Nejnovější analýzy a komentáře

Evropský soud pro lidská práva podporuje zákony šaría o rouhání

napsal Soeren Kern  •  14. listopadu 2018

  • Soudní pravomoc Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku platí ve více než 47 evropských zemích a jeho rozhodnutí jsou právně závazná pro 28 členských států Evropské unie. Svým bezprecedentním rozhodnutím v zájmu "zachování náboženského smíru" v podstatě legitimizoval v Evropě islámské právo o rouhání.

  • Toto soudní rozhodnutí ve skutečnosti vytváří nebezpečný právní precedens, který umožňuje evropským státům omezit právo na svobodu projevu, pokud je taková řeč považována za urážlivou vůči muslimům, a představuje hrozbu pro náboženský smír.

  • "Jinými slovy, mé právo svobodně mluvit je méně důležité než ochrana náboženských pocitů druhých." - Elisabeth Sabaditch-Wolff.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl, že kritika zakladatele islámu Mohameda je podněcováním nenávisti, a proto není chráněna svobodou projevu. Na snímku: Soudní síň Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve Francii. (Zdroj fotografie: Adrian Grycuk / Wikimedia Commons)

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl, že kritika zakladatele islámu Mohameda je podněcováním nenávisti, a proto není chráněna svobodou projevu.

Soudní pravomoc Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku platí ve více než 47 evropských zemích a jeho rozhodnutí jsou právně závazná pro 28 členských států Evropské unie. Svým bezprecedentním rozhodnutím v zájmu "zachování náboženského smíru" v podstatě legitimizoval v Evropě islámské právo o rouhání.

Jde o případ Rakušanky Elisabeth Sabaditsch-Wolff, která měla sérii přednášek o nebezpečí fundamentalistického islámu, a následně byla odsouzena v roce 2011 za "znevažování náboženského přesvědčení".

Pokračovat v četbě článku

Křesťané odsuzovaní k smrti podle práva šaría

napsal Majid Rafizadeh  •  11. listopadu 2018

  • V reakci na poslední útoky proti křesťanům zahájila Amnesty International "naléhavou akci". Vyzvala íránský režim, aby "zrušil obvinění a rozsudky Victora Bet-Tamraze, Shamiram Issavi, Amina Afshar-Naderiho a Hadi Asgariho, jelikož byly zaměřeny výhradně proti pokojnému uplatňování jejich práv na svobodu náboženského vyznání a víry a na sdružování prostřednictvím své křesťanské víry." Existuje však mnohem více příběhů o pronásledování křesťanů v Íránu než jsou tyto čtyři.

  • Důležité je poznamenat, že v zemích řízených právem šaría je ústava podřízena islámským zákonům země. Pokud radikální islám získá moc, pak každý článek ústavy je podmíněn dodržováním práva šaría. Práva uvedená v ústavě se stávají nulitními a jsou tedy neplatná.

  • Nestačí pouze doufat, že jednoho dne budou křesťané v Íránu moci praktikovat svou víru beze strachu z pronásledování nebo smrti; světové společenství musí přijmout taková opatření, která zajistí, že íránský režim bude dodržovat svoji vlastní ústavu a poskytne svým křesťanským občanům stejná práva a ochranu.

Řecký pravoslavný chrám Panny Marie v Teheránu, Írán. (Zdroj fotografie: Orijentolog / Wikimedia Commons)

Často je slyšet šíitské islámské kazatele a vůdce, kteří prohlašují, že islám uznává "Lidi Knihy", což se týká křesťanů a židů. Toto tvrzení zní, jako kdyby islám kladl křesťany a židy na stejnou úroveň co do postavení ve společnosti a respektu jako jejich muslimské protějšky.

Tento argument nedávno potvrdil i prezident Íránské islámské republiky Hasan Rúhání, když tvrdil, že "křesťané mají stejná práva jako ostatní". V souladu s tímto tvrzením by bylo snadné předpokládat, že křesťané jsou v Íránu relativně v bezpečí. Ale je tomu tak opravdu?

