Nejnovější analýzy a komentáře

Proč jsou zákony proti nenávistnému projevu nebezpečné

napsal(a) Fjordman  •  17. února 2020

  • Existuje tendence cenzurovat určité úhly pohledu, protože by mohly "urazit" ostatní. Problém je v tom, že neurážlivé a neškodné výroky není potřeba chránit. Chránit jsou naopak potřeba urážlivé výroky... Svoboda slova existuje právě proto, aby chránila menšinu před tyranií většiny.

  • Jak je možné, že zveřejnění původního zdroje vyzývajícího k vraždě je v pořádku, ale když na tento citát ukážete prstem, tak se jedná o "nenávistný projev."

  • "Když občas někdo poukáže na tato pravidla, tak lidé odpovědí: 'No, Bible zase říká to a to'. Nejde však o to, že jsou tyto věci napsány v islámském písmu svatém, ale o to, že podle nich lidé stále žijí." — Bruce Bawer, 8. února 2018.

  • Boj proti "nenávistným projevům" často nenávistné projevy skutečně nezakazuje. Místo toho chrání určité formy projevů nenávisti před legitimními otázkami.

"Pokud by bylo lidem bráněno vyjádřit své mínění na závažné věci, které by mohly mít velmi alarmující důsledky... tak náš rozum by nám byl na nic. Pokud by byla omezena svoboda projevu, tak bychom mohli být vedeni bez protestu jako ovce na porážku." — Prezident Spojených států amerických George Washington, 1783. (Na snímku: kolorovaná rytina od Nathaniela Curriera, kolem roku 1780. Foto: MPI / Getty Images)

V listopadu 2019 oslavili Němci 30. výročí pádu Berlínské zdi a následného sjednocení Německa. Ve stejném měsíci kancléřka Angela Merkelová v projevu k poslancům Německého spolkového sněmu obhajovala další omezení svobody projevu pro všechny Němce. Varovala, že svoboda projevu má své limity:

"Tyto limity začínají tam, kde se šíří nenávist. Začínají tam, kde je pošlapávána důstojnost ostatních lidí. Tento sněm musí bojovat proti extrémním projevům. Jinak nebude naše společnost nadále svobodnou společností, jakou byla."

Merkelová byla za svůj projev odměněna potleskem ve stoje:

Pokračovat v četbě článku

Proč se nechtějí izraelští Arabové stát součástí 'Palestiny'?

napsal(a) Khaled Abu Toameh  •  16. února 2020

  • Proč je 250 000 izraelských Arabů žijících v oblasti Trojúhelníku tak vehementně proti tomu, aby se stali součástí Palestinského státu?

  • Mnoho arabských občanů Izraele vidí, jak jsou denně porušována lidská práva Palestinců žijících pod Palestinskou samosprávou na Západním břehu Jordánu a pod Hamásem v Pásmu Gazy.

  • Arabští občané Izraele si nyní musí zvolit nové lídry, kteří budou podporovat soužití mezi Araby a Židy v Izraeli a nebudou se podílet na slovních výpadech a akcích proti Izraeli.

Izraelští Arabové, jichž jsou téměř dva miliony, vytáhli do boje proti mírovému plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který navrhuje začlenění některých jejich komunit do budoucího Palestinského státu. Na snímku: Obyvatelé arabského města Baka al-Garbija v Izraeli protestují 1. února 2020 proti mírovému plánu prezidenta Trumpa. (Foto: Ahmad Gharabli / AFP via Getty Images)

Izraelští Arabové, jichž jsou téměř dva miliony, vytáhli do boje proti mírovému plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který navrhuje začlenění některých jejich komunit do budoucího Palestinského státu. Od zveřejnění tohoto plánu vyjádřily tisíce Arabů svůj odpor k myšlence, že by se v budoucnosti mohly stát občany Palestinského státu.

Trumpův plán "Mírem k prosperitě" navrhuje výměny území, které by mohly zahrnovat jak obydlené, tak i neobydlené oblasti. To naznačuje, že část území Izraele, oblast takzvaného Trojúhelníku, sestávající z řetězce arabských měst a vesnic, v nichž žijí izraelští Arabové, "kteří se převážně identifikují jako Palestinci, by se stala součástí Palestinského státu." Plán zdůrazňuje, že tyto arabské komunity "měly při jednáních o příměří v roce 1949 připadnout původně Jordánsku, ale nakonec si je Izrael z vojenských důvodů, které již nejsou dnes tak důležité, ponechal."

