Nejnovější analýzy a komentáře

Konec křesťanství v Betlémě

napsal(a) Raymond Ibrahim  •  25. ledna 2023

Proč se o pronásledování křesťanů v Betlémě a dalších oblastech kontrolovaných Palestinskou samosprávou vůbec neinformuje nebo se o něm informuje jen nedostatečně? "Útoky muslimů na křesťany jsou často mezinárodním společenstvím a médii ignorovány. Zdá se, že média se ozývají jen tehdy, když mohou nějak obvinit Izrael," napsal muslimský novinář Khaled Abu Toameh." Na snímku: Chrám Narození Páně v Betlémě. (Foto: Hazem Bader / AFP prostřednictvím Getty Images)

Zpráva z 21. listopadu 2022 informuje, že "došlo k výraznému nárůstu nábožensky motivovaných útoků palestinských muslimů na křesťany v Betlémě" a uvádí tyto příklady:

"Před necelými dvěma týdny byl jeden muslim obviněn z obtěžování mladých křesťanek v areálu řeckého pravoslavného kostela Praotců (Forefathers Orthodox Church) v Bejt Sahúru nedaleko Betléma. Krátce poté byl tento kostel napaden početným davem palestinských mužů, kteří na budovu házeli kameny, zatímco se věřící krčili uvnitř. Několik věřících bylo při útoku zraněno.

Palestinská samospráva, která je za bezpečnost v této oblasti zodpovědná, nehnula prstem.

V říjnu ostřelovali neznámí ozbrojenci hotel Bethlehem vlastněný křesťany poté, co se na sociálních sítích objevilo video, které tento hotel spojovalo s výzdobou, jejíž součástí byly kartonové výřezy Davidovy hvězdy a menory (sedmiramenného svícnu)....

V souvislosti s touto střelbou nedošlo k žádnému zatčení.

Pokračovat v četbě článku

Čína provozuje po celém světě ilegální policejní stanice

napsal(a) Judith Bergman  •  15. ledna 2023

Foto: iStock

Podle nedávné zprávy nevládní organizace Safeguard Defenders, která se zabývá ochranou lidských práv, zřídila Čína ve 30 státech nejméně 54 policejních stanic – zřídila je mimo jiné ve Spojených státech (New York), Kanadě, Španělsku, Itálii, Francii, Nizozemsku, Velké Británii, Maďarsku, Portugalsku, České republice, Brazílii, Argentině a Nigérii. Většina těchto policejních stanic se nachází v Evropě, mimo jiné devět takových stanic je ve velkých španělských městech, čtyři v Itálii a tři v Paříži.

Podle Petera Dahlina, ředitele organizace Safeguard Defenders, jsou však tyto policejní stanice jen špičkou ledovce:

"Jsme přesvědčeni, že jich je mnohem více, protože tyto patří pouze do dvou jurisdikcí – Fu-čou a Čching-tchien, odkud pochází většina Číňanů ve Španělsku – a Čína sama přiznává, že zahájila tento projekt v deseti jurisdikcích. Takže jich může být až pětkrát více."

Pokračovat v četbě článku

Ničí multikulturalismus identity západních národů?

napsal(a) Giulio Meotti  •  8. ledna 2023

Země, která čelí demografické sebevraždě (za posledních deset let bylo v Itálii uzavřeno 1 707 mateřských škol), si nemůže dovolit nechat se zahltit masovou imigrací, protože by ztratila svou národní identitu. Proto se nová italská vláda vrátila zpět k blokování lodí přivážejících do Itálie ilegální migranty. Na snímku: Ilegální migranti na palubě záchranné lodi Ocean Viking, kterým italská vláda odmítla povolit vylodění, 10. listopadu 2022. (Foto: Vincenzo Circosta / AFP prostřednictvím Getty Images)

Před dvaceti lety vydala Organizace spojených národů dokument s názvem "Náhrada migrací: Je to řešení úbytku a stárnutí populace?". Nebyla to pravicová konspirační teorie, byl to propracovaný pracovní plán pro západní demokracie, které se potýkají se stárnutím populace. A dnes je to mainstreamová politika. Stačí si přečíst, co tento měsíc řekl nositel Nobelovy ceny za ekonomii Richard Thaler: "Potřebujeme více imigrantů, abychom mohli platit důchody."

