Nejnovější analýzy a komentáře

Dánsko zakázalo financování mešit ze zahraničí

napsal(a) Soeren Kern  •  9. května 2021

  • "Mešita je darem Kataru, ale není zadarmo. Vždy jsem říkal, že očekávají něco na oplátku. Nyní se ukazuje, co si za své peníze nárokují." – Lars Aslan Rasmussen, kodaňský městský radní.

  • Návrhu zákona o zákazu zahraničního financování mešit vyjádřili podporu zástupci téměř všech hlavních dánských politických stran.

  • "Pokud dary pocházejí od organizací, které chtějí podkopat základní demokratické hodnoty, tak máme skutečný problém." — Ministr zahraničních věcí Mattias Tesfaye.

Velká mešita v Kodani – oficiálně známá jako Civilizační centrum Hamada bin Chalífy – byla otevřena v červnu 2014. Bývalý katarský emír Hamad bin Chalífa Ál Thání na její stavbu věnoval 227 milionů dánských korun (30 milionů eur). Na snímku: Katarský ministr pro náboženské záležitosti Ghaith bin Mubarak Ali Omran Al-Kuwari (druhý zleva) se 19. června 2014 zúčastnil oficiálního slavnostního otevření Velké mešity v Kodani. (Foto: Thomas Lekfeldt / AFP prostřednictvím Getty Images)

Dánský parlament schválil nový zákon, který zakazuje zahraničním vládám financovat v Dánsku mešity. Cílem opatření je zabránit muslimským zemím, zejména Kataru, Saúdské Arábii a Turecku, propagovat v dánských mešitách a modlitebnách islámský extremismus.

Dánsko se připojuje k rostoucímu seznamu evropských zemí — Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Švýcarsku — které přijaly různá opatření, aby zabránily zahraničním vládám ve financování výstavby a provozování mešit na svém území.

Alžírsko, Kuvajt, Libye, Maroko, Saúdská Arábie, Turecko, Katar a Spojené arabské emiráty a další země darovaly v posledních letech na financování šíření islámu v Evropě stovky milionů eur.

9. března schválil dánský parlament poměrem hlasů 79:7 návrh zákona č. 81 – "Návrh zákona zakazujícího příjem darů od určitých fyzických a právnických osob". V zákonu, který nezmiňuje výslovně islám ani islamismus, stojí:

Pokračovat v četbě článku

Nejvyšší soud USA by mohl kvůli Maxine Waters zrušit odsouzení Dereka Chauvina

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  2. května 2021

  • Odvolací soud státu Minnesota rozsudek v tomto případě asi nezvrátí, ale Nejvyšší soud Spojených států amerických by ho zrušit mohl, stejně jako to udělal v jiných soudních případech, při kterých byla porota zastrašována.

  • Ve snaze vychýlit vážky spravedlnosti použila kongresmanka Waters možná nevědomky taktiku rasistického "hlubokého jihu" USA (Deep South) používanou na začátku 20. století.

  • V 20. a 30. letech minulého století organizovali na "hlubokém jihu" USA zvolení politici demonstrace bílých voličů před soudními budovami, ve kterých probíhaly rasově citlivé soudní procesy. Politici tehdy vždy explicitně nebo implicitně hrozili, že v případě osvobození obžalovaného černocha nebo odsouzení obžalovaného bělocha propukne násilí. Nejvyšší soud USA i jiné federální soudy již v minulosti zrušily několik rozsudků vynesených pod tlakem takového zastrašování.

  • Tím, že neizoloval soudní porotu po celou dobu soudního procesu s Derekem Chauvinem, se soudce dopustil závažného profesního pochybení.

  • Dům svědka, který svědčil ve prospěch Dereka Chauvina byl postříkaný prasečí krví a právníkům obžalovaného bylo vyhrožováno. Ve vzduchu pořád visí hrozba násilí a porotci ji samozřejmě cítili také...

  • Toto nejsou dvacátá léta minulého století na rasistickém "hlubokém jihu" USA, toto je "politika identity" v dnešních USA. Porotci mají mít možnost objektivně posuzovat důkazy bez obav z hrozeb kongresmanky Maxine Waters.

Na snímku: Policie a Národní garda střeží budovu Hennepin County Government Center v Minneapolis v Minnesotě, v níž byl 20. dubna 2021 bývalý policista Derek Chauvin shledán vinným ze zabití George Floyda. (Foto: Chandan Khanna / AFP prostřednictvím Getty Images)

Odsouzení Dereka Chauvina nemusí ještě nutně znamenat konec tohoto rasově rozdělujícího případu, o němž by mohl definitivně rozhodnout až Nejvyšší soud USA.

Pokračovat v četbě článku

Čtyři případy úmrtí související s policií a jejich kontext

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  30. dubna 2021

  • Tyto čtyři případy názorně ilustrují velké rozdíly mezi případy úmrtí souvisejícími s policií. Každý případ představuje jiná fakta, jiné právní úvahy, jiné morální závěry a jiná ponaučení do budoucna. Tyto čtyři případy si zaslouží, abychom je individuálně a do detailu rozebrali.

  • I když byl Derek Chauvin zpočátku oprávněn zakleknout George Floyda, tak poté, co byl George Floyd už v poutech a nekladl odpor, už k tomu nebyl žádný důvod.