Pokračovat v četbě článku

Íránské ženy se mulláhům staví na odpor, feministky na Západě ani nemuknou

napsal(a) Giulio Meotti  •  13. února 2020

  • Před rokem 1979 měly íránské ženy svobodu. Nyní ji chtějí zpět.

  • Zatímco íránské feministky, které odmítají nosit hidžáb, jsou statečné, feministky na Západě, které nosí růžové čepice, je zbaběle ponechaly jejich osudu.

  • Proč je barbarství Íránu na Západě tak snadno přehlíženo?

  • Před třiceti lety byla Berlínská zeď stržena prostými občany, kteří chtěli získat zpět svobodu pohybu. V současné době by mohla být zeď íránského režimu zbořena těmi obyčejnými ženami, které chtějí znovu nabýt svobodu nosit to, co se jim líbí. Tyto ženy statečně odmítají šlapat po vlajkách Izraele a Spojených států amerických. A znovu si vychutnávají vítr ve svých vlasech.

V současnosti to jsou odvážné íránské ženy, které vedou vzpouru proti íránskému režimu. Jejich boj nám připomíná období před islámskou revolucí v roce 1979, kdy závoj nebyl povinný. Znají cenu, jakou mohou zaplatit: Mnoho žen, které se zúčastnily protivládních protestů, bylo ve vězení znásilněno a mučeno. Na snímku: zahalené ženy v propagandistickém pořadu íránské státní televize vysílaném 12. července 2014. (Foto: Behrouz Mehri / AFP via Getty Images)

Zesnulá italská novinářka Oriana Fallaci ve výjimečném rozhovoru s ájatolláhem Rúholláhem Chomejním uskutečněném v říjnu 1979 vyslovila názor, že závoj je symbolem segregace, do které stoupenkyně islámské revoluce uvrhly všechny ženy. "Do našich zvyků vám nic není. Pokud se vám osobně islámské šaty nelíbí, nemusíte je nosit, ale počestné a slušné mladé Íránky tyto islámské šaty nosí." odpověděl Chomejní.

"To je od vás velmi laskavé," odpověděla Fallaci. "A protože jste to řekl, hned teď sundám ten hloupý, středověký hadr." Fallaci si sejmula závoj a opustila místnost, aniž by řekla další slovo. Íránské ženy nyní vedou protestní akce proti režimu a Orianu Fallaci napodobují.

Pokračovat v četbě článku

Křesťanům o Vánocích usekli hlavy, ale se Západem to ani nehne

napsal(a) Giulio Meotti  •  12. února 2020

  • O co brutálnější by musela být tato válka proti křesťanům, aby ji Západ považoval za "genocidu" a jednal tak, aby jí zabránil?

  • Den poté, co byly křesťanům v Nigérii useknuty hlavy, papež František napomenul západní společnost. Za lhostejnost k popravě křesťanů? Nikoliv. "Vypněte své mobilní telefony a mluvte spolu při jídle," řekl papež. O strašlivých popravách svých křesťanských bratrů a sester neřekl jediné slovo. Několik dní předtím papež František na památku migrantů utonulých ve Středozemním moři, pověsil ve Vatikánu kříž zabalený do záchranné vesty. Křesťany zavražděné islámskými extremisty nezmínil ani slovem.

  • Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že její prioritou bude boj s klimatickou změnou. Pronásledované křesťany nezmínila. Naproti tomu deník The Economist napsal, že maďarský premiér Viktor Orbán, vášnivý obránce pronásledovaných křesťanů, tuto kauzu politicky "vytěžil".

Sekta Boko Haram v severní Nigérii již zničila 900 kostelů. Od roku 2015 bylo zabito minimálně 16 000 křesťanů. Na snímku: vypálený kostel nigerijské První africké církve v Jos, Nigérie 6. července 2015. (Foto: AFP via Getty Images)

Nigerijská katolička Martha Bulus byla unesena islámskými extremisty z Boko Haram, když jela na svoji svatbu. Martha a její přátelé byli sťati a jejich poprava byla nafilmována. Toto video zachycující brutální popravu 11 křesťanů bylo zveřejněno o vánočních svátcích 26. prosince 2019. Připomíná to osud jiných křesťanů oblečených do oranžových kombinéz, skloněných a klečících na pláži - každému z nich přitom držel na krku nůž jeden maskovaný džihádista oblečený v černém. Jejich těla byla pak objevena v masovém hrobu v Libyi.

