Nejnovější analýzy a komentáře

Koronavirus: Evropská unie v rozkladu

napsal(a) Soeren Kern  •  1. dubna 2020

  • Členské státy EU čelící existenciální hrozbě se instinktivně vracejí k prosazování svých národních zájmů a vůbec se nesnaží pandemii Covidu-19 čelit společně. Po letech kritiky amerického prezidenta Donalda J. Trumpa za jeho politiku "America First" se evropští lídři vracejí k tomu samému nacionalismu, o kterém vždy veřejně tvrdili, že jím pohrdají.

  • Od okamžiku, kdy se Evropané zaměřili na hrozbu koronaviru, projevili zoufale málo té své velkorysé multilaterální solidarity, která byla po celá desetiletí vyhlašována po celém světě jako základ evropské jednoty. Unikátní politická metoda "měkké moci" EU, o které se říká, že je vzorem postnárodního světového řádu, se ukázala být prázdnou fikcí.

  • V posledních týdnech uzavřely členské státy EU své hranice, zakázaly vývoz nezbytného zdravotnického materiálu a odmítly poskytnout ostatním zemím humanitární pomoc. Evropská centrální banka, garant evropské jednotné měny, se zachovala s opovržením ke třetí největší ekonomice eurozóny – Itálii - v okamžiku její nejvyšší nouze. Itálie a Španělsko - členské země EU, které jsou touto pandemií nejvíce postiženy - byly ponechány ostatními členskými státy bez pomoci, aby se postaraly samy o sebe.

  • Evropská unie formovaná po dobu sedmi desetiletí se nám nyní v posledních týdnech doslova rozpadá před očima.

V posledních týdnech uzavřely členské státy EU své hranice, zakázaly vývoz nezbytného zdravotnického materiálu a odmítly poskytnout ostatním zemím humanitární pomoc. Na snímku: Nekonečná kolona kamionů na silnici poblíž Nickelsdorfu, hraničního přechodu mezi Rakouskem a Maďarskem, 18. března 2020. (Foto: Thomas Kronsteiner / Getty Images)

V souvislosti s pandemií koronaviru v Evropě - kde byla nemoc COVID-19 diagnostikována již u více než 250 000 lidí a 15 000 lidí již na tuto nemoc zemřelo - se postupně rozpadají základní pilíře Evropské unie.

Členské státy EU čelící existenciální hrozbě se instinktivně vracejí k prosazování svých národních zájmů a vůbec se nesnaží pandemii Covidu-19 čelit společně. Po letech kritiky amerického prezidenta Donalda J. Trumpa za jeho politiku "America First" se evropští lídři vracejí k tomu samému nacionalismu, o kterém vždy veřejně tvrdili, že jím pohrdají.

Od okamžiku kdy se Evropané zaměřili na hrozbu koronaviru, projevili zoufale málo té své velkorysé multilaterální solidarity, která byla po celá desetiletí vyhlašována po celém světě jako základ evropské jednoty. Unikátní politická metoda "měkké moci" EU, o které se říká, že je vzorem postnárodního světového řádu, se ukázala být prázdnou fikcí.

Pokračovat v četbě článku

Zprávě EU o integraci migrantů uniká podstata problému

napsal(a) Judith Bergman  •  27. března 2020

  • Za povšimnutí stojí, že Evropská komise přehazuje odpovědnost za integraci státních příslušníků třetích zemí výhradně na ramena jednotlivých členských zemí EU.

  • Ohromujícím aspektem této zprávy je, že trvá na tom, že úspěšná integrace lidí ze Středního východu a Afriky záleží pouze na pečlivém zajištění a naplnění jejich práv podle místních (vnitrostátních) právních předpisů a právních předpisů EU. Pokud to bude splněno, tak budou všichni žít navěky šťastně. Takový závěr popírá mnoho faktů.

  • Za prvé se zdá, že zpráva vychází z předpokladu, že země EU mají k dispozici neomezené zdroje, na to, aby se mohly starat o státní příslušníky třetích zemí. Naprosto ignoruje například to, že země, jako je Švédsko, v důsledku vysokého počtu migrantů, které přijaly, nyní čelí finančním obtížím, které ztěžují dokonce i řádnou péči o vlastní občany.

  • Za druhé, zpráva zcela ignoruje, jak špatně se projekt multikulturalismu v Evropě doposud vyvíjí a to včetně integrace lidí ze Středního východu a Afriky.

  • Srovnávací průzkum integrace imigrantů v šesti zemích... byl zpracovaný na základě 9 000 telefonních rozhovorů s migranty v Německu, Francii, Nizozemsku, Rakousku, Belgii a Švédsku. Respondenty tohoto průzkumu byli imigranti z Turecka a Maroka. Dvě třetiny dotazovaných muslimů uvedly, že náboženská pravidla jsou pro ně důležitější než zákony země, v níž žijí.

  • Agentura EU pro základní práva se rozhodla ignorovat realitu. Otázkou je, proč.