  • Policistka Kim Potter by neměla být obviněna a v případě, že stane před soudem, by měla být osvobozena. Rozhodnutí ji obvinit nebylo podloženo zákonem, ale požadavkem rozvášněného davu.

  • Není však jasné, zda policista Stillman věděl, že Toledo již není ozbrojen, když stiskl spoušť méně než vteřinu poté, co Toledo odhodil zbraň za plot, mimo Stillmanův zorný úhel.

  • Neochota radikálních fanatiků uznat nebezpečí, kterým čelí slušní, čestní, nerasističtí policisté — jichž je drtivá většina — ohrožuje nás všechny.

  • Spravedlnost je dvousečná ctnost. Potřebujeme spravedlnost pro oběti špatného chování policistů a potřebujeme i spravedlnost pro policisty, kteří jsou falešně nebo nepřiměřeně obviněni ze špatného chování.

(Foto: iStock)

Světem hýbou tři úmrtí připisované policii: zabití George Floyda bývalým policistou Derekem Chauvinem; zastřelení Daunte Wrighta bývalou policistkou Kim Potter; a zastřelení 13letého Adama Toleda policistou Erikem Stillmanem v Chicagu. Je tady ale také čtvrté úmrtí, kterému nebyla věnována srovnatelná pozornost – policista Darian Jarrott byl chladnokrevně zavražděn profesionálním zločincem Omarem Felixem Cuevou, jehož auto dopravní policista zastavil a zdvořile jej požádal o předložení osobních dokladů.

Tyto čtyři případy názorně ilustrují velké rozdíly mezi případy úmrtí souvisejícími s policií. Každý případ představuje jiná fakta, jiné právní úvahy, jiné morální závěry a jiná ponaučení do budoucna. Tyto čtyři případy si zaslouží, abychom je individuálně a do detailu rozebrali.

Pokračovat v četbě článku

Evropská unie: Od jednotného trhu k tragické frašce

napsal(a) Drieu Godefridi  •  25. dubna 2021

  • Až se za pět set let historici ohlédnou za érou COVID-19, tak si uvědomí, že americká "operace Warp Speed" zorganizovaná administrativou prezidenta Donalda J. Trumpa byla triumfem vědy a logistiky.

  • Mnoho liberálů má krátkou paměť, ale EU nebyla vždy tím obrovským a svým občanům vzdáleným kolosem, kterým se v posledních letech stala.

  • Zásadu rovnosti států a zásadu rovnosti občanů nelze v současných institucích EU sladit, uvedl německý Spolkový ústavní soud.

  • Instituce EU jsou samozřejmě zahaleny do květnatých frází zaměřených na to, aby lidé věřili, že i když jsou instituce EU nedokonalé, tak se postupně stávají demokratičtějšími a že se v brzké budoucnosti stanou plně demokratickými.

  • Tento vývoj spočíval v první řadě v rozvrácení evropských institucí, aby plnily kromě svých ekonomických cílů i úkoly, které jim byly cizí, například "společnou zahraniční politiku", která nikdy nebyla ničím jiným než žvaněním. Jak můžete mít "společnou zahraniční politiku" pro tak rozdílné země jako jsou Velká Británie, Rakousko a Portugalsko?

  • Elity EU jsou slabé, zbabělé a ustrašené, protože vědí, že ve skutečném demokratickém smyslu slova nikoho nezastupují – nejsou demokraticky zvolené, nejsou transparentní a nikomu se nezodpovídají. Jsou v konečném důsledku jen loutkami vlád, které se navzájem nikdy neshodnou – a jen ony samotné jsou legitimní a skutečně demokratické: zvolené, transparentní a odpovědné. Občané EU také nemají žádný mechanismus, jak někoho odvolat z vysoké funkce v EU, pokud by si to přáli.

Management vakcinace v EU je typickou ukázkou fungování celé EU — je to tragická fraška, v níž vystupují tupí a neschopní ideologové. Na snímku: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na tiskové konferenci po jednání o legislativním návrhu na zřízení společného evropského COVID-19 certifikátu (digitálního zeleného certifikátu). (Foto: John Thys / Pool / AFP prostřednictvím Getty Images)

Lidé se v názoru na Evropskou unii dělí na ty, co ji považují za zbytečnou a neúnosně nákladnou, a ty, co v ní vidí budoucnost Evropy a model pro lidstvo.

A jaká je realita?

Založení Evropské unie bylo zpočátku obrovským úspěchem, ale to bylo před tím, než vznikla dnešní EU.

Mnoho liberálů má krátkou paměť, ale EU nebyla vždy tím obrovským a svým občanům vzdáleným kolosem, kterým se v posledních letech stala. Během éry, kdy byla EU skromněji pojmenovaná jako "Evropské společenství" – tehdy probíhala spolupráce ekonomik několika zemí v rámci jejich uhelného, ​​ocelářského a jaderného průmyslu – Evropa dosáhla čtyř svobod: svobody pohybu lidí, kapitálu, služeb a zboží. Navzdory nedostatkům a nesčetným nedokonalostem (nic lidského přece není dokonalé!) tento společný – nebo, chcete-li, jednotný – trh významně a podstatně přispěl ke svobodě a prosperitě Evropanů.

