Nejnovější analýzy a komentáře

Německo: "Latentní pocit nebezpečí"

napsal(a) Judith Bergman  •  17. ledna 2020

  • 57 % Němců řeklo, že jim už jde na nervy to, jak jim úřady "stále více nařizují, co mohou říkat a jak se mají chovat." — Průzkum týkající se autocenzury v Německu (provedený v květnu 2019 Institutem pro výzkum veřejného mínění Allensbach pro noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung), květen 2019.

  • "Vidíme důsledky tohoto rozhodnutí, pokud jde o veřejné mínění a vnitřní bezpečnost. Problémy zažíváme denně. Máme tady zločince, osoby podezřelé z terorismu a lidi, kteří používají vice identit... Přestože podmínky jsou již v současnosti přísnější, stále máme v Německu 300 000 osob, jejichž identitou si nejsme jisti. A to je velké bezpečnostní riziko." — August Hanning, bývalý prezident německé Spolkové zpravodajské služby (BND).

  • "Očividně mnoho lidí nyní vnímá islám spíše jako politickou ideologii, než jako náboženství, a proto si podle nich islám nezaslouží náboženskou toleranci." — Yasemin El-Menouar, odbornice na náboženství z nadace Bertelsmann Stiftung, 19. července 2019.

Bývalý prezident německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning řekl: "Vidíme důsledky tohoto rozhodnutí, pokud jde o veřejné mínění a vnitřní bezpečnost. Máme tady zločince, osoby podezřelé z terorismu a lidi, kteří používají vice identit..." Na snímku: Pořádková policie sleduje, jak obyvatelé německého Chemnitzu protestují proti vraždě místního obyvatele spáchané předchozího dne. Oběť byla migranty ubodána k smrti dne 27. srpna 2018. (Foto: Sean Gallup / Getty Images)

"Přinejmenším od událostí, které se udály na náměstí před kolínskou katedrálou na Silvestra v roce 2015, se lidé očividně cítí čím dál méně bezpečně," řekl Oliver Malchow, předseda jednoho ze dvou největších německých policejních odborových svazů. Odvolal se na hromadné sexuální útoky spáchané hlavně arabskými a severoafrickými muži na náměstí před katedrálou v Kolíně nad Rýnem před více než čtyřmi lety. Malchow také poukázal na nové statistické údaje, podle nichž má nyní přibližně 640 000 Němců oprávnění k držení plynové pistole. To je od roku 2014, kdy toto povolení mělo přibližně 260 000 lidí, velký nárůst. Plynová pistole, ze které lze střílet slepé náboje nebo náboje s obsahem slzného plynu, je potenciálně smrtelná pouze z krátké vzdálenosti.

Pokračovat v četbě článku

Konec Židů v Evropě?

napsal(a) Guy Millière  •  15. ledna 2020

  • "Ačkoli Židé představují méně než jedno procento populace, tak polovina rasistických činů spáchaných ve Francii byla spáchána proti Židům." — Meyer Habib, poslanec francouzského parlamentu.

  • Antisemitismus sílí napříč celým evropským kontinentem a jeho protagonisty jsou často imigranti ze Středního východu. Úřady se však přesto stále zmiňují pouze o "pravicovém antisemitismu".

  • Levicový antisemitismus kvete po celé Evropě. Levičáci se všude snaží zamést pod koberec antisemitismus imigrantů ze Středního východu.

  • Demografická transformace probíhající ve Francii se šíří také po celé západní Evropě a vládnoucí orgány téměř všude potichu přijímají rostoucí podvolení se islámu.

3. prosince 2019 odhlasovalo francouzské Národní shromáždění usnesení, kterým přijalo definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance paměti holocaustu. Poslanec Meyer Habib, který toto usnesení podpořil, přednesl vášnivou a dojemnou řeč, ve které zdůraznil rozsah antisemitské hrozby v dnešní Francii a úzkou vazbu mezi nenávistí vůči Židům a nenávistí vůči Izraeli. Na snímku: budova Národního shromáždění v Paříži. (Foto: Daniel Vorndran / DXR / Wikimedia Commons)

3. prosince 2019 odhlasovalo francouzské Národní shromáždění usnesení, kterým přijalo definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance paměti holocaustu. Usnesení zdůraznilo, že definice "zahrnuje projevy nenávisti vůči Státu Izrael jen proto, že to je židovská komunita." Poslanec Meyer Habib, který toto usnesení podpořil, přednesl vášnivou a dojemnou řeč, ve které zdůraznil rozsah antisemitské hrozby v dnešní Francii a úzkou vazbu mezi nenávistí vůči Židům a nenávistí vůči Izraeli:

"Od roku 2006 bylo ve Francii zavražděno dvanáct Francouzů, jen proto, že to byli Židé. Ačkoli Židé představují méně než jedno procento populace, tak polovina rasistických činů spáchaných ve Francii byla spáchána proti Židům. Antisionismus je ideologie posedlá démonizací Izraele zneužívající antirasistickou a antikoloniální rétoriku mající za cíl zbavit Židy jejich identity."

