Nejnovější analýzy a komentáře

Francie se řítí do katastrofy, Macrona to nezajímá

napsal Guy Millière  •  8. prosince 2018

  • Laurence Sailliet, mluvčí středopravé strany Republikánů, 27. listopadu 2018: "Francouzi si stěžují: 'Pane prezidente, nemůžeme vyjít s výplatou' a prezident odpovídá: 'Vytvoříme státní radu pro klimatické změny.' Vidíte ten propastný rozdíl?"

  • Protestující "žluté vesty" mají nyní podporu 84 % francouzského obyvatelstva. Požadují Macronovu rezignaci a okamžitou změnu vlády.

  • Jean-Yves Camus, politolog: Hnutí je vzpourou milionů lidí, kteří cítí, že jsou škrceni "likvidačním" zdaněním a nechtějí "dál dávat vládě bianco šek," když se zdá, že je vláda "neschopná omezit výdaje".

  • Evropské volby se budou konat na jaře roku 2019. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že strana Národní sdružení bude v čele, daleko před stranou La République En Marche! (Republika na pochodu!), stranou Emmanuela Macrona.

V květnu 2018 francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Francie na mnoha předměstích "prohrála boj s drogovými dealery". (Foto: Getty Images)

11. listopadu 2018 oslavil francouzský prezident Emmanuel Macron 100. výročí ukončení První světové války tím, že pozval hlavy sedmdesáti států do Paříže, a uspořádal nákladné, zbytečné a velkolepé "Fórum míru", které nic nepřineslo. Pozval také amerického prezidenta Donalda Trumpa a pak ho urazil. Macron dobře věděl, že jen před pár dny se Donald Trump definoval jako nacionalista, který je odhodlaný bránit Ameriku. Přesto se pak v pompézním projevu Macron dovolával "vlastenectví", které následně podivně definoval jako "přesný opak nacionalismu", který označil za "zradu".

Kromě toho, krátce před setkáním s prezidentem Trumpem, se Macron rozhovořil nejen o "naléhavosti" budování evropské armády, ale také zařadil Spojené státy mezi "nepřátele" Evropy. Toto nebylo poprvé, kdy Emmanuel Macron postavil zájmy Evropské unie nad zájmy své země. Ale bylo to poprvé, co zařadil Spojené státy na seznam nepřátel Evropy.

Pokračovat v četbě článku

Rozpad Francie

napsal Giulio Meotti  •  5. prosince 2018

  • V novém programu nabízí Macronova vláda ve francouzských státních školách výuku arabštiny dětem dokonce už od šesti let, údajně k usnadnění integrace.

  • Zdá se, že francouzské orgány ignorují fakt, že drtivá většina francouzských teroristů byla francouzskými občany, kteří mluvili perfektně francouzsky a na rozdíl od svých rodičů se narodili ve Francii. Byli dokonale "integrovaní". Ale odmítli jimi být.

Gérard Collomb (uprostřed), bývalý francouzský ministr vnitra a současný starosta města Lyonu, je ohledně situace ve své zemi očividně pesimistický. "Je těžké to odhadnout, ale řekl bych, že za pět let by se situace mohla stát nezvratnou. Ano, máme pět, šest let, abychom se vyhnuli nejhoršímu," řekl nedávno. (Foto: Aurelien Meunier / Getty Images)

Americký prezident Donald Trump a francouzský prezident Emmanuel Macron se jen několik dní před Trumpovou návštěvou Francie dostali do veřejného diplomatického střetu. Střet začal, když Macron v rozhlasovém rozhovoru prohlásil, že Evropa potřebuje vlastní armádu, aby se mohla chránit před USA. "Musíme se chránit před Čínou, Ruskem a dokonce i před Spojenými státy americkými," řekl Macron.

Chránit Francii před Spojenými státy? V projevu proneseném 11. listopadu 2018 při příležitosti výročí konce První světové války Macron při diplomatickém přivítání svého hosta napadl "nacionalismus". Prezident Trump se o necelé tři týdny dříve hrdě označil za "nacionalistu".

Zdá se, že Macron použil výročí příměří podepsaného v roce 1918 k tomu, aby se zapomnělo na to, co se děje ve Francii v roce 2018.