Pokračovat v četbě článku

Je navrhovaný zákon H.R.1 skutečně "pro lidi"?

napsal(a) Chris Farrell  •  17. dubna 2021

  • Návrh zákona H.R.1 tvoří téměř 800 stran militantního sociálního inženýrství útočícího na základy Ústavy USA, na volební právo a na politickou svobodu projevu. A přitom je tento zákon vydáván za "zákon pro lidi".

  • Zde je jen několik nejděsivějších federálních mocenských faulů obsažených v návrhu zákona H.R.1 namířených proti 50 americkým státům pořádajícím volby podle Ústavy USA: Zakazuje státní zákony týkající se identifikace voličů a povoluje sklízení hlasovacích lístků; 2. Nařizuje, aby se volební lístky zaslané poštou započítávaly po dobu až 10 dní po skončení voleb – volební den se tím změní na "volební sezónu"; 3. Zavádí automatickou volební registraci lidí žádajících o podporu v nezaměstnanosti nebo o zařazení do programů Medicaid a Obamacare nebo hlásících se na vysokou školu a propouštěných vězňů. Je toho tam mnohem víc a je to čím dál tím horší. Podstatně horší. Zákon obsahuje omezení Prvního dodatku Ústavy USA, který se týká politických projevů.

  • Znáte snad lepší způsob, jak vybudovat dělnický ráj? Je tady ale – samozřejmě úplně teoretická alternativa – zařídit to tak, že ukradené volby nebudou nikdy podrobeny auditu a pak už to pojede po vašem celé příští století jako po másle.

  • Sdělte, prosím vás, všem vlivným osobám jasně a zdvořile, co si o něm myslíte.

Návrh zákona H.R.1 – takzvaný "Zákon pro lidi 2021" – tvoří téměř 800 stran militantního sociálního inženýrství útočícího na základy Ústavy USA, na volební právo a na politickou svobodu projevu, a přitom je tento zákon vydáván za "zákon pro lidi". Na snímku: Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosi (uprostřed) mluví 4. ledna 2019 ve Sněmovně reprezentantů o návrhu zákona H.R.1 – "zákonu pro lidi". (Foto: Saul Loeb / AFP prostřednictvím Getty Images)

O návrhu zákona H.R.1 – takzvaném "Zákonu pro lidi 2021" (For the People Act of 2021) – se toho už napsalo hodně. K návrhu tohoto zákona se vyjádřil i bývalý víceprezident Mike Pence. Redakční rada deníku Wall Street Journal bila na poplach již v lednu 2021. Redaktoři časopisu National Review se s tím nepárali a rovnou jej nazvali "útokem Demokratické strany na americkou demokracii".

Zákon H.R.1 chce "pro posílení naší demokracie rozšířit v USA volební účast a zjednodušit Američanům přístup k volebním urnám, snížit vliv velkých peněz v politice, posílit etická pravidla pro státní zaměstnance a zavést další protikorupční opatření. " Návrh zákona má 791 stránek.

Zde je jen několik nejděsivějších federálních mocenských faulů obsažených v návrhu zákona H.R.1 namířených proti 50 americkým státům pořádajícím volby podle Ústavy USA:

Pokračovat v četbě článku

Čína vyzývá k civilizační válce proti Americe a Západu

napsal(a) Gordon G. Chang  •  13. dubna 2021

  • "Střelný prach" je pojem, který Peking používá, když chce, aby ostatní věděli, že má na mysli válku. Tento pojem je velice znepokojující z hlediska emocí, které evokuje. Je to pojem, který používají čínští propagandisté ​​tehdy, když chtějí obyvatelstvo rozzuřit... Komunistická strana Číny se zřejmě nyní snaží podnítit nacionalistické nálady a sjednotit čínský lid, a je docela možné, že jej připravuje na válku.

  • A co je ještě podstatnější – Peking se... snaží rozdělit svět podle rasových linií a vytvořit globální protibělošskou koalici.

  • Mao Ce-tungův pragmatický nástupce Teng Siao-pching radil Číně, aby "skrývala své schopnosti a čekala na svou příležitost." Si Ťin-pching je nyní přesvědčen, že ten správný čas pro Čínu nastal právě teď, částečně také proto, že podle jeho názoru je Amerika v terminálním stadiu úpadku.

  • Si Ťin-pching to myslí smrtelně vážně. V lednu 2021 nařídil své rychle se rozvíjející armádě, aby byla vždy a "v každém okamžiku" připravena bojovat. Ústřední vojenská komise Komunistické strany Číny převzala v lednu od Státní rady Čínské lidové republiky pravomoc mobilizovat celou společnost k válce. Militantní státy se jen zřídka připravují na konflikt a poté ustupují.

Když se 18. března 2021 setkali v Anchorage na Aljašce američtí a čínští diplomaté, tak byl podle čínského náměstka ministra zahraničí Čao Li-ťiena ve vzduchu "silně cítit střelný prach". "Střelný prach" je pojem, který Peking používá, když chce, aby ostatní věděli, že má na mysli válku. Na snímku: Jednání amerických a čínských diplomatů v hotelu Captain Cook 18. března 2021 v Anchorage na Aljašce. (Foto: Frederic J. Brown/Pool/AFP prostřednictvím Getty Images)

Když se 18. března 2021 setkali v Anchorage na Aljašce američtí a čínští diplomaté, tak byl ve vzduchu "silně cítit střelný prach". Tak to alespoň popsal čínský náměstek ministra zahraničí Čao Li-ťien ve svém prohlášení vydaném pár hodin po skončení prvního dne jednání mezi USA a Čínou.