Nová zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva věnovaná integraci uprchlíků zcela ignoruje, jak špatně se projekt multikulturalismu v Evropě doposud vyvíjí a to včetně integrace lidí ze Středního východu a Afriky. (Foto: GuentherZ / Wikimedia Commons)

Agentura Evropské unie pro základní práva nedávno zveřejnila zprávu, ve které varovala Evropu před rizikem vzniku "ztracené generace" migrantů ve věku 16–24 let, kteří přišli do Evropy v letech 2015 až 2018. Zpráva se zaměřuje zejména na zkušenosti mladých lidí, kteří do Evropy přišli v letech 2015–2016, a konkrétně se soustředila na pět členských států EU s největším počtem žadatelů o azyl: Rakousko, Francii, Německo, Itálii a Švédsko. Zpráva zahrnuje také Řecko, protože je pro mnoho migrantů vstupní branou do EU.

Podle zprávy Integrace mladých uprchlíků v EU: osvědčené postupy a výzvy:

"Podle Eurostatu dostalo v EU od roku 2015 do roku 2018 mezinárodní ochranu 1,9 milionu migrantů, kteří buď dostali status uprchlíka, nebo jim byla přiznána doplňková ochrana, nebo obdrželi povolení k pobytu z humanitárních důvodů. Více než 80 % těchto lidí bylo mladších 34 let..."

Podle zprávy také:

Pokračovat v četbě článku

Konec Evropské unie?

napsal(a) Judith Bergman  •  26. března 2020

  • Když je celý kontinent zasažen vysoce nakažlivou virovou epidemií, je solidarita najednou daleko složitější otázkou. Každá země nevyhnutelně zvažuje, zda si může dovolit poslat do zahraničí roušky, respirátory a ochranné pomůcky, které by mohla potřebovat pro své vlastní občany. Jinými slovy, každá země nejdřív zvažuje svůj vlastní národní zájem. Když o pomoc požádala Itálie, tak si členské země EU stanovily jako svou nejvyšší prioritu své vlastní zájmy. Jedná se o klasické chování samostatných států a před vznikem Evropské unie by takové chování nezpůsobilo žádné pobouření.

  • I když tento objev nemusí znamenat bezprostřední konec Evropské unie, určitě vyvolává otázky týkající se smyslu organizace, která si dává solidaritu za svůj stěžejní princip, ale opouští ji v okamžiku, kdy je nejvíce potřeba.

  • Nynější krize na řecko-tureckých hranicích ukázala, že EU je nejen neschopná, ale že se navíc chová trestuhodně: EU nechala již zahlcené Řecko, aby se samo vypořádalo s touto nejnovější migrační krizí, kterou z politických důvodů vyvolal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan... Zatímco se Evropa snaží vypořádat s epidemií koronaviru, nařídila komisařka EU pro vnitřní věci Ylva Johansson Řecku, že musí migrantům, které Erdogan dopravil na řeckou hranici, umožnit požádat o azyl...

  • Pokud by EU schválila bezvízový styk s Turky – což znamená de facto s kýmkoliv, kdo má prostředky na koupi tureckého pasu - mohly by miliony Turků legálně vstoupit do EU a tam se pak třeba i "ztratit". EU se již nyní potýká s mnoha nevyřešenými problémy a je blízko bodu zlomu. A s Tureckem, zemí s 80 miliony lidí, kteří by takto byli do Evropy doslova pozváni, by to byla úplně jiná "Evropská" unie.

  • Erdogan už nemusí nic dělat, stačí mu jen si počkat, až mu EU s Merkelovou u kormidla splní všechna jeho přání."

Když v zemi vypukla epidemie koronaviru, tak Itálie požádala EU o zaslání zdravotnického materiálu - a nedostala nic. Kromě toho Německo a Francie dokonce zakázaly nebo omezily vývoz roušek, respirátorů a jiných ochranných prostředků. Na snímku: Pracovníci dezinfekčního týmu ve stanu nové polní nemocnice v Cremoně, 20. března 2020. Tato nemocnice je finančně podporována americkou křesťanskou evangelikální neziskovou organizací "Samaritan's Purse". (Foto Miguel Medina / AFP via Getty Images)

Po vypuknutí epidemie koronaviru se Italové dozvěděli důležitou věc, totiž že se ostatní členské země EU neřídí krásnými hesly Evropské unie – a už vůbec ne solidaritou.

Solidarita je údajně základním principem Evropské unie. Je zakotvena v klíčových unijních smlouvách a EU ji označuje za jeden ze svých cílů. Podle článku 222 Smlouvy o fungování EU, jedné ze dvou hlavních smluv EU:

"Pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, jednají Unie a její členské státy společně v duchu solidarity. Unie uvede do pohotovosti veškeré nástroje, které má k dispozici... aby poskytla členskému státu pomoc na jeho území v případě přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, pokud o to požádají jeho politické orgány."

Pokračovat v četbě článku

V Evropě řádí koronavirus

napsal(a) Guy Millière  •  24. března 2020

  • Italské zdravotnictví je v hrozně špatném stavu. Tak obrovskou krizi nikdo nečekal a najevo vyšel katastrofální nedostatek jednotek intenzivní péče. V Itálii připadá 2,62 nemocničního lůžka pro akutní péči na 1 000 obyvatel (v Německu je to 6,06 na 1 000 obyvatel). Italské zdravotnictví je plně řízeno italskou vládou... Veřejné nemocnice se všeobecně potýkají s chronickým nedostatkem všeho, ale v případě výjimečné krize je zdravotnická péče více méně na příděl, což si vynucuje strašlivá rozhodnutí.

