Od 7. října 2023, kdy Hamás zaútočil na Izrael, mezinárodní média, humanitární organizace a agentury OSN neúnavně šíří ošklivou krvavou pomluvu: že se Izrael záměrně snaží vyhladovět obyvatele Pásma Gazy. "Oficiální" zprávy OSN a virální obrázky se snaží světu namluvit, že Pásmo Gazy balancuje na hranici hladomoru – nebo že tam hladomor již nastal. Tato hlasitě pronášená varování se však opakovaně nenaplnila.
Za těmito lživými narativy se skrývá promyšlená strategie: Hamás ovládá Pásmo Gazy i distribuci humanitární pomoci a používá utrpení civilistů jako zbraň. OSN i světová média mu v tom ochotně pomáhají. Cílem není šířit pravdu, ale očernit Izrael, vyvolat jeho mezinárodní odsouzení a zbavit Hamás zodpovědnosti.
Časová osa falešných varování před hladomorem
Vše začalo na konci roku 2023, kdy různé agentury OSN, IPC (Integrated Food Security Phase Classification, Integrovaná klasifikace fází potravinové bezpečnosti) a FEWS NET (Famine Early Warning Systems Network, Síť systémů včasného varování před hladomorem) začaly vydávat stále závažnější varování ohledně potravinové situace v Pásmu Gazy. V prosinci 2023 IPC vydala prognózu, že pokud se konflikt a podmínky přístupu k potravinové pomoci nezlepší, tak v Pásmu Gazy hrozí "vypuknutí hladomoru".
Podle této zprávy se na konci roku 2023 "více než 15 procent (378 000 lidí) obyvatel Pásma Gazy nacházelo v katastrofické 5. fázi stupnice akutní potravinové nejistoty IPC AFI (Acute Food Insecurity classification)", která se označuje jako "hladomor".
5. fáze je nejzávažnější fází této stupnice. Jedním z rozhodujících kritérií pro zařazení do 5. fáze je, že "jedna třetina dětí trpí akutní podvýživou a že každý den umírají v důsledku hladovění dva lidé na každých 10 000 obyvatel". Jinými slovy, na konci roku 2023 mělo v Pásmu Gazy umírat každý den hladem 75 lidí.
Na konci února 2024 vydala OSN tiskovou zprávu, ve které prohlásila: "humanitární pracovníci informovali Radu bezpečnosti OSN, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor." V tomto prohlášení se také navýšil počet obyvatel zasažených hladomorem: "V Pásmu Gazy je jen 'krok od hladomoru' nejméně 576 000 lidí – to je čtvrtina populace."
V březnu 2024 pak IPC a FEWS NET znovu prohlásily, že v severní části Pásma Gazy je hladomor a že se počet Gazanů zasažených hladomorem opět zvýšil. Televize CNN uvedla: "Nová zpráva varuje, že hladomor v severní části Pásma Gazy je bezprostřední, protože více než 1 milion lidí čelí 'katastrofálnímu' hladu." Zásadní je, že březnová zpráva IPC uváděla, že k 15. únoru 2024 bylo v 5. fázi 677 000 Gazanů. To by znamenalo 135 úmrtí denně v důsledku hladomoru.
Tato varování se ale brzy rozplynula. Podle údajů "ministerstva zdravotnictví" Hamásu citovaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) zemřelo v důsledku podvýživy od 7. října 2023 do 6. června 2024 (to je za 8 měsíců) celkem 32 Gazanů. Studie britské organizace UK Lawyers for Israel (UKLFI, Britští právníci pro Izrael) zveřejněná v únoru 2025 odhalila, že i tyto úmrtí byly z velké části způsobeny střevními infekcemi a ne hladem.
Navzdory mediálním titulkům tvrdícím opak, byl celkový počet úmrtí v důsledku hladovění a podvýživy oznámených "ministerstvem zdravotnictví" Hamásu mezi říjnem 2023 a koncem června 2025 nižší než 100 – méně než předpokládaný počet úmrtí za každý jediný den, pokud by se skutečně jednalo o 5. fázi stupnice akutní potravinové nejistoty IPC AFI. Kdyby se předpovědi IPC naplnily, zemřely by hlady v Pásmu Gazy jen v roce 2024 desítky tisíc lidí.
