Nejnovější analýzy a komentáře

Německo: Kolínské mešity budou pravidelně veřejně svolávat muslimy k modlitbě

napsal(a) Soeren Kern  •  25. listopadu 2021

  • Město Kolín nad Rýnem, kdysi bašta křesťanství v Německu, přistoupilo na požadavky islámských organizací sponzorovaných tureckou vládou a povolilo mešitám, aby z venkovních reproduktorů začaly pravidelně vysílat svolávání muslimů k modlitbě – tzv. azán. Tento krok, zdánlivě zaměřený na podporu multikulturní rozmanitosti a začlenění muslimů do německé společnosti, ve skutečnosti představuje významný krok k normalizaci islámu v Německu. Německý multikulturalismus tímto vykročil do neznáma.

  • Kritici tvrdí, že není možné dávat rovnítko mezi veřejné svolávání muslimů k modlitbě a vyzvánění kostelních zvonů, protože muezzin hlásá absolutistická náboženská hesla jako "není boha kromě Alláha" a "Alláhu Akbar" ("Alláh je největší").

  • "Muslimská výzva k modlitbě, tzv. azán, není totéž jako vyzvánění kostelních zvonů, které je připomínkou pravidelné bohoslužby. Azán je vyznáním víry a deklarací politického islámu a byl bohužel v posledních letech v mnoha ohledech zneužit. Slova 'Alláhu Akbar' nejsou jen výzvou k modlitbě, ale stala se také bojovým pokřikem džihádistů – islamistických teroristů. — Necla Kelek, německá expertka na islám narozená v Turecku.

  • "Nejde o 'náboženskou svobodu' ani o 'rozmanitost', jak tvrdí starostka Reker. Provozovatelé mešit touží po zviditelnění. Veřejné vysílání azánu oslavují jako ukázku moci nad přilehlými čtvrtěmi." — Ahmad Mansour, izraelský Arab a expert na islám žijící v Německu.

  • "Muslimská výzva k modlitbě – volání muezzina – je nyní v Kolíně nad Rýnem povolena. Kolínská primátorka Henriette Reker to považuje za 'symbol rozmanitosti'. Pro mě je to něco úplně jiného – symbol diskriminace.... V roce 2015 jsem musela uprchnout před bangladéšskými islamisty, protože jsem veřejně islamismus kritizovala. Když v Německu z reproduktorů slyším 'Alláhu Akbar', napadá mě mnoho věcí, ale rozhodně ne rozmanitost.... Volání muezzina mi připomíná zavraždění mých šesti přátel blogerů a brutální islamistickou represi vůči menšinám.... Toto volání z reproduktorů konzervativních mešit je především ukázkou moci. Skutečnost, že město Kolín nad Rýnem nyní povoluje vysílání azánu s odkazem na toleranci, je pro mě známkou falešné tolerance." — Shammi Haque, bangladéšská novinářka žijící v německém exilu.

Město Kolín nad Rýnem, kdysi bašta křesťanství v Německu, povolilo mešitám, aby z venkovních reproduktorů začaly pravidelně vysílat svolávání muslimů k modlitbě – tzv. azán. Na snímku: Centrální mešita v Kolíně nad Rýnem. (Foto: Andreas Rentz / Getty Images)

Město Kolín nad Rýnem, kdysi bašta křesťanství v Německu, přistoupilo na požadavky islámských organizací sponzorovaných tureckou vládou a povolilo mešitám, aby z venkovních reproduktorů začaly pravidelně vysílat svolávání muslimů k modlitbě – tzv. azán (adhan). Tento krok, zdánlivě zaměřený na podporu multikulturní rozmanitosti a začlenění muslimů do německé společnosti, ve skutečnosti představuje významný krok k normalizaci islámu v Německu. Německý multikulturalismus tímto vykročil do neznáma.

Pozorovatelé se domnívají, že Kolín nad Rýnem – proslavený svou katedrálou, největším gotickým chrámem v severní Evropě – vytváří v Německu precedens a že mnohé z více než 3000 mešit v zemi budou kolínské mešity následovat a brzy budou také veřejně svolávat muslimy k modlitbě. Německá města tak budou čím dál tím více evokovat atmosféru měst islámského Blízkého východu.

Pokračovat v četbě článku

Proč Amerika financuje čínskou válečnou mašinérii?

napsal(a) Lawrence Kadish  •  22. listopadu 2021

  • A co pomohlo Číňanům k takovému technologickému pokroku?

  • Číňané... vědí, že kdysi velká demokratická země – jejíž ekonomika je oslabena koronavirem podivného původu, s multibilionovým rozpočtem, který hrozí tím, že ji uvrhne do epochálního dluhu; která se potácí pod oslabeným vedením, s armádou pokořenou tím, že jí její vrchní velitel nařídil potupný odchod z afghánského bojiště – ztratila směr.

  • Washington musí vzít rozum do hrsti a musí vytvořit vhodné a nezbytné pobídky pro podnikání, aby rozšířil naši kdysi impozantní výrobní základnu zde ve Spojených státech. Amerika má prostředky, dovednosti a zdroje, aby se mohla vrátit ke své roli supervývozce, ale k tomu je nutné, abychom dali naši ekonomiku do pořádku a zmrazili dluhový strop naší země. Ekonomika čelící hrozbě zadlužení v hodnotě mnoha bilionů dolarů nás činí zranitelnými vůči fiskálnímu kolapsu. Pokud skutečně chceme přestat financovat čínskou válečnou mašinérii, tak potřebujeme finanční disciplínu.

Ekonomika čelící hrozbě zadlužení v hodnotě mnoha bilionů dolarů nás činí zranitelnými vůči fiskálnímu kolapsu. Pokud skutečně chceme přestat financovat čínskou válečnou mašinérii, tak potřebujeme finanční disciplínu. Na snímku: Nosiče s balistickými raketami středního doletu DF-17 na vojenské přehlídce v Pekingu 1. října 2019. Tyto nosiče jsou také schopné nést hypersonické kluzáky DF-ZF. (Foto: Greg Baker / AFP prostřednictvím Getty Images)

Historikům, kteří studovali úpadek a pád velkých moderních říší, musí být v těchto dnech zle od žaludku.

Mnozí z nich zdokumentovali, jak kdysi mocná Čína ztratila na začátku 20. století svou suverenitu ve prospěch koloniálních mocností. Oslabená císařovna a pokořená čínská armáda byly smeteny z cesty koalicí evropských států a poté se Čína stala krvavou kořistí japonských generálů, jejichž vojáci cestou do Pekingu znásilňovali a masakrovali.

