Nejnovější analýzy a komentáře

Přesídlení obyvatel Pásma Gazy
Je to správné a může to fungovat? Ano může.

napsal(a) Daniel Greenfield  •  18. února 2025

Stejní lidé, kteří trvají na tom, že je morálně špatné a nepraktické přesídlit 2 miliony muslimů z Pásma Gazy zároveň tvrdí, že je morálně správné a praktické přesídlit téměř půl milionu Židů. Na snímku: Osobní auto s matracemi jedoucí 1. února 2025 někde v Pásmu Gazy. (Foto: Moiz Salhi / Middle East Images / AFP prostřednictvím Getty Images)

Poté, co americký prezident Donald Trump navrhl přesídlení arabských muslimských obyvatel z Pásma Gazy, strhla se lavina zuřivých reakcí politiků, aktivistů a médií.

Námitky by se daly zhruba rozdělit na morální a praktické. "Morální" je například námitka, že je "nesprávné" přesídlit obyvatelstvo Pásmo Gazy, a "praktická", že je to nemožné. Ani jedna námitka však neobstojí.

Židovské obyvatelstvo Pásma Gazy bylo přesídleno dvakrát, poprvé po dobytí Pásma Gazy Egyptem během války za nezávislost v letech 1948–49 a podruhé při "odsunu" v roce 2005, kdy izraelská armáda násilně zlikvidovala 21 židovských komunit a vyhnala z Pásma Gazy tam žijící židovské rodiny.

Proti násilnému odstranění židovských komunit z Pásma Gazy politici a média nic nenamítali, naopak jej oslavovali jako krok směrem k míru v regionu.

Pokračovat v četbě článku

Rozkládá se nám Brusel před očima?

napsal(a) Drieu Godefridi  •  15. února 2025

Brusel vstoupil do éry divokého západu "každý sám za sebe", v níž se lidé snaží chránit sami sebe, jak nejlépe dovedou, aniž by se spoléhali na selhávající "úřady". Na snímku: Policie při vyklízení ulice při násilných nepokojích 27. listopadu 2022 v Bruselu. (Foto: Nicolas Maeterlinck / Belga / AFP prostřednictvím Getty Images)

Když prezident Donald Trump v roce 2016 přirovnal belgický Brusel k "špinavé díře", vyvolalo jeho prohlášení zejména v Evropě značný rozruch a bylo k němu přistupováno se směsicí opovržení, neznalosti a popírání reality, tak typickou pro "elity" v Evropské unii. Trump to řekl při diskusi o imigraci a bezpečnosti a naznačil, že Brusel se v průběhu let změnil k horšímu, zejména v důsledku nekontrolovaného přívalu ilegálních migrantů.

Fakta potvrdila, že měl tenkrát pravdu a postupující libanonizace Bruselu potvrzuje, že jeho úsudek byl vizionářský.

Exploze zločinnosti

Pokračovat v četbě článku

Americká svoboda projevu nebo evropská cenzura?

napsal(a) Drieu Godefridi  •  9. února 2025

Nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA) ukládá americkým platformám sociálních médií povinnost přijmout celý arzenál preventivních a represivních opatření, která mají zabránit sdílení informací, které se nelíbí Evropské komisi. Nová americká administrativa nebude Evropské unii tolerovat ukládání pokut v řádu desítek miliard dolarů velkým americkým technologickým společnostem. EU směřuje k autoritářství a zároveň je více než kdy jindy závislá na vojenské síle USA. (Foto: iStock / Getty Images)

Každý, kdo si chce udělat názor na regulatorní snahy Evropské unie, by si měl přečíst články 34 a 35 Nařízení o digitálních službách (DSA, Digital Services Act). Vzhledem k jejich délce není možné je zde citovat v plném znění, proto uvádíme jen jejich výtah:

Článek 34 DSA, "Posouzení rizik" říká:

Pokračovat v četbě článku

Jak tzv. spravedlivé známkování poškozuje Židy, Asiaty a další dnes diskriminované menšiny

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  26. ledna 2025

(Foto: iStock / Getty Images)

Nedávná studie odhalila, že se na amerických univerzitách postupně snižují nároky na studenty. To, za co byl dříve student ohodnocen známkou C+, je dnes ohodnocen známkou A-, a proto nyní zhruba 3/4 studentů elitních univerzit získávají známky A nebo A- (ekvivalent naší známky 1 nebo 1-). [1]

Tato inflace jedniček je přímým důsledkem prosazování ideologie diverzity, rovnosti a inkluze (DEI, Diversity, Equity and Inclusion) a konceptu intersekcionality. [2] Podle ideologie DEI se má při přijímání do zaměstnání a ke studiu brát v úvahu původ uchazečů. Pocházejí-li ze "znevýhodněné" sociální skupiny, je nutné jejich společenský deficit vyrovnat.

