Nejnovější analýzy a komentáře

Zabraňte Íránu stát se jadernou velmocí

napsal(a) Majid Rafizadeh  •  23. května 2019

  • "Díky Bohu, testy na odstředivkách IR4 a IR2M byly po 12 letech dokončeny. Dnes máme všechna data a můžeme vyrábět odstředivky v průmyslovém měřítku." – prohlásil Ali Akbar Salehi, vedoucí Íránské organizace pro atomovou energii.

  • Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) nebylo povoleno kontrolovat a monitorovat íránská vojenská zařízení, ve kterých byly jaderné aktivity s největší pravděpodobností prováděny. Mezi mnoha ústupky, které Obamova administrativa udělala íránské vládě, bylo i přijetí požadavku íránských vůdců, aby byla tato vojenská zařízení z kontrol MAAE vyjmuta.

  • V důsledku těchto ústupků mohl být jaderný výzkum prováděn ve významných íránských vojenských zařízeních, jako je například vojenský komplex Parchin nacházející se jihovýchodně od Teheránu, bez rizika inspekce.

  • Jakmile bude autoritářská, antisemitská a protiamerická vláda Íránu vlastnit jadernou bombu, nebude již nikdo schopen zabránit katastrofě.

Národní rada odporu Íránu (NCRI, The National Council of Resistance of Iran), která odhalila íránské utajené a neohlášené zařízení na obohacování uranu v Natanzu a zařízení pro výrobu těžké vody v Araku v roce 2002, nedávno potvrdila, že Írán pokračuje ve svých jaderných ambicích. Na snímku: Zařízení pro zpracování těžké vody v Araku, jižně od Teheránu. (Foto: Majid Saeedi / Getty Images)

Zastánci jaderné dohody s Íránem zjevně ignorují jaderné aktivity íránské vlády, které ohrožují globální bezpečnost stejně jako bezpečnost Izraele. Zastánci Íránu nešetří kritikou Trumpovy administrativy za zpřísnění sankcí v reakci na íránský nezákonný vzdor.

V nedávném rozhovoru v perském jazyce na televizním kanálu Channel 2, vlastněném íránským státem, dal Ali Akbar Salehi, šéf Íránské organizace pro atomovou energii, jasně najevo, že chatrná "jaderná dohoda", kterou inicioval prezident USA Barack Obama, Íránu v rozvíjení jeho jaderného programu nijak nezabránila.

Salehi se chlubil:

"Pokud budeme muset odstoupit od jaderné dohody, tak se určitě nevrátíme tam, kde jsme byli dříve... Budeme v mnohem, mnohem lepší pozici."

Pokračovat v četbě článku

Volby do Evropského parlamentu: "Právě začala bitva o Evropu"

napsal(a) Soeren Kern  •  16. května 2019

  • "Bojujeme za to, aby Evropa zůstala evropskou, s evropskými hodnotami." - Tomio Okamura, předseda strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) a místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

  • "Přátelé, dnes jsme se shromáždili, abychom podpořili svobodu a naši národní suverenitu. To je to nejcennější, co máme, protože bez národního státu není žádná demokracie. A bez demokracie není žádná svoboda... Přátelé, naše země jsou silnými národy a naše hodnoty jsou založeny na židovsko-křesťanském dědictví a na humanistické civilizaci. To se nesmí nikdy změnit. Chceme znovu získat kontrolu nad svými vlastními hranicemi. Odmítáme masovou imigraci. Nechceme být napadeni tyranskou ideologií." - Geert Wilders, předseda nizozemské Strany pro svobodu.

  • "Nicméně přátelé, opustit Evropskou unii není snadné, jak se o tom sami Britové přesvědčili. Navzdory skutečnosti, že většina lidí v Británii hlasovala pro Brexit, se britský establishment a Evropská unie předem domluvily, že nám znemožní odejít." – Janice Atkinson, britská europoslankyně a místopředsedkyně frakce v Evropském parlamentu Evropa národů a svobody (ENF).

  • "Imigrace musí být zastavena a islamistickou ideologii musíme vymýtit. Islamizace a globalizace - to jsou nové totalitní ideologie, které ohrožují evropské země." - Marine Le Pen na tiskové konferenci v Praze.

25. dubna 2019 se lídři několika evropských nacionalistických stran sešli v Praze na předvolebním shromáždění. Volby do Evropského parlamentu se budou konat 23. - 26. května 2019. Na snímku: Tomio Okamura (vlevo), předseda strany Svoboda a přímá demokracie, Marine Le Pen (uprostřed), lídryně francouzské strany Národní sdružení, a Geert Wilders (vpravo), lídr nizozemské Strany pro svobodu. (Foto: Gabriel Kuchta / Getty Images)

25. dubna 2019 se lídři několika evropských nacionalistických stran sešli na Václavském náměstí v Praze na shromáždění, které bylo součástí jejich předvolební kampaně. Volby do Evropského parlamentu se budou konat 23. - 26. května 2019.