Západ si možná tuto "vedlejší show" 2. světové války nepamatuje a mnoho Japonců si to stále odmítá připustit, ale Číňané si to pamatují.

Pokračovat v četbě článku

Francie: Stane se Éric Zemmour příštím prezidentem?
Novinář, který zamíchal kartami ve francouzské politice

napsal(a) Yves Mamou  •  13. listopadu 2021

  • Zemmour reprezentuje Francii minulosti – Francii Napoleona, katedrály Notre-Dame a generála Charlese de Gaulla – Francii, která se nechce stát islámskou republikou. "Nebezpečím pro Francii je to, že by se mohla stát druhým Libanonem," říká často Zemmour, čímž myslí zemi roztříštěnou na sektářské komunity, které žijí v atmosféře vzájemného strachu a nenávisti.

  • Je to muž, který prolomil tabu a do diskusí v médiích přinesl témata jako "imigrace" a "džihád", o kterých se nikdo nikdy neodvážil veřejně promluvit. Je to muž, který ztělesňuje strach z toho, že tradiční Francie – země kostelních věží a baget – mizí pod útoky džihádu a záplavou politické korektnosti.

  • Raketový vzestup Zemmoura má ještě další efekt: prolomil ponižující volební past, ve které uvízli francouzští voliči. Tuto volební past vymyslel v polovině 80. let minulého století socialistický prezident François Mitterrand, který se zasloužil o rozdrobení pravice, což jí zabránilo dostat se k moci.

  • Od poloviny 80. let minulého století až do současnosti média a levice společně roztáčely mašinérii hanby a nálepkovaly jako "rasistu" a "nacistu" každého, kdo se odvážil říci něco kritického o imigraci....

  • Boj Érica Zemmoura o prezidentský úřad sotva začal. Jedno je však jisté: Zemmour zahajuje skutečnou demokratickou debatu o bezpečnosti, islámu a imigraci – to je o věcech, na kterých Francouzům skutečně záleží. Pro mnohé Francouze je Éric Zemmour poslední šancí, jak zabránit tomu, aby se Francie stala buď islámskou zemí, nebo "evropským Libanonem".

Éric Zemmour, který by byl podle průzkumů veřejného mínění v prezidentských volbách ve Francii v roce 2022 na druhém místě za úřadujícím prezidentem Emmanuelem Macronem, reprezentuje Francii minulosti – Francii Napoleona, katedrály Notre-Dame a generála Charlese de Gaulla – Francii, která se nechce stát islámskou republikou. "Nebezpečím pro Francii je to, že by se mohla stát druhým Libanonem," říká často Zemmour, čímž myslí zemi roztříštěnou na sektářské komunity, které žijí v atmosféře vzájemného strachu a nenávisti. Na snímku: Éric Zemmour. (Foto: Christophe Simon / AFP via Getty Images)

Novinář a esejista Éric Zemmour zatím není oficiálním kandidátem na francouzského prezidenta, ale jeho popularita způsobila, že Francie už čile žije prezidentskými volbami. Pro deník Financial Times je Zemmour "extrémním pravičákem" a pro New York Times je "pravicovou autoritou". Pro týdeník Die Zeit je to "muž, který rozděluje Francii"....

Prezidentské volby se budou konat zhruba za 200 dní, ale neuplyne týden, aby nějaký průzkum opět neposunul Érica Zemmoura výš ve svých předpovědích na rok 2022. Průzkum společnosti Harris Interactive zveřejněný časopisem Challenges 6. října 2021 přisuzuje Zemmourovi 17 % hlasů a Marine Le Pen, kandidátce strany Národní shromáždění, která od léta klesla o 13 %, přisuzuje 15 %. Zemmour je stále pozadu za úřadujícím prezidentem Emmanuelem Macronem, jehož pozice bývá odhadována na 24 %. Ale na jak dlouho?

Pokračovat v četbě článku

Proč Palestinci raději pracují v Izraeli

napsal(a) Khaled Abu Toameh  •  7. listopadu 2021

  • Skutečnost, že velký počet Palestinců nevidí jiné východisko ze své zoufalé situace než práci v Izraeli, je známkou toho, že Hamás a palestinská samospráva nedokázaly zlepšit životní podmínky svého lidu navzdory obrovským částkám peněz, které dostávají z různých zdrojů, včetně Spojených států, Evropské unie a OSN.

  • Místo toho, aby al-Amsi a další Palestinci přičítali vinu za nezaměstnanost a chudobu Hamásu, rozhodli se vinit Izrael.

  • Tento pohled je v souladu s dlouholetým přístupem palestinského vedení vyhýbat se zodpovědnosti za rozkrádání a špatnou vládu tím, že ze všeho obviňují Izrael.

  • Mnoho Palestinců a Arabů už však těmto nesmyslům nepodléhá a jsou si vědomi toho, kdo se jim snaží pomoci a kdo pro ukončení jejich útrap nic nedělá.

  • "Tisíce Palestinců, včetně těch s [akademickými] tituly, bojují o možnost pracovat v Izraeli. Garantuji vám, že pokud Izrael oznámí, že chce pracovníky z Alžírska, překročili by cestou do práce do Izraele pěšky Saharu, jen aby unikli peklu, ve kterém žijí doma." — Hoda Jannat, syrská novinářka a politická analytička.

  • Nyní by mělo být všem jasné, že Izrael se stal jedinou nadějí pro strádající dělníky v Pásmu Gazy, které opustili nejen jejich vůdci, ale i jejich arabští bratři.

Skutečnost, že velký počet Palestinců nevidí jiné východisko ze své zoufalé situace než práci v Izraeli, je známkou toho, že Hamás a palestinská samospráva nedokázaly zlepšit životní podmínky svého lidu navzdory obrovským částkám peněz, které dostávají z různých zdrojů, včetně Spojených států, Evropské unie a OSN. (Foto: Mahmúd Hams / AFP prostřednictvím Getty Images)

Palestinci v Pásmu Gazy ovládaném hnutím Hamás jsou nadšeni. Izraelské úřady se rozhodly umožnit tisícům z nich pracovat v Izraeli. Zprávy o izraelském rozhodnutí se rozšířily rychlostí blesku a přiměly desítky tisíc Palestinců shromáždit se před kancelářemi obchodních komor po celém Pásmu Gazy v naději, že získají povolení pracovat v Izraeli.