V projevech a na papíře tato slova vyvolávají dojem, že křesťané jsou v Íránu nejen vítaní, ale že mají i stejná práva a ochranu. Každodenní zkušenosti křesťanů v Íránu nám však vyprávějí velmi odlišný příběh.

Pokračovat v četbě článku

Proč uprchlíci z Blízkého východu ničí křesťanské památky?

napsal Burak Bekdil  •  10. listopadu 2018

  • Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan často tvrdil, že křesťanská Evropa by měla přijmout více muslimských uprchlíků.

  • "Řeknu vám to přímo, jako muslim muslimovi. Tito (evropští sociální pracovníci) jsou legrační. Nevím, pro všechno na Zemi, proč se zamilovali do muslimských záležitostí, kterými i my muslimové pohrdáme." - syrský migrant autorovi, Lesbos, Řecko.

  • "Syrská uprchlická krize v zemích, které se táhnou od Středního východu až do srdce Evropy, je další epizodou velkolepého, mnohostranného východního dilematu: Muslimové v této části světa považují křesťanský Západ za "zlo"; přesto považují křesťanské země za nejlepší místa, kde dá dobře žít ekonomicky a politicky." - Burak Bekdil, 2015.

Místní obyvatelstvo na řeckém ostrově Lesbos velmi pomáhalo všem muslimským migrantům, avšak nedávné střety ukazují realističtější stránku muslimské imigrace do křesťanských zemí. Na snímku: Papež František se setkal s migranty v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos 16. dubna 2016. (Fotografie: Andrea Bonetti / kancelář řeckého předsedy vlády prostřednictvím Getty Images)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů v září 2018 kriticky zaútočil na Evropskou unii. Obvinil EU z toho, že nedokázala dostatečně podpořit uprchlíky a tvrdil, že EU by měla Turecku zaplatit víc, než slíbené tři miliardy eur.

Erdoğan často tvrdil, že křesťanská Evropa by měla přijmout více muslimských uprchlíků. Ve své řeči v roce 2016 hněvivě vyhrožoval, že znovu otevře stavidla proudu migrantů do Evropy (v samotném roce 2015 prošlo přes turecké území na své cestě do Evropy tři čtvrtě milionu migrantů).

Pokračovat v četbě článku

Jak extremistická vláda zachází s ženami a dívkami

napsal Uzay Bulut  •  8. listopadu 2018

  • Správa nemocnice zametla skandál nezletilých rodiček pod koberec. Ani policie, ani soudní úředníci nebyli informováni - ačkoli to zákony a předpisy nařizují, když lékaři zjistí, že nezletilá je těhotná, nebo že byla vystavena sexuálnímu zneužívání.

  • Místo toho byla sociální pracovnice Iclal Nergiz, která tento skandál odhalila, vedením nemocnice a dalšími orgány šikanována a bylo proti ní zahájeno vyšetřování.

  • Sexuální zneužívání dětí se v Turecku podle advokátní komory Diyarbakir Bar Association zvýšilo v období mezi lety 1997 až 2017 o 700 %.

Sexuální zneužívání dětí se v Turecku podle advokátní komory Diyarbakir Bar Association zvýšilo v období mezi lety 1997 až 2017 o 700 %. Podle Turecké asociace pro lidská práva, od roku 2002 porodilo v Turecku 440 000 dívek mladších 18 let. (Zdroj fotografie: iStock)

Turecká Asociace pro lidská práva (İnsan Hakları Derneği, İHD) vydala šokující zprávu o porušování práv dětí v Turecku. Podle této zprávy "od roku 2002, v období vlády strany AKP [Strana spravedlnosti a rozvoje], porodilo v Turecku 440 000 dívek mladších 18 let."

"Jedno z každých čtyř manželství v Turecku je dětským sňatkem," uvedla Selen Doğan, členka Sdružení žen pro komunikaci a výzkum "Flying Broom Women" v Ankaře.

Turecký Občanský zákoník přitom nedovoluje tureckým občanům uzavřít manželství před dovršením věku osmnácti let.