Pokračovat v četbě článku

První muslimky v americkém Kongresu oklamaly své voliče ohledně svých názorů na Izrael

napsal Soeren Kern  •  3. prosince 2018

  • Ilhan Omar, v listopadu 2012 tweetovala: "Izrael zhypnotizoval svět. Kéž Alláh lidi probudí a pomůže jim uvědomit si zlé skutky Izraele."

  • David Harsanyi, New York Post: "Je zajisté pozoruhodné, když politik označuje naše židovské spojence jako "zlé", a přitom ignoruje všechny brutální teokratické režimy v této oblasti..."

  • Komentátor Jonathan Tobin: "Vzhledem k tomu, že zde máme mnoho Židů, kteří vyjadřují pohoršení nad 'neliberálním' Izraelem, tak není žádným překvapením, že velká část amerických Židů není příliš znepokojena zvolením socialistů, kteří mají vůči židovskému státu negativní postoj a považují sionismus za rasistický."

Ilhan Abdullahi Omar (na snímku) a Rashida Harbi Tlaib budou vůbec první dvě muslimky, které zasednou v Kongresu USA. Během své kampaně kritizovala paní Omar protiizraelské bojkoty. Několik dní poté, co byla zvolena, paní Omar přiznala, že tyto bojkoty podporuje. (Fotografie: Stephen Maturen / Getty Images)

Ilhan Abdullahi Omar z Minnesoty a Rashida Harbi Tlaib z Michiganu budou vůbec první dvě muslimky, které zasednou v Kongresu USA. Většina mediálního zpravodajství od 6. listopadu 2018, kdy byly zvoleny, překypovala chválou jejich muslimské identity a jejich osobních příběhů.

Co je daleko méně známé, je to, že obě ženy oklamaly voliče ohledně svých postojů k Izraeli. Obě ženy se v době, kdy jim rostly šance na zvolení, rozhodly uvést své voliče - zejména své židovské voliče - v omyl, že mají umírněné názory na Izrael. Po svém zvolení však obě ženy své postoje změnily a nyní říkají, že jsou odhodlány podpořit sankce vůči židovskému státu.

Pokračovat v četbě článku

Proč nemohu kritizovat své náboženství?

napsal Majid Rafizadeh  •  1. prosince 2018

  • Zvenku se zdá, že jediným místem pro ty, kteří by chtěli reformovat islám, je Západ. Ale to je zřejmě příliš povrchní náhled. My všichni jsme předpokládali, že tady na Západě bude bezpečné klást otázky a islám kritizovat. Místo toho mnoho institucí na Západě využívá velice rafinované metody k umlčení kritiky islámu.

  • Čím víc budeme skrývat nebo ignorovat konstruktivní kritiku islámu, tím těžší bude provést v tomto náboženství reformy a tím jednodušší bude vítězství muslimských radikálů.

  • Důvod, proč kritizuji radikální prvky mého náboženství, není to, že mám v srdci nenávist, ale protože chci ochránit ty, kteří byli zneužiti a opuštěni svými lídry.

Majid Rafizadeh při svém projevu na půdě Kongresu Spojených států 7. prosince 2017. (Zdroj fotografie: Valter Schleder / Wikimedia Commons)

Když jsem obdržel dopis od šíitského náboženského kazatele ze Spojeného království, nepřekvapilo mě to. Dostávám mnoho podobných dopisů od extremistických muslimů po celém světě, stejně jako od západních liberálů, socialistů a dalších lidí. Pokaždé, když tyto dopisy otevírám, připravuji se na kritiku svého pečlivého zkoumání islámu. Jak jsem očekával, dopis začínal mě tak známou větou: "Přestaňte kritizovat své vlastní náboženství."

Dopis pokračoval výčtem výhod a podpory, kterými by mě západní média a progresivisté zahrnovali, pokud bych sladil své názory s jejich preferovanými tématy debaty:

"Pokud přestanete kritizovat islám, tak Západ k vám bude rozhodně přívětivější a obdržíte více nabídek a příležitostí ve své další kariéře."

