Když ministr z Perského zálivu varuje evropské země, že by se jejich mešitám a imámům měly udělovat licence, je jasné, že evropské země mají velký problém.
Zatímco si Francie a Německo pietně připomněly teroristické útoky v roce 2015 v Paříži a v roce 2016 v Berlíně, zdá se, že mnoho islamistů zůstává věrných svému odhodlání. Teroristický útok 31. října v New Yorku a zatčení tří podezřelých bojovníků ISIS v Německu jsou jen připomínkou toho, jak pevně je mnoho islamistů odhodláno zatřást základy moderní civilizace a uskutečňovat své plány krůček po krůčku.
Jak ISIS ustupuje v Sýrii a Iráku, tak se jeho přívrženci vynořují na Západě jako "inspirovaní" rádoby teroristé. Každý, kdo se domnívá, že tito domů se vracející teroristé byli pouze rukojmími ISIS nebo že používali jen vzduchovky, je na omylu.
Teroristických útoků bylo v letošním roce tolik, že lidé na Západě pochybují o schopnosti vlád čelit teroristické agresi. Někteří politici, jako například londýnský starosta Sadiq Khan, se vyjádřili, že lidé si zkrátka budou muset na teroristické útoky zvyknout – což je odpověď, kterou veřejnost pochopitelně shledává méně než uspokojivou.
Mezitím po útoku 31. října v New Yorku napsal prezident Trump tento tweet -- "Nesmíme dovolit bojovníkům ISIS se buď vrátit, nebo vstoupit do naší země poté, co jsme je porazili na Středním východě a všude jinde. Říkám dost!"--- který rozjitřil skepticismus ohledně toho, jak vláda řeší problémy s terorismem.
Think tank Soufan Center sídlící v USA uvedl, že se do zemí Evropské unie pravděpodobně vrátí přibližně 5 000 bojovníků ISIS. Dosud se do svých domovských zemí vrátilo přibližně 1 200 džihádistů; nejvíc se jich vrátilo do Spojeného království, a to 425.
Do Německa se vrátilo 300 a do Francie 271 bojovníků ISIS.
Domů do Spojených států se po trapném konci své brutální expedice vrátilo pouze 7 ze 129 džihádistů ISIS.
Vlády budou zřejmě už konečně nuceny řešit domácí bezpečnostní problémy. Podbízení se extremistům již napáchalo škody dost.
Například německé úřady okamžitě zavřely extremistickou mešitu, která spolupracovala s pachatelem loňského teroristického útoku v Berlíně Anisem Amrim, ale i toto je "příliš málo a příliš pozdě".
Podle německé domácí zpravodajské služby, Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), je v současné době v zemi 24 400 islamistů včetně zhruba 10 000 salafistů.
Někteří členové vládnoucí Křesťanskodemokratické strany požadovali povinná opatření, jako například povolit kázání imámů pouze v němčině a umožnit vykonávání funkce pouze těm imámům, kteří vystudovali v Německu. Prozatím však německá kancléřka Angela Merkelová a její stejně smýšlející kolegové tyto požadavky zamítli.
Podobné požadavky však vznesli místní politici v celé Evropě.
Po ponižující porážce v Sýrii a Iráku mají tisíce evropských džihádistů namířeno zpět domů. Zdá se, že vlády Západu mají v úmyslu pro ně rozvinout červený koberec, jako by to byli hrdinové a ne renegáti a zrádci.
Dolní sněmovna francouzského parlamentu nedávno přijala zákon o boji proti terorismu, který umožňuje domovní prohlídku, zadržení a domácí vězení podezřelých teroristů bez soudního přezkoumání.
Francouzský ministr vnitra Gerard Collomb mezitím uvedl, že díky návratu bojovníků ISIS zůstává hrozba terorismu ve Francii "velmi vysoká".
Spojené království zahájilo integrační program "Operace Constrain" pro džihádisty vracející se domů, který jim má pomoci při hledání zaměstnání a zařazení se do "běžného" života.
Stejně jako ve Švédsku státní orgány zřejmě doufají, že laskavé přivítání bojovníků ISIS povede k jejich deradikalizaci, a tak nadšeně zavádějí program pro opětovné začlenění bojovníků ISIS a dalších extremistů do společnosti a poskytují jim bydlení, zaměstnání, vzdělání a finanční podporu.
Nelze očekávat, že toto teatrální přivítání odradí odhodlané teroristy, ledaže by státní orgány byly stejně odhodlány poctivě zjistit, co se káže v extremistických mešitách a madrasách a odhalit zdroje jejich financování.
Pokud vlády Západu povolí džihádistům návrat, je pravděpodobné, že se stanou další teroristické útoky. Velmi důležité však je, jak varoval ministr ze Zálivu, vědět, co se káže v mešitách a co by mohlo potenciálně škodit celé společnosti. Stále však trvá naléhavá potřeba seriózně vysvětlovat nově příchozím, a dokonce i občanům Západu, co je na principech Západu cenné. Mezi principy Západu patří svoboda projevu, rovná spravedlnost podle zákona, odmítnutí krutých a neobvyklých trestů, skutečnost podložená fakty, oddělení církve od státu a nezávislé soudnictví, abychom jmenovali alespoň některé. A je naprosto nezbytné tyto hodnoty zachovat namísto prosazování a posilování jiných hodnot.
Khadija Khan je pákistánská novinářka a komentátorka, sídlící v současné době v Německu.