Nejnovější analýzy a komentáře

Budoucnost Světové zdravotnické organizace

napsal(a) Pete Hoekstra  •  3. srpna 2022

Na snímku: Ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, (vlevo) s čínským ministrem zahraničí Wang I v Pekingu, 28. ledna 2020. (Foto: Naohiko Hatta – Pool / Getty Images)

Nedávno se sešlo Světové zdravotnické shromáždění (World Health Assembly, WHA) – nejvyšší orgán Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) – aby projednalo a posoudilo navrhované změny Mezinárodních zdravotnických předpisů. Tento dokument stanovuje právní rámec pro reakci zemí na ohniska nemocí ohrožujících veřejnost, které mohou překročit hranice, a širokou škálu odpovědností WHO za reakce na tato ohniska. Překvapivě to byla právě Bidenova administrativa, která navrhla soubor změn, jež by dramaticky rozšířily působnost a pravomoci WHO.

Člen Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických a nejvlivnější Republikán v podvýboru Sněmovny reprezentantů USA pro globální zdraví Chris Smith varoval:

Pokračovat v četbě článku

V Evropě je demokracie v područí demografie

napsal(a) Giulio Meotti  •  29. července 2022

Dochází k výměně civilizace a média se tomu vůbec nevěnují. (Foto: iStock)

Dochází k výměně civilizace, ale média se tomu vůbec nevěnují.

Nová kniha Alaina Choueta Sept pas vers l'enfer (Sedm kroků do pekla) je obžalobou evropských elit. Alain Chouet – bývalý druhý nejvyšší důstojník mocné francouzské zpravodajské služby DGSE – v knize vzpomíná:

Pokračovat v četbě článku

Palestinci: Demolice domů a zábory půdy, o nichž se nemluví

napsal(a) Khaled Abu Toameh  •  27. července 2022

9. června provedly stovky ozbrojenců Hamásu ve vesnici Umm al-Nasr razii. V rámci snahy teroristického hnutí Hamás vystěhovat z této oblasti obyvatele tam jeho ozbrojenci zdemolovali několik domů. Hamás tvrdí, že vesnice byla postavena nelegálně na "státem vlastněných" pozemcích. Vesnice byla založena téměř před 80 lety, dlouho před založením Hamásu v roce 1988. Na snímku: Beduínské děti ve vesnici Umm al-Nasr v Pásmu Gazy, 25. srpna 2005. (Foto: Awad Awad / AFP prostřednictvím Getty Images)

Zatímco mezinárodní společenství a média každý den neustále odsuzují Izrael za různé křivdy, včetně demolic domů postavených bez řádného povolení, nezdá se, že by někoho zajímalo pokračující porušování lidských práv Palestinců ze strany palestinského islamistického hnutí Hamás.

Organizace spojených národů a mnoho zahraničních novinářů jsou tak posedlí Izraelem, že nevěnovali žádnou pozornost nejnovějšímu zločinu spáchanému Hamásem na obyvatelích beduínské vesnice Umm al-Nasr ležící na severu Pásma Gazy. Vesnice byla založena téměř před 80 lety, dlouho před založením Hamásu v roce 1988.

9. června provedly stovky ozbrojenců Hamásu ve vesnici razii. V rámci snahy teroristického hnutí Hamás vystěhovat z této oblasti obyvatele tam jeho ozbrojenci zdemolovali několik domů. Hamás tvrdí, že vesnice byla postavena nelegálně na "státem vlastněných" pozemcích.

Pokračovat v četbě článku

Woke inkvizitoři útočí na volnomyšlenkářské kacíře

napsal(a) J.B. Shurk  •  25. července 2022

Jakmile vlády normalizují cenzuru a trestání názorů, tak bude mít svoboda projevu jen omezenou dobu trvání. (Foto: iStock)

Útoky proti svobodě projevu jsou na vzestupu. Jedna britská vysoká škola nedávno vyloučila studenta za to, že vyjádřil souhlas s deportací ilegálních imigrantů, která je oficiální vládní politikou. Jedna školní rada ve státě Wisconsin minulý měsíc obvinila tři středoškoláky ze sexuálního obtěžování, protože odmítli používat v souvislosti s jedním svým spolužákem zájmeno "oni" [1]. Národní poradkyně amerického prezidenta Joea Bidena pro otázky klimatu Gina McCarthy nedávno vyzvala společnosti provozující sociální média, aby na svých online platformách cenzurovaly názory, které jsou v rozporu s Bidenovým narativem o změně klimatu.