Scény Palestinců tlačících se za účelem získání povolení k práci v Izraeli rozhněvaly a pohoršily mnoho Palestinců a Arabů, z nichž mnozí věří, že palestinští vůdci nedělají dost pro ukončení utrpení Palestinců.

Skutečnost, že velký počet Palestinců nevidí jiné východisko ze své zoufalé situace než práci v Izraeli, je známkou toho, že Hamás a palestinská samospráva nedokázaly zlepšit životní podmínky svého lidu navzdory obrovským částkám peněz, které dostávají z různých zdrojů, včetně Spojených států, Evropské unie a OSN.

Pokračovat v četbě článku

Kdo řídí americkou politiku?

napsal(a) Lawrence Kadish  •  28. října 2021

  • Bidenova administrativa byla armádními veliteli a představiteli zpravodajských služeb opakovaně informována, že pokud jednostranně stáhne americké jednotky, tak se situace změní v noční můru.

  • Jak to mohl udělat? Pro ty, kdo tyto podvodníky, našeptávače a "poradce", pohybující se kolem této administrativy, sledují, to nebylo žádné překvapení.

  • "Veškeré naše úsilí v Afghánistánu bylo administrativou naprosto katastrofálně obráceno vniveč... ať na to nahlížíte z jakéhokoliv úhlu... "My veteráni z válek v Iráku a Afghánistánu jsme to neprohráli... prohrála to naše vláda... naše vláda to prohrála za nás... ale zatímco většina Američanů byla na nákupech, my jsme v tom byli až po krk, trávili jsme tam náš čas a prolévali krev.... Dostalo mě video, na kterém matka hodila své novorozeně mariňákům, kteří stáli na zdi... ale tohle všechno jde přímo na vrub člověku, který teď sedí v Bílém domě... a to i v případě, že o tom neví." — Záchranář z 11. září 2001 a později americký mariňák.

  • Tento poslední postřeh – jsem hrdý na to, že znám jeho autora – odhaluje to, nad čím si mnozí z nás lámou hlavu. Tento prezident dělá strašlivě chybná rozhodnutí, za která ho historie a americký lid povolají k zodpovědnosti. A pokud to není Biden, kdo řídí americkou domácí a zahraniční politiku, tak kdo ji tedy řídí?

Pokud to není prezident Joe Biden, kdo řídí americkou domácí a zahraniční politiku, tak kdo ji tedy řídí? (Foto: iStock)

Snímky našich zoufalých afghánských spojenců, kteří žadoní o záchranu, zatímco jejich národ upadá do temnoty Tálibánu, se natrvalo zapíší do odkazu Bidenovy vlády. Stejně tak jako děti, které zoufalí rodiče předávají do náruče příslušníků americké námořní pěchoty, více než 800 lidí namačkaných v odlétajícím transportním letadle Boeing C-17 Globemaster a Tálibán, který bije a bičuje ty, kdo se snaží dostat na kábulské letiště.

Bidenova administrativa byla armádními veliteli a představiteli zpravodajských služeb opakovaně informována, že pokud jednostranně stáhne americké jednotky, tak se situace změní v noční můru. Prezident Joe Biden ignoroval všechny odborné rady, poznatky a pokyny a svým rozkazem způsobil srdceryvnou spoušť. Dokázal to, že neuspořádaná evakuace Dunkerku za 2. světové války vypadá vedle kábulského chaosu jako precizní vojenská operace.

Pokračovat v četbě článku

Dopad událostí v Afghánistánu: Biden zničil nejdůležitější americké spojenectví – s Indií

napsal(a) Gordon G. Chang  •  24. října 2021

  • Pokud chce Washington zadržet militantní Čínu, tak potřebuje podporu demokratické Indie. Bohužel se zdá, že Indie je zemí, která je bezprostředně a možná nejhůře postižená Bidenovým debaklem v Afghánistánu. Důsledkem toho může být příklon Nového Dillí k čínskému spojenci – Moskvě.

  • Indie viděla v afghánské vládě spojence proti otevřenému extremismu v sousedním Pákistánu, který se vždy definoval jako nepřítel Indie.

  • Bidenova administrativa je asi opravdu odhodlaná Tchaj-wan bránit, ale to není vše, o co v klíčových momentech jde. Jde také o vyvolání dojmu, a zejména o to, jak situaci vnímá Peking. Čínští propagandisté rozšiřují po pádu Kábulu dva narativy: 1) Spojené státy nebudou Tchaj-wan bránit. 2) Když se Amerika není schopná vypořádat s Tálibánem, tak nemá naději čelit Číně.

  • Zdá se, že tyto dva narativy odrážejí čínský způsob myšlení, protože stažení USA z Afghánistánu Pekingu ukázalo totální selhání amerických výzvědných a bezpečnostních složek, Pentagonu a Bílého domu. Srpnová čínská vojenská cvičení uspořádaná poblíž Tchaj-wanu, která simulovala útok na Tchaj-wan střelami krátkého doletu, byla v této souvislosti hrozivá.

  • Blízké vazby Indie s Vietnamem naznačují, že Indie vnímá, že její bezpečnost závisí nejen na otevřeném Jihočínském moři ale i na otevřeném Východočínském moři. K udržení otevřených námořních cest je důležitý právě Tchaj-wan, který se nalézá na rozhraní těchto dvou moří.

Pokud chce Washington odstrašit militantní Čínu, tak potřebuje podporu demokratické Indie. Bohužel se zdá, že Indie je zemí, která je bezprostředně a možná nejhůře postižená Bidenovým debaklem v Afghánistánu. Důsledkem toho může být příklon Nového Dillí k čínskému spojenci – Moskvě. Na snímku: indický předseda vlády Naréndra Módí (uprostřed) promlouvá 8. června 2016 na společné schůzi Kongresu Spojených států amerických, za ním sedí tehdejší víceprezident Joe Biden (vlevo) a předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

Bidenovo chaotické stažení amerických jednotek z Afghánistánu zničilo, možná na desítky let, nejdůležitější americké spojenectví této doby.

Pokud chce Washington zadržet militantní Čínu, tak potřebuje podporu demokratické Indie. Bohužel se zdá, že Indie je zemí, která je bezprostředně a možná nejhůře postižená Bidenovým debaklem v Afghánistánu. Důsledkem toho může být příklon Nového Dillí k čínskému spojenci – Moskvě.

