Nejnovější analýzy a komentáře

Co se skutečně stalo ve volbách v roce 2020

napsal(a) J. Christian Adams  •  19. ledna 2022

  • K výsledku prezidentských voleb v roce 2020 přispěly dvě věci: jednak finanční injekce soukromých filantropických fondů do vládních volebních úřadů a za druhé pozastavení odsouhlasených volebních pravidel jako v nějaké banánové republice. Když se tyto dvě věci spojily, tak již k ovlivnění volebních výsledků příliš mnoho skutečných volebních podvodů ani nebylo potřeba.

  • CTCL přijalo "ZuckBucks" – Zuckerbergovu dolarovou nadílku – a s extrémní strategickou přesností nadělilo granty tisícům vládních volebních úředníků, aby jim "pomohlo" uspořádat volby v roce 2020. CTCL tak přeměnilo volební kanceláře v klíčových okrscích s velkými rezervoáry Bidenových hlasů na stroje Formule 1 zvyšující volební účast.

  • Nyní, když už se to stalo, některé státy problém řeší a zakazují poskytování soukromých finančních darů vládním volebním úřadům. A zakázat by to měly. Florida, Texas, Arizona, Georgia a Iowa zakázaly svým volebním úřadům přijímat soukromé peníze.

  • Zaměstnanci města se rozběhli od dveří ke dveřím s plnou náručí prázdných hlasovacích lístků, klepali na dveře a tlačili na lidi v jejich domovech, aby volili způsobem zcela v rozporu se státními zákony. Hlasovací lístky shromažďovali a doručovali lidé, kterým bylo před pandemií COVIDu-19 přísně zakázáno dotýkat se hlasovacích lístků někoho jiného. Volební pravidla byla znovu a znovu porušována.

K výsledku prezidentských voleb v roce 2020 přispěly dvě věci: jednak finanční injekce soukromých filantropických fondů do vládních volebních úřadů a za druhé pozastavení odsouhlasených volebních pravidel jako v nějaké banánové republice. Když se tyto dvě věci spojily, tak již k ovlivnění volebních výsledků příliš mnoho skutečných volebních podvodů ani nebylo potřeba. (Foto: iStock)

Po posledních volbách mnozí z nás doufali, že se objeví nějaký hrdina, který smete ze stolu volební podvody, jež bezpochyby vyhnaly prezidenta Donalda Trumpa z úřadu. Nějaký "Kraken". Mocná síla přírody, metafora síly, stoupající z hlubin, obnovující pravdu a řádný proces. A na rozdíl od Krakena z legend a Hollywoodu síla dobra.

Nepochopení složitých procesů a matoucích událostí během prezidentských voleb v roce 2020 zvyšuje pravděpodobnost, že se něco podobného bude opakovat. Destabilizující síly působící v roce 2020 jejich úspěch skutečně povzbudil. Osobnosti, které řídí filantropické toky peněz, které v roce 2020 dopomohly Bidenovi k vítězství, stále existují a mají v hledáčku volby, které proběhnou v polovině jeho funkčního období (tzv. midterm elections) v roce 2022. Chtějí to vše totiž zopakovat.

Pokračovat v četbě článku

Putinovo Rusko vyhrožuje válkou, pokud NATO nesplní jeho požadavky

napsal(a) Soeren Kern  •  17. ledna 2022

  • Ruské ultimátum, které fakticky vyžaduje, aby NATO spáchalo sebevraždu, je tak zjevně pobuřující a nesplnitelné, že západní analytici jsou ohledně motivů ruského prezidenta Vladimira Putina rozděleni. Někteří jsou toho názoru, že Putin klade řadu nesplnitelných požadavků jako záminku k invazi na Ukrajinu. Jiní si myslí, že se snaží Západ rozdělit a přebudovat evropskou bezpečnostní architekturu ve prospěch Ruska, ale že k tomu nedrží v ruce dost silné karty.

  • Tváří v tvář ruskému nátlaku se slabým článkem Západu zdá být Německo. Německý deník Bild 3. ledna 2022 uvedl, že Scholz hledá ve vztazích s Moskvou "nový začátek". To znepokojilo menší evropské země, které se obávají, že se Německo s Putinem dohodne za jejich zády.

  • "Ruský lídr... věří, že se mu naskytla příležitost jednat. Obává se, že se riziko vstupu Kyjeva do NATO zvýší, pokud se k moci v USA dostane... silnější lídr. Putin také ví, že Pentagon se teprve začíná přeorientovávat z protiteroristických operací na novou strategii zaměřenou na mocnosti, jako jsou Čína a Rusko." — Rebekah Koffler, americká bezpečnostní expertka narozená v Rusku.

  • Pokud k druhému ruskému útoku na Ukrajinu skutečně dojde, tak by tento útok měl Západu posloužit jako hodně opožděný signál ohledně ruských plánů na vytvoření exkluzivní sféry vlivu ve východní Evropě a snah Moskvy o uplatňování vlivu ve střední Evropě, v obranném perimetru NATO.... Bezpečnost Evropy by se dramaticky zhoršila. Zóna soupeření by se z východní Evropy přesunula do střední Evropy a do pobaltských států." — Andrew Michta, geopolitický analytik.

  • "Západ by měl na Rusko okamžitě uvalit tvrdé sankce, poskytnout Ukrajině seriózní obrannou pomoc, demonstrovat jednoznačnou podporu ukrajinské suverenitě a projevit své morální a strategické odhodlání. Současné trendy a chování Západu v minulosti však bohužel neposkytují žádný důvod k optimismu, že se 'svobodný svět' této výzvě postaví...." — Anne Pierce, americká expertka na zahraniční politiku.

  • "Zdá se, že obyvatelstvo Západu nechápe, co je v sázce. Myslí si, že se rozhoduje pouze o osudu Ukrajiny, která je zajímá ještě méně než Arménie.... Podobají se těm, kteří v roce 1939 věřili, že Hitlerovy požadavky budou omezeny na Gdaňsk. Stačí se však podívat na texty smluv navržené Moskvou, abychom pochopili, že v sázce je něco úplně jiného...." — Françoise Thom, francouzská historička.

