 Navzdory tvrdým sankcím Západu proti Rusku trvá válka Vladimíra Putina proti Ukrajině již déle než měsíc. A nevypadá to, že by se Putin chystal k ústupu. Mocností, která mu pomáhá odolávat účinkům sankcí a pokračovat v této válce, je Čína – nejmocnější a nejdůležitější spojenec Ruska. Na snímku: Setkání Vladimira Putina s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Moskvě 5. června 2019. (Foto: kremlin.ru) |
Navzdory tvrdým sankcím Západu proti Rusku trvá válka Vladimíra Putina proti Ukrajině již déle než měsíc. A nevypadá to, že by se Putin chystal k ústupu. Mocností, která mu pomáhá odolávat účinkům sankcí a pokračovat v této válce, je Čína – nejmocnější a nejdůležitější spojenec Ruska.
Krátce před ruskou invazí na Ukrajinu 24. února 2022 uzavřely Rusko a Čína smlouvy v hodnotě stovek miliard dolarů. 4. února oznámil Putin uzavření nových dohod s Čínou o dodávkách ruské ropy a plynu v odhadované hodnotě 117,5 miliardy dolarů. 18. února, šest dní před invazí, oznámilo Rusko dohodu o prodeji 100 milionů tun uhlí Číně v hodnotě 20 miliard dolarů. V den invaze zrušila Čína omezení, která předtím platila kvůli obavám z přenosu chorob rostlin, a souhlasila s nákupem ruské pšenice.
Všechny tyto dohody podkopávají západní sankce vůči Rusku a jsou pro Putina a jeho válku na Ukrajině záchrannými lany. "Čína by se mohla stát hlavním odběratelem ruské pšenice a slunečnicového oleje, protože rozsáhlé finanční sankce ohrožují toky ruských zemědělských produktů na jejich tradiční trhy v Evropě," napsala agentura S&P Global Commodity Insights.
Čína, která se toužebně dívá na Tchaj-wan, ruskou invazi na Ukrajinu neodsoudila a opakovaně prohlásila, že je proti sankcím vůči Rusku. Náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng označil západní sankce za "skandální". Čína se vůbec nesnažila zastírat, že s Ruskem dále normálně obchoduje. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin na své tiskové konferenci uvedl: "Čína a Rusko budou i nadále pokračovat v normální obchodní spolupráci v duchu vzájemného respektu, rovnosti a vzájemného prospěchu."
Na rozhodnutí Číny hodit Putinovi záchranné lano, není nic nového ani překvapivého. Poté, co Rusko v březnu 2014 anektovalo Krymský poloostrov a následně čelilo sankcím ze strany Západu, obrátilo se na Čínu. V květnu 2014 podepsaly Rusko a Čína dohodu o dodávkách zemního plynu v hodnotě 400 miliard dolarů, čímž se Čína stala pro Rusko druhým největším odběratelem zemního plynu hned po Německu. Zpráva think tanku European Council on Foreign Relations z února 2015 konstatovala:
"Poté, co Evropská unie a Spojené státy uvalily v roce 2014 na Rusko sankce, prezident Vladimír Putin se ihned obrátil na Čínu a podepsal řadu dohod, včetně dohody, z května 2014, o vývozu zemního plynu do Číny v hodnotě 400 miliard dolarů. Moskva se nyní ve snaze zmírnit negativní dopad západních sankcí snaží přeorientovat celou svou ekonomiku na Asii. Krize na Ukrajině poskytla Číně jedinečnou příležitost, jak rozšířit svůj přístup k ruským přírodním zdrojům, zejména zemnímu plynu, získat zakázky na infrastrukturní projekty a nové trhy pro čínské technologie. Čína je na dobré cestě k tomu, aby si z Ruska udělala podřízeného partnera."
Kromě sabotování sankcí prostřednictvím obchodu s komoditami Čína možná také pomáhá Rusku bezpečně skrývat jeho peníze. Podle časopisu Foreign Affairs:
"Rusko možná ukrylo desítky miliard dolarů v rezervních aktivech na neprůhledných zahraničních účtech, kde drží cenné papíry denominované v dolarech mimo dosah mezinárodních sankcí a zmrazených aktiv... existují také náznaky, že Rusko možná přesunulo část svých dolarů s pomocí cizí vlády.... Zatím není jasné, které zprostředkovatele Rusko k ukrytí svých státních aktiv v zahraničí využilo. Jednou z možností je však Čína, která je nyní podle všeho Putinovým spojencem."