Nové Dillí bylo jedním z nejvěrnějších podporovatelů Amerikou podporované afghánské vlády a spolupracovalo s Washingtonem ve válce proti Tálibánu a dalším povstalcům. Indická tajná služba například obdržela instrukce rozbít afghánskou skupinu čínských vyzvědačů spolupracujících se sítí Hakkání. Trumpova administrativa se domnívala, že čínští členové této skupiny vzatí do vazby v prosinci 2020 mimo jiné nabízeli peníze v hotovosti za zabíjení amerických vojáků v Afghánistánu.

Pokračovat v četbě článku

Čínské námořní impérium stále roste

napsal(a) Judith Bergman  •  18. října 2021

  • Na první pohled se zdá, že čínské akvizice přístavů jsou pouhými obchodními transakcemi s čistě ekonomickými důvody, což je čínská rétorika, ale několik analytiků poukázalo na to, že za čínskými investicemi do přístavů zřejmě ve skutečnosti jsou geopolitické cíle. Zatímco čínské akvizice přístavů zajišťují její strategické zásobovací linie – řekněme ropy a zemního plynu z Blízkého východu – analytici se domnívají, že součástí této strategie jsou i vojenské plány.

  • "V této iniciativě jsou jasně zakotveny strategická funkčnost a čínský prospěch.... Existuje jen málo důkazů toho, že Peking buduje plně rozvinuté zámořské vojenské základny podle amerického modelu, ale existuje mnoho důkazů toho, že vyvíjí síť silných strategických bodů, které mohou výrazně zvýšit náklady na jakoukoliv budoucí americkou vojenskou intervenci a snížit ochotu vlád zemí, jejichž přístavy jsou zapojeny do Nové hedvábné stezky, nabídnout přístup nebo pomoc Spojeným státům." — Daniel R. Russell a Blake H. Berger, "Weaponizing the Belt and Road Initiative," Asia Society Policy Institute, září 2020.

  • "Není záhodno, aby plavidla Námořnictva Spojených států amerických pravidelně kotvila v přístavech pod čínskou správou kvůli riziku, že by systémy komerčních přístavních informačních technologií mohly být použity k monitorování a rušení našich vojenských systémů a také k ohrožení amerických strategických informací a kybernetické bezpečnosti." — Admirál Gary Roughead, Velitel námořních operací Námořnictva Spojených států amerických, časopis Naval War College Review, zima 2019.

  • Z tohoto důvodu USA varovaly Izrael, že čínský management nového terminálu v přístavu Haifa by potenciálně mohl poškodit americko-izraelskou bezpečnostní spolupráci, protože by se lodě amerického námořnictva vyhýbaly kotvení v tomto přístavu.

  • "Vytvořením globální sítě přístavů pro zdánlivě komerční účely získala Čína schopnost projektovat svoji moc díky růstu fyzické přítomnosti svých námořních plavidel. A z oceánů, které historicky chránily Spojené státy před zahraničními hrozbami, se nyní stala místa, kde může Čína USA libovolně provokovat." — Christopher R. O'Dea, časopis Naval War College Review, zima 2019.

Vážnou obavou je, že čínské investice do přístavů vytvářejí pro Komunistickou stranu Číny ekonomické a politické páky, s jejichž pomocí může ovlivňovat politiku a rozhodování vlád v jednotlivých zemích. Poté, co Čína získala velkou část přístavu Pireus, zablokovalo Řecko prohlášení EU, které mělo na půdě OSN kritizovat situaci v oblasti lidských práv v Číně... zabránilo jednotnému unijnímu odsouzení chování Číny v Jihočínském moři... a rovněž se postavilo proti tvrdšímu prověřování čínských investic v Evropě. Na snímku: Čínský prezident Si Ťin-pching (vpravo) a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis během návštěvy přístavu Pireus 11. listopadu 2019. (Foto: Orestis Panagiotou / Pool / AFP prostřednictvím Getty Images)

Čína rozšiřuje svůj globální námořní dosah jednak prostřednictvím investic do přístavů a jednak ​​jejich přímým vlastnictvím. Její apetit na akvizice přístavů stále roste. V červenci 2020 čínské firmy údajně "částečně vlastnily nebo provozovaly po celém světě asi devadesát pět přístavů."

Z těchto 95 přístavů je 22 v Evropě, 20 na Blízkém východě a v severní Africe, 18 v Severní a Jižní Americe, 18 v jižní a jihovýchodní Asii a devět v zemích subsaharské Afriky. 81 % těchto přístavů provozují jen tři čínské společnosti – z nich dvě jsou státními podniky (state-owned enterprises, SOE) – COSCO Shipping Ports a China Merchants Port.

Australský institut strategické politiky (Australian Strategic Policy Institute, ASPI) v únoru 2021 informoval, že COSCO je v Číně jedním z 53 "nejdůležitějších páteřních státních podniků". Zpráva ASPI dále uvádí:

Pokračovat v četbě článku

Vládnou ve Washingtonu loutky nebo jejich loutkovodiči?

napsal(a) Lawrence Kadish  •  10. října 2021

  • Bidenova administrativa má nyní na krku státní dluh, který se stal černou dírou na peníze... Naše jižní hranice zůstává spíše pomyslnou čárou než kontrolním stanovištěm. A naši spojenci vidí národ, který svou nedbalostí odsoudil k smrti nesčetné množství Afghánců, kteří vroucně věřili v Ameriku, dokud neuviděli, jak náš poslední Boeing C-17 Globemaster odlétá z Kábulu.

  • To vše by mohlo naznačovat, že ve Washingtonu existují jednotlivci, kteří disponují obrovskou mocí, aniž by si dělali starosti s tím, co si myslí nebo co by chtěl udělat Joe Biden. Ať už se rozhodnou jakkoliv, tak tím, kdo se za vše bude zodpovídat, bude Joe Biden. Pokud je tento scénář pravdivý, tak je velká šance, že se dočkáme situace, která bude naprostou noční můrou.

Naši spojenci vidí národ, který svou nedbalostí odsoudil k smrti nesčetné množství Afghánců, kteří vroucně věřili v Ameriku, dokud neuviděli, jak náš poslední Boeing C-17 Globemaster odlétá z Kábulu. (Foto: MANDEL NGAN / AFP prostřednictvím Getty Images)

Pro nepřátele našeho národa nastaly zároveň ty nejlepší i nejhorší časy.

Na jedné straně je v Bílém domě prezident, jehož činy redukují Spojené státy na popletenou a oslabenou světovou mocnost. Na druhé straně si naši nepřátelé stejně jako všichni Američané lámou hlavu nad tím, kdo ve Washingtonu ve skutečnosti vládne?

