Nejnovější analýzy a komentáře

Turecko a jeho německý sen

napsal(a) Amir Taheri  •  2. října 2022

Turecká ekonomika je – mírně řečeno – v zoufalé situaci. Namísto vyjednávání s Kyprem a Řeckem o spravedlivém podílu na nově nalezených zásobách ropy a zemního plynu v Egejském moři se Erdogan rozhodl pro pseudonacionalistické šavlovačky, které odrazují případné investory. Na snímku: Erdogan pronáší projev v přístavu Mersin před průzkumnou vrtnou lodí Abdulhamid Han, která má hledat naleziště zemního plynu, 9. srpna 2022. (Foto: Adem ALTAN / AFP prostřednictvím Getty Images)

Je to téměř přesně 20 let, co tehdejší turecký ministr hospodářství Kemal Dervis řekl skupině novinářů v Ankaře, že "za 20 let" bude Turecko hned po Německu druhou největší evropskou ekonomikou.

Krátce po tomto výroku však Dervisovo krátké působení v roli manažera tureckého "hospodářského zázraku" ve vládě premiéra Bülenta Ecevita skončilo. Dervis se nestal tureckým Ludwigem Erhardem – mužem, který formoval poválečnou hospodářskou obrodu západního Německa – a Bülent Ecevit se sám brzy poroučel také.

Dervisova předpověď však v té době nezněla nikterak bizarně.

Radikální reformy zahájené za vlády premiéra a pozdějšího prezidenta Turguta Özala nabyly širší působnost a pomohly omezit prudce rostoucí inflaci a přilákat největší příliv přímých zahraničních investic v turecké historii. Pod kontrolu se dostala i korupce, která prorůstala státem ovládanou rentiérskou ekonomikou, a Dervisova chytrá opatření zachránila bankovní systém před kolapsem.

Pokračovat v četbě článku

Evropská energetická krize

napsal(a) Pete Hoekstra  •  24. září 2022

Na snímku: Jaderná elektrárna Neckarwestheim – jedna ze dvou jaderných elektráren, které chce německá vláda pro jistotu ponechat v záloze. (Foto: Thomas Niedermueller / Getty Images)

Evropa čelí rostoucí energetické krizi. Jednotlivci i průmysl jsou sužováni rostoucími náklady na energie. Rusko přerušilo 31. srpna 2022 dodávky zemního plynu plynovodem Nord Stream 1 do Německa. Původně měla odstávka plynovodu trvat jen 72 hodin, ale následovalo oznámení o "technických potížích" bránících obnovení provozu. Ruský energetický gigant Gazprom rovněž oznámil, že budou okamžitě sníženy dodávky zemního plynu francouzské energetické společnosti Engie SA. Tyto kroky vyvolaly v Evropě s blížícím se chladným zimním obdobím značnou nejistotu a riziko dalšího růstu cen energií.

Pokračovat v četbě článku

Proč se krajní levice tak zasazuje za pochybnou palestinskou věc?

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  18. září 2022

Na snímku: Setkání Adolfa Hitlera a tehdejšího palestinského lídra Mohammeda Amína al-Husajního, 28. listopadu 1941. (Foto: Spolkový archiv)

Přestože jsou nároky Palestinců vůči Izraeli hluboce pochybné, staly se ústřední součástí ideologie krajní levice, zejména té části krajní levice, která se hlásí k tzv. intersekcionalitě. [1]

Proč se palestinské kauze věnuje tolik pozornosti, když po celém světě existují mnohem přesvědčivější kauzy, jako například Kurdů, Ujgurů a dalších utlačovaných národů bez vlastního státu? Na univerzitních kampusech se koná více demonstrací proti Izraeli než proti Rusku, Číně, Bělorusku a Íránu. Proč? Odpověď spíše než se samotnými Palestinci souvisí s Izraelem jako národním státem židovského národa. Je to totiž politická manifestace mezinárodního antisemitismu, protože státem obviňovaným z útlaku Palestinců je Izrael.

