Nejnovější analýzy a komentáře

Permanentní nedostatek všeho
Globalisté se spletli. Země není placatá.

napsal(a) Daniel Greenfield  •  1. července 2022

Na snímku: Zákaznice si v supermarketu v Chelsea v Massachusets prohlíží prázdné regály určené pro kojeneckou výživu. (Foto: Joseph Prezioso / AFP prostřednictvím Getty Images)

Nejdříve byl nedostatek kojenecké výživy, teď je zase nedostatek tamponů. Ceny tamponů vzrostly o 10 % kvůli rostoucí ceně ropy, která ovlivňuje náklady na výrobu plastů, a vyšším cenám bavlny kvůli masivní výrobě respirátorů a válce na Ukrajině. Z Ukrajiny a Ruska se dováží také celá řada hnojiv a také neon, který se používá k výrobě polovodičových čipů. Kvůli nedostatku čipů musí přerušovat výrobu automobilky.

Toto je ten důkladně propojený svět oslavovaný novináři – oslavoval jej například Thomas Friedman, který žasl nad tím, jak "Big Data" a globalizace všechno propojují.

"Žádné dvě země, v nichž prodává McDonald's, spolu nikdy neválčily," tvrdil kdysi Friedman. Ve svém největším chvalozpěvu na globalizaci Svět je plochý (The World Is Flat) Friedman tvrdil, že "žádné dvě země, které jsou součástí stejného globálního dodavatelského řetězce, jako je třeba společnost Dell, proti sobě nikdy nepovedou válku, dokud budou obě jeho součástí."

Pokračovat v četbě článku

Turecko útočí na Irák, Sýrii, Kypr i Řecko

napsal(a) Uzay Bulut  •  26. června 2022

Erdogan koncem května 2022 oznámil novou vojenskou invazi do severní Sýrie. To znamená, že Turecko znovu zaútočí na Kurdy v Sýrii ve snaze vytlačit je z regionu a bude si činit nárok na jejich území. Tyto kurdské skupiny, které Erdogan nazývá "teroristy", jsou však spojenci USA, kteří bojovali proti ISIS. Na snímku: Kurdské ženy na pohřbu civilisty a bojovnice převážně kurdských Ženských obranných jednotek (YPJ), kteří zahynuli v Kámišlí při útoku tureckého dronu. (Foto: Delil Souleiman / AFP prostřednictvím Getty Images)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je opět v ráži a znovu rozvrací celý region. Tentokrát nevyhrožuje jen řeckým ostrovům, tentokrát útočí i na Kurdy na severu Sýrie a Iráku a na jezídy žijící v iráckém Sindžáru, jejich tradiční domovině.

Zdá se, že za jeho agresivní politikou jsou neoosmanské expanzivní cíle v regionu. V roce 2023 oslaví Turecká republika 100. výročí svého vzniku. Erdogan v rámci svého snu o nové Osmanské říši veřejně prohlásil části severní Sýrie a Iráku (Sindžár a Kirkúk) za součást Turecka. V roce 2016 se například odvolával na Misak-ı Milli ("Národní pakt"), který obsahuje šest rozhodnutí o hranicích Osmanské říše přijatých v posledním funkčním období Osmanského parlamentu v roce 1920. Národní pakt si činil nároky na části Iráku a Sýrie. "V souvislosti s Misak-ı Milli máme určité povinnosti," řekl Erdogan.