Vládne nám stínová vláda poradců, lobbistů a recyklovaných Obamových nohsledů? Nebo nám skutečně vládne prezident, který považuje za úspěch to, že k prezidentské helikoptéře došel bez cizí pomoci? Lze si představit, že lídři zemí našich zapřisáhlých nepřátel stroze nařídili šéfům svých zpravodajských služeb, aby se tomu dostali na kloub, protože nemohou uvěřit svému štěstí, že se americké vůdcovství tak rychle rozpadlo. To musí být asi nějaká prohnaná lest.

Kéž by to byla pravda.

Pokračovat v četbě článku

Spojené království: Kanál La Manche přeplouvají rekordní počty migrantů

napsal(a) Soeren Kern  •  29. září 2021

  • Organizace Migration Watch UK informovala, že v roce 2021 zatím přeplulo Lamanšský průliv více než 14 500 migrantů na přibližně 600 malých lodích a člunech, což překonalo 8 713 vyloděných migrantů (na 650 lodích) za celý rok 2020. Podle organizace Migration Watch UK je zřejmě skutečný počet příchozích daleko vyšší, než bylo zaznamenáno v oficiálních statistikách a od začátku roku 2021 nebyl ani jeden migrant deportován zpět do žádné z bezpečných evropských zemí, přes které přicestoval.

  • "Podmínky, které na ilegální migranty ve Spojeném království čekají, jsou takové, že vůbec neodrazují od ilegálních (a nebezpečných) cest, které rovněž také často vedou ke zneužívání azylu." — Migration Watch UK.

  • "Chtějí jet do Anglie, protože tam mohou očekávat lepší podmínky než kdekoliv jinde v Evropě a kdekoliv na světě. V Anglii nemají žádné průkazy totožnosti a migranti tak mohou snadno najít práci mimo formální ekonomiku, která není ve skutečnosti kontrolována." — Starostka Calais Natacha Bouchart.

  • "Obchodníci s lidmi i migranti vědí, že 'žádná civilizovaná země nemůže lidem dovolit utonout na moři', a proto migranti nastupují na přeplněná plavidla. 'A proto Británii čeká podobná krize, jaké čelila Itálie před třemi lety, i když v poněkud menším měřítku.'" — Britský zpravodajský časopis The Week citující výrok Jamese Forsytha v deníku The Times.

  • "Místo toho, aby si Spojené království mohlo vybrat děti a rodiny, které azyl nejvíce potřebují, umožňuje ilegální imigrace prodrat se na začátek fronty lidem, kteří za to zaplatili pašerákům lidí.... Náš právní systém potřebuje reformu, protože umožňuje zneužívání." — Náměstek ministryně vnitra pro kontrolu imigrace Chris Philip.

  • "Na začátku jich bylo několik, pak stovky a nyní je jich 1 000 za den a Francouzi na ně jen vesele mávají a přejí jim 'Bon Voyage' (Šťastnou cestu!). Pokud tyto čluny nezastaví Francouzi, tak je musíme důraznou kontrolou našich hranic zastavit, otočit a vrátit zpět my." — Natalie Elphicke, poslankyně Konzervativní strany za Dover.

Britské vládě se příliš nedaří odradit ilegální migranty od přeplouvání Lamanšského průlivu – částečně také kvůli tomu, že Francie odmítá spolupracovat. Britské úřady opakovaně obviňují své francouzské protějšky, že nedělají dost pro to, aby zabránily člunům s migranty opustit francouzské teritoriální vody. Na snímku: Ilegální migranti vstupují 7. září 2021 na britskou půdu na pláži u Dungeness v hrabství Kent. (Foto: Dan Kitwood / Getty Images)

Téměř tisíc migrantů z Afriky, Asie a Blízkého východu se během jediného dne pokusilo přeplout Lamanšský průliv na nafukovacích člunech a malých lodích, aby se ilegálně dostali do Spojeného království. Rekordní nárůst ilegálních přeplutí usnadňuje teplé počasí a klidné moře.

Britské vládě se příliš nedaří tato přeplutí Lamanšského průlivu zastavit – částečně také kvůli tomu, že Francie odmítá spolupracovat. Britské úřady opakovaně obviňují své francouzské protějšky, že nedělají dost pro to, aby zabránily člunům s migranty opustit francouzské teritoriální vody.

Přestože se Spojené království zavázalo zaplatit Francii desítky milionů liber, aby migrantům bránila v přeplouvání kanálu La Manche, tak existuje podezření, že francouzská námořní plavidla nakonec doprovází čluny s migranty do britských vod.

Pokračovat v četbě článku

Evropa: Masové protesty proti "covid pasům"

napsal(a) Soeren Kern  •  23. září 2021

  • Soudě podle velkého množství transparentů s nápisem "Svoboda", které se na demonstracích vyskytovaly, lze zřejmě bezpečně usoudit, že mnoho – pokud ne rovnou většina – protestujících, chce jednoduše svobodu volby.

  • "Jestli zítra nakazíte svého otce, matku nebo mě, tak se stanu obětí vaší svobody volby. Máte přitom možnost udělat něco, co by ochránilo vás i mě. Ve jménu svobody přijdete s vážnou formou covidu-19 do nemocnice. Všechen personál se o vás bude muset postarat, možná místo péče o někoho jiného. Tomu se neříká svoboda, tomu se říká nezodpovědnost a sobectví." — Francouzský prezident Emmanuel Macron.

  • "Vláda má opatření promyšlená velmi dobře — vše, co je alespoň trochu příjemné, je podmíněno očkováním. Chcete popíjet aperitiv v kavárně? Nechte se očkovat. Chcete jet vlakem navštívit svou matku? Nechte se očkovat. Chcete jít nakupovat? Nechte se očkovat." — Manfred Haferburg, německý komentátor píšící pro blog Achgut.

  • "Nejsme ani proti očkování, ani pro očkování. Jsme pro svobodu volby. Ti z nás, kteří se nechtějí nechat očkovat, to nedělají z ideologických důvodů, ale proto, že si uvědomujeme, že existuje spousta pochybností a nejasností ohledně tohoto ve skutečnosti experimentálního masového očkování." — Účastník demonstrace v italském Janově.

  • "Svoboda končí tam, kde začínají práva ostatních lidí. Člověk nemůže vystavovat ostatní riziku ztráty zdraví a života." — Místopředseda polské vlády Jarosław Kaczyński.