Mentalitu těch, kteří vládnou Evropě, a to, jak připravují zánik evropské civilizace, vysvětluje také nedávný článek bývalé italské ministryně práce Elsy Fornero:

Pokračovat v četbě článku

Svoboda stojí za to, aby se za ni bojovalo
Svobodná budoucnost vždy závisí na odvaze několika osamocených jedinců.

napsal(a) J.B. Shurk  •  1. ledna 2023

Mnoho obyvatel Západu zapomnělo, že svoboda slova a osobní svoboda nejsou žádné hrozivé "mikroagrese", které si zaslouží sankce a naopak jsou nejjistějšími bezpečnostními ventily a prevencí vzniku nepřátelství ve společnosti, přičemž jejich alternativou je rozpoutání otevřeného násilí. (Foto: iStock)

"V životě každého člověka přijde čas," řekl Martin Luther King Jr., "kdy člověk musí zaujmout postoj, který není ani bezpečný, ani politicky výhodný, ani populární, ale musí ho zaujmout, protože mu to diktuje svědomí." Jinými slovy, morální imperativ převáží nad osobní bezpečností, politickou korektností a psychologickým komfortem ztotožnění se s davem. V neklidných dobách násilností a lidského utrpení se vždy jen několik osamocených lidí – buď obdařených vrozenou odvahou, nebo zocelených díky svým životním zkušenostem – odváží postavit proti nastupujícímu zlu, které většina mlčky akceptuje. Tak silná je svobodná vůle jednotlivce, který se řídí svým morálním kompasem.

Pokračovat v četbě článku

Výtržnosti fotbalových fanoušků v Belgii – symbol selhání imigrační politiky

napsal(a) Alain Destexhe  •  25. prosince 2022

Po fotbalovém zápase Maroko–Belgie odehraném na mistrovství světa v Kataru došlo v Belgii k násilným pouličním výtržnostem. Ve věkové skupině do 18 let převažují v Bruselu Maročané nad mládeží belgického původu. Zatímco ve Francii i jinde v Evropě se na toto téma živě diskutuje, Belgie se chová jako by se vzdala a přijala svůj osud multikulturní země s muslimskou většinou v hlavním městě a s "novým normálem", kterým jsou občasné otřesné masové výtržnosti v belgických městech, střelba a teroristické útoky. Na snímku: Policie odklízí pouliční spoušť po násilných výtržnostech v Bruselu, 27. listopadu 2022. (Foto: Nicolas Maeterlinck / Belga / AFP prostřednictvím Getty Images)

Po fotbalovém zápase Maroko–Belgie odehraném na mistrovství světa v Kataru 27. listopadu 2022 došlo v Belgii k násilným pouličním výtržnostem.

Zasažena byla města Brusel, Antverpy a Lutych, kde asi 50 "mladíků" napadlo policejní stanici. K výtržnostem došlo také v několika nizozemských městech. Tyto lidové oslavy v převážně marockých čtvrtích Bruselu, zejména v Molenbeeku, odhalily, že v těchto lokalitách je marocká identita obyvatel daleko silnější než belgická, přestože většina zde žijících lidí má dvojí občanství.

Člověk by musel být slepý, aby si nevšiml toho, že sympatie Maročanů žijících v Belgii byly na straně marockého týmu, a ne týmu jejich "druhé vlasti". Někteří novináři se na belgickou realitu snažili naroubovat ideologii "soužití za každou cenu," a tak se objevili titulky typu "Ať už zápas mezi Belgií a Marokem vyhraje kdokoliv, tak večer bude veselo".