Sponzorem shromáždění bylo Hnutí pro Evropu národů a svobody (MENF, Movement for a Europe of Nations and Freedom), celoevropské spojenectví devíti nacionalistických stran, které usilují o zastavení masové migrace a obnovení suverenity národních států Evropské unie.

Pokračovat v četbě článku

Pumové útoky roztrhaly 253 křesťanů na kusy!
Srí Lanka: islamistický teror o Velikonocích

napsal(a) Raymond Ibrahim  •  15. května 2019

  • Křesťan, který přežil útok na kostel sv. Šebestiána na Srí Lance, řekl: "Jsme mírumilovná maloměstská komunita, nikdy jsme nikomu neublížili, a nevíme, odkud tato strašná nenávist přichází. Krev zalila naše město a všude leží mrtvá těla... Poslední tři roky pozorujeme, jak se mezi místními muslimy rozmáhají extremistické myšlenky – a my nevíme proč. Znám mnoho dobrých muslimů, ale je tu také hodně lidí, kteří nás křesťany nenávidí a to tady nikdy předtím nebylo. To se za poslední tři roky hodně změnilo."

  • V Egyptě uskutečnili islámští teroristé pumové atentáty ve dvou kostelech koptských křesťanů během bohoslužeb na Květnou neděli roku 2017, na začátku velikonočního týdne. Tehdy zahynulo 50 lidí a 120 lidí bylo zraněno. Na Velikonoční neděli 2016 se v Láhauru v Pákistánu odpálil islámský sebevrah u vchodu do veřejného parku, ve kterém mnoho křesťanů oslavovalo Velikonoce. Zavražděno tam bylo více než 70 lidí - většinou žen a dětí - a téměř 400 lidí bylo zraněno. V roce 2012 zaútočili na Velikonoční neděli islámští teroristé na kostel v Nigérii a zavraždili nejméně 50 věřících.

  • Teroristický útok na Srí Lance na Velikonoční neděli 21. dubna 2019 předčil v počtu obětí všechny předchozí muslimské útoky na křesťany v době Velikonoc. Připomíná nám, že i když je Islámský stát nyní na Blízkém východě na ústupu, tak se tato ideologie naplněná nenávistí, ke které se ISIS a podobně smýšlející muslimové hlásí, pořád rychle šíří po celém světě a nachází stále nové rekruty a stále nové oběti.

Na snímku: Kostel sv. Šebestiána ve městě Negombo na Srí Lance po pumovém útoku během mše na Velikonoční neděli. 21. dubna 2019 byly zasaženy tři kostely a čtyři hotely koordinovanými pumovými útoky, při nichž islámští teroristé zavraždili přibližně 253 lidí. (Foto: Stringer / Getty Images)

Na Velikonoční neděli 21. dubna 2019 provedli islámští teroristé koordinované pumové útoky na křesťany na Srí Lance; zahynulo přibližně 253 lidí a stovky dalších lidí byly zraněny.

Celkem proběhlo osm samostatných pumových útoků, z nichž nejméně dva byly sebevražedné atentáty. Cílem byly tři kostely během sváteční mše na Velikonoční neděli a čtyři luxusní hotely plné turistů na velikonoční dovolené. Jeden výbuch se stal v obytném domě, kde byli během bezpečnostní operace zabiti tři policisté.

Mezi zabitými bylo nejméně 39 cizinců - včetně občanů Spojených států, Británie, Austrálie, Japonska, Dánska a Portugalska.

Nejvíce lidí zahynulo v důsledku tří pumových útoků ve srílanských kostelech - v katolickém kostele sv. Šebestiána ve městě Negombo, v katolickém kostele sv. Antonína v hlavním městě Srí Lanky Kolombu, a v evangelickém kostele Zion.

Pokračovat v četbě článku

Likvidace křesťanů a jejich způsobu života: Kde je rozhořčení Západu?
Katastrofa se setkává s lhostejností

napsal(a) Giulio Meotti  •  12. května 2019

  • Islámští extremisté pochopili, že Západ se jim nijak nechystá bránit v brutálním pronásledování křesťanů. Je to, jako by zde díky našemu mlčení nevědomě existoval překvapivý souhlas s etnickými čistkami Islámského státu, jejichž hlavním cílem je likvidace křesťanů.

  • "Náboženská svoboda, základní hodnota západní civilizace, je ve velkých oblastech světa likvidována. Západ ale tuto náboženskou válku krátkozrace popírá, a odvrací svůj pohled..." - Melanie Phillips, britská novinářka, deník The Times, 17. listopadu 2014.

  • Vévoda z Cambridge, princ William, právě navštívil muslimy, kteří přežili útoky na mešity v Christchurchi na Novém Zélandu. Proč stejný soucit nedonutil britskou královskou rodinu k tomu, aby se princ William před návratem do Anglie zastavil také na Srí Lance, bývalé britské kolonii, a setkal se tam s přeživšími křesťany?

  • Prosba dcer Asie Bibi, aby pomohl jejich matce, se setkala s hluchým mlčením Západu. Spojené království odmítlo této pronásledované pákistánské křesťanské rodině poskytnout azyl.