Pokračovat v četbě článku

Měla by Evropa přijmout zpět džihádisty, kteří odešli bojovat za ISIS?

napsal(a) Alain Destexhe  •  14. ledna 2020

  • Tato debata o repatriaci je dalším příkladem toho, jak je dnes Západ při uplatňování svých morálních zásad zmatený. Skutečnými oběťmi jsou lidé, kteří byli ISIS zavražděni, zmrzačeni, znásilněni, mučeni nebo vysídleni. Jejich děti, pokud jsou naživu, budou muset žít s následky terorismu ISIS po celý svůj život.

  • Pokud se evropské vlády budou muset rozhodnout, zda mají podporovat přeživší znásilněnou Jezídku a její nechtěné dítě nebo ženu, která ochotně opustila Evropu, aby Západu a jeho hodnotám naplivala do tváře, tím že se připojila k ISIS, měly by si vybrat tu první. Dobrotrusové, promiňte. Těmto zrádcům a zrádkyním by návrat do Evropy neměl být umožněn.

Evropské vlády jsou konfrontovány s komplikovaným problémem, co dělat se svými občany, kteří odešli bojovat do zahraničí za ISIS. Většina přeživších bojovníků je držena v iráckých nebo kurdských vězeních. V současné době roste tlak na jejich návrat do Evropy. Na snímku: informační tabule na londýnském letišti Heathrow je doplněna nápisem "ISIS Members Welcome?" (Vítáme členy ISIS?). (Foto: dgmckelvey / Flickr)

Po turecké ofenzívě v Sýrii jsou evropské vlády opět konfrontovány s ožehavým problémem, co dělat se "zahraničními bojovníky".

"Zahraniční bojovníci" jsou muslimští extremisté, kteří opustili země, ve kterých žili, aby se připojili k Islámskému státu (ISIS) a bojovali proti západní civilizaci a jejím hodnotám. Většina z nich jsou muži, ale připojilo se k nim i mnoho žen, které tak vyjádřily svou podporu Chalífátu vyhlášenému teroristickou skupinou ISIS. Tyto ženy se staly manželkami a partnerkami teroristů a mnoho z nich má s teroristy děti.

Od pádu Mosulu a Rakky je většina přeživších bojovníků ISIS v současné době zadržována v iráckých a kurdských vězeních. Někteří jsou také ve vazbě v severní Sýrii, na území, jehož budoucnost je nejistá. Většina žen žije se svými dětmi v uprchlických táborech, často ve velice mizerných podmínkách.

Pokračovat v četbě článku

Francie vítá Saúdy a trestá kritiky islámu

napsal(a) Giulio Meotti  •  12. ledna 2020

  • "Mohammed Al-Issa, který stojí v čele Světové islámské ligy, byl v letech 2009 až 2015 ministrem spravedlnosti Saúdské Arábie. Během tohoto období byl zodpovědný za více než 500 poprav a za obrovský počet příkazů k mučení vězňů, včetně odsouzení známého blogera Ráifa Badawího k tisíci ran bičem." — napsal Michel Taube v deníku Le Figaro 16. září 2019.

  • Ráif Badawí právě zahájil hladovku kvůli špatnému zacházení, které zakouší od svých saúdských vězeňských dozorců. "V rámci krutého zákroku proti němu mu právě zabavili knihy a životně důležité léky," tweetoval bývalý kanadský ministr spravedlnosti Irwin Cotler, který je šéfem Centra pro lidská práva Raoula Wallenberga.

  • Jak může Francie, země "svobody, rovnosti, bratrství", vítat bývalého saúdského ministra, který je zodpovědný za Badawího mučení a věznění... odsuzuje odpadlíky od islámu k smrti a nařizuje veřejné bičování disidentů, jako je Badawí?

  • Vzápětí po masakru redakce humoristického časopisu Charlie Hebdo pozval francouzský prezident François Hollande Saúdy, aby se připojili k Pochodu solidarity v Paříži. Když se Saúdové vrátili domů, nechali disidenta Badawího zbičovat.