Pokračovat v četbě článku

Proč je pro OSN jeden masakr v mešitě mnohem horší než nespočet masakrů v kostelech?

napsal(a) Raymond Ibrahim  •  19. července 2022

Velikonoční neděle, 21. dubna 2019, muslimští teroristé odpálili bomby ve třech kostelech a třech hotelech na Srí Lance; 359 lidí bylo zabito a více než 500 zraněno. Na snímku: trosky kostela Svatého Sebastiána v Negombu. (Foto: Stringer / Getty Images)

Organizace spojených národů nedávno označila 15. březen za "mezinárodní den boje proti islamofobii". Toto datum bylo vybráno, protože v tento den se udál jeden z nejhorších teroristických útoků na muslimy: 15. března 2019 ozbrojený Australan Brenton Tarrant vstoupil do dvou mešit na Novém Zélandu a zahájil palbu na neozbrojené a bezmocné muslimské věřící; 51 lidí bylo zabito a 40 zraněno.

Tato událost byla celým Západem oprávněně široce odsouzena. V reakci na tento útok OSN prohlásila, že islám potřebuje zvláštní ochranu.

Tato reakce však vyvolává velmi důležitou otázku: pokud jeden útok nemuslima na mešitu stačil k tomu, aby OSN vyhlásila 15. březen za mezinárodní den boje proti islamofobii, tak proč OSN neřeší nesčetné, často mnohem horší útoky muslimů na nemuslimská svatá místa? Proč tyto útoky nevyvolaly podobnou reakci OSN?

Pokračovat v četbě článku

Tchaj-wan vzkazuje Číně: Máme něco jako jadernou zbraň

napsal(a) Gordon G. Chang  •  15. července 2022

V Číně jsou cíle a Tchaj-wan má rakety. A ty budou fungovat jako odstrašení, pokud dá Tchaj-wan jasně najevo, že je v rámci obrany své suverenity připraven připravit o život stovky milionů Číňanů. Katastrofální protržení hráze přehrady Tři soutěsky (na snímku) – způsobené například dopadem rakety – by ohrozilo téměř 30 % obyvatel Číny. (Foto: STR / AFP prostřednictvím Getty Images)

21. června 2022 čínský deník People's Daily informoval, že se Spojené státy americké a Tchaj-wan chystají zúčastnit každoroční mezinárodní konference "Rozhovory v Monterey". Nejvlivnější čínské periodikum očekává, že USA Tchaj-wanu nabídnou ke koupi 20 různých zbraňových systémů, "s důrazem na budování 'asymetrických schopností'."

Tchaj-wan, který Čínská lidová republika označuje jako svou 34. provincii, již asymetrické schopnosti má a jedna z nich by mohla být stejně účinná jako jaderná zbraň.

Peking tvrdí, že Tchaj-wan se útoku nemůže bránit. Deník People's Daily vydávaný Komunistickou stranou Číny napsal: "Vojenský expert Sung Čung-pching řekl, že je nemožné, aby si Tchaj-wan vytvořil 'asymetrické schopnosti' bez ohledu na to, jaké zbraně od USA nakoupí, protože rozdíl mezi vojenskými kapacitami obou stran je 'příliš velký.'

Pokračovat v četbě článku

Válka na Ukrajině zničila velmocenské blouznění EU

napsal(a) Soeren Kern  •  10. července 2022

Lotyšský premiér Arturs Krišjānis Kariņš v rozhovoru pro server Politico 30. května 2022: "Mír za každou cenu – takto jsme se k Putinovi chovali posledních 20 let. Mír za každou cenu znamená, že Putin vyhraje a my nakonec prohrajeme. (Foto: iStock)

Vedoucí představitelé Francie, Německa a Itálie společně navštívili Ukrajinu ve snaze ukázat tváří v tvář ruské invazi na Ukrajinu evropskou jednotu. Jednodenní návštěva se vyznačovala dlouhými projevy a žádným konkrétním obsahem: evropská jednota je zatím v nedohlednu.

Když ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 zahájil svou invazi na Ukrajinu, reagovala Evropská unie následující den uvalením bezprecedentních hospodářských sankcí zaměřených na izolaci Ruska.