Pokračovat v četbě článku

Zapomeňte na svobodu projevu: Fatva proti Rushdiemu vítězí

napsal(a) Giulio Meotti  •  12. září 2022

Na snímku: Ayaan Hirsi Ali. (Foto Jemal Countess/Getty Images)

"Salman Rushdie je bojovníkem za svobodu slova, který statečně hájí západní ideály, zatímco mnozí jiní se tomuto boji vyhýbají. Kéž by více lidí následovalo jeho příkladu, místo aby se vydávali na cestu appeasementu ve jménu kulturních ohledů. Dlouhá léta vraždění a chaosu, vyvolaného islamisty na Západě, by mohla skončit... vím až příliš dobře, jakou hrozbu islamismus představuje. Poté, co jsem se zřekla islámu, jsem byla přinucena uzavřít se do ochranné bubliny, která mě obklopuje dodnes. Žiji pod nepřetržitou ochranou. Stále mi vyhrožují smrtí. Můj přítel, vlídný, zemitý a geniální Theo Van Gogh, byl zavražděn jen proto, že se mnou natočil film. Jeho vrah přibodl Theovi nožem na hruď dopis, ve kterém stálo, že další na řadě jsem já."

Takto reagovala Ayaan Hirsi Ali na pokus o zavraždění Salmana Rushdieho ve městě Chautauqua ve státě New York.

Pokračovat v četbě článku

Švédskem před parlamentními volbami zmítá násilná kriminalita

napsal(a) Peder Jensen  •  9. září 2022

Na snímku: Speciální komando švédské policie před školou Latin School v Malmö, kde 21. března 2022 student ubodal k smrti dva učitele. (Foto: Johan Nilsson / TT News Agency prostřednictvím Getty Images)

Švédskem, kde se budou 11. září 2022 konat parlamentní volby, otřásá vlna násilných trestných činů, která nemá v moderní skandinávské historii obdoby.

Zločinnost se vůbec poprvé dostala na první místo žebříčku nejzávažnějších obav voličů. "Budou to unikátní švédské volby s velmi neobvyklým dominujícím tématem," řekl deníku Dagens Nyheter profesor politologie Göteborské univerzity Henrik Ekengren Oscarsson. 41 % dotázaných voličů uvedlo, že právo a pořádek jsou nejdůležitějšími společenskými a politickými problémy.

Patrik Öhberg, politolog z institutu SOM-institutet, konstatoval, že "jde o první volební kampaň v moderní době, kdy je toto téma tak důležité, že o něm musí diskutovat všechny strany, ať chtějí, nebo ne." Z této situace by mohli těžit Umírněná strana, Křesťanští demokraté a Švédští demokraté. Na druhé straně politického spektra by to mohlo uškodit Levicové straně, Straně zelených a vládnoucím Sociálním demokratům.

Pokračovat v četbě článku

"Zničte Trumpa!" K čertu s Ústavou

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  4. září 2022

Nestátní nezisková organizace ACLU, která dlouhodobě protestuje proti nadužívání příkazů k domovní prohlídce namísto soudních obsílek, se k prohlídce Trumpova sídla Mar-a-Lago (na snímku) nevyjádřila. Pokud je cílem zničit Trumpa, tak je dovoleno vše, včetně pokrytectví, nekonzistentnosti i protiústavnosti. (Foto: Giorgio Viera / AFP prostřednictvím Getty Images)

Hnutí "Zničte Trumpa! " chce bývalého prezidenta Donalda Trumpa zničit za každou cenu. Cílem tohoto hnutí je zabránit Trumpovi kandidovat v prezidentských volbách v roce 2024. Řada členů hnutí "Zničte Trumpa! " je k dosažení toho, co považují za nezbytný a obdivuhodný cíl, ochotna použít jakékoliv prostředky. "V sázce je demokracie," tvrdí tito lidé. A aby bývalého prezidenta Trumpa zastavili, jsou připraveni obětovat ústavní práva, občanské svobody, zásady i právní stát.