Srí Lanka po džihádistickém masakru nejsou jen srdcervoucí zástupy plačících matek a dlouhé řady malých rakví. Události na Srí Lance nám bohužel také hodně vypovídají o deprimující zbabělosti Západu. Foto: Pohřeb jedné oběti útoku na Velikonoční neděli 21. dubna 2019 na Srí Lance. (Foto: Carl Court / Getty Images)

"Kde je solidarita s křesťany na Srí Lance?" zeptal se britský učenec a muslim Rakib Ehsan.

"Rozdíly v tónu a povaze odsouzení teroristických útoků v Christchurchi a na Srí Lance jsou zarážející. Po teroristických událostech v Christchurchi, nikdo neváhal označit náboženské pozadí obětí a směřovat emoce a náklonnost směrem k muslimské komunitě. Politici neměli žádný problém označit události v Christchurchi za terorismus."

"Ve většině reakcí na útoky na Srí Lance se slova 'terorismus' a 'křesťanství' neobjevily pohromadě."

"Je zřejmé, že nejde jen o jasnou neochotu specifikovat náboženské pozadí křesťanů, kteří byli zabiti na Srí Lance, ale také o absenci upřímné solidarity s křesťanskými komunitami po celém světě, které nadále trpí vážnými formami pronásledování na základě jejich víry."

Pokračovat v četbě článku

Řecko: "No-go" zóna v Aténách?

napsal(a) Maria Polizoidou  •  11. května 2019

  • "V téhle čtvrti najdete ... čety, roty, prapory, a kalašnikovy. A já už nevím, jestli my, jako policejní sbor, máme ještě vůbec politický mandát tuto čtvrť vyčistit. Je to teď už asi práce spíš pro armádu." - Stavros Balaskas, víceprezident Řecké federace policistů, 6. dubna 2019.

  • "... v Exarchii je nyní příliš mnoho ilegálních imigrantů, kteří obchodují s drogami a pašují zbraně... v podstatě mají teď celou Exarchii pod kontrolou." - řekl 8. dubna 2019 Michalis Chrysochoidis, bývalý řecký ministr veřejného pořádku a ochrany občanů, který v roce 2002 úspěšně zničil domácí teroristickou organizaci "17. listopad".

  • Tyto skupiny, které páchají trestnou činnost a terorizují místní obyvatele, ve skutečnosti v Exarchii vytvořily "no-go zónu", do které se bojí vstoupit i policie.

Podle Stavrose Balaskase, viceprezidenta Řecké federace policistů mají anarchistické gangy v aténské čtvrti Exarchia "čety, roty, prapory, a kalašnikovy. A já už nevím, jestli my, jako policejní sbor, máme ještě vůbec politický mandát tuto čtvrť vyčistit. Je to teď už asi práce spíš pro armádu." Na snímku: Ulice v Exarchii po nepokojích v prosinci 2008. (Foto: Xenos2008 / Wikimedia Commons)

Rostoucí problém v Řecku se dostal do povědomí veřejnosti 4. dubna 2019 kvůli útoku na Pobřežní stráž během drogové razie v Aténách. Někteří oponenti vlády, která je pod taktovkou krajně levicové Syrizy, připisují čilý obchod s drogami nebezpečnému spojenectví mezi řeckými politickými anarchisty a ilegálními imigranty. Anarchisté se v Řecku hlásí ke "krajní levici". Podle agentury Reuters:

"Mnoho samozvaných anarchistů - z řeckého slova 'anarchia' neboli bezvládí - o sobě říká, že jsou pacifističtí, ale některé skupiny anarchistů nemají s použitím násilí problém. Podle úředníků, anarchistů a soudních svědectví vyvolalo v Řecku šest let ekonomické recese novou vlnu levicové bojovnosti."

Pokračovat v četbě článku

Velká Británie: Radikální muslimové jsou vítáni, pronásledovaní křesťané vítáni nejsou

napsal(a) Raymond Ibrahim  •  8. května 2019

  • Zamítnutím žádosti o azyl muže, který konvertoval od islámu ke křesťanství a jeho vynuceným návratem zpět do Íránu, ho britská vláda účinně odsuzuje k smrti.

  • "Ze 4 850 syrských uprchlíků přijatých ministerstvem vnitra v roce 2017 k přesídlení do Británie bylo pouze jedenáct křesťanů, což představuje pouze 0,2 % všech syrských uprchlíků přijatých Spojeným královstvím." - Fond Barnabas.

  • Ve stejné době zároveň povolilo ministerstvo vnitra pákistánskému klerikovi Syedovi Muzaffarovi Shah Qadrimu, který je považován za extremistu a je zakázán i ve svém rodném Pákistánu, aby přijel a přednášel v britských mešitách.