Co z toho, co říkám, levici tolik vytáčí? Odmítám radikální islám na Západě ospravedlňovat. Odmítám mlčet o nejhorších důsledcích nekontrolovaného islámského extremismu.

Pokračovat v četbě článku

"Nabídka a poptávka" v masové migraci
Rozhovor s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem

napsal Grégoire Canlorbe  •  26. listopadu 2018

  • "Masová migrace má také vliv na změnu cílů migrantů. Cílem už není být asimilován do nového světa, ale posílit svůj starý způsob života... Co je nového u masové migrace... je často vůle rozšiřovat svůj domovský svět do hostitelské země a postupně ji přeměňovat podle vlastní tradice." – Václav Klaus, bývalý prezident České republiky.

  • "Jako ekonom se vždy snažím analyzovat danou situaci z hlediska nabídky a poptávky. Poptávka po masové migraci nepochází od obyčejných občanů, ale od evropských úředníků. Nabídka masové migrace, která pochází od migrantů, existuje pouze v důsledku této politiky, která má změnit strukturu evropské společnosti." - Václav Klaus.

  • "Jsem přesvědčen, že řešení [izraelsko-palestinského konfliktu] nemůže pocházet ze zahraničí: ne od Rady bezpečnosti OSN, nebo nevím od koho jiného. Musí to být výsledek vyjednávání... Mým úkolem bylo řídit rozdělení [Československa] a já jsem pochopil, že je nutné jednat, ne ratifikovat rozhodnutí z Bruselu nebo odněkud jinud." - Václav Klaus.

Václav Klaus, bývalý prezident České republiky. (Zdroj obrázku: Evropský parlament / Pietro Naj-Oleari)

Václav Klaus je český ekonom a politik, který sloužil jako druhý prezident České republiky v letech 2003 až 2013. Působil také jako druhý a poslední předseda vlády České republiky, členského státu České a Slovenské Federativní Republiky, od července 1992 až do rozdělení Československa v lednu 1993 a jako první předseda vlády nové nezávislé České republiky v letech 1993 až 1998. Je známý svým euroskepticismem, popíráním globálního oteplování způsobovaného člověkem, opozicí vůči masové imigraci a podporováním kapitalismu volného trhu.

Grégoire Canlorbe: Lidé jsou často definováni spíše společným pohledem na svět, než genetikou nebo kde žijí. Souhlasíte s tímto tvrzením vzhledem k situaci v České republice?

Pokračovat v četbě článku

Britské znásilňovací gangy: část 2

napsal Denis MacEoin  •  24. listopadu 2018

  • Kruté zacházení se ženami se často děje nejen za zavřenými dveřmi, ale i na veřejných prostranstvích a můžeme jen hádat, jak taková podívaná ovlivňuje jak ženy, tak i muže. Synové vidí, jak je zacházeno s jejich matkami a toto také nepochybně ovlivňuje jejich chování.

  • Nesmíme předpokládat, že se členové britských znásilňovacích gangů považují za džihádisty oprávněné lovit nemuslimské dívky. Všeobecně se zdá, že dokonce nejsou vůbec zbožní. Ale muslimové pocházející ze zemí, kde stále ještě existuje nějaká forma otroctví nebo dluhového nevolnictví, mají o takových praktikách povědomí a to zřejmě má dopad na jejich chování.

  • V případě britských znásilňovacích gangů se zdá, že náboženská ideologie naneštěstí nehraje žádnou roli v tom směru, aby zakázala sexuální zneužívání dětí. Je ale důležité zkoumat, jak důležitý je tento faktor v okolní muslimské komunitě, která řádění těchto gangů přechází mlčením.

Na Západě byly šaty, chování a právo na autonomii žen osvobozeny od náboženské kontroly teprve v 20. a 21. století se vzestupem sufražetek, feminismu a dostupnosti bezpečné antikoncepce. Na snímku: Sufražetky na cestě do Bostonu, někdy mezi lety 1910 a 1915. (Sbírka fotografií George Granthama Baina, Knihovna Kongresu.)

Muži, v určitém věku - zdá se, že příroda má záměr zachovat lidskou rasu - jsou často sexuálně přitahováni ženami. Ženy jsou podobně často sexuálně přitahovány k mužům, a to i v tom případě, že se jejich kultura snaží udržet tuto náklonnost jako přísně střežené tajemství.

