Nejnovější analýzy a komentáře

Notebook Huntera Bidena

napsal(a) Peter Schweizer  •  12. června 2021

  • Závěry knihy Secret Empires (Tajná impéria) byly založeny na rekonstrukcích časových linií a záznamů získaných detailním vyšetřováním v zahraničí. Někteří novináři nás ale přesto stále obviňují z toho, že jsme se zapojili do "honu na čarodějnice", jehož cílem bylo zdiskreditovat rodinu současného prezidenta USA Joea Bidena.

  • Bezpečnostní orgány potvrdily vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA týkající se daní Huntera Bidena, což ve skutečnosti znamená, že nezkoumají jen jeho daně, ale i peníze, které vydělal a které třeba nemusel přiznat. Toto vyšetřování pokračuje.

  • Celkový postupně se vynořující obrázek jasně ukazuje to, čemu já říkám "Bidenův obchodní model", ve kterém všichni rodinní příslušníci klanu Bidenů, zdá se, prodávají jméno Joea Bidena, jeho kontakty a přístup k němu.

  • V poslední době Hunter Biden poskytl médiím několik rozhovorů, v nichž hovořil o své nadcházející knize, která popisuje jeho boj s drogovou závislostí. Investigativní reportér ve mně musí upozornit na to, že tyto rozhovory provedla společnost CBS News, vlastněná společností ViacomCBS, která také vlastní nakladatelství Simon & Schuster vydávající novou knihu Huntera Bidena. Otázkám týkajícím se jeho notebooku se Hunter Biden většinou vyhnul.

  • Odvádí naši pozornost od hlubších otázek, které by nás měly všechny zajímat – a jednou z těchto otázek je otázka, zda Hunter Biden kryje svého otce. E-maily přezkoumané výborem senátora Rona Johnsona během vyšetřování odkazovaly na konzultanta, který psal Hunterovi Bidenovi o navrhovaném partnerství s čínskými podnikateli. E-mail uvádí, že Hunter Biden bude vlastnit v tomto obchodním partnerství 20 % akcií a dalších 10 % akcií bude "držet pro Šéfa".

  • Identita "Šéfa" ("Big Guy") nebyla prokázána... Moderní model korupce v politice funguje jen zřídka přímo. Zahraniční vlády a ostatní hráči se naučili, že cesta k srdci politika vede přes jeho rozvětvenou rodinu. V materiálech, které nyní vlastní FBI a novináři, existují nepřímé důkazy o tom, že aktivity Huntera Bidena sloužily jako clona pro obchodní transakce, z nichž měl prospěch jeho otec, nebo přinejmenším byznys rodiny Bidenů, což samozřejmě zahrnuje i jeho otce.

Na snímku: "Mac Shop" ve Wilmingtonu ve státě Delaware. Hunter Biden tam dal údajně v dubnu 2019 do opravy svůj notebook poškozený nějakou kapalinou, ale nikdo si ho nevyzvedl. Podle deníku New York Post předal majitel opravny tento notebook FBI, předtím však zkopíroval jeho harddisk a kopii dal k dispozici bývalému starostovi New Yorku Rudymu Giulianimu. (Foto: Angela Weiss / AFP prostřednictvím Getty Images)

Investigativní žurnalistika většinou rekonstruuje události a vztahy ze skrytých útržků rozhovorů, obskurních záznamů a dokumentů třetích stran. Často je nejlepším dosažitelným výsledkem naší práce to, že můžeme na základě náhodných údajů, které v těchto záznamech najdeme, ukázat, že se muselo stát něco špatného. Investigativní reportéři nejsou státní zástupci, nemohou předvolávat svědky a vynutit si jejich svědectví, a proto se nám jen velmi zřídka poštěstí najít tu příslovečnou "kouřící pistoli".

Proto je případ "ztraceného" notebooku Huntera Bidena v kombinaci s původními textovými zprávami a e-maily získanými přímo z Gmailu příjemce tak pozoruhodný. Je to primární zdroj. To musel nakonec uznat i samotný Hunter Biden.

Pokračovat v četbě článku

Soudy a volby v roce 2020

napsal(a) Chris Farrell  •  11. června 2021

  • Státní tajemnice státu Michigan Jocelyn Benson při vydávání pokynů obešla řádný proces pro tvorbu volebních pravidel.... Přesně tak se kradou volby.

  • Předseda Nejvyššího soudu USA John Roberts pečlivě ignoroval každou právní námitku vznesenou bývalým prezidentem Trumpem proti průběhu voleb v roce 2020, aby zajistil právně nesporné Bidenovo vítězství. Nesrovnalostem v šesti státech nevěnoval Nejvyšší soud stejnou pozornost....

  • Bez ohledu na pandemii COVID-19 byly změny pravidel vynucené na poslední chvíli úředníky soudních a výkonných orgánů neregulérní a možná přímo nezákonné. Volby řídí státní zákonodárné sbory. Změny pravidel v podobě prodlužování lhůt, rušení požadavků na ověřování shody podpisů při hlasovaní poštou a další nedomyšlené kroky, které zapříčinily obrovské výkyvy v součtech volebních hlasů, jsou indikátory volební manipulace.

  • "Nepodařilo se nám tento spor urovnat před volbami," napsal soudce Clarence Thomas, "a tím stanovit jasná pravidla. A ani nyní nedokážeme stanovit jasná pravidla pro budoucí volby. Rozhodnutí zahalit volební zákony závojem pochybností je nepochopitelné. Naší nečinností přispíváme k dalším zmatkům a k erozi důvěry voličů." Soudce Clarence Thomas poté přezkoumal zdokumentovaná rizika, která představuje hlasování poštou. To podle něj umožňuje "jednodušší a účinnější způsoby spáchání volebního podvodu."