  • "Je neuvěřitelné, že zatímco Spojené království vítá islamisty pronásledující křesťany, říká perzekuovaným křesťanům z regionů kolébky křesťanství, že "v hostinci pro ně není místo"... Je to rozhodně vážný systémový problém, když islamističtí lídři, kteří schvalují pronásledování křesťanů, mají při žádostech o víza zelenou, zatímco víza pro krátkodobé pobyty ve Spojeném království křesťanským představitelům, jejichž věřící čelí genocidě, jsou zamítána. Je to velmi vážný problém, který si musí britské ministerstvo vnitra uvědomit a musí ho napravit." - Dr. Martin Parsons, Fond Barnabas.

Zamítnutím žádosti o azyl muže, který konvertoval od islámu ke křesťanství a jeho vynuceným návratem zpět do Íránu, ho britská vláda účinně odsuzuje k smrti. (Foto: iStock)

Ve dvou nesouvisejících případech odmítlo Spojené království poskytnout azyl dvěma pronásledovaným křesťanům a odůvodnilo to bizarní citací Bible a Ježíše. Křesťané - muž a žena - jsou bývalí muslimové, kteří hledali azyl mimo Íránskou islámskou republiku –Írán je v perzekuci křesťanů devátá nejhorší země na světě - zejména těch, původně muslimů, kteří konvertovali ke křesťanství.

Pokračovat v četbě článku

Čínská agrese v Jihočínském moři

napsal(a) Debalina Ghoshal  •  5. května 2019

  • Když se 10. dubna 2019 shromáždili demonstranti před čínským velvyslanectvím v Manile, aby vyjádřili své rozhořčení nad čínskou námořní agresí, tak američtí a filipínští vojáci prováděli společné vojenské cvičení v Jihočínském moři, které bylo částečně zaměřeno na přípravu Filipín na "vypořádání se s případnou invazí na jakýkoliv ostrov."

  • Jakýkoliv takový posun Manily směrem k Moskvě by měl přimět Washington zintenzivnit jeho vojenskou spolupráci s Filipínami, aby zabránil čínským a ruským snahám o kontrolu bohatých přírodních zdrojů Jihočínského moře a snaze Číny převzít kontrolu nad tímto námořním sektorem.

Zvýšená čínská aktivita u Spratlyho ostrovů by měla být důvodem k poplachu ve Washingtonu. V tomto měsíci provedli američtí a filipínští vojáci společné vojenské cvičení v Jihočínském moři, které bylo částečně zaměřeno na přípravu Filipín na "vypořádání se s případnou invazí na jakýkoliv ostrov". Na snímku: Obojživelná útočná loď námořnictva USA USS Wasp (uprostřed) manévruje u filipínského pobřeží s hlídkovou pobřežní lodí BRP Ramon Alcaraz a výsadkovou lodí BRP Tarlac během námořního cvičení Balikatan, konaného 5. dubna 2019. (Foto: Námořnictvo USA, specialista komunikace 1. třídy Daniel Barker)

Dlouhodobý územní spor mezi Pekingem a Manilou o ostrov Thitu (známým také jako Pagasa), jeden ze Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři, se nedávno znovu ukázal v celé své nahotě, když bylo v jeho blízkosti zpozorováno více než 200 čínských lodí. Ostrov Thitu je kontrolován a spravován Filipínami a je obýván filipínskými civilisty a vojenským personálem. Svrchovanost nad ostrovem si nárokují Filipíny, Čína, Tchaj-wan i Vietnam.

Zvýšená čínská aktivita u Spratlyho ostrovů - i nedávná "návštěva dobré vůle" lodí ruského námořnictva na Filipínách - by měla být důvodem k poplachu ve Washingtonu.

V posledních letech se vztahy mezi Pekingem a Manilou zlepšily do té míry, že filipínský prezident Rodrigo Duterte a čínský prezident Si Ťin-pching podepsali 29 dohod o spolupráci, včetně memoranda o porozumění o společném rozvoji těžby ropy a zemního plynu v Jihočínském moři.

Pokračovat v četbě článku

Německo: Počet uvězněných imigrantů je na rekordní úrovni

napsal(a) Soeren Kern  •  2. května 2019

  • Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko měla v minulosti 114 vězeňských imámů, v současnosti jich však má pouze 25. K poklesu došlo poté, co německé úřady provedly bezpečnostní prověrky vězeňských imámů a zjistily, že 97 imámů jsou turečtí státní zaměstnanci, které platí turecká vláda. Turecko odmítlo svolit k tomu, aby byli imámové vyslechnuti německými úřady.

  • V článku s názvem "Němčina se v mnoha věznicích stává cizím jazykem", deník Berliner Morgenpost informoval o rostoucím počtu konfliktů mezi německými vězeňskými pracovníky a uvězněnými cizinci bez dobré znalosti němčiny, jejichž příčinou je vzájemná komunikační bariéra.

  • Německé úřady rovněž informují o nárůstu počtu útoků vězňů na zaměstnance věznic. Například v Severním Porýní-Vestfálsku se od roku 2016 počet útoků na vězeňský personál více než zdvojnásobil.