Různé kultury manipulují s lidskou sexualitou různě, ale vždy s cílem vyhnout se možnému společenskému chaosu, který by sexualita mohla zavinit. Tato kontrola byla tradičně ovlivněna náboženskými doktrínami, zákony a patriarchy, pastory, rabíny, muftími a jiným duchovenstvem. Na Západě byly šaty, chování a právo na autonomii žen osvobozeny od náboženské kontroly teprve v 20. a 21. století se vzestupem sufražetek, feminismu a dostupnosti bezpečné antikoncepce.

Pokračovat v četbě článku

Nový džihád: ohrožující více než kdy předtím

napsal Guy Millière  •  22. listopadu 2018

  • Je důležité zdůraznit, že radikální islamisté využívají k získání vlivu i jiné prostředky než terorismus.

  • Tento týden se nikým nevolení soudci Evropského soudu pro lidská práva poddali požadavkům šariatských zákonů o rouhání a rozhodli, že nepovolí kritiku proroka Mohameda, aby se neublížilo muslimským citům. Soud ve skutečnosti ublížil svobodě projevu a říkání pravdy jako prostředku obrany.

  • "Jako člověk, který ví, co je to život bez svobody, se dívám s úžasem, na ty, kteří nazývají sami sebe liberály a progresivisty, a kteří tvrdí, že tak horlivě věří v individuální svobodu a práva menšin – že spolupracují se silami ve světě, které zjevně představují největší ohrožení samotné svobody a jiných menšin. Musíme říci muslimům, kteří žijí na Západě: Pokud chcete žít v našich společnostech, sdílet jejich materiální výhody, pak musíte přijmout to, že naše svobody jsou nedotknutelné." - Ayaan Hirsi Ali, 2016.

Po zničení Islámského státu se v Evropě na nebezpečí ztělesňované radikálním islámem převážně zapomnělo. Útoky nožem a zabíjení náhodných kolemjdoucích ve Francii či Británii nebyly mainstreamovými médií vnímány jako důležitější než třeba dopravní nehody. Na fotografii: Policisté a vojáci střeží místo teroristického útoku, při kterém byl 20. dubna 2017 zavražděn policista. (Fotografie: Aurelien Meunier / Getty Images)

Když se 17. srpna 2017 uskutečnil teroristický útok v Barceloně, tak i když to bylo strašné (13 mrtvých, 130 zraněných), džihádisté to​​ nepovažovali za úspěch. Měli více smrtící plán. Chtěli přijet s dodávkami plnými výbušnin až do baziliky Sagrada Família a do dalších dvou turistických oblastí ve městě. To však byl poslední závažný džihádistický útok v západní zemi. K útoku v Manchesteru došlo o dva měsíce dříve 22. května 2017; útok v Nice ve Francii se uskutečnil 14. července 2016; a útok v Orlandu na Floridě 12. června 2016.

Zničení Islámského státu za vlády prezidenta Donalda Trumpa nejen zbavilo džihádisty toho, co představovalo jejich základnu a tréninkový tábor. Přišly také o ideu, že mohou rychle porazit Západ.

Pokračovat v četbě článku

Jak Írán plánuje zabrat Gazu

napsal Khaled Abu Toameh  •  20. listopadu 2018

  • Není pravděpodobné, že v Pásmu Gazy dojde k nějakým pozitivním změnám. Palestinci budou trpět pod jinými radikálními skupinami jako je "Palestinský islámský džihád" (PIJ), i kdyby byl Hamás zbaven moci.

  • I kdyby dostal Hamás zítra ráno rozum a uzavřel by s Izraelem opravdové příměří, stále ještě jsou zde jiné teroristické skupiny připravené porušit příměří, kdykoliv se jim zamane.

  • Zmíněné faktory jsou těmi kritickými, které musí mít na paměti jakýkoliv mezinárodní prostředník, který bude hledat řešení katastrofy jménem Gaza. Můžeme si ovšem také přát ocitnout se v alternativní realitě, ve které bude všechno v pořádku, jen co Izrael uvolní restrikce vůči Pásmu Gazy.

