Nejnovější analýzy a komentáře

Maďarsko vzdoruje kárnému řízení EU

napsal Soeren Kern  •  19. září 2018

  • Maďarský premiér Viktor Orbán: "Potřebujeme novou Evropskou komisi, která se zaváže k obraně evropských hranic."

  • Maďarský premiér Viktor Orbán: "Před několika měsíci... proběhly v Maďarsku volby. Maďaři rozhodli o tom, jak to má v Maďarsku v budoucnosti vypadat, a během naší volební kampaně jsme diskutovali o všech problémech – o Středoevropské univerzitě (CEU, Central European University), o nevládních organizacích a všeobecně o všech důležitých politických otázkách. Lidé se potom sami rozhodli. A nyní chce Evropský parlament zvrátit rozhodnutí maďarského lidu a přinutit maďarskou vládu, aby provedla to, co nám chce vnutit, místo toho, co si přejí naši voliči."

  • Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó: "Maďarsko a maďarský lid byli odsouzeni za to, že jsme dokázali, že masová migrace není nevyhnutelná a že může být zastavena."

  • Maďarský premiér Viktor Orbán: "Maďarští voliči rozhodují o Maďarsku v parlamentních volbách. Co vy tady tvrdíte, není nic jiného, než že není možné důvěřovat Maďarům, aby posoudili, co je v jejich vlastním zájmu. Domníváte se, že víte líp, než samotní maďarští občané, co je pro Maďary dobré... Tato zpráva používá dvojí metr, je to zneužití moci, překračuje meze sfér kompetence a způsob jejího přijetí je porušením dohody."

Maďarský premiér Viktor Orbán (stojící) nedávno řekl: "Potřebujeme novou Evropskou komisi, která se zaváže k obraně evropských hranic." (Fotografie: László Balogh / Getty Images)

Evropský parlament odhlasoval bezprecedentní disciplinární kroky vůči Maďarsku v souvislosti s údajným porušením "základních hodnot" Evropské unie. EU obvinila maďarskou vládu z útoků proti médiím, menšinám a právnímu státu.

Maďarský premiér Viktor Orbán toto obvinění odmítl a uvedl, že jde o odvetu za to, že jeho vláda odmítá přijímat migranty z muslimského světa.

Toto disciplinární řízení je před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019 další salvou souboje a měření sil mezi zastánci EU a jejími odpůrci.

Během zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku dne 12. září 2018 schválili poslanci EP 448 hlasy proti 197 hlasům, tedy více než dvou třetinovou většinou, aby byl proti Maďarsku aktivován článek 7. Toto je poprvé, kdy bylo takové parlamentní opatření přijato proti členskému státu EU a tento krok může nakonec vést k tomu, že Maďarsko ztratí svá hlasovací práva v orgánech EU.

Pokračovat v četbě článku

Itálie a Maďarsko vytvořily 'proti-imigrační osu'

napsal Soeren Kern  •  12. září 2018

  • Italský ministr vnitra Matteo Salvini řekl: "Jsme blízko k historickému bodu obratu na úrovni celého evropského kontinentu. Jsem ohromený otupělostí levice, která jen zpochybňuje činy druhých a je například přesvědčena, že Milán by neměl hostit prezidenta jiné evropské země. Jako kdyby levice měla právo rozhodovat o tom, kdo má právo mluvit a kdo ne - a pak se diví, proč ji nikdo nevolí."

  • Italský ministr vnitra Matteo Salvini oznámil: "Toto je první z dlouhé série schůzek, které změní osud nejen Itálie a Maďarska, ale i celého evropského kontinentu."

  • Maďarský premiér Viktor Orbán řekl: "Potřebujeme novou Evropskou komisi, která se zaváže k obraně evropských hranic. Po volbách do Evropského parlamentu potřebujeme takovou Komisi, která nebude trestat země, jako je Maďarsko, které chrání své hranice."

Maďarský premiér Viktor Orbán a italský ministr vnitra Matteo Salvini se setkali 28. srpna 2018 v italském Miláně. (Zdroj obrázku: snímek obrazovky videa RT France)

Maďarský premiér Viktor Orbán a italský ministr vnitra Matteo Salvini se zavázali vytvořit "proti-imigrační osu", zaměřenou na boj proti pro-migrační politice Evropské unie.