Pokračovat v četbě článku

Vinou ostudné strategické slepoty budou v zimě Evropané mrznout

napsal(a) Burak Bekdil  •  17. prosince 2022

(Foto: iStock)

Tento příběh začíná v roce 2000, kdy se tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder rozhodl rozvíjet strategické vztahy mezi Berlínem a Moskvou. Šel tak daleko, že Rusku nabídl partnerství v EADS – nadnárodní evropské společnosti, dnes známé jako Airbus. V listopadu 2004 nazval Gerhard Schröder ruského prezidenta Vladimíra Putina "perfektním demokratem" a v roce 2004 nazval tureckého islamistického autokrata, tehdejšího premiéra (nynějšího prezidenta) Recepa Tayyipa Erdoğana "velkým reformátorem".

Pokračovat v četbě článku

Teroristé ISIS žijí v Turecku se zajatými jezídkami

napsal(a) Uzay Bulut  •  11. prosince 2022

V Turecku žijí a působí teroristé ISIS. Někteří žijí s jezídkami unesenými ze Sýrie a Iráku. Jezídské děti a ženy byly po léta zotročovány, znásilňovány a prodávány. Přestože uplynuly již více než tři roky od vyhnání ISIS z posledního území, kterého se v Sýrii a Iráku zmocnil, dochází k těmto zločinům i nyní. Na snímku z 23. listopadu 2020 nese 22letá irácká jezídka Rafidah NayefIssa v náručí svého dvouletého syna ve městě Hasaka na severovýchodě Sýrie. Issa byla unesena a zotročena ISIS v iráckém městě Sindžár, v zajetí byla znásilněna a porodila dítě. Osvobodily ji kurdské síly v záchytném táboře Al-Húl, který zřídily poblíž města Hasaka pro příbuzné lidí, podezřelých z členství v ISIS. (Foto: DelilSouleiman / AFP prostřednictvím Getty Images)

V Turecku žijí a působí teroristé ISIS. Někteří žijí s jezídkami unesenými ze Sýrie a Iráku. Jezídské děti a ženy byly po léta zotročovány, znásilňovány a prodávány. Většina z nich přežila genocidu ISIS v irácké oblasti Sindžár v roce 2014. Přestože uplynuly již více než tři roky od vyhnání ISIS z posledního území, kterého se v Sýrii a Iráku zmocnil, dochází k těmto zločinům i nyní.

ISIS (Islámský stát), sunnitská džihádistická teroristická organizace, vyhlásila zřízení svého chalífátu v roce 2014. Od té doby se v Iráku a Sýrii dopustila mnoha zločinů proti nemuslimům – zejména jezídům a křesťanům. Dr. Leah Farrall uvedla:

Pokračovat v četbě článku

Socializovaná medicína neléčí: Krach britského systému sociálního zabezpečení

napsal(a) Andrew Ash  •  4. prosince 2022

Za prvé, mýtus, že socializovaná medicína je ve Spojeném království "zdarma", je právě jen a jen mýtus. Je sice pravda, že za návštěvu lékaře NHS nemusíte přímo platit, ale i když se jedná o něco naléhavého, tak na termín zákroku budete muset čekat — někdy i týdny až měsíce. NHS nyní pacientům doporučuje, aby uvažovali o placeném soukromém zdravotním zákroku nebo aby zvážili sjednání soukromého zdravotního pojištění. Na snímku: Kolemjdoucí u vakcinačního centra NHS v anglickém městě Preston, 30. prosince 2021. (Foto: Christopher Furlong / Getty Images)

"Jsem přesvědčen, že od začátků civilizace byla svoboda lidí omezována tichým a postupným pronikáním moci daleko častěji než násilím a náhlými uzurpacemi." — James Madison

"Jednou z tradičních metod, jak lidem vnutit etatismus a socialismus, je zdravotní péče." — Ronald Reagan

Získání srdcí a myslí občanů jakékoliv společnosti je snazší dosáhnout slibováním almužen. Zejména to platí v době rychlé komunikace, emoce prodávají — a je to také šikovná metoda, jak zadními vrátky plíživě převzít politickou moc. Pokud jde o něco tak silně emotivního, jako je zdravotní péče, je velice obtížné argumentovat proti a zdůrazňovat negativní dopady ze strachu, že budete vypadat bezcitně.