Saúdský disident a reformní aktivista Ráif Badawí právě zahájil hladovku na protest kvůli špatnému zacházení, které zakouší od svých vězeňských dozorců. "V rámci krutého zákroku proti němu mu právě zabavili knihy a životně důležité léky," tweetoval bývalý kanadský ministr spravedlnosti Irwin Cotler, který je šéfem Centra pro lidská práva Raoula Wallenberga. Na snímku: Ráif Badawí. (Foto: Ensaf Haidar / PEN / Wikimedia Commons)

19. září 2019 byl v Lyonu slavnostně otevřen Institut muslimské civilizace za přítomnosti francouzského ministra vnitra Christopha Castanera, který jej uvítal jako projekt "otevřeného islámu", který bude "bojovat proti předsudkům". Nová budova Institutu má pět podlaží, 2 700 metrů čtverečních a sousedí s Velkou mešitou. V Institutu muslimské civilizace se budou pořádat kurzy muslimské civilizace a jazyků, sympozia, konference a debaty. Tento projekt spolufinancovala Světová islámská liga, která má "vazby" na Svaz francouzských muslimů a je prodlouženou diplomatickou a náboženskou rukou Saúdské Arábie.

V roce 2016 vyvolal předseda regionální rady regionu Auvergne-Rhône-Alpes Laurent Wauquiez vášnivou debatu, když tento projekt odmítl financovat; argumentoval obavami ze zasahování islámských zemí do vnitřních záležitostí Francie. A měl pravdu.

Pokračovat v četbě článku

Francie: Debata o hidžábu není ve skutečnosti o hidžábu

napsal(a) Alain Destexhe  •  11. ledna 2020

  • Hidžáb je samozřejmě symptomem hlubšího problému. Mnoho lidí jej vnímá jako symbol otevřené invaze cizí kultury. Toto znepokojuje spoustu Francouzů, kteří na něj nahlížejí jako na přímý útok na svoji kulturu a identitu a vidí v něm symbol touhy muslimů žít odděleně od zbytku společnosti a jejích hodnot.

  • Vidí za ním totiž vliv Muslimského bratrstva a náboženských ideologií, jejichž konečným cílem se zdá být propagace jejich hodnot a jejich vnucování zbytku společnosti.

  • Rozruch vyvolaný všudypřítomností islámského šátku nakonec zastiňuje fundamentálnější záležitosti, jako je vypořádání se s rychlým vzestupem cizí kultury, která, zdá se, ukrajuje domácímu obyvatelstvu stále vice a vice prostoru.

Hidžáb je příznakem hlubšího problému: mnoho lidí ve Francii ho vnímá jako symbol invaze vnější kultury do své společnosti (veřejné sféry). Na snímku: Ženy v nikábu (se zahaleným obličejem) před francouzským velvyslanectvím 11. dubna 2011 v Londýně, v Anglii, protestují proti zákonu, který právě ten den ve Francii vstoupil v platnost, jenž zakazuje zahalování celého obličeje na veřejnosti. (Foto: Peter Macdiarmid / Getty Images)

Francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer znovu otevřel živou debatu o šátku.

Od roku 2004 je ve Francii nezákonné nosit ve veřejných školách "nápadné" náboženské znaky a oblečení. Výklad zákona, tak jak jej používá ministerstvo školství, specifikuje "islámský závoj, bez ohledu na to, jak je nazýván, [židovskou] kippu (jarmulku) a příliš velký křesťanský kříž", jako věci, které mají ve francouzských školách studenti zakázáno nosit.

Ženy, které doprovázejí děti na školních výletech, však hidžáb mohou stále nosit. Jelikož toto praktikuje stále více muslimských žen, některé učitele a rodiče to pohoršuje. Domnívají se, že zákon zakazující nošení šátků ve školách tak není respektován.

Pokračovat v četbě článku

Palestinci kradou elektřinu a pak obviňují Izrael

napsal(a) Bassam Tawil  •  8. ledna 2020

  • Palestinci jsou patrně přesvědčeni, že mají "právo" na bezplatnou elektřinu - i když to vede ke kolapsu jejich vlastní energetické společnosti.

  • Toto přesvědčení je v souladu s dlouhodobým vnímáním Palestinců, že někdo jiný - pokud možno izraelští a západní dárci, ale v podstatě kdokoli - by měl platit jejich životní náklady, zejména pak účty za elektřinu.