"Střelný prach" je pojem, který Peking používá, když chce, aby ostatní věděli, že má na mysli válku.

Tento pojem je velice znepokojující z hlediska emocí, které evokuje. Je to pojem, který používají čínští propagandisté ​​tehdy, když chtějí obyvatelstvo rozzuřit připomenutím zahraničního — britského a bělošského — vykořisťování Číny v období opiové války v 19. století. Komunistická strana Číny se zřejmě nyní snaží podnítit nacionalistické nálady a sjednotit čínský lid, a je docela možné, že jej připravuje na válku.

A co je ještě podstatnější — Peking se svými řečmi o střelném prachu snaží rozdělit svět podle rasových linií a vytvořit globální protibělošskou koalici.

Pokračovat v četbě článku

"Zabijte je, zabijte je všechny!" – Válka proti policii ve Francii

napsal(a) Yves Mamou  •  10. dubna 2021

  • V lednu 2021 zaznamenalo ministerstvo vnitra 2 288 incidentů typu "zabijte je všechny".

  • Mediální narativ o nelegitimním používání násilí ze strany policie je tak intenzivní, že napadení policisté se necítí být oprávněni použít ke své obraně zbraně.

  • Obviňování francouzské policie médii a zábavním průmyslem – herci, zpěváky atd. – má i podporu akademiků.

  • Na straně elegantního a stylově módního davu stojí proti policii samozřejmě také zbabělí soudci.

  • Když policie nemůže vyšetřovat a chránit veřejnost, protože se policisté bojí, že budou označeni za rasisty, tak je ohrožena bezpečnost všech občanů.

Proti policii zuří ve Francii válka, ale nemluví se o tom. Na snímku: Po celonočních nepokojích kontroluje policista řidiče v Blois, 17. března 2021. (Foto: Guillaume Souvant / AFP prostřednictvím Getty Images)

25. ledna 2021 v Pantinu na předměstí Paříže, 4. února v Carcassonne na jihu Francie a 13. února v Poissy v departmentu Yvelines, organizované skupiny "mladých lidí" – termín používaný médii zamlžující etnickou identifikaci – nalákaly policejní hlídky do svých čtvrtí, aby je přepadly. Za výkřiků "Zabijte je, zabijte je všechny!" napadly policisty výbušninami a pyrotechnickými prostředky. Videonahrávky útoků byly pokaždé vysílány na sociálních sítích.

Podle statistik ministerstva vnitra zveřejněných deníkem Le Figaro byla francouzská policie v období od 17. března do 5. května 2020 ze zálohy napadena 79krát. Le Figaro také informoval, že mezi lednem a říjnem 2020 Francie zaznamenala nejméně deset útoků na policejní stanice. Podle večerníku Le Monde policie denně v celé zemi registruje více než 85 případů "násilí proti orgánům veřejné moci". V lednu 2021 zaznamenalo ministerstvo vnitra 2 288 incidentů typu "zabijte je všechny".

Pokračovat v četbě článku

Zhoubný efekt populárních jaderných mýtů

napsal(a) Stephen Blank a Peter Huessy  •  6. dubna 2021

  • S obavami pozorujeme právě dokončenou masivní modernizaci ruského jaderného arzenálu, zatímco odzbrojující lobby – jako jsou organizace Ploughshares a Global Zero – vidí tuto modernizaci jen jako logickou ruskou reakci na americkou hrozbu.

  • Nepochybuje se příliš o tom, že prioritou Ruské federace při investování do jaderných zbraní bylo, a nadále je, eliminovat převahu Spojených států v konvenčních zbraních a uvolnit si ruce k uskutečnění hegemonických cílů konvenční silou. To samé by se dalo říci o rozhodnutí Severní Koreje a Íránu vybudovat si vlastními silami jaderný arzenál.

  • Mnoho významných osobností z předchozích administrativ, které nyní obsazují pozice v Bidenově administrativě se ještě pořád drží těchto historicky nepřesných názorů.

  • Zavázat se k doktríně "jediného účelu jaderných zbraní" – nebo k ekvivalentní doktríně "nepoužít jaderné zbraně jako první" – by nejen podkopalo americký jaderný deštník, na který spojenci USA spoléhali po 70 let, ale navíc by to také povzbudilo Rusko k eventuálnímu prvnímu úderu. Konvenční a jaderné síly Moskvy jsou nastaveny právě pro tento způsob použití a drží je na uzdě jen a jen americké jaderné odstrašování.

  • Kdyby Spojené státy chybně předpokládaly, že ruský jaderný arzenál slouží jen k odstrašování a neslouží k žádným ofenzivním účelům, tak by ignorovaly důkazy potvrzující opak.

  • Schopnost Ruska zahájit konvenční údery proti svým soupeřům a protivníkům je bezprostředně zálohována jadernými zbraněmi.