Pokračovat v četbě článku

Čína přijímá toxická pravidla "kybernetické bezpečnosti"

napsal(a) Gordon G. Chang  •  10. února 2020

  • Poté, co budou všechna tato pravidla týkající se "kybernetické bezpečnosti" uvedena v platnost, nebude moci žádná zahraniční společnost šifrovat data tak, aby je čínská ústřední vláda a Komunistická strana Číny nemohly přečíst. Jinými slovy, firmy budou muset čínským úřadům dát k dispozici své šifrovací klíče.

  • Čínští úředníci budou moci podle čínských zákonů sdílet získané informace s čínskými státními podniky a ty budou moci tyto informace použít proti své zahraniční konkurenci.

Naprosto otevřený přístup Pekingu k počítačovým sítím zahraničních společností bude mít pro tyto společnosti negativní důsledky. (Foto: Wikimedia Commons)

1. ledna 2020 vstoupil v platnost čínský zákon o šifrování dat (kryptografii). Tento právní předpis navazuje na implementaci víceúrovňového systému ochrany 2.0 z 1. prosince 2019, vydaného na základě zákona o kybernetické bezpečnosti z roku 2016.

Tato opatření ukazují nekompromisní rozhodnutí Pekingu zabavit zahraničním společnostem veškerou jejich komunikaci, data a další informace uložené v elektronické podobě v Číně.

Prezident Trump by měl využít své pravomoci, které má pro případ nouze, a měl by americkým společnostem zakázat tato nová pravidla dodržovat a ukládat data v Číně.

Poté, co budou všechna tato pravidla týkající se "kybernetické bezpečnosti" uvedena v platnost, nebude moci žádná zahraniční společnost šifrovat data tak, aby je čínská ústřední vláda a Komunistická strana Číny nemohly přečíst. Jinými slovy, firmy budou muset čínským úřadům dát k dispozici své šifrovací klíče.

Pokračovat v četbě článku

Evropa: Nová politická zbraň jménem "islamofobie"

napsal(a) Alain Destexhe  •  6. února 2020

  • Zdá se, že cílem užívání pojmu "islamofobie" je učinit islám nedotknutelným postavením jeho kritiky na úroveň rasismu a antisemitismu.

  • Cílem užívání pojmu "islamofobie" je záměrná transformace kritiky náboženství – základního práva v západních společnostech – na trestný čin.

  • Nejde o to, že by lidé "nenáviděli" muslimy ve větší míře, než nenávidějí hinduisty, buddhisty nebo šintoisty. Lidé odsuzují násilí a nátlak v muslimských komunitách, které vyúsťují v terorismus, džihád a svatou válku.

  • Při útocích v Bataclanu a na dalších místech teroristé v roce 2015 zavraždili 131 osob a dalších 413 zranili. Je snad iracionální si pamatovat, kdo za těmito útoky stál?

Jak poznamenal novinář Stéphane Charbonnier, zavražděný při útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo v roce 2015, islamofobie "není jen slovem mizerně zvoleným, ale také slovem nebezpečným." (Foto: Arzu Çakır / VOA / Wikimedia Commons)

Francie je znovu hluboce rozdělena v názoru na islám. V neděli 10. listopadu 2019 se v Paříži konal "Pochod proti islamofobii", který byl reakcí na výzvu padesáti veřejně známých osobností včetně několika levicových politiků. V levicovém deníku Libération těchto 50 osobností vyzvalo k "zastavení islamofobie a rostoucí stigmatizace muslimů, obětí diskriminace a agrese."

Dva nedávné incidenty podnítily veřejnou debatu a posloužily jako záminka k uspořádání tohoto protestního pochodu. 26. října 2019 postřelil 84letý muž dva muže, když se pokoušel podpálit mešitu v Bayonne. Začátkem října si při zasedání regionální rady regionu Burgundsko-Franche-Comté člen Národního sdružení (Rassemblement National) stěžoval na přítomnost ženy v islámském šátku v galerii pro veřejnost. Francouzští politici a média oba incidenty téměř jednohlasně odsoudili.

Pokračovat v četbě článku

Krize švédského sociálního státu

napsal(a) Nima Gholam Ali Pour  •  5. února 2020

  • Během jedné generace budou v Malmö lidé zahraničního původu tvořit většinu obyvatel. Jak pak může probíhat integrace imigrantů? A kdo tady vlastně koho integruje?

  • Ačkoliv se mnoho dětí narodilo migrantům už ve Švédsku, tyto děti mají potíže naučit se pořádně mluvit švédsky, protože v některých mateřských a základních školách je již nedostatečný počet jejich vrstevníků, pro které je švédština mateřštinou. Tempo této změny je ohromující.