"Existuje jen několik výjimek, které dovolují osobám mladším 18 let uzavřít sňatek. 17leté osobě může být uděleno povolení k sňatku se souhlasem rodičů nebo zákonného zástupce a 16leté osobě může být uděleno povolení k sňatku na základě soudního rozhodnutí a se souhlasem rodičů nebo zákonného zástupce. "

Pokračovat v četbě článku

Evropská krize přežití

napsal Giulio Meotti  •  5. listopadu 2018

  • Evropané čelí této existenciální výzvě v době, kdy jsou na sestupné spirále, v níž pomalu vymírají, protože se nereprodukují. Zdá se, že Evropa ztratila veškerou důvěru ve své hodnoty těžce získané během osvícenství, jako jsou osobní svoboda, rozum a věda, které nahradily pověry, a umožnily oddělení církve od státu. Je kriticky důležité, aby byly tyto hodnoty zachovány, pokud si Evropa skutečně přeje přežít.

  • Jak uvedl Die Welt, podle německého Spolkového statistického úřadu má již v západním Německu 42 procent dětí ve věku do šesti let migrační pozadí.

  • "Když se podíváte do dějin, zjistíte, že kdykoli církev usnula a odklonila se od evangelia, islám tuto příležitost okamžitě využil a snažil se dostat dovnitř. To je to, co dnes vidíme v Evropě, že církev spí a islám se plíží... Evropa se islamizuje a to bude mít vliv i na Afriku." - Katolický biskup Andrew Nkea Fuanya z Kamerunu.

Evropané čelí této existenciální výzvě v době, kdy jsou na sestupné spirále, v níž pomalu vymírají, protože se nereprodukují. Zdá se, že Evropa ztratila veškerou důvěru ve své hodnoty těžce získané během osvícenství, jako jsou osobní svoboda, rozum a věda, které nahradily pověry a umožnily oddělení církve od státu. Je kriticky důležité, aby byly tyto hodnoty zachovány, pokud si Evropa skutečně přeje přežít. (Zdroj obrázku: Pixabay)

"Možnost, že se Evropa stane muzeem nebo kulturním zábavním parkem pro nové boháče globalizace, není zcela mimo mísu." Tuto představu - Evropu jako obrovský kulturní skanzen popsal již zesnulý historik Walter Laqueur, jenž byl pro svoji prozíravou předpověď nazván "nepostradatelným pesimistou". Laqueur byl jedním z prvních, kdo pochopil současnou situaci, v níž se kontinent ocitl navzdory síle své ekonomiky. Jde o to, že dny evropské moci jsou u konce. Vzhledem k nízké porodnosti se Evropa dramaticky zmenšuje. Pokud bude pokračovat současný trend, prohlásil Laqueur, za 100 let bude evropská populace "jen zlomkem toho, čím je dnes, a za 200 let některé země úplně zmizí."

Je smutné, že "smrt Evropy" se blíží, její příchod je stále viditelnější a stále častěji o ní píší populární spisovatelé.

Pokračovat v četbě článku

Turecko: Erdoganova posedlost "svatou válkou"

napsal Burak Bekdil  •  4. listopadu 2018

  • Když nemuslimové odpírají muslimským menšinám práva, tak turečtí extremističtí muslimové mají ve zvyku vyhrožovat nemuslimským zemím svatou válkou. V muslimských zemích přitom muslimové dělají nemuslimským menšinám totéž.

  • Zdá se, že prezidenta Erdoğana, který reagoval na uzavření sedmi mešit rakouskou vládou řečmi o "válce mezi křížem a půlměsícem" žádný z těchto viditelných, zdokumentovaných případů náboženské diskriminace nemuslimů a menšinových islámských sekt nevzrušuje.

  • Muslimští vůdci si stěžují na zákazy cestování pro některé muslimské národy, přitom také mnoho islámských zemí zakazuje cestování jiným muslimům, a navíc také Izraelcům.

Americký pastor Andrew Brunson, který je na snímku se svou manželkou Norine, je v tureckém vězení již více než jeden a půl roku v důsledku falešného obvinění z terorismu a špionáže.

