Evropská komise se na svém webu chlubí: "Evropská unie je jedním z nejméně zkorumpovaných regionů na světě."
Opravdu? Podívejme se blíže na samotnou EU, která se – opět – ocitla v centru nového korupčního skandálu.
Podle belgické státní prokuratury belgická policie v březnu provedla razie na více než 20 místech v Belgii a Portugalsku v rámci vyšetřování údajné "korupce v Evropském parlamentu" ve prospěch čínského technologického gigantu Huawei. Razie byla provedena v hlavní lobbistické kanceláři Huawei v Bruselu a také v kancelářích Evropského parlamentu.
Podle zpravodajského webu Euractiv čínská společnost údajně napojená na Komunistickou stranu Číny, "prý uplácela politiky, aby podpořili její expanzi v oblasti 5G sítí v Evropě." Vyšetřování zjevně probíhá již více než dva roky. Není to poprvé, co evropské úřady vyšetřovaly kanceláře a politiky spojené se společností Huawei. Francouzské úřady provedly razii ve francouzských kancelářích Huawei kvůli údajným obviněním z korupce a obchodování s vlivem v únoru 2024.
Zatímco v USA byla společnost Huawei fakticky zakázána – a na začátku roku 2024 ukončila všechny své oficiální a přímé lobbistické aktivity ve Washingtonu – tak v EU mohla nadále volně uplatňovat svůj vliv. Podle zprávy Strategického výzkumného ústavu renomované francouzské vojenské akademie École Militaire (IRSEM, Institut de Recherche Stratégique de l'Ecole Militaire) z října 2021 je vliv Číny v Evropě již v mnoha oblastech velmi silný, protože Čína ovlivnila a kooptovala elity po celé Evropě:
"Komunistická strana Číny vždy navazovala kontakty s politiky v zemích, jejichž postoje, nebo alespoň představy o Číně, chtěla ovlivnit. Tyto praktiky v minulosti aktivně používal Sovětský svaz a dnes patří mezi aktivity čínské politické strategie Sjednocené fronty."
Nedávná korupce je o to pozoruhodnější, že pracovnice Evropské komise – nevoleného výkonného orgánu EU – jednoznačně varovala EU před ovlivňováním ze strany Číny. Server Politico v květnu 2023 uvedl:
"Peking již dlouho zaměřuje svou propagandu na Evropskou unii, snaží se podkopat transatlantickou jednotu a prosazovat svůj pohled na světové dění, uvedla Ivana Karásková, česká akademička specializující se na sledování vlivu Číny a Ruska ve střední Evropě a poradkyně místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové."
"Na otázku, které části kontinentu jsou o čínském vlivu nejméně informovány, odpověděla: 'Celá západní Evropa tomu nevěnuje pozornost, a přitom některé případy jsou do očí bijící.'"
Belgická razie přišla zhruba dva roky po kauze Katargate: V prosinci 2022 belgické úřady odhalily korupci členů Evropského parlamentu ze strany Kataru – a do jisté míry také Maroka a Mauritánie – když provedly razie na 20 místech v Belgii a Itálii a našly při nich 1,5 milionu eur v hotovosti. Bylo zatčeno několik vysokých představitelů EU: Řekyně Eva Kaili, tehdejší místopředsedkyně (jedna ze 14) Evropského parlamentu, Antonio Panzeri, bývalý italský poslanec Evropského parlamentu, který v Bruselu v roce 2019 založil nevládní organizaci Fight Impunity (Boj proti beztrestnosti), a generální tajemník nevládní organizace No Peace Without Justice Niccolò Figà-Talamanca.
Ukázalo se, že Katar tyto úředníky uplácel, aby ovlivňovali legislativu a politiku EU v jeho prospěch manipulováním rozhodnutí v Evropském parlamentu. Od Kataru přijímal Panzeri úplatky od roku 2019 a přiznal, že usiloval o bezvízový styk pro Katarce v Evropě. Panzeri také údajně obdržel 200 000 eur od tehdejšího prezidenta Mauritánie Mohameda Oulda Abdela Azize za zlepšení špatného image Mauritánie, to je země, v níž je stále hluboce zakořeněno otroctví.
Takto lhala místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kaili v zájmu Kataru výměnou za miliony v hotovosti, aby vylepšila image této země tváří v tvář kritice za to, že jí bylo umožněno hostit mistrovství světa ve fotbale v roce 2022: "Jen já jsem řekla, že Katar je průkopníkem v oblasti pracovních práv, zrušení systému kafala a zavedení minimální mzdy."
Server Politico informoval v prosinci 2023 o uniklých souborech nazvaných "soubory Katargate":
"V dokumentech jsou zaznamenány i činy s významným dopadem na fungování Evropské unie – například intriky mající zabránit přijetí šesti parlamentních usnesení odsuzujících porušování lidských práv v Kataru a snaha o uzavření dohody o bezvízovém styku mezi Katarem a EU."
"Některé činy byly malicherné... každá kniha nelichotivá ke Kataru, kterou bylo možné najít v parlamentu, byla pečlivě 'zničena'..."