Orbán a Salvini se během svého setkání v Miláně 28. srpna 2018 zavázali, že spolu s Rakouskem a Visegrádskou skupinou - Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem - se postaví proti pro-migrační skupině zemí EU vedené francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Pokračovat v četbě článku

Francie: Vzestup a pád Emmanuela Macrona

napsal Guy Millière  •  5. září 2018

  • Ministerstvo spravedlnosti Francie není nezávislé na vládě. Žádný soudce se nebude snažit zjistit více o skandálu prezidenta Macrona. K žádnému důkladnému vyšetřování nedojde. Francouzské sdělovací prostředky jsou z velké části dotovány vládou a nejsou tak více nezávislé na vládě, než je ministerstvo spravedlnosti.

  • Dokonce i francouzská média, která nejsou financována státem, cenzurují sebe sama, protože jsou dotovány podniky, které jsou závislé na vládních zakázkách. Žádný francouzský novinář se nebude snažit něco objevit.

  • Ekonom Charles Gave nedávno použil statistické údaje, aby dokázal, že pokud se nic nezmění, tak se nemuslimská populace Francie může stát za 40 let v zemi menšinou. Dodal: "Co se stalo se Španělskem nebo s Malou Asií v 10. a 11. století se stane v Evropě 21. století, to je jistota."

Francouzský prezident Emmanuel Macron. (Jack Taylor/Getty Images)

Když byl Emmanuel Macron v květnu 2017 zvolen prezidentem Francie, byl líčen jako reformátor, který změní všechno ve Francii i mimo ni.

Pokračovat v četbě článku

"Buďte prokleti navždy": Pronásledování křesťanů extremisty, leden 2018

napsal Raymond Ibrahim  •  4. září 2018

  • "Nigerijské bezpečnostní síly vyhlásily ve své zemi válku křesťanům." - Pastor Kallamu Musa Ali Dikwa, výkonný ředitel Voice of Northern Christian Movement (Hlasu severního křesťanského hnutí), Nigérie.

  • Zatímco nesčetní muslimští migranti jsou nekriticky přijímáni a je jim udělováno postavení uprchlíka, evropské orgány i nadále odmítají ty, kteří nejvíce potřebují ochranu před vyhoštěním.

  • "Afghánistán není bezpečné místo pro konvertity ke křesťanství. Soud by měl požádat Švýcarsko, aby přestalo zavírat oči před situací náboženských menšin v Afghánistánu... Odeslání uprchlíka zpět do země, kde čelí pronásledování pro svou víru, je neslučitelné s Úmluvou." - AFD International.

Skupina křesťanských právníků ADF International podala u Evropského soudu pro lidská práva odborný posudek na podporu muslima z Afghánistánu, který konvertoval ke křesťanství, a při tom zde bylo riziko, že bude ze Švýcarska vyhoštěn. V posudku bylo konstatováno: "Afghánistán není bezpečným místem pro křesťanského konvertitu. Soud by měl požádat Švýcarsko, aby přestalo zavírat oči před situací náboženských menšin v Afghánistánu..." (Zdroj obrázku: Adrian Grycuk / Wikimedia Commons)

Vraždění křesťanů v Egyptě

Tři přestrojení střelci zabili křesťana Bassema Attallaha, 27 let, poté, co ho podle kříže vytetovaného na zápěstí identifikovali jako křesťana. Podle jeho staršího 38letého bratra Osama šli oba bratři a jejich muslimský kolega Muhammad po práci domů, když je zastavili tři ozbrojení muži ve věku 23 až 25 let. "Mysleli jsme si, že to jsou policisté, protože nebyli maskovaní... Měli na sobě černé bundy," vzpomíná Osama. "Přistoupili k nám a požádali Bassema, aby jim ukázal zápěstí pravé ruky, a když uviděli tetování kříže, zeptali se ho: "Jste křesťan?" Bassem odpověděl: "Ano, jsem křesťan," a hlasitě to zopakoval.

Pokračovat v četbě článku

Evropa: Modlitby na veřejných prostranstvích

napsal Giulio Meotti  •  29. srpna 2018

  • Arabské země vědí lépe než Evropa, že ke zkrocení islámského fundamentalismu, je potřeba ovládat ulice.

