 Komunistická strana Číny zesiluje svoji snahu o mezinárodní izolaci Tchaj-wanu a vedoucím představitelům některých chudých ostrovů nabízí úplatky, aby přerušili své diplomatické vztahy s Tchaj-pejí. (Foto: iStock) |
V říjnu 2021 uspořádala Čínská lidová republika (ČLR) první konferenci ministrů zahraničí Číny a více než 20 tichomořských ostrovních států. 3. prosince 2021 Číňané na tuto videokonferenci navázali zřízením "Rezervy nouzových zásob Číny a tichomořských ostrovů".
Čínská diplomatická ofenzíva v jižním Tichomoří je součástí dlouhodobé snahy Číny nahradit USA v pozici hlavní světové supervelmoci a její snahy nastolit v sousedních zemích svoje autoritářské hodnoty.
Všechny tichomořské ostrovní státy pozvané na tuto videokonferenci ministrů zahraničí již přijaly pekingskou "politiku jedné Číny". Některé z těchto států v minulosti udržovaly diplomatické styky s Tchaj-wanem, ale zdá se, že neodolaly čínské nabídce půjček a investic a v neposlední řadě změnily svůj názor také díky čínským korupčním praktikám. Mezi tyto korupční praktiky patří přímé zasahování do domácí politiky těchto ostrovů, což ohrožuje důvěryhodnost jejich vládních institucí. Ačkoliv ČLR dosud nezaložila formální pročínskou organizaci, která by konkurovala prozápadnímu Tichomořskému ostrovnímu fóru (PIF, Pacific Island Forum) ustavenému v roce 1971, tak je naprosto zřejmé, o co Číně jde. Komunistická strana Číny zesiluje svoji snahu o mezinárodní izolaci Tchaj-wanu a vedoucím představitelům některých chudých ostrovů nabízí úplatky, aby přerušili své diplomatické vztahy s Tchaj-pejí. V současné době s Tchaj-wanem udržuje formální diplomatické vztahy pouze 15 zemí a čtyři z nich jsou v jižním Tichomoří: Marshallovy ostrovy, Nauru, Palau a Tuvalu.
Ačkoliv jsou tyto tichomořské ostrovy malé a celkový počet obyvatel těchto států se blíží pouhým 2,3 milionu, tak teritoriální oblast těchto států zahrnuje přibližně 15 % zemského povrchu. Čína má ke zvýšení svého vlivu v tomto regionu mnoho strategických i ekonomických důvodů. V jižní části Tichého oceánu se nachází několik nejbohatších rybářských lovišť na světě. Čína provozuje největší flotilu rybářských lodí na světě a vyloví asi 20 % světového úlovku ryb. Celkově Čína spotřebovává asi 40 % světového úlovku mořských plodů.
Stratégové Komunistické strany Číny by rádi uzavřeli dohodu s kterýmkoliv tichomořským ostrovem, který by Číně umožnil vybudování vojenské základny a multifunkčního přístavu pro rostoucí čínské námořnictvo. Pokud čínské válečné lodě získají rozsáhlejší přístup k přístavním zařízením některého ostrovního státu, tak bude čínské námořnictvo schopné znemožnit volnou plavbu amerických námořních plavidel a během případné krize bude schopné znemožnit Spojeným státům zásobovat své spojence v Tichém oceánu. Čína by se díky tomu také dostala do pozice, kdy by mohla ovládat hlavní obchodní námořní cesty v Tichomoří. Vojensky by pak letectvo i námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády "přeskočilo" takzvaný první i druhý "perlový náhrdelník" (String of Pearls) – řetězy pobřežních ostrovů v Jihočínském moři a v Indickém oceánu. Pokud by toho Čína dosáhla, tak by mohla zmařit jakékoliv úsilí spojenců svobodného světa omezit přístup čínských válečných lodí na otevřený oceán. Rozpínavost Číny v Tichém oceánu, ponechaná bez kontroly, by mohla znamenat zkázu pro jakékoliv americké úsilí o vytvoření obranného perimetru zemí QUAD (Quadrilateral Security Dialogue, Čtyřstranný bezpečnostní dialog, jeho členy jsou Indie, Japonsko, Austrálie a Spojené státy) proti Číně v Tichém oceánu.
