Většinou se Afrika dostane do Západních médií pouze v případě, kdy na Západní cíle zaútočí teroristé. Nejprve byly v Somálsku sestřeleny v roce 1993 dvě americké helikoptéry Black Hawk. V roce 1998 pak Al-Káida zaútočila na americké ambasády v Keni a Tanzánii. Před pár dny zveřejnil Islámský stát video, aby ukázal přepadení v Nigeru, při kterém byli v říjnu loňského roku zabiti čtyři američtí vojáci. Západ mlčel. Vypadá to, že se Západ nezajímá o probíhající islámskou teroristickou genocidu největší africké křesťanské populace v Nigérii.
Před pár dny bylo Římské koloseum nasvíceno červeně na protest proti pronásledování křesťanů. Nejslavnější italská dominanta byla osvícena na žádost organizace "Aid to the Church in Need", aby přitáhla pozornost k intenzivním a ohromným masakrům křesťanů.
Douglas Murray se v článku pro časopis The Spectator správně ptá: "Kdo ochrání křesťany na severu Nigérie?". Při posledním útoku bylo etnicky a nábožensky "vyčištěno" 15 křesťanských vesnic. Nejprve muslimští extremisté vyplenili křesťanská města a zbavili je křesťanských symbolů, pak povraždili 19 křesťanů. Jen tento měsíc bylo povražděno více než 80 křesťanů, často byli rozsekáni mačetami.
V Nigérii neuplyne ani den, ve kterém by křesťané nebyli trháni na kusy, ve školách, kostelech a svých domovech. Jde o plán etnické čistky, který je na stejné úrovni jako děsivý vývoj v Sýrii.
"Africký Tálibán" se zdá být oddaný myšlence vyhlazení křesťanů a vnucení islámských zákonů (šaría) celé zemi. V ďábelské logice politického islámu jsou křesťané považováni za "nehodné žití".
Nigérie byla kdysi mezi všemi postkoloniálními africkými státy považována za "vzorovou zemi", ve které černošští soudci vykonávali spravedlnost ve stejných bílých parukách jako jejich britští kolegové. Dnes žije tato země pod krvavým apartheidem víry a trpí válkou, kterou jí vyhlásila "horda". Jejím cílem je "islamizace země", jak o teroristech napsal Wole Soyinka, nigerijský laureát Nobelovy ceny za literaturu.
Biskup Joseph Bagobiri z diecéze v Kafanchanu vypočítává islamistické útoky, které se staly jen v jeho oblasti: "53 vypálených vesnic, 808 zavražděných a 57 zraněných lidí, zničeno bylo 1 422 domů a 16 kostelů." Do bezpečnějších oblastí země uprchlo 1,3 milionu křesťanů. To je skutečně etnická a náboženská "čistka".
Podle Philipa Jenkinse, předního experta na křesťanství, je to právě Nigérie, kde bude rozhodnuto o rovnováze mezi křesťanstvím a islámem v Africe. Jenkins napsal, že "náboženský osud Nigérie by mohl být v nadcházejícím století politickým faktorem nesmírné důležitosti".
To je ten důvod, proč islamisté zabíjejí křesťany v tak masovém měřítku. Nigérie vede žebříček zemí co do počtu křesťanů, zavražděných kvůli jejich víře: v roce 2015 to byla více než polovina ze 7 000 vražd na celém světě. V únoru minulého roku bylo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho nigerijskému protějšku Muhammaduovi Buharimu řečeno, že od června 2015 bylo v Nigérii zavražděno 16 000 křesťanů. Zpráva Mezinárodní společnosti pro občanské svobody a vládu práva odhalila:
"Z odhadovaných 16 000 zabitých připadá 2 050 obětí na přímé násilí státu, 7 950 tvoří oběti policejní vazby, zajatci zabití na základě rasového profilování nebo neprofesionálně vedeného policejního vyšetřování, 2 050 lidí bylo zavražděno teroristickou skupinou Boko Haram a 3 750 lidí se stalo obětí teroru pastevců kmene Fulbů."
Nejen že muslimští extremisté masakrují křesťany, ničí také jejich modlitebny. Skupina Boko Haram v rámci svého tažení za vyhnání křesťanů ze severní Nigérie srovnala se zemí nejméně 2 000 křesťanských kostelů.
Když v roce 1987 útočili na křesťanské kostely a obchody, tak muslimští extremisté skandovali: "Nic než islám!" Účelem těchto muslimských masakrů byla zjevně změna náboženské a demografické struktury Afriky prostřednictvím vymazání historické dělící linie, která horizontálně roztíná střední Afriku na její nejširší části od islámského Senegalu po Somálsko. Vše, co zbývá z "Dar al Harb" ("domu války") se má proměnit v "Dar al Islam" ("dům islámu"). Nigérie, největší mozaika náboženských přesvědčení na světě, je ve středu tohoto plánu. Muslimští extremisté proto opakovaně útočí na věřící křesťany, často během jejich náboženských obřadů.
Nigerijský katolický biskup Hyacinth Egbebo varoval: "Pokud islamisté obsadí Nigérii, bude to pro ně odrazový můstek k dobytí menších zemí. Pokud Nigérie padne do spárů islámských extremistů, tak bude ohrožena celá Afrika."
Západ by se skutečně měl začít starat o každodenní masakry, kterými trpí tato chudá černá křesťanská a opuštěná populace. "Horda" Wolea Soyinky se neomezí na Nigérii, ale bude se snažit také zasáhnout západní Evropu. Už se tak ostatně stalo v případě nigerijského teroristy Umara Farouka Abdulmutallaba odsouzeného na doživotí za pokus o pumový útok na americké letadlo na Štědrý den v roce 2009.
Měli jsme štěstí, že jsme přežili množství útoků, které se staly v Madridu, Paříži nebo Berlíně (abychom zmínili alespoň některé z nich). Ale kolik dalších jich ještě přežijeme? A jak dlouho?
 Nigerijec čte Bibli v katolickém kostele v Kano v Nigérii (Fotografie: Chris Hondros/Getty Images) |
Giulio Meotti, kulturní redaktor Il Foglio, italský novinář a spisovatel.