Druhou největší teroristickou skupinou v Pásmu Gazy je hned po Hamásu Íránem sponzorovaná skupina "Palestinský islámský džihád"(PIJ), která má tisíce příznivců a členů domobrany. Na fotografii: Maskovaní členové PIJ při výcviku v Pásmu Gazy. (Foto Abid Katib / Getty Images)

Jestliže vůbec někdo doufal v to, že sesazení Hamásu v Pásmu Gazy napomůže zlepšení místní situace a zvětší šanci dosáhnout míru mezi Palestinci a Izraelem, tak bude bohužel zklamán. Hamás, jenž v létě roku 2007 ovládl násilím Pásmo Gazy, není jedinou teroristickou skupinou v této pobřežní enklávě, která je domovem dvou milionů Palestinců.

Kromě Hamásu operuje v Pásmu Gazy několik dalších teroristických skupin.

Druhou největší skupinou po Hamásu je Palestinský islámský džihád (PIJ), který má tisíce příznivců a členů domobrany. Pokud by Hamás ztratil moc, PIJ má největší šanci vzniklou mezeru vyplnit.

Pokračovat v četbě článku

Britské znásilňovací gangy: část 1

napsal Denis MacEoin  •  19. listopadu 2018

  • Bývalý britský generální prokurátor ve Sněmovně lordů již v roce 2013 uvedl, že 27 policejních jednotek vyšetřuje nejméně 54 údajných gangů, které jsou zapojeny do sexuálního zneužívání dětí (child sexual grooming).

  • Minulý rok se bývalý pákistánský ministr financí a bývalý víceprezident Světové banky Shahid Javed Burki vyjádřil k zacházení se ženami ve své zemi a řekl, že nízké postavení žen má vážné sociální, demografické, vzdělávací a finanční efekty.

  • Tento problém se do jisté míry odráží i ve Velké Británii, kde muslimské ženy (převážně pákistánského původu) čelí omezením, které jim ztěžují zapojení se do pracovního procesu a získání vyššího vzdělání. Problémem je dokonce i jejich nedostatečná znalost anglického jazyka. – Tyto věci zkoumala dáma Louise Casey ve svém vládním přezkumu příležitosti a integrace v roce 2016.

  • Přinášení pákistánských postojů do Velké Británie, často do segregovaných komunit, slouží pouze k udržení přesvědčení, že ženy jsou podřadné bytosti, které jsou ve všech ohledech podřízeny mužům.

Rotherham byl prvním městem v Anglii, které ve velkém rozsahu zažilo řádění znásilňovacích gangů, a stalo se dějištěm nejrozsáhlejšího skandálu sexuálního zneužívání dětí v Británii. (Anthony Devlin / Getty Images)

24. července 2018 vydal britský ministr vnitra a poslanec Parlamentu za Konzervativní stranu Sajid Javid příkazy k prozkoumání etnického původu členů mnoha znásilňovacích gangů, do jejichž činnosti se zapojil velký počet tzv. "asijských mužů", kteří po mnoho let sexuálně zneužívali zranitelné mladé bílé dívky, nebo je prodávali k sexuálním účelům jiným "asijským" mužům. Javidova intervence byla významná, protože veřejně uvedl, že většina těchto mužů je pákistánského původu. Javidův otec přišel do Británie z Paňdžábu, s jednou librou v kapse, stejně jako mnoho dalších pákistánských přistěhovalců. Stal se řidičem autobusu a pak majitelem obchodu s oblečením. Přesto se jeho pět synů stalo plně integrovanými Brity s úspěšnou kariérou podnikatelů, politiků a veřejných činitelů. Jsou to modeloví představitelé druhé generace úspěšných imigrantů, na hony vzdálení od členů gangů. V reportáži o rodině Javidů deník The Times napsal:

Pokračovat v četbě článku

Členské státy OSN: Migrace je lidské právo

napsal Judith Bergman  •  19. listopadu 2018

  • Je třeba zdůraznit, že tato dohoda není o uprchlících, kteří prchají před pronásledováním, nebo o jejich právu na ochranu podle mezinárodního práva. Místo toho dohoda propaguje radikální myšlenku, že migrace – z jakéhokoli důvodu - je něco, co musí být podporováno, umožňováno a chráněno.

