V Itálii i v Evropě je znepokojivý a posilující trend.
Poprvé po 700 letech zazněly v katedrále ve Florencii, v chrámu Svaté Marie z Fiore islámské písně. Pod slavnou klenbou od Brunelleschiho zněly islámské melodie doprovázené křesťanskými. Tato "mezináboženská iniciativa" proběhla týden po barbarských masakrech způsobených islámskými teroristy v Paříži v redakci časopisu Charlie Hebdo a zahrnovala píseň "Korán je spravedlivý" a další podobné oslavné písně.
Na jihu Itálie kněz rozzuřil farníky tím, že v jesličkách vystavených v kostele oblékl Pannu Marii do muslimské burky. Farář farnosti Svatého Jáchyma a Anny v Potenze otec Faranco Corbo řekl, že si nechal udělat speciální jesličky "ve jménu mezináboženského dialogu". Tyto mezináboženské iniciativy jsou založeny na postupné eliminaci dědictví západního křesťanství ve prospěch islámu.
Také další kněz v Itálii odstranil výjev křesťanského zrození na místním hřbitově, protože "by to mohlo urazit muslimy". Otec Sante Braggiè řekl, že na hřbitově v Cremoně v severní Itálii nebudou žádné jesličky, protože by to mohlo vyvolat hněv lidí jiných náboženství nebo těch, jejichž příbuzní zde nejsou pohřbeni.
"Malý prostor v rohu hřbitova je rezervován pro muslimské hroby. Umístění jesliček na dohled od nich by mohlo vypadat jako nedostatek respektu k vyznavačům jiné víry, zranit citlivost muslimů, stejně jako Indů, či dokonce ateistů."
V Rebbio, v italském farním kostele Svatého Martina se připravoval konec mše. Náhle vystoupila zahalená žena, Nour Fayad, a četla verše z koránu, které oznamují narození Krista. Tuto iniciativu zorganizoval kněz Don Giusto della Valle jako "gesto dialogu".
V Rozanu poblíž Milána ředitel školy Marco Parma zrušil školní koncert vánočních koled: rozhodl se zakázat tradiční oslavy ve škole v Garofani, aby "někoho neurazily".
V červenci minulého roku se v Itálii poprvé během mše četly od oltáře verše z koránu. Stalo se to v chrámu Svaté Marie v Trastevere v Římě během obřadu na uctění památky otce Jacquese Hamela, který byl zavražděn teroristy Islámského státu ve Francii. Zatímco katolíci přednášeli vyznání víry, delegát mešity al-Azhar z Káhiry zlehka opakoval "islámskou modlitbu za mír".
Katolický klér je pravděpodobně dezorientován samotným papežem Františkem, který jako první dovolil čtení islámských modliteb a koránu v nejvýznamnějším katolickém chrámu. To se stalo, když se papež František setkal s bývalým izraelským premiérem Shimonem Peresem a prezidentem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem ve Vatikánu při setkání prezentovaném jako "modlitba za mír na Středním Východě".
Od té doby, co byl zvolen papežem, strávil František mnoho času v mešitách. Navštívil mnoho islámských modliteben v zahraničí, jako například v Turecku a ve Středoafrické republice, a kromě toho byl také prvním papežem, který byl ochoten navštívit Velkou mešitu v Římě.
Když jde o islám, tak papež přijímá náboženský relativismus. Opakuje, že islámské násilí je práce "malých skupinek fundamentalistů", kteří podle něj nemají nic společného s islámem. Když byl tázán, proč nemluví o islámském násilí, tak papež odvětil: "Kdybych mluvil o islámském násilí, musel bych mluvit o katolickém násilí.", třebaže by bylo hodně těžké najít nějakého kněze, jeptišku nebo katolíka, který někde nastražuje bombu ve jménu Ježíše Krista.
Tento trend se šíří i mimo Itálii. Ve Velké Británii biskup Harries navrhl, že by korunovace prince Charlese měla být zahájena čtením z koránu. Ve Spojených státech se čte korán ve více než 50 kostelích včetně Národní katedrály ve Washingtonu. Hlava protestanské církve v Německu biskup Heinrich Bedford-Strohm také požadoval, aby byl islám vyučován na státních školách. Čte se také křesťanská liturgie v mešitách?
Toto mezináboženské divadýlko nám, zdá se, dává zapomenout na mnohem znepokojivější čtení z koránu v křesťanských kostelích jako je to, které se uskutečnilo v istanbulské Hagii Sophii poprvé po 85 letech. Turečtí muslimové četli islámské texty uvnitř nejkrásnějšího kostela východního křesťanství. Jejich cíl je jasný, prosadit zákony předložené tureckému parlamentu s cílem Islamizace kostela, který byl používán od roku 1935 jako muzeum.
Mlčení křesťanů je méně pochopitelné: Jak je možné, že tak málo křesťanských představených pozvedlo svůj hlas proti bezprecedentnímu útoku na křesťanskou památku? Zorganizovali snad již tolik čtení z koránu ve svých vlastních kostelech, že se jim nyní zdá normální předělat kostel na mešitu?
Po teroristickém útoku na kostel v Normandii v červenci minulého roku křesťanské duchovenstvo otevřelo dveře svých kostelů muslimům. Toto gesto bylo uvítáno jako bod obratu ve vztazích mezi těmito dvěma náboženstvími. Ale z populace šesti miliónů muslimů ve Francii, se této akce zúčastnilo, jen pár stovek z nich. Reprezentovala jejich přítomnost skutečně islámské veřejné mínění?
Tyto dobře míněná gesta se mohou jevit jako zisk mezináboženského dialogu, ale ve skutečnosti to je ekumenická ztráta. Nebylo by lepší pro vedení katolické církve ustanovit opravdový dialog s islámskou komunitou založený na principu vzájemnosti (když postavíte mešitu v Evropě, my postavíme kostel na Středním východě), ochraně křesťanských menšin na území úrodného půlměsíce (pás od Egypta po Irák) a teologickém odvržení džihádu proti "nevěřícím"?
Katolickému kléru, který otevřel katedrálu ve Florencii islámu, navrhnou muslimové v dalším kole odstranění obrazu malíře Domenica di Michelina "Dante a Božská komedie". Pro muslimské extremisty je Dante vinný z "rouhání": Dante zahrnul Mohameda do svého básnického pekla. Islámský stát netají svůj úmysl rozbít Dantův hrob v Itálii. Seznam Islámského státu zahrnuje i Baziliku svatého Marka v Benátkách a Baziliku Svatého Petronia v Boloni, v obou bazilikách jsou malby z Božské komedie.
Je to fantazie? Vůbec ne. Italská organizace na ochranu lidských práv Gherush92, která radí orgánům Organizace národů zabývajícími se lidskými právy, již požaduje odstranění Danteho ze školních osnov, protože lze předpokládat, že je "islamofobní".
V této nové mezináboženské korektnosti islám jen získává. Křesťané však mohou všechno ztratit.
Giulio Meotti, kulturní redaktor Il Foglio, italský novinář a spisovatel.