  • Za deset let nebude vypadat radikálně odlišně jen švédská společnost. Švédský sociální stát, který byl charakteristickým znakem švédského státu známým po celém světě, se také radikálně mění, a možná že dokonce směřuje ke svému konci.

Ačkoliv se mnoho dětí narodilo migrantům už ve Švédsku, tyto děti mají potíže naučit se pořádně mluvit švédsky, protože v některých mateřských a základních školách již není dostatečný počet jejich vrstevníků, pro které je švédština mateřštinou. Tempo této změny je ohromující. Na snímku: Děti migrantů ve škole v Halmstadu. (Foto: David Ramos / Getty Images)

Švédský sociální stát bývá ve Spojených státech levicí často vychvalován. Během migrační krize v roce 2015 bylo Švédsko zaplaveno uprchlíky ze Sýrie žádajícími o azyl, a v důsledku toho nyní Švédsko čelí sociální krizi, která ohrožuje celý švédský model sociálního státu.

Předtím, než Švédsko přijalo 162 000 žadatelů o azyl, tak mělo v roce 2015 přibližně 9,7 milionu obyvatel. 70 % žadatelů o azyl přišlo ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Přitom 70 % těchto žadatelů o azyl byli muži. Migrační krize ve Švédsku způsobila neudržitelnou finanční a sociální situaci, která přinutila švédský politický establishment přehodnotit svůj postoj k azylové politice, která byla do té doby nesmírně liberální.

Švédsko přesto dále přijímalo azylanty. V letech 2016 až 2018 požádalo o azyl ve Švédsku více než 70 000 dalších migrantů a azyl byl udělen více než 105 000 migrantů.

Pokračovat v četbě článku

Ve Francii "raší islámská republika"

napsal(a) Giulio Meotti  •  4. února 2020

  • V zemi, která tradičně hájila svobodu projevu, je všudypřítomná autocenzura.

  • "Posledních pět let chodím každý měsíc na policejní stanici, abych podala stížnost na výhrůžky smrtí, nikoli na urážky, ale na výhrůžky smrtí." - Marika Bret, současná redaktorka časopisu Charlie Hebdo, 8. ledna 2020.

  • "Karikatury Mohameda se již nikdo neodváží publikovat. Autocenzura je všudypřítomná... Nenávist je namířena proti těm, kteří o oficiálních zamlžujících informacích pochybují, a ne proti těm, kteří informace zamlžují. Nemluvě o psychiatrizaci terorismu, která je běžně zneužívána k ospravedlnění islámu. Pokud by nám kolem roku 2000 někdo řekl, že v roce 2020 bude asi 20 francouzských karikaturistů a intelektuálů pod policejní ochranou, nikdo by mu nevěřil." — Pascal Bruckner, spisovatel.

  • Židovka Sarah Halimi byla ve svém pařížském bytě mučena a zavražděna svým sousedem Kobilim Traorém, který při svém činu řval "Alláhu Akbar". Odvolací soud nedávno rozhodl, že Traoré není za své činy "trestně odpovědný", protože před svým činem kouřil marihuanu. Jak řekl francouzský hlavní rabín Haim Korsia, jedná se o "povolení zabíjet Židy".

V zemi, která tradičně hájila svobodu projevu, je pět let po teroristickém útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo všudypřítomná autocenzura. Džihádisté Chérif a Saïd Kouachiovi zavraždili 7. ledna 2015 v redakci satirického časopisu Charlie Hebdo v Paříži 12 lidí a 10 dalších zranili. Na snímku: Prostřílený policejní vůz po teroristickém útoku. (Foto: STR / AFP via Getty Images)

"Pět let po vraždění v redakci časopisu Charlie Hebdo a v supermarketu Hyper Cacher se Francie s islamistickou hrozbou naučila žít," napsal Yves Thréard, zástupce šéfredaktora deníku Le Figaro.

"Ve Francii neuběhne ani měsíc... bez vražedného útoku, při němž by nezazněl pokřik "Alláhu Akbar"... Jaký má však smysl bojovat proti dopadům islamismu, když se nezabýváme kořeny této ideologie smrti? Toto popírání reality hraničí s naivitou. Za posledních pět let se nic nezměnilo, ba naopak."