  • Írán by byť jen částečné jednostranné odzbrojení USA nepochybně pochopil jako zelenou pro svůj jaderný program. Každý si může představit, k čemu by to na Středním východě vedlo.

Zatímco s obavami pozorujeme masívní modernizaci ruských jaderných zbraní, odzbrojovací lobby vidí tuto modernizaci jen jako logickou ruskou reakci na americkou hrozbu. (Foto: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons)

Mezi obhájci jaderného odzbrojení existuje široce rozšířený názor, že země disponující jadernými zbraněmi je mají v první řadě pro svou obranu. Dalším rozšířeným názorem – spíše však přáním – je to, že jaderné zbraně by neměly být nikdy použity k odstrašení čehokoliv jiného než jaderného útoku nepřítele. A pokud se na tomto bodu shodneme, tak by se země v "jaderném klubu" měly být ochotny úplně zbavit jaderných zbraní.

Tento názor pak nastoluje další předpoklad, totiž to že jaderné zbraně nemohou být nikdy prakticky použity jako nástroj agrese, nátlaku či vydírání a protože jsou tak smrtící, tak nebudou použity ani k zastavení nejaderného útoku včetně kybernetického útoku, elektromagnetického impulsu nebo biologických zbraní.

Pokračovat v četbě článku

Turecko zpustošilo sever Kypru

napsal(a) Uzay Bulut  •  3. dubna 2021

  • Šest let poté, co Turecko provedlo invazi na Kypr, zničil v roce 1980 další vojenský státní převrat v Turecku poslední zbytky svobody. Podle tajných amerických diplomatických dokumentů bylo zadrženo minimálně 650 000 lidí. Mnoho jich bylo mučeno a stovky zemřely ve vazbě.

  • "Je to takové speciální pravidlo tureckého způsobu vedení válek: Aby se posílilo odhodlání lidí k odporu, musí být nějaké jejich hodnoty napadeny, jako kdyby byly napadeny nepřítelem. Například může být zapálena mešita. A my jsme na Kypru mešitu zapálili." — Generál Sabri Yirmibeşoğlu, v tureckých médiích (Habertürk), 23. září 2010.

  • Kromě kyperských Řeků byli násilně vysídleni Arméni, maronité a ostatní nemuslimští Kypřané. Turecko tak z této části ostrova fakticky vymýtilo křesťanskou populaci.

  • Zvěrstva spáchaná v roce 1974 Turecko dodnes označuje jako "mírovou operaci".

Poté co se turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zúčastnil oslav 37. výročí jednostranného vyhlášení mezinárodně neuznané "Severokyperské turecké republiky" na nelegálně okupovaném území severního Kypru, navštívil 15. listopadu 2020 některé čtvrtě Famagusty. Famagusta je od roku 1974 okupována Tureckem, které ji naprosto vydrancovalo a etnicky vyčistilo od jejího původního obyvatelstva. Na snímku: Erdoğan (druhý zprava) řeční ve čtvrti Varosha, Famagusta, 15. listopadu 2020. (Foto: Alexis Mitas / Getty Images)

Mezinárodní komunita o tom neví, ale i v Evropě najdete "město duchů" – v Kyperské republice. Toto město je od roku 1974 okupováno Tureckem, které ho naprosto vydrancovalo a etnicky vyčistilo od jeho původního obyvatelstva.

Když si zde turecká armáda před 46 lety zřídila vojenský prostor, byli kyperští Řekové nuceni před tureckou invazí uprchnout a část regionu Famagusty zůstala od té doby opuštěna.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v říjnu 2020 prohlásil:

"Dvě hlavní ulice a pobřeží v kraji Maraş (tj. město Famagusta v Tureckem okupovaném severním Kypru), které byly uzavřeny pro veřejnost od mírové operace v roce 1974, byly nedávno pro občany Kypru otevřeny... Ať každý ale ví, že dříve uzavřená oblast kraje Maraş náleží tureckým Kypřanům..."

Pokračovat v četbě článku

Írán udělal z Pásma Gazy sklad zbraní

napsal(a) Khaled Abu Toameh  •  2. dubna 2021

  • Místo zajišťování zásob léků a vakcín mají Hamás a Palestinský islámský džihád (PIJ) plné ruce práce se shromažďováním a skladováním raket a výbušných zařízení.

  • Palestinské teroristické skupiny si stěžují na ochromující ekonomickou krizi v Pásmu Gazy, na nákup, pašování a výrobu zbraní však mají vždy peněz dost.

  • Hamás a další palestinské teroristické skupiny navíc často porušovaly válečné právo odpalováním raket z obydlených oblastí.

  • Je důležité zdůraznit, že přestože Hamás plánuje účast ve volbách, tak ve skladování zbraní v obytných oblastech Pásma Gazy pokračuje.

  • Kdyby explozi v Beit Hanounu způsobil Izrael, tak by se mezinárodní média mohla přetrhnout ve výkřicích o dalším izraelském "válečném zločinu". Možná je na čase věnovat pozornost příspěvkům..., které označují jako skutečného nepřítele Hamás, PIJ a další palestinské teroristické skupiny.