V dubnu 2024 vydaly OSN a Světový potravinový program (WFP, World Food Programme) hrozivá varování. Ředitel WFP v Ženevě Gian Carlo Cirri řekl: "Každým dnem se blížíme k hladomoru. Důkazy ukazují, že v příštích šesti týdnech budou překročeny všechny tři prahové hodnoty hladomoru – nedostatek potravin, podvýživa a úmrtnost."
Pokračovalo se dál podle stejné šablony. V květnu 2024 údaje izraelské vlády přímo odporovaly tvrzením IPC. V červnu a červenci 2024 média nadále informovala o "vysokém riziku hladomoru", ale žádná z nich nemohla uvést konkrétní údaje dokazující, že k hladomoru skutečně došlo. Hladomor nikdy nenastal, ale média si dál vedla svou.
Po měsících varování před "bezprostředním" a "hrozícím" katastrofickým hladomorem a zveřejňování oficiálně znějících číselných údajů připojených ke každé předpovědi, vydala IPC koncem června 2024 svoji třetí výzkumnou zprávu nazvanou "Komise pro přezkum hladomoru: Pásmo Gazy, červen 2024 (Famine Review Committee: Gaza Strip, June 2024)". Zpráva ukázala, že předchozí předpovědi hladomoru nebyly věrohodné, byly v rozporu se všemi dostupnými údaji a byly založeny na nesprávných předpokladech. Poté co světová média papouškovala celé měsíce varovné zprávy o hladomoru v Pásmu Gazy, tak tyto závěry "Komise pro přezkoumání hladomoru" média mimo Izrael téměř ignorovala.
Navzdory této zprávě a souběžně s ní se objevila další důrazná varování. Televizní stanice CNN informovala:
"Odhaduje se, že téměř půl milionu lidí čelí katastrofálnímu hladomoru – nejzávažnějšímu stupni na stupnici IPC... Podle zprávy bude 96 % obyvatel Pásma Gazy – více než 2 miliony lidí – nejméně do konce září čelit krizi, nouzové situaci a katastrofálnímu nedostatku potravin."
CNN opomněla uvést, že stejná zpráva přiznala, že všechny předchozí předpovědi hladomoru se nenaplnily.
OSN a její přidružené agentury se nenechaly odradit fakty a nadále intenzivně varovaly před blížícím se hladomorem. "Zásoby potravin v Pásmu Gazy se tenčí, hladomor se blíží, varuje OSN," zněl titulek v deníku The Financial Times 16. srpna 2024.
V září ředitel UNICEF pro výživu dětí Víctor Aguayo novinářům v OSN v New Yorku řekl, že "situace v oblasti výživy v Pásmu Gazy je jedna z nejvážnějších, jaké jsme kdy zažili". Jeho prohlášení bylo zveřejněno s doprovodným titulkem "Nebezpečí hladomoru je reálné".
17. října 2024 WFP a IPC zveřejnily další zprávu, ve které prohlásily, že "v Pásmu Gazy hrozí tuto zimu stovkám tisíc lidí hladomor".
V listopadu 2024 deník Guardian informoval, že "výbor odborníků na potravinovou bezpečnost" nazvaný Famine Review Committee (Komise pro přezkum hladomoru) prohlásil, že v severní části Pásma Gazy "hrozí s vysokou pravděpodobností hladomor".
V prosinci 2024 byla organizace FEWS NET nucena část svých předpovědí odvolat kvůli chybným odhadům počtu obyvatel. V médiích se však tato zpráva neobjevila. Namísto toho ve světě přetrvával dojem, že Izrael záměrně pokračuje v politice vyhladovění, a to navzdory přesvědčivým důkazům o opaku.
Poté, co v lednu a únoru 2025 dorazilo do Pásma Gazy bezprecedentní množství potravin, web WFP prohlásil, že "nárůst pomoci začíná zachraňovat lidi před hladomorem". Nakonec tedy k hladomoru opět nedošlo.
