Prezident USA Donald J. Trump 30. ledna 2018 ve Zprávě o stavu Unie upozornil na brutální vraždu dvou šestnáctiletých dívek z ostrova Long Island v prosinci 2016, kterou provedli členové gangu MS-13. Tento gang je v dané oblasti odpovědný za obrovský počet dalších hrůzných vražd.
Donald Trump řekl, že mnoho členů tohoto gangu se do Spojených států dostalo ilegálně. Řekl: "Po desetiletí umožňují otevřené hranice pronikání drog a gangů do našich nejzranitelnějších komunit."
Vyzval Kongres, "aby konečně uzavřel smrtící skuliny, které umožňují ... zločineckým gangům pronikat do naší země," a uvedl čtyři pilíře svého návrhu imigrační reformy:
- Přehodnocení způsobu, jak by se mohlo 1,8 milionu ilegálních imigrantů, které do Ameriky dopravili jejich rodiče, stát občany USA (tzv. DREAM Act, pozn. překladatele).
- Výstavba "velké zdi na jižní hranici" a vymáhání zákona agenty hlídkujícími a zabezpečujícími hranici.
- Ukončení vízové loterie, "programu, který náhodně přiděluje zelené karty bez ohledu na dovednosti a zásluhy, za účelem zajištění bezpečnosti amerického lidu."
- Ukončení "současného nefunkčního systému" řetězové migrace vzdálených příbuzných a omezení finanční podpory na manžele a nezletilé děti.
Přestože to ve svém projevu neuvedl, Trump zjevně žádá Kongres o 25 miliard dolarů na financování zdi. Oponenti zdi tvrdili, že ilegální imigranti se nedopouštějí trestných činů ve vyšší míře než legální imigranti nebo rodilí Američané; že ilegální imigrace je pro ekonomiku spíše přínosem než zátěží; a že náklady na deportace a zeď značně převyšují jejich výhody. Tato tvrzení opakují kritici Trumpovy administrativy jako součást kampaně, jejímž cílem je obvinit prezidenta z rasismu; ale jaká jsou fakta?
Abychom celou záležitost uvedli na pravou míru, pojďme se spolu podívat na několik případů, které se média snažila zamlžit nebo je ignorovala.
Pokud jde o náklady na zeď, ze studie zveřejněné v září 2017 Federací pro americkou imigrační reformu (Federation for American Immigration Reform , FAIR) vyplývá, že "na federální, státní a místní úrovni činí náklady na více než 12,5 milionu ilegálních imigrantů a zhruba 4,2 milionu jejich dětí přibližně 134,9 miliard dolarů ročně." Zpráva uvádí, že od roku 2013 došlo k nárůstu ročních nákladů o téměř 3 miliardy dolarů. Je to výrazně vyšší částka v porovnání s jednorázovým nákladem 25 miliard dolarů na stavbu zdi – je to pět a půl násobek, navíc utracený každý rok.
 Na snímku: Plot na americko-mexické hranici u San Diega v Kalifornii. (Foto: Úřad pro cla a ochranu hranic) |
Totéž platí pro náklady na deportaci ilegálních imigrantů. Podle Stevena A. Camaroty, ředitele pro výzkum Centra pro studium imigrace,
"... Průměrné náklady na deportaci jsou mnohem nižší než čisté fiskální náklady na průměrného ilegálního imigranta," částečně kvůli skutečnosti, že "ilegální imigranti mají ve většině případů nízkou úroveň vzdělání – většina z nich nedokončila střední školu nebo mají pouze středoškolské vzdělání ... což znamená, že náklady na ně jsou vyšší, než kolik odvedou na daních."
Míru kriminality mezi ilegálními imigranty v porovnání s legálními imigranty a občany narozenými v USA zkoumal John R. Lott mladší, prezident Výzkumného centra pro prevenci kriminality (Crime Prevention Research Center). Studii provedl na arizonské vězeňské populaci. Podle Johna R. Lotta mladšího byla analýza míry kriminality mezi ilegálními imigranty v USA obtížná kvůli mnoha faktorům, včetně neexistence federální databáze a "primitivní" metodologie – například "jednoduché průřezové analýzy, abychom zjistili, zda oblasti s vyšším počtem imigrantů mají vyšší míru kriminality," a "přístupu čistě časových řad ... podívejme se na Spojené státy jako celek a zjistíme, že zločinnost se od roku 1990 snížila, přestože imigrace rostla." Výhodou studie založené na arizonském nápravném systému je podle Lotta to, že
"v našem 32,5letém období známe každého vězně, který nastoupil k výkonu trestu, jeho kriminální historii a jestli jde o imigranta s doklady nebo bez dokladů. Jedinou záhadou zůstává, proč tato data nebyla dosud využita."