Pokračovat v četbě článku

Francie se řítí do chaosu a barbarství

napsal(a) Guy Millière  •  3. prosince 2022

Lola, 12letá francouzská dívka, byla nedávno znásilněna a zavražděna v Paříži ilegální imigrantkou z Alžírska. Ilegální imigranti ve Francii jsou pachateli téměř poloviny spáchaných zločinů. Vraždy až tak hrůzné jako byla vražda Loly, jsou páchány téměř každý den. Psychiatr Maurice Berger uvedl, že ve Francii dochází k bezdůvodnému násilí s následkem zranění nebo smrti v průměru každé dvě minuty. Ve Francii je denně spácháno více než dvě stě znásilnění. Na snímku: Protestující drží plakáty s portrétem Loly a nápisem: "Lola mohla být mojí mladší sestrou," Paříž, 20. října 2022. (Foto: Emmanuel Dunand / AFP prostřednictvím Getty Images)

15. října 2022. Ve východní části Paříže se na chodníku objevila velká plastová bedna s mrtvolou dvanáctileté dívky. Oběť se jmenovala Lola. Byla dcerou domovníka obytného domu, kde k vraždě došlo.

Svědci, otisky prstů a záběry z bezpečnostních kamer rychle přivedli policii k zatčení jedné ženy. Ta se přiznala, ale zároveň řekla, že nemá vůbec žádné výčitky svědomí. Podle podrobností, které pachatelka uvedla a které potvrdila pitva, zalepila Lole ústa lepicí páskou, svlékla ji, přivázala k židli, znásilnila ji různými předměty, částečně jí podřízla hrdlo, její krev zachytila do láhve a vypila ji, pak si vykouřila cigaretu a dokončila podříznutí dívčina hrdla. Nakonec jí ještě uřízla hlavu. Pak do mrtvoly dítěte ještě mnohokrát bodla a tělo uložila do plastové bedny a vynesla na ulici.

Pokračovat v četbě článku

Írán: Staré recepty z ďáblovy kuchyně

napsal(a) Amir Taheri  •  26. listopadu 2022

Chomejnistický režim žije ve světě, jež nemá nic společného s realitou, je hluboce anachronický. Chlubí se tím, že dobyl svět pro chomejnistickou verzi islámu, i když ani jeden národ tento model neakceptoval a pravděpodobně ani neakceptuje. Na snímku: Íránský prezident Ebráhím Ráisí mluví na shromáždění před velvyslanectvím USA v Teheránu 4. listopadu 2022 při příležitosti 43. výročí obsazení velvyslanectví. (Foto: Atta Kenare / AFP prostřednictvím Getty Images)

Kuchyně je stejná, šéfkuchař je stejný. Suroviny jsou také stejné. Když se však v restauraci Chez Ayatollah podává čarodějnický lektvar, tak jej hosté znechuceně odmítají. Taková scéna se mi vybaví, když sleduji, jak se Íránská islámská republika snaží potlačit současnou lidovou vzpouru.

Pro záchranu vlastní kůže používá chomejnistický režim již od svého vzniku před 43 lety stejný recept – pár stovek lidí zabít, pár tisíc zatknout, armádu a bezpečnostní složky podplatit, celebrity zastrašit, zahraniční novináře zakázat, na demonstranty poštvat milice, ze všeho obvinit "agenty sionistů a CIA", a vybájit si "separatistické" ozbrojené gangy a útočníky ISIS, kteří přicházejí rozbít Írán a zabíjet nevinné šíity.

Tento postup používá režim i proti současnému povstání, aniž by to však uhasilo oheň hněvu, který zachvátil velkou část íránského lidu, zejména mládež.