Navzdory těmto skutečnostem Bidenova administrativa nadále hovoří o Číně tak, jako by obcházení sankcí vůči Rusku nebylo Číně stále prokázáno. Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan 13. března 2022 řekl:
"Přímo, soukromě Pekingu sdělujeme, že snahy o obcházení sankcí ve velkém měřítku ve snaze zaplnit pozice, které v Rusku v důsledku sankcí vyklidily západní země, budou mít naprosto jednoznačné důsledky. Nedovolíme, aby něco takového pokračovalo a aby někdo hodil Rusku záchranné lano z jakékoliv země, kdekoliv na světě."
14. března 2022 absolvoval Jake Sullivan sedmihodinové setkání s čínským diplomatem Jang Ťie-čch'. Jeden vysoký představitel Bidenovy administrativy poté novinářům sdělil:
"Chci jen zopakovat, že v současné době jsme hluboce znepokojeni sbližováním Číny s Ruskem, a Jake Sullivan tyto obavy a možné důsledky a následky některých akcí jasně formuloval."
Americký prezident Joe Biden 18. března při společné videokonferenci čínského prezidenta Si Ťin-pchinga varoval, že pokud Čína poskytne Rusku materiální podporu, bude to mít "důsledky a následky", aniž by je však konkretizoval. Jeden nejmenovaný vysoký americký představitel řekl: "Prezident nevznesl vůči Číně konkrétní požadavky. Čína se rozhodne sama."
Čína Rusku zjevně poskytuje materiální pomoc. Proč za to tedy nenese "důsledky"?
Nejblíže k tomu, že USA přešly od slov k činům, je oznámení, že spolu s dalšími lídry zemí skupiny G7 vyhlásily "vynucovací iniciativu", která má Rusku zabránit v obcházení sankcí, ale není – pravděpodobně záměrně – jasné, co tato iniciativa vlastně zahrnuje. Jake Sullivan novinářům 23. března 2022 před Bidenovou cestou do Evropy řekl:
"Vedoucí představitelé zemí skupiny G7 se zítra dohodnou na iniciativě, která bude koordinovat prosazování sankcí, aby bylo možné účinně překazit ruské snahy o obcházení sankcí a snahu jiných zemí pomáhat Rusku sankce obcházet."
Po zasedání skupiny G7 vydal Bílý dům prohlášení G7, v němž se pouze uvádí:
"Budeme i nadále úzce spolupracovat, mimo jiné i tak, že zapojíme ostatní vlády do přijímání podobných omezujících opatření, jaká již zavedli členové skupiny G7. Chceme nadále zamezit vyhýbání se sankcím, jejich obcházení a zaplnění pozic vyklizených západními zeměmi Čínou, v důsledku čehož by došlo k oslabení sankcí a zmírnění jejich účinků."
O Číně ale nepadla ani zmínka; a opět se zdálo, že je to všechno příliš málo a příliš pozdě.
"Tou neviditelnou rukou za Putinem je Čína," řekl Michael Pillsbury, autor knihy The Hundred-Year Marathon (Stoletý maraton).
"Jsou to Číňané, kdo financují Putinovu válku. Zhruba polovinu ruských zlatých a měnových rezerv nyní kontrolují USA a Západ, a Putin k nim díky sankcím nemá přístup. Ale k té druhé polovině mu Číňané mohou přístup poskytnout a také to dělají.... Dlouhodobé kontrakty dodávek energetických surovin sankce oslabují, protože díky nim má Putin někoho na své straně na dalších pět nebo více let. Existuje řada důvodů, proč je podpora Číny pro Putina prostě klíčová. Věřím, že Číňané by tuto válku mohli zastavit jediným telefonátem Putinovi. Bylo by to, jako kdyby vám zavolal váš bankéř... ale zatím se to nestalo.... Jediným způsobem, jak pokročit dopředu, by pravděpodobně byly americké sankce vůči Číně... válka bude pokračovat, dokud Putinovi nezatelefonuje jeho bankéř."
Bidenova administrativa opakovaným vyhrožováním "důsledky" a vydáváním "varování" Číně, pokud pomůže Rusku obcházet sankce, pouze pokračuje v projekci nerozhodnosti, slabosti a nedostatku vůdcovství. Neustálé opakování těchto varování bez následných kroků ze strany Bidenovy administrativy povede pouze k další ztrátě důvěryhodnosti a další degradaci odstrašujícího účinku USA — v neprospěch Západu.