  • To, že se v Anglii nedávno shromáždilo 140 000 muslimů k veřejné bohoslužbě pořádané mešitou známou svým extremismem a spojením s džihádistickými teroristy, by nemělo zalarmovat jen britské úřady, ale i úřady v ostatních evropských zemích.

To, že mnoho britských džihádistů pochází z Birminghamu, který je nazýván "džihádistickým hlavním městem Británie", zřejmě není náhoda. Na fotografii: Centrální mešita v Birminghamu. (Zdroj fotografie: Oosoom/Wikimedia Commons)

Před několika měsíci vypukla celosvětová mediální bouře, když polští katolíci uspořádali na hranicích své země masovou veřejnou modlitební akci. BBC tuto akci označila za "kontroverzní", kvůli "obavám, že by mohla být považována za podporu politiky polského státu, který odmítá přijímat muslimské migranty".

Stejné pozdvižení však nevypuklo v Británii, když se 140 000 muslimů modlilo v birminghamském parku Small Heath Park, kde Mešita Green Lane zorganizovala náboženské oslavy konce ramadánu.

Ve Francii probíhá debata, zda modlitby na ulici zakázat. Ministr vnitra Gerard Collomb se zařekl: "Na ulici modlitby vykonávat nebudou. Budeme jim bránit, aby se modlili na ulici."

Pokračovat v četbě článku

Velká Británie: Diskriminace křesťanských uprchlíků

napsal Judith Bergman  •  28. srpna 2018

  • OSN během prvního čtvrtletí roku 2018 doporučila do Velké Británie přesídlit 1358 syrských uprchlíků, z nichž byli pouze čtyři křesťané. Británie poté souhlasila s přesídlením 1 112 těchto uprchlíků, přičemž všichni byli muslimové, a odmítla přijmout křesťany.

  • "Loňské statistiky více než jasně ukazují, že se nejedná o nějaký statistický výkyv. Ukazují jasnou diskriminaci, proti které má vláda zákonnou povinnost zasáhnout." – Lord David Alton z Liverpoolu v dopise britskému ministrovi vnitra Sajidu Javidovi.

  • Jakými konkrétními kroky, kromě prázdných slov, se bude britská vláda snažit napravit již napáchané škody a zabránit těm budoucím?

OSN během prvního čtvrtletí roku 2018 doporučila do Velké Británie přesídlit 1358 syrských uprchlíků, z nichž byli pouze čtyři křesťané. Ministerstvo vnitra poté souhlasilo s přesídlením 1 112 těchto uprchlíků, přičemž všichni byli muslimové, a odmítlo přijmout křesťany. (Fotografie: Peter Macdiarmid/Getty Images)

Zdá se, že se britská vláda nyní rozhodla vzbudit dojem, že jí záleží na perzekuovaných křesťanech. Premiérka Theresa May v britském Parlamentu 18. července 2018 uvedla:

"Naše vláda i nadále stojí za perzekuovanými křesťany po celém světě. Je stěží pochopitelné, že ještě dnes jsme svědky útoků a vražd za to, že se někdo hlásí ke křesťanské víře. My však musíme znovu potvrdit naše odhodlání bránit náboženskou svobodu a právo lidí svou víru svobodně praktikovat."

Britská vláda dokonce jmenovala svého prvního zvláštního zmocněnce pro náboženskou svobodu a svobodu vyznání, bývalého ministra, lorda Tariqa Ahmada z Wimbledonu. Podle vlády tento zvláštní zmocněnec "podpoří pevný postoj Velké Británie v otázce náboženské tolerance v zahraničí, a pomůže s řešením náboženské diskriminace v zemích, kde jsou náboženské menšiny obětmi perzekuce".

Pokračovat v četbě článku

Dětské nevěsty v Turecku

napsal Burak Bekdil  •  27. srpna 2018

  • Podle nadace Turkish Philanthropy Funds (TPF) je v Turecku 40 % dívek mladších 18 let přinuceno k sňatku.

  • V lednu 2018 orgán pod jurisdikcí prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana navrhl, že podle islámského práva by se mohly dívky vdávat již od 9 let a chlapci ženit od 12 let.

  • Pojem "nízké vzdělání" zahrnuje téměř celé Turecko, neboť průměrná doba školní docházky v zemi je pouze 6,5 roku.

