vzroste napětí, tak Brusel spolu s dalšími zeměmi vyzývá k udržení energetických toků, čímž implicitně připouští, že moderní civilizace nemůže bez spolehlivých dodávek uhlovodíků fungovat. 19. března 2026 vydala Evropská rada, jejímiž členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předsedkyně Evropské komise, tiskovou zprávu nazvanou 'Závěry Evropské rady o Blízkém východě', v níž uvedla:
Pokračovat v četbě článku
'Nová Sýrie': Tentýž starý džihád
Proč by USA neměly důvěřovat syrskému Ahmadovi Šarovi a íránskému Mohammadovi Bagherovi Ghalibafovi
napsal(a) Khaled Abu Toameh • 29. dubna 2026
Nedávné záběry z Aleppa a dalších částí Sýrie by měly sloužit jako varování pro ty americké a evropské politiky, kteří se stále drží iluze o nové "umírněné" Sýrii vedené prezidentem Ahmadem Šarou. Na snímku: Džihádisté vítají Ahmada Šaru v Umajjovské mešitě. Damašek, 8. prosince 2024. (Foto: Abdulaziz Ketaz / AFP prostřednictvím Getty Images)
Nedávná videa z Aleppa a dalších částí Sýrie by měly sloužit jako varování pro ty americké a evropské politiky, kteří se stále drží iluze o nové "umírněné" Sýrii vedené prezidentem Ahmadem Šarou. Na videu jsou vidět pochodující vojáci z Brigády 60, jednotky přidružené k Syrské armádě, skandující slogany otevřeně vyhrožující Izraeli: "Ó můj nepříteli [Izraeli], jdu po tobě!" Poselství je jednoznačné: tito vojáci neskončí svůj boj uvnitř syrských hranic, ale mají spadeno i na Izrael a implicitně i na jeho spojence, zejména na USA. Toto není jazyk umírněnosti, toto je jazyk džihádu (svaté války). Někteří západní představitelé, včetně amerického prezidenta Donalda J. Trumpa, se k nové syrské vládě vedené Ahmadem Šarou vyjádřili optimisticky. Například loni Donald Trump Ahmada Šaru nazval "atraktivním drsňákem".
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Majid Rafizadeh • 20. dubna 2026
Hizballáh, Hamás i další teroristické skupiny umísťují svoji vojenskou infrastrukturu mezi civilisty – zbraně, velitelská centra, techniku i logistiku ukrývají do hustě obydlených čtvrtí. Toto umístění záměrně vytváří tragické dilema. Vojenská zařízení Hizballáhu jsou umísťována v domech, nemocnicích a školách v hustě obydlených centrech, proto jakékoliv snahy o jejich zničení nevyhnutelně ohrozí civilisty. Je to strategie navržená s cílem odradit Izrael od odvety a vyvolat proti němu mezinárodní odpor. Na snímku: Sklad zbraní Hizballáhu nalezený izraelskými vojáky ve vesnici Al-Khayyam. Jih Libanonu, 27. března 2025. (Foto: Kancelář tiskového mluvčího IDF)
Velká část mezinárodního společenství, od Organizace spojených národů až po klíčové evropské vlády, už zase odmítá pochopit základní a nepříjemnou realitu, že nejnovější boje nevyvolal Izrael, ale Hizballáh. Toto mlčení – nebo v lepším případě selektivní uznání – při nevyprovokovaném odpálení raket na Izrael, je v ostrém kontrastu s okamžitým pobouřením z odvetné reakce Izraele. Tento přístup není čestný a zkresluje chápání tohoto konfliktu. Začněme jednoduchým, ale zásadním faktem, že na začátku současné eskalace neprobíhal mezi Izraelem a Hizballáhem žádný aktivní rozsáhlý konflikt. Izrael však čelil přímým hrozbám a útokům plynoucím z války s Íránem. Právě tehdy – když byl Izrael pod tlakem – se Hizballáh rozhodl jednat. Načasování odráží promyšlené rozhodnutí otevřít druhou frontu proti Izraeli s jasným záměrem zintenzivnit tlak na jeho obranu.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Guy Millière • 18. dubna 2026
