Na nedávné konferenci v Římě, kterou uspořádal think-tank Evropská síť pro myšlenky (EIN), bývalý řecký premiér a současný poslanec řeckého parlamentu Antonis Samaras prohlásil:
"Evropské demokracie ve Středomoří jsou ohroženy tím, že budou smeteny přívalovými vlnami nekontrolované imigrace. To nemůžeme dovolit. Naše společnosti to nevydrží. Evropská unie to sama nemůže ustát... [Více než] milión 'cizinců' prošel v roce 2015 přes Řecko a skončil v různých zemích Evropské unie, zejména v severní a střední Evropě. Někteří z nich byli skuteční uprchlíci ze Sýrie a Iráku, většinou to však byli ilegální imigranti z jiných zemí světa. Dnes se odhaduje, že skuteční uprchlíci tvoří maximálně 20 % z celkového počtu imigrantů, kteří stále přicházejí. Zbytek jsou ilegální imigranti."
Tito ilegální imigranti, řekl, "přicházejí do Evropy hledat 'příležitosti', ale nepřijímají žádné povinnosti otevřené demokracie."
"Obvykle se zabývají všemi druhy pašování drog, obchodováním s lidmi a dokonce i džihádem. To nemůžeme tolerovat. Svoboda a otevřenost našich společností také vyžaduje odpovědnost a samozřejmě plné respektování našich zákonů. 'Vyžírkové' by mohli náš demokratický systém zničit."
Během měsíce září, kdy se konference konala, připluly na řecké ostrovy další 4 000 ilegálních imigrantů a uprchlíků, což zahltilo místní komunity, které nejsou dostatečně vybaveny na to, aby je přijímaly. Přesto je jejich administrativní přijímání jen jednou z obtíží, kterým řecké úřady čelí.
Stejně velkým, ne-li větším problémem je obava, že mezi těmito masami lidí, které proudí do země, mohou být teroristé vydávající se za žadatele o azyl.
 V září 2017 připluly na řecké ostrovy další 4 000 ilegálních imigrantů a uprchlíků, což zahltilo místní komunity, které nejsou dostatečně vybaveny na to, aby je přijímaly. Na snímku: Migranti se vyloďují na pláži na řeckém ostrově Kos poté, co v gumovém člunu přepluli úžinu Egejského moře z Turecka. (Foto Miloš Bicanski / Getty Images) |
Podle zpráv z řeckého tisku mají řecké úřady důvodné podezření, že se to děje. Od začátku migrační krize v roce 2015, kdy se ukázalo, že teroristé vyškolení u ISIS pronikají do Evropy ze Sýrie, Iráku a odjinud, monitoruje řecká policie přibližně 80 provizorních mešit, které vyrostly jako houby po dešti v Aténách a jejich okolí. Kromě toho, že žádná z těchto modliteben není legální, tak jsou některé z nich dokonce přidružené k Muslimskému bratrstvu. První oficiální mešita v Aténách od konce osmanské nadvlády před 150 lety je ve výstavbě a očekává se, že bude otevřena až v nadcházejících měsících.
Tato infiltrace teroristů je nepochybně jedním z důvodů policejního cvičení, které proběhlo v říjnu v Aténách. Této akce nazvané "Tyfonas (Tajfun) II" se zúčastnily řecké speciální elitní jednotky a jednotky pořádkové policie, které nacvičovaly reakci na teroristické útoky v městských oblastech, například najetí vozidla do davu, střelbu, útoky nožem nebo pumové útoky.
Nicméně v rozhovoru s Hellenic Broadcasting Corporation (ERT) po teroristickém útoku ve Španělsku, kde bylo 17. srpna 2017 zabito 14 lidí a dalších 120 bylo zraněno, řecký ministr vnitra Nikos Toskas z koalice Radikální levice (Syriza) odmítl představu, že by se Řecko mohlo stát cílem ISIS. Řecko v rozhovoru označil za "pilíř stability v Evropě a ve Středomoří" a řekl, že terorismus může být poražen pouze zajištěním míru na Blízkém východě.
Toskas i jeho kolegové, členové řecké politické elity a inteligence, dělají ve vztahu k islámskému imperialismu stejnou chybu jako jejich evropské protějšky. Teroristické útoky napříč západní Evropou ukázaly, že ustupování radikálním muslimům prostřednictvím politiky otevřených hranic - a vzdání se národní identity ve prospěch multikulturalismu - nemá zamýšlený účinek, spíše naopak. Imigrantům byl umožněn neomezený vstup, a spíše než k jejich integraci a liberalizaci vedoucí k přátelským vazbám s většinovými muslimskými zeměmi, to vedlo k jejich další a hlubší radikalizaci.
Manos Karagiannis, profesor King's College v Londýně a Makedonské univerzity, v nedávném rozhovoru uvedl, že Řecko by se mělo vzdát iluzí, že ho jeho dobré vztahy s arabským světem ochrání před džihádistickými útoky. Řekl: "Neměli bychom se nechat ukolébat falešným pocitem bezpečí. Islámský stát si již nevybírá své cíle na základě zahraniční politiky té či oné země."
François Heisbourg, předseda Rady IISS v londýnském Mezinárodním institutu strategických studií, to vysvětlil takto: "Džihádisté jsou ideologové. Svět vidí jako bitvu mezi věřícími a nevěřícími, a proto se jejich plány týkají nás všech."
Maria Polizoidou je reportérka, novinářka a konzultantka pro mezinárodní a zahraniční záležitosti žijící v Řecku. Je absolventkou postgraduálního studijního oboru "Geopolitika a bezpečnostní otázky v islámském komplexu Turecka a Středního východu" na Aténské univerzitě.