  • V Turecku můžete zneužívat 13letou dívku a zůstat na svobodě, ale nesmíte dráždit prezidenta.

Tureckému prezidentovi (2007 – 2014) Abdullahu Gülovi (vlevo) bylo 30 let, když se oženil s manželkou Hayrünnisou (vpravo), tehdy 15letou. (Fotografie: Tisková kancelář NATO prostřednictvím Getty Images)

Co byste chtěli, aby vaše dcera dělala ve svých 13 letech? Chcete, aby byla ve škole, nebo v posteli s dospělým mužem? Odpověď na tuto otázku je ve velké části světa mimo jakoukoli debatu. Nicméně v islámských společnostech - včetně nearabského a teoreticky sekulárního Turecka - můžete odpověď jen odhadovat. Obvykle v takových státech vládní moc nebojuje proti patriarchální tradici, ale naopak ji podporuje.

Bývalému prezidentovi Turecka Abdullahu Gülovi, spojenci islámského vůdce Recepa Tayyipa Erdoğana a spoluzakladateli strany, která vládne Turecku od roku 2002, bylo 30 let, když se oženil se svou manželkou Hayrünnisou, které bylo tehdy 15 let. Gül, jehož na prezidenta nominoval Erdoğan, byl prvním islámským prezidentem Turecka.

Pokračovat v četbě článku

Velká Británie: Boris Johnson a jeho 'Burka-Gate'

napsal Soeren Kern  •  26. srpna 2018

  • Poslanec Konzervativní strany Andrew Bridgen řekl: "Doufám, že to veřejnost prohlédne a uvědomí si, co to je – hon na čarodějnice uvnitř Konzervativní strany, který podnítila konzervativní vláda proti Borisovi Johnsonovi, neboť ho považuje za obrovskou hrozbu."

  • Bývalý lídr britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage se k celé aféře vyjádřil takto: "Logický dopad postoje anti-Johnsonovy úderky by znamenal, že by nikdo nesměl vyjádřit svůj názor na jakoukoli záležitost, protože by to mohlo někoho urazit. Chceme žít v takové zemi?... Žijeme v zemi, která vášnivě hájí svobodu projevu. Všichni víme, že i když je svoboda projevu používána opatrně a zodpovědně, tak i tehdy může některým lidem ublížit nebo je urazit. Ale zbabělí politici si obvykle volí tu nejschůdnější cestičku a raději lidem neříkají, co si sami opravdu myslí o věcech jako je burka. Tímto svým chováním svobodu projevu zabíjejí, a přitom to je životně důležité právo."

  • Imám Oxfordské islámské komunity Taj Hargey napsal: "Boris Johnson by se neměl omlouvat za to, že říká pravdu.... [zakrývání ženských obličejů je] je jen hanebná součást moderního trendu teologie náboženského extremismu a militantního islámu. Burka a nikáb jsou ohavné kmenové hábity v nindža stylu, které jsou předislámské, nekoránské, a proto nemuslimské. Ačkoli je tento výmysl pro záměrné zakrývání identity zakázán u Káby v Mekce, je povolen v Británii..."

Ministr zahraničí Boris Johnson opouští sídlo vlády v Downing Street č. 10 po schůzi vlády dne 12. června 2018 v Londýně. (Chris J. Ratcliffe / Getty Images)

Bývalý ministr zahraničí (a případný budoucí předseda vlády) Boris Johnson vyvolal politickou bouři kvůli svým politicky nekorektním poznámkám ohledně burky a nikábu, které nosí některé muslimky k zakrytí obličeje.

Následná debata o islamofobii odhalila, do jaké míry politická korektnost v Británii potlačuje svobodu projevu a rovněž obnažila hluboké rozpory uvnitř Konzervativní strany, co se týče jejího vedení a budoucího směřování.

V článku publikovaném 5. srpna 2018 deníkem The Daily Telegraph Johnson argumentuje, že se postavil proti zákazu burky v Dánsku, protože vláda by neměla ženám říkat, co mohou a nemohou nosit na veřejnosti. Johnson napsal:

Pokračovat v četbě článku

Austrálie: Model pro omezení imigrace

napsal Giulio Meotti  •  22. srpna 2018

  • "Evropané si myslí, že pro Austrálii je snadné kontrolovat své hranice, ale jenom tím ospravedlňují to, že sami nic nedělají." - generálmajor (ve výslužbě) Jim Molan, spoluautor australské azylové politiky.

