Pokud by se stalo poprvé, že Hamás záměrně vyprovokoval Izrael k sebeobranným akcím, které vyústily v nezamýšlená úmrti civilistů z Gazy, mohli bychom médiím to hraní do karet Hamásu odpustit. Poslední provokace Hamásu – 40 000 obyvatel Gazy, kteří se snažili strhnout plot a vstoupit na území Izraele s Molotovovými koktejly a dalšími improvizovanými zbraněmi – je částí opakované taktiky Hamásu, kterou jsem nazval "strategií mrtvých dětí". Cílem Hamásu je přimět Izrael k zabití co nejvyššího počtu obyvatel Gazy, novinové titulky tak budou vždy začínat (a často také končit) počtem mrtvých. Hamás do přední linie záměrně posílá ženy a děti, zatímco jeho bojovníci se kryjí za těmito živými štíty.
Vůdci Hamásu tuto taktiku přiznali před dlouhou dobou. Fathi Hammad, člen Palestinské národní rady za Hamás, už v roce 2008 uvedl:
"Pro Palestince se stala smrt průmyslovým odvětvím. Excelují v tom zejména ženy, ale vynikají v tom všichni zde žijící lidé. Excelují v tom starší, stejně jako mudžahedíni a děti. Důvodem, proč vytvořili živé štíty z žen, dětí, starých lidí a mudžahedínů, je vyzvat sionistický stroj na zabíjení. Je to jako by říkali sionistickému nepříteli: 'Toužíme po smrti, jako vy toužíte po životě.'"
Hamás tuto taktiku použil k vyprovokování dvou válek s Izraelem, ve kterých jeho bojovníci stříleli rakety z civilních oblastí včetně nemocnic, škol a mešit. Když Izrael vojensky odpověděl, tak se snažil dělat všechno pro to, aby se vyhnul ztrátám mezi civilisty. Svrhával letáky, kterými se snažil obyvatele odvolat z potenciálních cílů bombardování. Na střechy domů, které sloužily jako odpaliště raket a skladiště výbušnin, shazoval nesmrtící hlukové bomby. Někteří civilisté byli nevyhnutelně zabiti a média z toho vinila Izrael, přestože proti tomu podnikl předběžná opatření.
Totéž se stalo při stavbě teroristických tunelů, které Hamás používal k únosům izraelských civilistů. Vchody do těchto tunelů se nacházejí také v civilních oblastech, včetně mešit a škol. Používat vlastní civilisty jako živé štíty a současně útočit na izraelské civilisty je dvojnásobný válečný zločin. A přesto se média zpravidla zaměřují na izraelskou reakci na tyto válečné zločiny, spíše než na samotné válečné zločiny Hamásu.
Krutou realitou je fakt, že pokaždé, když Izrael omylem zabije civilistu z Gazy, tak prohrává. A pokaždé, když Izrael zabije civilistu z Gazy, tak vyhrává Hamás. Izrael lituje smrti každého civilisty, kterou jeho armáda nechtěně způsobí. Hamás z každé takové smrti profituje. To je tím důvodem, proč povzbuzuje ženy a děti, aby se staly mučedníky.
Nazývat to "strategií mrtvých dětí" může vypadat krutě, ale krutá je sama skutečnost. Nestřílejte posla špatných zpráv za přesný popis této taktiky, vinu dávejte těm, kteří ji cynicky používají. Vinu dávejte médiím, která hrají Hamásu do karet tím, že informují pouze o počtech mrtvých a už ne o úmyslné taktice Hamásu, která k těmto jednostranným ztrátám vede.
Je pravdou, že Gaza je v zoufalé situaci a zraněná. Ale zranění si způsobila sama. Když Izrael ukončil okupaci Pásma Gazy – a stáhl z něj všechny vojáky a civilisty – mohla se Gaza stát Singapurem Středomoří. Je to nádherná oblast s širokým pobřežím. Dostalo se jí dotací a další pomoci z Evropy. Izrael po svém stažení v oblasti nechal zemědělské stroje a skleníky. Ale místo toho, aby tyto zdroje použil k nakrmení, ubytování a výuce svých obyvatel, vyrobil Hamás rakety a postavil teroristické tunely. Disidenty shodil ze střech a zavraždil ty členy palestinské samosprávy, kteří chtěli Izrael uznat a chtěli s ním vyjednávat.
Hamás zavrhl dvoustátní řešení a jakékoli jiné řešení, díky kterému by byla zachována územní celistvost Izraele. Jeho jediné řešení spočívá v násilí a události u plotu z posledních dní jsou manifestací tohoto násilí. Dovolila by jakákoli země na světě 40 tisícům lidí, kteří odpřísáhli její zničení, strhnout hraniční plot a zaútočit na její obyvatele, žijící kousek od hranice? Pochopitelně ne. Mohl Izrael učinit více pro snížení ztrát mezi těmi, kteří se snažili plot prorazit? Nevím a neví to ani ty řady salónních generálů, které aktuálně kritizují Izrael za kroky, jež učinil, aby zabránil katastrofě mezi svými obyvateli ve městech a vesnicích v blízkosti hraničního plotu.
Jedno je krystalicky jasné: Hamás bude strategii mrtvých dětí používat tak dlouho, dokud budou média o mrtvých informovat stejným způsobem jako v posledních týdnech. Mnoho médií je spoluviníky jejich smrti, protože jednostranné zpravodajství povzbuzuje Hamás v posílání nevinných žen a dětí do první linie.
Možná mohl Izrael vymyslet ještě lepší způsob ochrany vlastních civilistů, ale jisté je, že média mohla daleko přesněji informovat o strategii Hamásu, která vyústila v takové množství nevinných mrtvých lidí.
Rozdíl mezi Hamásem a Izaelem nejlépe ilustruje následující karikatura. Zobrazuje izraelského vojáka v pokleku před kočárkem, čímž chrání dítě uvnitř. Pak ukazuje teroristu Hamásu, který se kryje za kočárkem a dítě v něm používá jako živý štít. Tato karikatura ilustruje realitu toho, co se děje u plotu v Gaze, daleko lépe, než většina zpráv "objektivních" médií.
Alan M. Dershowitz je emeritním profesorem na Harvard Law School, je držitelem profesury Felixe Frankfurtera a autorem knihy "Trumped Up, How Criminalization of Political Differences endangers Democracy." Článek jako první uveřejnil The Hill.