"Ve jménu rozmanitosti, rovnosti a lidských práv si Francie nechala líbit řadu útoků proti své kultuře a historii... Islamisté jsou velmi citlivé politické téma. Jejich boj nese dokonce i beze zbraní všechny znaky války civilizací. Je slavný 'duch Charlie Hebdo', v něhož někteří lidé po útocích v lednu 2015 věřili, jen iluzí?"

Pokračovat v četbě článku

Evropa je pod tlakem pašeráckých gangů

napsal(a) Soeren Kern  •  3. února 2020

  • Současná situace na maďarských hranicích je zralá pro opakování migrační krize z roku 2015... země je nyní v "krizovém stavu"... na západním Balkánu je shromážděno více než 100 000 migrantů, a ačkoli "je situace ještě stále pod kontrolou", začíná se "podobat velké migrační krizi v roce 2015." — Szilárd Németh, vysoký úředník maďarského ministerstva obrany, 1. prosince 2019.

  • Ilegální imigrace v celé Evropě vesele pokračuje. Například ve Francii bylo podle policejního webu France Bleu v roce 2019 zatčeno téměř 20 000 ilegálních migrantů a 189 pašeráků lidí.

  • V Británii informoval deník The Telegraph, že albánští pašeráci lidí umisťují své reklamy do sociálních médií, včetně Facebooku, a inzerují tak svou schopnost dopravit migranty do Evropy. Reklamy jsou doprovázeny komentáři "spokojených" zákazníků ve stylu portálu TripAdvisor... gangy pašeráků lidí nyní generují zisk až 7 miliard eur ročně...

  • Lehké tresty odrážejí shovívavost španělské justice, která, jak se zdá, gangy k pašování lidí spíše povzbuzuje, než aby je odrazovala.

Gangy pašeráků lidí nyní podle náměstka ředitele britské Národní agentury pro trestnou činnost (NCA) generují zisk až 7 miliard eur ročně, přičemž migranti za ilegální přepravu do Velké Británie často platí více než 12 000 eur za osobu. Na snímku: Členové mezinárodního gangu pašeráků lidí v soudní budově v Kecskemetu v Maďarsku 21. června 2017, kde byli obžalováni ze smrti 71 migrantů nalezených v opuštěném kamionu v Rakousku v roce 2015. (Foto: Attila Kisbenedek / AFP via Getty Images)

Maďarská policie nedávno objevila dva tunely používané k pašování migrantů ze Srbska. Současně s objevem tunelů oznámila maďarská policie pětinásobný nárůst počtu migrantů, pokoušejících se proniknout do Maďarska.

Maďarsko není v této situaci samo: Obnovené toky ilegální migrace se snaží zastavit hraniční orgány v mnoha zemích Evropské unie. Podle Mezinárodní organizace pro migraci vstoupilo během roku 2019 do EU ilegálně více než 126 500 migrantů z Afriky, Asie a Středního východu.

29. listopadu 2019 zadržela maďarská policie 44 migrantů, kteří šli po silnici poblíž Ásotthalomu, vesnice v jižním Maďarsku. Policie se později dozvěděla, že se tito migranti dostali ze Srbska do Maďarska tak, že podlezli hraniční plot 34 metrů dlouhým ručně vykopaným tunelem.

Pokračovat v četbě článku

Trump měl právo zadržet peníze pro Ukrajinu: GAO se mýlí

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  29. ledna 2020

  • Ústava přiděluje prezidentovi USA výlučnou pravomoc nad zahraniční politikou a nedovoluje Kongresu USA nahrazovat zahraniční politiku prezidenta USA svými zahraničně-politickými cíli.

  • Pokud zmiňovaný zákon omezuje pravomoc prezidenta řídit zahraniční politiku, tak je protiústavní.

  • V každém případě, I kdyby se však Vládní kontrolní úřad (GAO) ve svém právním závěru nemýlil - a on se opravdu mýlí - údajné porušení tohoto zákona by nebylo ani zločinem, ani trestným činem, za který je možné prezidenta USA podrobit impeachmentu. Byl by to nanejvýš občanskoprávní přestupek podléhající občanskoprávním opravným prostředkům, stejně jako četná údajná porušení, na které úřad GAO upozorňoval u předešlých prezidentů USA.

  • Pokud se Kongres a Vládní kontrolní úřad (GAO) skutečně domnívají, že prezident Trump porušil zákon, ať jdou k soudu a tam se snaží najít občanskoprávní prostředek nápravy stanovený zákonem.