Když nemuslimové odpírají muslimským menšinám práva, tak turečtí extremističtí muslimové mají ve zvyku vyhrožovat nemuslimským zemím svatou válkou. V muslimských zemích přitom muslimové dělají nemuslimským menšinám totéž.

"V Evropě brzy vypuknou náboženské války. Vedete Evropu rovnou do propasti. Takhle to je." předpověděl v roce 2017 Mevlüt Çavuşoğlu, ministr zahraničí ve vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Ministr byl rozzlobený na evropské státy, které tureckým islamistům zakázaly na svém území jejich politická shromáždění.

10. června 2018 Erdoğan řekl: "Obávám se, že opatření přijatá rakouským premiérem vedou svět k válce mezi křížem a půlměsícem."

A tak znovu slyšíme sliby o svaté válce a rozhněvaný islamista vyhrožuje křesťanskému státu svatou válkou, protože křesťanský stát se rozhodl v rámci tvrdého zákroku proti extremistickému islámu uzavřít sedm mešit a vyhostit přibližně 60 imámů placených Tureckem.

Pokračovat v četbě článku

Genocida Arménů: Turecko pokračuje v represích

napsal Uzay Bulut  •  3. listopadu 2018

  • Genocida křesťanů v Osmanské říši trvala 10 let – od roku 1913 do roku 1923 – a byla namířena proti Arménům, Řekům, Asyřanům a dalším křesťanům. Výsledkem byla likvidace tří miliónů lidí. Je smutné, že turecká agrese proti zbylým Arménům pokračuje.

  • Podle turecké verze dějin to byli "zrádní" Arméni, kteří pronásledovali Turky. Turci jednali v sebeobraně, aby se zbavili vraždících Arménů. Široce rozšířené turecké tvrzení je: "Zasloužili si to."

  • Tyto lži a státní propaganda, která činí oběť odpovědnou za vlastní likvidaci, umožňují pokračování pronásledování zbývajících Arménů Turky, včetně přeměny jejich kostelů na mešity a vykrádání arménských hrobů a kostelů hledači pokladů, kteří hledají zlato.

Arménští civilisté eskortovaní osmanskými vojáky šli přes Harput do vězení v nedalekém Mezirehu (dnešním Elazigu), duben 1915 (Zdroj fotografie: Americký červený kříž/ Wikimedia Commons).

Setkání připomínající genocidu Arménů, které plánovala istanbulská pobočka turecké Asociace pro lidská práva (İnsan Hakları Derneği, İHD) společně s Evropským občanským antirasistickým hnutím (European Grassroots Antiracist Movement, EGAM) na 24. dubna 2018, které se pořádá každý rok od roku 2005, bylo zablokováno policií, která zabavila plakáty a tabule o genocidě a provedla kontrolu účastníků a kontrolu jejich trestního rejstříku. Tři lidskoprávní aktivisté byli zadrženi a poté propuštěni.

V exkluzivním rozhovoru pro Gatestone Ayşe Gunaysu, aktivistka turecké Asociace pro lidská práva (İHD) a Výboru proti rasismu a diskriminaci turecké Asociace pro lidská práva řekla, že "cestou na policejní stanici, byli zadržení nuceni poslouchat rasistické písničky obsahující nenávistná slova vůči Arménům."

Pokračovat v četbě článku

Evropská města absorbují právo šaría

napsal Giulio Meotti  •  1. listopadu 2018

  • Primátor Londýna Sadiq Khan zakázal reklamy, ve kterých jsou zobrazeny "nerealistické proporce ženského těla". A hned nato Berlín plánuje zakázat zobrazovat ženy jako "krásné, ale slabé, hysterické, hloupé, bláznivé, naivní nebo ovládané svými emocemi". Harald Martenstein z deníku Der Tagesspiegel se vyjádřil, že tato politika "by mohla být převzata rovnou z manifestu Talibanu".

  • Ironií je, že tato vlna morálky a "ctnosti" se vyskytuje ve městech řízených z řetězu utrženými levicovými politiky, kteří po dlouhá léta bojovali za sexuální osvobození. Nyní je v zájmu "feminismu" podpora práva šaría.