Pokračovat v četbě článku

Pohánět ekonomiku USA převážně větrnou a solární energií je nebezpečný výmysl

napsal(a) Francis Menton  •  24. června 2022

Přechod k "čisté nule" navrhovaný Bidenovou administrativou prostřednictvím využití větrné a solární energie energie nebude jen nesnadný, ve skutečnosti jde o naprostý výmysl. "Čisté nuly" nemůžeme dosáhnout, aniž bychom dramaticky nepodkopali naši ekonomiku, životní styl a bezpečnost, a rozhodně "čisté nuly" nemůžeme dosáhnout za rozumnou cenu. V určitém okamžiku tento nucený přechod nevyhnutelně narazí na fyzikální a finanční limity a pak se katastrofálně zhroutí. (Foto: VCG prostřednictvím Getty Images)

Prezident Joe Biden se rozhodl co nejrychleji posunout USA k ekonomice poháněné převážně elektrickou energií vyrobenou pouze ve větrných a solárních elektrárnách bez ohledu na to, zda ho v tom Kongres bude podporovat nebo ne. Hned ve svých prvních dnech v úřadu Biden vydal několik výkonných nařízení přikazujících federálním úřadům zaměřit veškeré úsilí k dosažení tohoto cíle. V jednom z těchto výkonných nařízení ze dne 27. ledna 2021 nazvaném "Řešení klimatické krize doma i v zahraničí" se uvádí:

"Zásadní politikou mé administrativy je zorganizovat a využít plnou kapacitu všech našich úřadů pro boj s klimatickou krizí s cílem zavést vládní politiku, která sníží znečišťování klimatu v každém odvětví naší ekonomiky...."

Pokračovat v četbě článku

Skutečný účel íránské jaderné dohody

napsal(a) Soeren Kern  •  18. června 2022

Zvláštní vyslanec USA pro Írán Robert Malley potvrdil, že Bidenova administrativa usiluje o novou jadernou dohodu s Íránem, která bude "kratší" a "mírnější" než původní dohoda. Malley také připustil, že Bidenova administrativa nemá záložní plán, jak zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Na snímku: Malley, vypovídá během zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. 25. května 2022 ve Washingtonu, D.C. (Foto: Brendan Smialowski / AFP prostřednictvím Getty Images)

Zvláštní vyslanec USA pro Írán Robert Malley potvrdil, že diplomatické snahy o oživení jaderné dohody s Íránem, kterou původně podepsal americký prezident Barack Obama, jsou ve slepé uličce. "S Íránem jsme se zatím na ničem nedohodli a vyhlídky na jakoukoliv dohodu jsou přinejlepším slabé," řekl Robert Malley 25. května 2022 během zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy.

Malley také připustil, že Bidenova administrativa usiluje o novou dohodu, která bude "kratší" a "mírnější" než původní dohoda. Americký ministr zahraničí Antony Blinken během svého potvrzovacího slyšení před Senátem v lednu 2021 slíbil, že Bidenova administrativa bude usilovat o novou dohodu, která bude "delší" a "silnější".

Pokračovat v četbě článku

Evropská unie představila novou strategii s cílem stát se globální velmocí

napsal(a) Soeren Kern  •  10. června 2022

Cílem nové strategie Evropské unie nazvané "Strategický kompas" je "strategická autonomie" — schopnost Evropské unie jednat nezávisle na Spojených státech a NATO a být jim protiváhou v záležitostech obrany a bezpečnosti. (Foto: Evropská služba pro vnější činnost)

Evropská unie zveřejnila novou strategii, jejímž cílem je transformace 27členného bloku v nezávislého geopolitického hráče.

Tento dlouho očekávaný "Strategický kompas" představuje ambiciózní desetiletý plán EU na vytvoření autonomní evropské bezpečnostní architektury. Cílem je "strategická autonomie" — schopnost EU jednat nezávisle na Spojených státech a NATO a být jim protiváhou v záležitostech obrany a bezpečnosti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jako největší obhájce myšlenky strategické autonomie uvedl, že cílem je, aby měla Evropa "geopolitickou moc, byla plně suverénní, svobodná ve svých rozhodnutích a měla svůj osud ve svých rukou".