  • "Při pokusech dostat se z Afriky do Evropy se utopí stovky, možná tisíce lidí... Jediným způsobem, jak zastavit tato úmrtí, je zastavit čluny." - Bývalý australský premiér Tony Abbott.

  • "Moje dlouhodobá zkušenost s australskou politikou je, že kdykoli se zdá, že vláda má migraci pod kontrolou, tak se podpora migrace mezi veřejnosti zvyšuje, a naopak, když je migrace nekontrolovaná, tak roste vůči imigraci averze." - Bývalý australský premiér John Howard.

Regionální detenční centrum Manus v Papui-Nové Guineji, kam Austrálie odesílala nelegální imigranty, kteří se snažili dostat do Austrálie. Bylo formálně uzavřeno 31. října 2017. (Zdroj fotografie: ministerstvo pro imigraci a občanství Austrálie)

Před čtyřmi lety vyvolala australská vláda vlnu kritiky poté, co vydala video, jehož cílem bylo odradit žadatele o azyl od nezákonného přicestování do země. Vzkaz zněl "No Way" ("V žádném případě"). "Austrálie se nestane vaším domovem, pokud do ní přicestujete nelegálně. Každé plavidlo usilující o nelegální vstup do Austrálie, bude zadrženo a odvlečeno z australských vod."

Bylo to velmi tvrdé poselství, ale zafungovalo to. "Míra migrace do Austrálie je nejnižší za posledních deset let," řekl Peter Dutton, ministr vnitra Austrálie. Když byl minulý týden Dutton hostem v Today Show, tak řekl, že omezení migrace bylo nutné pro "obnovení integrity našich hranic". Australané s tím souhlasí. Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že imigrační politiku premiéra Malcolma Turnbulla podporuje 72 % voličů. Austrálie, Západní demokracie, se s migrační krizí snažila vypořádat řadu let.

Pokračovat v četbě článku

Británie vítá radikály - znovu a znovu

napsal Douglas Murray  •  16. srpna 2018

  • Jací odborníci v "mezináboženském dialogu" jsou tito dva duchovní? No, určitě skvělí, protože je provází pověst lidí nadšeně podporujících vraha někoho, kdo byl obviněn z rouhání.

  • Navzdory kritice Shahbaze Taseera... neměla vláda Spojeného království žádný problém povolit těmto dvěma mužům, kteří, jak řekl Shahbaz Taseer, "učí vraždit a nenávidět", vstup do Velké Británie.

  • V uplynulém roce zakázalo Spojené království vstup do země celé řadě lidí. Vstup do země byl například zakázán kanadské aktivistce a blogerce Lauren Southern. Stejně tak byl zakázán vstup do země rakouskému aktivistovi Martinu Sellnerovi. Ať už si o obou těchto aktivistech myslíme cokoli, ani jeden z nich nikdy na demonstraci nevyzýval tisíce lidí k velebení vraha... To Hassan Haseeb ur Rehman takové výzvy učinil a přesto mu byl povolen vstup do Spojeného království hned tři roky po sobě.

Salman Taseer, zesnulý guvernér pákistánské provincie Pandžáb, doprovázený svojí manželkou Aamnou, se připravuje 6. listopadu 2010 na setkání s americkým velvyslancem v Pákistánu. (Zdroj fotografie: Salman Taseer / Flickr)

Je to už více než rok, co Spojené království zažilo v rychlém sledu tři islamistické teroristické útoky. A je to také už více než rok, co se premiérka Theresa May postavila před sídlem vlády v Downing Street k řečnickému pultu a prohlásila: "To už by stačilo."

Nicméně pozoruhodným aspektem minulého roku bylo, jak málo se změnilo.

Zvažme například laxní kontroly extremistických kazatelů zavedené ve Spojeném království v roce 2016. Jak uváděly zprávy z té doby, v létě téhož roku uskutečnili okružní jízdu po Velké Británii dva pákistánští duchovní. Během sedmitýdenního turné vystoupili v řadě britských "hotspotů", včetně Rochdale, Rotherhamu, Oldhamu a dokonce i ve volebním obvodu premiérky v Maidenheadu. Oba duchovní - Muhammad Naqib ur Rehman a Hassan Haseeb ur Rehman - zahájili své turné návštěvou Justina Welbyho, arcibiskupa z Canterbury, v Lambethském paláci a jejich rozhovor byl součástí "dialogu mezi náboženstvími ".