  • Není v zájmu OSN připustit, že dohoda podporuje migraci jako lidské právo. Donedávna se o tomto tématu téměř vůbec nemluvilo. Rozsáhlejší diskuse by mohla ohrozit celý projekt.

  • Předpokládá se, že státy EU mají nejen otevřít své hranice pro migranty z celého světa, ale měly by jim také pomoci při výběru a volbě země tím, že jim poskytnou zevrubné informace o každé zemi, v níž si přejí se usadit.

Téměř všechny členské státy OSN plánují v prosinci podepsat novou dohodu, která propaguje radikální myšlenku, že migrace - z jakéhokoli důvodu - je něco, co je třeba podporovat, umožňovat a chránit. Na snímku: Migranti procházejí 26. října 2015 poli směrem k záchytnému táboru ve vesnici Dobova ve Slovinsku. (Fotografie: Jeff J Mitchell / Getty Images)

Téměř všechny členské státy Organizace spojených národů začátkem prosince 2018 podepíší na slavnostním ceremoniálu v Maroku nezávaznou dohodu, která učiní z migrace lidské právo.

Konečné znění dohody s názvem Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, i když oficiálně nezávazné, "přináší do globální agendy téma migrace. Bude to referenční bod pro nadcházející roky a přinese skutečnou změnu..." říká zástupce Švýcarska v OSN Jürg Lauber, který společně se zástupcem Mexika vedl práci na dohodě.

Je ironií, že jen málo zemí má tak restriktivní podmínky pro vstup do země, jako právě Švýcarsko. Pokud si přejete ve Švýcarsku zůstat déle než tři měsíce, musíte mít nejen "povolení k pobytu", ale "ve snaze omezit přistěhovalectví ze zemí, které nejsou členy EU / ESVO (Evropské sdružení volního obchodu), švýcarské orgány zavedly přísné roční limity počtu povolení k pobytu a pracovních povolení, která se udělují cizincům."

Pokračovat v četbě článku

Masivní raketový útok na Izrael poté, co Katar finančně podpořil Hamás

napsal Bassam Tawil  •  18. listopadu 2018

  • Obnovené útoky Hamásu na Izrael jsou mementem, že tato teroristická organizace nemá zájem o skutečné příměří. Hamás chce miliony dolarů na výplaty svých zaměstnanců proto, aby mohl pokračovat v přípravách na válku s Izraelem a při tom se nemusel starat o blahobyt svých lidí.

  • Katarský dar ve výši 15 milionů amerických dolarů nevedl Hamás k ukončení ostřelování Izraele stovkami raket. Právě naopak – peníze Hamás povzbudily a zvýšily jeho chuť pokračovat v džihádu s cílem Izrael zničit. Ani všechny peníze světa by Hamás nepřesvědčily, aby opustil svoji ideologii nebo zmírnil svůj postoj vůči Izraeli.

  • Mezinárodní vyjednavači by měli pochopit, že krize v Pásmu Gazy má jediné řešení: odstavit Hamás od moci a zničit jeho vojenský potenciál. Stejně tak by měli pochopit, že Hamás rozumí jedinému jazyku – jazyku síly. Předpoklad, že když teroristům zaplatíte miliony dolarů, tak na Vás přestanou útočit, se ukázal jako chybný. Spíše je použijí k posílení svých vojenských kapacit.

Autobus hořící u Kfar Aza v Izraeli poté, co byl dne 12. 11. 2018 zasažen protitankovou řízenou střelou odpálenou z Pásma Gazy teroristy z Hamásu. (Zdroj: snímek obrazovky videa Hamásu)

Skutečného příměří mezi Izraelem a Hamásem lze dosáhnout, pouze pokud budou palestinští džihádističtí teroristé odstaveni od moci, a nikoli odměňováni za výhružky a násilí.

Hamás poskytl důkaz, že mu nelze věřit ohledně jakékoliv dohody, dohodu o příměří nevyjímaje.