Světovou pozornost tento region přitáhl počátkem listopadu 2021 díky několikadenním bouřlivým nepokojům, které zachvátily části města Honiara – hlavního města Šalamounových ostrovů ležícího na ostrově Guadalcanal. Jednou z mnoha příčin těchto nepokojů bylo i desetiletí trvající etnické napětí mezi Melanésany, Polynésany, Mikronésany a Číňany. Další příčinou je existující politické soupeření v rámci souostroví. Tyto vnitrostátní sváry vede především vláda premiéra Manasseha Sogavareho z ostrova Guadalcanal s jeho hlavním oponentem Danielem Suidanem z ostrova Malaita. Sogavareho vláda nedávno přežila hlasování o nedůvěře.
Bezprostřední příčinou nedávných nepokojů bylo rozhořčení mnoha obyvatel Šalamounových ostrovů nad čínským zasahováním do domácí politiky Šalamounových ostrovů a vlivem, který si komunistická Čína kupuje prostřednictvím obrovských peněžních částek. Daniel Suidan prohlásil, že agenti ČLR v roce 2019 nabídli premiérovi Sogavareovi půjčku ve výši 100 milionů dolarů výměnou za ukončení diplomatických styků s Tchaj-wanem, se kterým měly Šalomounovy ostrovy diplomatické styky po dobu 36 let, a navázání diplomatických styků s komunistickou Čínou. Suidan také naznačil, že agenti z čínské pevniny poskytli řadě méně významných politiků počítače a auta. Demonstranti se zaměřili na čínskou čtvrť v hlavním městě Honiara a mnoho budov tam zapálili. Sogavareho otevření se Pekingu vedlo k přílivu čínských státních příslušníků, které ostrované obviňují z toho, že jsou arogantní a že berou práci domorodcům. S obnovením pořádku na Šalamounových ostrovech slíbilo pomoci několik zemí. Regionální země Austrálie, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea a Fidži vyslaly na Šalamounovy ostrovy vojáky a bezpečnostní pracovníky, aby v zájmu prevence dalších nepokojů přinutili obyvatele k dodržování zákazu vycházení.
Dalším tichomořským ostrovním státem, který přerušil vztahy s Tchaj-wanem v roce 2019, je Kiribati. Současný prezident Taneti Maamau byl zvolen v národních volbách v roce 2018, jako kandidát pročínské platformy. Číňané slíbili, že zrekonstruují přistávací dráhu na atolu Canton Island, kterou USA za 2. světové války používaly jako základnu těžkých bombardérů ve válce proti Japonsku. Pronikání komunistické Číny na ostrov zkomplikuje Američanům jejich operace sledování raket a vesmíru, které tam provozují.
Na Fidži dala komunistická Čína najevo své pohrdání konvenčním diplomatickým chováním, když její diplomaté pokazili oslavu 109. Národního dne Tchaj-wanu konanou 8. října 2020. Čínští diplomaté vyvolali rvačku, která vyústila v hospitalizaci zraněného tchajwanského obchodního atašé. V agresivním chování nezabránil pekingským diplomatům ani fakt, že Fidži uznává pekingskou "politiku jedné Číny" a udržuje s Čínskou lidovou republikou formální diplomatické styky.
Agresivní chování čínských diplomatů demonstrující jejich pohrdání suverenitou tichomořského ostrovního státu bylo evidentní také na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC, Asia Pacific Economic Cooperation), který se uskutečnil na Papui Nové Guinei v listopadu 2018. Čínská delegace požadovala soukromou audienci u ministra zahraničí Papuy Nové Guiney. Když byla delegace instruována, že by takové setkání bylo v rozporu s předpisy APEC o transparentnosti, tak se čínští diplomaté do kanceláře ministra zahraničí pokusili proniknout násilím.
Čínská šikana proti suverenitě tichomořských ostrovních států má také námořní rozměr. Republika Palau – souostroví asi 340 korálových ostrovů a atolů – byla poručenským územím OSN ve správě USA a stala se nezávislou v roce 1994. Republika Palau uzavřela s USA Dohodu o volném přidružení (Compact of Free Association), na jejímž základě jsou USA až do roku 2044 zodpovědné za obranu země. Navzdory této dohodě vplula v prosinci 2021 čínská rybářská plavidla nelegálně do námořní ekonomické zóny Republiky Palau, což přimělo palauskou pobřežní stráž dvě čínské lodě zabavit. Republika Palau stále udržuje diplomatické styky s Tchaj-wanem a odmítla nabídku Číny financovat výstavbu obřího závodu na zpracování ryb na svém území.