Pokračovat v četbě článku

Blouznění britského ministerstva zahraničí

napsal Douglas Murray  •  15. srpna 2018

  • Oddíly ISIS přišly do vesnic přiléhajících na syrské straně hranic ke Golanským výšinám. A přinesly sem tu formu míru-skrze-barbarství, které svět tak dobře poznal. Pokud by ISIS v syrském konfliktu zvítězil, místo utržení řady porážek, předalo by mu ministerstvo zahraničí Spojeného království Golanské výšiny jako válečné reparace nebo jako prémii pro vítěze?

  • Bolestná ironie této situace by měla být jasná všem pozorovatelům. Pokud by Izraelci neuplatnili nárok na Golanské výšiny, tak by nebylo možné, aby se Bílé přilby a jejich rodiny dostali ze Sýrie. Kdyby Izrael neučinil z Golanských výšin klidnou a prosperující oblast, byla by to prostě další část Sýrie, v níž by se různé sektářské skupiny vzájemně zabíjely.

  • Britské ministerstvo zahraničí se bude muset v určitém okamžiku osvobodit od vlastního názoru na Golanské výšiny a přijmout skutečnou realitu této oblasti. Vše by mohlo být mnohem lepší, kdyby to udělalo raději hned v duchu dobré vůle a reciprocity, než později, jako důsledek nevyhnutelné a neochotně přijaté porážky.

Rodinní příslušníci syrských "Bílých přileb", které Izrael zachránil, v autobusu, který je dopravil do Jordánska, 22. července 2018. (Zdroj fotografie: Izraelské obranné síly)

Podle britského ministerstva zahraničí jsou Golanské výšiny "okupovány". Byly "okupovány" - podle logiky britského ministerstva zahraničí - od roku 1967, kdy Izrael vybojoval toto území díky svému vítězství nad invazní syrskou armádou. Od té doby Izraelci využívají tuto strategickou pozici a syrský režim k ní nemá přístup. I o půl století později však vnímá britské ministerstvo zahraničí tuto skutečnost jako politováníhodnou, jako nějakou historickou nespravedlnost, kterou je třeba v budoucnosti napravit.

Pokračovat v četbě článku

Jako muslim jsem šokován postojem liberálů a levičáků

napsal Majid Rafizadeh  •  14. srpna 2018

  • Je to strach z násilí, mučení a smrti z rukou muslimských extremistů, který všechny udržuje ve stavu zoufalého podrobení.

  • Pokud jsou liberálové zastánci svobody slova, proč jsou slepí k islamistickým vládám, jako je ta v Íránu, které popravují lidi za vyjádření názoru? Proč nenechají lidi na Západě vyjádřit jejich mínění, aniž by je napadali dokonce ještě před tím, než si jejich názor vyslechnou? Stejně jako autokraté, před kterými jsem uprchl, zjevně nechtějí, aby někdo jejich jednoduchý binární pohled na svět ohrožoval logikou či fakty.

  • Protože islám zakazuje bezdůvodně útočit s výjimkou obrany proroka či samotného islámu, musí muslimští extremisté útoky vůči sobě neustále vyhledávat či dokonce vytvářet jejich zdání, aby sami vypadali jako oběti.

  • Krátký vzkaz liberálům může vypadat asi takto: Drazí liberálové, pokud skutečně stojíte za hodnotami jako mír, sociální spravedlnost, volnost a svoboda, tak váš omlouvačný pohled na radikální islám je v naprostém protikladu ke všem těmto hodnotám. Váš pohled dokonce ztěžuje snahu mnoha muslimů o mírovou reformu islámu a zlepšení právě těchto hodnot.