Vládnoucí struktury Evropské unie se ze všech sil snaží zajistit, aby se i přes prudce rostoucí podporu voličů k moci nedostaly politické strany prosazující národní suverenitu a bojující proti nekontrolované migraci a islamizaci Evropy. Na snímku: Sídlo Evropské komise v Bruselu. (Foto: Emmanuel Dunand / AFP prostřednictvím Getty Images)
15. prosince. Francie. Dva muži, Jacques Baud a Xavier Moreau, kteří on-line komentovali válku na Ukrajině, zjistili, že jsou mezi 12 lidmi, na které Evropská unie uvalila sankce za údajné šíření ruské vládní propagandy. Někteří z těchto 12 lidí jsou propagandisté, ale oni ne. Zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by měli jakékoliv vazby na ruskou vládu nebo ruské zpravodajské služby. Jacques Baud, který žije v Belgii, je bývalým plukovníkem švýcarské armády a bývalým zpravodajským důstojníkem. Vydal několik knih o válce na Ukrajině a zjevně využívá různé zdroje, většinou ne ruské. Vystupoval v rozhlasových stanicích ve Francii, Belgii a Švýcarsku. Moreau, bývalý kapitán francouzské armády, žije v Rusku, kde založil poradenskou firmu Sokol Holding a Stratpol, webové stránky pro geopolitické analýzy, a spolupracoval s několika ambasádami. Od začátku války na Ukrajině používal mnoho zdrojů, některé ruské, ale většinou neruské.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Ahmed Charai • 12. dubna 2026
Prezident Donald Trump již pomohl zbořit mýtus o nedotknutelnosti Teheránu. Neměl by nyní dovolit, aby íránský režim tuto válku přežil, a mohl své přežití vydávat za projev své síly. Měl by tuto práci dotáhnout do konce. Na snímku: Donald Trump a ministr zahraničí Marco Rubio kráčí k letadlu Air Force One. Letecká základna Joint Base Andrews, Maryland, 20. března 2026. (Foto: Saul Loeb / AFP prostřednictvím Getty Images)
Tato válka odhalila pravdy, které příliš mnoho lidí ve Washingtonu odmítalo léta vyslovit nahlas. Tato válka znovu ukázala, že Izrael nutně potřebuje jako spojence Spojené státy americké vedené prezidentem ochotným jednat, a nikoliv politiky oblečené podle poslední módy hrající diplomatické divadlo. Donald Trump to dal jasně najevo nikoliv rétorikou, ale silou, odhodláním a strategickou jasností. Stejně důležité je i druhé zjištění: státy Perského zálivu se mohou skutečně spolehnout pouze na jednu velmoc, a tou velmocí jsou Spojené státy americké.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Nils A. Haug • 9. dubna 2026
Zatímco Izrael je zcela očekávaně – a zcela neprávem – obviňován z toho, že zatáhl USA do války s Íránem, hlavní evropské mocnosti – Velká Británie, Francie a Německo – dávají najevo svou nevraživost vůči čemukoliv, co by mohlo ocenit či ospravedlnit existenci Izraele, snad ze závisti nad jeho neuvěřitelným hospodářským a vojenským úspěchem. Na snímku: Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Mnichov, 13. února 2026. (Foto: Kay Nietfeld-Pool / Getty Images)