Tento argument je mi důvěrně známý. Bojoval jsem proti němu už v padesátých letech minulého století, kdy slušní lidé, kteří věřili, že komunismus představuje vážné nebezpečí pro demokracii, byli ochotni pošlapat ústavní práva údajných komunistů a jejich sympatizantů, aby jim zabránili zničit naši demokracii.

Pokračovat v četbě článku

Boris Britský: Kde se stala chyba?

napsal(a) Amir Taheri  •  1. září 2022

Britský premiér Boris Johnson opouští 13. července 2022 sídlo premiéra v Downing Street č. 10 v Londýně. (Foto: Carl Court / Getty Images)

Je těžko uvěřitelné, že ještě před rokem se Boris Johnson viděl na vrcholu politické slávy a básnil o svém "strategickém cíli" zachránit miliony Britů před chudobou a úpadkem. Převzal název hnutí ze 17. století známého jako "Levellers" ("Levelleři"), přejmenoval jedno ministerstvo na "Department for Levelling Up, Housing and Communities" a do jeho čela dosadil těžkou váhu svého kabinetu Michaela Govea.

Není třeba dodávat, že jak je pro starého dobrého Borise typické, nikdy neupřesnil, čeho chce pod praporem vypůjčeným z doby anglické občanské války dosáhnout. Pokud jde o ministra Govea, ten mohl prozradit jen to, že cílem je pozvednout zanedbanou severní Anglii na úroveň modernity a prosperity, kterou dosáhl jihovýchod Anglie.

Už se nikdy nedozvíme, jaký zázrak na nás chystali, protože Boris Johnson byl donucen odejít a ještě předtím Michaela Govea vyhodil.

Pokračovat v četbě článku

Putinova soukromá armáda "Wagnerova skupina" spáchala válečné zločiny na třech kontinentech

napsal(a) Lawrence A. Franklin  •  26. srpna 2022 11:27

Na snímku: Ruský prezident Vladimir Putin s nynějším vůdcem Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem v továrně poblíž Petrohradu, 20. září 2010. Foto: Alexej Družinin / Sputnik / AFP prostřednictvím Getty Images)

Soukromá armáda ruského prezidenta Vladimira Putina, tzv. Wagnerova skupina, byla obviněna experty Rady OSN pro lidská práva a nezávislými vyšetřovateli z páchání válečných zločinů a vraždění civilistů. Wagnerova skupina je ruská žoldnéřská armáda, která nabízí své služby "pro delikátní mise v zahraničí" výměnou za přístup k přírodnímu bohatství hostitelské země.

Wagnerova skupina hrála určitou roli v Sýrii a na Ukrajině, ale její vměšování do domácích záležitostí a porušování lidských práv se projevilo nejvíce v Africe. V Mali se údajně podílela na masakru 300 civilistů ve městě Moura jen několik měsíců po svém příjezdu do země. Wagnerovci spolu s malijskými vojáky údajně chodili od domu k domu, zatýkali muže a hned je popravovali. "Nesnažili se zjistit, kdo je povstalec a kdo je pokojný civilista. Chtěli jen vraždit," napsal britský deník The Sun.

Pokračovat v četbě článku

Může západní civilizace vůbec přežít, když jsou její instituce tak zprofanované?

napsal(a) J.B. Shurk  •  14. srpna 2022

(Foto: iStock)

Vládní úřady a instituce na Západě nemohou očekávat, že si udrží dlouhodobě legitimitu, pokud je jejich občané budou považovat za nenapravitelně zkorumpované. A stejně tak politici nemohou očekávat, že si udrží legitimitu, pokud budou lhostejní, ne-li přímo nepřátelští vůči přáním a potřebám běžných lidí.

