Před summitem lídrů G20 popsal americký prezident Donald Trump v historickém projevu k davům nadšených Poláků válku Západu proti "radikálnímu islámskému terorismu", jako cestu k obraně "naší civilizace a našeho způsobu života". Trump položil otázku, zda má Západ vůli přežít:
"Věříme v naše hodnoty natolik, abychom je bránili za jakoukoli cenu? Máme dost úcty k vlastním občanům, abychom chránili naše hranice? Máme chuť a odvahu zachovat naši civilizaci tváří v tvář těm, kteří by ji rádi rozvrátili a zničili?"
Trumpova otázka by mohla najít odpověď ve východní Evropě, kde se svůj projev rozhodl přednést.
 Prezident Donald Trump během projevu ve Varšavě před pomníkem připomínajícím Varšavské povstání proti Němcům v roce 1944, 6. červenec 2017 (Zdroj: Bílý dům) |
Poté, co sebevražedný atentátník zavraždil 22 návštěvníků koncertu v Manchesteru, včetně dvou Poláků, prohlásila polská premiérka Beata Szydło, že se Polsko nenechá "vydírat", aby přijalo tisíce uprchlíků v rámci evropského systému kvót. Vybídla polské zákonodárce k ochraně země a Evropy před pohromou islámského terorismu a kulturní sebevraždou:
"Kam směřuješ, Evropo? Zvedni se ze své letargie, nebo budeš svoje děti oplakávat každý den."
O několik dnů později oznámila Evropská unie, že zahájí řízení směřující k potrestání Polska, Maďarska a České republiky za to, že odmítly přijmout uprchlíky na základě rozhodnutí Evropské komise a pravidel, která schválila v roce 2015.
Po projevu Beaty Szydło prohlásil maďarský ministr pro lidské zdroje Zoltan Balog:
"Islám je významnou kulturou a náboženstvím, které musíme respektovat, ale Evropa má jinou identitu a je zřejmé, že tyto dvě kultury spolu nejsou schopny koexistovat bez konfliktu... Největší rozdíl je, že v Evropě bylo náboženství od politiky odděleno, kdežto v islámu ji určuje."
To je důvod, proč Viktor Orbán dostal nálepku "vnitřního nepřítele Evropy" – vyslovil to, co by prezident Evropské komise nikdy neřekl: "udržet Evropu křesťanskou".
Zmíněná vyjádření politiků Visegrádu (evropská skupina států zahrnující Českou republiku, Polsko, Slovensko a Maďarsko) jsou pouze dvěma příklady hlubokého ideologického rozporu mezi západoevropskými zeměmi a střední a východní Evropou.
U lídrů Visegrádské skupiny existuje rostoucí tendence vykreslovat islám jako civilizační hrozbu pro křesťanskou Evropu. Zatímco v západní Evropě bylo křesťanství veřejným míněním odvrženo a oficiální pravidla Evropské unie jej vážně omezují, nové výzkumy veřejného mínění ukazují, že ve východní Evropě zůstává silným a vlastenecky orientovaným. To je důvodem, proč Trump nazval Polsko "věrným národem". To je i důvodem, proč se americké katolické časopisy otevřeně ptají, zda ve východní Evropě probíhá "křesťanské obrození". Na Slovensku byl schválen zákon, který má islámu znesnadnit stát se oficiálně uznaným náboženstvím.
Tyto středoevropské a východoevropské země vědí, že západoevropský multikulturalismus vedl k teroristickým útokům. Jak poznamenal Ed West v týdeníku The Spectator:
"Ne celá Evropa, samozřejmě. Střední Evropa, především Polsko, Maďarsko a Česká republika, zůstávají před hrozbou terorismu z velké části v bezpečí, a to přesto, že se Polsko v rámci NATO angažovalo na Středním východě. Důvody jsou natolik zjevné, že nesmějí být zmiňovány. Polsko má 0,1 % muslimů (z nichž většinu představují v zemi dlouho usazení Tataři), Británie 5 %, Francie 9 % a Brusel 25 %, a tato čísla rostou."
Je "zjevné", že Polsko a Maďarsko nejsou zasaženy islámskými teroristickými útoky, protože mají velmi málo muslimů, zatímco v Belgii a Velké Británii je to naopak. Evropa by byla pravděpodobně bezpečnější, kdyby následovala východoevropský příklad.
Východoevropské země nejen že ukazují větší porozumění pro západní kulturu, ale jsou i mnohem velkorysejší, pokud jde o NATO – základ jejich samostatnosti a bezpečnosti. Kultura a bezpečnost jdou ruku v ruce – pokud berete svoji vlastní kulturu a civilizaci vážně, budete připraveni je bránit.
Rychlý pohled na vojenské výdaje členských zemí NATO, vyjádřené podílem na jejich HDP, ukazuje, že na rozdíl od západoevropských zemí Polsko stanovený 2% cíl plní. Ze všech 28 členských zemí NATO plní tento 2% cíl jen 5 z nich: USA, Řecko, Polsko, Estonsko a Velká Británie. Kde je Francie? A Belgie, Německo nebo Nizozemsko?
Jak vysvětlila seniorní členka Atlantické rady Agnia Grigas: "Polsko na rozdíl od většiny členských států NATO či dalších evropských zemí vnímalo v posledních dvou dekádách obranu konzistentně jako svoji prioritu, v důsledku čehož se pomalu ale jistě stalo základním pilířem evropské bezpečnosti." Polsko se na rozdíl od Belgie, Itálie a dalších evropských zemí "neveze", ale představuje pro svého amerického spojence důvěryhodného partnera. Polsko prokázalo svoji loajalitu Spojeným státům jak v Afganistánu, tak v Iráku, kde polské jednotky bojovaly proti Talibanu a pomáhaly svrhnout Saddáma Husseina.
To, že si prezident Trump pro svoji výzvu adresovanou západoevropským zemím, aby ukázaly trochu ochoty v existenčním boji proti radikálnímu islámu jako novému totalitarismu, vybral právě Polsko, které bojovalo jak proti nacismu, tak proti komunismu, není žádná náhoda.
"Západ si ještě značnou dobu udrží svoji vojenskou převahu, ale mít zbraně je jedna věc a mít vůli je použít je věc úplně jiná," napsal profesor Boston College William Kilpatrick. "Západ je silný vojensky, ale slabý ideologicky. Chybí mu důvěra ve vlastní civilizaci."
Právě proto je důležité, že východní Evropa nepřestává být silným disentním hlasem v rámci evropského projektu. Mohla by poskytnout právě onu kulturní sebedůvěru, která evropským byrokratům – ke zkáze Evropy - dramaticky schází.
Giulio Meotti, redaktor kulturní rubriky deníku Il Foglio, je italský novinář a publicista.