Pokračovat v četbě článku

To nebyla dohoda, ale zločin

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  24. ledna 2025

Rozhodnutí izraelské vlády učinit Hamásu významné ústupky by se nikdy nemělo nazývat "dohodou". Bylo to vydírání. Copak je možné označit jako dohodu to, když někdo unesl vaše dítě a vy jste "souhlasili" s tím, že zaplatíte výkupné, abyste jej dostali zpět? Samozřejmě, že ne. Únos byl zločin. A vyděračské požadavky byly dalším zločinem. Na snímku: Terorista Hamásu drží dvě z mnoha izraelských dětí unesených Hamásem 7. října 2023 do Pásma Gazy. (Foto: Hamas/X [Twitter])

Rozhodnutí izraelské vlády učinit Hamásu významné ústupky by se nikdy nemělo nazývat "dohodou". Bylo to vydírání. Copak je možné označit jako dohodu to, když někdo unesl vaše dítě a vy jste "souhlasili" s tím, že zaplatíte výkupné, abyste jej dostali zpět? Samozřejmě, že ne. Únos byl zločin. A vyděračské požadavky byly dalším zločinem.

Pravdivější označení toho, co se stalo, tedy je, že Izrael pod nátlakem Spojených států amerických kapituloval před nezákonnými a vyděračskými požadavky Hamásu a pokusil se tak zachránit životy unesených dětí, matek a dalších nevinných, většinou civilních rukojmí.

Nebylo to férové vyjednávání. Když vám ozbrojený lupič přiloží pistoli k hlavě a řekne: "Peníze nebo život!", tak vaše rozhodnutí dát mu své peníze byste asi dohodou nenazvali. Za dohodu by tedy neměla být považována ani vyděračská ujednání, na která přistoupil Izrael. Přestaňme to tedy nazývat dohodou.

Pokračovat v četbě článku

Za každoročním úmrtím 100 000 Američanů stojí Čína

napsal(a) Lawrence Kadish  •  19. ledna 2025

(Foto: iStock/Getty Images)

Nedávný průzkum veřejného mínění v USA zjistil, že více než polovina respondentů se domnívá, že Čína záměrně vyváží fentanyl do Spojených států za účelem poškození a destabilizace celé země.

Pokud to je pravda, tak bychom tuto strategii mohli popsat jako válečný akt.

Ale pro Čínu by to byla historická doba vyřizování účtů.

Po ztrátě celé generace, rozkladu společnosti a impéria v důsledku dovozu opia do Číny Británií v 19. století neví nikdo lépe než Číňané, jak mohou drogy zemi doslova srazit na kolena. (Opiové války)

Pokračovat v četbě článku

Kanada, Panamský průplav a Grónsko: Co se skrývá za expanzionistickou rétorikou Donalda Trumpa?

napsal(a) Robert Spencer  •  16. ledna 2025

Zvolený prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že by USA měly znovu převzít kontrolu nad Panamským průplavem a koupit od Dánska Grónsko. Pokud Panamský průplav a Grónsko neovládnou Spojené státy americké, tak hrozí jejich ovládnutí Čínou nebo Ruskem, a to by mohlo mít vážné důsledky pro ekonomiku i národní bezpečnost USA. Na snímku: Letecký pohled na lodě proplouvající v květnu 2023 zdymadly Panamského průplavu v Pedro Miguel. (Foto: iStock / Getty Images)

Nejprve zvolený prezident Donald Trump popíchl kanadského krajně levicového premiéra Justina Trudeaua tím, že jej nazval guvernérem 51. státu Spojených států amerických. Poté řekl, že by USA měly znovu převzít kontrolu nad Panamským průplavem. Udělejme z Panamy 52. stát. A co byste řekli na 53. stát? V prosinci Trump prohlásil, že Spojené státy by měly od Dánska koupit Grónsko. S tímto nápadem přišel již během svého prvního funkčního období. Může to vůbec myslet vážně?

Mainstreamová média šířící levicovou propagandu Donalda Trumpa a jeho příznivce ráda vykreslují jako rozzlobené, zahořklé a nevzdělané lidi. Trumpovi se od nich nikdy nedostalo uznání za jeho smysl pro humor, přestože je jasně nejvtipnějším americkým prezidentem od dob Ronalda Reagana, a možná předčí i jej.