Někteří přátelé Ameriky – údajní západní spojenci – konečně ukázali svou pravou tvář. Bohužel se z nich vyklubali prachobyčejní parazité. Přestože jsou tyto země vojensky chráněny USA, díky čemuž jsou schopné financovat své přebujelé a taktak fungující sociální programy, a prostřednictvím preferenčních celních sazeb profitují ze silné americké ekonomiky, tak jakmile jsou požádány o podporu, vezmou tito údajní spojenci roha. Při výčtu a pranýřování těchto přátel "do slunečného počasí" – Německa, Francie, Itálie, Španělska, Irska, Lucemburska, Řecka a Spojeného království – začneme tím posledním. Přední politici Spojeného království, obzvláště premiér Keir Starmer, zřejmě zapomněli na jednu historickou zkušenost. Nebýt jednoho klíčového faktoru, tak by Německo během 2. světové války Velkou Británii porazilo. Tím klíčovým faktorem byla vojenská a ekonomická moc Spojených států.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Drieu Godefridi • 6. dubna 2026
Na snímku: Gad Saad hovoří na konferenci AmericaFest každoročně pořádané organizací Turning Point USA. Arizona, Phoenix, 18. prosince 2023. (Foto: Gage Skidmore / Wikimedia Commons)
Teorie "sebevražedné empatie", kterou převzal a rozvinul kanadský profesor Gad Saad ve své nové knize Suicidal Empathy: Dying to Be Kind (Sebevražedná empatie: Umírat, aby byl člověk laskavý), popisuje psychologický a společenský stav, při kterém přehnaný a pošetilý soucit vede západní společnosti – zejména ty "progresivní" – k přijetí sebedestruktivních postojů a politik, které je nakonec "úspěšně" zničí. Tento proces, jakkoliv může být dobře míněný, je formou civilizační sebevraždy. Podle Saadovy teze se empatie zvrhává v chybnou formu benevolentního altruismu, která upřednostňuje vnímané city a potřeby zdánlivě "marginalizovaných" a cizorodých skupin na úkor přežití, bezpečnosti a zájmů vlastní skupiny a jejích hodnot. Výsledkem je oslabení, a nakonec zničení vlastní civilizace.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Gordon G. Chang • 1. dubna 2026
Americké a izraelské údery proti Íránu ukončují Si Ťin-pchingův oblíbený "čínský sen" o národní obrodě a dominanci. Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa rovněž vedly k přehodnocení americké moci Pekingem. Na snímku: Donald Trump a Si Ťin-pching se zdraví na letecké základně Kimhe. Jižní Korea, Pusan, 30. října 2025. (Foto: Andrew Harnik / Getty Images)
Americké a izraelské údery výrazně oslabily schopnost Íránu vést válku. Možná ještě důležitější ale je, že tyto údery ukončují Si Ťin-pchingův oblíbený "čínský sen" o národní obrodě a dominanci. V Pekingu dnes téměř všichni vědí, že se čínský vůdce ve věci dlouhodobého směru vývoje Spojených států mýlil. Si Ťin-pching byl přesvědčen o tom, že světu bude po zbytek tohoto století dominovat Čína, a neváhal to říci nahlas. Vladimiru Putinovi čínský vůdce při jejich 40. setkání v Moskvě v březnu 2023 řekl: "Blíží se změna, jaká tu nebyla už 100 let. A my na této změně pracujeme společně." Tento názor souzněl i se Si Ťin-pchingovou oblíbenou větou: "Východ vzkvétá a Západ upadá." Mnoho lidí z politických kruhů ve Washingtonu a New Yorku v této věci se Si Ťin-pchingem v podstatě souhlasilo a narativ o řízeném úpadku Ameriky přijalo.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Ahmed Charai • 29. března 2026
Rozhodnutí premiéra Benjamina Netanjahua a prezidenta Donalda Trumpa postavit se Íránu nebylo projevem lehkomyslnosti, ale odvahy. Na snímku: Americký prezident Donald Trump si během tiskové konference podává ruku s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Florida, Palm Beach, 29. prosince 2025. (Foto: Joe Raedle / Getty Images)