Ústava přiděluje prezidentovi výlučnou pravomoc nad zahraniční politikou... a nedovoluje Kongresu nahrazovat zahraniční politiku prezidenta USA svými zahraničně-politickými cíli. Na snímku: titulní strana originálu Ústavy USA (U.S. National Archives and Records Administration, Wikipedia Commons)

Americký Vládní kontrolní úřad (U.S. Government Accountability Office, GAO) si špatně a naprosto opačně vykládá Ústavu USA. Úřad se vyjádřil v tom smyslu, že "pečlivé dodržování zákona" - v tomto případě zákona Impoundment Control Act - "neumožňuje prezidentovi USA povýšit vlastní politické cíle nad priority Kongresu USA, které Kongres vtělil do zákonů." Ale ano! Umožňuje! Pokud jde o zahraniční politiku, tak právě toto Ústava USA prezidentovi umožňuje. Ústava USA přiděluje prezidentovi USA výlučnou pravomoc nad zahraniční politikou (s výjimkou vyhlášení války a podpisu mezinárodních smluv). Ústava nedovoluje Kongresu nahrazovat zahraniční politiku prezidenta USA svými zahraničně-politickými cíli.

Pokud zmiňovaný zákon omezuje pravomoc prezidenta řídit zahraniční politiku, tak je protiústavní.

Pokračovat v četbě článku

Nigerijská mafie v Evropě

napsal(a) Judith Bergman  •  26. ledna 2020

  • Podle deníku Washington Post označila italská zpravodajská služba nigerijskou mafii jako "nejlépe organizovanou a nejdynamičtější skupinu" ze všech zahraničních zločineckých skupin působících v Itálii. To, co nigerijské zločinecké sítě odlišuje od ostatních, je jejich neúprosná brutalita...

  • Černá sekera pronikla také do Kanady, kde ji v roce 2015 deník Globe and Mail popsal jako "kult smrti"... kde má za sebou "dlouhá desetiletí vražd a znásilnění..." FBI nedávno obvinila Černou sekeru z celé řady finančních podvodů v USA.

  • "... pašeráci nařídí svým obětem, aby požádaly o azyl a získaly povolení zůstat v Německu, a poté je nadále vykořisťují a využívají k prostituci." — Andrea Tivig, Terre des Femmes , Infomigrants.net, 15. března 2019.

  • V politických debatách se nepříznivým dopadům migrace na kriminalitu, zejména na kriminalitu gangů, nevěnuje téměř žádná pozornost – i když by si toto téma pozornost zasloužilo.

Není divu, že se nigerijská mafie stala v Itálii tak prominentní: Tato země je jednou z hlavních bran pro migranty snažící se dostat do Evropy. Na snímku: Vratký nafukovací člun se 47 africkými migranty na palubě čeká 19. ledna 2019 u libyjského pobřeží na záchranu, kterou mu nabídla loď Sea Watch 3 plující pod nizozemskou vlajkou. (Foto: Federico Scoppa / AFP via Getty Images)

Jednou z nejrychleji rostoucích zločineckých sítí v Evropě je v současnosti nigerijská mafie, která své ilegální aktivity rozšiřuje do celé Evropy. Je složena ze soupeřících skupin, jako jsou Černá sekera, Vikingové a Maphite. Nedávno úřady v Itálii, Francii, Německu, Nizozemsku a na Maltě provedly mezinárodní operaci zaměřenou proti dvěma hlavním skupinám nigerijské mafie. Policie viní tyto gangy z obchodování s lidmi, obchodu s drogami, loupeží, vydírání, sexuálního násilí a prostituce.

V reportáži v deníku Washington Post z června 2019 se o nigerijské mafii v Itálii píše:

"Drží území od Turína na severu až po Palermo na jihu. Pašují drogy a ženy, které nasazují jako prostitutky do italských ulic. Nové členy nacházejí mezi migranty a tajně je najímají v azylových střediscích, které provozuje italská vláda."

Pokračovat v četbě článku

Evropa už svůj nepřátelský postoj k Izraeli neskrývá

napsal(a) Alain Destexhe  •  23. ledna 2020 16:12

  • Zdá se, že Evropská unie úmyslně neuznává to, že suverénní stát Izrael je neustále vystaven hrozbám a to dokonce nepřetržitému ostřelování raketami z Gazy a ze Sýrie – a už jenom proto si zaslouží plnou podporu.

  • 450 raket během 48 hodin není nějaká malá potyčka či bezvýznamný útok; je to rozsáhlý vojenský útok. Jakýkoliv takový útok na Francii či Německo – i kdyby byly tyto země zasaženy jedinou raketou – by byl důvodem závažné krize.

