Paříž. 21. června 2025. Každoroční hudební festival Fête de la musique. Před deseti lety hrály hudební skupiny a orchestry pokojně v ulicích. Rodiny se procházely a zastavovaly, aby si poslechly hudbu. Bezpečnost byla samozřejmostí. V posledních letech se ale atmosféra radikálně změnila a rodiny již festival nenavštěvují. Mladí muslimové z předměstí zaplavují město, brání hudebníkům, které nemají rádi, v hraní tím, že na ně křičí urážky a výhrůžky a napadají každého, kdo se jim postaví do cesty. Letos bylo policii nahlášeno více než sto znásilnění. Nesčetné útoky nožem si vyžádaly desítky zraněných. Byly vyrabovány desítky obchodů. To, co se odehrává v Paříži, se odehrává ve všech velkých francouzských městech.
O tři týdny dříve, 31. května, vyvolalo podobný chaos vítězství francouzského fotbalového klubu Paris Saint-Germain ve finále Ligy mistrů UEFA. Paříž zaplavili mladí muslimové z předměstí. Zakládali ohně u vchodů do budov a podpalovali vyrabované obchody. Napadali zasahující hasiče. Blokovali cestu sanitkám převážejícím nemocné a zraněné lidi. Napadali lidi, kteří se vydali třeba jen na večerní procházku. Řadu lidí donutili opustit svá auta a pak je vykradli a zapálili. Transparenty vítězného fotbalového klubu byly sotva vidět, všude byly alžírské a palestinské vlajky.
Ve Francii se již řadu let každá oslava zvrhne v nepokoje, rabování a násilí. Policie zasáhne jen zřídka. Pokud policista nějakého výtržníka zraní, tak může skončit ve vězení. Zatčení výtržníků jsou vzácná a zadržení výtržníci jsou často okamžitě propuštěni.
Bývalý poslanec francouzského parlamentu Philippe de Villiers řekl, že vidíme "postupující islamismus", který vede ke střetu civilizací (civilizačnímu džihádu). "Importovali jsme si jinou civilizaci," řekl. "Francouzští politici to nechtějí vidět."
Francouzští politici se až na několik výjimek chovají jako slepí. O tom, co se děje, nikdy nemluví. Když se ozval předseda pravicové strany Reconquête Éric Zemmour, tak byl odsouzen k vysokým pokutám. Nedávno na platformě X napsal: "Je možné položit tyto nepříjemné otázky: Odkud výtržníci pocházejí? A proč jsou stále tady?"
Není těžké poznat, odkud pocházejí. Do Francie přichází každoročně více než 500 000 nových imigrantů z arabského světa a subsaharské Afriky. Policie a zpravodajské služby vidí, odkud pocházejí. Stejně tak je snadné pochopit, proč jsou "stále tady". Když jsou ilegální imigranti zatčeni, tak je jim uložena "povinnost opustit francouzské území" (Obligation de Quitter le Territoire Français / OQTF) a je jim nařízeno, aby Francii okamžitě opustili. Nikdo je ale nevyhostí, takže většina z nich neodejde.
Kromě nepokojů dochází také k odporným vraždám. Ty se vždy na pár dní dostanou na titulní stránky novin a pak upadnou v zapomnění. Většina vrahů jsou lidé, kteří měli být deportováni, ale nebyli. Když přijde čas je soudit, jsou k nim francouzské soudy shovívavé. 27. dubna 2024 pobodal 16letý ilegální afghánský migrant v malém klidném městečku Chateauroux ležícím v údolí Loiry 15letého chlapce Matisse, který zranění podlehl. Mladý migrant byl 28. května 2025 odsouzen k osmi letům vězení. Pokud nebude ve vězení dělat potíže, tak vyjde na svobodu již za čtyři roky. Někdy není vrah ani souzen, protože ho soudce označí za nezodpovědného za jeho činy. V roce 2017 Kobili Traoré zmlátil, mučil a následně vyhodil z okna jejího bytu ve třetím patře 65letou židovku Sarah Halimi a křičel přitom "Alláhu Akbar!". Byl shledán nevinným, protože čin spáchal pod vlivem drog, a byl poslán do psychiatrické léčebny. Mohamed L. (jeho jméno nebylo francouzskými úřady zveřejněno), který 22. května 2022 v Marseille podřízl hrdlo vojenskému lékaři Albanu Gervaisovi před očima jeho dcery, zase prohlásil, že jednal ve jménu Alláha. 25. června 2025 soudce prohlásil, že je duševně nezpůsobilý k soudu a bude muset být pouze několik měsíců sledován psychiatrem. Vdova po zavražděném lékaři zveřejnila prohlášení, v němž vyjádřila naději, že francouzský stát "požádá o odpuštění".
Počet útoků na Židy ve Francii za poslední rok mírně klesl. Po 7. říjnu 2023 jich bylo tak moc, že většina Židů ve Francii své židovství stále skrývá. Klesá ovšem i počet Židů žijících ve Francii. Nyní je jich méně než 400 000. Ti, kteří zůstali, jsou často chudí a nemají peníze na to, aby mohli z Francie odejít.