  • Pokud bychom parafrázovali amerického spisovatele Daniela Greenfielda, tak je srdcervoucí a ohromující pozorovat ženy, které oslavují svůj vlastní útlak.

Pokud Západ nepřestane zrazovat osobní svobodu, tak islámští fundamentalisté začnou vnucovat ženám na Západě burky stejně, jako je vnutili ženám v Libyi. (Fotografie: Alexander Hassenstein/Getty Images)

Když před dvěma lety dobyl Islámský stát v Libyi město Syrta, tak se v této pevnosti islamistů objevily téměř okamžitě obrovské billboardy, které nařizovaly ženám nosit pytlovité šaty, které zakrývají celé tělo, a zakazovaly jim používat parfémy. "Pravidla šaría pro hidžáb" říkají, že použitý materiál musí být neprůsvitný, a střih oděvu se "nesmí podobat oděvu nevěřících".

O dva roky později se tři nejdůležitější evropská města - Londýn, Paříž a Berlín – snaží prosazovat stejný šaría trend.

Pokračovat v četbě článku

Velká Británie: Anjem Choudary byl propuštěn z vězení

napsal Soeren Kern  •  31. října 2018

  • Richard Walton, bývalý šéf protiteroristického velitelství Scotland Yardu řekl: "Domnívám se, že podceňujeme potenciál a nebezpečí radikálních kazatelů, kteří zjevně nenosí nože nebo zbraně a neplánují teroristické útoky, ale zato matou mysl mladých muslimských mužů."

  • Fiyaz Mughal, vedoucí antiextremistické skupiny Faith Matters řekl: "Zeptal jsem se toho chlapíka, který s ním hovořil, jestli ten program deradikalizace fungoval, a on mi řekl: 'Ne, je to teď horší, protože se úplně zatvrdil. Má za to, že je obětí, že se stal mučedníkem, kterého se stát snaží umlčet.'"

  • Podle deníku The Daily Telegraph uvažuje nyní Choudary o tom, že se odvolá proti přísným podmínkám svého propuštění. Bylo oznámeno, že požádal o "právní pomoc", která je placena z peněz daňových poplatníků. "Právní pomoc" mu umožní podat žalobu proti vládním ministrům, ve které bude argumentovat, že podmínky jeho propuštění porušují jeho lidská práva.

Islámský kazatel Anjem Choudary, buřič označovaný jako "nejnebezpečnější extremista" Británie, byl propuštěn z vězení poté, co si odseděl pouze polovinu pěti a půl letého trestu, který dostal v roce 2016 za to, že přísahal věrnost Islámskému státu. (Fotografie: Oli Scarff/Getty Images)

Islámský kazatel Anjem Choudary, buřič označovaný jako "nejnebezpečnější extremista" Británie, byl propuštěn z vězení poté, co si odseděl pouze polovinu pěti a půl letého trestu, který dostal v roce 2016 za to, že přísahal věrnost Islámskému státu.

Vězeňské orgány nemohly zabránit jeho propuštění: Podle britského práva mají odsouzenci - dokonce i ti, kteří stále ohrožují veřejnost - právo na automatické propuštění na čestné slovo (parole) poté, co si odseděli polovinu svého trestu.

Pokračovat v četbě článku

Je kritika terorismu projevem duševní poruchy?

napsal Guy Millière  •  28. října 2018

  • Nedávno vyšla 615stránková zpráva, jejímž autorem je Hakim El Karoui, poradce prezidenta Emmanuela Macrona, který má na starosti vytváření nových institucí "francouzského islámu". Zpráva definuje islamismus jako "ideologii zcela odlišnou od islámu", úplně pomíjí souvislosti mezi islamismem a terorismem a trvá na neodkladné potřebě šířit ve Francii "pravý islám" a zavedení výuky arabštiny na veřejných středních školách.

  • Požadavek soudu, aby Marine Le Pen podstoupila psychiatrické vyšetření za účelem zjištění její příčetnosti, naznačuje, že francouzské orgány oživují starou sovětskou praxi využívat "psychiatrii" k umlčení disidentů a politických odpůrců.

