 Na snímku: Příslušník texaské Národní gardy ukazuje cestu zástupu ilegálů, kteří překročili americko-mexickou hranici u řeky Rio Grande u města Roma v Texasu, 29. dubna 2021. (Foto: John Moore / Getty Images) |
Latinská fráze "cui bono?" byla po staletí používána policejními orgány a státními zástupci při vyšetřování trestného chování k identifikaci podezřelých a stanovení motivu. Téměř pro každý zločin musí existovat motiv, prostředky a příležitost. Jakákoliv seriózní analýza pokračující trestné činnosti podél americko-mexické hranice vyžaduje aplikaci vyšetřovacího a právního konceptu "cui bono?".
S nástupem Bidenovy administrativy jsme se stali svědky obratu o 180 stupňů a naprosté negace Trumpovy politiky "tvrdého vymáhání" federálních zákonů týkajících se přistěhovalectví, boje proti drogám a ochrany národní bezpečnosti podél mexických hranic. Bidenova vláda záměrně upustila od uplatňování a vymáhání federálních zákonů. Proč?
Toto je podstata analýzy veřejné politiky a argument, který osvětluje motivy Bidenovy administrativy. Jak to, že Bidenova vláda svévolně ignoruje a neplní své zákonné povinnosti, i když přísahala hájit a bránit ústavu a zákony Spojených států amerických?
Zde jsou konkrétní otázky, na které potřebujeme znát odpovědi:
- Jaký prospěch přináší nedodržování federálních zákonů?
- Bude americká veřejnost ve svých domovech a podnicích nyní bezpečnější?
- Jak jsou chráněny americké životy a majetek?
- Jak etické je spolupracovat s mexickými zločineckými organizacemi, jako jsou drogové kartely a pašeráci lidí, při vykořisťování lidí, kteří údajně hledají lepší život?
Jediné racionální vysvětlení pozice Bidenovy administrativy je drsné. Bidenova hraniční politika je přímo svázána s otázkou přistěhovalectví a zjevnou touhou ovlivnit demografické složení amerických voličů ve prospěch Demokratické strany. Jedná se o "dlouhodobou investiční strategii" prosazovanou na úkor amerického daňového poplatníka v zájmu politického prospěchu současné vládnoucí strany.
Jen zřídka jsme viděli v našich dějinách tak radikálně vychýlenou federální politiku využívanou zjevně ku prospěchu jedné politické strany. Hlavní břímě Bidenovy politiky nesou příhraniční komunity, ale v důsledku nákladů vynaložených na nové Bidenovy voliče se pozvolna hroutí celý systém americké zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a sociálních služeb.
Toto je zrada amerických občanů, kteří mají podle Ústavy Spojených států amerických posvátné právo na to, aby jejich vláda bránila hranice jejich země a zajišťovala bezpečnost jejich domovů a podniků. Federální agenti USA nyní více méně na amerických hranicích napomáhají pašerákům lidí v jejich kriminální činnosti, protože mají nařízeno zadržené ilegály propustit a navíc jsou často nuceni koupit jim ze svých provozních prostředků lístky na autobus nebo letenky na cestu do vnitrozemí Spojených států. Pro federální agenty to je naprosto demoralizující situace.
Bidenova hraniční krize se denně exponenciálně prohlubuje. Možná vás o tom ale mainstreamová média moc neinformovala. Bidenovu vládu trápí pouze to, aby si široká veřejnost do voleb, které se budou konat v polovině funkčního období Bidenovy vlády, neuvědomila všechny důsledky Bidenovy hraniční krize. To se ale asi nestane. Přestože Bidenova administrativa prosazuje v celé řadě otázek veřejné politiky mnoho převratných socialistických iniciativ, tak až půjdou Američané v listopadu 2022 volit, tak pro ně bude Bidenova hraniční krize tím nejpalčivějším problémem. Zjevnou kriminalitu ani bezohledné nerespektování zákonů voliči Bidenově vládě nezapomenou.
Chování Bidenovy administrativy ani její toleranci kriminality nelze zamluvit ani omluvit. Následky toho, že Bidenova vláda přestala na hranicích USA prosazovat právo, již nese příliš mnoho komunit po celé zemi – a v nadcházejících měsících jejich počet ještě vzroste.
Otázkou tedy je – cui bono? – komu to prospívá? Americkým občanům rozhodně ne. Je nezbytné, aby američtí občané připravili Bidenovu administrativu o její očekávaný politický "prospěch". Bidenova administrativa nesmí politicky omlouvat a překrucovat vymáhání práva a kompromitovat národní bezpečnost jen proto, aby rozšířila seznamy svých voličů. Spravedlnost požaduje stejné vymáhání práva, neupřednostňuje favority a neposkytuje cizincům mimořádné výhody, na které nemají nárok obyčejní Američané.
Každý z nás by měl od naší vlády vyžadovat odpovědnost ve všech věcech týkajících se bezpečnosti amerických hranic. Sem patří potírání ilegální imigrace, agresivní boj proti drogám a proti terorismu, tak aby byla zajištěna národní bezpečnost USA. Můžeme toho dosáhnout osobním aktivismem – každý Američan má svoji roli, počínaje občanskou angažovaností na místní úrovni během krize, kterou Biden vytvořil, až po komunikaci se členy Kongresu. Šéfové policie a členové městských rad by měli těmto věcem rozumět stejně dobře jako členové Kongresu a senátoři, protože prezident Biden nyní přesunul americko-mexickou hranici do všech našich měst.
Chris Farrell je ředitel pro vyšetřování a výzkum konzervativní neziskové organizace Judicial Watch a významný spolupracovník Gatestone Institute.
Shea Garrison, Ph.D. je prezidentka Counterpoint Institute for Policy, Research, and Education (CIPRE) a spolupracovnice Schar School of Policy and Government, která je součástí Univerzity George Masona.