Navzdory tomu, že se varovné předpovědi o hladomoru opakovaně nenaplnily, tak prohlášení a titulky v médiích v průběhu roku 2024 rozšířily ve světě narativ, že v Pásmu Gazy je hladomor. Je příznačné, že varování byla vždy formulována vágně. Vždy existovalo "riziko" "bezprostředního" nebo "hrozícího" hladomoru – hladomoru, který nikdy nenastal.
29. července 2025 IPC ve svém "varování pro Pásmo Gazy" tiše snížila laťku pro vyhlášení hladomoru a nově umožnila vyhlásit hladomor při 15% akutní podvýživě dětí měřené obvodem střední části paže (MUAC), pokud existují "důkazy o rychle se zhoršujících základních příčinách", což je vágní opatření, které ponechává otevřený prostor pro řadu možností, jak ospravedlnit vyhlášení hladomoru. Tato změna se odchyluje od dlouhodobé hranice hladomoru stanovené IPC, která činí plus minus 30 % akutní podvýživy dětí na základě poměru hmotnosti k výšce (nejznámější je BMI) nebo otoků. Toto varování se opíralo o neveřejné "interní" datové soubory, které uváděly více než 20 000 hospitalizací dětí s akutní podvýživou a nejméně 16 úmrtí dětí v důsledku hladomoru – čísla, která nemohou být ověřena zvenčí. Aby udrželi narativ o "hladomoru v Pásmu Gazy", tak posunuli hranice a skryli důkazy.
Data ukazují, že narativ o hladomoru je lživý
Vzhledem k obrovskému množstvím potravin, které je do Pásma Gazy dopravováno, by nemělo být překvapením, že k žádnému skutečnému hladomoru nedošlo. Podle Světového potravinového programu (WFP) potřebuje populace Pásma Gazy ve výši zhruba 2,1 milionu lidí přibližně 62 000 tun potravin měsíčně. Jednotka COGAT (Coordinator of Government Activities in the Territories, Koordinátor vládních aktivit na územích), která má na starost dohled nad civilní politikou na Západním břehu Jordánu a koordinaci logistiky mezi Izraelem a Pásmem Gazy, pečlivě sledovala objemy přepravované potravinové pomoci a zveřejňovala transparentní a podrobné zprávy.
Od března do prosince 2024 bylo do Pásma Gazy dodáno 788 216 tun potravinové pomoci, to je průměrně 78 821 tun měsíčně a je to o 25 % více, než minimální potřeba stanovená WFP.
19. ledna 2025, den před počátkem platnosti druhého příměří za účelem propuštění rukojmích, došlo k prudkému nárůstu dodávek humanitární pomoci. V lednu bylo do Pásma Gazy dovezeno 164 148 tun potravin, což je více než dvojnásobek měsíčního průměru za rok 2024. V únoru bylo dovezeno ještě více, a to neuvěřitelných 216 075 tun potravin.
Těchto 380 223 tun dovezených v lednu a únoru 2025 stačilo na pokrytí pěti měsíců – to je do konce května 2025. Pokud bychom vycházely z požadavku WFP na 62 000 tun potravin měsíčně, tak by dodávky potravin z ledna a února vystačily až do konce června 2025.
Je důležité poznamenat, že tyto údaje nejsou odhady. Jsou to veřejně dostupné, ověřitelné údaje zveřejněné jednotkou COGAT a monitorované mezinárodními agenturami.
Poté co 2. března 2025 selhala dohoda o příměří a propuštění rukojmích, Izrael přestal povolovat dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. Navzdory obrovskému množství potravin, které do Pásma Gazy dorazilo v předchozích dvou měsících, se již během několika dní opět začaly objevovat zprávy o hladomoru. Již 19. března turecká státní tisková agentura Anadolu zveřejnila tiskovou zprávu nazvanou "Pásmo Gazy v důsledku izraelské blokády oficiálně vstupuje do první fáze hladomoru".