"Podezřelí podnikli více než 300 akcí, za které obdrželi tučné honoráře. Podle dokumentů svých cílů údajně dosáhli pomocí sítě spolupracovníků působících v parlamentu, které nazývali svými 'vojáky'."
Kauza Katargate ještě zdaleka neskončila. Soudní řízení má začít až koncem roku 2025. EU tak v současné době řeší hned dva obrovské korupční skandály.
Korupce sahá až na samý vrchol EU. Předsedkyně nevolené Evropské komise Ursula von der Leyen, kterou skandály provázely i v její funkci německé ministryně obrany, je sama vyšetřována v kauze známé jako Pfizergate:
Během pandemie COVIDu-19 Ursula von der Leyen osobně vyjednala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Inc. Albertem Bourlou koupi 1,8 miliardy dávek vakcíny proti COVIDu-19 v hodnotě 20 miliard eur financovanou z peněz daňových poplatníků EU. Učinila tak poněkud neobvykle prostřednictvím textových zpráv, které následně odmítla předložit parlamentnímu a veřejnému vyšetřování a později tvrdila, že už je nemá.
Reportér deníku New York Times Alexander Fanta, jemuž Evropská komise tyto textové zprávy odmítla poskytnout, napsal:
"Jako investigativní novinář jsem s odvoláním na Nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise požádal o zpřístupnění textových zpráv, které si napsali Ursula von der Leyen a Albert Bourla. Tyto textové zprávy by mohly poskytnout důležité informace o tom, jak tato kontroverzní dohoda o nákupu vakcín vznikla. Mohly by nám také pomoci odpovědět například na otázku, proč se EU stala největším zákazníkem společnosti Pfizer, a přitom za tuto tranši vakcín údajně zaplatila mnohem vyšší cenu než za první zakoupenou tranši."
"V sázce je ale ještě jeden důležitější princip: občané EU mají právo vědět, o čem se v jejich zájmu jednalo během nouzového stavu v oblasti veřejného zdraví. Obsahovala smlouva příliš mnoho dávek vakcíny zakoupených za pevnou cenu, bez možnosti revize v závislosti na vývoji pandemie? Byly miliony drahých vakcín zbytečně promarněny, protože Ursula Von der Leyen zpanikařila?"
"Komise však žádost o poskytnutí těchto textových zpráv odmítla s odůvodněním, že zprávy byly 'svou povahou krátkodobé' a nevztahuje se na ně proto právo na přístup veřejnosti k dokumentům. Evropská komise střeží tajemství své komunikace tak přísně, že nyní hájí své odmítnutí zpřístupnit texty u Soudního dvora EU."
Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) nyní Ursulu von der Leyen podle serveru Politico vyšetřují za "zasahování do veřejných funkcí, smazání SMS zpráv, korupci a střet zájmů." Jeden evropský soudce označil utajování Evropské komise za "bizarní".
Toto jsou ale jen případy korupce, o kterých jsme se dozvěděli.
Korupce se zjevně neomezuje pouze na nedemokratické instituce EU. Státy, jako jsou Čína a Katar si údajně "koupily" i velkou část evropských politických, akademických, mediálních a dalších elit. Podle Clivea Hamiltona a Mareike Ohlberg – autorů knihy Hidden Hand: Exposing How the Chinese Communist Party is Reshaping the World (Skrytá ruka: Odhalení toho, jak Komunistická strana Číny mění svět) – Čína elity "vychovává" k tomu, aby plnily její příkazy, zejména v zemích jako Velká Británie (i když po brexitu již Velká Británie není členem EU), kde Komunistická strana Číny využívá společnost "48 Group Club" k ovlivňování elit, včetně bývalých ministrů vlády, bývalých britských velvyslanců v Číně, předních podnikatelů, ředitelů velkých kulturních institucí a profesorů:
"Žádná jiná skupina v Británii nemá s vedením Komunistické strany Číny tak blízké vztahy a netěší se takové důvěře jako 48 Group Club.... Tato skupina se stala nejmocnějším nástrojem šíření vlivu Pekingu a shromažďování informací ve Velké Británii. Zasahuje do nejvyšších pater britských politických, obchodních, mediálních a univerzitních elit, hraje rozhodující roli při formování britského postoje k Číně... a nadšeně podporuje zájmy Komunistické strany Číny ve Velké Británii."
Katar v Evropě ve velkém měřítku investoval do nemovitostí a významně přispívá k islamizaci Evropy. Podle nejnovější spolehlivé zprávy na toto téma, knihy Qatar Papers: How Doha finances the Muslim Brotherhood in Europe (Katarské dokumenty: Jak Dauhá financuje Muslimské bratrstvo v Evropě) z roku 2019 od francouzských novinářů Christiana Chesnota a Georgese Malbrunota, Katar jen do roku 2014 podle velmi konzervativního odhadu investoval nejméně 71 milionů eur do výstavby 140 mešit a islámských center v Evropě. Dnes o více než deset let později je tato částka pravděpodobně mnohem vyšší. Kolik peněz asi tak od Kataru dostali evropští politici, kteří se neustále podbízejí islámu? Dozvíme se to někdy?
Robert Williams je americký výzkumník.