  • Čím více času uplynulo od voleb v listopadu 2020, tím vidíme více zdokumentovaných důkazů o nesrovnalostech při hlasování, manipulacích a neférovém jednání. Nevyřešené problémy přetrvávají v Georgii, Wisconsinu a okrese Maricopa v Arizoně.

(Foto: iStock)

Mainstreamová zpravodajská média se nadále snaží ukřičet každého, kdo uplatní své zákonné právo a jen trochu zapochybuje o poctivosti voleb v roce 2020. Obří sociální média podobným pochybovačům pozastavila účty nebo jim je rovnou smazala na základě "porušování komunitních standardů" (ať už to znamená cokoliv) – Nejvyšší soud a státní tajemnice státu Michigan vydali písemná stanoviska, která vyvracejí to, čemu se zoufale snaží věřit každý rozumný divák televizní stanice MSNBC.

Pokračovat v četbě článku

Francie: Generálové varují před občanskou válkou kvůli plíživému islamismu

napsal(a) Soeren Kern  •  6. června 2021

  • Toto varování přišlo uprostřed další vlny džihádistických útoků – včetně stětí učitele – spáchaných mladými muži, kteří vůbec nebyli v hledáčku francouzských zpravodajských služeb. Dopis také přichází v době, kdy je francouzská veřejnost pobouřená rozsudky soudů, které svědčí o pronikání politické korektnosti do francouzského soudnictví – například zastavení stíhání afrického imigranta z Mali, který za pokřiku "Alláhu Akbar" ("Alláh je největší") vnikl do bytu Židovky Sarah Halimi, zavraždil ji a shodil její tělo z balkonu na ulici.

  • "Každý Francouz má právo se cítit doma kdekoliv v celé kontinentální Francii [l'Hexagone] bez ohledu na to, jakého je vyznání, nebo zda je ateista. Nesmíme tolerovat žádné město nebo čtvrť, kde by neplatily zákony Republiky." — Z otevřeného dopisu zveřejněného 21. dubna 2021, který podepsalo 20 generálů ve výslužbě, sto vyšších důstojníků a více než tisíc dalších příslušníků armády.

  • "To, co je v tomto dopise popsáno, je realita. Když je naše země sužovaná městskou partyzánskou válkou, když se v zemi pravidelně objevují významné teroristické hrozby, když se v zemi vyskytuje stále více do očí bijících a zjevných společenských nerovností a když se část našich spoluobčanů snaží z naší společnosti odtrhnout, tak nemůžeme tvrdit, že je v naší zemi všechno v pohodě." — Rachida Dati, bývalá francouzská ministryně spravedlnosti a současná starostka 7. pařížského obvodu.

  • "Tento škodlivý vývoj není důsledkem momentálního rozmaru, ale je důsledkem politického směru poháněného zásadně zkaženou ideologií." — Marine Le Pen, francouzská prezidentská kandidátka.

  • Otevřený dopis a reakce Marine Le Pen přišly uprostřed série nejméně devíti po sobě jdoucích džihádistických útoků ve Francii spáchaných lidmi, kteří nebyli v hledáčku francouzských zpravodajských služeb, a kteří proto nebyli podezřelí z radikalizace a nebyli na seznamu sledovaných džihádistů. Tyto útoky naznačují, že francouzské úřady ztratily kontrolu nad sledováním islámských radikálů v zemi.

Na snímku: Francouzský prezident Emmanuel Macron přijíždí společně s náčelníkem generálního štábu Françoisem Lecointrem na vojenskou přehlídku pořádanou 14. července 2020 u příležitosti Dne dobytí Bastily na náměstí Svornosti (Place de la Concorde) v Paříži. (Foto: Thomas Samson / AFP prostřednictvím Getty Images)

Skupina generálů ve výslužbě v otevřeném dopise varuje před občanskou válkou ve Francii, protože vláda selhala a nemá pod kontrolou masovou imigraci a plíživě se šířící islamismus v zemi. Dopis, který má podle průzkumů širokou podporu veřejnosti, také varuje před kulturním marxismem, živelně se šířícím multikulturalismem a rozšiřováním no-go zón ve Francii.

Toto varování přišlo uprostřed další vlny džihádistických útoků – včetně stětí učitele – spáchaných mladými muži, kteří vůbec nebyli v hledáčku francouzských zpravodajských služeb. Dopis také přichází v době, kdy je francouzská veřejnost pobouřená rozsudky soudů, které svědčí o pronikání politické korektnosti do francouzského soudnictví – například zastavení stíhání afrického imigranta z Mali, který za pokřiku "Alláhu Akbar" ("Alláh je největší") vnikl do bytu Židovky Sarah Halimi, zavraždil ji a shodil její tělo z balkonu na ulici.

Pokračovat v četbě článku

Bidenova americko-mexická hranice

napsal(a) Chris Farrell  •  5. června 2021

  • Nával ilegálních imigrantů, rodin a dětí bez doprovodu na jižní hranici USA, spolu se šíleným nárůstem ilegálního obchodu s tvrdými drogami tamtéž, představuje humanitární a zdravotní krizi a ohrožuje národní bezpečnost USA.

  • Bidenova administrativa nařídila okamžité přerušení všech prací. Staveniště jsou tichá a dělníci teď v podstatě zahálejí – jen v okrese Cochise v Arizoně překračují údajně náklady jeden milion dolarů za den. Daňové poplatníky to stojí milion dolarů za den, což znamená, že to dosud stálo více než 100 milionů dolarů a to jenom na tomto jediném místě. A nikdo si s tímto napůl dokončeným stavebním projektem neví rady...

  • Zatímco soucítíte s lidským utrpením a zvažujete dolarové náklady na Bidenovy "děti v klecích", zamyslete se také nad ztichlými staveništi a zahálejícími stavebními stroji v odlehlých oblastech Arizony. A rád bych vám také připomenul drogy naložené do terénních vozidel Chevy Suburban, jejichž interiér byl až na sedadlo řidiče úplně vykuchán a které jsou nastříkané matovou černou barvou pro své pravidelné noční vyjížďky vyschlými koryty mexických řek na sever do Spojených států.