7. října 2023 nebyl Izrael jen napaden. Cílem útoku bylo Izrael zlomit. Masakr měl za cíl nejen zabít nevinné lidi, ale také vyslat jasnou zprávu: teror může Izrael ponížit, traumatizovat, izolovat a donutit k ústupu. V následujících hodinách a dnech, uprostřed scén masakrů, únosů a celonárodního smutku, bylo možné zaslechnout návrat staré fantazie. Mnoho lidí, ať už otevřeně či potichu, naznačovalo, že masakr je začátkem konce Izraele. Mýlili se. Izrael se nezhroutil. Izrael se z šoku vzpamatoval a postavil se problému čelem. Pohřbil své mrtvé, bojoval za své rukojmí a vstřebal šok, který by mnoho zemí roztrhal na kusy. Izrael však také pochopil něco zásadního: pokud má 7. říjen 2023 zůstat jen hrůznou vzpomínkou a nestát se vzorem, tak nestačí zasáhnout jen ruku, která masakr spáchala, ale je třeba čelit přímo zdroji. Vliv budovaný prostřednictvím proxy zástupců
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Pierre Rehov • 27. března 2026
Do středu pozornosti se znovu dostala nekonzistentnost postoje OSN vůči autoritářským režimům a demokratickým státům. Odstranění íránského teokratického vedení není pouze regionální událostí, ale je také zátěžovým testem pro multilaterální instituce, které často zaměňují procedurální jazyk za strategický přístup. Na snímku: Generální tajemník OSN António Guterres vítá íránského prezidenta Masúda Pezeškjána na Valném shromáždění OSN. New York, 25. září 2025. (Foto: Spencer Platt / Getty Images)
Strategická architektura Blízkého východu se během 48 hodin změnila rychlostí, kterou mohl předvídat jen málokdo. Utajená a s chirurgickou přesností provedená izraelsko-americká operace byla zahájena útokem na íránské klíčové velitelské uzly, vrcholné představitele režimu, zařízení pro obohacování uranu a výrobu balistických raket, a vyvrcholila eliminací nejvyššího vůdce ájatolláha Alího Chámeneího. Operace byla prezentována jako rozhodující snaha o svržení téměř půl století trvajícího režimu, jehož doktrína spočívá v trvalé destabilizaci sousedních zemí a v zatýkání, mučení a vraždění desítek tisíc vlastních občanů. Teherán reagoval odpálením balistických raket a dronů nejen na Izrael, ale i na státy Perského zálivu, v nichž jsou umístěny americké vojenské základny – včetně Spojených arabských emirátů a Bahrajnu – čímž potvrdil, že konfrontace s USA nebyla nikdy jen bilaterálním sporem.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Gordon G. Chang • 25. března 2026
Čína měla v USA nejméně dvě zařízení – jedno v Kalifornii a druhé v Nevadě – která byla součástí programu biologických zbraní. (Foto: iStock / Getty Images)
Čína měla v USA nejméně dvě zařízení – jedno v Kalifornii a druhé v Nevadě – která byla součástí programu biologických zbraní. Metropolitní policie Las Vegas vydala 31. ledna 2026 zprávu o zatčení Oriho Solomona a v ní uvedla, že existuje "těsnější spojení" mezi ilegální biologickou laboratoří v Reedley v Kalifornii a domem v Las Vegas v Nevadě, v němž byly nalezeny zjevně nebezpečné látky. 31. ledna provedla jednotka SWAT a federální agenti razii v domě na východním předměstí Las Vegas a zabavili přes tisíc lahviček s neznámými látkami. Zabavené látky byly odeslány k analýze do laboratoře FBI v Marylandu. Na dům upozornila úřady uklízečka poté, co podle ní ona i další osoby dočasně bydlící v domě "smrtelně onemocněly". Ori Solomon byl správcem tohoto domu.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Pierre Rehov • 15. března 2026