OSN nezůstala pozadu. 25. dubna 2025 generální komisař Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini prohlásil: "Děti v Pásmu Gazy hladoví." A 28. dubna oficiální web OSN uvedl: "Obyvatelé Pásma Gazy čelí hladomoru, protože blokáda pomoci trvá již téměř dva měsíce."
V květnu 2025 pak BBC informovala: "Pásmo Gazy je vystaveno nucenému hladovění, řekl BBC vysoký představitel OSN."
20. května 2025 vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Tom Fletcher rozhlasové stanici BBC Radio řekl: "Pokud se k nim nedostaneme, tak v příštích 48 hodinách zemře 14 000 dětí." Přestože OSN toto tvrzení později odvolala, tak škody již byly napáchány.
Hamás: Skutečná překážka
Do Pásma Gazy bylo dopraveno mnohem více potravin, než Pásmo Gazy minimálně potřebuje, tak jak by tam mohl být hlad? Odpověď je jednoduchá: Hnutí Hamás si z potravin udělalo zbraň. Teroristická skupina, která Pásmo Gazy ovládá, systematicky blokovala, odkláněla, kradla, hromadila a přeprodávala humanitární pomoc za přemrštěné ceny.
Několik ověřených zpráv, včetně videí a svědectví civilistů, jakož i přiznání agentur OSN, ukazuje, že Hamás zabavil drtivou většinu zásilek pomoci. Podle zpráv civilistů byly potraviny přeprodávány za nadhodnocené ceny nebo distribuovány pouze stoupencům Hamásu. OSN přiznala, že "téměř 90 %" humanitární pomoci, kterou poslala do Pásma Gazy, bylo "zachyceno předtím, než se dostalo k zamýšleným příjemcům".
Jedna matka BBC řekla: "Přísahám, že jsem z té humanitární pomoci neviděla ani kousek. Dorazí do Pásma Gazy, ale lidé ji ukradnou a zmizí." Není to nic ojedinělého, pod vládou Hamásu je to normální. Přesto agentury OSN a média nadále obviňují Izrael, nikoliv subjekt, který humanitární pomoc aktivně krade.
Hamás má mnoho důvodů, proč krade a zadržuje potraviny určené pro civilní obyvatelstvo. Hamás potraviny, které měly být bezplatně rozdány civilistům prodával a financoval z nich své další operace. Odhaduje se, že Hamás vydělal na prodeji ukradené humanitární pomoci přibližně 500 milionů dolarů. Hromadění zásob také udržuje ceny na vysoké úrovni tím, že omezuje množství dostupného zboží, což je klíčovým cílem této taktiky. Vysoké ceny jsou také nezbytné pro úspěch informační války Hamásu. Bez nedostatku by ceny potravin klesly a podkopaly by narativ o hladomoru.
GHF: Efektivní distribuce potravin, kterou Hamás nebude tolerovat
Koncem května 2025 spustila nový systém distribuce pomoci nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF, Humanitární nadace pro Pásmo Gazy). GHF provozuje čtyři distribuční místa v jižní a střední části Pásma Gazy a je americkým projektem, který úzce spolupracuje s izraelskými úřady. Cílem GHF je dodávat potravinovou pomoc přímo jednotlivým rodinám v Pásmu Gazy, aniž by se využívaly distribuční sítě kontrolované hnutím Hamás. GHF funguje s vysokou mírou logistické transparentnosti a sleduje dodávky humanitární pomoci prostřednictvím čárových kódů a GPS, aby zajistila, že potraviny dorazí k zamýšleným příjemcům.
Podle podrobné zprávy Andrewa Foxe z think tanku Henry Jackson Society z 1. srpna 2025 dodávala GHF během několika týdnů od zahájení činnosti v Pásmu Gazy přímo civilistům až 2,5 milionu potravinových dávek denně:
"Do poloviny července (za 5–6 týdnů) překročil celkový počet vydaných potravinových dávek 52 milionů a do konce července byl tento počet ještě vyšší (GHF oznámila, že do konce července bylo dodáno přes 100 milionů potravinových dávek)."