Ve městech po celé Evropě vypukly protesty proti snahám evropských vlád zavést takzvané covid pasy – doklady prokazující očkování proti covidu-19. Ve Francii prezident Emmanuel Macron vyhlásil pravděpodobně nejpřísnější opatření v Evropě, která mají Francouze donutit, aby se nechali očkovat. Od 9. srpna je pro vstup na mnoho míst spojených s každodenním životem vyžadován "zdravotní pas" (passe sanitaire). Na snímku: Četník kontroluje 10. srpna 2021 "zdravotní pas" zákazníka v baru v Bauvinu na severu Francie. (Foto: François Lo Presti / AFP prostřednictvím Getty Images)

Ve městech po celé Evropě vypukly protesty proti snahám evropských vlád zavést takzvané covid pasy – doklady prokazující očkování proti covidu-19. Pasy, které účinně odměňují očkované a trestají neočkované, vyvolaly bouřlivou debatu o ústavnosti vládních snah přinutit lidi k očkování.

Jen za poslední dva týdny se v nejméně 300 evropských městech sešly statisíce lidí všech politických přesvědčení, aby protestovaly proti nadměrným zásahům svých vlád a bránily občanské svobody. Protesty zatím neměly zamýšlený účinek v podobě zvrácení vládní politiky, ale poukázaly na to, že Evropané jsou v otázce vakcín proti covidu-19 značně rozděleni.

Pokračovat v četbě článku

Velká Británie v roce 2021: Vítejte ve středověku

napsal(a) Andrew Ash  •  16. září 2021

  • Obhájci multikulturalismu požadují nejen, abychom v našem kulturním prostředí přijali rozsáhlé změny, ale požadují i to, abychom byli mnohem vstřícnější vůči některým středověkým zvykům, tradicím a náboženským zákonům. Trvalo to dlouho a stálo to mnoho životů, než se velké části světa podařilo těchto praktik zbavit.

  • Tento import muslimských zákonů a zvyků, které jsou často v rozporu s britským způsobem života, je považován za další příklad "preferenčního zacházení" s menšinovými skupinami obyvatelstva. To, že jsou křesťané a lidé jiných vyznání ve většině muslimských zemí často bezdůvodně pronásledováni, tuto zášť jen zvyšuje.

  • Obhájci rozmanitosti pak ty, kteří s těmito zastaralými praktikami nesouhlasí, nálepkují jako "rasisty", "xenofoby" nebo "islamofoby", přestože se tito lidé ve skutečnosti staví proti bití žen, dětským sňatkům, mrzačení ženských pohlavních orgánů a proti celé řadě krutých zvyků, o nichž jsme si mylně mysleli, že již skončily v propadlišti dějin.

Obhájci multikulturalismu požadují nejen, abychom v našem kulturním prostředí přijali rozsáhlé změny, ale požadují také, abychom byli mnohem vstřícnější vůči některým středověkým zvykům, tradicím a náboženským zákonům. Trvalo to dlouho a stálo to mnoho životů, než se velké části světa podařilo těchto praktik zbavit. Na snímku: britský radikální islamista Anjem Choudary (uprostřed) v čele demonstrace požadující nastolení islámského práva šaría ve Spojeném království, 12. ledna 2010 v Londýně. (Foto: Dan Kitwood / Getty Images)

Od druhé světové války jsme byli ve Spojeném království – a v Evropě všeobecně – postupně přinuceni přijmout "život v multikulturalismu". A toto je nyní náš největší problém s filosofií "woke". Ve Spojeném království to způsobilo více rozkolů a hněvu než cokoliv jiného.

Britská muslimská komunita, do které jsem se narodil a pro kterou mám určité porozumění a s níž mám určitou afinitu, neustále roste a požaduje zavedení "multikulturalismu" a různých cizích zvyklostí.

Obhájci multikulturalismu požadují nejen, abychom v našem kulturním prostředí přijali rozsáhlé změny, ale požadují i to, abychom byli mnohem vstřícnější vůči některým středověkým zvykům, tradicím a náboženským zákonům. Trvalo to dlouho a stálo to mnoho životů, než se velké části světa podařilo těchto praktik zbavit.

Pokračovat v četbě článku

Čína zruší Američanům Vánoce

napsal(a) Gordon G. Chang  •  13. září 2021

  • Ne, paní víceprezidentko, změna klimatu nemá se současnými narušeními dodavatelských řetězců téměř nic společného. Existuje mnoho faktorů – například dlouhodobý přesun výroby do východní Asie. Kromě toho existují i krátkodobé problémy – jedním z nich je problém přepravy prázdných kontejnerů.

  • Je nabíledni, že maloobchodní ceny v Americe půjdou nahoru. Pokud jste manažerem přepravy pro Apple, je vám to celkem jedno, protože dodatečné náklady na dopravu jsou u iPhonu zanedbatelné. Dodatečné náklady však nejsou zanedbatelné, pokud dovážíte větší výrobky. "Například 12metrový kontejner pojme 20 pohovek," řekl Gatestonu generální ředitel společnosti WhomHome Jonathan Bass. "Dramatický nárůst přepravních cen – odeslání kontejneru přes Tichý oceán na východní pobřeží USA nyní stojí kolem 25 000 dolarů a každou pohovku z Číny to dnes prodraží až o 1 625 dolarů." Kvůli zvýšeným nákladům bude tento nábytek pro většinu spotřebitelů nedosažitelný.

  • Jonathan Bass má jako zastánce onshoringu [1] řešení: "Vzhledem k nákladům na dopravu a dalším faktorům, které vůbec nejsou dočasné, by bylo levnější vyrábět pohovky i jiné věci v Severní Americe."

  • Přesun výroby zpět do USA by nejenže dal práci Američanům a přinesl prosperitu zpět domů, ale navíc by Američané přestali financovat nepřátelský čínský režim, který mimo jiné nedávno označil USA za svého "nepřítele".

  • Pamatujme si: Každá jedna pohovka, kterou si Američané koupí z Číny, poskytne čínskému režimu peníze na vývoj biologických zbraní, výstavbu raketových sil a vývoj dalších prostředků k zabíjení Američanů. Každá pohovka, kterou vyrobíme na naší straně Tichého oceánu, přispěje k obraně naší americké republiky.

V Americe budou letos zrušeny Vánoce. Narušení dodavatelských řetězců v Asii způsobí, že děti nenajdou pod vánočním stromečkem žádné hračky. V důsledku mnoha faktorů se ceny dopravy raketově zvýšily. Například náklady na přepravu kontejnerů přes Tichý oceán se za poslední rok zvýšily o více než 500 %. Na snímku: Kontejnerový terminál v přístavu Lien-jün-kang v provincii Ťiang-su v Číně, 24. března 2021. (Foto: Hector Retamal / AFP prostřednictvím Getty Images)

Někdo rychle zavolejte Santovi. V Americe budou letos zrušeny Vánoce. Narušení dodavatelských řetězců v Asii způsobí, že děti nenajdou pod vánočním stromečkem žádné hračky.