  • Italská vláda doufala, že jí EU pomůže, ale ani EU ani ostatní členské státy jí vůbec žádnou podporu nenabídly... Přezíravý postoj vedení EU i ostatních členských zemí EU se zdá být diktován strachem z toho, že by se tyto země mohly samy ocitnout ve stejně katastrofální situaci, jako je Itálie.

  • Populace ve všech evropských zemích stárne a žádná členská země EU se tímto nebezpečím, kterému Evropa čelí, zatím neobtěžovala vážně zabývat.

Italské zdravotnictví dospělo do stavu téměř úplného kolapsu. K 18. březnu 2020 bylo v Itálii koronavirem infikováno 31 506 lidí; z nichž 2 503 lidí zemřelo. Tato čísla každodenně rostou. Nemocnice jsou zahlceny pacienty. A lékaři jsou nyní nuceni se rozhodovat, kterého pacienta se pokusí zachránit a kterého již ne. Na snímku: Zdravotníci ošetřují pacienta v provizorním oddělení nemocnice v Brescii v Itálii, 13. března 2020. (Foto: Miguel Medina / AFP via Getty Images)

Italské zdravotnictví dospělo do stavu téměř úplného kolapsu. K 18. březnu 2020 bylo v Itálii koronavirem infikováno 31 506 lidí; z nichž 2 503 lidí zemřelo. Tato čísla každodenně rostou. Nemocnice jsou zahlceny pacienty. A lékaři jsou nyní nuceni se rozhodovat, kterého pacienta se pokusí zachránit a kterého již ne.

Normální život v zemi se téměř úplně zastavil. Mnoho firem a podniků je teď buď zavřených, nebo funguje jen částečně. Ve věznicích se vzbouřili vězni. Úřady v Itálii nařídily milionům lidí, aby se drželi doma a vycházeli ven jen za účelem nákupu potravin. Většina obchodů je zavřená. Všechna veřejná shromáždění jsou zakázána, dokonce i pohřby. Italská velkoměsta vypadají jako města duchů.

Žádná jiná západní země nebyla pandemií koronaviru zasažena tak silně jako Itálie. A my se ptáme - proč?

Pokračovat v četbě článku

Zavírá EU konečně své hranice?

napsal(a) Soeren Kern  •  21. března 2020

  • Migranty, které Erdogan nechal dopravit na řecko-tureckou hranici, není už ochotné přijmout dokonce ani Německo.

  • "Děkuji Řecku za to, že je "aspidou" Evropy (řecky "štítem")." — Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, 3. března 2020.

  • Zdá se, že přední představitelé EU vyjadřují "solidaritu" s Řeckem jenom proto, že nemají jinou možnost a spoléhají se jen na to, že Řecko bude s přívalem migrantů bojovat.

  • I když se EU podaří vyřešit problémy s Erdoganem, což je nejisté a bylo by to stejně jen dočasné řešení, základní problém EU nezmizí: Dokud si migranti budou myslet, že na ně v Evropě čeká lepší budoucnost, tak mohou země EU se štědrými sociálními dávkami, které byly k migrantům dosud tak velmi vstřícné, očekávat, že se migranti budou dále pokoušet překročit hranice EU.

Od 27. února 2020 vypravují turecké úřady autobusy plné migrantů - převážně mladých mužů z Afghánistánu a Íránu - na tureckou hranici s Řeckem. Na snímku: 7. března 2020. Maskovaní migranti hází kamení na řeckou pohraniční stráž u hraničního přechodu Pazarkulke nedaleko města Edirne. (Foto Burak Kara / Getty Images)

27. února 2020 splnil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan své hrozby, že vyšle miliony migrantů a uprchlíků do Evropy, navzdory dohodě z roku 2016 mezi Evropou a Tureckem o jejich zadržování. Očividně usilujíce o to, aby si Evropa uvědomila, že to myslí vážně, vypravily podle různých zpráv turecké úřady autobusy plné migrantů - převážně mladých mužů z Afghánistánu a Íránu - na tureckou hranici s Řeckem.

"Spolu s mými kolegy jsme připravili plán a zavázali jsme se zajistit pro uprchlíky z našeho města zadarmo přepravu autobusy do pohraničního města Edirne," uvedl Tanju Özcan, starosta města Bolu v severním Turecku, vzdáleném 550 km od hranice s Řeckem. "Uprchlíci, kteří chtějí jet do Edirne, se mohou obrátit na místní úřady v Bole. Jsme připraveni jim zajistit přepravu zdarma bez ohledu na to, kolik jich bude."

Pokračovat v četbě článku

Teroristé migrující do Evropy

napsal(a) Judith Bergman  •  18. března 2020

  • "Většina teroristů z řad migrantů zapojených do zmařených nebo provedených útoků byla záměrně začleněna do přílivu migrantů některou z organizovaných teroristických skupin s cílem provádět nebo podporovat útoky v cílových zemích." — Todd Bensman: "Poučení pro zabezpečení amerických hranic vyplývající z migrace teroristů do Evropy", Centrum pro imigrační studie (Center for Immigration Studies).

  • Bensmanova zpráva nepřímo dokazuje, že tři evropské země – Maďarsko, Polsko a Česká republika – které s poukázáním na bezpečnostní rizika odmítly přijmout jakékoliv migranty, kteří přišli během migrační krize, měly pravdu.