  • Pro srovnání, americký velvyslanec v Izraeli, David Friedman tweetoval: "Palestinský islámský džihád, extremistická islamistická teroristická organizace, opět útočí na Izrael stovkami raket namířených na civilisty. V těchto kritických chvílích stojíme za svým přítelem a spojencem Izraelem, podporujeme právo Izraele na obranu a zastavení těchto barbarských útoků."

  • Rozdílnost postojů mluví sama za sebe. USA jsou přítelem Izraele a Evropská unie jeho přítelem není.

Mnoho evropských vlád předstírá, že jsou přáteli Izraele, Evropská unie se však postupem času stala vůči Izraeli nepřátelskou. Na snímku: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci v Jeruzalémě 4. října 2018. (Foto: Lior Mizrahi / Getty Images)

Evropská unie se postupem času stala vůči Izraeli nepřátelskou. Tento postoj EU byl potvrzen začátkem listopadu 2019, když Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že potraviny vyrobené v tak zvaných osadách ležících ve Východním Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a na Golanských výšinách musí být příslušně označeny a nesmí být označeny "Made in Israel".

Jak správně připomíná expert na strategická studia Soeren Kern, na celém světě probíhá mnoho konfliktů, ale Soudní dvůr Evropské unie si přesto vybral právě jen Izrael. Zejména v porovnání s USA existuje mnoho příkladů, jak je Evropská unie vůči Izraeli zaujatá.

Pokračovat v četbě článku

V Německu řádí středovýchodní zločinecké klany

napsal(a) Judith Bergman  •  21. ledna 2020

  • "Po celá desetiletí zavírala policie oči nad zločiny rozvětvených zločineckých rodin, částečně proto, aby nebyla obviněna z rasové diskriminace. Díky tomu jsou dnešní problémy ještě složitější, protože se klanové struktury upevnily, vytvořily se celé paralelní společnosti a náš nepřítel zesílil." — Deutsche Welle, 3. února 2019.

  • "Dnes v Německu patří do některého klanu půl milionu lidí... Klany se chovají v německém prostředí, jako v kmenovém společenství někde v poušti. Všechno mimo klan je nepřátelské území, které je možné plundrovat." — Ralph Ghadban, libanonsko-německý politolog a přední odborník na zločinecké klany v Německu, The German Times, říjen 2019.

  • "Je známo, že gang Osmanen Germania obdržel finanční pomoc od turecké vládnoucí Strany pro spravedlnost a rozvoj (AKP). Gang v podstatě fungoval jako ozbrojené křídlo [tureckého prezidenta Recepa Tayyipa] Erdogana v Německu." — Sebastian Fiedler, předseda Asociace německých kriminalistů.

Zločinecké rodinné klany ze Středního východu jsou v Německu velkým problémem. Nejznámější klany působí v Berlíně, Brémách, Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku a jmenují se Abou-Chaker, Al-Zein, Remmo a Miri. Na snímku: Mahmoud Al-Zein, kápo kurdsko-libanonského klanu Al-Zein, na pohřbu zavražděného člena klanu v Berlíně, 13. září 2018. (Foto: Sean Gallup / Getty Images)

V nedávno vysílaném dokumentu německé veřejnoprávní televize ARD o německých ganzích – nebo klanech, jak se jim říká v Německu - tvořených rozvětvenými zločineckými rodinami pocházejícími převážně ze Středního východu, šéf německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch řekl: "Ve třetině všech našich vyšetřování figurovali jako podezřelí také imigranti - budeme muset tento jev velmi pečlivě sledovat."

Zdá se, že Münch poukazoval na skutečnost, že imigranti, kteří přišli do Německa ze Sýrie, Iráku a dalších zemí během migrační krize v letech 2015–2016, nyní začínají konkurovat již v zemi zavedeným libanonským zločineckým rodinným klanům, jejichž zakladatelé přišli do Německa koncem 70. let minulého století během občanské války v Libanonu.

Pokračovat v četbě článku

Německo: "Latentní pocit nebezpečí"

napsal(a) Judith Bergman  •  17. ledna 2020

  • 57 % Němců řeklo, že jim už jde na nervy to, jak jim úřady "stále více nařizují, co mohou říkat a jak se mají chovat." — Průzkum týkající se autocenzury v Německu (provedený v květnu 2019 Institutem pro výzkum veřejného mínění Allensbach pro noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung), květen 2019.