Alespoň to na své cestě po jihovýchodní Asii naznačila víceprezidentka Kamala Harris a má pravdu. Regály v obchodech byly začátkem tohoto roku v Americe prázdné a se vší pravděpodobností budou znovu prázdné kvůli mimořádným narušením dodavatelských řetězců v Číně a ve východní Asii.

Současná situace se dá řešit. Kamala Harris však o tomto řešení ani nepípla a globální elity jej nesnáší.

"Aktuálně vše nasvědčuje tomu, že pokud chcete svým dětem dát pod stromeček hračky, tak je možná již nejvyšší čas je koupit, protože jejich dodávky se mohou zpozdit o mnoho a mnoho měsíců," řekla Harris u kulatého stolu s obchodními lídry v Singapuru 23. srpna. "Mnoho lidí má teď problém."

Pokračovat v četbě článku

Komunistická Čína pokračuje v Jihočínském moři v ilegálních akcích

napsal(a) Judith Bergman  •  9. září 2021

  • "Postoj čínské vlády k této arbitráži je jasný – 'rozsudek neuznáváme, nepřijímáme a spolupracovat nebudeme'.... 'Rozhodčí nález', který Čína považuje za 'cár papíru', byl už před časem vyhozen na smetiště dějin." — Wu Š'-cchun, prezident Národního institutu pro studium Jihočínského moře, Global Times, 12. července 2021.

  • "Čínská armáda nedávno na dva sporné ostrovy v Jihočínském moři umístila letadlo včasné výstrahy a řízení AWACS, hlídkovací letadla a vrtulníky, což podle analytiků naznačuje, že Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) zahájila na těchto základnách rutinní letecký provoz." — The Washington Times, 13. července 2021.

  • Letos v březnu se obrovská čínská rybářská flotila objevila ve vodách u atolu Whitsun, který leží ve výlučné ekonomické zóně Filipín. Filipínská vláda vyzvala Čínu, aby přestala "tuto oblast militarizovat".

  • Čína také vyhlásila svrchovanost nad Paracelskými ostrovy, které okupuje od roku 1974, a některé z nich militarizovala. Na Paracelské ostrovy si ale činí nárok také Vietnam a Tchaj-wan.

Před pěti lety zamítl Stálý rozhodčí soud nároky komunistické Číny na svrchovanost nad většinou Jihočínského moře v právně závazném rozhodnutí známém jako Případ arbitráže v Jihočínském moři. Letos v březnu se obrovská čínská rybářská flotila objevila ve vodách u atolu Whitsun, který leží ve výlučné ekonomické zóně Filipín. Filipínská vláda vyzvala Čínu, aby přestala "tuto oblast militarizovat". Na snímku: satelitní fotografie atolu Whitsun. (Foto: United States Geological Survey / NASA / Wikimedia Commons)

Před pěti lety zamítl Stálý rozhodčí soud nároky komunistické Číny na svrchovanost nad většinou Jihočínského moře v právně závazném rozhodnutí známém jako Případ arbitráže v Jihočínském moři.

Roku 2013 podala filipínská vláda žalobu proti Číně poté, co se Čína zmocnila atolu, který obě země považují za své území. Kromě zamítnutí tvrzení Číny o jejích historických právech v Jihočínském moři soud rozhodl, že Čína porušila svrchovaná práva Filipín v jejich výlučné ekonomické zóně narušováním rybolovu a průzkumu ropných ložisek. Čína také stavbou umělých ostrovů "vážně poškodila prostředí korálových útesů" v oblasti Spratlyho ostrovů.

Pokračovat v četbě článku

Evropa se připravuje na tsunami afghánských migrantů

napsal(a) Soeren Kern  •  5. září 2021

  • Německý ministr vnitra Horst Seehofer ve své zlověstné předtuše odhadl, že až pět milionů lidí se pokusí opustit Afghánistán a dostat se do Evropy.

  • "Jsem jednoznačně proti tomu, abychom přijali další Afghánce. To se během mého kancléřství nestane. Přijetí lidí, kteří pak nemohou být úspěšně integrováni, je pro nás jako zemi obrovský problém." — Rakouský kancléř Sebastian Kurz.

  • "Jako ministr vnitra jsem primárně zodpovědný za lidi žijící v Rakousku. A to především znamená dlouhodobě chránit sociální smír v zemi a náš sociální stát." — Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer.

  • "Je nám jasné, že rok 2015 se nesmí opakovat. Problém s Afghánistánem nevyřešíme masovou migrací do Německa." — Generální sekretář Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak.

  • Mezitím se do Německa v evakuačních letech vrátili afghánští zločinci, včetně násilníků a obchodníků s drogami, kteří byli do Afghánistánu v minulosti deportováni, a po svém příletu okamžitě podali nové žádosti o azyl.

  • "Naše země nebude bránou do Evropy pro ilegální afghánské migranty." — Řecký ministr pro migraci a azyl Notis Mitarachi.

  • "Musíme našim evropským přátelům něco připomenout: Evropa – která se stala magnetem pro miliony lidí – se nemůže vyhnout problému s afghánskými uprchlíky tvrdým utěsňováním svých hranic, aby ochránila bezpečnost a blahobyt svých občanů. Turecko nemá žádnou odpovědnost ani povinnost sloužit Evropě jako sklad uprchlíků." — Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

Dobytí Afghánistánu Tálibánem pravděpodobně spustí bezprecedentní vlnu afghánské migrace do Evropy. Na snímku: Afghánští žadatelé o azyl vystupují 24. srpna 2021 z evakuačního letadla na letecké základně u města Torrejon de Ardoz ve Španělsku. (Foto: Pierre-Philippe Marcou / AFP prostřednictvím Getty Images)

Dobytí Afghánistánu Tálibánem pravděpodobně spustí bezprecedentní vlnu afghánské migrace do Evropy, která se připravuje na příliv potenciálně statisíců – možná dokonce milionů – uprchlíků a migrantů z válkou zmítané země.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer ve své zlověstné předtuše odhadl, že až pět milionů lidí se pokusí opustit Afghánistán a dostat se do Evropy. Pokud by se tato předtucha naplnila, tak by naprosto zastínila předchozí migrační krizi z roku 2015, při níž se do Evropy dostal více než milion lidí z Afriky, Asie a Blízkého východu.

