I v případě volebního vítězství Geerta Wilderse a jeho před jedenácti lety založené Strany pro svobodu (PVV), by se Wilders předsedou vlády nestal. Představitelé ostatních stran totiž v minulosti prohlásili, že spolupráce s ním je nemyslitelná - stejný postoj udržují i dnes.
Už celá léta nizozemská mainstreamová média šíří pomluvy a podněcují nenávist vůči Wildersovi jen proto, že se snaží varovat Nizozemí - a celou Evropu - před budoucností, která je nevyhnutelná, pokud bude udržována současná migrační politika. Za to byl shledán senátem tří soudců vinným z "podněcování diskriminace". Média a politici všude v Evropě ho neustále popisují jako nebezpečného muže a pravicového buřiče. Někdy ho nazvou i "fašistou".
Co vlastně Geert Wilders udělal, aby si takové zacházení zasloužil? Žádná z jeho poznámek nikdy nikoho nediskriminovala kvůli rase nebo etnickému původu. Pro účely obvinění využil holandský právní systém vlastní interpretaci Wildersových slov použitých na předvolebním shromáždění, kdy se obyvatel zeptal, přejí-li si v zemi "méně Maročanů". Wilders hájí lidská práva a demokratické principy a je zapřísáhlým nepřítelem všech projevů antisemitismu.
Jeho jediným "zločinem" je veřejná kritika islamizace Nizozemí a zbytku Evropy a tvrzení, že Islám představuje smrtelnou hrozbu pro svobodu. Jeho tvrzení jsou empiricky podložená a Nizozemí je, bohužel, zemí, kde kritizovat Islám je obzvláště nebezpečné:
Theo van Gogh natočil v roce 2004 "islámsky nekorektní" film a byl brutálně zavražděn islamistou, který prohlásil, že by zabíjel znovu, kdyby mohl. O dva roky dříve byl Pim Fortuyn, který hodlal kandidovat ve volbách a popsal Islám jako "nenávistné náboženství", zavražděn levicovým islamofilem a aktivistou za práva zvířat. Geert Wilders je naživu díky nepřetržité policejní ochraně velkoryse poskytnuté nizozemskou vládou.
Nizozemsko je obecně zemí, kde muslimská komunita vykazuje velmi málo známek integrace. V zemi je momentálně na čtyřicet "no-go" zón a častěji dochází k nepokojům jako nedávno v Rotterdamu, Amsterodamu a Nijmegenu. Lidé ostatních národností opakovaně napadají rodilé Holanďany. Někteří jsou si tak jisti svou beztrestností, že publikují on-line videa svých zločinů. V okrajových částech měst se nemuslimští obyvatelé cítí šikanováni v akcích, které se evropané stále bojí pojmenovat etnickou čistkou.
Nemuslimské ženy jsou místními úřady nabádány k tomu, aby se neoblékaly "vyzývavě". Protože Islám považuje psi za "haram" (nečisté), jsou majitelé psů nabádáni k zavírání svých miláčků v bezpečí domova. V letech 2014, 2015 a 2016 islamisté demonstrovali v ulicích a vykřikovali slogany na podporu Hamasu a Islámského Státu.
Každodenní život se stal obzvláště obtížný pro 40 000 Židů, stále žijících v zemi. Oblasti dlouho obývané členy židovské komunity se staly téměř výhradně muslimskými. Úřady doporučují Židovským obyvatelům vyhnout se jakémukoliv "viditelnému znamení" židovství, aby "nevyvolávali konflikty". Kriminalita muslimské populace je vysoká. Procento uvězněných muslimů je výrazně vyšší, než procento muslimů v celkové populaci. Zhruba šest procent obyvatel Nizozemí jsou muslimové, stejně jako asi dvacet procent všech vězňů. Nic z tohoto není tajemstvím.
Jediný člověk, který mluví o těchto problémech je Geert Wilders. Holandská politická elita společně s většinou novinářů raději tvrdí, že problém je Geert Wilders. Tvrdí, že pokud zmizí, zmizí i problémy. V nejlepším případě přijde slovní vata mající ukázat sílu, v nejhorším se obrací zády.
Velké procento z nizozemského obyvatelstva je znepokojeno a neustálá démonizace Geerta Wilderse zjevně slouží jako odstrašení a donucení ke smíření se s jiným, méně vhodným kandidátem.
Před rokem prohlásil londýnský starosta, muslim Sadiq Khan, že "život s teroristickými útoky je nedílnou součástí života ve velkoměstě". V minulosti to ale tak nebylo. Muslimský starosta Rotterdamu, Ahmed Abutaleb použil tvrdší slova. Řekl, že přistěhovalci by měli "respektovat zákon, nebo jít domů".
Koncem ledna vydal úřadující premiér Mark Rutte celostránkovou reklamu v několika novinách, v němž varoval přistěhovalce, aby se "chovali normálně, nebo odešli (act normal or be gone)". Nepoužil slovo "Islám". 11 března 2017, čtyři dny před volbami v Holandsku, se Rutte rozhodl poslat důraznou zprávu a zabránit tureckým ministrům vystoupit v Rotterdamu. Nerozhodnutí voliči, kteří zvažovali podporu Geerta Wilderse, zvolili nakonec Rutteho Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) a zajistili mu tak na poslední chvíli vítězství. Wildersova strana skončila druhá. Strana pro svobodu (PVV) získala o pět mandátů více než minulé volby, ale bude mít pouze 20 křesel ze 150. Rutteho VVD bude mít 33 křesel. Strana práce, do 15. března Rutteho hlavní spojenec, se rozpadá a přišla o devět křesel ve svém dosud nejhorším volebním výsledku.