  • "Vidíme důsledky tohoto rozhodnutí, pokud jde o veřejné mínění a vnitřní bezpečnost. Problémy zažíváme denně. Máme tady zločince, osoby podezřelé z terorismu a lidi, kteří používají vice identit... Přestože podmínky jsou již v současnosti přísnější, stále máme v Německu 300 000 osob, jejichž identitou si nejsme jisti. A to je velké bezpečnostní riziko." — August Hanning, bývalý prezident německé Spolkové zpravodajské služby (BND).

  • "Očividně mnoho lidí nyní vnímá islám spíše jako politickou ideologii, než jako náboženství, a proto si podle nich islám nezaslouží náboženskou toleranci." — Yasemin El-Menouar, odbornice na náboženství z nadace Bertelsmann Stiftung, 19. července 2019.

Bývalý prezident německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning řekl: "Vidíme důsledky tohoto rozhodnutí, pokud jde o veřejné mínění a vnitřní bezpečnost. Máme tady zločince, osoby podezřelé z terorismu a lidi, kteří používají vice identit..." Na snímku: Pořádková policie sleduje, jak obyvatelé německého Chemnitzu protestují proti vraždě místního obyvatele spáchané předchozího dne. Oběť byla migranty ubodána k smrti dne 27. srpna 2018. (Foto: Sean Gallup / Getty Images)

"Přinejmenším od událostí, které se udály na náměstí před kolínskou katedrálou na Silvestra v roce 2015, se lidé očividně cítí čím dál méně bezpečně," řekl Oliver Malchow, předseda jednoho ze dvou největších německých policejních odborových svazů. Odvolal se na hromadné sexuální útoky spáchané hlavně arabskými a severoafrickými muži na náměstí před katedrálou v Kolíně nad Rýnem před více než čtyřmi lety. Malchow také poukázal na nové statistické údaje, podle nichž má nyní přibližně 640 000 Němců oprávnění k držení plynové pistole. To je od roku 2014, kdy toto povolení mělo přibližně 260 000 lidí, velký nárůst. Plynová pistole, ze které lze střílet slepé náboje nebo náboje s obsahem slzného plynu, je potenciálně smrtelná pouze z krátké vzdálenosti.

Pokračovat v četbě článku

Konec Židů v Evropě?

napsal(a) Guy Millière  •  15. ledna 2020

  • "Ačkoli Židé představují méně než jedno procento populace, tak polovina rasistických činů spáchaných ve Francii byla spáchána proti Židům." — Meyer Habib, poslanec francouzského parlamentu.

  • Antisemitismus sílí napříč celým evropským kontinentem a jeho protagonisty jsou často imigranti ze Středního východu. Úřady se však přesto stále zmiňují pouze o "pravicovém antisemitismu".

  • Levicový antisemitismus kvete po celé Evropě. Levičáci se všude snaží zamést pod koberec antisemitismus imigrantů ze Středního východu.

  • Demografická transformace probíhající ve Francii se šíří také po celé západní Evropě a vládnoucí orgány téměř všude potichu přijímají rostoucí podvolení se islámu.

3. prosince 2019 odhlasovalo francouzské Národní shromáždění usnesení, kterým přijalo definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance paměti holocaustu. Poslanec Meyer Habib, který toto usnesení podpořil, přednesl vášnivou a dojemnou řeč, ve které zdůraznil rozsah antisemitské hrozby v dnešní Francii a úzkou vazbu mezi nenávistí vůči Židům a nenávistí vůči Izraeli. Na snímku: budova Národního shromáždění v Paříži. (Foto: Daniel Vorndran / DXR / Wikimedia Commons)

3. prosince 2019 odhlasovalo francouzské Národní shromáždění usnesení, kterým přijalo definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance paměti holocaustu. Usnesení zdůraznilo, že definice "zahrnuje projevy nenávisti vůči Státu Izrael jen proto, že to je židovská komunita." Poslanec Meyer Habib, který toto usnesení podpořil, přednesl vášnivou a dojemnou řeč, ve které zdůraznil rozsah antisemitské hrozby v dnešní Francii a úzkou vazbu mezi nenávistí vůči Židům a nenávistí vůči Izraeli:

"Od roku 2006 bylo ve Francii zavražděno dvanáct Francouzů, jen proto, že to byli Židé. Ačkoli Židé představují méně než jedno procento populace, tak polovina rasistických činů spáchaných ve Francii byla spáchána proti Židům. Antisionismus je ideologie posedlá démonizací Izraele zneužívající antirasistickou a antikoloniální rétoriku mající za cíl zbavit Židy jejich identity."

Pokračovat v četbě článku