EU, která byla chválena za to, že na Putinovu agresi proti Ukrajině reagovala "odhodlaně, jednotně a rychle", prý stála před "transformačním momentem", který z EU na globální scéně udělal "geostrategického hráče". Jeden z pozorovatelů prohlásil, že se EU stala "vrcholným geopolitickým protagonistou" a že Evropa "zjistila, že je velmocí".

Pokračovat v četbě článku

Turecko, teroristé a NATO

napsal(a) Uzay Bulut  •  8. července 2022

Turecko je údajně velmi blízko dalšímu vojenskému vpádu do Sýrie. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan blokuje Švédsku a Finsku vstup do NATO a označuje kurdské politiky, politické aktivisty a uprchlíky žijící ve Švédsku a Finsku jako "teroristy". Erdoğanův režim současně za teroristy nepovažuje skutečné džihádisty a dokonce je aktivně podporuje. Média přinesla důkazy o úzkých vazbách turecké vlády na ISIS. Na snímku: Tureckem podporovaní džihádisté v Sarakíbu v severozápadní Sýrii, 27. února 2020. (Foto: Bakr Alkasem / AFP prostřednictvím Getty Images)

Turecko, které se údajně chystá k dalšímu vojenskému vpádu do Sýrie, se zjevně chystá tropit ještě další problémy.

Zatímco pokračuje ruská invaze na Ukrajinu, tak o členství v NATO požádaly dva severské státy: Švédsko a Finsko.

Turecko coby člen NATO však prohlásilo, že je proti jejich členství v NATO kvůli jejich údajné podpoře "terorismu". 25. května 2022 dorazily do Ankary delegace Švédska a Finska, aby se pokusily vyřešit turecké námitky proti jejich vstupu do vojenské aliance.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi řekl: "Turecko nemůže na členství Švédska a Finska v NATO pohlížet pozitivně, dokud tyto země neprokáží, že budou solidární s Tureckem v zásadních otázkách, zejména v boji proti terorismu."

21. května 2022 Erdoğan v telefonickém hovoru se švédskou premiérkou Magdalenou Andersson prohlásil, že "by Švédsko mělo ukončit politickou, finanční a zbrojní podporu teroristických organizací."

Pokračovat v četbě článku

Permanentní nedostatek všeho
Globalisté se spletli. Země není placatá.

napsal(a) Daniel Greenfield  •  1. července 2022

Na snímku: Zákaznice si v supermarketu v Chelsea v Massachusets prohlíží prázdné regály určené pro kojeneckou výživu. (Foto: Joseph Prezioso / AFP prostřednictvím Getty Images)

Nejdříve byl nedostatek kojenecké výživy, teď je zase nedostatek tamponů. Ceny tamponů vzrostly o 10 % kvůli rostoucí ceně ropy, která ovlivňuje náklady na výrobu plastů, a vyšším cenám bavlny kvůli masivní výrobě respirátorů a válce na Ukrajině. Z Ukrajiny a Ruska se dováží také celá řada hnojiv a také neon, který se používá k výrobě polovodičových čipů. Kvůli nedostatku čipů musí přerušovat výrobu automobilky.

Toto je ten důkladně propojený svět oslavovaný novináři – oslavoval jej například Thomas Friedman, který žasl nad tím, jak "Big Data" a globalizace všechno propojují.

"Žádné dvě země, v nichž prodává McDonald's, spolu nikdy neválčily," tvrdil kdysi Friedman. Ve svém největším chvalozpěvu na globalizaci Svět je plochý (The World Is Flat) Friedman tvrdil, že "žádné dvě země, které jsou součástí stejného globálního dodavatelského řetězce, jako je třeba společnost Dell, proti sobě nikdy nepovedou válku, dokud budou obě jeho součástí."