Pokračovat v četbě článku

Proč Palestinci oslavují vraždění Židů

napsal(a) Khaled Abu Toameh  •  5. června 2022

Oslavy, které proběhly na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy po nedávných teroristických útocích v Izraeli, jsou dalším znakem rostoucí radikalizace Palestinců a jejich odmítání uznat právo Izraele na existenci. Na snímku: Gazané demonstrují na podporu teroristy, který v Tel Avivu zavraždil tři Židy, a tří členů teroristické skupiny Islámský džihád, kteří byli zabiti poté, co zahájili palbu na izraelské vojáky. (Foto: Said Khatib / AFP prostřednictvím Getty Images)

Oslavy, které proběhly na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy po nedávných teroristických útocích v Izraeli, jsou dalším znakem rostoucí radikalizace Palestinců a jejich odmítání uznat právo Izraele na existenci.

Projevy radosti, kdy Palestinci na ulicích rozdávali sladkosti a skandovali hesla na podporu teroristů, připomínají oslavy, které se konaly, když tehdejší irácký diktátor Saddám Husajn v roce 1991 během první války v Perském zálivu odpaloval rakety na Izrael nebo když Hamás, Fatah, Palestinský islámský džihád a další teroristické skupiny prováděly v roce 2000 během druhé intifády sebevražedné pumové útoky a zavraždily stovky Izraelců.

Tyto oslavy ukazují, že Palestinec, který zavraždí Žida, je pro Palestince hrdina, zatímco Palestinec, který usiluje o mír s Izraelem, je zrádce. A samozřejmě tyto oslavy názorně ukazují, že Palestinci pohrdají lidskými životy a podporují terorismus.

Pokračovat v četbě článku

Odstrašení Číny: USA by měly neodkladně Tchaj-wan po zuby vyzbrojit

napsal(a) Gordon G. Chang  •  29. května 2022

Ať už Čína plánuje napadnout Tchaj-wan nebo ne, je na čase, aby Spojené státy zavrhly svou desetiletí trvající scestnou politiku. Mimo jiné by Washington měl neodkladně vyzbrojit ostrov zbraněmi, které naléhavě potřebuje. Na obrázku: Piloti tchajwanského letectva stojí vedle svých stíhaček Mirage na letecké základně Sin-ču 16. ledna 2019. (Foto: Sam Yeh / AFP prostřednictvím Getty Images)

"Toto jsou špatné signály."

To prohlásilo 15. dubna 2022 Velitelství východního válčiště (Eastern Theater Command) Čínské lidové osvobozenecké armády s odkazem na washingtonskou podporu Tchaj-wanu. A ten samý den vyslala čínská armáda do blízkosti ostrovní republiky své stíhačky, bombardéry a fregaty.

Čínská cvičení, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien, byla "protiopatřením k nedávným negativním akcím USA, včetně návštěvy amerických zákonodárců na Tchaj-wanu." A dodal: "Peking bude pokračovat v přijímání silných opatření, aby rozhodně chránil svou suverenitu a územní celistvost."

Pokračovat v četbě článku

Pokrytecké odsuzování Muskova záměru koupit Twitter

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  25. května 2022

Krajní levice z rozhodnutí Elona Muska koupit Twitter naprosto šílí, protože ohrožuje levicovost současných sociálních médií. Demokracie a svoboda slova však vyžadují, aby na trhu myšlenek byly dostupné všechny názory. Na snímku: Elon Musk se svým synem 13. prosince 2021 v New Yorku. (Foto: Theo Wargo / Getty Images pro časopis TIME)

Krajní levice z rozhodnutí Elona Muska koupit Twitter naprosto šílí. Jedním z jejich argumentů, který nahlas vyslovil bývalý ministr práce Robert Reich, je, že tak důležitou mediální platformu by neměl vlastnit a ovládat žádný jednotlivec. Tento argument, opakovaný ostatními, je naprosto falešný a pokrytecký. Představte si, že by Twitter místo Elona Muska koupil George Soros. Reich by skákal radostí a stejně tak by byli radostí bez sebe i ostatní Muskovi kritici. Nevybavuji si, že by někdo něco namítal, když Jeff Bezos koupil deník Washington Post – nejvlivnější noviny v hlavním městě naší země. Jeff Bezos byl naopak oceněn za to, že vnesl do tohoto deníku liberálnější pohled.