Všude na Západě existuje výrazný rozdíl mezi potřebami běžných občanů a světonázorem, který hlásají a prosazují jejich "zástupci" ve vládě. Důvěra v instituce, v nichž tito "zástupci" pracují, prudce klesá. Neměl by tento rozpor vyvolat poplach od Washingtonu až po Brusel? Neblížíme se už k Rubikonu, kde bude v sázce budoucí přežití Západu?

Téměř v každé sporné otázce se prohlubuje propast mezi prioritami běžných občanů a jejich vlád.

Pokračovat v četbě článku

Bidenova cesta spojence naprosto zklamala

napsal(a) Majid Rafizadeh  •  11. srpna 2022

Na snímku: Letecký pohled na zničená kasárna Námořní pěchoty Spojených států amerických v Bejrútu. (Foto: Národní archiv Spojených států amerických / Gun. SGT. Lucas)

Mnoho Američanů i spojenců Spojených států amerických doufalo, že americký prezident Joe Biden během své nedávné cesty po Středním východě oznámí přitvrzení americké politiky vůči íránskému režimu. Íránská islámská republika nezavraždila jen jednoho amerického novináře – vznik islámské republiky oslavili Íránci například 4. listopadu 1979 napadením velvyslanectví USA v Teheránu a zadržením 50 Američanů z řad jeho zaměstnanců a jejich držením po dobu 444 dní jako rukojmí. V roce 1983 pak Írán zavraždil 241 amerických vojáků v kasárnách Námořní pěchoty Spojených států amerických v Bejrútu.

Aby toho nebylo málo, tak v roce 2018 nařídil americký federální soud Íránu, aby zaplatil miliardy dolarů jako odškodné příbuzným obětí útoků z 11. září 2001, při nichž na území USA zahynulo 3 000 lidí.

Pokračovat v četbě článku

Budoucnost Světové zdravotnické organizace

napsal(a) Pete Hoekstra  •  3. srpna 2022

Na snímku: Ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, (vlevo) s čínským ministrem zahraničí Wang I v Pekingu, 28. ledna 2020. (Foto: Naohiko Hatta – Pool / Getty Images)

Nedávno se sešlo Světové zdravotnické shromáždění (World Health Assembly, WHA) – nejvyšší orgán Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) – aby projednalo a posoudilo navrhované změny Mezinárodních zdravotnických předpisů. Tento dokument stanovuje právní rámec pro reakci zemí na ohniska nemocí ohrožujících veřejnost, které mohou překročit hranice, a širokou škálu odpovědností WHO za reakce na tato ohniska. Překvapivě to byla právě Bidenova administrativa, která navrhla soubor změn, jež by dramaticky rozšířily působnost a pravomoci WHO.

Člen Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických a nejvlivnější Republikán v podvýboru Sněmovny reprezentantů USA pro globální zdraví Chris Smith varoval:

Pokračovat v četbě článku

V Evropě je demokracie v područí demografie

napsal(a) Giulio Meotti  •  29. července 2022

Dochází k výměně civilizace a média se tomu vůbec nevěnují. (Foto: iStock)

Dochází k výměně civilizace, ale média se tomu vůbec nevěnují.

Nová kniha Alaina Choueta Sept pas vers l'enfer (Sedm kroků do pekla) je obžalobou evropských elit. Alain Chouet – bývalý druhý nejvyšší důstojník mocné francouzské zpravodajské služby DGSE – v knize vzpomíná:

Pokračovat v četbě článku

Palestinci: Demolice domů a zábory půdy, o nichž se nemluví

napsal(a) Khaled Abu Toameh  •  27. července 2022

9. června provedly stovky ozbrojenců Hamásu ve vesnici Umm al-Nasr razii. V rámci snahy teroristického hnutí Hamás vystěhovat z této oblasti obyvatele tam jeho ozbrojenci zdemolovali několik domů. Hamás tvrdí, že vesnice byla postavena nelegálně na "státem vlastněných" pozemcích. Vesnice byla založena téměř před 80 lety, dlouho před založením Hamásu v roce 1988. Na snímku: Beduínské děti ve vesnici Umm al-Nasr v Pásmu Gazy, 25. srpna 2005. (Foto: Awad Awad / AFP prostřednictvím Getty Images)