Úspěch tohoto modelu, který obchází Hamás, se ukázal jako hrozba nejen pro vliv Hamásu na humanitární pomoc, ale také pro agentury OSN, které se ukázaly jako neúčinné při zajišťování bezpečné a spolehlivé distribuce. "Kdo tedy zabíjí?" zeptal se americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee a dodal:
"To je dobrá otázka. Opravdu si myslíte, že do lidí střílí američtí kontraktoři a IDF? Nebo že do nich střílí Hamás... protože pro Hamás je to byznys. Pokud lidem zabrání v bezplatném získání potravin, tak jim mohou potraviny prodat. Zdá se, že o tomto nikdo nechce mluvit. Proč ne?"
Nadace GHF odhalila nepravdivost tvrzení, že Izrael je příčinou hladu v Pásmu Gazy.
Hamás reagoval výhrůžkami a poté násilím. Hamás zaútočil na distribuční centra GHF a zastrašoval příjemce pomoci. Nadace GHF se dostala pod palbu – doslova – ze strany Hamásu i některých místních klanů loajálních Hamásu, které dokonce zavraždily Gazany, kteří pro GHF pracovali. Současně OSN a její agentury zahájily mezinárodní kampaň vyvíjející nátlak na Izrael, aby se vrátil k dodávkám humanitární pomoci pouze prostřednictvím skupin napojených na OSN. Když Hamás nedávno odmítl příměří, tak jako jednu z podmínek pro uzavření dohody uvedl ukončení činnosti GHF.
Zároveň byla zahájena dezinformační kampaň, v jejímž rámci se téměř denně v mezinárodních médiích objevovala nepravdivá tvrzení, že izraelská armáda střílela na Gazany přicházející k distribučním místům GHF, a některé z nich zabila. Na Wikipedii dokonce existuje uzamčená, neupravitelná stránka nazvaná "Zabíjení u center pomoci v Pásmu Gazy", která uvádí jako fakt:
"Zabíjení u center pomoci v Pásmu Gazy označuje zabíjení Palestinců způsobené Izraelskými obrannými sila a jejich spojenci, které začalo 27. května 2025 v blízkosti centra distribuce humanitární pomoci v Rafahu v Pásmu Gazy. Během těchto incidentů izraelské síly střílely na davy tisíců Palestinců, kteří se pokoušeli získat pomoc z nově zřízených míst pro distribuci humanitární pomoci, které provozuje Spojenými státy podporovaná Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (Gaza Humanitarian Foundation, GHF). Po Palestincích stříleli taktéž američtí kontraktoři najatí GHF."
Na konci června a v červenci 2025 mezinárodní média – včetně BBC a PBS – šířila tvrzení bývalého kontraktora GHF Anthonyho "Tonyho" Aguilara, který tvrdil, že byl svědkem "válečných zločinů" a bezohledného použití síly ze strany vojáků IDF a kontraktorů na distribučních místech humanitární pomoci v Pásmu Gazy. GHF však rychle zareagovala a uvedla, že Aguilar byl 13. června propuštěn kvůli špatným pracovním výkonům, nevyzpytatelnému chování a častým konfliktům s personálem GHF. GHF ho také obvinila z falšování a antedatování dokumentů na podporu svých tvrzení. Deník The Times of Israel napsal, že důkazy předložené GHF diskreditují Aguilarova tvrzení. Bez ohledu na Aguilarovu spornou důvěryhodnost však tradiční média nekriticky informovala o jeho "svědectví", jako by se jednalo o nestrannou zprávu odvážného whistleblowera.
Myšlenka, že by Izraelské obranné síly střílely na civilisty přicházející si vyzvednout humanitární pomoc z distribučního centra, které Izraelci sami pomohli zřídit, je už na první pohled směšná. Celým strategickým cílem Izraele při usnadňování dodávek pomoci GHF je oddělit každodenní potřeby obyvatel Pásma Gazy od Hamásu a od oblastí pod kontrolou Hamásu. Proč by izraelská armáda útočila na civilisty, kteří přicházejí na distribuční místa pro potraviny?