Důvodem přeplněných věznic a nedostatku vězeňských zaměstnanců je prudký nárůst počtu vězňů narozených v cizině. Věznice v Bádensku-Württembersku a Severním Porýní-Vestfálsku jsou v současné době ze 100% plné. Na snímku: Věznice v Remscheidu, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo. (Foto: Coltdragoon / Wikimedia Commons)

Podle nového průzkumu Ministerstva spravedlnosti prováděného v 16 německých spolkových zemích, je v současnosti v německých věznicích rekordně vysoký podíl vězňů, kteří se narodili v cizině. Zpráva uvádí, že například v Berlíně a Hamburku pochází více než 50 % vězňů ze zahraničí a s tím souvisí i nárůst počtu islamistů uvězněných v německých věznicích.

Údaje sestavené deníkem Rheinische Post ukazují, že počet vězňů narozených mimo Německo začal narůstat v roce 2015, kdy kancléřka Angela Merkelová umožnila vstoupit do Německa více než miliónu převážně neprověřených migrantů z Afriky, Asie a Středního východu.

Všechny německé spolkové země hlásily v posledních třech až pěti letech "velmi silný nárůst" počtu uvězněných cizinců a vězňů bez státní příslušnosti. Celkový celostátní součet je obtížné zjistit kvůli rozdílným metodikám, podle kterých spolkové země statistiky sestavují.

Pokračovat v četbě článku

Militarizace Si Ťin-pchingovy Číny
"Anexe" území, která Číně nikdy nepatřila

napsal(a) Gordon G. Chang  •  29. dubna 2019

  • Čínská lidová osvobozenecká armáda se rychle vyzbrojuje, a tento vývoj je alarmující. Peking vždycky tvrdil, že jeho armáda je budována pouze k obranným účelům. Čínské území však dnes žádná země neohrožuje, a tak budování armády vypadá spíše jako příprava na agresi.

  • Čínští vedoucí představitelé a to nejen Si Ťin-pching – jsou přesvědčeni, že jejich sféra vlivu by měla být mnohem větší než je dnes. Na základě jejich rétoriky se obáváme, že použijí svoje krásné nové zbraně k okupaci území, k vytlačení ostatních z mezinárodních vod a ze vzdušného prostoru.

  • Kromě toho v třicátých letech 20. století média propagovala myšlenku, že Japonsko je obklopeno nepřátelskými mocnostmi, které chtějí zabránit jeho vzestupu a expanzi. Eri Hotta v knize "Japonsko 1941: Cesta k hanbě" (Japan 1941: Countdown to Infamy) napsala, že Japonci "sami sebe přesvědčili, že jsou spíše obětí okolností než agresoři." To je přesně to, co dnes dělají Číňané.

  • Zdá se, že čínští generálové v Pekingu mají v úmyslu zopakovat jednu z největších chyb minulého století. Jejich chování je bohužel tragické.

Většina zbraní, které Čínská lidová osvobozenecká armáda nakupuje – letadlové lodě, obojživelné obrněné vozy a "neviditelné" bombardéry s technologií stealth – je určena k demonstraci síly, ne k obraně. Na obrázku: čínská letadlová loď typu 001A v roce 2017. (Foto GG001213 / Wikimedia Commons)

"Buďme připraveni k bitvě." Tak shrnuly hongkongské noviny The South China Morning Post, které stále více kopírují linii Komunistické strany Číny, a sumarizovaly tak první letošní rozkaz Si Ťin-pchinga pro Lidovou osvobozeneckou armádu (PLA). Si Ťin-pching v projevu vysílaném po celé zemi velí: "Připravte se na mohutný vojenský zápas z nových pozic."

V poslední době tento drzý čínský vůdce často vyhrožoval jak svým sousedům, tak i Spojeným státům. "Si Ťin-pching si nepohrává s myšlenkou na válku," napsal tento měsíc Victor Mair z Pensylvánské univerzity v newsletteru Jimma Fanella Red Star Rising: "On by si možná tu válku i troufl začít. Jeho způsob myšlení je nebezpečný."

Pokračovat v četbě článku

Turecko: Desetitisíce stíhaných za "urážku" Erdogana

napsal(a) Uzay Bulut  •  28. dubna 2019

  • Od roku 2014, kdy se stal Recep Tayyip Erdoğan prezidentem, bylo zahájeno 66 691 "vyšetřování za urážku", z toho 12 305 případů skončilo u soudu a "čísla stále rostou." - Yaman Akdeniz, profesor práv, Istanbul Bilgi University.

  • Ahmet Sever, mluvčí bývalého prezidenta Turecka Abdullaha Güla, napsal knihu, ve které uvedl: "Jsme konfrontováni s vládou nebo přesněji s jedním mužem, který považuje knihy za nebezpečnější než bomby."