  • Vedení Evropské unie však v této věci proti těmto třem zemím iniciovalo soudní řízení u Soudního dvora Evropské unie... Soudní rozhodnutí v této záležitosti bylo očekáváno začátkem roku 2020.

  • "Zajištění bezpečnosti našich občanů je nejdůležitějším cílem vládní politiky. Naše činy jsou diktovány zájmy polských občanů a potřebou ochrany před nekontrolovanou migrací." — Odpověď mluvčího polské vlády Piotra Mullera generálnímu advokátovi [Soudního dvora Evropské unie], agentura Reuters, 31. října 2019.

Todd Bensman, významný spolupracovník Centra pro imigrační studia (Center for Immigration Studies) specializující se na otázky národní bezpečnosti popisuje v nové zprávě rozsah, v jakém teroristé vydávající se za migranty pronikli do Evropské unie s cílem provádět tam teroristické útoky. (Foto: Elekes Andor / Wikimedia Commons)

Nová zpráva "Poučení pro zabezpečení amerických hranic vyplývající z migrace teroristů do Evropy" napsaná významným spolupracovníkem Centra pro imigrační studia (Center for Immigration Studies) Toddem Bensmanem specializujícím se na otázky národní bezpečnosti popisuje, v jakém rozsahu teroristé vydávající se za migranty pronikli do Evropské unie s cílem provádět tam teroristické útoky. Ačkoliv byla tato studie napsána především pro americkou veřejnost s cílem předejít tomu, aby se na hranicích USA děly stejné chyby jako v Evropě, je tato studie pro evropskou veřejnost nesmírně důležitá. Zejména proto, že Německo nedávno varovalo před opakováním migrační krize podobné té, k níž došlo v roce 2015. Podle Bensmana:

Pokračovat v četbě článku

Evropané jsou kvůli koronaviru pod zámkem

napsal(a) Soeren Kern  •  17. března 2020

  • Bezprecedentní omezení pohybu lidí, které bylo ještě před dvěma týdny nemyslitelné, v Evropě téměř zastavilo každodenní ruch.

  • "Musíme být připraveni na to, že Evropa bude touto epidemií zasažena tvrdě, že bude zasažena ještě tvrději než Čína a že se s tímto problémem budeme potýkat měsíce." — Rakouský kancléř Sebastian Kurz.

  • "Ale ta čísla raketově rostou a to je alarmující." — Rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Ve Španělsku vláda vyhlásila celostátní stav nouze, který účinně uvrhl do karantény všech 46 milionů Španělů. Všechny cesty, které nejsou nezbytně nutné, byly zakázány. Občané by se měli - s výjimkou naléhavých případů a nákupu potravin a léků – zdržovat doma. Na snímku: Taxík jedoucí v Barceloně 14. března 2020 po opuštěné dálnici pod informační tabulí s výzvou "Zastav koronavirus, zůstaň doma." (Foto: David Ramos / Getty Images)

Evropa je nyní epicentrem globální pandemie koronaviru, která zasáhla více než 45 evropských zemí. Podle údajů evropských ministerstev zdravotnictví byla tato nemoc k 14. březnu 2020 potvrzena u 42 000 lidí.

Koronavirové onemocnění - COVID-19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019) - se šíří velmi rychle: Během prvních 14 dnů měsíce března bylo v Evropě potvrzeno zhruba 40 000 případů nákazy koronavirem (95 % všech případů).

Itálie je nejvíce postiženou zemí Evropy, a dále následují Španělsko, Německo, Francie, Švýcarsko a Norsko.

V Evropě jako celku již na COVID-19 zemřelo více než 1 600 lidí – to jsou přibližně 4 % z těch, u nichž bylo toto onemocnění potvrzeno. Podle italského ministerstva zdravotnictví je v Itálii míra smrtnosti (letality) COVIDu-19 v současnosti 5,8 %.

Pokračovat v četbě článku

Koronavirus: Evropští lídři si konečně uvědomili závažnost krize

napsal(a) Soeren Kern  •  15. března 2020

  • Počet nových případů se v průměru za každých 72 hodin zdvojnásobil.

  • "V některých zemích vzrostl počet nakažených za poslední dva týdny tisíckrát... Pokud tyto země nezapojí své občany do boje proti této nemoci a nezavedou řadu opatření sociálního distancování, tak další expanzi viru nic nezabrání... Musíme změnit své chování a musíme to udělat hned teď. Naše chování musí být takové, aby se především snížilo riziko přenosu viru..." — Dr. Richard Hatchett, generální ředitel Koalice pro inovace a přípravu na epidemie.

  • "Myslím, že musíme vzít do úvahy také společenská rizika. Pokud jsem nachlazený, a přesto jdu do práce a tam si podám ruku se starším kolegou, který může trpět nějakými chronickými zdravotními problémy, tak bych během současné epidemie mohl způsobit jeho smrt. Všichni musíme přemýšlet o své vlastní odpovědnosti vůči sobě navzájem a podle toho se musíme chovat. Nemůžeme nahlížet na tuto epidemii jen z hlediska svého osobního rizika, musíme jednat kolektivně a spolupracovat..." — Dr. Richard Hatchett, generální ředitel Koalice pro inovace a přípravu na epidemie.