Anjem Choudary, radikální britský islámský duchovní, odsouzený na konci minulého roku britským soudem k pěti a půl letům vězení za povzbuzování lidí k připojení se k Islámskému státu. (Zdroj fotografie: Dan H/Flickr)

Pokud byste stejně jako já vyrostli mezi dvěmi autoritativními vládami – vládou Íránské islámské republiky a vládou Syrské arabské republiky – pod vedením lidí jako Háfiz al-Asad, ájatolláh Alí Chameneí a Mahmúd Ahmadínežád, bylo by vaše mládí ovlivněno dvěma hlavními proudy islámu: šíitským a sunnitským islámem. Studoval jsem oba dva a jednu dobu jsem byl oddaným muslimem. Moji rodiče, kteří stále žijí v Íránu a Sýrii, pocházejí ze dvou etnicky odlišných skupin muslimů: Arabů a Peršanů.

Viděli byste také, jak je islám propletený s politikou a jak radikální islám ovládá společnost skrze náboženské právo šaría. Viděli byste, jak může radikální islám ovládat a kontrolovat každodenní rozhodování lidí: co jíst, co si obléci, s kým se přátelit nebo bavit, zkrátka cokoli.

Pokračovat v četbě článku

Svědectví o hidžábu

napsal Majid Rafizadeh  •  13. srpna 2018

  • "Pověsí mě Alláh za vlasy? Učitel náboženství a Koránu v naší škole nám ve třídě řekl, že pokud budeme nosit na veřejnosti odhalené vlasy, tak nás Bůh v posmrtném životě za vlasy pověsí a bude nás mučit na věčné časy."

  • Mnoho muslimských žen, včetně členek mé rodiny, se bojí si svůj hidžáb sejmout, přestože jsou dospělé a třeba již ani nejsou zbožné a i když dokonce žijí v místech, kde mají dovoleno si svůj hidžáb sejmout. Strach odhalit vlasy a hlavně strach z důsledků, kterým by za to mohly čelit fyzicky i duševně, je všudypřítomný a ovlivňuje to, co dělají ve svém každodenním životě.

  • Moje sestra se stále bojí si svůj hidžáb sejmout kvůli děsivým příběhům, kterými ji krmili radikální islámští učitelé, když byla malá... Stále doufám, že přijde den, kdy se bude moje sestra moci pokojně vyspat, a kdy malé dívky, které sedí v těch samých učebnách a jejichž mysl je naplněná podobnými děsivými scénami, se jednoho dne nebudou bát odhalit své vlasy a večer položí své hlavy bezstarostně na polštář. Nevzdám se, dokud toho nedosáhneme.

Na snímku: Žena (vpravo), která byla v Íránu zbita "mravnostní policií" za to, že neměla hidžáb, leží na zemi v náruči druhé ženy. (Zdroj obrázku: snímek obrazovky z videa WhiteWednesdays od Masih Alinejad / YouTube)

Minulý měsíc iránský soud odsoudil Shaparak Shajarizadeh, 43 let, ke dvěma rokům vězení a 18 letům probace, za to, že si na veřejnosti sňala šátek.

Během našeho dětství v Íránu moje sestra v noci často vykřikovala hrůzou ze spaní. Probouzely ji noční můry a byla tak vyděšená, že už nemohla znovu usnout. Celá rodina ji vybízela, aby se s námi o své obavy podělila. Ale ona vždy odmítla. Když se nám nakonec jednou v noci svěřila, tak se celá třásla strachem.

Moje sestra, tehdy 9letá, se bála zeptat nahlas, a proto zašeptala: "Pověsí mě Alláh za vlasy? Učitel náboženství a Koránu v naší škole nám ve třídě řekl, že pokud budeme nosit na veřejnosti odhalené vlasy, tak nás Bůh v posmrtném životě za vlasy pověsí a bude nás mučit na věčné časy. Když zemřeme, tak nás prý vzkřísí a bude nás znovu mučit," vzlykala. "Byla jsem v obchodě s potravinami a zapomněla jsem si uvázat hidžáb. Bude mě Bůh celou věčnost mučit?"

Pokračovat v četbě článku

Německo: Vzestup salafistů

napsal Soeren Kern  •  12. srpna 2018

  • "Salafisté se považují za obránce originálního, původního islámu... V důsledku toho chtějí salafisté založit "teokracii" podle svého výkladu práva šaría, v němž by už liberální demokratický řád neplatil." - Výroční zpráva německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV).