Podle odhadů EU požádalo od roku 2015 o azyl v Evropské unii přibližně 570 000 Afghánců a byli to téměř výhradně mladí muži. V roce 2020 byl Afghánistán po Sýrii druhým největším zdrojem žadatelů o azyl v EU.

Pokračovat v četbě článku

Děsivé důsledky Bidenova fiaska v Afghánistánu

napsal(a) Guy Millière  •  4. září 2021

  • Většina afghánské armády, se pravděpodobně hned poté, co se americká armáda stáhla z letecké základny Bagrám, celkem racionálně rozhodla, že se ani nepokusí bojovat. "Vynaložením jednoho bilionu dolarů na výcvik, vybavení a vyzbrojení stovek tisíc vojáků Afghánských národních bezpečnostních a obranných sil vyspělou výzbrojí" se dosáhlo toho, že se "vyspělá výzbroj" poskytnutá Spojenými státy americkými a zaplacená americkými daňovými poplatníky dostala do rukou teroristů, proti nimž měla být použita. Afghánistán je nyní nejlépe vyzbrojeným teroristickým státem na světě.

  • USA mají zhruba 70 let vojáky v Německu a Jižní Koreji, což je relativně umírněná "pojistka", která také neměla být "navždy". USA se předáním Afghánistánu tomu stejnému Tálibánu, který hostil Al-Káidu, která 11. září 2001 zavraždila v USA téměř 3000 lidí, těmto obětem vysmály. USA brzy zjistí, že budou muset bojovat s ještě většími finančními náklady a lidskými ztrátami, protože jejich nepřátelé snažící se zlikvidovat Ameriku budou nyní vybaveni americkými zbraněmi a nebudou americkou armádou nijak ohrožováni.

  • Francouzi, Britové, Němci, Australané a Češi se vydali za nepřátelské linie, aby zachránili své uvízlé občany, ale to Američané neudělali. Pentagon a ministerstvo zahraničí přiznaly, že ani nevědí, kolik je vlastně v Afghánistánu Američanů. Jak by tedy mohly vědět, kde jsou?

  • Trump údajně plánoval ponechat v Afghánistánu malé vojenské jednotky a zjevně měl plán na řádné vojenské stažení – striktně podle toho, jaké tam budou místní podmínky. Trump zřejmě neplánoval stažení amerických jednotek uprostřed letní bojové sezóny Tálibánu, ale plánoval jej naopak na zimu, když se bojovníci Tálibánu tradičně přesouvají do Pákistánu. Trump neměl v plánu zanedbat konzultace s evropskými spojenci a rozhodně se neplánoval stáhnout z hlavní americké letecké základny Bagrám před evakuací všech Američanů a jejich spolupracovníků, kterým USA slíbili záchranu.

  • Zdá se, že Trump pochopil to, co Bidenova administrativa ignoruje: že teroristé spíše než diplomacii rozumí síle – jak řekl Usáma bin Ládin: "Když lidé vidí silného a slabého koně, tak se jim přirozeně líbí ten silný kůň."

  • Po několika dnech mlčení Biden tedy 16. srpna přečetl 19minutový projev, ve kterém prohlásil, že si stojí za rozhodnutím opustit Afghánistán, a dokonce se pokusil hodit vinu na afghánské bezpečnostní síly, které obětovaly odhadem 66 000 mužů. Biden poté z tiskové konference odešel, aniž by odpověděl na otázky, a vrátil se do Camp Davidu, kde pokračoval ve své letní dovolené. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi poté ocenila jeho "silné vedení".

  • Pákistán má na vítězství Tálibánu větší podíl, než si USA jsou ochotny připustit.

  • "Ze všech zahraničních mocností snažících se ovlivňovat probíhající boje se Pákistán vyznačuje jak svými dalekosáhlými cíli, tak i mírou svého úsilí, které zahrnuje získávání finančních prostředků pro Tálibán, poskytování diplomatické podpory Tálibánu v zahraničí, zajišťování výcviku pro bojovníky Tálibánu, nábor kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracovních sil pro služby v armádách Tálibánu, plánování a usměrňování ofenzív a útoků, zajišťování dodávek munice a paliva a při několika příležitostech zjevně přímo poskytování bojové podpory." — Human Rights Watch.

  • Čína, Pákistán, Rusko, Írán a Tálibán mají různé pohledy na svět, ale mají tři věci společné: jsou nepřáteli USA a západního světa, chtějí vidět Spojené státy ponížené a poražené a chtějí je vypudit z regionu. A Spojené státy byly skutečně poníženy, poraženy a vypuzeny z regionu. Jejich nepřátelé vyhráli.

  • Avšak ti, kdo Spojeným státům fandí, se domnívají, že bez jejich síly a moci by "americká" svoboda rychle zmizela z povrchu zemského. Bylo zoufale otřesné sledovat, jak za pouhých sedm měsíců zvládla Bidenova administrativa oslabit Ameriku a posílit její nepřátele. Nezbývá nám než doufat, že USA změní kurz a vrátí se k silnému vedení dříve, než dojde k ještě větším katastrofám.

Ovládnutí Afghánistánu Tálibánem je pro USA debakl a jeho důsledky se brzy ukážou. Za to, co se děje a co bude následovat, nese odpovědnost především Bidenova administrativa a samotný prezident Joe Biden. Na snímku: Biden mluví 20. srpna 2021 v Bílém domě o evakuaci amerických občanů a ohrožených Afghánců. (Foto: Andrew Caballero-Reynolds / AFP prostřednictvím Getty Images)

Ovládnutí Afghánistánu Tálibánem je pro USA debakl a jeho důsledky se brzy ukážou. Za to, co se děje a co bude následovat, nese plnou odpovědnost především Bidenova administrativa a samotný prezident Joe Biden; míru neschopnosti, kterou tato administrativa projevila, jsme v USA neviděli od neblahých dob prezidentování Jimmyho Cartera.

8. července 2021 prezident Biden řekl: "Afghánská armáda má 300 000 vojáků – stejně dobře vyzbrojených jako jsou vojáci jakékoliv jiné armády na světě – a letectvo. Proti ní stojí přibližně 75 000 bojovníků Tálibánu." Převzetí země Tálibánem, dodal, "není vůbec neodvratné." Ale Biden se mýlil. Většina afghánské armády, se pravděpodobně hned poté, co se americká armáda stáhla z letecké základny Bagrám, celkem racionálně rozhodla, že se ani nepokusí bojovat.

Pokračovat v četbě článku