  • "V letech 1946-7 jsme věděli, že za svobodu stojí za to zemřít a to je dnes evidentně již zapomenuto. Po Mnichovské dohodě uzavřené v roce 1938 se Západ styděl, že nechal Československo napospas Hitlerovým spárům. Dnes jsme zbaběle nechali ve štychu Ukrajinu, a neuvědomujeme si ani naši potupu, ani nebezpečí toho, že ustupujeme agresorovi. Chováme se jako Byzantinci, kteří diskutovali o pohlaví andělů, ačkoliv osmanské vojsko již útočilo na městské hradby." — Françoise Thom.

Rusko pohrozilo válkou, pokud USA a jejich spojenci v NATO nesplní – bezpodmínečně – rozsáhlé požadavky na nové bezpečnostní uspořádání v Evropě. Západní analytici jsou ohledně motivů ruského prezidenta Vladimíra Putina rozděleni. Někteří jsou toho názoru, že Putin klade řadu nesplnitelných požadavků jako záminku k invazi na Ukrajinu. Jiní si myslí, že se snaží Západ rozdělit a přebudovat evropskou bezpečnostní architekturu ve prospěch Ruska, ale že k tomu nedrží v ruce dost silné karty. (Foto: Michail Metzel / Sputnik / AFP prostřednictvím Getty Images)

Rusko pohrozilo válkou, pokud USA a jejich spojenci v NATO nesplní – bezpodmínečně – rozsáhlé požadavky na nové bezpečnostní uspořádání v Evropě.

Mezi požadavky deklarovanými ruským ministerstvem zahraničí je i to, aby USA odstranily z Evropy svůj jaderný deštník a umožnily Rusku obnovit svou sféru vlivu ve východní Evropě jako za sovětské éry.

Ruské ultimátum, které fakticky vyžaduje, aby NATO spáchalo sebevraždu, je tak zjevně pobuřující a nesplnitelné, že západní analytici jsou ohledně motivů ruského prezidenta Vladimira Putina rozděleni. Někteří jsou toho názoru, že Putin klade řadu nesplnitelných požadavků jako záminku k invazi na Ukrajinu. Jiní si myslí, že se snaží Západ rozdělit a přebudovat evropskou bezpečnostní architekturu ve prospěch Ruska, ale že k tomu nedrží v ruce dost silné karty.

Pokračovat v četbě článku

Důvěra v prezidenta

napsal(a) Lawrence Kadish  •  14. ledna 2022

Během své historie si Amerika vytrpěla mnoho, ale z její historie jasně vyplývá, že její občané nemají trpělivost s prezidentem, v něhož ztratili důvěru. (Foto: Alex Wong / Getty Images)

Výrok, že národ může přežít nepředstavitelné strádání nebo dokonce porážku na bitevním poli, ale nemůže přežít ztrátu důvěry ve svého vládce, se přisuzuje jednomu starověkému filosofovi.

Když Velká hospodářská krize zničila naděje a sny lidí po celé Americe, tak důvěru svých spoluobčanů ztratil dokonce i prezident, který po 1. světové válce zachránil Evropu před hladomorem a jenž jako ministr obchodu USA prokázal mimořádné organizační schopnosti.

Herbert Hoover při své snaze o setrvání v Bílém domě i pro druhé volební období prohrál s mužem, který Američanům vdechl naději a důvěru a především si získal důvěru té čtvrtiny národa, která byla bez práce. Franklin Delano Roosevelt získal téměř 23 milionů volebních hlasů, Herbert Hoover jich získal téměř 16 milionů. Poměr získaných hlasů volitelů byl ještě výmluvnější: 472 ku 59.

Pokračovat v četbě článku

Mezinárodní den studentstva: Oslava národní svobody, nikoli multikulturalismu

napsal(a) Josef Zbořil  •  10. ledna 2022

  • Mezinárodní den studentstva, není oslavou multikulturalismu, který odnárodňuje státy ve prospěch obvykle nějaké vzdálené, autokratické, nadnárodní autority, ale je oslavou národních svobod zastánců svobodných národů, jejichž občané se dobrovolně sjednotili.

  • Oslava Mezinárodního dne studentstva byla upozaďována nejprve v České republice, událostmi Sametové revoluce v roce 1989, poté ve světě příklonem k oslavám multikulturalismu zahraničních studentů.

  • "Před pěti lety, 17. listopadu 1939, došlo k strašlivému masakru československých studentů a profesorů nacisty – opovrženíhodné hromadné vraždě, která, jak následné události prokázaly, byla jen součástí nacistického plánu, jak navždy umlčet hlasy lidí, kteří raději uvažovali o smrti než by dopustili zničení své svobody víry a práva na výuku této víry.... Při oslavování 17. listopadu letos znovu jako Mezinárodního dne studentstva se americká mládež spojuje s mládeží všech národů milujících svobodu...." — Americký prezident Franklin D. Roosevelt, 17. listopadu 1944.

  • "Vlastenectví je všude nejpřirozenější střední stupeň, jenž vede člověka od zvířecího sobectví k obecné lásce k lidem a k humanitě vůbec." — Český filozof a "otec národa" František Palacký, 19. století.

  • "Člověčenstvo není nic nadnárodním, nýbrž demokratickou organisací národů — národů uvědomělých, kulturních." — První československý prezident Tomáš G. Masaryk, 1920.