  • Právní ofenziva proti Marine Le Pen se vlastně přidala k ofenzivě finanční. I když nepůjde do vězení, otevírá se možnost konstatovat její nezpůsobilost pro účast ve volbách do Evropského parlamentu, které se mají konat v květnu 2019.

Marine Le Pen, předsedkyně francouzské pravicové Národní fronty (nyní Národní sdružení), zveřejnila tweety kritizující teroristy z Islámského státu, včetně fotografií jimi zavražděných obětí. Za to byla obviněna ze spáchání trestného činu "šíření násilných vyobrazení" a soud jí nařídil, aby podstoupila psychiatrické vyšetření za účelem zjištění její příčetnosti. (Foto: Sylvain Lefevre/Getty Images)

16. prosince 2015 přirovnal francouzský žurnalista ve vysílání mainstreamové rozhlasové stanice francouzskou pravicovou Národní frontu k Islámskému státu, když prohlásil, že mezi nimi existuje "sounáležitost" a že obě organizace tlačí své podporovatele k tomu, aby se "stáhli do své vlastní identity". Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (nyní Národní sdružení), označila výrok za "neakceptovatelný verbální úlet" a požádala rozhlasovou stanici o právo na reakci. Následně na Twitteru zveřejnila fotografie těl obětí Islámského státu s popiskem: "Tohle je ISIS!"

Francouzská media ji okamžitě obvinila z šíření "neslušných" a "obscénních" obrázků a krátce nato francouzská vláda nařídila Ministerstvu spravedlnosti, aby proti ní bylo vzneseno obvinění. Francouzské Národní shromáždění ji také 8. listopadu 2017 zbavilo poslanecké imunity.

Pokračovat v četbě článku

Evropa: Tajná dohoda "Velkého byznysu" s islamismem

napsal Yves Mamou  •  25. října 2018

  • Pro "Velký byznys" platí: Čím více produktů je ve jménu islámu prohlášeno za "zakázané", tím více produktů prohlášených v islámu za "povolené" musí být vyrobeno, aby si je "dobří muslimové" mohli koupit.

  • V sedmdesátých letech dvacátého století spolu Írán a Saúdská Arábie soupeřily v rámci šíření vlastní formy islámu do celého světa. Pomáhaly jim při tom nadnárodní korporace, jako je Nestlé, v jejichž zájmu bylo vytvoření velkého celosvětového potravinového trhu s halal potravinami.

  • Pokud většina muslimů považuje závoj a halal stravu za islámskou povinnost, následovat bude brzy požadavek na právo šaría a islámské soudy - jako ve Velké Británii.

Vývěsní štít halal řeznictví ve francouzštině a arabštině na Rue de Patay v Paříži. (Zdroj fotografie: Wikimedia Commons / Mu)

Kapitalismus nemá žádného politického ducha. Existuje-li možnost dosažení zisku, lze se tajně dohodnout s libovolnou ideologií - od demokracií až po totalitní tyranie. Tento názor nedávno přednesla francouzská antropoložka Florence Bergeaud-Blackler ve své knize "Le marché halal ou l'invention d'une tradition" ("Halal trh nebo vynález tradice").

Bergeaud-Blackler ve své knize tvrdí, že slovní spojení "halal potraviny" (ty, které jsou v islámu povoleny z náboženského hlediska) bylo "nedávno vynalezeno" jako označení a jako potenciální komerční trh, v tajné dohodě mezi íránskými fundamentalisty a nadnárodními agro-potravinářskými korporacemi. V rozhovoru s francouzským deníkem Liberation uvedla:

Pokračovat v četbě článku

Přikazuje právo šaría totéž, co Desatero?

napsal Nonie Darwish  •  24. října 2018

  • Islám vznikl 600 let po křesťanství ne proto, aby se přihlásil k Bibli, ale aby ji zdiskreditoval, ne proto, aby muslimové žili vedle "lidí knihy" - židů a křesťanů, ale aby je nahradili.