Místo toho, aby palestinské teroristické skupiny Hamás a Palestinský islámský džihád pracovaly na zajištění vakcín proti COVID-19 pro dva miliony Palestinců žijících pod jejich vládou v Pásmu Gazy, pokračují v tom, co umí nejlépe: připravují se na válku proti Izraeli a ohrožují životy nevinných civilistů, a to jak Izraelců, tak Palestinců. Na snímku: Mluvčí teroristických skupin v Pásmu Gazy hovoří na tiskové konferenci během společného vojenského cvičení vedeného Hamásem v Gaze 29. prosince 2020. (Foto: Mohammed Abed / AFP prostřednictvím Getty Images)

Zatímco velkou část mezinárodního společenství stále více znepokojuje hospodářská a humanitární krize v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem, zdá se, že palestinské teroristické skupiny se o zlepšování životních podmínek svých lidí starají čím dál tím méně.

Tyto skupiny, konkrétně Hamás a Palestinský islámský džihád (PIJ), se vůbec nenamáhají zajistit vakcíny proti COVID-19 k ochraně dvou milionů Palestinců, kteří žijí v Pásmu Gazy pod jejich vládou.

Místo toho Hamás a PIJ pokračují v tom, co umí nejlépe: připravují se na válku proti Izraeli a ohrožují životy nevinných civilistů, a to jak Izraelců, tak Palestinců.

V rámci příprav na válku obě skupiny podporované Íránem vyrábějí a pašují různé druhy zbraní, včetně raket a výbušnin, které plánují použít k útokům na Izrael. Místo zajišťování zásob léků a vakcín mají Hamás a Palestinský islámský džihád (PIJ) plné ruce práce se shromažďováním a skladováním raket a výbušných zařízení.

Pokračovat v četbě článku

Náboženská transformace francouzských škol

napsal(a) Giulio Meotti  •  1. dubna 2021

  • Ve Francii pod povrchem nenápadně bublá válka, v níž jde o radikalizaci vzdělávání.

  • Na francouzské střední škole Pierra Mendèse v Saumuru řekl jeden student svému učiteli: "Můj otec ti usekne hlavu." Dnes je již dokonce nemožné vytvořit přesný seznam těchto incidentů, protože se ve Francii stávají každý den.

  • "Co by měl svobodný svět dělat tváří v tvář islamistickému zastrašování?" — Název sloupku Roberta Redekera v deníku Le Figaro v roce 2006. O pár dní později začal Redeker dostávat výhrůžky smrtí.

  • Když se extremistům podařilo zastrašit francouzské školy a univerzity, proč by neměli být schopni podrobit si celou společnost?

Ve Francii pod povrchem nenápadně bublá válka, v níž jde o radikalizaci vzdělávání. Ministr školství Jean Michel Blanquer prozradil, že po stětí učitele Samuela Patyho došlo ve francouzských školách k 800 islamistickým "incidentům". Na snímku: Střední škola Bois-d'Aulne v Conflans-Sainte-Honorine, kde byl Paty 16. října 2020 zavražděn. (Foto: Bertrand Guay / AFP prostřednictvím Getty Images)

"Plukovníku, na rozdíl od vás a mnoha dalších se Mila nikdy nepodrobí," napsal otec francouzské dívky řediteli školy v dopise, který zveřejnil týdeník Le Point. 18. ledna 2020 měla tehdy 16letá Mila O. během svého živého přenosu na Instagramu urážlivé poznámky o islámu.

"Během živého přenosu ji v komentářích pozval muslimský chlapec na schůzku, ale ona ho odmítla, protože je lesba. V reakci na odmítnutí ji obvinil z rasismu a nazval ji 'špinavou lesbou'. V rozzlobeném následném videu, které bylo vysíláno bezprostředně po této urážce, Mila odpověděla, že 'nenávidí náboženství'".

Mila pokračovala: "Korán je náboženstvím nenávisti; je v něm pouze nenávist... Islám je na ho**o..." Od té doby obdržela přibližně 50 000 zpráv a dopisů, které obsahují výhrůžky znásilněním, podříznutím hrdla, mučením a setnutím hlavy. Musela neustále měnit školu.

Pokračovat v četbě článku

Čína vyhrává technologickou válku 21. století

napsal(a) Gordon G. Chang  •  30. března 2021

  • Podle tohoto plánu bude Čína zvyšovat své výdaje o 7 % ročně, aby dosáhla "zásadních průlomů" v oblastech "nejmodernějších technologií" a bude konkrétně věnovat prostředky na vývoj umělé inteligence, kvantové informatiky, polovodičů, výzkumu lidského mozku, genetiky a biotechnologie, klinické medicíny, zdraví, vesmíru, oceánů a zemského pláště.

  • Čínští lídři udělali z Číny technologickou velmoc. Kromě intelektuálních krádeží zvolili odhodlaný, metodický a disciplinovaný přístup k vývoji vlastních inovací. Úsilí Pekingu o zvládnutí klíčových technologií je obrovské, řízené státem a financované vládou. Vládní financování je v Číně klíčovou taktikou... Vedoucí základního výzkumu na ministerstvu pro vědu a technologii Jie Jü-ťiang právě oznámil, že čínské výdaje na základní výzkum se během právě dokončeného 13. pětiletého plánu téměř zdvojnásobily.