  • Palestinští úředníci využívají problému s elektřinou a poštvávají proti Izraeli nejen mezinárodní společenství, ale i své vlastní lidi. Tito úředníci říkají Palestincům, že Izrael se je snaží bezdůvodně trestat a že jejich hněv by měl být namířen proti Izraeli, nikoli proti zlodějům elektřiny nebo palestinskému vedení.

  • Spor kolem nezaplacených dluhů za elektřinu je jen dalším příkladem neustálé snahy Palestinců svalovat vinu za své utrpení na Izrael. Místo toho, aby převzali odpovědnost za krádeže elektřiny a nezaplacené účty a přijali represivní opatření proti pachatelům, dělají Palestinci to, co umí nejlépe - snaží se ze všech sil přesvědčit svět, že je to všechno vina Izraele.

Samotní Palestinci připouštějí, že hlavní příčinou energetických výpadků v některých palestinských vesnicích a městech na Západním břehu Jordánu jsou rozsáhlé krádeže elektřiny a časté neplacení účtů za elektřinu. Na snímku: Kancelář městského inspektora v Hebronu je obklopena sítí ilegálních elektrických vedení. (Foto: iStock)

Mnoho Palestinců již delší dobu neplatí za elektřinu, kterou jim dodává arabská společnost Jerusalem District Electricity Company (JDEC).

Další Palestinci této společnosti elektřinu přímo kradou, což je trestný čin, který se v každé zemi, kde jsou dodržovány zákony a pořádek, trestá pokutou nebo vězením. Elektřina se krade přímým připojením k vedení ("zavěšením kabelu") nebo manipulací s elektrickými měřiči.

JDEC kupuje elektřinu od společnosti Israel Electric Corporation (IEC), což je největší dodavatel elektrické energie v Izraeli. Společnost JDEC však z důvodu krádeží elektřiny a rozsáhlého neplacení účtů Palestinci nebyla schopna splácet své dluhy vůči izraelskému dodavateli IEC.

Pokračovat v četbě článku

Díky Trumpovi směřuje americká politika správným směrem

napsal(a) Majid Rafizadeh  •  7. ledna 2020

  • "... měl byste vědět, že já, Kásim Sulejmání, řídím politiku Íránu vůči Iráku, Libanonu, Gaze a Afghánistánu. – Zesnulý íránský generálmajor Kásim Sulejmání americkému generálovi Davidovi Petraeusovi, The Guardian, 28. července 2011.

  • Pod Sulejmáního velením byla íránská armáda rovněž zapojena do útoků z 11. září 2001.

  • Ke zděšení kritiků z Washingtonu směřuje politika prezidenta Trumpa vůči Íránu správným směrem. Maximální tlak je tou pravou strategií ke zkrocení tohoto predátorského režimu.

Nečekaná Sulejmáního smrt je rozhodně těžkou ranou uštědřenou vládnoucím mulláhům. Sulejmání byl v mocenské hierarchii Íránské islámské republiky považován za druhého nejmocnějšího muže po duchovním vůdci ájatolláhovi Alím Chameneím. (Foto: Tasnim News [CC by 4.0])

Opět se ukázalo, že se kritici íránské politiky prezidenta Trumpa mýlí: Nejenže americké sankce vyvinuly výrazný tlak na mulláhy vládnoucí v Íránu a jejich schopnost financovat jimi sponzorované teroristické skupiny, ale navíc prezident Trump nedávno nařídil překvapivý vojenský útok, při němž byli nedaleko bagdádského letiště eliminováni velitel íránských elitních jednotek Quds generálmajor Kásim Sulejmání a velitel irácké milice Abu Mahdi al-Muhandis.

Podle amerického ministerstva obrany Sulejmání "aktivně plánoval útoky na americké diplomaty a americké vojáky v Iráku a v celém regionu."

Nečekaná Sulejmáního smrt je rozhodně těžkou ranou uštědřenou vládnoucím mulláhům. Sulejmání byl v mocenské hierarchii Íránské islámské republiky považován za druhého nejmocnějšího muže po duchovním vůdci ájatolláhovi Alím Chameneím.

Pokračovat v četbě článku

Švédsko: Cena za migraci

napsal(a) Judith Bergman  •  5. ledna 2020

  • "Místní průmysl má velmi omezenou potřebu lidí bez zkušeností a bez vzdělání." — Johanna Odö, místní zastupitelka, pro deník Aftonbladet, 3. října 2019.

  • Aby se ušetřily peníze, nebudou již úřady ve městě Ystad poskytovat teplá jídla pro seniory a úklidové služby budou omezeny na jeden úklid za tři týdny.