  • Merkelová uvedla, že hlavní prioritou její vlády je epidemii zpomalit, a tím předejít zhroucení německého zdravotnického systému.

Po měsících nečinnosti si evropští lídři konečně uvědomili závažnost a rozsah této rozvíjející se krize. Počet nových případů se v průměru za každých 72 hodin zdvojnásobil. Ke 12. březnu 2020 bylo toto onemocnění v Evropě prokázáno již u 30 000 lidí, z nichž 4 % lidí zemřeli. Na snímku: Lékařský stan u vchodu do nemocnice v Cremoně určený k předběžnému třídění pacientů. (Foto: Miguel Medina, AFP via Getty Images)

Gatestone Institute informuje, že podle výpočtů ministerstev zdravotnictví jednotlivých evropských zemí epidemie COVID-19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019) zasáhla již více než 45 zemí v Evropě, a ke 12. březnu 2020 bylo toto onemocnění prokázáno již u 30 000 lidí.

Toto onemocnění se šíří velice rychle: Jen během prvních dvanácti dnů března 2020 bylo potvrzeno více než 28 000 případů nákazy koronavirem, což bylo v tom okamžiku 93 % všech případů v Evropě. Počet nových případů se v průměru za každých 72 hodin zdvojnásobil.

Podle nejnovějších zpráv je nejhůře postiženou zemí Evropy Itálie, následovaná Španělskem, Francií a Německem. Dvanáct dalších evropských zemí zaznamenalo počet případů nákazy koronavirem v řádu stovek případů: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Spojené království, Belgie, Rakousko, Řecko, Česká republika, Finsko a Island.

Pokračovat v četbě článku

Řečtí ostrované chtějí zpět své životy

napsal(a) Burak Bekdil  •  11. března 2020

  • "Chceme zpět naše ostrovy... Chceme zpět naše životy!!!" — Slogany na plakátech a transparentech napříč severovýchodními řeckými ostrovy v Egejském moři.

  • Majitel malebné taverny... "popisuje jak tento 'uprchlický byznys', funguje"... vzdálenost mezi tureckou pevninou a ostrovem Lesbos je zde nejkratší (pouhých 8 kilometrů): "Účtují si 1 500 eur za osobu a do jednoho člunu nacpou až 60 lidí. Takže pokud vyplouvají třeba jen jednou denně, tak inkasují kolem 90 000 eur."

  • V největším táboře na ostrově Lesbos, v táboře Moria, v současné době bydlí 19 000 migrantů. Skutečná kapacita tábora Moria je přitom 2 840 osob.

  • V roce 2016 dosáhly Ankara a Brusel dohody, v níž se EU zavázala poskytnout Turecku na pomoc migrantům šest miliard eur a liberálnější vízový režim pro turecké státní příslušníky. Výměnou za to, se Turecko zavázalo, že bude migrantům bránit v překročení mořského průlivu do Řecka. Dohoda bohužel nezastavila tok uprchlíků z tureckého pobřeží. Turecko tvrdí, že dosud mu byla vyplacena jen asi třetina slíbených peněz, méně než 2 miliardy eur.

"Theloume piso ta nisia mas... Theloume piso ti zoi mas!!!" křičí slogany na plakátech napříč severovýchodními řeckými ostrovy v Egejském moři a vyzývají tak místní obyvatele, aby se zapojili do debaty o uprchlické katastrofě: "Chceme zpět naše ostrovy... Chceme zpět naše životy!!!" Na snímku: Městské divadlo v Mytilini, hlavním městě ostrova Lesbos, s protestním transparentem. (Foto: autor)

Místní obyvatelé jsou naštvaní. A migranti jsou také naštvaní. Od roku 2015 nelegálně přistály na řeckých ostrovech desítky tisíc migrantů. Někteří migranti šli dál, jiní zůstali, ale většina z nich čeká na "vyřízení svých žádostí" v naději, že budou mít příležitost se přesunout do bohatších evropských zemí jako je Německo.

"Theloume piso ta nisia mas... Theloume piso ti zoi mas!!!" křičí slogany na plakátech napříč severovýchodními řeckými ostrovy v Egejském moři a vyzývají tak místní obyvatele, aby se zapojili do debaty o uprchlické katastrofě: "Chceme zpět naše ostrovy... Chceme zpět naše životy!!!" Lesbos, ostrov v nejvýchodnějším cípu Evropy sousedící s Tureckem, je jednou z mnoha obětí - ostrov, který byl kdysi rájem.

Pokračovat v četbě článku

Koronavirus: Čínská válka proti pravdě

napsal(a) Giulio Meotti  •  10. března 2020

  • "Tato epidemie odhalila v Číně korupci, byrokracii, kontrolu informací a cenzuru." — Phillip Wu, komentátor na volné noze z Pekingu, deník The Guardian, 1. března 2020.

  • Mnozí novináři pravdivě popsali, co se děje, ale byli následně zatčeni nebo "zmizeni". Čínský komunistický režim nyní oznámil plány na vydání knihy o propuknutí této epidemie v šesti jazycích - kniha vykreslí prezidenta Si Ťin-pchinga jako "velkého vůdce", který "pečuje o blaho národa".