  • Tato kontrolní stanoviště neidentifikovala jenom ilegální imigranty, jejich technické vybavení mohlo zastavit například i teroristy, kteří měli v úmyslu Spojeným státům škodit. Radiologická detekční zařízení? Pryč. Čtečky a rekordéry SPZ? Také fuč.

  • Mexiko je naprosto zkorumpovaný, zhroucený narko-stát. To "nejlepší", co vůbec Mexiko má, je "produktivita" jeho drogových kartelů. A to je jak patetické, tak nebezpečné. Stane se Bidenovým odkazem nějaké nové 11. září – útok, který by mohl přijít přes naši dnes prakticky neexistující hranici s Mexikem?

Na západ od města Naco v Arizoně protíná přes devět metrů vysoká Trumpova pohraniční zeď poušť a pak pokračuje přes Národní památník Coronado do pohoří Huachuca – jenže nepokračuje. Její stavba totiž nebyla dokončena. Bidenova administrativa nařídila okamžité přerušení všech prací. Staveniště jsou tichá a dělníci teď v podstatě zahálejí – jen v okrese Cochise v Arizoně překračují údajně náklady jeden milion dolarů za den. Na snímku: Odstavené stroje na staveništi v okrese Cochise, Arizona. (Foto: Chris Farrell)

Nával ilegálních imigrantů, rodin a dětí bez doprovodu na jižní hranici USA, spolu se šíleným nárůstem ilegálního obchodu s tvrdými drogami tamtéž, představuje humanitární a zdravotní krizi a ohrožuje národní bezpečnost USA. A za to všechno je stoprocentně zodpovědný prezident Joseph Robinette Biden, Jr.

Tento nával ilegálních imigrantů vyprovokovaly projevy v demokratických prezidentských primárkách 28. června 2019, kdy všichni kandidáti do jednoho zvedli ruku, a jednomyslně prohlásili, že podpoří bezplatnou zdravotní péči pro všechny ilegální imigranty ve Spojených státech. To byl začátek cynického politického manévru, který má za cíl nahradit část amerických voličů "poslušnějšími voliči ze třetího světa" – a přitom to je vydáváno za soucit a starost o ně.

Pokračovat v četbě článku

Francie: Macron vzdal boj s radikalismem

napsal(a) Guy Millière  •  1. června 2021

  • Existují také učitelé, kteří se bojí. Skloní hlavu a rezignují na výuku některých témat, a když studenti vykřikují antisemitské a protizápadní urážky, tak se chovají, jako kdyby je neslyšeli. Na většině francouzských škol se stalo téměř nemožným mluvit jak o Izraeli, tak o holocaustu.

  • Zdá se, že diskusi o šíření radikálního islámu ve Francii se raději vyhne také většina novinářů. Vědí, že každý, kdo se tohoto tématu dotkne, je okamžitě označen za "rasistu" nebo "islamofoba", je mu často vyhrožováno, je pohnán před soud a odsouzen k velkým pokutám nebo je vyhozen z práce.

  • Přestože je to, co Éric Zemmour řekl, pravdivé a ověřitelné, tak CSA prohlásila, že zveřejnění některých faktů "podněcuje rasovou nenávist".

  • V roce 2015 přirovnal jeden francouzský novinář Národní sdružení k Islámskému státu. Marine Le Pen odpověděla tím, že na Twitteru sdílela dvě fotografie zločinů spáchaných Islámským státem a napsala k nim poznámku: "Islámský stát je toto." 10. února 2021 byla paní Le Pen předvolána před soudní tribunál, aby odpověděla na žalobu francouzského ministerstva spravedlnosti obviňující ji ze "šíření zpráv obsahujících násilí a vážně ponižujících lidskou důstojnost, které by mohli vidět mladiství." U soudu se jí soudce zeptal usvědčujícím tónem: "Myslíte si, že tyto fotografie poškozují lidskou důstojnost?" Marine Le Pen mu odpověděla: "Lidskou důstojnost poškozuje zločin, nikoliv fotografie toho zločinu."

  • "Čtrnáct měsíců před uzávěrkou prezidentských voleb v roce 2022, ... se předpokládá že,... Marine Le Pen určitě postoupí do druhého kola prezidentských voleb a že její protivník – ať to bude kdokoliv – nemá vítězství zaručeno."

Éric Zemmour (na snímku) – jeden z mála novinářů ve Francii, kteří ještě mluví bez zábran – je minimálně jednou za rok vláčen po soudech a opakovaně je trestán pokutami až do výše 10 000 eur. (Foto: Lionel Bonaventura / AFP prostřednictvím Getty Images)

Levicový časopis Le Nouvel Observateur publikoval 1. listopadu 2020 otevřený dopis středoškolského učitele Didiera Lemaira z města Trappes ležícího západně od Paříže. Didier Lemair psal o vraždě učitele Samuela Patyho, který byl v polovině října bestiálně popraven muslimským extremistou. Lemair ve svém dopisu odsoudil podřizování se francouzských úřadů náboženskému zastrašování a neschopnost francouzského školského systému předat studentům skutečnou znalost francouzské historie a naučit je svobodně a kriticky myslet. Napsal, že během několika let se situace ve městě, kde pracuje, výrazně zhoršila:

Pokračovat v četbě článku

Dánsko chce rázně zakročit proti "paralelním společnostem"

napsal(a) Soeren Kern  •  25. května 2021

  • "Jako společnost jsme na nově příchozí po dlouhá léta nekladli základní požadavky. Od uprchlíků a imigrantů, kteří přišli do Dánska, jsme měli příliš malá očekávání. Nevytvořili jsme dostatečný tlak na jejich zapojení do pracovního procesu a na jejich materiální soběstačnost. Příliš mnoho přistěhovalců proto upadlo do dlouhodobé nevýdělečné pasivity." — Dánská vládní zpráva "Zúčtování s paralelními společnostmi v Dánsku."