17. listopadu 1939 německé okupační síly, které ovládaly české části Československa, uzavřely vysoké školy, zavraždily devět studentských představitelů a 1200 studentů transportovaly do koncentračního tábora Sachsenhausen. V roce 1941 byl na základě těchto událostí – díky československým studentům podporovaným exilovým prezidentem Edvardem Benešem (na snímku) – prohlášen 17. listopad "Mezinárodním dnem studentstva". (Foto: Keystone / Hulton Archive / Getty Images)

17. listopadu 1939 německé okupační síly, které ovládaly české části Československa, uzavřely vysoké školy, zavraždily devět studentských představitelů a 1200 studentů transportovaly do koncentračního tábora Sachsenhausen. V roce 1941 byl na základě těchto událostí – díky československým studentům podporovaným exilovým prezidentem Edvardem Benešem – prohlášen 17. listopad "Mezinárodním dnem studentstva".

Jeho oslava byla upozaďována nejprve v České republice událostmi Sametové revoluce v roce 1989, poté ve světě příklonem k oslavám multikulturalismu zahraničních studentů. 17. listopad je dnem oslavy boje studentů z koalice proti-fašistických Spojených národů za to, co americký prezident Franklin D. Roosevelt nazval "jejich svobodou víry a právem na výuku této víry" a měl by tak být znovu připomínán a oslavován po celém světě.

Pokračovat v četbě článku

V Bidenově Americe mají ilegální imigranti větší hodnotu než američtí vojáci

napsal(a) Chris Farrell  •  6. ledna 2022

  • Podle médií zatím rozdělené rodiny ilegálních migrantů podali přibližně 940 těchto žalob. 3. října 2019 podala organizace American Civil Liberties Union (ACLU) federální žalobu v Tucsonu v Arizoně, v níž tvrdí, že americká vláda porušila lidská práva imigrantů a hluboce traumatizovala děti, které byly odebrány rodičům po ilegálním překročení hranice USA.

  • Američtí vládní úředníci údajně vůbec netuší, kolik dalších ilegálních imigrantů se přihlásí, nebo se pokusí potenciálního finančního soudního vyrovnání zneužít. A to už vůbec nemluvíme o motivačním dopadu odměny téměř půl milionu dolarů za porušení zákona a ilegální překročení hranic USA. Deník The New York Times odhaduje, že v důsledku této politiky bylo od svých rodičů dočasně odloučeno zhruba 5500 dětí.

  • Mexické kartely, které kontrolují všechno a každého, kdo překračuje hranici USA, jsou kruté zločinecké organizace, neohlížející se na lidské životy. Svěřit jim do rukou životy svých dětí je úžasně nezodpovědné. Dotování tohoto nezákonného chování při překračování hranic prostřednictvím lidskoprávního vyrovnání financovaného americkými daňovými poplatníky do výše 1 milionu dolarů pro jednu rodinu ilegálních migrantů je extrémně pobuřující. Není divu, že Bidenova odpověď "spatra" byla reakcí zdravého rozumu a že Biden tento šílený nápad odmítl. Podle Bidena je to "blbost". Ano je to "blbost". Nyní se ale zdá, že za tuto "blbost" budou muset Američané platit jako mourovatí.

Bidenova administrativa zvažuje vyplacení odškodného ve výši 450 000 dolarů na osobu "rodinám migrantů, které byly rozděleny po svém ilegálním vstupu do Spojených států během Trumpovy vlády." Na snímku: Migranti ilegálně překračují americko-mexickou hranici, 30. dubna 2021 u města Roma v Texasu. (Foto: John Moore / Getty Images)

Bidenova administrativa zvažuje vyplacení odškodného ve výši 450 000 dolarů na osobu "rodinám migrantů, které byly rozděleny po svém ilegálním vstupu do Spojených států během Trumpovy vlády." Platby by byly součástí soudního vyrovnání, které jménem rodin ilegálních migrantů soudně vymáhá americká lidskoprávní organizace American Civil Liberties Union (ACLU). Celková výše tohoto soudního vyrovnání by údajně dosáhla nejméně jedné miliardy dolarů hrazené z peněz federálních daňových poplatníků.

4. listopadu 2021 oznámil prezident Joe Biden novinářům, že rodinám rozděleným na hranicích s Mexikem "nebude vyplaceno" žádné odškodné. Když na něho novináři naléhali, zda je možné, že by vyplacení takového odškodného povzbudilo ještě více migrantů, aby se pokusili dostat do Spojených států, tak jim Biden řekl: "Když jim budete pořád vykládat takové hlouposti, tak jo. Ale není to pravda."

Pokračovat v četbě článku

Čína buduje mohutné jaderné síly, aby se stala vojensky 'nedotknutelnou'

napsal(a) Judith Bergman  •  4. ledna 2022

  • "Explozivní růst Číny a modernizace jejích jaderných a konvenčních sil můžeme označit jako dechberoucí. Upřímně řečeno, ani slovo dechberoucí nemusí být dostatečně výstižné." — Admirál Charles Richard, velitel Strategického velitelství Spojených států, Sympozium o vesmírné a protiraketové obraně (Space and Missile Defense Symposium), 12. srpna 2021.

  • "Existuje mnoho spekulací, proč to všechno dělají. Rád bych řekl, že vlastně není vůbec důležité, proč to dělají.... Důležité je, že budují schopnost realizovat přesvědčivou jadernou strategii – to představuje poslední krok ve vybudování armády schopné vyvíjet nátlak." — Admirál Charles Richard, 12. srpna 2021.

  • Ačkoliv oficiální jadernou politikou Číny je "minimální odstrašování" a "doktrína nepoužít jaderné zbraně jako první", tak neexistuje žádný důvod, proč by mezinárodní společenství mělo těmto oficiálně deklarovaným doktrínám důvěřovat. Navzdory svému veřejnému postoji proti zbrojení ve vesmíru Čína nadále posiluje své vojenské vesmírné kapacity. Čína je všeobecně známá tím, že porušuje své sliby, o čemž svědčí mimo jiné militarizace jejích umělých ostrovů v Jihočínském moři a tvrdý zásah v Hongkongu v rozporu se smlouvou zaregistrovanou OSN.