  • Město Motala oznámilo, že ve snaze snížit náklady na provoz svých nemovitostí, včetně domovů důchodců, omezí jejich vytápění. "O seniory se postaráme; rozhodně nezmrznou, mají přece k dispozici deky," bylo ve zprávě.

  • Mezitím švédský parlament schválil v červnu 2019 zákon umožňující slučování rodin, který pravděpodobně opět zvýší imigraci do Švédska.

Každá čtvrtá obec a každý třetí region ve Švédsku vykázaly v roce 2018 schodek rozpočtu. Mnoho municipalit provádí rozpočtové škrty. Města Ystad a Motala již nebudou starým lidem poskytovat teplá jídla. Město Motala oznámilo, že ve snaze snížit náklady na provoz svých nemovitostí, včetně domovů důchodců, omezí jejich vytápění. Na snímku: Postarší bezdomovec ve Stockholmu. (Foto: iStock)

Nové údaje ze statistického úřadu Evropské unie, Eurostatu, ukazují, že ve Švédsku roste nezaměstnanost. Podle Eurostatu činila v srpnu 2019 nezaměstnanost ve Švédsku 7,4 %, zatímco průměrná nezaměstnanost v EU byla v tom samém období na úrovni 6,2 %. To znamená, že Švédsko se řadí mezi země s vysokou nezaměstnaností – v rámci EU je na 24. místě z 28 zemí. Podle deníku Expressen je jedním z hlavních důvodů vysoké nezaměstnanosti ve Švédsku vysoký počet imigrantů, které země přijala.

Ještě v únoru 2019 se švédský ministr spravedlnosti a migrace Morgan Johansson posmíval těm, kteří se obávali, že migrace povede k hromadné nezaměstnanosti: "Pamatujete si, jak škarohlídi sýčkovali, že migrace povede k hromadné nezaměstnanosti?" "Říkám vám, že nezaměstnanost mezi lidmi narozenými v cizině a mezi mladými lidmi nadále klesá. A mezi lidmi narozenými ve Švédsku je rekordně nízká."

Pokračovat v četbě článku

Měsíc multikulturalismu v Německu: leden 2019

napsal(a) Soeren Kern  •  3. ledna 2020

  • Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky uvedl, že pouze 35 % migrantů, kteří přišli od roku 2015 do Německa, si našlo práci.

  • Dva Němci ve věku 16 let byli usmrceni přijíždějícím vlakem, protože byli natlačeni na koleje dvěma mladíky řeckého a tureckého původu. Německá média nejenže bagatelizovala imigrační původ podezřelých tím, že je popisovala jako rodilé Němce, ale navíc také psala, že teenageři "spadli na koleje".

  • "Regionální nebo národní termíny, jako je 'německý islám', 'francouzský islám', 'belgický islám' nebo 'evropský islám', jsou v rozporu s univerzálností islámu, který je stejný ve všech dobách a místech na zemi." - Ze závěrečného prohlášení "Druhého setkání evropských muslimů", které se konalo v Ústřední mešitě v Kolíně nad Rýnem.

25letý afghánský migrant byl zproštěn obvinění, že znásilnil postiženou 50letou ženu v Norimberku. Žena, která se starala o uprchlíky, uvedla, že se nemohla bránit, protože trpí na jedné straně těla svalovou spasticitou. Obhájci požadovali osvobození, protože podle Afghánce byl pohlavní styk dobrovolný. Okresní soud ve Fürthu se postavil na stranu obžalovaného, který byl propuštěn a je již na svobodě. (Foto: Manfred Braun / Wikimedia Commons)

1. ledna. Čtyři mladiství migranti - tři Afghánci a jeden Íránec - napadli v Ambergu více než tucet kolemjdoucích. Při útocích bylo zraněno dvanáct lidí ve věku 13 až 42 let. Jeden 17letý byl hospitalizován se zraněním hlavy. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že tito čtyři pachatelé nemohou být z právních důvodů deportováni:

"Každý, kdo náhodné kolemjdoucí bije hlava nehlava, tak dává najevo, že v naší společnosti nehledá ochranu. Opilí pachatelé nemohou v naší zemi očekávat žádné pochopení, ale pouze tvrdost právního státu. V současnosti však není jejich deportace legálně možná. Tvrdě pracujeme na změně."