Peter Kirsanow k dané záhadě v National Review sarkasticky poznamenal:
"Bohužel, téměř každý veřejný činitel, který se nejmenuje Jeff Sessions, se snaží zabránit zveřejnění údajů o trestné činnosti ilegálních imigrantů úporněji než zveřejnění kódů k jaderným zbraním."
Podle Lotta, jehož výzkum zahrnuje léta 1985–2017:
"Data o arizonské vězeňské populaci nám umožňují porovnat podíl imigrantů bez dokladů na vězeňské populaci s jejich odhadovaným podílem na populaci státu Arizona ... Poprvé data členíme tak, abychom prozkoumali rozdíly mezi občany USA, imigranty bez dokladů a osobami s trvalým pobytem. Jednou z výhod zkoumání již odsouzených osob spíše než jen ohlášených trestných činů je to, že odsouzení závisí na důkazech 'mimo veškerou rozumnou pochybnost' a je zde proto menší riziko, že budou započítáni i nevinní lidé."
Jak ukazuje následující souhrn, zjištění jsou jednoznačná:
"U imigrantů bez dokladů je pravděpodobnost odsouzení za spáchání trestného činu o 42 % vyšší v porovnání s ostatními občany Arizony. Imigranti bez dokladů mají také tendenci páchat závažnější trestné činy, jejich tresty jsou průměrně o 10,5 % delší, je u nich pravděpodobnější, že budou klasifikováni jako nebezpeční a je o 45 % pravděpodobnější, že jsou členy gangu v porovnání s americkými občany ... Mezi trestním rejstříkem odsouzených, kteří jsou občany USA a imigranty bez dokladů, jsou dramatické rozdíly ..."
"Mladí imigranti bez dokladů páchají trestnou činnost dvakrát častěji v porovnání s mladými občany USA. Tito mladí imigranti bez dokladů mají také tendenci páchat závažnější trestné činy. Pokud by imigranti bez dokladů páchali trestnou činnost v celých Spojených státech stejnou měrou jako v Arizoně, byli by v roce 2016 v USA odpovědní za více než 1 000 vražd, 5 200 znásilnění, 8 900 loupeží, 25 300 útoků s použitím zbraně a 26 900 vloupání."
Další náklady amerických daňových poplatníků jsou spojeny s užíváním pašovaných drog americkými dětmi. Ačkoliv jsou dostupné informace o tomto problému v nejlepším případě nejednoznačné, klíčovým zjištěním zprávy DEA z roku 2017 hodnotící drogovou hrozbu je, že "nejčastěji hlášenou drogovou hrozbou byl heroin, hrál roli v 44,1 % policejních zásahů ... Následoval metamfetamin s 29,8 % a léky na předpis s 9,3 %..."
To nám již o rozsahu problému něco říká, ale zatím ne dost. Hodnocení drogové hrozby z roku 2010, zveřejněné rok po nástupu předchozí administrativy, odhalilo, že
"od ledna do listopadu 2009 překročil v USA objem drog zadržených při přepravě 1 626 tun. Což naznačuje, že pašeráci drog do Spojených států ročně propašovali několik tisíc tun kokainu, metamfetaminu, marihuany, heroinu a extáze. Existují jedinečné způsoby pašování a přepravy..."
V roce 2015 DEA v hodnocení drogové hrozby uvedla, že v důsledku předávkování drogami zemřelo v USA více lidí než následkem autonehod a použití střelných zbraní současně. Jak v té době poznamenala BBC, "mnoho z těchto drog propašovaly do USA ve velkém množství drogové kartely..."
Již zesnulý demokratický senátor Daniel Patrick Moynihan se proslavil větou: "Každý má právo na svůj vlastní názor, ale ne na vlastní fakta." Jeho nástupci v Kongresu by to měli mít na paměti při diskusích o ilegální imigraci a hlasování o navrhovaném plánu stávající administrativy.
Ruthie Blum je autorkou knihy "To Hell in a Handbasket: Carter, Obama, and the 'Arab Spring'."