Na evropských demonstracích se opakovaně objevují vlajky Hamásu, oslavují se útočníci ze 7. října a vyzývá se k "opakování" masakru – a to vše pod záštitou "lidských práv". Mírumilovní demonstranti samozřejmě existují, ale v mnoha případech ti samí demonstranti, kteří vykřikují heslo "od řeky k moři", poskytují krytí, logistiku a prostory pro nábor agentů, kteří úzce spolupracují s Hamásem a jinými teroristickými organizacemi. Na snímku: Protiizraelští demonstranti na pařížském náměstí Place de la République (náměstí Republiky), Paříž, 11. listopadu 2023. (Foto: Dimitar Dilkoff / AFP prostřednictvím Getty Images)
Když izraelská zpravodajská služba Mosad v listopadu 2025 veřejně oznámila, že pomohla evropským zemím odhalit síť Hamásu etablovanou "v srdci Evropy" – včetně skrýší zbraní a plánů na útoky na židovské a izraelské cíle – tak pouze potvrdila to, před čím zpravodajci varují již od 7. října 2023: válka v Pásmu Gazy již není lokální záležitostí. Byla operativně exportována na evropskou půdu. V prosinci 2023 německé, nizozemské a dánské úřady zatkly členy hnutí Hamás a obvinily je z přípravy útoků na židovské instituce v několika evropských zemích. Zadržení měli za úkol shromažďovat zbraně v Berlíně. Od té doby zprávy zpravodajských služeb hovoří o "reálné možnosti", že válka v Pásmu Gazy povzbudí sítě v celé západní Evropě k přechodu od propagandy k teroristickým útokům s velkým počtem obětí.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Bassam Tawil • 8. března 2026
Je těžké uvěřit, že více než dva roky poté, co Palestinci vtrhli do Izraele, kde zavraždili, mučili, zranili a unesli tisíce Izraelců i občanů jiných států, generální tajemník OSN António Guterres stále prosazuje zřízení palestinského teroristického státu. Na snímku: Guterres pronáší projev na 80. zasedání Valného shromáždění OSN, v němž vyzývá ke zřízení palestinského státu. New York, 22. září 2025. (Foto: Spencer Platt / Getty Images)
Je těžké uvěřit, že více než dva roky poté, co Palestinci vtrhli do Izraele, kde zavraždili, mučili, zranili a unesli tisíce Izraelců i občanů jiných států, generální tajemník OSN António Guterres stále prosazuje zřízení palestinského teroristického státu. Guterresův postoj lze interpretovat pouze třemi způsoby: buď nemá vůbec ponětí, o co jde, nebo si přeje zničení Izraele, nebo vychází vstříc těm zemím, které jej volily a přejí si zničení Izraele.
Pokračovat v četbě článku
napsal(a) Uzay Bulut • 25. února 2026
Syrský režim Ahmada Šary ovládl nejdříve téměř celou zemi a poté i Kurdy více než deset let ovládaný severovýchod země. Umožnila mu to změna postoje americké administrativy, která opustila své spojence – Kurdy a Syrské demokratické síly (SDF) – kteří statečně bojovali proti Islámskému státu (ISIS) a pomohli od něj osvobodit Sýrii. Na snímku: Syrští vládní vojáci blokují silnici při převzetí věznice Al-Aqtan poblíž města Rakka, 23. ledna 2026. (Foto: Abdulmonam Eassa / Getty Images)
Na titul největší podvod století již máme několik adeptů: bude jím "klimatická změna", Putinovy proklamace, že chce mír, zatímco ničí Ukrajinu, nebo past, do níž se chytil americký prezident Donalda J. Trump na Blízkém východě...? Začněme Sýrií. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan údajně uhladil image syrského prezidenta Ahmada Šary tak, aby se zalíbil Západu, a poté saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přesvědčil v květnu 2025 Trumpa během jeho návštěvy v Rijádu, aby dal Šarovi, bývalému operativci Al-Káidy, "šanci zapsat se do historie" – pravděpodobně tím bylo myšleno nastolení míru v Sýrii:
Pokračovat v četbě článku
|