Pokračovat v četbě článku

Turecko útočí na Irák, Sýrii, Kypr i Řecko

napsal(a) Uzay Bulut  •  26. června 2022

Erdogan koncem května 2022 oznámil novou vojenskou invazi do severní Sýrie. To znamená, že Turecko znovu zaútočí na Kurdy v Sýrii ve snaze vytlačit je z regionu a bude si činit nárok na jejich území. Tyto kurdské skupiny, které Erdogan nazývá "teroristy", jsou však spojenci USA, kteří bojovali proti ISIS. Na snímku: Kurdské ženy na pohřbu civilisty a bojovnice převážně kurdských Ženských obranných jednotek (YPJ), kteří zahynuli v Kámišlí při útoku tureckého dronu. (Foto: Delil Souleiman / AFP prostřednictvím Getty Images)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je opět v ráži a znovu rozvrací celý region. Tentokrát nevyhrožuje jen řeckým ostrovům, tentokrát útočí i na Kurdy na severu Sýrie a Iráku a na jezídy žijící v iráckém Sindžáru, jejich tradiční domovině.

Zdá se, že za jeho agresivní politikou jsou neoosmanské expanzivní cíle v regionu. V roce 2023 oslaví Turecká republika 100. výročí svého vzniku. Erdogan v rámci svého snu o nové Osmanské říši veřejně prohlásil části severní Sýrie a Iráku (Sindžár a Kirkúk) za součást Turecka. V roce 2016 se například odvolával na Misak-ı Milli ("Národní pakt"), který obsahuje šest rozhodnutí o hranicích Osmanské říše přijatých v posledním funkčním období Osmanského parlamentu v roce 1920. Národní pakt si činil nároky na části Iráku a Sýrie. "V souvislosti s Misak-ı Milli máme určité povinnosti," řekl Erdogan.

Pokračovat v četbě článku

Pohánět ekonomiku USA převážně větrnou a solární energií je nebezpečný výmysl

napsal(a) Francis Menton  •  24. června 2022

Přechod k "čisté nule" navrhovaný Bidenovou administrativou prostřednictvím využití větrné a solární energie energie nebude jen nesnadný, ve skutečnosti jde o naprostý výmysl. "Čisté nuly" nemůžeme dosáhnout, aniž bychom dramaticky nepodkopali naši ekonomiku, životní styl a bezpečnost, a rozhodně "čisté nuly" nemůžeme dosáhnout za rozumnou cenu. V určitém okamžiku tento nucený přechod nevyhnutelně narazí na fyzikální a finanční limity a pak se katastrofálně zhroutí. (Foto: VCG prostřednictvím Getty Images)

Prezident Joe Biden se rozhodl co nejrychleji posunout USA k ekonomice poháněné převážně elektrickou energií vyrobenou pouze ve větrných a solárních elektrárnách bez ohledu na to, zda ho v tom Kongres bude podporovat nebo ne. Hned ve svých prvních dnech v úřadu Biden vydal několik výkonných nařízení přikazujících federálním úřadům zaměřit veškeré úsilí k dosažení tohoto cíle. V jednom z těchto výkonných nařízení ze dne 27. ledna 2021 nazvaném "Řešení klimatické krize doma i v zahraničí" se uvádí:

"Zásadní politikou mé administrativy je zorganizovat a využít plnou kapacitu všech našich úřadů pro boj s klimatickou krizí s cílem zavést vládní politiku, která sníží znečišťování klimatu v každém odvětví naší ekonomiky...."

Pokračovat v četbě článku

Skutečný účel íránské jaderné dohody

napsal(a) Soeren Kern  •  18. června 2022

Zvláštní vyslanec USA pro Írán Robert Malley potvrdil, že Bidenova administrativa usiluje o novou jadernou dohodu s Íránem, která bude "kratší" a "mírnější" než původní dohoda. Malley také připustil, že Bidenova administrativa nemá záložní plán, jak zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Na snímku: Malley, vypovídá během zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. 25. května 2022 ve Washingtonu, D.C. (Foto: Brendan Smialowski / AFP prostřednictvím Getty Images)

Zvláštní vyslanec USA pro Írán Robert Malley potvrdil, že diplomatické snahy o oživení jaderné dohody s Íránem, kterou původně podepsal americký prezident Barack Obama, jsou ve slepé uličce. "S Íránem jsme se zatím na ničem nedohodli a vyhlídky na jakoukoliv dohodu jsou přinejlepším slabé," řekl Robert Malley 25. května 2022 během zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy.

Malley také připustil, že Bidenova administrativa usiluje o novou dohodu, která bude "kratší" a "mírnější" než původní dohoda. Americký ministr zahraničí Antony Blinken během svého potvrzovacího slyšení před Senátem v lednu 2021 slíbil, že Bidenova administrativa bude usilovat o novou dohodu, která bude "delší" a "silnější".