Pokračovat v četbě článku

Studená sprcha: nedostatek nafty díky Bidenovi

napsal(a) Lawrence Kadish  •  21. listopadu 2022

Na snímku: Kamiony tankují pohonné hmoty ve Springville, stát Utah, 1. prosince 2021. (Foto: George Frey / AFP prostřednictvím Getty Images)

Dokud nebyly během 2. světové války zničeny německé zásoby ropy a benzínu, tak neměly letecké útoky Spojenců na nacisty skutečný strategický dopad a nesrazily Německo na kolena. Toho se dosáhlo teprve tehdy, až když Německo nemělo pohonné hmoty pro své tanky. Také dnes platí, že zničení energetické infrastruktury protivníka může vést k destrukci celého národa. Současní nepřátelé Ameriky tuto historickou lekci nezapomněli.

Z tohoto důvodu by se Američané měli vážně zajímat o zprávy průmyslových analytiků, kteří bez obalu varují, že nám tuto zimu hrozí akutní nedostatek nafty.

Všichni samozřejmě ostře sledujeme cenu benzínu u benzínových pump, ale ve skutečnosti pohání Ameriku právě nafta. Nafta pohání americké nákladní vlaky, kamiony, nákladní lodě, říční čluny a autobusy. Pohání také naše zemědělské a stavební stroje. A naftou mnoho lidí také vytápí své domovy.

Pokračovat v četbě článku

Proč se levice tolik bojí Twitteru?

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  20. listopadu 2022

V současné době probíhá kampaň levicových organizací a politiků, kteří požadují, aby Twitter, nyní vlastněný Elonem Muskem, pokračoval v cenzurování nenávistných projevů a dalších "nepřijatelných" příspěvků. Twitter, Facebook a YouTube jsou obří mediální společnosti, které ovládají a kontrolují tok mluveného projevu po celém světě. A nebezpečí, že se kontrola těchto toků dostane do rukou neviditelných elitářských cenzorů, hrozí podkopáním naší nejdůležitější svobody. Na snímku: Centrála Twitteru v San Francisku v Kalifornii, 28. října 2022. (Foto: Constanza Hevia / AFP prostřednictvím Getty Images)

V současné době probíhá kampaň levicových organizací a politiků, kteří požadují, aby Twitter, nyní vlastněný Elonem Muskem, pokračoval v cenzurování nenávistných projevů a dalších "nepřijatelných" příspěvků.

Dopis zaslaný 20 největším inzerentům Twitteru, který podepsalo 40 aktivistických organizací, včetně NAACP (The National Association for the Advancement of Colored People, Národní asociace pro povýšení barevných lidí), Center for American Progress (Centrum pro americký pokrok), GLAAD (Gay & Lesbian Alliance Against Defamation, Aliance gayů a leseb proti hanobení) a Global Project Against Hate and extremism (Globálního projektu proti nenávisti a extremismu), obsahuje následující zastřenou hrozbu:

Pokračovat v četbě článku

Turecko: Džihád proti Kypru

napsal(a) Uzay Bulut  •  15. listopadu 2022

Turecko neokupuje a neponižuje jen sever Kypru. To, co okupuje, kolonizuje a kulturně ničí, je významnou součástí západní historie a civilizace. Na snímku: Turecké tanky a vojáci na vojenské přehlídce v Tureckem okupované městské části Nikósie 20. července 2021. (Foto: Iakovos Hatzistavrou / AFP prostřednictvím Getty Images)

Turecko se stalo členem NATO v roce 1952. O dvaadvacet let později, v roce 1974, Turecko napadlo Kyperskou republiku a dodnes nezákonně okupuje 36 % území Kypru. Turecko etnicky vyčistilo severní část Kypru od ne-Turků a v jím okupované oblasti z velké části zničilo křesťanské i židovské kulturní dědictví.