Počet muslimů ve Francii naopak roste. Samozřejmě ne všichni muslimové žijící ve Francii jsou výtržníci a zločinci, mnozí chtějí žít v míru. Podíl ilegálních imigrantů mezi nimi však vzrostl, stejně jako míra jejich odmítání integrovat se do francouzské společnosti. Tento trend je obzvláště výrazný mezi mladými muslimy. Průzkum provedený před několika lety ukázal, že 65 % muslimských středoškoláků považuje právo šaría za důležitější než zákony Republiky. V 751 francouzských no-go zónách se právem šaría řídí vše. Radikální imámové tam v souladu s islámskými dogmaty prohlašují, že islám musí vládnout celé zemi a že ve Francii bude brzy vládnout všude.
V květnu 2025 zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra 73stránkovou zprávu nazvanou "Muslimské bratrstvo a politický islamismus ve Francii", která podrobně popisuje, jak Muslimské bratrstvo ve Francii proniká a zakořeňuje ve školském systému, armádě, sportovních asociacích a policii. Zpráva hovoří o "ohrožení Republiky" a uvádí, že Muslimské bratrstvo nepostupuje prostřednictvím násilí a útoků, ale méně viditelným způsobem. Vláda v reakci na to slíbila, že bude jednat. Neudělala však nic. Pokud nedojde k radikální politické změně, tak se pravděpodobně nic nezmění.
Ve Francii již více než tři desetiletí probíhá médii často zesměšňovaná "velká výměna" křesťanů za muslimy a nahrazení křesťanství islámem – stejně byla kdysi velká Byzantská říše vytlačena z celého Turecka.
Francie je devastována vzestupem islámu.
Když Renaud Camus v roce 2012 vydal svou knihu Le Grand Remplacement (Velká výměna), tak mu mainstreamová média dala nálepku konspiračního teoretika. Nikdy nebyl pozván do televize a jeho nakladatelé již odmítají vydávat jeho knihy.
Před dvaceti lety vydal historik Georges Bensoussan knihu Les Territoires Perdus de la Republique (Ztracená území Republiky, 2006). Od té doby se "ztracená území" exponenciálně zvětšila.
Vůdce islámsko-levicové strany Nepoddaná Francie (La France Insoumise) Jean-Luc Mélenchon 31. ledna 2025 poznamenal: "Ano, dochází k velké výměně." Když bizarně zdůraznil, že velká výměna je "nezbytná a pozitivní", tak jej nikdo konspiračním teoretikem nenazval.
V prezidentských volbách v roce 2022 získal Jean-Luc Mélenchon 21,95 % hlasů a volilo jej 69 % muslimů. V roce 2027 chce kandidovat znovu. Zřejmě doufá, že dříve či později zafunguje velká výměna.
Radikálně protiizraelská strana Nepoddaná Francie odmítá označit Hamás jako teroristické hnutí. Členy této strany je několik otevřeně antisemitských poslanců francouzského parlamentu a poslankyně Evropského parlamentu a otevřená podporovatelka Hamásu Rima Hassan.
Prezident Macron – pravděpodobně ve snaze zabránit ještě vážnějším nepokojům – vysílá uklidňující signály těm, kdo vládnou v no-go zónách. Po 7. říjnu 2023 několik dní podporoval Izrael, ale poté zaujal rozhodně "propalestinský" postoj. Falešně obvinil Izraelské obranné síly, které jsou ve vztahu k civilistům až úzkostně opatrné, z úmyslného vraždění žen a dětí a řekl, že bude na historicích, aby rozhodli, zda izraelská armáda v Pásmu Gazy spáchala genocidu či ne. Odmítl se také zúčastnit demonstrace proti antisemitismu uspořádané v Paříži 12. listopadu 2023 – to je v době, kdy byly antisemitské útoky na vzestupu. 17. až 20. června 2025 se Macron zase pokusil uznat "Palestinský stát" v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu a zorganizovat velkou "propalestinskou" akci v OSN. Akce izraelské armády proti íránskému režimu a zničení jeho hlavních jaderných zařízení Spojenými státy americkými ho ale donutily tyto plány odložit. Poté oznámil, že s akcemi Izraele a USA proti Íránu nesouhlasí. Izraelská vláda vydala prohlášení, že Macron vede "proti židovskému státu křížovou výpravu" a izraelský premiér Benjamin Netanjahu poznamenal, že uznání "Palestinského státu" méně než dva roky po masakru ze 7. října 2023 by bylo "velkou odměnou za terorismus". Macron na to nereagoval.