  • "Američané by si měli uvědomit, stejně jasně jako jsme si to uvědomili my Číňané, jak mnoho jaderných zbraní si Čína skutečně potřebuje vyrobit. Měla by to být jaderná síla dostatečně silná na to, aby se USA – od armády po vládu – bály...." — Asia Times citující deník Global Times, 11. května 2020.

  • "Jejich činy jejich oficiální politiku již dlouho popírají – musíte se dívat na to, co dělají, ne na to, co říkají...." — Admirál Charles Richard, 12. srpna 2021.

Čína významně zvyšuje svůj vojenský jaderný potenciál. Hromadění jaderných zbraní Čínou je třeba vnímat v kontextu ambicí Komunistické strany Číny mít – slovy prezidenta Si Ťin-pchinga – "armádu světové úrovně" a v kontextu jejích ambicí dosáhnout globální nadvlády. Na snímku: Mezikontinentální balistické střely DF-41 schopné nést jaderné hlavice na vojenské přehlídce v Pekingu 1. října 2019. (Foto: Greg Baker / AFP prostřednictvím Getty Images)

Čína významně zvyšuje svůj vojenský jaderný potenciál. Z nedávných zpráv vyplývá, že Čína staví 120 raketových sil pro mezikontinentální balistické střely poblíž města Jü-men v provincii Kan-su, až 110 raketových sil poblíž města Cha-mi ve východní části autonomní oblasti Sin-ťiang a až 40 raketových sil v městské prefektuře Ordos v provincii Vnitřní Mongolsko. Mezikontinentální balistické střely jsou definovány jako rakety s minimálním doletem 5 500 kilometrů a jsou primárně určeny pro použití s jadernými hlavicemi.

V září 2021 napsali Matt Korda a Hans Kristensen ve zprávě pro Federaci amerických vědců o raketových silech u města Cha-mi toto: "Výstavba jaderných sil poblíž Jü-menu a Cha-mi představuje vůbec nejvýznamnější rozšiřování čínského jaderného arzenálu. Ze všech... poznatků vyplývá, že Čína buduje téměř 300 nových raketových sil."

Pokračovat v četbě článku

Vakcíny a moc

napsal(a) Chris Farrell  •  26. prosince 2021

  • Vzhledem k nechvalně známé německé historii brutální stigmatizace různých menšin je šokující a pobuřující, že německý "výzkumný ústav" a zpravodajský magazín Der Spiegel sídlící v Hamburku propadly tak ubohé zášti.

  • Ústava Spojených států amerických nemůže být kvůli nějaké nemoci nebo přírodní katastrofě jen tak "odsunuta stranou". Musíme si dát pozor na naše politiky a úředníky, kteří se snaží vykonávat moc prostřednictvím "nařízení" bez řádného hlasování a informovaného souhlasu občanů.

  • COVID-19 je vážné onemocnění, ale musíme stále opakovat, že míra uzdravení se nyní pohybuje mezi 97 a 99,75 %.

  • Musíme odolat autoritářským impulsům různých úředníků, kteří se snaží upevnit svou moc a vnutit nám svou vůli bez ohledu na ústavní procesy a záruky. Naše ústava byla navržena a ratifikována přesně pro tyto situace a slouží nám dlouhých 231 let, během nichž jsme se setkali s nesčetným množstvím mnohem závažnějších problémů, než je tento virus.

Ústava Spojených států amerických nemůže být kvůli nějaké nemoci nebo přírodní katastrofě jen tak "odsunuta stranou". Musíme si dát pozor na naše politiky a úředníky, kteří se snaží vykonávat moc prostřednictvím "nařízení" bez řádného hlasování a informovaného souhlasu občanů. Naše ústava byla navržena a ratifikována přesně pro tyto situace a slouží nám dlouhých 231 let, během nichž jsme se setkali s nesčetným množstvím výzev mnohem závažnějších, než je tento virus. (Foto: iStock)

COVID-19 je závažné onemocnění, které může skončit smrtí pacienta. Dobrou zprávou ale je, že míra uzdravení se nyní pohybuje mezi 97 % a 99,75 %. Blížíme se konci druhého roku, kdy se ještě stále potýkáme na jedné straně s neustále mutujícím virem a na straně druhé s reakcí našich zdravotnických institucí. Některé závažné otázky veřejné politiky si vyžadují naši pozornost:

Pokračovat v četbě článku

Francie: Může se novinář Éric Zemmour stát prezidentem a zachránit Francii?

napsal(a) Guy Millière  •  24. prosince 2021

  • Lídrům Republikánů Zemmour říká, že jeho návrhy jsou přesně ty, které tvořily program jejich strany v roce 1990... navrhovali uzavřít hranice, zastavit imigraci, poskytovat sociální dávky pouze Francouzům a bojovat proti sílící islamizaci země. Macronovi odpovídá, že "rozmanitost" způsobí rozpad Francie. Poznamenává, že nechce zemi uzavřít, ale zachránit před zničením a že nezavírá oči před tím, co islám představuje a čeho je schopen.

  • Na otázku o Židech zavražděných islámským teroristou v židovské škole v Toulouse Zemmour říká, že nevyčítá jejich rodinám to, že je nechali pohřbít v Izraeli a že si nemyslí, že se jejich rodiny chovaly jako "cizinci". Jednoduše zaznamenává skutečnost, že se cítí být na prvním místě Židy, na což mají podle něj právo. Zemmour říká, že koncept "velké náhrady" západního křesťanstva islámem není konspirační teorií, ale skutečností a že historické demografické údaje ukazují, že na mnoha místech byli původní obyvatelé nahrazeni etnikem, které nesdílelo stejné hodnoty jako oni poté, co importovali cizí kulturu. Zemmour dodává, že to není myšlenka sdílená pouze bílými nacionalisty, ale všemi, kdo se zajímají o historii a žijí v oblastech, které se velmi rychle mění.