12. až 13. listopadu Hamás a jeho spojenci z Pásma Gazy odpálily na Izrael stovky raket. Toto ostřelování bylo zahájeno pár hodin poté, co teroristé z Hamásu zaútočili v Pásmu Gazy na příslušníky izraelského komanda, zabili jejich velitele a lehce zranili jednoho vojáka. V odvetě izraelská armáda zabila sedm teroristů, přičemž jedním z nich byl i vysoce postavený velitel Sheikh Nur Baraka.

Pokračovat v četbě článku

Asia Bibi: Pákistánská soudní zrada

napsal Giulio Meotti  •  17. listopadu 2018

  • "Žádám prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby nám pomohl opustit Pákistán." - Ashiq Masih, manžel Asie Bibi.

  • "Umístění Asie Bibi na seznam ECL [no-fly list - seznam lidí kterým není povoleno odletět ze země] je jako podepsání jejího trestu smrti." - Wilson Chowdhry, předseda Britské pákistánské křesťanské asociace.

  • Zákony o rouhání v Pákistánu "byly používány cíleně proti náboženským menšinám, k realizaci osobní vendety a k provádění nelegálního násilí. Obvinění na základě malých nebo žádných důkazů musí bojovat o to, aby obhájili svoji nevinu, zatímco se rozvášněné davy snaží zastrašit policii, svědky, prokurátory, právníky a soudce." - Amnesty International.

Na snímku: Ashiq Masih, manžel Asie Bibi, společně s jejich dcerou Eisham Ashiq v roce 2015 v kampani za propuštění Asie. (Zdroj fotografie: HazteOir / Flickr)

Radost z osvobození Asie Bibi trvala sotva 24 hodin. Křesťanská matka pěti dětí z Pákistánu byla nucena strávit osm let ve vězení, většinu času odsouzena k smrti, údajně za "rouhání", než ji Nejvyšší soud očistil od jakéhokoli obvinění.

"Nemohu uvěřit tomu, co slyším, opravdu teď půjdu ven?" "Opravdu mi dovolí odejít?", řekla podle zpravodajské agentury AFP Asia Bibi při telefonickém rozhovoru po historickém rozsudku.

Pokračovat v četbě článku

Evropský soud pro lidská práva podporuje zákony šaría o rouhání

napsal Soeren Kern  •  14. listopadu 2018

  • Soudní pravomoc Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku platí ve více než 47 evropských zemích a jeho rozhodnutí jsou právně závazná pro 28 členských států Evropské unie. Svým bezprecedentním rozhodnutím v zájmu "zachování náboženského smíru" v podstatě legitimizoval v Evropě islámské právo o rouhání.

  • Toto soudní rozhodnutí ve skutečnosti vytváří nebezpečný právní precedens, který umožňuje evropským státům omezit právo na svobodu projevu, pokud je taková řeč považována za urážlivou vůči muslimům, a představuje hrozbu pro náboženský smír.

  • "Jinými slovy, mé právo svobodně mluvit je méně důležité než ochrana náboženských pocitů druhých." - Elisabeth Sabaditch-Wolff.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl, že kritika zakladatele islámu Mohameda je podněcováním nenávisti, a proto není chráněna svobodou projevu. Na snímku: Soudní síň Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve Francii. (Zdroj fotografie: Adrian Grycuk / Wikimedia Commons)

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl, že kritika zakladatele islámu Mohameda je podněcováním nenávisti, a proto není chráněna svobodou projevu.

Soudní pravomoc Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku platí ve více než 47 evropských zemích a jeho rozhodnutí jsou právně závazná pro 28 členských států Evropské unie. Svým bezprecedentním rozhodnutím v zájmu "zachování náboženského smíru" v podstatě legitimizoval v Evropě islámské právo o rouhání.

Jde o případ Rakušanky Elisabeth Sabaditsch-Wolff, která měla sérii přednášek o nebezpečí fundamentalistického islámu, a následně byla odsouzena v roce 2011 za "znevažování náboženského přesvědčení".