Pokračovat v četbě článku

Evropská unie představila novou strategii s cílem stát se globální velmocí

napsal(a) Soeren Kern  •  10. června 2022

Cílem nové strategie Evropské unie nazvané "Strategický kompas" je "strategická autonomie" — schopnost Evropské unie jednat nezávisle na Spojených státech a NATO a být jim protiváhou v záležitostech obrany a bezpečnosti. (Foto: Evropská služba pro vnější činnost)

Evropská unie zveřejnila novou strategii, jejímž cílem je transformace 27členného bloku v nezávislého geopolitického hráče.

Tento dlouho očekávaný "Strategický kompas" představuje ambiciózní desetiletý plán EU na vytvoření autonomní evropské bezpečnostní architektury. Cílem je "strategická autonomie" — schopnost EU jednat nezávisle na Spojených státech a NATO a být jim protiváhou v záležitostech obrany a bezpečnosti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jako největší obhájce myšlenky strategické autonomie uvedl, že cílem je, aby měla Evropa "geopolitickou moc, byla plně suverénní, svobodná ve svých rozhodnutích a měla svůj osud ve svých rukou".

Pokračovat v četbě článku

Proč Palestinci oslavují vraždění Židů

napsal(a) Khaled Abu Toameh  •  5. června 2022

Oslavy, které proběhly na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy po nedávných teroristických útocích v Izraeli, jsou dalším znakem rostoucí radikalizace Palestinců a jejich odmítání uznat právo Izraele na existenci. Na snímku: Gazané demonstrují na podporu teroristy, který v Tel Avivu zavraždil tři Židy, a tří členů teroristické skupiny Islámský džihád, kteří byli zabiti poté, co zahájili palbu na izraelské vojáky. (Foto: Said Khatib / AFP prostřednictvím Getty Images)

Oslavy, které proběhly na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy po nedávných teroristických útocích v Izraeli, jsou dalším znakem rostoucí radikalizace Palestinců a jejich odmítání uznat právo Izraele na existenci.

Projevy radosti, kdy Palestinci na ulicích rozdávali sladkosti a skandovali hesla na podporu teroristů, připomínají oslavy, které se konaly, když tehdejší irácký diktátor Saddám Husajn v roce 1991 během první války v Perském zálivu odpaloval rakety na Izrael nebo když Hamás, Fatah, Palestinský islámský džihád a další teroristické skupiny prováděly v roce 2000 během druhé intifády sebevražedné pumové útoky a zavraždily stovky Izraelců.

Tyto oslavy ukazují, že Palestinec, který zavraždí Žida, je pro Palestince hrdina, zatímco Palestinec, který usiluje o mír s Izraelem, je zrádce. A samozřejmě tyto oslavy názorně ukazují, že Palestinci pohrdají lidskými životy a podporují terorismus.

Pokračovat v četbě článku

Odstrašení Číny: USA by měly neodkladně Tchaj-wan po zuby vyzbrojit

napsal(a) Gordon G. Chang  •  29. května 2022

Ať už Čína plánuje napadnout Tchaj-wan nebo ne, je na čase, aby Spojené státy zavrhly svou desetiletí trvající scestnou politiku. Mimo jiné by Washington měl neodkladně vyzbrojit ostrov zbraněmi, které naléhavě potřebuje. Na obrázku: Piloti tchajwanského letectva stojí vedle svých stíhaček Mirage na letecké základně Sin-ču 16. ledna 2019. (Foto: Sam Yeh / AFP prostřednictvím Getty Images)

"Toto jsou špatné signály."

To prohlásilo 15. dubna 2022 Velitelství východního válčiště (Eastern Theater Command) Čínské lidové osvobozenecké armády s odkazem na washingtonskou podporu Tchaj-wanu. A ten samý den vyslala čínská armáda do blízkosti ostrovní republiky své stíhačky, bombardéry a fregaty.

Čínská cvičení, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien, byla "protiopatřením k nedávným negativním akcím USA, včetně návštěvy amerických zákonodárců na Tchaj-wanu." A dodal: "Peking bude pokračovat v přijímání silných opatření, aby rozhodně chránil svou suverenitu a územní celistvost."

Pokračovat v četbě článku