  • Itálie udělala fatální chybu, že důvěřovala čínskému režimu. Místo toho, aby kontrolovala všechny cestující - jak Číňany, tak Italy - vracející se z Číny hned od ledna 2020, nechala Itálie své hranice otevřené. Nyní jsou desítky tisíc Italů v karanténě...

  • To, že by současný koronavirus mohl souviset s Wu-chanským institutem virologie je považováno za bláznivou "konspirační teorii", ale okamžité čínské odmítnutí pomoci od amerických Center pro kontrolu nemocí pochopitelně vzbuzuje podezření.

"Je jasné," poznamenal čínský disident Ma Ťien, "že virus totalitní vlády [čínského prezidenta] Si Ťin-pchinga ohrožuje nejen zdraví a svobodu čínského lidu, ale i zdraví a svobodu nás všech po celém světě." Jednoho dne budeme my, obyvatelé Západu, možná mít výčitky svědomí kvůli tomu, že jsme neučinili čínský komunistický režim odpovědným za jeho chladnokrevné zločiny. (Foto: Noel Celis – Pool / Getty Images)

"Při svém současném směřování může Čína - ať už náhodou nebo úmyslně - způsobit zbytku světa značné škody," napsal publicista Daniel Henninger v časopisu Wall Street Journal 29. ledna 2020.

"Čínská komunistická vláda představuje stále větší existenciální hrozbu nejen pro své vlastní občany, ale i pro celý svět," napsal známý historik Victor Davis Hanson 20. února 2020.

Podle novin The Sunday Times:

"Podle jednoho čínského mediálního zdroje identifikovaly čínské laboratoře koncem prosince 2019 nový záhadný virus ve formě vysoce infekčního patogenu, ale bylo jim nařízeno zastavit testy, zničit vzorky a všechny zprávy o tomto objevu potlačit."

Pokračovat v četbě článku

Evropa musí Erdoganovu vydírání odolat

napsal(a) Burak Bekdil  •  8. března 2020

  • Turecko by se chtělo dočkat pokroku v rozhovorech o přijetí za řádného člena EU... Kromě toho by Erdoğan také byl hrozně rád, kdyby Západ konečně přimhouřil oči nad obrovským demokratickým deficitem jeho režimu a pomohl Turecku posílit jeho vliv nad řeckými ostrovy u tureckého pobřeží a uznal jeho nároky na naleziště zemního plynu ve východním Středomoří.

  • Erdoğan potřeboval najít nějakého protivníka, na kterého by zaútočil a obrátil tak hněv Turků proti někomu jinému. A nejlepším cílem je EU, na kterou se většina Turků dívá jak s obdivem, tak s nenávistí. Otevření tureckých hranic a nový pokus zaplavit Evropu migranty zajisté většinu Turků potěší...

  • Pokud si Evropa chce udržet svou svobodu a svrchovanost, tak se musí bránit. Musí odmítnout přijmout Erdoğanovy rukojmí... Pokud by první skupiny tohoto mini-exodu z Turecka čelily efektivní blokádě místo srdečného vítání místních obyvatel, potenciální migranti by byli od této nebezpečné cesty odrazeni. Bez pomoci EU toho může Řecko udělat jen málo...

27. února 2020 stiskla turecká vláda červené tlačítko a tím splnila hrozbu prezidenta Erdoğana: Miliony migrantů se nyní mohou dát na cestu do Evropy. Turecké hraniční brány jsou otevřené. Na snímku: Migranti se 4. března 2020 pokoušejí povalit řecký hraniční plot u tureckého města Edirne a vstoupit do Řecka. (Foto: Bulent Kilic / AFP via Getty Images)

Turecký islamistický autokrat, prezident Recep Tayyip Erdoğan, již několikrát Evropě vyhrožoval, že "jí pošle miliony uprchlíků". Turecko by se chtělo dočkat pokroku v rozhovorech o přijetí za řádného člena Evropské unie. V současné době se tato jednání ale úplně zasekla. Erdogan by také rád viděl, aby Západ - to znamená EU, Spojené státy a celé NATO - podpořil jeho sen rozšířit Turecko do severozápadní Sýrie.

Vzhledem k tomu, že nedávno byli v Sýrii v důsledku přímého ruského zásahu zabiti turečtí vojáci, je pravděpodobné, že podpora, kterou Erdoğan hledá, přímo i nepřímo, je "podpora spojence a člena NATO proti ruské agresi." Kromě toho by Erdoğan také byl hrozně rád, kdyby Západ konečně přimhouřil oči nad obrovským demokratickým deficitem jeho režimu a pomohl Turecku posílit jeho vliv nad řeckými ostrovy u tureckého pobřeží a uznal jeho nároky na naleziště zemního plynu ve východním Středomoří.

Pokračovat v četbě článku

Řecká migrační krize: "Sud střelného prachu před výbuchem"

napsal(a) Soeren Kern  •  3. března 2020

  • "Místním lidem je ničen majetek, jsou zabíjeny jejich ovce a kozy, a jsou vykrádány jejich domovy. Před několika lety, když bylo na našem ostrově 5 000 migrantů, tak se nám tehdejší situace vůbec nezamlouvala. Ale nyní máme pocit, že se to úřadům všechno naprosto vymklo z rukou." — Nikos Trakellis, lídr komunity ve městě Moria na ostrově Lesbos.