Denní zprávy o úmrtích způsobených střelbou IDF na distribučních místech vždy pocházejí od zaměstnanců nemocnic kontrolovaných Hamásem nebo z neověřených svědectví očitých svědků. Dosud neexistuje ani jediný videoklip, který by takový incident zachycoval, a to i přesto, že prakticky každý pohyb v Pásmu Gazy je filmován chytrými telefony a široce sdílen. Kdyby IDF skutečně zabily jediného civilistu na distribučním místě pomoci, tak by existovaly nějaké vizuální důkazy, které by toto tvrzení podpořily.
Hlad jako zbraň
Hamás je příkladem taktiky, kterou popsal plukovník John Spencer, vedoucí katedry Urban Warfare Studies (Studia městského boje) na Institutu moderní války (Modern War Institute) při Vojenské akademii Spojených států amerických ve West Pointu. Nedávno o Hamásu napsal: "Když nějaká skupina způsobí hladovění vlastního obyvatelstva, tak toto strádání využije k získání politické a morální převahy."
Na konci července 2025 bylo všeobecně známo, že na překladištích v Pásmu Gazy čeká na vyzvednutí a převzetí pracovníky OSN humanitární pomoc odpovídající nákladu téměř 1 000 nákladních vozů. Množství potravin válející se na slunci by stačilo k nasycení obyvatel Pásma Gazy na několik týdnů. Když agentury OSN tvrdily, že mají logistické a bezpečnostní problémy s vyzvednutím humanitární pomoci, tak jim nadace GHF nabídla, že bezplatně zajistí její doručení obyvatelům Pásma Gazy, ale OSN tuto nabídku odmítla.
Taktika Hamásu spočívající v udržování nedostatku potravin mezi civilním obyvatelstvem Pásma Gazy za účelem politického zisku není nijak překvapující. Stejně jako Hamás umisťuje rampy na odpalování raket do škol a skladuje zbraně v nemocnicích, tak stejně tak i hromadí potraviny a brání doručování humanitární pomoci – ne navzdory utrpení, které tím způsobuje, ale právě proto, aby jej vyvolal. Zprávy o hladovějících dětech a přemrštěných cenách potravin v Pásmu Gazy mají vyvolat mezinárodní pobouření – nikoliv proti Hamásu, ale proti Izraeli.
Zneužívání nemocných dětí k propagandě
Snad nejvíce emocionálně manipulativním aspektem narativu o hladovění je zneužívání nemocných dětí v mediálních kampaních. Tři známé případy ukazují, jak zavádějící a zinscenované tyto fotografie mohou být.
Prvním případem je malá holčička Wateen Naeem Abu Amouna, o které informovala BBC. Video ukazovalo dvouapůlměsíčního kojence zabaleného v pytli na odpadky a matku tvrdící, že nemá z důvodu chudoby k dispozici žádné plenky ani kojeneckou výživu a že dítě trpí podvýživou. Jiné videozáznamy však ukazují stejné dítě s plenou krmené z láhve a matka na nich vypadá zdravě. Tyto rozpory nebyly nikdy vysvětleny.
Dalším případem je chlapec Osama al-Raqaba. Italský deník Il Fatto Quotidiano zveřejnil na titulní straně jeho fotografii, na které vypadá těžce podvyživeně, s titulkem "Je toto dítě?" Součástí článku byl rozhovor se "zvláštní zpravodajkou OSN pro okupovaná palestinská území" Francescou Albanese. Albanese obvinila italskou vládu ze spoluúčasti na tom, co nazvala "politikou hladovění" Izraele. Ukázalo se však, že dítě trpí cystickou fibrózou a od začátku června je v Itálii na léčení. Fotografie, pořízená v dubnu, se na titulní stránce deníku objevila koncem července.