Pokračovat v četbě článku

Soudní dvůr Evropské unie omezuje svobodu projevu

napsal(a) Judith Bergman  •  1. ledna 2020

  • "Tento rozsudek má pro svobodu projevu online po celém světě závažné důsledky... Tento rozsudek také znamená, že soud v jednom členském státě EU bude moci nařídit odstranění příspěvků na sociálních sítích v jiných zemích, i když tam nebudou považovány za nezákonné. To, že by soudy jedné země mohly kontrolovat, k čemu mají přístup uživatelé internetu v jiné zemi, by vytvořilo nebezpečný precedens. Mohlo by to být zneužito, zejména režimy nedodržujícími lidská práva." - Thomas Hughes, výkonný ředitel neziskové organizace ARTICLE 19 (ČLÁNEK 19), "hájící právo na svobodu projevu po celém světě."

  • Zdá se, že nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie dává členským státům EU bezprecedentní pravomoc ovlivňovat veřejný diskurz online - určovat, co občané mohou a nemohou číst... budoucnost svobody projevu v Evropě je zase o něco pochmurnější.

Nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie dává členským státům EU bezprecedentní pravomoc ovlivňovat veřejný diskurz online - určovat, co občané mohou a nemohou číst. Na snímku: Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku. (Foto: Transparency International / Flickr)

3. října 2019 rozhodl Soudní dvůr Evropské unie (CJEU), že soudy členských států EU mohou požadovat po Facebooku odstranění pomlouvačného materiálu kdekoliv na světě:

"Unijní právo nebrání tomu, aby byla takovému poskytovateli hostingu, jako je Facebook, uložena povinnost odstranit komentáře, které jsou stejné jako komentář, který byl dříve prohlášen za protiprávní, a za určitých podmínek i komentáře jemu rovnocenné. Unijní právo nebrání ani tomu, aby takový soudní příkaz vyvolával podle relevantního mezinárodního práva, které musí členské státy zohledňovat, účinky na celosvětové úrovni."

K rozhodnutí došlo poté, co rakouská politička Eva Glawischnig-Piesczek, předsedkyně strany Die Grünen (Zelení), podala u rakouského soudu žalobu na společnost Facebook Ireland Limited. Podle Soudního dvora Evropské unie:

Pokračovat v četbě článku

Rakousko: Nechají si politici vnutit agendu menšinou?

napsal(a) Elisabeth Sabaditsch-Wolff  •  31. prosince 2019

  • Zelení by rádi nahradili evropský židovsko-křesťanský kulturní řád radikálním multikulturalismem, který by pak mohl být pravděpodobně bez velkých potíží nahrazen islámskými zákony.

  • Rozvrácení historických hodnot Evropy je přitom to, proti čemu [bývalý rakouský kancléř Sebastian] Kurz a jeho strana v minulosti bojovali.

Na snímku: Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Dá se očekávat, že předčasné rakouské parlamentní volby ovlivní celý Západ jako celek. Předčasné parlamentní volby, které se konaly 29. září 2019, byly důsledkem toho, čemu se říká "Skandál Ibiza" - skandálu pojmenovaného podle místa podezřelé schůzky, která se konala na začátku roku 2019 mezi Heinzem-Christianem Strachem - rakouským vícekancléřem a šéfem pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) - a ženou vydávající se za neteř ruského oligarchy.

Podle videonahrávky, která se objevila v květnu 2019, a na níž bylo zachyceno tajné setkání, naznačila žena, že si přeje převzít kontrolu nad předním rakouským deníkem Kronen Zeitung, a Strache uvedl, že jí může pomoci vládními zakázkami výměnou za finanční podporu jeho strany.

Pokračovat v četbě článku

Fatální iluze: Evropské deradikalizační programy

napsal(a) Giulio Meotti  •  31. prosince 2019

  • Poslední útok v Londýně byl fatální kombinací náboženské přetvářky a naivity Západu. Jak uvedly noviny The Times, tým "Behavioral Insights Team" (BIT) prozkoumal 33 deradikalizačních programů po celé Velké Británii a zjistil, že pouze dva byly údajně úspěšné.

  • Francie má podobnou zkušenost. Zpráva komise francouzského Senátu popsala deradikalizační programy jako "totální fiasko".

  • Nedávná zpráva vlády Spojeného království varovala, že ve 48 islámských školách propagují britští imámové násilí a nesnášenlivost. Deradikalizována musí být celá britská společnost, nikoliv jen jednotliví džihádisté.

  • Usman Khan zjevně považoval Jacka Merritta a Saskii Jones za "nevěřící" a ne za "rehabilitátory" snažící se jej znovu zapojit do společnosti. Pokud nezměníme pravidla hry, budou teroristické útoky pokračovat.