Poté, co Turecko v roce 1974 napadlo Kypr, byl ostrov nezákonně a násilně rozdělen na dvě části. Severní část Kyperské republiky – stejně jako zbylá část země – byla většinově řecká. Tím, že turecká armáda násilně vysídlila přibližně 170 000 kyperských Řeků, změnila demografickou strukturu Kypru. Toto vyhnání se dotklo přibližně třetiny kyperských Řeků. Obsazená část ostrova byla poté kolonizována osadníky z Turecka. V okupované oblasti je nezákonně umístěno přibližně 40 000 tureckých vojáků, což z ní podle OSN činí jednu z nejsilněji militarizovaných oblastí na světě. Turecko kontroluje přibližně 80 % zdrojů bohatství celého ostrova.

Pokračovat v četbě článku

Šmelina se zelenou energií
Růst "zelených" zisků jde ruku v ruce s bezohledným omezováním svobody občanů

napsal(a) J.B. Shurk  •  7. listopadu 2022

Jsou elektromobily stejně výkonné jako auta se spalovacími motory? Mohou větrné a sluneční elektrárny skutečně poskytnout státům dostatečně spolehlivé dodávky elektřiny, aby se vyhnuly výpadkům elektrického proudu? Lze plasty, lehký topný olej a většinu syntetických materiálů, které se vyskytují v domácnosti, zázračně vyrábět bez ropy? Na snímku: Elekromobil u nabíjecí stanice v Berlíně. (Foto: Carsten Koall / Getty Images)

Na volných trzích mají nakupované i prodávané komodity vnímanou hodnotu. Když se kupující a prodávající dohodnou na ceně jakéhokoliv produktu, tak si "plácnou" a uzavřou obchod. Hodnota každé přírodní suroviny je úměrná jejímu nedostatku. Čím více jí je a čím snadněji ji lze získat, tím má menší hodnotu. Prodejce, který prodává obyčejné kamení, se nemůže uživit, když se jeho produkt nachází volně po celé zemi. Pokud však obchoduje se zlatem, stříbrem, diamanty či rubíny, stojí jeho vzácné "kameny" majlant. Kéž by existoval způsob, jak z obyčejných kamenů udělat cenné zboží!

Pokračovat v četbě článku

'Tam na ně udeříme': Mnichovský masakr a jeho následky

napsal(a) Richard Kemp  •  6. listopadu 2022

V současné době zažíváme další příklad: íránskou jadernou hrozbu. Izraelští představitelé opakovaně varovali, že jaderný program Teheránu představuje vážné nebezpečí.... Tentokrát bude mít ignorování izraelských varování ještě horší a dalekosáhlejší důsledky. Na snímku: Shořelá německá armádní helikoptéra vyfotografovaná 7. září 1972 na letecké základně Fürstenfeldbruck poté, co ji palestinští teroristé vyhodili ručními granáty do povětří a zavraždili tak devět izraelských olympioniků, které drželi jako rukojmí. (Foto: EPU / AFP prostřednictvím Getty Images)

Před padesáti lety, 5. až 6. září 1972, svět s hrůzou sledoval, jak byli na německé půdě na olympijských hrách v Mnichově opět brutálně vražděni Židé. Osm členů teroristické skupiny "Černé září" – odnože Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) – umučilo a zavraždilo 11 izraelských sportovců, jednoho z nich vykastrovalo a nechalo jej umírat před zraky ostatních izraelských olympioniků. Teroristé vtrhli do ubytovny sportovců, dva z nich okamžitě zabili a ostatní drželi jako rukojmí a požadovali propuštění 234 teroristů vězněných Izraelem. Premiérka Golda Meirová, signatářka Deklarace nezávislosti Izraele v roce 1948, s nimi odmítla vyjednávat a označila jejich čin za vydírání. Později Golda Meirová prohlásila: "Dostali jsme tvrdou lekci. Člověk může zachránit v danou chvíli jeden život, ale tím může bohužel ohrozit životy dalších lidí. Terorismus musí být vymýcen."

Pokračovat v četbě článku