Jednotlivci a úzce propojené rodiny v naší zemi již dlouho vlastní celou řadu důležitých médií. Nevěřte tedy tomu, co Reich i ostatní kritici říkají o tom, proč jsou proti koupi Twitteru Elonem Muskem.

Pokračovat v četbě článku

Palestinci znesvěcují všechna svatá místa, včetně svých vlastních

napsal(a) Bassam Tawil  •  22. května 2022

"Mešita al-Aksá i chrám Božího hrobu jsou naše. Patří nám a oni [židé] nemají právo je svýma špinavýma nohama znesvěcovat. Vzdáváme čest každé kapce krve prolité za Jeruzalém. Tato krev je čistá, ryzí krev, prolitá pro Alláha. Každý mučedník se dostane do ráje a všichni ranění budou Alláhem odměněni." — Prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. (Foto: MEMRI)

Palestinci byli opět přistiženi při lži, když vytrubovali do světa, že židé "znesvěcují" islámská posvátná místa a především mešitu al-Aksá v Jeruzalémě.

Pokud tuto mešitu a mnohá jiná svatá místa někdo znesvěcuje, tak to jsou právě samotní Palestinci.

V roce 2002 vtrhli palestinští teroristé do chrámu Narození Páně v Betlémě, ale reakce křesťanů v celém světě byla mírná. Teroristé zůstali v chrámu 39 dní a zanechali za sebou špinavé přikrývky a matrace, zapalovače, nedopalky cigaret a "zápach fekálií". Jeden kněz si postěžoval, že teroristé znesvětili chrám také kouřením a pitím alkoholu.

V pátek 15. dubna 2022 ráno se stovky palestinských "věřících" zabarikádovaly uvnitř mešity al-Aksá a střetly se s izraelskými policisty.

Výtržníci ozbrojení kameny, železnými tyčemi a rachejtlemi, dorazili do mešity brzy ráno a byli viděni, jak s sebou do mešity přinášejí kamení. Hlavní bránu areálu poté zabarikádovali kusy dřeva a kovovým harampádím.

Pokračovat v četbě článku

Velký ruský energetický podvod
Ruské "temné peníze" financují "zelené" skupiny na Západě

napsal(a) Giulio Meotti  •  15. května 2022

Jak se ukázalo, tak Rusko údajně podporovalo, často prostřednictvím "temných peněz" přes Bermudy – kde neexistuje ohlašovací povinnost, že finanční prostředky pocházejí od cizí vlády – "zelené" kampaně proti jaderné energii, aby zajistilo závislost Západu na dovozu ruských fosilních paliv. Vyšetřování provedené on-line magazínem Unherd navíc odhalilo, že environmentalisty na Západě financuje také Čína. Na snímku: Ruský prezident Vladimir Putin při projevu na summitu Energetického klubu, který se uskutečnil v rámci Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, 21. července 2013. (Foto: Mikhail Klimentyev / RIA Novosti / AFP prostřednictvím Getty Images)

"S rychle se přibližující zimou se Evropa ocitá v energetické krizi – a je odkázaná na milost ruského vůdce Vladimira Putina. Tuto katastrofu si způsobila Evropa sama, mnoho let na ní pracovala."

Těmito slovy začal úvodník deníku Wall Street Journal 20. října 2021, to je ještě předtím než Rusko shromáždilo své jednotky na ukrajinské hranici a žádný analytik ani think tank si nedokázal představit, že se schyluje k nemyslitelnému. Úvodník pokračoval:

"Evropští lídři sabotovali energetiku svých zemí ve jménu klimatické agendy, která sice nebude mít žádný vliv na klima, ale zato zvyšuje ceny energií, poškozuje spotřebitele a průmysl a nyní navíc posiluje tyrany v Kremlu."