  • Francie je v mimořádně vážné situaci. Ve Francii nyní existuje více než 700 "no-go zón" (Zones Urbaines Sensibles), kde vládnou etnické gangy a radikální imámové. Policie používá pro zásahy v těchto zónách výhradně policejní komanda. Šíří se nový druh nepokojů, definovaný sociology jako "bezdůvodné násilí" – násilí praktikované jenom pro potěšení ze způsobeného zranění a zabíjení. Každý den dochází ke stovkám útoků a policejní zprávy odhalují, že většinu z nich páchají "mladíci z předměstí"....

  • Nedávný průzkum ukázal, že 14 % mladých lidí ve Francii ve věku 18-30 let schvaluje motivy Patyho vraha. Průzkum provedený v listopadu 2020 ukázal, že 57 % muslimů ve Francii ve věku 18–25 let považuje právo šaría za nadřazené zákonům Republiky.... Celá francouzská města jsou nyní převážně muslimská, například Roubaix, Trappes, Sevran, Aubervilliers.... Každý rok do Francie dorazí legálně 400 000 migrantů, většinou z muslimského světa a každý rok se k nim přidávají desítky tisíc ilegálních migrantů... nově příchozí jsou mladí a jejich porodnost je mnohem vyšší než u nemuslimů. A tak probíhá výměna populace.... Pokud bude tento trend pokračovat současným tempem, stane se Francie kolem roku 2050 převážně muslimskou zemí.

  • Zemmourovi příznivci na veřejnosti jednomyslně prohlašují, že Zemmour je jediný, kdo říká pravdu: že "velká náhrada" zjevně probíhá a mohla by způsobit "smrt" té Francie, kterou znají – hrdé na svůj sekularismus, židovsko-křesťanské hodnoty a individuální svobodu.

Zemmourovi příznivci na veřejnosti jednomyslně říkají, že Zemmour je jediný, kdo říká pravdu: že "velká náhrada" zjevně probíhá a mohla by způsobit "smrt" té Francie, kterou znají – hrdé na svůj sekularismus, židovsko-křesťanské hodnoty a individuální svobodu. Na snímku: Éric Zemmour v Budapešti 24. září 2021. (Foto: Attila Kisbenedek / AFP prostřednictvím Getty Images)

16. září 2021. Nová kniha Érica Zemmoura Francie ještě neřekla své poslední slovo se okamžitě stává bestsellerem. Jeho posledních dvou knih – Sebevražda Francie (Le Suicide français) a Pět ztracených let: Kronika války civilizací (Un quinquennat pour rien) – se prodalo více než 500 000 výtisků, což je ve Francii pro literaturu faktu velký úspěch. Éric Zemmour je ale naprosto výjimečný. Všichni autoři, kteří píší o imigraci a islámu na rovinu – bez politické korektnosti – jsou celá léta médii ostrakizováni. Ne však Zemmour. Pokaždé, když dostal výpověď z některé rozhlasové nebo televizní stanice, tak jej zaměstnala jiná. Publikum jeho politicky nekorektní talk show tvoří lidé, kteří už mají politické korektnosti plné zuby. Zemmour byl nesčetněkrát pohnán před soud a musel zaplatit vysoké pokuty, které ho měly umlčet. Pokuty zaplatil, ale neumlčeli ho.

Pokračovat v četbě článku

Čína vypustila "drtič satelitů" – Americe hrozí vesmírný "Pearl Harbor"

napsal(a) Gordon G. Chang  •  22. prosince 2021

  • Satelit Š'-ťien 21 má podle společnosti China Aerospace Science and Technology Corporation "vyzkoušet technologie pro eliminaci a neutralizaci vesmírného odpadu."

  • A Peking řadí mezi "trosky a odpad" i americké satelity.

  • "Satelit Š'-ťien 21 představuje reálnou ofenzivní schopnost lovit a ničit americké satelitní systémy a je schopen učinit americkou armádu na Zemi hluchou, němou a slepou." — Brandon Weichert, autor knihy Winning Space: How America Remains a Superpower.

  • Svého času měly USA ve vesmíru dominantní postavení a američtí političtí vůdci se rozhodli vyvíjet protisatelitní zbraně jen velice zdrženlivě ze strachu, aby nerozpoutali v tomto odvětví závody.

  • Americká zdrženlivost však bohužel umožnila čínským a ruským ozbrojeným silám, aby získaly náskok v závodě o nasazení těchto nosičů jaderných zbraní, proti kterým se není možné bránit.

  • "Ministerstvo obrany USA je bohužel stále neuvěřitelně byrokratické a pomalé."

  • Byrokracie panující v Pentagonu "je také naprosto brutální."

  • Naštěstí je tu ještě Elon Musk a jeho společnost SpaceX.

Amerika nyní za Čínou zaostává ve své schopnosti ničit satelity. "Satelit Š'-ťien 21 změnil pravidla hry," řekl Brandon Weichert, který vydává on-line magazín The Weichert Report. "Satelit Š'-ťien 21 představuje reálnou ofenzivní schopnost lovit a ničit americké satelitní systémy a je schopen učinit americkou armádu na Zemi hluchou, němou a slepou." Na snímku: Vesmírná loď Šen-čou 13 startuje z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan 16. října 2021, aby dopravila tři astronauty na novou čínskou vesmírnou stanici. (Foto: Kevin Frayer / Getty Images)

24. října 2021 vypustila Čína na oběžnou dráhu svůj satelit Š'-ťien 21, jehož úkolem je podle společnosti China Aerospace Science and Technology Corporation "vyzkoušet technologie pro eliminaci a neutralizaci vesmírného odpadu."

A Peking řadí mezi "trosky a odpad" i americké satelity.

Satelit Š'-ťien 21 má robotické rameno, které lze použít k manipulaci s vesmírným "smetím" – jehož kolem Země obíhá více než 100 milionů kusů – ale také k zachycení, vyřazení z provozu, zničení a znehodnocení satelitů jiných zemí. Toto robotické rameno dělá ze satelitu Š'-ťien 21 "drtič satelitů".