  • Peking se zaměřuje na centrálně řízené obří projekty. Například Národní laboratoř pro kvantové informační vědy – zařízení za několik miliard dolarů rozložené na 35 hektarech... je největší laboratoří kvantového výzkumu na světě.

  • Vláda USA prakticky nevěnovala vývoji technologií v posledních desetiletích příliš velkou pozornost.

  • Při budování sítí 5G se přístup "neviditelná ruko trhu, udělej to," blíží úplnému selhání. Neexistují například žádné americké společnosti, které by úspěšně konkurovaly čínské společnosti Huawei Technologies, kterou prezident Trump v srpnu 2019 označil za "národní bezpečnostní hrozbu".

  • "Čína pro nás v klíčových technologických oblastech představuje bezprostřední hrozbu a to je pro USA krizová situace, kterou musíme bezodkladně řešit." — Dr. Eric Schmidt, bývalý generální ředitel společnosti Google a předseda Národní bezpečnostní komise pro umělou inteligenci, ve své výpovědi před Výborem Senátu USA pro ozbrojené síly, 23. února 2021.

Americké společnosti jako IBM a Google jsou světovými lídry v klíčových oblastech, jako jsou například kvantové počítače, bez nějaké významné federální podpory. Avšak při budování sítí 5G se přístup "neviditelná ruko trhu, udělej to," blíží úplnému selhání. Neexistují například žádné americké společnosti, které by úspěšně konkurovaly čínské společnosti Huawei Technologies, kterou prezident Trump v srpnu 2019 označil za "národní bezpečnostní hrozbu". (Foto: Sean Gallup / Getty Images)

Čína je přesvědčena, že má nakročeno k ovládnutí světa.

Na probíhajících "Dvou zasedáních" v Pekingu nám Komunistická strana Číny veřejně oznámila, jak tohoto ambiciózního cíle dosáhne. Pokud čínská vládnoucí strana se svými ambicemi uspěje, tak budou zbytku 21. století dominovat jen "různé odstíny čínské červeně".

Amerika se ale naštěstí začíná mobilizovat. Američané však musí jednat okamžitě. V naší době je závod v technologiích tím, čím byl v nedávné minulosti závod ve zbrojení.

5. března 2021 oznámil čínský premiér Li Kche-čchiang na výročním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců – čínského zákonodárného sboru, který vždy všechno odkývá – 14. pětiletý plán, který začíná letos.

Pokračovat v četbě článku

Čína si kupuje západní akademiky

napsal(a) Giulio Meotti  •  26. března 2021

  • "Na zahajovací konferenci byli všichni účastníci ujištěni, že Tibet nebyl nikdy Čínou anektován, a že Čínu v roce 1950 o intervenci požádali samotní Tibeťané," vzpomíná Nicolas Nord, profesor práva.

  • Nominant na šéfa CIA William J. Burns řekl, že kdyby to bylo na něm, tak by zavřel Konfuciovy instituty na všech západních univerzitách.

  • Čínské společnosti již ve Velké Británii vlastní sedmnáct soukromých škol, a vypadá to, že toto číslo bude dále růst. Deník The Times navíc nedávno odhalil, že Cambridgeská univerzita obdržela "velkorysý dar" od společnosti Tencent Holdings, jedné z největších čínských technologických společností, která se podílí na státní cenzuře.

  • Dnes toho víme o krutosti Číny hodně, včetně masových obětí wu-chanského viru, který Komunistická strana Číny vypustila do světa... V důsledku toho byly virem zasaženy všechny země na světě a více než 2,5 milionu lidí na tento virus zemřelo.

  • Víme také o velkém počtu lidí zavřených v tzv. laogai – čínských "administrativních věznicích". Jejich počet se odhaduje na 50 milionů.

  • "Regiony obývané etnickými menšinami, jako jsou Sin-ťiang a Tibet, se staly vynikajícím příkladem pokroku v oblasti lidských práv v Číně," uvedl čínský ministr zahraničí Wang I několik hodin před svým projevem na výroční konferenci Rady OSN pro lidská práva. Říci něco takového by nenapadlo ani sovětské komunisty.

Co se v Sin-ťiangu děje nedávno odhalila Ujgurka Gulbahar Haitiwaji, která přežila tamní čínský reedukační tábor. "Je zakázáno mluvit ujgursky, je zakázáno se modlit, je zakázáno držet protestní hladovku..." Jako záchod sloužil kbelík, který byl všem na očích. Jednou byla Gulbahar Haitiwaji po dobu 20 dnů připoutána ke své palandě. Na snímku: "Učňovské centrum pro vzdělávání v oblasti odborných dovedností Artux City" – čínský reedukační tábor, v němž jsou zadržováni především příslušníci muslimské menšiny, nacházející se severně od Kašgaru v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. (Foto: Greg Baker / AFP prostřednictvím Getty Images)