  • Počet obytných oblastí na posledním vládním "seznamu ghett" zveřejněném v prosinci 2020 klesl za tři roky na polovinu, z 29 v roce 2018 na 15 v roce 2020. Počet "zatvrzelých ghett", což jsou oblasti, které byly na seznam ghett zařazeny čtyři roky po sobě, poklesl z 15 v roce 2018 na 13 v roce 2020. Ministr vnitra a bydlení Kaare Dybvad Bek přisoudil pokles hlavně většímu počtu osob, které nacházejí zaměstnání nebo se vzdělávají.

  • "Jako společnost musíme lépe definovat naše dánské hodnoty a více na nich trvat. Nesmíme připustit, aby v paralelních společnostech demokracii nahradila nenávist. Radikalizace nesmí být chráněna. Musí být odhalena." — Dánská premiérka Mette Frederiksen.

Dánská vláda představila balíček nových návrhů opatření zaměřených na boj proti "paralelním náboženským a kulturním společnostem" v zemi. Cílem plánu je snížit podíl "nezápadních" přistěhovalců a jejich potomků, kteří žijí v dané obytné čtvrti. Na snímku: Oficiální zahajovací zasedání dánského parlamentu v Kodani 6. října 2020. (Foto: Mads Claus Rasmussen / Ritzau Scanpix / AFP prostřednictvím Getty Images)

Dánská vláda představila balíček nových návrhů opatření zaměřených na boj proti "paralelním náboženským a kulturním společnostem" v zemi. Cílem plánu je snížit podíl "nezápadních" přistěhovalců a jejich potomků, kteří žijí v dané obytné čtvrti. Cílem je zachování sociální soudržnosti v Dánsku, a proto chce vláda podporovat integraci a odrazovat od etnické a sociální segregace.

Oznámení přichází jen několik dní poté, co Dánsko schválilo nový zákon, který zakazuje financování mešit ze zahraničí. Vláda rovněž nedávno prohlásila, že má v úmyslu významně omezit počet osob žádajících v Dánsku o azyl.

Již dnes má Dánsko jedny z nejpřísnějších imigračních zákonů v Evropě. Dánsko se nyní stává, tváří v tvář masové migraci, multikulturalismu a pronikání politického islámu do Evropy, předvojem evropských snah o zachování vlastních tradic a hodnot.

Pokračovat v četbě článku

Biden se rozhodl vytvořit pracovní místa... v Číně

napsal(a) Gordon G. Chang  •  22. května 2021

  • Ze tří důvodů Bidenův plán vytvoří plnou zaměstnanost – v Číně. Za prvé, Bidenův plán renovace fyzické infrastruktury v USA vytvoří podstatně větší poptávku po čínských materiálech. Za druhé, velké zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob, které navrhuje, vyžene ještě více podniků z USA — a přes Tichý oceán. A za třetí, Bidenovy plány týkající se "zelené energie" odstraní jednu z klíčových výhod, které zatím mají američtí výrobci – levnou energii.

  • "Pokud nevytvoříme kapacity na výrobu oceli, cementu a dalších materiálů, který potřebujeme pro naše silnice, mosty a ostatní infrastrukturu, budeme vždy vydáni na milost a nemilost Komunistické straně Číny." — Jonathan Bass, ředitel společnosti Whom Home a propagátor onshoringu, duben 2021.

  • "Naše bezpečnost a ekonomická prosperita je nezbytná pro mezinárodní bezpečnost. Pokud poškodíme naši ekonomiku... zvýšením daní, včetně zvýšení daně z příjmů právnických osob, tak se výrobní společnosti přesunou jinam, a nové sem nepůjdou. Nevytvoříme žádné pracovní příležitosti, ba naopak, mnohé stávající ztratíme. Celá naše ekonomika tím utrpí." — Larry Kudlow, bývalý ředitel Národní ekonomické rady (NEC), v televizním pořadu Fox Business, 30. března 2021.

  • Opravdu potřebujeme, aby federální vláda něco dělala? Americký průmysl směřuje k "zelené energii" sám.

  • "Nemůžeme provádět politiku, která u nás způsobí zaostávání, a zároveň tu soutěž s Čínou vyhrát." — Robert Lighthizer, ministr obchodu USA v letech 2017-2021, v televizním pořadu Fox Business, 30. března 2021.

Biden ve svém plánu tvorby pracovních míst v USA, jak se tento program formálně nazývá, vytvoří miliony dobře placených pracovních míst. Mnoho z těchto pracovních míst však nebude v Americe. Ze tří důvodů jeho plán vytvoří plnou zaměstnanost – v Číně. Na snímku: Ocelárny Čchien-an společnosti Šou-kang v Tchang-šanu v Číně. Společnost Šou-kang je jedním z největších producentů oceli v Číně. V roce 2020 vyrobila Čína 56,5 % celosvětové produkce oceli, zatímco USA jen 3,9 %. (Foto: Siao-lu Čchu / Getty Images)

"Je to největší americká investice do tvorby pracovních míst od 2. světové války," řekl prezident Joe Biden 31. března 2021 v Pittsburghu, když oznámil svůj program obnovy americké infrastruktury v hodnotě 2,3 bilionu dolarů. "Tento program vytvoří miliony dobře placených pracovních příležitostí."

Má pravdu. Biden ve svém plánu tvorby pracovních míst v USA, jak se tento program formálně nazývá, vytvoří miliony dobře placených pracovních míst. Mnoho z těchto pracovních míst však nebude v Americe. Ze tří důvodů jeho plán vytvoří plnou zaměstnanost – v Číně.