Zatímco mezinárodní společenství a média každý den neustále odsuzují Izrael za různé křivdy, včetně demolic domů postavených bez řádného povolení, nezdá se, že by někoho zajímalo pokračující porušování lidských práv Palestinců ze strany palestinského islamistického hnutí Hamás.

Organizace spojených národů a mnoho zahraničních novinářů jsou tak posedlí Izraelem, že nevěnovali žádnou pozornost nejnovějšímu zločinu spáchanému Hamásem na obyvatelích beduínské vesnice Umm al-Nasr ležící na severu Pásma Gazy. Vesnice byla založena téměř před 80 lety, dlouho před založením Hamásu v roce 1988.

9. června provedly stovky ozbrojenců Hamásu ve vesnici razii. V rámci snahy teroristického hnutí Hamás vystěhovat z této oblasti obyvatele tam jeho ozbrojenci zdemolovali několik domů. Hamás tvrdí, že vesnice byla postavena nelegálně na "státem vlastněných" pozemcích.

Pokračovat v četbě článku

Woke inkvizitoři útočí na volnomyšlenkářské kacíře

napsal(a) J.B. Shurk  •  25. července 2022

Jakmile vlády normalizují cenzuru a trestání názorů, tak bude mít svoboda projevu jen omezenou dobu trvání. (Foto: iStock)

Útoky proti svobodě projevu jsou na vzestupu. Jedna britská vysoká škola nedávno vyloučila studenta za to, že vyjádřil souhlas s deportací ilegálních imigrantů, která je oficiální vládní politikou. Jedna školní rada ve státě Wisconsin minulý měsíc obvinila tři středoškoláky ze sexuálního obtěžování, protože odmítli používat v souvislosti s jedním svým spolužákem zájmeno "oni" [1]. Národní poradkyně amerického prezidenta Joea Bidena pro otázky klimatu Gina McCarthy nedávno vyzvala společnosti provozující sociální média, aby na svých online platformách cenzurovaly názory, které jsou v rozporu s Bidenovým narativem o změně klimatu.

Pokračovat v četbě článku

Proč je pro OSN jeden masakr v mešitě mnohem horší než nespočet masakrů v kostelech?

napsal(a) Raymond Ibrahim  •  19. července 2022

Velikonoční neděle, 21. dubna 2019, muslimští teroristé odpálili bomby ve třech kostelech a třech hotelech na Srí Lance; 359 lidí bylo zabito a více než 500 zraněno. Na snímku: trosky kostela Svatého Sebastiána v Negombu. (Foto: Stringer / Getty Images)

Organizace spojených národů nedávno označila 15. březen za "mezinárodní den boje proti islamofobii". Toto datum bylo vybráno, protože v tento den se udál jeden z nejhorších teroristických útoků na muslimy: 15. března 2019 ozbrojený Australan Brenton Tarrant vstoupil do dvou mešit na Novém Zélandu a zahájil palbu na neozbrojené a bezmocné muslimské věřící; 51 lidí bylo zabito a 40 zraněno.

Tato událost byla celým Západem oprávněně široce odsouzena. V reakci na tento útok OSN prohlásila, že islám potřebuje zvláštní ochranu.

Tato reakce však vyvolává velmi důležitou otázku: pokud jeden útok nemuslima na mešitu stačil k tomu, aby OSN vyhlásila 15. březen za mezinárodní den boje proti islamofobii, tak proč OSN neřeší nesčetné, často mnohem horší útoky muslimů na nemuslimská svatá místa? Proč tyto útoky nevyvolaly podobnou reakci OSN?

Pokračovat v četbě článku