  • "Bojím se o bezpečnost našich lidí, obyvatel ostrova Lesbos. Zlepšení situace vyžaduje, aby byla většina uprchlíků přemístěna na řeckou pevninu a aby z Turecka již nikdo nepřiplouval. Pokud se to nestane, bude to katastrofa." — Kostas Moutzouris, regionální guvernér Severní Egejské oblasti.

  • Řečtí činitelé jsou přesvědčeni, že Erdoğan osobně řídí migrační toky do Řecka, jak se mu líbí, jen aby z Evropské unie vyždímal co nejvíce peněz a další politické ústupky.

  • Turecko, které v současné době poskytuje útočiště téměř čtyřem milionům syrských uprchlíků, prohlásilo, že nový příliv uprchlíků již nezvládne a opakovaně vyhrožuje, že opět otevře stavidla masové migraci do Evropy.

Plán řecké vlády na vybudování nových táborů pro migranty na pěti ostrovech v Egejském moři vyvolal zuřivý odpor místních obyvatel, kteří se obávají, že nová zařízení povzbudí další příliv masové migrace z Afriky, Asie a Středního východu. Na snímku: Pořádková policie čelí 26. února 2020 místním obyvatelům, kteří protestují proti stavbě nového tábora pro migranty. (Foto: Aris Messinis / AFP via Getty Images)

Plán řecké vlády na vybudování nových táborů pro migranty na pěti ostrovech v Egejském moři vyvolal zuřivý odpor místních obyvatel, kteří se obávají, že nová zařízení povzbudí další masovou vlnu migrantů z Afriky, Asie a Středního východu.

Řecká vláda tvrdí, že nové tábory, které mají být zprovozněny nejpozději v červenci 2020, zmírní zoufalé přeplnění ve stávajících táborech, které byly ostře kritizovány mezinárodní komunitou. Místní obyvatelé požadují, aby byli migranti převezeni do táborů na řecké pevnině.

25. února 2020 zabránilo více než 500 místních obyvatel stavebním dělníkům v přístupu k místu plánované výstavby nového tábora u městečka Mantamados na ostrově Lesbos. Pořádková policie použila k rozptýlení davu slzný plyn a omračující granáty.

Pokračovat v četbě článku

Koronavirus: Smrt doktora Li Wen-lianga otřásla Čínou

napsal(a) Gordon G. Chang  •  1. března 2020

  • Epidemie, která teď v zemi řádí, by se ale naopak mohla stát čínským "Černobylem", utajenou katastrofou, která nakonec povede k pádu celého režimu.

  • Mnoho analytiků očekává, že Peking se pokusí svou ekonomiku stimulovat, ale stimulace může fungovat jen tehdy, pokud existuje základní ekonomická aktivita. Pokud se velká část čínské ekonomiky zastaví, tak nebude co stimulovat. Skomírající ekonomika by pak mohla být existenční krizí režimu, jehož legitimita je primárně založena na neustálém zvyšování prosperity země.

  • Odvážnost těchto požadavků ukazuje, že díky vypuknutí epidemie koronaviru čínský lid začíná ztrácet strach z prezidenta Si Ťin-pchinga a Komunistické strany Číny. Kevin Rudd a čínští propagandisté jsou přesvědčeni, že strana tuto krizi zvládne, ale když se lidé strany již nebojí, může se stát cokoliv.

  • "Nevzdáme se, dokud nám to nevysvětlí," řekla Lu Šu-jün, matka lékaře Li Wen-lianga, která se chce dozvědět, proč jejího syna wu-chanská policie obtěžovala, zatímco se snažil zachraňovat pacienty.

Li Wen-liang dostal s dalšími sedmi lékaři oficiální důtku za to, že v prosinci 2019 upozornil na nebezpečí vypuknutí epidemie. Doktor Li Wen-liang byl obviněn z "šíření falešných zpráv" a "narušení společenského pořádku" a za své statečné úsilí byl krátce zadržen a vyslýchán. Na snímku: Pietní akce za lékaře Li Wen-lianga 7. února 2020 v Hongkongu. (Foto: Anthony Kwan / Getty Images)

Když se lidé ve středočínském městě Wu-chanu dozvěděli, že 7. února 2020 doktor Li Wen-liang zemřel na komplikace způsobené koronavirem, tak navzdory přísné karanténě otevřeli svá okna dokořán a plakali. Ostatní se vydali do ulic a pískali na píšťalky na počest "whistleblowera" Li Wen-lianga. (Whistleblower je informátor, doslovně ovšem toto slovo označuje někoho, kdo píská na píšťalku - poznámka překladatele.) Smutek a hněv, vyjádřený v čínských ulicích, z balkonů a v sociálních médiích, dosáhl po smrti Li Wen-lianga naprosto nebývalé úrovně.

Pokračovat v četbě článku

Démonizace obhájců: Spolehlivá cesta k tyranii

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  28. února 2020

  • Řekl jsem, že pokud by prezident udělal něco zcela legálního s vedlejším motivem být znovu zvolen, tak by tento vedlejší motiv nemohl proměnit právní akt v trestný čin vedoucí k impeachmentu. Také jsem řekl, že dobrý motiv nemůže proměnit trestný čin v legální.