  • Erdogan pokračuje ve dvojité hře se Západem, v rámci své již desetiletí trvající snahy o vstup Turecka do Evropské unie. Tato jeho snaha může být důvodem toho, proč jeho ministr spravedlnosti v prosinci 2018 oznámil, že představí novou strategii reformy soudnictví. EU by neměla skočit Turecku na tento průhledný trik. Namísto toho by měla požadovat, aby turecká vláda přestala stíhat nevinné lidi - včetně těch, jejichž jediným "zločinem" je to, že kritizovali Erdogana.

"Urážka prezidenta" je v Turecku trestným činem. V případě odsouzení hrozí pachatelům až čtyři roky vězení - pokud je urážka veřejná, tak je trest delší. Podle profesora práv na univerzitě Istanbul Bilgi University Yamana Akdenize bylo od roku 2014, kdy se stal Recep Tayyip Erdoğan prezidentem, zahájeno 66 691 "vyšetřování za urážku", z toho 12 305 případů skončilo u soudu a "čísla stále rostou." Na snímku: turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na shromáždění v tureckém Istanbulu 18. května 2018. (Foto: Getty Images)

Kriminalizace "urážky prezidenta" v Turecku dosáhla počátkem března 2019 nového dna, když se otec a dcera v Ankaře navzájem obvinili ze spáchání trestného činu v rámci interního rodinného sporu.

Podle profesora práv na univerzitě Istanbul Bilgi University Yamana Akdenize bylo od roku 2014, kdy se stal Recep Tayyip Erdoğan prezidentem, zahájeno 66 691 "vyšetřování za urážku", z toho 12 305 případů skončilo u soudu a "čísla stále rostou."

Özgür Aktütün, předseda Sdružení absolventů sociologie, nezávislému tureckému deníku BirGün řekl, že i když je Turecko již od dob Osmanské říše "společností donašečů", tak "je pozoruhodné, že dnes se bez whistleblowingu neodhalí už vůbec nic."

Podle článku 299 tureckého trestního zákoníku přijatého v roce 1926 je "urážka prezidenta" trestným činem. V případě odsouzení hrozí pachatelům až čtyři roky vězení - pokud je urážka veřejná, tak je trest vyšší.

Pokračovat v četbě článku

Hořící Notre-Dame a zkáza křesťanské Evropy

napsal(a) Guy Millière  •  27. dubna 2019

  • Sotva hodinu poté, co plameny začaly plápolat nad Notre-Dame - v době, kdy ještě nikdo nemohl znát příčinu požáru - přispěchaly francouzské úřady s vysvětlením, že požár vznikl v důsledku "nehody" a že "žhářství je vyloučeno." Toto prohlášení znělo stejně jako všechna oficiální prohlášení francouzské vlády po útocích ve Francii v posledním desetiletí.

  • K požáru Katedrály Notre-Dame došlo v době, kdy se znásobily útoky proti kostelům ve Francii a v Evropě. V průběhu roku 2018 bylo ve Francii napadeno více než 800 kostelů.

  • Kostely ve Francii jsou prázdné. Počet kněží klesá a kněží působící ve Francii jsou buď velmi staří, nebo pocházejí z Afriky nebo Latinské Ameriky. Dominantním náboženstvím ve Francii je nyní islám. Každoročně jsou prováděny demolice kostelů, aby uvolnily místo parkovištím nebo nákupním centrům. Mešity se staví všude a jsou plné.

Požár, který zničil velkou část Katedrály Notre-Dame v srdci Paříže, je nenapravitelnou tragédií. I když bude katedrála obnovena, již to nikdy nebude ta samá katedrála. (Foto: Veronique de Viguerie / Getty Images)

Oheň, který zničil velkou část Katedrály Notre Dame v srdci Paříže, je nenapravitelnou tragédií. I když bude katedrála obnovena, již to nikdy nebude ta samá katedrála. Vitrážová okna a hlavní architektonické prvky byly vážně poškozeny a dubové krovy střechy katedrály byly zcela zničeny. Věž, která se tyčila nad katedrálou, byla jedinečným uměleckým dílem. Byla postavena podle plánů architekta, který řídil obnovu stavby v devatenáctém století. Architekt Eugène Viollet-le-Duc založil svoji práci na dokumentech z 12. století.

Pokračovat v četbě článku

Katar: "Vlk v rouše beránčím"
Bankéř islamismu v Evropě

napsal(a) Giulio Meotti  •  23. dubna 2019

  • "Již několik let informujeme o ideologickém a náboženském pronikání z Dauhá. Prostřednictvím svých investic a finančních operací rozšiřuje Katar každý den svou proselytickou síť a způsobuje tím vážné škody evropským společnostem..." - varuje Souad Sbai, prezidentka italského centra Averroes Studies Center, která je původem z Maroka.

  • Katar financuje po celé Evropě megamešity a jeho zřejmým cílem je islamizovat evropskou [muslimskou] diasporu.