Teroristický útok v Londýně 29. listopadu 2019 byl zaviněn fatální kombinací náboženské přetvářky a naivity Západu. Doufejme, že tento útok pohřbí všechny britské iluze o tom, že deradikalizace džihádistů je možná. Na snímku: Policista stojí u místa, kde byl po svém smrtícím útoku Usman Khan nakonec zastřelen. (Foto: Peter Summer / Getty Images)

Byla to tragédie lidí s dobrými úmysly. "Jack Merritt zemřel při útoku na London Bridge. Nezapomeňte na to, čemu on věřil," napsala Emma Goldberg v deníku The New York Times. Merritt byl jednou ze dvou obětí Usmana Khana, islámského teroristy, který zaútočil na mostě London Bridge 29. listopadu 2019. Další obětí byla Saskia Jones, dobrovolnice na té samé konferenci, kterou si džihádista vybral ke svému útoku. Oba tito mladí lidé se upřímně snažili tohoto bývalého vězně a teroristu zachránit, chránit, rehabilitovat a vrátit do společnosti.

Pokračovat v četbě článku

Ploty na hranicích Španělska již nebudou migranty "odrazovat"

napsal(a) Soeren Kern  •  29. prosince 2019

  • Kritici tohoto rozhodnutí říkají, že žiletkový drát je významným odrazujícím prostředkem proti ilegální migraci a že jeho odstraněním, španělská vláda riskuje nejen nové vlny masové migrace z Afriky, ale také odevzdání účinné kontroly španělské hranice Maroku, se kterým má Španělsko napjaté vztahy.

  • Týká se to hlavně hraničních plotů na hranici se španělskými severoafrickými exklávami Ceutou a Melillou, které přitahují Afričany hledající lepší život v Evropě.

  • Odstranění žiletkového drátu je v souladu s pro-imigračním postojem současné socialistické vlády.

  • "Nejsme proti imigraci. Nejsme ani proti ilegálním imigrantům. Není to jejich chyba, že jim naše nezodpovědná vláda signalizuje, že sem mohou ilegálně přijít." — Parlamentní mluvčí strany Vox Iván Espinosa de los Monteros.

Španělské úřady začaly odstraňovat žiletkový drát, z hraničních plotů podél španělské hranice s Marokem. Socialistická vláda nařídila jeho odstranění poté, co se na něm zranili migranti, kteří se pokusili tyto hraniční ploty zdolat, aby se ilegálně dostali do Evropy. Na snímku: dvojitý plot na hranici mezi španělskou exklávou Ceuta a Marokem, 23. srpna 2018. (Foto: Alexander Koerner / Getty Images)

Španělské úřady začaly odstraňovat žiletkový drát z hraničních plotů podél španělské hranice s Marokem. Socialistická vláda nařídila jeho odstranění poté, co se na něm zranili migranti, kteří se pokusili tyto hraniční ploty zdolat, aby se ilegálně dostali do Evropy.

Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska odůvodnil odstranění žiletkového drátu tím, že Maroko nedávno nainstalovalo žiletkový drát na plotech na své straně hranice, a proto již není na španělské straně nutný.

Kritici tohoto rozhodnutí říkají, že žiletkový drát je významným odrazujícím prostředkem proti ilegální imigraci a že jeho odstraněním, španělská vláda riskuje nejen nové vlny masové migrace z Afriky, ale také odevzdání účinné kontroly španělské hranice Maroku, se kterým má Španělsko napjaté vztahy. Maroko často pouští masy ilegálních migrantů ke španělské hranici jen proto, aby získalo od španělské vlády ústupky v jiných záležitostech.

Pokračovat v četbě článku

"Konvertuj k islámu a vezmi si mě za muže, jinak tě zabiju": Pronásledování křesťanů, červenec 2019

napsal(a) Raymond Ibrahim  •  25. prosince 2019

  • "Do jaké míry je vláda ochotná, vzdorovat určitým skupinám, které se snaží vnutit svou vlastní vůli ostatním?" — Reverend Timotheus Halim, představený Církve Boží rodiny, 25. července 2019, Indonésie.

  • Fatemeh Azad, 58letá muslimka, která proti vůli svého muslimského manžela konvertovala ke křesťanství a uprchla do Německa, kde jí byl zamítnut azyl a byla deportována zpět do Íránu. Tam ji úřady zatkly, hned jakmile její letadlo přistálo... "Když Fatemeh požádala v Německu o azyl, tak její právníci argumentovali tím, že odpadlictví od islámu se v Íránu trestá smrtí." To však pro Německo nebylo dostatečným důvodem... — Persecution.org, 25. července 2019, Německo.