Pokračovat v četbě článku

Turecko okupuje severní Kypr a teď si brousí zuby na zbytek země

napsal(a) Uzay Bulut  •  10. května 2022

Zdá se, že agrese turecké armády je v dosud neokupovaných oblastech Kypru na vzestupu. Podle kyperských médií přišli 8. února 2022 turečtí vojáci k řeckokyperským farmářům pracujícím na polích poblíž vesnice Deneia v "nárazníkové zóně" Organizace spojených národů a vyhrožovali jim, že je zabijí, když neodejdou. Na snímku: Turečtí vojáci a tanky na vojenské přehlídce konané 20. července 2021 v Nikósii v Tureckem okupovaném severním Kypru. (Foto: Iakovos Hatzistavrou / AFP prostřednictvím Getty Images)

Zdá se, že agrese turecké armády je v dosud neokupovaných oblastech Kypru na vzestupu. Podle kyperských médií přišli 8. února 2022 turečtí vojáci k řeckokyperským farmářům pracujícím na polích poblíž vesnice Deneia v "nárazníkové zóně" Organizace spojených národů a vyhrožovali jim, že je zabijí, když neodejdou.

Turečtí vojáci vyhrožovali řeckokyperským farmářům asi deset dní poté, co Turecko v OSN "prásklo dveřmi" kvůli prodloužení mandátu Mírových sil OSN na Kypru.

27. ledna 2022 schválila Rada bezpečnosti OSN šestiměsíční prodloužení mandátu Mírových sil OSN na Kypru (UNFICYP). Tureckou vládu to příliš nepotěšilo. Odsoudila rozhodnutí OSN na základě toho, že s prodloužením mandátu "nesouhlasila Severokyperská turecká republika (SKTR)", což je nezákonný státní útvar uznávaný pouze Tureckem.

Pokračovat v četbě článku

Čína sabotuje sankce proti Rusku: Proč za to nenese "následky"?

napsal(a) Judith Bergman  •  5. května 2022

Navzdory tvrdým sankcím Západu proti Rusku trvá válka Vladimíra Putina proti Ukrajině již déle než měsíc. A nevypadá to, že by se Putin chystal k ústupu. Mocností, která mu pomáhá odolávat účinkům sankcí a pokračovat v této válce, je Čína – nejmocnější a nejdůležitější spojenec Ruska. Na snímku: Setkání Vladimira Putina s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Moskvě 5. června 2019. (Foto: kremlin.ru)

Navzdory tvrdým sankcím Západu proti Rusku trvá válka Vladimíra Putina proti Ukrajině již déle než měsíc. A nevypadá to, že by se Putin chystal k ústupu. Mocností, která mu pomáhá odolávat účinkům sankcí a pokračovat v této válce, je Čína – nejmocnější a nejdůležitější spojenec Ruska.

Krátce před ruskou invazí na Ukrajinu 24. února 2022 uzavřely Rusko a Čína smlouvy v hodnotě stovek miliard dolarů. 4. února oznámil Putin uzavření nových dohod s Čínou o dodávkách ruské ropy a plynu v odhadované hodnotě 117,5 miliardy dolarů. 18. února, šest dní před invazí, oznámilo Rusko dohodu o prodeji 100 milionů tun uhlí Číně v hodnotě 20 miliard dolarů. V den invaze zrušila Čína omezení, která předtím platila kvůli obavám z přenosu chorob rostlin, a souhlasila s nákupem ruské pšenice.

Pokračovat v četbě článku

Financovalo Rusko západní environmentalismus?

napsal(a) Drieu Godefridi  •  3. května 2022

V Evropě se nacházejí velké zásoby tzv. břidlicového plynu. Využití těchto zásob zemního plynu by podstatně snížilo závislost Evropy na ruském plynu – zejména na ruském plynárenském gigantu Gazprom. Totéž platí i pro jadernou energii. Ředitel think tanku Foundation for Political Innovation Dominique Reynié řekl: "Zjistili jsme, že Gazprom financuje zejména nevládní organizace zaměřené na ochranu životního prostředí, z nichž se někteří aktivisté stali v některých evropských zemích, například v Belgii, dokonce ministry. Jako členové vlády se pak zjevně snažili Gazpromu vše oplatit tím, že prosazovali odklon země od jaderné energetiky." Na snímku: Sídlo společnosti Gazprom v Moskvě. (Foto: Yuri Kadobnov / AFP prostřednictvím Getty Images)

Je možné, že by západní ekologické nevládní organizace (NGO), hnutí a politické strany, třeba i nevědomky, v posledních deseti letech spolupracovaly s ruskou vládou?