Pokračovat v četbě článku

Promiňte Elone, ale ohledně Tchaj-wanu se naprosto mýlíte

napsal(a) Gordon G. Chang  •  8. ledna 2025

Elon Musk je geniální a velmi úspěšný muž, ale o Tchaj-wanu neví nic. Takže se vší úctou pane Musku: Čína je Čína a Tchaj-wan je Tchaj-wan. Tchaj-wan není Čína. Na snímku: Setkání Elona Muska s tehdejším čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu 9. ledna 2019. (Foto: Mark Schiefelbein / AFP prostřednictvím Getty Images)

Elon Musk v září 2023 na dálku vystoupil na konferenci All-In Summit pořádané v Los Angeles a v souvislosti s Tchaj-wanem tehdy řekl: "Z jejich pohledu je situace možná analogická s Havajskými ostrovy nebo s jinou podobnou zemí. Tchaj-wan je pro ně nedílnou součástí Číny, která není součástí Číny hlavně proto, že... jakýmkoliv snahám o znovusjednocení silou stojí v cestě americká Pacifická flotila."

V květnu 2023 Elon Musk v rozhovoru s moderátorem televizní stanice CNBC Davidem Faberem řekl: "Oficiální politikou Číny je, že Tchaj-wan by se měl stát fakticky součástí Číny. Člověk nemusí číst mezi řádky. Stačí jen číst." A pak nejbohatší muž světa prohlásil: "Myslím, že situace je určitým způsobem nevyhnutelná."

Elon Musk je geniální a velmi úspěšný muž, ale o Tchaj-wanu neví nic. Více už by se mýlit nemohl.

Jak by se mohla Čínská lidová republika opět "sjednotit" s Tchaj-wanem, když nikdy nebyl její součástí a nikdy mu nevládla?

Pokračovat v četbě článku

Jemné umění vyjednávání s teroristy

napsal(a) Daniel Greenfield  •  6. ledna 2025

Vyjádření ochoty vyjednávat s islámskými teroristy je projevem slabosti. Džihádisté nabízejí vyjednávání pouze ze strachu, slabosti nebo proto, aby nás dostali do pasti – a předpokládají, že my jednáme stejně. Pokud by naši diplomaté někdy tuto kulturní realitu pochopili, tak by přestali být zmatení, když pak jednání ztroskotají. Prezident Barack Obama americkým diplomatům vyjednávajícím s Íránem o jaderné dohodě řekl, že Írán má dobrý důvod se USA bát a že jejich úkolem je zmírnit obavy ajatolláhů. Na snímku: Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf se směje při setkání s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym 27. dubna 2015 v sídle OSN v New Yorku. (Foto: Jason DeCrow-Pool / Getty Images)

První pravidlo vyjednávání s islámskými teroristy zní: nevyjednávat. Druhé pravidlo: pokud se rozhodnete vyjednávat, tak do toho jděte s těžkou artilerií.

Islámští teroristé nevyjednávají. Vznášejí požadavky v naději, že si zajistí ústupky, aniž by se čehokoliv vzdali. Jen hodně zanícený historik by našel příklad nějakého vyjednávání, při němž islámští teroristé učinili skutečný ústupek, dotáhli ho do konce a později ho nevzali zpět nebo hned neotočili a nevrátili se k terorismu.

Důkazem budiž třeba tři desetiletí jednání mezi Izraelem a islámskými teroristickými skupinami, jejichž aktéři nejprve získali Nobelovu ceny míru a poté se situace zvrhla v nekonečnou válku, během níž teroristé vzali zpět všechny ústupky, které kdy učinili, žádný z nich nedodrželi a využili ústupků Izraele k tomu, aby se stali mnohem větší hrozbou.

Jednání s Tálibánem, Hizballáhem a Íránem měla stejný výsledek.

Pokračovat v četbě článku

Evropa: Pád Svaté říše obnovitelných zdrojů energie

napsal(a) Drieu Godefridi  •  4. ledna 2025

Důsledkem závislosti na nespolehlivých zdrojích energie (větrná, sluneční) a ukvapeného útlumu jaderné energetiky je to, že má Německo nejdražší elektřinu v Evropě. To vše vedlo také ke ztrátě energetické nezávislosti Německa – a v konečném důsledku i celé Evropy. Na snímku: Solární park provozovaný energetickou společností RWE v povrchovém dole Hambacher Forst (Hambašský les) nedaleko německého Elsdorfu, 12. listopadu 2024. (Foto: Ina Fassbender / AFP prostřednictvím Getty Images)

Výroba elektřiny v solárních a větrných elektrárnách za nepříznivých podmínek drasticky klesá. Stává se to vlastně každý rok. Tato situace má však nyní dalekosáhlé dopady na ekonomiku a životní prostředí a odhaluje nedostatky v energetické politice založené na občasných obnovitelných zdrojích energie. Proč je dnes v Německu – které má jednu z nejvyšších uhlíkových stop – nejdražší elektřina v Evropě? A jak přišlo Německo o svou energetickou soběstačnost?