  • Je těžké číst islámské právní knihy a nedospět k závěru, že islámské hodnoty jsou v podstatě "vzpourou proti Desateru".

  • Islám porušuje přikázání "Nezabiješ" tím, že Alláh přikázal muslimům zabíjet jeho nepřátele, a také tím, že pokud muslimové na cestě džihádu někoho zabijí, nebo jsou zabiti, tak mají zaručen vstup do nebe.

  • Akceptování paralelního právního systému by ve skutečnosti zničilo skutečnou svobodu mnoha lidí, kteří by pravděpodobně byli nuceni se mu podřídit, a tak by se nedočkali spravedlnosti podle zákona. Podle práva šaría byl nad autorkou tohoto textu vynesen rozsudek smrti z důvodu odpadlictví, stejně jako nad Salmanem Rushdiem a dalšími.

Zdroj fotografie: Kancelář ministra spravedlnosti (Attorney General) v Texasu/Wikimedia Commons.

Feisal Abdul Rauf, imám z "mešity Ground Zero", napsal opět velmi nepřesný a zavádějící článek, ve kterém kárá Američany za jejich údajně "pravicovou karikaturu" islámského práva šaría. Imám si stojí za tím, že šaría není pro americké právo žádnou hrozbou. Ve svém nedávném článku "Hloupý americký strach ze zákona šaría" popřel, že by zákon šaría byl neslučitelný s americkými zákony a ústavou. Je to však opravdu tak?

Vinu za usekávání končetin a kamenování podle zákona šaría se imám Rauf snaží svalit na biblické zákony:

"Šaría není o amputacích a kamenování. Tyto extrémní tresty byly do islámu přeneseny ze starších biblických zákonů" a "v historii islámu se tyto tresty vyskytují jen zřídka". Islámské právo předepisuje stejné příkazy [sic] a zákazy jako Desatero."

Pokračovat v četbě článku

Co skrývá multikulturalismus

napsal Jan Keller  •  23. října 2018

  • Tato nová politika multikulturalismu, která zdůrazňuje přínosy kulturní rozmanitosti pro společnost a stát, je příkladem vykořisťování ostatních na základě vyfantazírované ctnosti. Ti, kdo i přes hezké řeči o multikulturalitě už stačili zjistit, že se neděje nic, co by zlepšilo jejich postavení, nyní zjišťují, že jejich budoucnost je bezútěšná.

  • Pokud přijmeme na náš pracovní trh vysoce kvalifikované přistěhovalce, vezmeme z chudších zemí to nejlepší, co mají a poměry v těchto zemích se dále zhorší. Výsledkem bude o to vydatnější proud nekvalifikovaných migrantů, prchajících z těchto zemí.

  • Zástupci tohoto nového multikulturalismu chtějí sdílet služby svých sociálních států s masou uprchlíků, kteří se na jeho financování - nikoli vlastní vinou - nemohli, nemohou a ještě dlouho nebudou moci podílet.

(Zdroj obrázku: iStock)

Multikulturalismus není projevem naší velkorysosti, či nějakým vznešeným výplodem pravdy a lásky. Multikulturalismus je to, co zbývá, když se ukázalo, že vlny migrantů nejsou ve svém důsledku přínosem, nýbrž ohrožením ekonomik evropských zemí.

Zaměřme se na příklad Francie. Po druhé světové válce, kdy Francie stála na vrcholu průmyslové společnosti, byly vlny migrace považovány za příznivé: pro nekvalifikovanou a středně kvalifikovanou pracovní sílu bylo mnoho pracovních příležitostí a rodilí Francouzi chtěli pracovat především v terciárním sektoru, který nabízel kvalifikovanější lépe placená místa. Od konce války až do poloviny sedmdesátých let měli zahraniční pracovníci tendenci dočasně přijíždět do Francie bez svých rodin a poté se vraceli do svých zemí původu. Tito dělníci byli zpravidla rekrutováni z bývalých francouzských kolonií, aby vykonávali podřadná a málo placená zaměstnání - ne proto, aby obohatili kulturu hostitelské země.