Pokračovat v četbě článku

"Vracíme se do doby před 11. září – ale tentokrát je to horší"

napsal(a) Guy Millière  •  12. prosince 2021

  • Zvolení Joea Bidena prezidentem za extrémně pochybných podmínek mnoho lidí v Americe i Evropě velmi uvítalo.... Vůdci zemí nepřátelských Spojeným státům byli ještě více potěšeni. Tehdejší íránský prezident Hasan Rúhání 5. listopadu 2020 řekl: "Příští americká administrativa před íránským národem kapituluje." Prezident komunistické Číny Si Ťin-pching neřekl nic, ​​ale okamžitě zvýšil frekvenci vojenských provokací proti Tchaj-wanu, Austrálii, Indii, Filipínám a Japonsku.

  • Bidenova administrativa již od prvních dnů své existence hovořila o terorismu, ale myslela tím pouze "bílou nadvládu" a "domácí terorismus" – evidentně tím měla na mysli republikány a Američany, kteří volili Trumpa. Brzy poté následovaly ústupky islámskému terorismu. 12. února 2021 byly ze seznamu teroristických organizací ministerstva zahraničí USA vyjmuty Hútijské milice a začaly od USA přijímat humanitární pomoc. O několik týdnů později obnovily Hútijské milice své útoky na Saúdskou Arábii. 18. února byly zrušeny sankce OSN vůči Íránu, které obnovil Donald Trump a částečně byly zrušeny i ekonomické sankce. Írán vzápětí doručil rakety Hamásu, který je v květnu použil k masivnímu útoku na Izrael.

  • Pak následovala afghánská katastrofa. Bidenova administrativa – na rozdíl od Trumpovy administrativy – Tálibánu i Al-Káidě ukázala, že se nemají čeho bát. Americká média a zbytek západního světa se k podvodnému, katastrofickému a smrtícímu způsobu, jakým se Spojené státy vzdaly Afghánistánu, téměř nevyjádřila.

  • Úvodník francouzského deníku Le Monde s radostí rozebral "dlouhý seznam ponížení, které Spojené státy utrpěly." Několik evropských vůdců uvedlo, že se obávají návratu islámského terorismu do Evropy, a začali reagovat tak, jak většina evropských lídrů reagovala po celá desetiletí: politikou appeasementu vůči těm, kteří jejich země ohrožují.

  • Jedinou vyšetřovanou osobou za strategické americké selhání v Afghánistánu je zatím vyznamenaný důstojník Námořní pěchoty Spojených států amerických podplukovník Stuart Scheller, který v současné době slouží v brigádě námořní pěchoty na základně Lejeune, za porušení "náhubkového zákona", který zakazuje požadovat po vedoucích představitelích, aby se zodpovídali za své činy.

  • "Jak nazvete politickou stranu, jejíž vedoucí představitelé požadují, aby byli všichni američtí vojáci indoktrinováni ideologií, která volá po 'demontáži' Ameriky, a říká jim, že jejich přísaha bránit Ústavu USA je přísahou na obranu dokumentu, který kodifikuje 'bílou nadřazenost'?... Pro mě to jsou zrádci." — David Horowitz, spisovatel a bývalý člen Strany Černých panterů, Front Page Magazine, 14. září 2021.

Zvolení Joea Bidena prezidentem za extrémně pochybných podmínek mnoho lidí v Americe i Evropě velmi uvítalo.... Vůdci zemí nepřátelských Spojeným státům byli ještě více potěšeni. Tehdejší íránský prezident Hasan Rúhání 5. listopadu 2020 řekl: "Příští americká administrativa bude před íránským národem kapitulovat." (Foto: Anna Moneymake / Getty Images)

11. září 2001 byly USA napadeny poprvé na své pevnině od roku 1812. Téměř 3 000 lidí bylo zabito. Američané reagovali odhodlaně a důstojně a hned všude visely americké vlajky. Američané se jednomyslně shodli na tom, že tyto útoky nesmí zůstat nepotrestány. Velice rychle vyšlo najevo, že útoky provedla Al-Káida a 7. října 2001 začala americká armáda útočit na základny Al-Káidy v Afghánistánu a bojovat proti Tálibánu, který Al-Káidě poskytoval útočiště.

Pokračovat v četbě článku

Finanční útok na budoucnost USA

napsal(a) Lawrence Kadish  •  11. prosince 2021

  • Tento deficit ve výši několika biliónů dolarů by byl mnohem ničivější, než si většina Američanů dokáže vůbec představit. Fiskální deficit momentálně prosazovaný v Kongresu progresivními socialisty by nasměroval naši budoucnost vstříc katastrofickému bankrotu.

  • To ovšem může být cíl, kterého se někteří naši kongresmani snaží dosáhnout.

  • Demokratický senátor Joseph Manchin pro tiskovou agenturu Associated Press řekl, že nepodpoří ani polovinu Bidenových progresivních plánů v hodnotě několika bilionů dolarů. K jeho snaze zabránit Washingtonu v naprostém ožebračení naší země se připojila i jeho kolegyně demokratická senátorka Kyrsten Sinema.

  • Bylo by moudré, abychom udělali totéž a uznali, že fiskální deficit USA je víc než jen číslo. Je to národ ničící zbraň.

(Foto: iStock)

Pokud bude jednoho dne vedoucí pozice Ameriky ve světě jen vzdálenou vzpomínkou, tak příčinou nebude ani jaderný úder, ani příšerná pandemie a ani ochromující kybernetický útok.

Ne.

Příčinou bude smrtelná rána, kterou si zasadíme sami – příčinou bude náš fiskální deficit.

Tento deficit ve výši několika biliónů dolarů by byl mnohem ničivější, než si většina Američanů dokáže vůbec představit. Fiskální deficit momentálně prosazovaný v Kongresu progresivními socialisty by nasměroval naši budoucnost vstříc katastrofickému bankrotu. A něco takového by zničilo samotné základy našeho finančního systému, úspory každé tvrdě pracující a střádající rodiny ze střední třídy a schopnost naší země ubránit svoji demokracii.