Za prvé, Bidenův plán renovace fyzické infrastruktury v USA vytvoří podstatně větší poptávku po čínských materiálech. Za druhé, velké zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob, které navrhuje, vyžene ještě více podniků z USA – a přes Tichý oceán. A za třetí, Bidenovy plány týkající se "zelené energie" odstraní jednu z klíčových výhod, které zatím mají američtí výrobci – levnou energii.

Pokračovat v četbě článku

Švýcarsko: Voliči odhlasovali zákaz burek

napsal(a) Soeren Kern  •  19. května 2021

  • Toto referendum odráží odhodlání většiny švýcarských voličů bránit švýcarské tradice a hodnoty tváří v tvář překotně se prosazujícímu multikulturalismu a pronikajícímu agresivnímu politickému islámu.

  • Švýcarsko se tak připojilo k Rakousku, Belgii, Bulharsku, Dánsku, Francii, Itálii, Litvě, Nizozemsku a Švédsku – ve všech těchto zemích platí úplný nebo částečný zákaz zakrývání tváře z náboženských i sekulárních důvodů.

  • "Zahalování tváře do Švýcarska nepatří." — Walter Wobmann, předseda výboru pro referendum iniciativy Egerking Committee a člen Švýcarské lidové strany.

  • "Také někteří muslimové vidí v nikábu symbol radikálního islámu." — Jean-Luc Addor, člen Švýcarské lidové strany.

  • "Říci ano zákazu zahalování také znamená říci ne totalitní ideologii, pro kterou není v demokracii místo." — Saïda Keller-Messahli, zakladatelka a prezidentka iniciativy Fórum za progresivní islám.

  • "Úplné zahalení tváře, které z ženy učiní bytost bez tváře a bez identity, je symbol politického islámu nenávistného k ženám. Je to nejviditelnější symbol totálně fašistické ideologie, která zahrnuje segregaci pohlaví, ale také antisemitismus a nenávist k homosexuálům..." — Gisela Widmer, švýcarská spisovatelka a dramatička.

Švýcarští voliči těsnou většinou schválili návrh zákazu zakrývání tváře na veřejnosti. Toto referendum – hovorově označované jako "burková iniciativa" – odráží odhodlání většiny švýcarských voličů bránit švýcarské tradice a hodnoty tváří v tvář překotně se prosazujícímu multikulturalismu a pronikajícímu agresivnímu politickému islámu. Na snímku: Plakáty na podporu burkové iniciativy v Curychu, 3. března 2021. (Foto: Fabrice Coffrini / AFP prostřednictvím Getty Images)

Švýcarští voliči těsnou většinou schválili návrh zákazu zakrývání tváře na veřejnosti. Toto opatření přichází 10 let poté, co voliči zakázali výstavbu minaretů, které jsou používány ke svolávání muslimů k modlitbě.

Toto referendum odráží odhodlání většiny švýcarských voličů bránit švýcarské tradice a hodnoty tváří v tvář překotně se prosazujícímu multikulturalismu a pronikajícímu agresivnímu politickému islámu.

Švýcarsko se tak připojilo k Rakousku, Belgii, Bulharsku, Dánsku, Francii, Itálii, Litvě, Nizozemsku a Švédsku – ve všech těchto zemích platí úplný nebo částečný zákaz zakrývání tváře z náboženských i sekulárních důvodů.

Pokračovat v četbě článku

Hanebná historie davů vyhrožujících násilím v případě osvobozujícího rozsudku

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  18. května 2021

  • Slavný právník Oliver Wendell Holmes upozornil na to, že řádný soudní proces je nemožný za přítomnosti nepřátelského davu, který je připraven rozpoutat násilí, pokud by obžalovaný nebyl shledán vinným.

  • Pokud by obžalovaný byl černoch a davy bělochů by požadovaly usvědčení z viny, tak by ACLU rozhodně vehementně požadovala nový soudní proces. ACLU však již nějaký čas není neutrální organizací hájící občanské svobody. ACLU se stala zideologizovanou "woke" klakou, která bojuje za řádný proces pro "mě, ale již ne pro tebe." Skuteční aktivisté hájící občanské svobody, kteří budou požadovat řádný proces pro všechny, včetně vinných policistů, musí nyní převzít pochodeň úsilí o obranu občanských práv tam, kde ACLU skončila.

  • Ať už je vinen, nebo ne, Derek Chauvin musí být postaven před nový soudní proces, při kterém bude porota odloučena od okolního světa, jak to mělo být hned od začátku tohoto procesu. Jedna náhradní porotkyně se upřímně přiznala, že měla "smíšené pocity" ohledně své povinnosti případně v porotě zasednout kvůli obavám o "zklamání" buď jedné, nebo druhé strany a kvůli riziku "pouličních výtržností". Neexistuje žádný důvod se domnívat, že si porotci, kteří ve skutečnosti rozhodli o osudu Dereka Chauvina a přitom nebyli izolováni, takové obavy nepřipustili.

Slavný právník Oliver Wendell Holmes upozornil na to, že řádný soudní proces je nemožný za přítomnosti nepřátelského davu, který je připraven rozpoutat násilí, pokud by obžalovaný nebyl shledán vinným. Na snímku: Protestující před budovou Hennepin County Government Center v Minneapolisu ve státě Minnesota, kde 20. dubna 2021 vynesla porota svůj rozsudek v soudním přelíčení s Derekem Chauvinem. (Foto: Scott Olson / Getty Images)

"Velmi vážně pochybuji, že obžalovaný... měl řádný soudní proces... protože se soudní přelíčení konalo během nepřátelských demonstrací a za přítomnosti rozvášněného davu, který byl podle předsedajícího soudce připraven rozpoutat násilí, pokud by obžalovaný nebyl shledán vinným."