Pokračovat v četbě článku

EU: Politizace internetu

napsal Judith Bergman  •  21. října 2018

  • Dokonce i předtím, než tyto právní předpisy začaly platit v celé EU, se podobná "protiteroristická legislativa" používala například ve Francii jako politický nástroj proti politickým oponentům a k omezení nežádoucích svobodných projevů.

  • Ve Francii je prostě šíření informací o zvěrstvech ISIS považováno za "podněcování k terorismu". Zdá se, že právě takovou legislativu chce Evropská komise nyní uvalit na celou Evropskou unii.

  • Obří sociální média - Facebook, Twitter, YouTube, Microsoft, Google+ a Instagram - slouží Evropské unii jako dobrovolní cenzoři.

  • Evropská komise uvádí, že má zvláštní zájem na financování projektů, které se zaměřují na "vývoj technologií a inovativních webových nástrojů, které předcházejí nezákonným projevům nenávisti, bojují proti nim a podporují shromažďování údajů"; a studií analyzujících "šíření rasistických a xenofobních projevů nenávisti v různých členských státech ..."

Zdá se, že se EU rozhodla - přinejmenším co se týče internetu - zlikvidovat svobodu projevu. Obří sociální média - Facebook, Twitter, YouTube, Microsoft, Google+ a Instagram - fungují jako dobrovolní cenzoři Evropské unie. (Zdroj fotografie: iStock)

V březnu Evropská komise - nevolený výkonný orgán Evropské unie - informovala společnosti vlastnící sociální média o nutnosti odstranění nezákonného online teroristického obsahu během jedné hodiny - nebo budou čelit riziku, že tuto oblast vyřeší legislativně sama EU. Toto ultimátum bylo součástí nové sady doporučení, která se vztahují na všechny formy údajně "nezákonného obsahu" online. Tímto obsahem se rozumí obsah týkající se "terorismu, podněcování nenávisti a násilí, sexuálního zneužívání dětí, padělků a porušování autorských práv".

Zatímco jedno-hodinové ultimátum bylo údajně jen o teroristickém obsahu, následující úryvek ukazuje to, jak Evropská komise v té době předložila nové doporučení:

Pokračovat v četbě článku

Potlačování svobody projevu

napsal Judith Bergman  •  20. října 2018

  • Mediální strategie OIC podporuje "přesné a věcné zobrazování islámu. Důraz by měl být zaměřen na to, aby se zabránilo jakémukoli spojování islámu s terorismem nebo používání islamofobní rétoriky... jako je například označování teroristů za 'islámské' fašisty a 'islámské' extremisty."

  • Tato část strategie již má v západním světě velký úspěch, protože státní orgány a média nechtějí spojovat muslimské teroristy s islámem, ale běžně je označují jako "duševně nemocné".

  • O brutálně ambiciózních plánech OIC na odstranění svobody projevu je veřejnost na Západě informována jen velmi málo. Zdá se, že novináři hlavního proudu nepovažují za nebezpečné, že jejich svoboda slova bude pod dohledem OIC. A zdá se, že západní vlády, které mají daleko k jakémukoliv odporu, se vším souhlasí, jen aby neztratily své voliče.

Organizace islámské spolupráce (Organisation of Islamic Cooperation, OIC) se opět snaží krok za krokem omezovat svobodu projevu [1].

Je smutnou ironií, že "1. Islámsko-evropské fórum pro zkoumání spolupráce v oblasti omezování projevů nenávisti v médiích" iniciované OIC, se v červnu 2018 uskutečnilo v Press Clubu v Bruselu.

Ředitelka informačního oddělení OIC Maha Mustafa Aqeel vysvětlila, že toto fórum je součástí mediální strategie OIC [2] zaměřené proti "islamofobii":

"Naše strategie se soustřeďuje na interakci s médii, akademickými pracovníky a odborníky na různá relevantní témata, a dále na spolupráci se západními vládami s cílem zvýšit povědomí, podpořit úsilí muslimských orgánů občanské společnosti na Západě a zapojit je do plánů a programů, které mají čelit islamofobii."

Pokračovat v četbě článku