Tato otázka vyvstává z nedávné zprávy francouzského think tanku Foundation for Political Innovation (Fondapol). Ředitel Fondapolu Dominique Reynié v nedávném rozhovoru řekl:

"Zjistili jsme, že Gazprom financuje zejména nevládní organizace zaměřené na ochranu životního prostředí, z nichž se někteří aktivisté stali v některých evropských zemích, například v Belgii, dokonce ministry. Jako členové vlády se pak zjevně snažili Gazpromu vše oplatit tím, že prosazovali odklon země od jaderné energetiky."

Tato obvinění nejsou nová.

Britský deník The Guardian již v roce 2014 citoval tehdejšího generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který pronesl následující obvinění:

Pokračovat v četbě článku

Více svobody slova na Západě

napsal(a) Josef Zbořil  •  1. května 2022

Aby demokratický systém fungoval, je nutné, aby byli voliči informovaní – bez omezení volného šíření myšlenek a informací. Demokracie nebude důvěryhodná ani udržitelná, pokud ti, kdo jsou u moci, budou moci manipulovat s voliči tím, že budou zadržovat informace a potlačovat kritiku. Demokratické státy musí být co nejotevřenější, aby si lidé mohli vyslechnout širokou škálu názorů namísto monopolní indoktrinace. (Foto: iStock)

"Svoboda projevu je pro fungování demokracie nezbytná. Myslíte si, že Twitter tuto zásadu důsledně dodržuje?" zeptal se podnikatel Elon Musk v anketě na Twitteru 25. března 2022. Odpověď byla 70 % ne, 30 % ano.

25. dubna 2022 Musk uzavřel dohodu o koupi Twitteru za 44 miliard dolarů, údajně za účelem vybudování "arény pro svobodu slova". Sám sebe označil za absolutistu svobody slova a naštěstí tím vyvolal širší veřejnou diskusi o svobodě projevu v demokracii. Existují případy – jako je dětská pornografie, falešné "vykřikování hoří v přeplněném divadle" nebo ochrana národní bezpečnosti během války (viz Brandenburg v. Ohio, kde jsou uvedeny některé právní argumenty) – kdy existují a musí existovat omezení svobody projevu. Pokud jde o nepravdivé informace, jako je propaganda, australská spisovatelka Caitlin Johnstoneová varuje před tím, aby se svobodná společnost kvůli boji s nepravdivými informacemi změnila v jakýsi druh totalitarismu.

Pokračovat v četbě článku

Loutky a loutkovodiči: Podezřele financovaná americká maškaráda

napsal(a) Lawrence Kadish  •  19. dubna 2022

(Foto: iStock)

Útočí odboroví bossové, loutkovodiči, mocní hráči, prospěcháři a tuneláři na Ústavu a americké volební zákony?

Podle neziskové organizace Open Secrets, která sleduje financování politických kampaní a lobbování, "utrácejí netransparentně financované skupiny (Dark money groups) miliony dolarů na ovlivňování našich voleb, aniž by odhalily, odkud pocházejí jejich peníze."

O lobbování organizace Open Secrets napsala: "Společnosti, odborové svazy, obchodní asociace a další vlivné organizace utrácejí miliardy dolarů ročně za lobbování v Kongresu a ve federálních agenturách. Některé skupiny se zvláštními zájmy si najímají lobbistické firmy, z nichž mnohé sídlí v legendární washingtonské ulici K Street; zájmy jiných skupin zase prosazují lobbisté pracující uvnitř."

Pokračovat v četbě článku