Ne, tohle jsem nenapsal jako stížnost na to, že soudní proces s Derekem Chauvinem v roce 2021 nebyl spravedlivý. Toto napsal slavný právník Oliver Wendell Holmes popisující proces s Leo Frankem, Židem usvědčeným z vraždy v roce 1913, který byl nakonec zlynčovaný rozzuřeným davem – v němž byli přítomni i místní prominentní činovníci – poté, co guvernér státu změnil Frankův trest z trestu smrti na doživotí.

Pokračovat v četbě článku

Dánsko zakázalo financování mešit ze zahraničí

napsal(a) Soeren Kern  •  9. května 2021

  • "Mešita je darem Kataru, ale není zadarmo. Vždy jsem říkal, že očekávají něco na oplátku. Nyní se ukazuje, co si za své peníze nárokují." – Lars Aslan Rasmussen, kodaňský městský radní.

  • Návrhu zákona o zákazu zahraničního financování mešit vyjádřili podporu zástupci téměř všech hlavních dánských politických stran.

  • "Pokud dary pocházejí od organizací, které chtějí podkopat základní demokratické hodnoty, tak máme skutečný problém." — Ministr zahraničních věcí Mattias Tesfaye.

Velká mešita v Kodani – oficiálně známá jako Civilizační centrum Hamada bin Chalífy – byla otevřena v červnu 2014. Bývalý katarský emír Hamad bin Chalífa Ál Thání na její stavbu věnoval 227 milionů dánských korun (30 milionů eur). Na snímku: Katarský ministr pro náboženské záležitosti Ghaith bin Mubarak Ali Omran Al-Kuwari (druhý zleva) se 19. června 2014 zúčastnil oficiálního slavnostního otevření Velké mešity v Kodani. (Foto: Thomas Lekfeldt / AFP prostřednictvím Getty Images)

Dánský parlament schválil nový zákon, který zakazuje zahraničním vládám financovat v Dánsku mešity. Cílem opatření je zabránit muslimským zemím, zejména Kataru, Saúdské Arábii a Turecku, propagovat v dánských mešitách a modlitebnách islámský extremismus.

Dánsko se připojuje k rostoucímu seznamu evropských zemí — Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Švýcarsku — které přijaly různá opatření, aby zabránily zahraničním vládám ve financování výstavby a provozování mešit na svém území.

Alžírsko, Kuvajt, Libye, Maroko, Saúdská Arábie, Turecko, Katar a Spojené arabské emiráty a další země darovaly v posledních letech na financování šíření islámu v Evropě stovky milionů eur.

9. března schválil dánský parlament poměrem hlasů 79:7 návrh zákona č. 81 – "Návrh zákona zakazujícího příjem darů od určitých fyzických a právnických osob". V zákonu, který nezmiňuje výslovně islám ani islamismus, stojí:

Pokračovat v četbě článku

Nejvyšší soud USA by mohl kvůli Maxine Waters zrušit odsouzení Dereka Chauvina

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  2. května 2021

  • Odvolací soud státu Minnesota rozsudek v tomto případě asi nezvrátí, ale Nejvyšší soud Spojených států amerických by ho zrušit mohl, stejně jako to udělal v jiných soudních případech, při kterých byla porota zastrašována.

  • Ve snaze vychýlit vážky spravedlnosti použila kongresmanka Waters možná nevědomky taktiku rasistického "hlubokého jihu" USA (Deep South) používanou na začátku 20. století.

  • V 20. a 30. letech minulého století organizovali na "hlubokém jihu" USA zvolení politici demonstrace bílých voličů před soudními budovami, ve kterých probíhaly rasově citlivé soudní procesy. Politici tehdy vždy explicitně nebo implicitně hrozili, že v případě osvobození obžalovaného černocha nebo odsouzení obžalovaného bělocha propukne násilí. Nejvyšší soud USA i jiné federální soudy již v minulosti zrušily několik rozsudků vynesených pod tlakem takového zastrašování.

  • Tím, že neizoloval soudní porotu po celou dobu soudního procesu s Derekem Chauvinem, se soudce dopustil závažného profesního pochybení.

  • Dům svědka, který svědčil ve prospěch Dereka Chauvina byl postříkaný prasečí krví a právníkům obžalovaného bylo vyhrožováno. Ve vzduchu pořád visí hrozba násilí a porotci ji samozřejmě cítili také...

  • Toto nejsou dvacátá léta minulého století na rasistickém "hlubokém jihu" USA, toto je "politika identity" v dnešních USA. Porotci mají mít možnost objektivně posuzovat důkazy bez obav z hrozeb kongresmanky Maxine Waters.

Na snímku: Policie a Národní garda střeží budovu Hennepin County Government Center v Minneapolis v Minnesotě, v níž byl 20. dubna 2021 bývalý policista Derek Chauvin shledán vinným ze zabití George Floyda. (Foto: Chandan Khanna / AFP prostřednictvím Getty Images)

Odsouzení Dereka Chauvina nemusí ještě nutně znamenat konec tohoto rasově rozdělujícího případu, o němž by mohl definitivně rozhodnout až Nejvyšší soud USA.

Pokračovat v četbě článku

Čtyři případy úmrtí související s policií a jejich kontext

napsal(a) Alan M. Dershowitz  •  30. dubna 2021

  • Tyto čtyři případy názorně ilustrují velké rozdíly mezi případy úmrtí souvisejícími s policií. Každý případ představuje jiná fakta, jiné právní úvahy, jiné morální závěry a jiná ponaučení do budoucna. Tyto čtyři případy si zaslouží, abychom je individuálně a do detailu rozebrali.

  • I když byl Derek Chauvin zpočátku oprávněn zakleknout George Floyda, tak poté, co byl George Floyd už v poutech a nekladl odpor, už k tomu nebyl žádný důvod.