  • Tito právníci byli tehdy démonizováni tak, jako jsem já démonizován dnes. Já mám ovšem hroší kůži neboť jsem mnoho let obhajoval řadu kontroverzních a nepopulárních klientů a kauz. Obávám se však, že mladí právníci se od zastupování takových klientů nechají odradit z obavy před zničením své kariéry. Slýchám to často od dnešních mladých právníků i od studentů.

  • Démonizace obhájců za zastupování politicky kontroverzních klientů a kauz je spolehlivou cestou k tyranii.

Na snímku: Projev Alana Dershowitze 27. ledna 2020 v Senátu USA během zasedání ve věci impeachmentu proti prezidentu Donaldu Trumpovi. (Foto: Senátní televize via Getty Images)

Vyrostl jsem v době Mccarthismu, kdy právníci, kteří obhajovali Američany podezřelé ze sympatií ke komunismu, byli sami obviňováni z údajných provinění svých klientů. Nikdy jsem nečekal, že se tyto nekalé praktiky vrátí, ale díky samozvaným progresivistům jsou zpět.

Vystoupil jsem v Senátu jako ústavní právník proti impeachmentu, nikoli jako běžný právník pracující na plný úvazek pro prezidenta USA Donalda J. Trumpa. Jak jsem uvedl ve svých úvodních poznámkách: Nepřišel jsem za vámi jako přívrženec Donalda Trumpa, ale abych "bránil Ústavu" před zneužitím přívrženci jedné politické strany. Akademickým způsobem jsem přednesl ústavní argumenty.

Pokračovat v četbě článku

Itálie: Salviniho čeká soud za "únos" migrantů

napsal(a) Soeren Kern  •  25. února 2020

  • V září 2019 prohlásil sicilský prokurátor Carmelo Zuccaro, že obvinění Mattea Salviniho "z únosu" je "neopodstatněné", a doporučil, aby byl veškerých obvinění zproštěn. Soud v sicilské Katánii však rozhodnutí státního zástupce Zuccara zvrátil a on je nyní paradoxně povinen v trestním stíhání Salviniho pokračovat, i když ho již shledal nevinným.

  • Obvinění proti Salvinimu je zřejmě součástí politického tažení proti němu a jeho opozici vůči masové migraci. Důkaz: Ačkoli rozhodnutí zabránit ilegálním migrantům z paluby lodě Gregoretti se v červenci 2019 na Sicílii vylodit, učinil Salvini v úzké spolupráci s ostatními členy italské vlády, trestnímu stíhání čelí pouze on.

  • "Předseda vlády Conte v těchto diskusích nikdy nevyjádřil opačné stanovisko... To činí hypotézu o individuálním jednání ministra Salviniho zcela nepravděpodobnou." — Senátorka Legy Erika Stefani předložila dokumenty, které dokazují, že diskuse o osudu migrantů z lodě Gregoretti se účastnili i ostatní vládní ministři.

  • "Pokud mě zažalují, vysvětlím soudcům, že hájení hranic naší země a ochrana občanů byly mou povinností. Půjdu do soudní síně naprosto klidný, neboť budu zastupovat miliony Italů. Dělal jsem prostě to, co ode mne chtěli, abych dělal: Kontroloval jsem, kdo do Itálie vstupuje a kdo ji opouští." — Tweet bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, 12. února 2020.

  • Důsledkem právních problémů jak Trumpa, tak Salviniho je růst jejich popularity mezi voliči. Průzkumy naznačují, že pokud by se v Itálii konaly všeobecné volby nyní, tak by Lega spolu se svými konzervativními spojenci získala parlamentní většinu.

Italský Senát odhlasoval, že bývalý ministr vnitra Matteo Salvini bude zbaven parlamentní imunity, a bude tudíž čelit soudnímu stíhání za "únos", kterého se dopustil tím, že nepovolil ilegálním migrantům přistát na Sicílii, přestože sicilský prokurátor Carmelo Zuccaro v září 2019 prohlásil, že obvinění Mattea Salviniho "z únosu" je "neopodstatněné", a doporučil, aby byl veškerých obvinění zproštěn. Na snímku: Matteo Salvini (uprostřed) na lidovém shromáždění v městečku Policoro, v provincii Matera, 10. srpna 2019. (Foto: Alberto Pizzoli / AFP via Getty Images)

Italský Senát odhlasoval, že bývalý ministr vnitra Matteo Salvini bude zbaven parlamentní imunity, a bude tudíž čelit soudnímu stíhání za "únos", kterého se dopustil tím, že nepovolil ilegálním migrantům přistát na Sicílii.

Pokud bude Matteo Salvini, lídr protimigrační strany Lega (Liga), uznán vinným, tak mu hrozí zákaz výkonu politické funkce a trest až 15 let vězení. Matteo Salvini řekl, že jednal v italském národním zájmu a že obvinění proti němu jsou politicky motivovaná a jejich cílem je umlčet kritiku migrační politiky "otevřených dveří".

Podle italského práva požívají ministři imunitu vzhledem k opatřením přijatým během zastávání svého úřadu - pokud ovšem Senát neodhlasuje zrušení této ochrany. Dne 12. února 2020 rozhodl italský Senát poměrem hlasů 152 ku 76 o zrušení Salviniho imunity, poté, co senátní výbor 21. ledna 2020 toto rozhodnutí doporučil.

Pokračovat v četbě článku