Posledních patnáct let Německo masivně investovalo do využití solární a větrné energie a zároveň sabotovalo vlastní jaderné elektrárny. V roce 2023 vyrobily obnovitelné zdroje energie 55 % elektřiny v zemi. V roce 2022 to bylo jen 48 %.

Pokračovat v četbě článku

Na Západě probíhá hon na Židy

napsal(a) Guy Millière  •  2. ledna 2025

V Amsterdamu byli 7. listopadu izraelští fotbaloví fanoušci naháněni v ulicích, biti, sráženi na zem, kopáni, bodáni a házeni do ledově studených městských vodních kanálů. Útočníci vykřikovali antisemitské urážky a napadené oběti ve snaze uniknout křičeli, že nejsou Židé. Během pogromu ani po něm nebyl nikdo zatčen. Zadržené útočníky policie naložila do autobusů a vysadila na okraji města. Na snímku: Policisté pronásledují výtržníky, kteří 7. listopadu 2024 v Amsterdamu napadli Židy a Izraelce. (Foto: Wahaj Bani Moufleh / Middle East Images / AFP prostřednictvím Getty Images)

Amsterdam. 7. listopadu 2024. Hned po skončení fotbalového zápasu mezi nizozemským fotbalovým klubem AFC Ajax a izraelským fotbalovým klubem Maccabi Tel Aviv FC byli napadeni fanoušci Maccabi, kteří na zápas přijeli z Izraele a několika evropských zemí. Fanoušci izraelského klubu byli naháněni v ulicích, biti, sráženi na zem, kopáni, bodáni a házeni do ledově studených městských vodních kanálů. Útočníci vykřikovali antisemitské urážky, oběti ve snaze uniknout volali, že nejsou Židé.

Útočníci si své počínání natáčeli na mobilní telefony a videa pak zveřejňovali na sociálních sítích. Pět Izraelců bylo hospitalizováno, desítky dalších – někteří zranění – se na několik hodin zamkly ve svých hotelových pokojích. Izraelská vláda vyslala letadla na evakuaci svých občanů. Ve městě, kde se před nacisty ukrývala Anna Franková se svojí rodinou, dokud nebyli vydáni německým okupantům a posláni do koncentračního tábora, probíhal džihádistický pogrom.

Pokračovat v četbě článku

Malé zamyšlení nad 21. stoletím

napsal(a) Drieu Godefridi  •  29. prosince 2024

(Foto: iStock / Getty Images)

Nejsme ještě ani ve čtvrtině 21. století a již se objevilo několik jasných strukturálních trendů. I když nedokážeme předvídat "černé labutě" – radikálně nepředvídatelné události s dalekosáhlými důsledky – tak můžeme vidět čtyři trendy.

Od roku 2000 Evropa na mnoha frontách stagnuje – chudokrevný hospodářský růst, zhroucená porodnost, podfinancování armád – z toho všeho se země jako Belgie a Německo stále nevymanily. Snad nejvíce znepokojující je, že podle kritérií, jako jsou patenty, kapitálové investice a giganti akciového trhu, jako je GAFA (Google, Apple, Facebook a Amazon), Evropa přestala inovovat. Lidé ve Spojených státech amerických inovují, v Asii inovují, ale v Evropě – téměř vůbec. Když k tomu přidáme posedlost Evropské unie životním prostředím, která se transformovala v mašinérii pro uvalování omezení, trestů a daní ve jménu "energetické tranzice", tak se zdá, že stagnace je problém, z něhož se Evropa bude mít velké potíže osvobodit.

Pokračovat v četbě článku

Na Blízkém východě má vše opačný význam
Snadný způsob, jak porozumět Sýrii, Pásmu Gazy, Libanonu a Izraeli

napsal(a) Daniel Greenfield  •  26. prosince 2024

Když muslimští džihádisté páchají genocidu, říká se tomu osvobození. A když proti nim někdo bojuje, tak je to genocida. Dávat slovům opačný význam převrací morálku. Na snímku: džihádista na veřejném setkání v Damašku konaném 13. prosince 2024. (Foto: Bilal Alhammoud / Middle East Images / AFP prostřednictvím Getty Images)

Média oslavují nový "inkluzivní" režim, který "osvobodil" Sýrii, přestože islámští džihádisté, kteří ovládli Sýrii, provádějí etnické čistky proti Kurdům a terorizují křesťany.