V Alžírsku byl zatčen a odsouzen k pěti letům vězení za "útok na národní jednotu" 80letý spisovatel Boualem Sansal, který upozorňoval na nebezpečí islámu a má i francouzské občanství. Francouzský premiér François Bayrou prohlásil, že toto odsouzení je "nesnesitelné", ale nikdy se Alžírsku přímo nepostavil. Francouzský spisovatel a přítel Boualema Sansala Pascal Bruckner to okomentoval takto: "Jedinými francouzskými zbraněmi jsou nyní prosby, pokleknutí a doufání."
Klíčové budou francouzské prezidentské volby v roce 2027. Francie je evropskou zemí s největším počtem muslimů a tato část její populace rychle roste. Rostoucí váha muslimských hlasů znamená – a strana Nepoddaná Francie v to, zdá se, doufá – že situaci ve Francii nebude možné zvrátit. Francie také stále je evropskou zemí s největším počtem Židů. Měst, kde mohou Židé žít v bezpečí, ale každý rok ubývá.
Francouzský novinář Michel Gurfinkiel v roce 1997 napsal: "Nelze vyloučit, že se Francie promění v afro-středomořskou zemi." O dvacet osm let později se jeho předpověď islamizace Francie z velké části naplnila.
To, co se děje ve Francii, samozřejmě ovlivňuje i ostatní západoevropské země. Také Belgie se rychle islamizuje. V Bruselu žije 23 % muslimů a město je nyní plné radikálního islámu a antisemitismu. V Nizozemsku se islám stal druhým nejrozšířenějším náboženstvím a 6. a 7. listopadu 2024 došlo v Amsterdamu k protižidovským násilnostem.
Islámu se pomalu podřizuje také Velká Británie, v níž je podíl muslimů menší než ve Francii a Belgii. Starostové několika velkých měst – Londýna, Oxfordu, Leedsu a Birminghamu – jsou zbožní muslimové. Ředitelem agentury Ofsted – britské vládní agentury odpovědné za dohled nad organizacemi poskytujícími vzdělávání, školení a pečujícími o děti – je v současné době muftí Hamid Patel.
Prezidentské volby v roce 2027 budou mít pro Francii zásadní význam. Podle předvolebních průzkumů měla předsedkyně Národního sdružení Marine Le Pen dobré šance. Uvedla, že pokud zvítězí, tak přísně omezí imigraci do Francie a bude bojovat proti islamizaci země. Okamžitě byla odsouzena k pětiletému zákazu kandidovat na veřejnou funkci, údajně za zpronevěru fondů EU. Byla obviněna z toho, že použila peníze EU na platy asistentů poslanců Evropského parlamentu, kteří pro její stranu pracovali také v Paříži. Současný francouzský premiér François Bayrou udělal přesně to samé a byl pařížským trestním soudem zproštěn viny. Marine Le Pen se odvolala, ale možná nebude moci kandidovat.
Kandidovat na prezidenta by mohl i předseda strany Národní sdružení Jordan Bardella (29 let). Francouzská policie provedla 9. července razii v sídle strany a dva soudci poté obvinili Bardellu z ilegálního financování volebních kampaní v letech 2022 a 2024 a pohrozili mu zákazem kandidatury v roce 2027. "Nikdy v historii Páté republiky nebyla opoziční strana vystavena tak neúprosnému pronásledování," poznamenal Jordan Bardella.
V Belgii je novým premiérem Bart De Wever z Nové vlámské aliance, která se staví proti islamizaci země. Nová vláda se alespoň snaží něco podniknout.
V Nizozemsku se Geert Wilders, který vyhrál nizozemské volby v listopadu 2023, okamžitě ocitl tváří v tvář koalici všech ostatních politických stran, které se spojily, aby mu znemožnily stát se premiérem. Geert Wilders nedávno požádal poslance své strany, aby vyslovili vládě nedůvěru. Nové parlamentní volby jsou naplánovány na 29. října 2025.
Ve Velké Británii průzkumy veřejného mínění ukazují, že by nyní nejvíce křesel v parlamentních volbách získala pravicová politická strana Reform UK odhodlaná bojovat proti postupu islámu a že by se její lídr Nigel Farage mohl stát novým premiérem. Ve Velké Británii se ale v dohledné době žádné volby konat nebudou.
V Německu Alternativa pro Německo (AfD) v nedávných volbách získala druhé místo a nyní se v průzkumech dokonce ujala vedení. Již se ozývají hlasy vyzývající k jejímu zákazu.
Politické strany vládnoucí v západoevropských zemích (s výjimkou Itálie) desítky let jsou k hrozícímu nebezpečí záměrně slepé. Každá strana, která je ochotna se "velké výměně" postavit, je záměrně držena mimo moc.
Nizozemské volby budou pečlivě sledovány. Případné Wildersovo vítězství v říjnových volbách by mohlo přinést obrození Nizozemska – druhé osvícenství – a obnovu Evropy.
Obyvatelé západní Evropy rostoucí nebezpečí vidí. Starý kontinent je na pokraji civilizačního kolapsu a civilizační proměny. Evropa i hodnoty západní civilizace jsou vážně ohroženy.
Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.