Levice se však nestahuje: GroenLinks, strana tvořená převážně z bývalých komunistů a radikálních ekologů, získala 14 křesel, tedy o 10 víc než minulé volby. Socialistická strana získala 14 mandátů.
Demokraté 66, "sociálně liberální", "progresivní" a multikulturní strana získala 19 křesel, téměř stejně jako Strana za svobodu. Muslimská strana Denk (holandské slovo pro "myslet", turecké pro "rovnost"), získala tři poslanecké mandáty. VNL, konzervativní strana založená dvěma bývalými členy PVV, dosáhla tak špatného výsledku, že ve sněmovně ani nezasedne.
Příští nizozemská vláda bude koalicí čtyřech, možná pěti stran a pravděpodobně bude více levicová než předchozí vlády. Bude do ní s jistotou patřit strana Demokraté 66 a možná i GroenLinks.
V nadcházejících letech se bude situace v zemi jistě zhoršovat. Míra porodnosti v Nizozemsku (1,68 dětí na jednu ženu) není tak katastrofální jako v Německu, Itálii nebo Španělsku, ale je hluboko pod hranicí, potřebné k obnově populace. Porodnost muslimských obyvatel je vyšší než porodnost nemuslimských obyvatel. Desítky kostelů jsou každý rok, díky rychlému poklesu počtu praktikující křesťanů, uzavřeny a nahrazovány mešitami. Islamistické organizace neustále přivádějí do země radikální kazatele, kteří se snaží vnucovat ostatním svoji víru. Ve zprávě o islamizaci Nizozemí, zveřejněné před deseti lety, napsal Manfred Gerstenfeld, že "odpor k radikálním sílám v rámci nizozemské muslimské komunity je slabý". Od té doby se nic nezměnilo.
Co se děje v Nizozemsku je podobné tomu, co se děje ve většině evropských zemí. Ve Velké Británii, Belgii, Francii, Německu a Švédsku rychle roste počet "no-go" zón. Stále častěji a častěji vypukají v zemích nepokoje. Gangy cizích národností jsou stále více násilné. Etnické čistky proměňují městské čtvrti. Židé odcházejí do Izraele a Severní Ameriky. Populace muslimů prudce roste. Počet radikálních mešit prudce roste. Islámské organizace jsou všude.
S politiky, kteří se odvažují mluvit tak, jak to dělá Geert Wilders se zachází obdobně. Jsou terčem pohrdání a posměchu nebo jsou postaveni před soud.
Chápání světa v Západní Evropě je založeno na hegemonii. Vychází z kolektivní viny Západu, z předpokladu, že všechny kultury si jsou rovny a že kultura islámu je "rovnější" než kultura západní, protože islám byl údajně tak dlouho Západem utlačován. Co zastánci teorie viny Západu zapomínají, je fakt, že islám dlouho utlačoval Západ: Muslimská vojska dobyla Persii, Byzantskou říši, Severní Afriku a Blízký východ, Španělsko, Řecko, Maďarsko, Srbsko a celý Balkán a prakticky celou východní Evropu. Tato vojska představovala neustálou hrozbu do doby, kdy byli osmanští nájezdníci poraženi u bran Vídně roku 1683.
Evropa hájí myšlenku mírového řešení konfliktu a představu, že "appeasement" je téměř vždy ideálním řešením, za předpokladu že Evropa skutečně nějakého nepřítele má.
Evropa vize se opírá o myšlenku nutnosti soustředit veškerou moc do rukou osvícené elity, protože když mohl před osmdesáti lety převzít moc pomocí demokratického procesu Adolf Hitler, mohlo by svobodné rozhodování lidu přinést podobný výsledek.
Cílem Evropy je utopický sen, kde bude chudoba odstraněna dávkami a násilí bude překonáno otevřeností a láskou.
Právě tato vize mohla vést kancléřku Angelu Merkelovou k rozhodnutí otevřít hranice více než milionu neprověřených migrantů, navzdory vlně kriminality a nárůstu počtu znásilnění a sexuálních útoků. Jediným kandidátem, který může v letošních volbách porazit Angelu Merkelovou je socialista Martin Schulz, bývalý prezident Evropského Parlamentu.
Ve Francii Marine Le Pen, jediná kandidátka hovořící o islámu a přistěhovalectví, bude téměř jistě poražena Emmanuelem Macronem, bývalým ministrem vlády Françoise Hollanda – mužem, který nevidí problém nikde a v ničem.
Tato vize zdá se vedla britskou ministerskou předsedkyni Theresu Mayovou prohlásit islamistický útok z 22. března ve Westminsteru za událost, která nebyla "činem islámského terorismu".
Tato idealizovaná utopická vize světa vysvětluje, proč jsou v Evropě lidé jako Geert Wilders vnímáni jako ztělesnění zla, zatímco radikální islám je považován za okrajový problém, nemající žádný vztah k "náboženství míru". Mezitím je Wilders odsouzen k životu pod policejních ochranou, jako by byl ve vězení, zatímco ti, kteří ho chtějí zabít - a ohrožují miliony lidí v Evropě - se pocházejí na svobodě.
Tato pubertální vize je tak zakořeněna v myslích milionů evropanů, že bude zapotřebí rychlého dospění aby bylo možno s ní vůbec něco udělat.
Dr. Guy Millière, profesor na Pařížské Univerzitě, autor 27 knih o Francii a Evropě.