Francouzský týdeník Le Point právě zveřejnil šokující investigativní reportáž o tom, jak si Peking získává přízeň západních univerzit. Sin-ťiang, kde jsou podle odhadů v "převýchovných táborech" uvězněny až dva miliony Ujgurů, navštívil jako host například italský docent Fabio Massimo Parenti z Mezinárodního institutu Lorenza de Medici ve Florencii. V hledáčku vlivu a propagandy Číny je nyní také mnoho britských škol. Nigel Farage, dnes již bývalý lídr britské politické strany Reform UK (dříve Brexit party), nedávno tweetoval, že "čínští miliardáři s přímými vazbami na Komunistickou stranu Číny si kupují soukromé britské školy a okamžitě plní jejich osnovy čínskou propagandou," a uvedl jména středních škol, které má ve Velké Británii "Čína pod kontrolou":

Pokračovat v četbě článku

Proč Írán považuje Bidena za "slabého" prezidenta

napsal(a) Khaled Abu Toameh  •  21. března 2021

  • Arabové říkají, že mají obavy, protože íránští mulláhové považují Bidena za "slabého" prezidenta, a z toho důvodu jejich proxy spojenci v Sýrii, Jemenu, Iráku a Libanonu zvýšili počet teroristických útoků na Blízkém východě.

  • Arabové se na Bidenovu administrativu obracejí s upřímnou prosbou: Váš slabošský postup vůči íránskému režimu již ohrožuje nynější nejistou stabilitu na Středním východě. Jen toto samo o sobě povzbuzuje teroristické skupiny. Snažně vás prosíme: Nepodvolte se íránským hrozbám.

  • Tyto vzkazy potvrzují, že mnoho Arabů sdílí obavy Izraele ze snah USA a Evropy o oživení íránské jaderné dohody z roku 2015. To je rozhodně to poslední, co Arabové chtějí. Povede to jen k válce a celý region to vrhne o mnoho let zpět.

Arabové se na Bidenovu administrativu obracejí s upřímnou prosbou: Váš slabošský postup vůči íránskému režimu již ohrožuje nynější nejistou stabilitu na Středním východě. Jen toto samo o sobě povzbuzuje teroristické skupiny. Na snímku: 28. listopadu 2020 pálí příslušníci íránské milice Basídž v Teheránu obrazy Joea Bidena a Donalda Trumpa. (Foto: Atta Kenare / AFP prostřednictvím Getty Images)

Pouhý měsíc od nástupu Joea Bidena do funkce prezidenta již Arabové kritizují jeho administrativu za měkkou politiku vůči Íránu.

Arabové říkají, že mají obavy, protože íránští mulláhové považují Bidena za "slabého" prezidenta, a z toho důvodu jejich proxy spojenci v Sýrii, Jemenu, Iráku a Libanonu zvýšili počet teroristických útoků na Blízkém východě.

"V očích Teheránu je Biden bačkora," napsal bývalý šéfredaktor saúdského deníku Ashraq Al-Awsat Abdulrahman Al-Rashed.

Pokračovat v četbě článku

Biden to vzdal: Čínské společnosti dobývají USA

napsal(a) Gordon G. Chang  •  18. března 2021

  • Huawei představuje pro americkou ekonomiku smrtelnou hrozbu. Peking tuto společnost využívá ke krádeži dat.

  • Senátorka Marsha Blackburn televizní stanici Fox News v červenci 2019 řekla, že Huawei je "špionážním nástrojem" Pekingu.

  • USA by měly Huawei vyřadit ze hry a neměly by podporovat její úsilí o poškozování amerických spojenců, partnerů a přátel, nemluvě o Americe samotné.

  • Problém Bidenova přístupu spočívá v tom, že čas zoufale kvapí. "Lituji, ale obávám se, že až Bidenův tým uvidí, že Trump měl ohledně Číny pravdu, tak tehdy USA už ztratí svůj vliv a Čína bude daleko za bodem, kdy by jí mohly americké sankce ublížit. V té době budou již čínské technologické firmy tak propleteny ve světové ekonomice se svými technologickými inovacemi a produkty, že bude téměř nemožné je izolovat." — Brandon J. Weichert, technický analytik a autor knihy Winning Space: How America Remains a Superpower, únor 2021.

Největším nebezpečím je pro USA čínská společnost Huawei Technologies – největší světový výrobce telekomunikačních zařízení. Čína svým ovládnutím sítí 5G – páté generace bezdrátové komunikace – bude v době míru schopna špehovat a vzdáleně manipulovat se všemi chytrými telefony, auty, kardiostimulátory, termostaty a řadou dalších zařízení připojených k tzv. internetu věcí všude na světě. V případě války by Peking mohl kdekoliv bez námahy paralyzovat kritickou infrastrukturu. (Foto: Sean Gallup / Getty Images)

11. února 2021 požádalo ministerstvo spravedlnosti Odvolací soud Spojených států pro devátý obvod, aby pozastavil přezkum Trumpova zákazu populární čínské aplikace pro zasílání zpráv WeChat.

Tato žádost přišla den poté, co Bidenova administrativa požádala Odvolací soud Spojených států pro obvod District of Columbia o pozastavení Trumpova zákazu provozu čínské mobilní platformy pro sdílení videonahrávek TikTok.

Nižší americké soudy nařizovaly vymáhání těchto zákazů. WeChat a TikTok se proti vymáhání těchto zákazů odvolaly. Trump tyto aplikace zakázal, protože – jak správně tvrdil – shromažďují o uživatelích v USA "obrovské množství dat" a také zavádějí cenzuru americké veřejnosti.

Pokračovat v četbě článku