  • Policistka Kim Potter by neměla být obviněna a v případě, že stane před soudem, by měla být osvobozena. Rozhodnutí ji obvinit nebylo podloženo zákonem, ale požadavkem rozvášněného davu.

  • Není však jasné, zda policista Stillman věděl, že Toledo již není ozbrojen, když stiskl spoušť méně než vteřinu poté, co Toledo odhodil zbraň za plot, mimo Stillmanův zorný úhel.

  • Neochota radikálních fanatiků uznat nebezpečí, kterým čelí slušní, čestní, nerasističtí policisté — jichž je drtivá většina — ohrožuje nás všechny.

  • Spravedlnost je dvousečná ctnost. Potřebujeme spravedlnost pro oběti špatného chování policistů a potřebujeme i spravedlnost pro policisty, kteří jsou falešně nebo nepřiměřeně obviněni ze špatného chování.

(Foto: iStock)

Světem hýbou tři úmrtí připisované policii: zabití George Floyda bývalým policistou Derekem Chauvinem; zastřelení Daunte Wrighta bývalou policistkou Kim Potter; a zastřelení 13letého Adama Toleda policistou Erikem Stillmanem v Chicagu. Je tady ale také čtvrté úmrtí, kterému nebyla věnována srovnatelná pozornost – policista Darian Jarrott byl chladnokrevně zavražděn profesionálním zločincem Omarem Felixem Cuevou, jehož auto dopravní policista zastavil a zdvořile jej požádal o předložení osobních dokladů.

Tyto čtyři případy názorně ilustrují velké rozdíly mezi případy úmrtí souvisejícími s policií. Každý případ představuje jiná fakta, jiné právní úvahy, jiné morální závěry a jiná ponaučení do budoucna. Tyto čtyři případy si zaslouží, abychom je individuálně a do detailu rozebrali.

Pokračovat v četbě článku

Evropská unie: Od jednotného trhu k tragické frašce

napsal(a) Drieu Godefridi  •  25. dubna 2021

  • Až se za pět set let historici ohlédnou za érou COVID-19, tak si uvědomí, že americká "operace Warp Speed" zorganizovaná administrativou prezidenta Donalda J. Trumpa byla triumfem vědy a logistiky.

  • Mnoho liberálů má krátkou paměť, ale EU nebyla vždy tím obrovským a svým občanům vzdáleným kolosem, kterým se v posledních letech stala.

  • Zásadu rovnosti států a zásadu rovnosti občanů nelze v současných institucích EU sladit, uvedl německý Spolkový ústavní soud.

  • Instituce EU jsou samozřejmě zahaleny do květnatých frází zaměřených na to, aby lidé věřili, že i když jsou instituce EU nedokonalé, tak se postupně stávají demokratičtějšími a že se v brzké budoucnosti stanou plně demokratickými.

  • Tento vývoj spočíval v první řadě v rozvrácení evropských institucí, aby plnily kromě svých ekonomických cílů i úkoly, které jim byly cizí, například "společnou zahraniční politiku", která nikdy nebyla ničím jiným než žvaněním. Jak můžete mít "společnou zahraniční politiku" pro tak rozdílné země jako jsou Velká Británie, Rakousko a Portugalsko?

  • Elity EU jsou slabé, zbabělé a ustrašené, protože vědí, že ve skutečném demokratickém smyslu slova nikoho nezastupují – nejsou demokraticky zvolené, nejsou transparentní a nikomu se nezodpovídají. Jsou v konečném důsledku jen loutkami vlád, které se navzájem nikdy neshodnou – a jen ony samotné jsou legitimní a skutečně demokratické: zvolené, transparentní a odpovědné. Občané EU také nemají žádný mechanismus, jak někoho odvolat z vysoké funkce v EU, pokud by si to přáli.

Management vakcinace v EU je typickou ukázkou fungování celé EU — je to tragická fraška, v níž vystupují tupí a neschopní ideologové. Na snímku: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na tiskové konferenci po jednání o legislativním návrhu na zřízení společného evropského COVID-19 certifikátu (digitálního zeleného certifikátu). (Foto: John Thys / Pool / AFP prostřednictvím Getty Images)

Lidé se v názoru na Evropskou unii dělí na ty, co ji považují za zbytečnou a neúnosně nákladnou, a ty, co v ní vidí budoucnost Evropy a model pro lidstvo.

A jaká je realita?

Založení Evropské unie bylo zpočátku obrovským úspěchem, ale to bylo před tím, než vznikla dnešní EU.

Mnoho liberálů má krátkou paměť, ale EU nebyla vždy tím obrovským a svým občanům vzdáleným kolosem, kterým se v posledních letech stala. Během éry, kdy byla EU skromněji pojmenovaná jako "Evropské společenství" – tehdy probíhala spolupráce ekonomik několika zemí v rámci jejich uhelného, ​​ocelářského a jaderného průmyslu – Evropa dosáhla čtyř svobod: svobody pohybu lidí, kapitálu, služeb a zboží. Navzdory nedostatkům a nesčetným nedokonalostem (nic lidského přece není dokonalé!) tento společný – nebo, chcete-li, jednotný – trh významně a podstatně přispěl ke svobodě a prosperitě Evropanů.

Pokračovat v četbě článku

Je navrhovaný zákon H.R.1 skutečně "pro lidi"?

napsal(a) Chris Farrell  •  17. dubna 2021

  • Návrh zákona H.R.1 tvoří téměř 800 stran militantního sociálního inženýrství útočícího na základy Ústavy USA, na volební právo a na politickou svobodu projevu. A přitom je tento zákon vydáván za "zákon pro lidi".