Čínské rybářské lodě narušily také námořní ekonomickou zónu Republiky Vanuatu, která navázala diplomatické styky s Čínou již v roce 1982. Lodě Tung Kung 13 a Tung Kung 16 byly zadrženy, protože lovily ilegálně ryby ve vanuatských teritoriálních vodách. Čínští rybáři byli poté dočasně zadrženi v hlavním městě Vanuatu Port Vile. Na Vanuatu se šíří fámy, že Číňané plánují přeměnit odlehlé přístaviště v Luganville na ostrově Espiritu Santo na svoji vojenskou základnu.
Čína také využívá negativního dopadu klimatických změn na nízko položené ostrovy v jižním Tichém oceánu, kde údajně kvůli globálnímu oteplování stoupá hladina oceánů. Čínská vláda nabídla Tuvalu výstavbu umělých ostrovů. Nejvyšší bod na devíti ostrovech Republiky Tuvalu leží jen 4,5 metru nad mořem. Navzdory přitažlivosti této nabídky Republika Tuvalu návrh odmítla. Premiér Tuvalu Kausea Natano místo toho navrhl dohodu o spolupráci se všemi tichomořskými ostrovními státy, které stále udržují diplomatické vztahy s Tchaj-wanem.
Odvahu a prozíravost odmítnout čínské nabídky projevila také Republika Nauru – tichomořský ostrovní stát s pouhými 12 000 obyvateli. Prezident Si Ťin-pching nabídl Republice Nauru, že v rámci projektu Nové hedvábné stezky zlepší špatnou komunikační infrastrukturu země položením podmořských komunikačních kabelů. Republika Nauru ale nepřerušila své diplomatické styky s Tchaj-wanem a místo toho požádala Asijskou rozvojovou banku a Austrálii o pomoc s tímto projektem.
Marshallovy ostrovy nabízejí USA příležitost zastavit zrychlující se úsilí Číny promítnout svou moc do jižní části Tichého oceánu. V roce 2023 vyprší platnost Dohody o volném přidružení (Compact of Free Association) mezi USA a Marshallovými ostrovy. Lídři Marshallových ostrovů lobují u ministerstva zahraničí USA za vylepšení podmínek této dohody v podobě několika miliard dolarů na odškodnění obyvatel ostrova za škody na zdraví a životním prostředí způsobené skladováním jaderného odpadu a jadernými testy provedenými v tomto regionu. USA mají na Marshallových ostrovech také zařízení pro podporu letectva a důležité zpravodajské centrum. Několik amerických kongresmanů nedávno napsalo poradci pro národní bezpečnost Jakeu Sullivanovi dopis, v němž vyjádřili své znepokojení. Zdá se, že stovky obyvatel Marshallových ostrovů mají stále zdravotní problémy připisované americkým testům jaderných zbraní. Několik kongresmanů předložilo návrh "zákona o modrém Pacifiku" (Blue Pacific Act), který má ve sněmovním Výboru pro tichomořské ostrovy (Pacific Islands Caucus) podporu demokratů i republikánů. Pokud by byl tento zákon přijat, tak by chránil vojenské, ekonomické a strategické zájmy USA v celém jižním Tichomoří.
Intenzita snahy Komunistické strany Číny posílit své pozice v Tichém oceánu a získat zde převahu – kterou USA vybojovaly za cenu velkých oběti ve 2. světové válce – jasně ukazuje, že ambice Pekingu sahají mnohem dál než jen ke znovusjednocení Tchaj-wanu s čínskou "Vlastí".
Agresivní a vytrvalá diplomatická ofenzíva vedená s cílem získat celou konstelaci kdysi prozápadních ministátů jižního Tichomoří opět zdůrazňuje odhodlanou touhu Číny stát se dominantním globálním hráčem v tichomořské oblasti a nahradit na této pozici USA a jejich svobodné a nezávislé spojence – a poté anektovat zbytek světa. Komunistická strana Číny toho zjevně plánuje dosáhnout během příštích 30 let do roku 2049 – ke stému výročí vzniku Čínské lidové republiky.
Kdy už Západ konečně přestane financovat nepřátelské převzetí Tichomoří Čínou?
Dr. Lawrence A. Franklin byl odborníkem na Írán v administrativě ministra obrany Donalda Rumsfelda. Dr. Franklin aktivně sloužil v Armádě Spojených států amerických a rovněž jako plukovník Letectva Spojených států amerických v záloze.