8. března byli tři členové asyrské křesťanské rodiny - Dr. Hisham Maskoni, jeho žena, Dr. Shadha Malik Dano a její matka - ubodáni k smrti ve svém domě v Bagdádu. Oba lékaři, kteří opustili Irák, svoji rodnou zem, v roce 2003, se vrátili před pěti lety zpět, aby pracovali v nemocnici St. Raphael v hlavním městě.
V rozhovoru s Gatestone, řekl Ashur Sargon Eskrya, prezident Společnosti pro pomoc Asyřanům v Iráku (Assyrian Aid Society-Iraq), že oběti, které žily nedaleko oblasti ovládané šíitskými milicemi, byly mučeny.
Eskrya také uvedl, že motiv těchto vražd - stejně jako v případě nevinného křesťana zabitého v Bagdádu v únoru - nebyl zjištěn a že doposud ani nebyli zadrženi žádní podezřelí. "Tyto vraždy," dodal, "nám dávají další signál, že v Iráku už pro asyrské křesťany není místo."
Asyřané, původní obyvatelé Blízkého východu, byli během staletí cíleně vražděni pro své náboženství a etnickou příslušnost. I když byli kdysi vládci starověké asyrské říše. Tradiční asyrské území zahrnuje části Turecka, Íránu, Sýrie a Iráku.
Asyrský přínos k civilizaci je významný. Starověcí Asyřané byli průkopníky vědy, matematiky, astronomie, medicíny, literatury, umění i technologie.
Byli také výjimečnými staviteli, jak dokládají různé archeologické lokality v Iráku, včetně těch v Aššúru, Nimrudu a Ninive. Při vzestupu islámu a během arabských výbojů v 7. století však Asyřané a ostatní východní křesťanské národy upadli do podřízeného statusu - "dhimmikracie" - která je přinutila platit daň "džizju", výměnou za "ochranu". Od té doby byli opakovaně pronásledováni. Podle Asyrské mezinárodní zpravodajské agentury (Assyrian International News Agency), probíhaly masakry Asyřanů každých padesát let, ale křesťanská genocida v otomanském Turecku v letech 1914-1923 překonala všechny předchozí masakry a vedla k systematickému vyhlazení asi 750 000 Asyřanů - téměř tří čtvrtin jejich předválečné populace.
Po skončení první světové války a při rozpadu Osmanské říše nebylo Asyřanům umožněno vytvořit v regionu svůj národní stát. Protože byli muslimy surově pronásledováni a vysídlováni, nezískali Asyřané na svém starodávném území ani nezávislost, ani autonomii. Místo toho byli ponecháni na milost Turecku, Sýrii, Iráku, Íránu a Kurdům.
Bez vlastní vlády a vlastních bezpečnostních sil, byli asyrští občané v Turecku, Íránu a Sýrii z velké části původního území vyhnáni. Na irácké planině Ninive však tvoří Asyřané stále většinu a přejí si zde vytvořit udržitelnou a demokratickou formu své správy. Asyřané mají v současné době v této oblasti své bezpečnostní síly: Ochranné jednotky planiny Ninive (Nineveh Plain Protection Units - NPU).
 Na snímku: Vojáci Ochranných jednotek planiny Ninive (NPU), asyrských bezpečnostních sil, při výcviku. (Zdroj: NPU) |
V rozhovoru s Gatestone Athra Kado, šéf Asyrského demokratického hnutí (Assyrian Democratic Movement) ve městě Alqosh v Iráku a ředitel mediálního centra NPU, uvedl:
"Náš národ trpí po staletí. Nejnovější genocida ze strany ISIS, stejně jako nedávné vraždy, jako například ty v Bagdádu, hluboce ovlivňují naše lidi fyzicky i psychicky. Jediným způsobem, jak si zajistit slibnou budoucnost, je vytvoření místní správy na planině Ninive, která se stane bezpečným útočištěm pro všechny pronásledované komunity včetně komunity Jezídů."
"Nová správa, kterou je třeba založit na pláni Ninive, by měla být chráněna mezinárodně. To by také mělo zahrnovat vytvoření bezletové zóny a dočasné sledování provincie mezinárodními silami, dokud neposílíme naše vojenské jednotky a nezrekonstruujeme naši zemi. Aby bylo možné tento záměr uskutečnit, měly by být naše Ochranné jednotky planiny Ninive podporovány jak po vojenské, tak i po logistické stránce."
Ashur Sargon Eskrya souhlasil a pro Gatestone řekl:
"Během celé krvavé historie regionu - včetně křesťanské genocidy v letech 1914-1923, masakru v Simele v roce 1933, irácko-kurdské války v roce 1963, diktátorského režimu Saddáma Husajna a genocidy ISIS v roce 2014 - Asyřané ztratili důvěru ve vlády, které jim vládly, a dokonce ztratili důvěru i ve své sousedy, kteří asyrské křesťany unášeli, nebo dokonce i zabíjeli, a znásilňovali jejich ženy."
"Dokonce i dnes asyrští křesťané stále čelí genocidě a diskriminaci, v Iráku a na Středním východě obecně." Při invazi ISIS na planině Ninive například teroristé obsadili naše území a zničili naše kostely a historické památky. Výsledkem tohoto pronásledování byla demografická změna obyvatelstva v neprospěch asyrských křesťanů."
"Prostřednictvím místní správy v Ninive však může dojít k hospodářskému a infrastrukturnímu rozvoji. Region trpí nedostatečnými zdroji, takže nová provincie by měla obdržet od centrální vlády v Bagdádu vyšší rozpočet a měla by mít právo na samosprávu."
Juliana Taimoorazy, zakládající prezidentka Rady pro pomoc křesťanům v Iráku (Iraqi Christian Relief Council) a vedoucí spolupracovnice projektu Philos, obhajovala důležitá bezpečnostní opatření, hospodářský rozvoj a rekonstrukci domů pro Asyřany. V rozhovoru pro Gatestone uvedla:
"Bojíme se, že zločiny, jako byla vražda asyrské rodiny v Bagdádu, zničí naděje, které se vrátily do srdcí a myslí těch, kteří se rozhodli vrátit do svých měst na pláni Ninive. Nicméně naše odhodlání je neotřesitelné. Asyrský národ lze přirovnat k majestátnímu stromu, který hrdě vzdoruje strašlivé vichřici. I když se naše větve ulámou, naše kořeny navždy zůstanou v zemi Ninive."
Uzay Bulut je turecká novinářka narozená a vychovaná v Turecku. V současné době sídlí ve Washingtonu.