Pokračovat v četbě článku

Křesťané odsuzovaní k smrti podle práva šaría

napsal Majid Rafizadeh  •  11. listopadu 2018

  • V reakci na poslední útoky proti křesťanům zahájila Amnesty International "naléhavou akci". Vyzvala íránský režim, aby "zrušil obvinění a rozsudky Victora Bet-Tamraze, Shamiram Issavi, Amina Afshar-Naderiho a Hadi Asgariho, jelikož byly zaměřeny výhradně proti pokojnému uplatňování jejich práv na svobodu náboženského vyznání a víry a na sdružování prostřednictvím své křesťanské víry." Existuje však mnohem více příběhů o pronásledování křesťanů v Íránu než jsou tyto čtyři.

  • Důležité je poznamenat, že v zemích řízených právem šaría je ústava podřízena islámským zákonům země. Pokud radikální islám získá moc, pak každý článek ústavy je podmíněn dodržováním práva šaría. Práva uvedená v ústavě se stávají nulitními a jsou tedy neplatná.

  • Nestačí pouze doufat, že jednoho dne budou křesťané v Íránu moci praktikovat svou víru beze strachu z pronásledování nebo smrti; světové společenství musí přijmout taková opatření, která zajistí, že íránský režim bude dodržovat svoji vlastní ústavu a poskytne svým křesťanským občanům stejná práva a ochranu.

Řecký pravoslavný chrám Panny Marie v Teheránu, Írán. (Zdroj fotografie: Orijentolog / Wikimedia Commons)

Často je slyšet šíitské islámské kazatele a vůdce, kteří prohlašují, že islám uznává "Lidi Knihy", což se týká křesťanů a židů. Toto tvrzení zní, jako kdyby islám kladl křesťany a židy na stejnou úroveň co do postavení ve společnosti a respektu jako jejich muslimské protějšky.

Tento argument nedávno potvrdil i prezident Íránské islámské republiky Hasan Rúhání, když tvrdil, že "křesťané mají stejná práva jako ostatní". V souladu s tímto tvrzením by bylo snadné předpokládat, že křesťané jsou v Íránu relativně v bezpečí. Ale je tomu tak opravdu?

V projevech a na papíře tato slova vyvolávají dojem, že křesťané jsou v Íránu nejen vítaní, ale že mají i stejná práva a ochranu. Každodenní zkušenosti křesťanů v Íránu nám však vyprávějí velmi odlišný příběh.

Pokračovat v četbě článku

Proč uprchlíci z Blízkého východu ničí křesťanské památky?

napsal Burak Bekdil  •  10. listopadu 2018

  • Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan často tvrdil, že křesťanská Evropa by měla přijmout více muslimských uprchlíků.

  • "Řeknu vám to přímo, jako muslim muslimovi. Tito (evropští sociální pracovníci) jsou legrační. Nevím, pro všechno na Zemi, proč se zamilovali do muslimských záležitostí, kterými i my muslimové pohrdáme." - syrský migrant autorovi, Lesbos, Řecko.

  • "Syrská uprchlická krize v zemích, které se táhnou od Středního východu až do srdce Evropy, je další epizodou velkolepého, mnohostranného východního dilematu: Muslimové v této části světa považují křesťanský Západ za "zlo"; přesto považují křesťanské země za nejlepší místa, kde dá dobře žít ekonomicky a politicky." - Burak Bekdil, 2015.

Místní obyvatelstvo na řeckém ostrově Lesbos velmi pomáhalo všem muslimským migrantům, avšak nedávné střety ukazují realističtější stránku muslimské imigrace do křesťanských zemí. Na snímku: Papež František se setkal s migranty v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos 16. dubna 2016. (Fotografie: Andrea Bonetti / kancelář řeckého předsedy vlády prostřednictvím Getty Images)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů v září 2018 kriticky zaútočil na Evropskou unii. Obvinil EU z toho, že nedokázala dostatečně podpořit uprchlíky a tvrdil, že EU by měla Turecku zaplatit víc, než slíbené tři miliardy eur.

Erdoğan často tvrdil, že křesťanská Evropa by měla přijmout více muslimských uprchlíků. Ve své řeči v roce 2016 hněvivě vyhrožoval, že znovu otevře stavidla proudu migrantů do Evropy (v samotném roce 2015 prošlo přes turecké území na své cestě do Evropy tři čtvrtě milionu migrantů).

Pokračovat v četbě článku