  • Zde je jen několik nejděsivějších federálních mocenských faulů obsažených v návrhu zákona H.R.1 namířených proti 50 americkým státům pořádajícím volby podle Ústavy USA: Zakazuje státní zákony týkající se identifikace voličů a povoluje sklízení hlasovacích lístků; 2. Nařizuje, aby se volební lístky zaslané poštou započítávaly po dobu až 10 dní po skončení voleb – volební den se tím změní na "volební sezónu"; 3. Zavádí automatickou volební registraci lidí žádajících o podporu v nezaměstnanosti nebo o zařazení do programů Medicaid a Obamacare nebo hlásících se na vysokou školu a propouštěných vězňů. Je toho tam mnohem víc a je to čím dál tím horší. Podstatně horší. Zákon obsahuje omezení Prvního dodatku Ústavy USA, který se týká politických projevů.

  • Znáte snad lepší způsob, jak vybudovat dělnický ráj? Je tady ale – samozřejmě úplně teoretická alternativa – zařídit to tak, že ukradené volby nebudou nikdy podrobeny auditu a pak už to pojede po vašem celé příští století jako po másle.

  • Sdělte, prosím vás, všem vlivným osobám jasně a zdvořile, co si o něm myslíte.

Návrh zákona H.R.1 – takzvaný "Zákon pro lidi 2021" – tvoří téměř 800 stran militantního sociálního inženýrství útočícího na základy Ústavy USA, na volební právo a na politickou svobodu projevu, a přitom je tento zákon vydáván za "zákon pro lidi". Na snímku: Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosi (uprostřed) mluví 4. ledna 2019 ve Sněmovně reprezentantů o návrhu zákona H.R.1 – "zákonu pro lidi". (Foto: Saul Loeb / AFP prostřednictvím Getty Images)

O návrhu zákona H.R.1 – takzvaném "Zákonu pro lidi 2021" (For the People Act of 2021) – se toho už napsalo hodně. K návrhu tohoto zákona se vyjádřil i bývalý víceprezident Mike Pence. Redakční rada deníku Wall Street Journal bila na poplach již v lednu 2021. Redaktoři časopisu National Review se s tím nepárali a rovnou jej nazvali "útokem Demokratické strany na americkou demokracii".

Zákon H.R.1 chce "pro posílení naší demokracie rozšířit v USA volební účast a zjednodušit Američanům přístup k volebním urnám, snížit vliv velkých peněz v politice, posílit etická pravidla pro státní zaměstnance a zavést další protikorupční opatření. " Návrh zákona má 791 stránek.

Zde je jen několik nejděsivějších federálních mocenských faulů obsažených v návrhu zákona H.R.1 namířených proti 50 americkým státům pořádajícím volby podle Ústavy USA:

Pokračovat v četbě článku

Čína vyzývá k civilizační válce proti Americe a Západu

napsal(a) Gordon G. Chang  •  13. dubna 2021

  • "Střelný prach" je pojem, který Peking používá, když chce, aby ostatní věděli, že má na mysli válku. Tento pojem je velice znepokojující z hlediska emocí, které evokuje. Je to pojem, který používají čínští propagandisté ​​tehdy, když chtějí obyvatelstvo rozzuřit... Komunistická strana Číny se zřejmě nyní snaží podnítit nacionalistické nálady a sjednotit čínský lid, a je docela možné, že jej připravuje na válku.

  • A co je ještě podstatnější – Peking se... snaží rozdělit svět podle rasových linií a vytvořit globální protibělošskou koalici.

  • Mao Ce-tungův pragmatický nástupce Teng Siao-pching radil Číně, aby "skrývala své schopnosti a čekala na svou příležitost." Si Ťin-pching je nyní přesvědčen, že ten správný čas pro Čínu nastal právě teď, částečně také proto, že podle jeho názoru je Amerika v terminálním stadiu úpadku.

  • Si Ťin-pching to myslí smrtelně vážně. V lednu 2021 nařídil své rychle se rozvíjející armádě, aby byla vždy a "v každém okamžiku" připravena bojovat. Ústřední vojenská komise Komunistické strany Číny převzala v lednu od Státní rady Čínské lidové republiky pravomoc mobilizovat celou společnost k válce. Militantní státy se jen zřídka připravují na konflikt a poté ustupují.

Když se 18. března 2021 setkali v Anchorage na Aljašce američtí a čínští diplomaté, tak byl podle čínského náměstka ministra zahraničí Čao Li-ťiena ve vzduchu "silně cítit střelný prach". "Střelný prach" je pojem, který Peking používá, když chce, aby ostatní věděli, že má na mysli válku. Na snímku: Jednání amerických a čínských diplomatů v hotelu Captain Cook 18. března 2021 v Anchorage na Aljašce. (Foto: Frederic J. Brown/Pool/AFP prostřednictvím Getty Images)

Když se 18. března 2021 setkali v Anchorage na Aljašce američtí a čínští diplomaté, tak byl ve vzduchu "silně cítit střelný prach". Tak to alespoň popsal čínský náměstek ministra zahraničí Čao Li-ťien ve svém prohlášení vydaném pár hodin po skončení prvního dne jednání mezi USA a Čínou.

"Střelný prach" je pojem, který Peking používá, když chce, aby ostatní věděli, že má na mysli válku.

Tento pojem je velice znepokojující z hlediska emocí, které evokuje. Je to pojem, který používají čínští propagandisté ​​tehdy, když chtějí obyvatelstvo rozzuřit připomenutím zahraničního — britského a bělošského — vykořisťování Číny v období opiové války v 19. století. Komunistická strana Číny se zřejmě nyní snaží podnítit nacionalistické nálady a sjednotit čínský lid, a je docela možné, že jej připravuje na válku.

A co je ještě podstatnější — Peking se svými řečmi o střelném prachu snaží rozdělit svět podle rasových linií a vytvořit globální protibělošskou koalici.

Pokračovat v četbě článku