Nejznámějším případem je Muhammad Zakariya Ayyoub al-Matouq o kterém psal deník New York Times. Dítě, které bylo vydáváno za oběť hladomoru, ve skutečnosti trpí závažnou genetickou poruchou. Tato oříznutá fotografie vyhublého chlapce, kterého láskyplně drží v náručí jeho matka – aranžovaná tak, aby připomínala klasické umělecké ztvárnění křesťanské ikonografie – Pietu – se stala virální a vytvořila ikonický obraz hladomoru v Pásmu Gazy, i když zdravotní stav chlapce s nedostatkem potravin nijak nesouvisel. Později, když unikla neupravená fotografie, tak bylo vidět, že vedle něj stojí Mohammedův zjevně dobře živený bratr, který vypadal zcela zdravě. Zatímco zavádějící oříznutou fotografii otiskl deník New York Times na své titulní stránce, kde ji viděly desítky milionů čtenářů, "oprava" přiznávající chybu byla zveřejněna pouze na účtu @NYTimesPR na platformě X, který má méně než 100 000 sledujících.
Dr. John Borowski, humanitární lékař, který "pracoval v centrech pro výživu v uprchlických táborech a venkovských nemocnicích v Keni, Ugandě, Zimbabwe a Indii," nedávno poukázal na to, že skutečný hladomor vypadá úplně jinak než to, co je k vidění v Pásmu Gazy. Podle jeho zkušeností z terénu má hladomor za následek "stovky podvyživených dětí", nikoliv ojedinělé případy. Naproti tomu snímky z Pásma Gazy ukazují jednotlivé nemocné děti, jejichž stav spíše odpovídá chronickým onemocněním, jako jsou dětská mozková obrna a rakovina, než hladovění. Borowski dodal:
"Na běžných fotografiích jsou děti, které vypadají nešťastně a špinavě, ale vůbec ne podvyživeně. (Můžete se podívat na jejich průměrný MUAC – obvod střední části paže – a uvidíte, že je v pořádku). Mnoho dospělých má dokonce, zdá se, nadváhu – když je jídla málo, tak jsou všichni hubení. Jako 'důkazy' podvýživy byly také použity fotografie jednotlivých dětí s abnormálním MUAC, ale 3 % normálně živených dětí má abnormální MUAC... jedná se tedy o záměrnou dezinformaci..."
Poslední Hamásem zveřejněný "počet obětí" podvýživy navíc uvádí dvakrát více dospělých než dětí. To nedává vůbec žádný smysl. 2/3 úmrtí v důsledku hladomoru "by" normálně byly děti, zejména v tak mladé populaci, která je v Pásmu Gazy, kde 50 % obyvatel je mladších 18 let.
Tato zkreslení posilují závěr, že velká část "informací" o hladomoru je založena na falešných vizuálních materiálech a chybných údajích, záměrně fabrikovaných s cílem vyvolat pobouření proti Izraeli.
Záměrný hoax
Téměř dva roky je svět bombardován tvrzeními o hrozícím hladomoru a následně o plnohodnotném hladomoru v Pásmu Gazy. Fakta – údaje o úmrtnosti, objem humanitární pomoci a svědectví očitých svědků – však vyprávějí jiný příběh. V Pásmu Gazy žádný hladomor způsobený Izraelem neprobíhá a nikdy neprobíhal.
Tento hoax je velkým vítězstvím Hamásu a spolu s oznámením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že uzná Palestinský stát, což Hamásu dalo novou naději, že by mohl vyhrát válku, je pravděpodobně také důvodem toho, proč se Hamás nedávno vzdal dohody o příměří a propuštění rukojmích, která vypadala téměř hotová.
Macronův slib uznat Palestinský stát, ke kterému se rychle připojily Velká Británie, Kanada a Austrálie, nejnovější nárůst humanitární pomoci doručované do oblastí kontrolovaných Hamásem prostřednictvím leteckých shozů a kamiony, spolu s agresivní démonizací Izraele v médiích a na diplomatické scéně, Hamás přesvědčily, že čas je na jeho straně.
Hamás ví, že nemá šanci porazit Izrael vojensky, ale v propagandistické válce vítězí. Pokud Hamásu bude stačit udržovat civilisty v Pásmu Gazy hladové a zoufalé, tak to je cena, kterou Hamás rád zaplatí.
Pesach Wolicki je spolumoderátor podcastu "Shoulder to Shoulder" (Bok po boku).