  • Nakonec tu máme příběh unesené čtrnáctileté křesťanské dívky, která byla násilím přinucena konvertovat k islámu a ke sňatku s muslimem, a poté přinucena před muslimským soudcem podepsat prohlášení, že jednala podle své vlastní svobodné vůle... "Dívky často takové prohlášení podepíší, protože již žijí se svými únosci" a "je jim vyhrožováno vyvražděním celé jejich rodiny, a proto nemají na výběr, a prohlásí to, co jejich únosce chce, aby řekly u soudu..." – Právník, AsiaNews.it, 26. července 2019, Pákistán.

27. června 2019 přišli do vesnice Bani v Burkině Faso neidentifikovaní ozbrojenci a hledali křesťany. Když našli čtyři muže nosící na krku křížky, tak tyto čtyři křesťany odvedli stranou a popravili je. (Foto: Adam Jones/Flickr/CC BY-SA 2.0)

Vraždění křesťanů

Sýrie: Islámští džihádisté skupinově znásilnili 60letou křesťanskou ženu, a poté ji ukamenovali k smrti. Když Susan Grigor (nebo "Gregory") začali její sousedé v malé křesťanské vesnici Yaqoubiya v governorátu Idlíb postrádat, poslal znepokojený kněz farníky, aby ji hledali. Sousedé nakonec našli její pokroucenou a zkrvavenou mrtvolu na poli u jejího domu.

Pitva odhalila, že před tím, než byla Susan ukamenována k smrti, byla po dobu devíti hodin opakovaně znásilňována a mučena. Vesničané se domnívají, že tento čin spáchali členové džihádistické skupiny al-Nusra, která je napojená na Al-Káidu. Susan, popisovaná jako zbožná křesťanka, se nikdy nevdala a zůstala pannou. I když Susan neměla nikdy děti, tak je milovala, a po odchodu do důchodu pomáhala vychovávat mládež místní farnosti.

Pokračovat v četbě článku

Německo: "Očekáváme, že imámové ze zahraničí budou umět mluvit německy"

napsal(a) Soeren Kern  •  22. prosince 2019

  • Loňská zpráva německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV), což je německá civilní vnitřní zpravodajská služba varovala, že hnutí Millî Görüş je významným odpůrcem integrace muslimů do evropské společnosti...

  • Nadace Konráda Adenauera také informovala o tom, že ztroskotala iniciativa německé vlády nabízející islámskou náboženskou výuku na pěti německých univerzitách s cílem vychovat německy mluvící imámy. Jednou z příčin tohoto neúspěchu je to, že turecká vláda odmítla s touto iniciativou spolupracovat.

  • Je nepravděpodobné, že by německá vláda financování mešit ze zahraničí v blízké budoucnosti zakázala. Takový krok by asi rozzuřil Erdoğana, který kontroluje stavidla masové migrace do Evropy. Turecko je i nadále schopné politiku Německa vůči islámu účinně vetovat.

Po letech vykrucování německá vláda odsouhlasila opatření, které po zahraničních duchovních vyžaduje prokázání dostatečné znalosti němčiny před tím, než jim bude povoleno pracovat v Německu. Podle ministra vnitra Horsta Seehofera (na snímku): "Znalost němčiny je nepostradatelná pro úspěšnou integraci... Tím spíše, že duchovní osoby jsou referenčním bodem pro mnoho ostatních imigrantů." (Foto: Michele Tantussi / Getty Images)

Po letech vykrucování německá vláda odsouhlasila opatření, které po zahraničních duchovních vyžaduje, aby prokázali dostatečnou znalost němčiny před tím, než jim bude povoleno pracovat v Německu.

Tento krok k omezení vlivu cizích vlád na muslimy v Německu přichází poté, co akademická studie zjistila, že asi 90 % imámů řídících přibližně 2 000 německých mešit pochází ze zahraničí.

Toto nové opatření schválené vládním kabinetem 6. listopadu 2019 doplňuje dva německé zákony – Zákon o zaměstnávání cizinců (Beschäftigungsverordnung) a Zákon o pobytu (Aufenthaltsverordnung) – a jeho úkolem je zajistit to, aby každý, kdo bude chtít v budoucnu v Německu získat povolení k pobytu a působit tam jako duchovní, musel prokázat dostatečnou znalost němčiny.

Pokračovat v četbě článku