  • "Pod rouškou humanitární pomoci se islamistům podařilo radikalizovat migranty. V minulosti se salafisté snažili oslovovat zejména migranty, navštěvovali ubytovny pro uprchlíky a nabízeli pomoc. Cílovou skupinou byli nejen dospělí migranti, ale také dospívající bez doprovodu, kteří jsou kvůli své situaci a věku zvláště náchylní k misionářským aktivitám salafistů." - Výroční zpráva německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV).

  • Zpráva BfV ukazuje přímý vztah mezi nárůstem antisemitismu v Německu a vzestupem islamistických hnutí v zemi: "Nepřátelský obraz judaismu proto tvoří ústřední pilíř propagandy všech islamistických skupin.... To představuje významnou výzvu pro mírové a tolerantní soužití v Německu."

Na snímku: Tisíce lidí poslouchají kázání salafisty Pierra Vogela na shromáždění sympatizantů 9. července 2011 v německém Hamburku. (Foto Christian Augustin / Getty Images)

Počet salafistů v Německu se za posledních pět let zdvojnásobil a poprvé přesáhl 10 000, uvádí německá civilní vnitřní zpravodajská služba BfV. BfV odhaduje, že v Německu žije více než 25 000 islamistů, z nichž téměř 2 000 představuje bezprostřední hrozbu útoku.

K novým údajům patří nejnovější výroční zpráva Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV), kterou 24. července v Berlíně představil ministr vnitra Horst Seehofer a prezident BfV Hans-Georg Maaßen.

Tato zpráva, jež je považovaná za nejdůležitější ukazatel vnitřní bezpečnosti v Německu, nám ukazuje velmi špatný obraz. BfV odhaduje, že počet islamistů v Německu vzrostl do konce roku 2017 nejméně na 25 810 osob a to z původního počtu 24 425 v roce 2016.

Zvláštní je, že tato zpráva neposkytuje žádné odhady počtu stoupenců Islámského státu nebo Al-Káidy žijících v Německu. V důsledku toho bude skutečný počet islamistů v Německu nepochybně vyšší než 25 810.

Pokračovat v četbě článku

Francie: Prezident Macron pohřbívá plán na obnovu 'No-Go zón'

napsal Soeren Kern  •  9. srpna 2018

  • Počáteční reakcí na Macronův proslov bylo téměř jednomyslné zklamání z nevyužité příležitosti. "Očekávali jsme konkrétní kroky," řekl starosta Aulnay-sous-Bois, Bruno Beschizza. "Prozatím se nejedná o nic konkrétního."

  • Odhaduje se, že šest milionů lidí, což je asi jedna desetina obyvatel Francie, žije v 1 500 oblastech označených vládou jako citlivé městské oblasti (zones urbaines sensibles, ZUS), což jsou prioritní cíle obnovy.

  • Macron přiznal, že Francie "v mnoha městech ztratila kontrolu nad obchodem s drogami. Slíbil, že "do července" vyhlásí nový plán boje proti obchodování s drogami.

Obytná ulice ve francouzském městě Clichy-sous-Bois je součástí pařížského předměstí – departementu Seine-Saint-Denis, který byl v nedávné zprávě popsán jako "deindustrializovaná pustina", kde "třetina obyvatel nemá francouzskou národnost a mnozí obyvatelé inklinují k islámské identitě". (Zdroj fotografie: Marianna / Wikimedia Commons)

Prezident Emmanuel Macron podstatně zredukoval plány na revitalizaci francouzských banlieues - předměstí sužovaných chudobou a zamořených zločinem s početnou muslimskou populací. Místo toho vyzval starosty a občanskou společnost, aby našli řešení na místní úrovni.

K obratu došlo po týdnech interní diskuse o tom, zda je pro zlepšení života v problémových čtvrtích lepší postupovat shora dolů nebo zdola nahoru. Tato předměstí jsou úrodnou půdou pro vznik islámského fundamentalismu a jsou často označována jako "no-go zóny", protože policisté a další zástupci státní správy zde pracují v nebezpečných podmínkách.

V netrpělivě očekávaném projevu v Elysejském paláci dne 22. května 2018 Macron oznámil pouze skromné plány pro předměstí, bohužel bez podpory státního rozpočtu, které zahrnovaly plán najímat více policistů, zásahy proti obchodování s drogami a program firemních stáží pro sociálně znevýhodněnou mládež.

Pokračovat v četbě článku