  • "[Katarské] televizní stanice produkují v angličtině rafinovanou propagandu proti nepřátelům Kataru, zahalenou do západní liberální rétoriky. Nejnovějším projektem Al-Džazíry je její kanál sociálních médií, 'AJ+', který je zaměřen na mladé, progresivní Američany. Dokumentární filmy zabývající se zločiny páchanými Izraelem, Saúdskou Arábií a administrativou Donalda Trumpa se tam střídají s nadšenými reportážemi z kampaní za práva transgender osob a emocionálními výzvami na pomoc trpícím žadatelům o azyl na jižních hranicích USA. Toto jsou pro televizní vysílání ovládané wahhábistickým režimem zdánlivě nesourodá témata... Katar je nyní největším zahraničním dárcem amerických univerzit." - říká Daniel Pipes, prezident Fóra pro Blízký východ (Middle East Forum).

Podle Souad Sbai (vlevo), prezidentky italského centra Averroes Studies Center, která je původem z Maroka, "Katar každý den rozšiřuje svou proselytickou síť a způsobuje tím vážné škody evropským společnostem, včetně Itálie." Daniel Pipes (vpravo) píše, že Katar "přímo ovlivňuje západní politiky a veřejnost... Jeho televizní stanice produkují v angličtině rafinovanou propagandu proti nepřátelům Kataru, zahalenou do západní liberální rétoriky... Katar je nyní největším zahraničním dárcem amerických univerzit." (Foto: Wikimedia Commons / Luke Ford [Pipes])

V říjnu 2018 navštívil italský ministr vnitra Matteo Salvini Katar, "energetického giganta", a pochválil jej za to, že "již není sponzorem extremismu". Opak je bohužel pravdou. Katar, "ta druhá wahhábistická země", čile pracuje nejen na svých ekonomických vztazích s Evropou, ale i na exportu své verze politického islámu.

Podle nové knihy, "Katarské dokumenty: Jak emirát financuje islám ve Francii a po celé Evropě", od francouzských novinářů, Christiana Chesnota a Georgese Malbrunota, rozdal Katar jen v Itálii na islámské projekty 22 milionů eur. Příjemcem těchto peněz byla prakticky jediná organizace - Svaz islámských komunit a organizací v Itálii (UCOII, L'Unione delle Comunità Islamiche d'Italia) - která je obviňována z blízkých vztahů s katarským oblíbencem - Muslimským bratrstvem, jehož hlásnou troubou je katarská mediální společnost Al-Džazíra vysílající z katarského hlavního města Dauhá.

Pokračovat v četbě článku

40. výročí vzniku Íránské islámské republiky

napsal(a) Majid Rafizadeh  •  20. dubna 2019

  • Ve snaze získat důvěru a loajalitu íránského lidu se ajatolláh Chomejní a jeho stoupenci snažili zpočátku vystupovat jako duchovně založení lidé, kteří netouží po politické moci.

  • Při jedné z nejhorších masových poprav politických vězňů bylo v průběhu čtyř měsíců popraveno asi 30 000 lidí včetně dětí a těhotných žen. Podle odsuzujícího memoranda amerického Kongresu "byli vězni popravováni ve skupinách, někteří masově věšeni, jiní stříleni popravčími četami. Jejich těl se režim zbavil pohřbením do masových hrobů."

  • Ještě překvapivější než netečnost Íránu vůči vládě zákona je to, že se někteří západní politici a vlády pokoušeli a stále pokoušejí vůči tomuto nelidskému režimu uplatňovat politiku appeasementu.

Íránský islamistický režim, který slaví 40. výročí svého vzniku, provádí v přepočtu na počet obyvatel nejvíce poprav na světě. Na fotografii: poprava Kurdů a dalších mužů silami íránského islamistického režimu v roce 1979. (Foto: Jahangir Razmi/Wikimedia Commons)

10. února 2019 íránský režim oficiálně oslavil 40. výročí uchvácení moci. Fundamentalistická a islamistická strana ajatolláha Rúholláha Chomejního překvapila mezinárodní společenství a íránský lid když v roce 1979 unesla revoluci. Úspěšné uchvácení moci mělo z hlediska geopolitiky značné následky.

Ačkoliv si někteří lidé byli vědomi záměrů islamistické strany, tak mnoho z nich podcenilo rozsah jejích organizačních schopností a její moci. Ve snaze získat důvěru a loajalitu íránského lidu se ajatolláh Chomejní a jeho stoupenci snažili zpočátku vystupovat jako duchovně založení lidé, kteří netouží po politické moci. Mnozí — včetně některých politických stran — také věřili, že v průběhu přechodného období se vládnoucí mulláhové vzdají veškeré získané politické moci.

Pokračovat v četbě článku

Evropské kostely - poničené, pokálené nebo podpálené

napsal(a) Raymond Ibrahim  •  15. dubna 2019

  • Jen v březnu 2019 byly poničeny nebo zapáleny čtyři kostely. Německý web PI-News to popsal takto: "V naší zemi probíhá plíživá válka proti všemu, co symbolizuje křesťanství: jsou to útoky na kříže na vrcholcích hor, na sošky svatých v kapličkách u silnic, na kostely... a nedávno dokonce i na hřbitovy."