Pokud považujete vousaté muže s útočnými puškami za měřítko inkluzivity a terorizování menšin za novou vzrušující rozmanitost, tak je tento nový režim skutečně inkluzivní.

"Toto vítězství, moji bratři, je vítězstvím všech muslimů," prohlásil v Umajjovské mešitě v Damašku Abú Muhammad al-Džawlání, vůdce hnutí Hajját Tahrír aš-Šám (HTS) – bývalého spojence Al-Káidy a ISIS. Tato mešita je symbolem starého chalífátu a jeho slova v ní zněla jako ozvěna projevu jeho starého přítele, bývalého chalífy ISIS Abú Bakra al-Bagdádího, který ve Velké mešitě an-Núrí v Mosulu vyhlásil svůj vlastní chalífát. Tentokrát však bezpochyby půjde o velmi "inkluzívní" chalífát.

Jak již al-Džawlání řekl dříve:

Pokračovat v četbě článku

"Mučena a opakovaně znásilněna": Pronásledování křesťanů, září 2024

napsal(a) Raymond Ibrahim  •  24. prosince 2024

Muslim unesl s pomocí dvou kompliců 12. září v pákistánském městě Jaranwala 16letou křesťanskou dívku, přinutil ji konvertovat k islámu a provdat se za něj. Na snímku: Křesťanská čtvrť města Jaranwala, 25. prosince 2023. (Foto: Amna Yaseen / AFP prostřednictvím Getty Images)

Následuje výčet některých případů zneužívání a vražd spáchaných na křesťanech muslimy v září 2024.

Pákistán: Nucené konverze a znásilňování křesťanek

12. září. Muslim unesl s pomocí dvou kompliců v pákistánském městě Jaranwala v provincii Paňdžáb 16letou křesťanskou dívku, přinutil ji konvertovat k islámu a provdat se za něj. Její rodiče nebyli v době únosu doma, když se vrátili, tak jim sousedé řekli, že viděli podezřelé ozbrojené muže svazovat jejich dceru Diyau Iftikhar. Pachatelé z místa činu uprchli v bílé dodávce Suzuki. "Byli jsme vyděšení," řekla matka Shaida, "protože Ghazaal a jeho komplicové byli zapojeni do útoků na kostely a domy křesťanů v Jaranwale, které proběhly 16. srpna 2023. Jsou známí svou kriminální činností i sexuálním obtěžováním křesťanských dívek." O čtyři dny později bylo rodičům nezletilé dívky zasláno video, v němž bylo uvedeno, že konvertovala k islámu a vdala se z vlastní vůle:

Pokračovat v četbě článku

Německo – celoevropský problém

napsal(a) Drieu Godefridi  •  15. prosince 2024

Evropská lidová strana (EPP), největší politická skupina v Evropském parlamentu, do níž patří i německá CDU, navrhla Ursulu von der Leyenovou na pozici předsedkyně Evropské komise. Pod jejím vedením se v Evropské unii hroutí ekonomika, mizí průmysl a šíří se islamismus. Na tom všem prý ale nezáleží, protože Evropané mají svůj svatý grál: "energetickou tranzici" k nulovým emisím uhlíku a více regulací než všechny ostatní civilizace dohromady. Na snímku: Ursula Von der Leyenová v Evropském parlamentu ve Štrasburku, Francie, 18. července 2024. (Foto: Frederick Florin / AFP prostřednictvím Getty Images)

Německo dnes přijímá za své ideologii "zelené energie" a ideologii společnosti s nulovými emisemi uhlíku – společnosti, která již do ovzduší nebude vypouštět CO2. Němci to s těmito ideologiemi, zdá se, myslí vážně. Němci berou ovšem vážně všechno. Jakmile se jednou pro nějakou ideologii nadchnou, tak jen těžko mění názor.

Připomeňme si, jak se k moci dostala kancléřka Angela Merkelová (2005–2021). Mnozí zapomínají, že nevzešla ze zelené krajní levice, i když soudě podle jejího politického dědictví by si to někdo mohl myslet. Ve skutečnosti vzešla z německé "středopravicové" koalice dvou stran – Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CDU/CSU).

Pokračovat v četbě článku