To ovšem může být cíl, kterého se někteří naši kongresmani snaží dosáhnout.

Pokračovat v četbě článku

Hunter Biden a umění korupce

napsal(a) Peter Schweizer  •  8. prosince 2021

  • Je to ale jen další z dlouhé řady Hunterových podvodů. Nejprve byl bez jakýchkoliv odborných znalostí o Ukrajině a o obchodu s ropou a plynem jmenován do správní rady ukrajinské ropné a plynárenské společnosti Burisma, která je vyšetřována kvůli podvodům. V roce 2012 dostal velice štědrou výplatu jako partner společnosti Rosemont-Seneca Partners investující do nemovitostí, do níž vložili více než 1,5 miliardy dolarů investoři s úzkými vazbami na Komunistickou stranu Číny.

  • Je to geniální forma korupce, etická noční můra pro Bílý dům a učebnicový příklad zanedbání povinností ze strany Kongresu i médií.

  • Opravdu máme věřit, že kupující zůstanou v přísné anonymitě a že tito sběratelé umění napojení na čínskou vládu nedají Bidenově klanu nějak najevo, že jsou nejnovějšími a největšími Hunterovými obdivovateli?

  • Máme snad důvod pochybovat o tom, že výtěžek z prodeje Hunterových uměleckých výtvorů opět nějak skončí na rodinných účtech Bidenů?

  • Proč selhávají ve zkoumání toho, co je očividně zadními vrátky a způsobem, jak nasměrovat peníze prezidentovu synovi ze zahraničních zdrojů? Každý Američan, kterému záleží na transparentnosti americké vlády, by měl být pobouřen.

Syn prezidenta Joea Bidena, Hunter, se nyní vrhl do světa mezinárodního umění a začal spolupracovat s majitelem newyorské galerie Georgem Bergèsem, který propaguje a prodává díla výjimečných nových talentů. Podle Bergèse by mohly být Hunterovy obrazy u různých anonymních sběratelů umění úspěšné a mohly by se prodávat až za 500 000 dolarů za jeden obraz. Je to ale jen další z dlouhé řady Hunterových podvodů. (Foto: DNCC prostřednictvím Getty Images)

Říká se, že krása uměleckého díla tkví v oku divákově, ale že by to platilo i o korupci?

Syn prezidenta Joea Bidena, Hunter, se nyní vrhl do světa mezinárodního umění a začal spolupracovat s majitelem newyorské galerie Georgem Bergèsem, který propaguje a prodává díla výjimečných nových talentů. Podle Bergèse by mohly být Hunterovy obrazy u různých anonymních sběratelů umění úspěšné a mohly by se prodávat až za 500 000 dolarů za jeden obraz.

Pokračovat v četbě článku

Letecké údery Turecka v Sýrii a Iráku

napsal(a) Uzay Bulut  •  5. prosince 2021

  • Zdá se, že Turecko usiluje o rozšíření Islámského státu v Sýrii a Iráku.

  • Tatáž turecká vláda, která tvrdí, že v tomto regionu bojem proti Straně kurdských pracujících (PKK) bojuje proti "terorismu", již léta podporuje ISIS.

  • "To, že se ISIS stal tak rychle fungujícím státem, bylo možné převážně díky jeho vztahu s tureckým prezidentem Erdoğanem." — Dr. Mordechai Kedar, BESA Center, 11. října 2020.

  • Turecko – člen NATO – stojí zjevně na straně džihádistů.

Turecká armáda provedla 17. srpna v Iráku letecký útok na nemocnici v provincii Sindžár. V této provincii se jezídská menšina stala již v roce 2014 obětí genocidy ze strany ISIS. Nálet sestávající ze tří úderů bezpilotního letounu "zcela zničil" provizorní nemocnici ve vesnici Sekaina. Jeden lékař uvedl, že nejméně tři lidé byli zabiti a pět dalších lidí bylo zraněno. Na fotografii pořízené v hangáru v Ankaře 5. března 2021 je dron Anka. Dron je dlouhý 8,6 metru, má rozpětí křídel 17,6 metru a je součástí výzbroje turecké armády. (Foto: Adem Altan / AFP prostřednictvím Getty Images)

Od 15. srpna, kdy Tálibán násilně ovládl Afghánistán, zvýšilo Turecko své expanzivní vojenské aktivity na Blízkém východě způsobem, který významně ovlivňuje životy menšin.

Zdá se, že Turecko usiluje o rozšíření Islámského státu v Sýrii a Iráku.

Turecko dosud používalo svůj boj proti Straně kurdských pracujících (PKK) k ospravedlnění vojenské agrese, destrukce a obětí na životech pronásledovaných menšin. Mezi komunity postižené tureckými vojenskými akcemi v Iráku a Sýrii patří jezídové, asyrští křesťané a Kurdové. Jde o komunity, které se již dříve staly terčem útoků ISIS a Al-Káidy.

Turecká armáda provedla 17. srpna v Iráku letecký útok na nemocnici v provincii Sindžár. V této provincii se jezídská menšina stala obětí genocidy ze strany ISIS již v roce 2014.

Pokračovat v četbě článku

Německo: Kolínské mešity budou pravidelně veřejně svolávat muslimy k modlitbě

napsal(a) Soeren Kern  •  25. listopadu 2021

  • Město Kolín nad Rýnem, kdysi bašta křesťanství v Německu, přistoupilo na požadavky islámských organizací sponzorovaných tureckou vládou a povolilo mešitám, aby z venkovních reproduktorů začaly pravidelně vysílat svolávání muslimů k modlitbě – tzv. azán. Tento krok, zdánlivě zaměřený na podporu multikulturní rozmanitosti a začlenění muslimů do německé společnosti, ve skutečnosti představuje významný krok k normalizaci islámu v Německu. Německý multikulturalismus tímto vykročil do neznáma.