  • V téměř každém případě útoku vandalů na kostely se úřady a média snaží identitu vandalů zatajit. V těch vzácných případech, kdy na veřejnost unikne informace, že pachatelé jsou muslimové a migranti, jsou pachatelé prezentováni jako duševně nemocní lidé.

  • "Téměř nikdo nepíše ani nemluví o narůstajícím počtu útoků na křesťanské symboly. Ve Francii i v Německu se o tomto skandálu znesvěcení a o identitě pachatelů výmluvně mlčí... Neuslyšíte ani slovo, ani sebemenší náznak, který by mohl vést k podezření, že s tím mají něco společného migranti... Pachatelům vyloučení ze společnosti nehrozí, ale ti, kdo se odváží spojovat znesvěcení křesťanských symbolů se současnou masovou imigrací do Evropy, jsou obviněni z nenávisti, nenávistných projevů a rasismu..."- PI News, 24. března 2019.

V únoru 2019 vandalové znesvětili a rozbili kříže a sochy v Katedrále Saint-Alain v Lavauru ve Francii. Paže sochy ukřižovaného Krista zkroutili do posměšné karikatury a nakonec spálili oltářní plátno. (Foto: Eutrope / Wikimedia Commons)

Mnoho kostelů v západní Evropě je nyní dennodenně cíleně poničeno, pokáleno nebo podpáleno.

Ve Francii jsou podle německého webu PI-News každý den znesvěceny v průměru dva kostely. V roce 2018 ve Francii proběhlo 1 063 útoků na kostely a křesťanské symboly jako jsou kříže, obrazy a sochy. To představuje 17% nárůst oproti roku 2017, kdy proběhlo 878 útoků. Situace se tedy výrazně zhoršuje.

V únoru a březnu proběhly ve Francii například tyto akty znesvěcení:

Pokračovat v četbě článku

Zločiny spáchané Západem na pronásledovaných menšinách na Blízkém východě

napsal(a) Judith Bergman  •  14. dubna 2019

  • Jediná připomínka, která se stále omílá, je právo teroristů z ISIS vrátit se zpět na Západ, protože jsou občany západních zemí. Skutečnými oběťmi bylo velmi mnoho lidí, a teroristé ISIS se dobrovolně a s nadšením podíleli na jejich znásilňování, mučení, stínání, topení, upalování zaživa, ukřižování nebo střílení jen tak ze sportu. Hrozné utrpení těchto obětí - Jezídů, křesťanů, Drúzů a "špatných" muslimů - však je ve veřejných debatách o návratu bojovníků ISIS málokdy zmiňováno.

  • Problém je v tom, že o skutečné oběti teroristů z Islámského státu neprojevují ti samí představitelé politického establishmentu ani zdaleka tolik obav. Zdá se, že oběti ISIS byly zcela zapomenuty.

  • V celém západním světě se politické a mediální elity denně předhánějí v předstírání toho, jak hluboce jim záleží na lidských právech, a přitom zároveň kašlou na pronásledované menšiny - včetně mnoha muslimek. Je již nejvyšší čas nazvat tuto pózu tím, čím je - morálním narcismem. Je již nejvyšší čas požadovat od našich politiků a od médií sloužících establishmentu - těch, kteří zdánlivě nikdy nepolevují ve svých prohlášeních o lidských právech, aby vymohli lidská práva pro ty, kteří tuto pomoc skutečně zoufale potřebují.

Aktivistka za lidská práva Jezídů a laureátka Nobelovy ceny míru Nadia Murad nedávno napsala: "Mojí největší noční můrou je, že pokud mezinárodní organizace nic neudělají, tak můj národ Jezídů přestane existovat." Předtím, než se jí podařilo uprchnout, byla Nadia Murad jednou z tisíců Jezídek zajatých Islámským státem a držených jako otrokyně. (Foto: Erik Valestrand / Getty Images)

V Západní Evropě odráží debata o právech vracejících se teroristů Islámského státu (ISIS) poněkud znepokojující postoje. Zdá se, že na Západě existuje obrovská starost o blaho lidí, kteří se rozhodli opustit své rodné nebo adoptované země, aby přísahali věrnost Islámskému státu (ISIS), jehož bojovníci spáchali v tomto století tolik hrůzných zločinů.

Nyní, když oddíly podporované Spojenými Státy osvobodily město Baghúz, poslední pevnost ISIS v Sýrii, a když byl ISIS v Iráku a Sýrii na hlavu poražen, se džihádisté a jejich nevěsty zřejmě touží vrátit zpět na Západ.

Zdá se, že jen málo lidí na Západě si uvědomuje, že důvodem této touhy nemusí být jen přání znovu si užívat západní pohodlí, ale že se může jednat i o příkaz ISIS. Jeden mluvčí ISIS, Abu al-Hassan al-Muhajer, nedávno "vydal nahrávku vyzývající bojovníky ve všech provinciích ISIS, aby pokračovali v džihádu a rozšiřovali své aktivity proti 'národům nevěřících' a zejména proti Spojeným státům..."

Pokračovat v četbě článku