  • Kritici tvrdí, že není možné dávat rovnítko mezi veřejné svolávání muslimů k modlitbě a vyzvánění kostelních zvonů, protože muezzin hlásá absolutistická náboženská hesla jako "není boha kromě Alláha" a "Alláhu Akbar" ("Alláh je největší").

  • "Muslimská výzva k modlitbě, tzv. azán, není totéž jako vyzvánění kostelních zvonů, které je připomínkou pravidelné bohoslužby. Azán je vyznáním víry a deklarací politického islámu a byl bohužel v posledních letech v mnoha ohledech zneužit. Slova 'Alláhu Akbar' nejsou jen výzvou k modlitbě, ale stala se také bojovým pokřikem džihádistů – islamistických teroristů. — Necla Kelek, německá expertka na islám narozená v Turecku.

  • "Nejde o 'náboženskou svobodu' ani o 'rozmanitost', jak tvrdí starostka Reker. Provozovatelé mešit touží po zviditelnění. Veřejné vysílání azánu oslavují jako ukázku moci nad přilehlými čtvrtěmi." — Ahmad Mansour, izraelský Arab a expert na islám žijící v Německu.

  • "Muslimská výzva k modlitbě – volání muezzina – je nyní v Kolíně nad Rýnem povolena. Kolínská primátorka Henriette Reker to považuje za 'symbol rozmanitosti'. Pro mě je to něco úplně jiného – symbol diskriminace.... V roce 2015 jsem musela uprchnout před bangladéšskými islamisty, protože jsem veřejně islamismus kritizovala. Když v Německu z reproduktorů slyším 'Alláhu Akbar', napadá mě mnoho věcí, ale rozhodně ne rozmanitost.... Volání muezzina mi připomíná zavraždění mých šesti přátel blogerů a brutální islamistickou represi vůči menšinám.... Toto volání z reproduktorů konzervativních mešit je především ukázkou moci. Skutečnost, že město Kolín nad Rýnem nyní povoluje vysílání azánu s odkazem na toleranci, je pro mě známkou falešné tolerance." — Shammi Haque, bangladéšská novinářka žijící v německém exilu.

Město Kolín nad Rýnem, kdysi bašta křesťanství v Německu, povolilo mešitám, aby z venkovních reproduktorů začaly pravidelně vysílat svolávání muslimů k modlitbě – tzv. azán. Na snímku: Centrální mešita v Kolíně nad Rýnem. (Foto: Andreas Rentz / Getty Images)

Město Kolín nad Rýnem, kdysi bašta křesťanství v Německu, přistoupilo na požadavky islámských organizací sponzorovaných tureckou vládou a povolilo mešitám, aby z venkovních reproduktorů začaly pravidelně vysílat svolávání muslimů k modlitbě – tzv. azán (adhan). Tento krok, zdánlivě zaměřený na podporu multikulturní rozmanitosti a začlenění muslimů do německé společnosti, ve skutečnosti představuje významný krok k normalizaci islámu v Německu. Německý multikulturalismus tímto vykročil do neznáma.

Pozorovatelé se domnívají, že Kolín nad Rýnem – proslavený svou katedrálou, největším gotickým chrámem v severní Evropě – vytváří v Německu precedens a že mnohé z více než 3000 mešit v zemi budou kolínské mešity následovat a brzy budou také veřejně svolávat muslimy k modlitbě. Německá města tak budou čím dál tím více evokovat atmosféru měst islámského Blízkého východu.

Pokračovat v četbě článku

Proč Amerika financuje čínskou válečnou mašinérii?

napsal(a) Lawrence Kadish  •  22. listopadu 2021

  • A co pomohlo Číňanům k takovému technologickému pokroku?

  • Číňané... vědí, že kdysi velká demokratická země – jejíž ekonomika je oslabena koronavirem podivného původu, s multibilionovým rozpočtem, který hrozí tím, že ji uvrhne do epochálního dluhu; která se potácí pod oslabeným vedením, s armádou pokořenou tím, že jí její vrchní velitel nařídil potupný odchod z afghánského bojiště – ztratila směr.

  • Washington musí vzít rozum do hrsti a musí vytvořit vhodné a nezbytné pobídky pro podnikání, aby rozšířil naši kdysi impozantní výrobní základnu zde ve Spojených státech. Amerika má prostředky, dovednosti a zdroje, aby se mohla vrátit ke své roli supervývozce, ale k tomu je nutné, abychom dali naši ekonomiku do pořádku a zmrazili dluhový strop naší země. Ekonomika čelící hrozbě zadlužení v hodnotě mnoha bilionů dolarů nás činí zranitelnými vůči fiskálnímu kolapsu. Pokud skutečně chceme přestat financovat čínskou válečnou mašinérii, tak potřebujeme finanční disciplínu.

Ekonomika čelící hrozbě zadlužení v hodnotě mnoha bilionů dolarů nás činí zranitelnými vůči fiskálnímu kolapsu. Pokud skutečně chceme přestat financovat čínskou válečnou mašinérii, tak potřebujeme finanční disciplínu. Na snímku: Nosiče s balistickými raketami středního doletu DF-17 na vojenské přehlídce v Pekingu 1. října 2019. Tyto nosiče jsou také schopné nést hypersonické kluzáky DF-ZF. (Foto: Greg Baker / AFP prostřednictvím Getty Images)

Historikům, kteří studovali úpadek a pád velkých moderních říší, musí být v těchto dnech zle od žaludku.

Mnozí z nich zdokumentovali, jak kdysi mocná Čína ztratila na začátku 20. století svou suverenitu ve prospěch koloniálních mocností. Oslabená císařovna a pokořená čínská armáda byly smeteny z cesty koalicí evropských států a poté se Čína stala krvavou kořistí japonských generálů, jejichž vojáci cestou do Pekingu znásilňovali a masakrovali.

Západ si možná tuto "vedlejší show" 2. světové války nepamatuje a mnoho Japonců si to stále odmítá připustit, ale Číňané si to pamatují.

Pokračovat v četbě článku