10. března 2023 zprostředkoval čínský prezident a generální tajemník Komunistické strany Číny Si Ťin-pching překvapivou dohodu mezi Saúdskou Arábií a Íránem o obnovení diplomatických vztahů mezi těmito dvěma zeměmi, čímž na Středním východě fakticky vyšachoval USA a zároveň dal všem najevo, že Čína je světová velmoc.
Si Ťin-pching se chystá jet do Ruska s 12bodovým mírovým plánem – zdánlivě proto, aby zjistil, zda dokáže provést stejné kouzlo s Ukrajinou, ale v pozadí je zřejmě záměr finalizovat plán Číny na zabrání Tchaj-wanu. (Poznámka překladatele: Státní návštěva Si Šin-pchinga v Moskvě proběhla od 20. do 22. března 2023.)
Čína jako nový světový mocenský hráč může být kdekoliv, zejména na Středním východě – kde již Biden téměř ztratil některé americké spojence – seismickým bodem obratu: možná začátkem toho, že si Čína naplní svůj sen o nahrazení USA na pozici dominantní supervelmoci v novém světovém řádu.
Pro Bidenovu administrativu je to rána, za kterou si může jen ona sama.
Prezident Joe Biden dává již od počátku své vlády Střednímu východu mnohem nižší prioritu. Bývalý vysoký představitel věnující se otázkám národní bezpečnosti a blízký Bidenův poradce serveru Politico v roce 2021 řekl: "Pokud vyjmenujete regiony, které Biden považuje za svoji prioritu, tak Střední východ na prvních třech místech nenajdete."
Všem, kteří snad ještě pochybovali, Biden pak tuto svoji nepříliš moudrou politiku potvrdil svým katastrofálním stáhnutím z Afghánistánu, čímž v tomto regionu vytvořil mocenské vakuum a všem spojencům ukázal, že na USA není spolehnutí.
Biden poté svou pomýlenou politikou vůči Saúdské Arábii vytvořil další mocenské vakuum, uvolnil Číně cestu a umožnil Si Ťin-pchingovi vstup na scénu.
Saúdská Arábie se v oblasti své bezpečnosti po celá desetiletí spoléhala na USA. Poté, co korunní princ Muhammad bin Salmán v roce 2017 zaujal druhou nejdůležitější pozici v království, projevil zájem poněkud uvolnit omezování lidských práv a usilovat o ekonomickou diverzifikaci. Pak přišel Biden, který vedl prezidentskou kampaň se slibem, že "přiměje Saúdskou Arábii zaplatit cenu za své chování a udělá z ní de facto vyvrhele, kterým již stejně léta je." A pak ještě dodal, že "v současné politice Saúdské Arábie nenachází nic dobrého."
A aby toho nebylo málo, Bidenova administrativa se vytrvale snažila oživit pochybnou "jadernou dohodu" (JCPOA) z roku 2015 s Íránem. Je to snad "odměna za zlepšené chování? Trumpova administrativa od jaderné dohody s Íránem odstoupila poté, co se neustále objevovaly další a další důkazy, že Írán podmínky této dohody hned od začátku porušoval. Bidenova administrativa oprávněné obavy Saúdské Arábie z Íránu vyzbrojeného jadernou bombou zcela ignorovala.
Přední saúdský novinář Tariq Al-Homayed po podpisu dohody zprostředkované Čínou napsal: "Washington a Západ nebraly od uzavření jaderné dohody s Íránem v roce 2015 bezpečnost tohoto regionu vážně."
Poté co šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dal v lednu 2023 jasně najevo, že "Írán obohacuje uran na úroveň, na kterou ji obohacují jen země vyrábějící jaderné bomby," vyjádřil saúdskoarabský ministr zahraničních věcí Adel al-Džubajr obavy Saúdské Arábie takto:
"Domnívám se, že Írán má povinnost vzdát se svého jaderného programu. Jsem přesvědčen, že Írán musí dodržovat podmínky Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Pokud chce mít Írán v mezinárodním společenství dobré postavení, tak musí respektovat mezinárodní právo a mezinárodní řád."
Biden ignoroval bezpečnostní obavy Saúdů ohledně eskalujícího íránského jaderného programu a nechal volnou ruku íránským teroristickým organizacím. V únoru 2021 nechal ze Seznamu zahraničních teroristických organizací vyškrtnout jemenskou teroristickou skupinu Ansar Alláh – známou jako Hútíové – sponzorovanou Íránem a odmítl ji zařadit zpět na tento seznam i poté, co Hútíové obnovili útoky raketami a drony na Spojené arabské emiráty, a provedli další útoky na Saúdskou Arábii (zde a zde).
Saúdský ministr zahraničních věcí Adel al-Džubajr nedávno poznamenal: "Poskytování balistických raket teroristickým skupinám je nepřijatelné.... Poskytování dronů Hútíům v Jemenu je rovněž nepřijatelné."
Není tedy divu, že ve vakuu, které USA na Středním východě vytvořily, se Saúdové cítili být tlačeni směrem k Číně a Íránu. Měli snad nějakou alternativu?
Saúdové poskytli Bidenově administrativě mnoho náznaků o tom, do jaké míry se jejich vzájemné vztahy zhoršily.
Celý svět byl svědkem neslavného přijetí Bidena v Saúdské Arábii v červenci 2022, a toho trapného gesta – úderu pěstí. Byl to velký kontrast s okázalým přivítáním, kterému se při návštěvě Saúdské Arábie v prosinci 2022 dostalo čínskému Si Ťin-pchingovi. Bidenova administrativa byla naprosto neschopná se v Saúdské Arábii znovu prosadit, obnovit vzájemné vztahy a získat zpět alespoň část amerického vlivu. Saúdové pravděpodobně doufali, že se Američané na poslední chvíli zavážou jednou provždy ukončit jednání s Íránem o jaderné dohodě, která Íránu povoluje neomezený vývoj jaderných zbraní.
Podle Suzanne Maloney, viceprezidentky a ředitelky pro zahraniční politiku v think tanku Brookings Institution:
"Co je samozřejmě pozoruhodné, je rozhodnutí předat Číňanům obrovské vítězství v oblasti public relations – pečlivě naaranžovanou společnou fotografii, která má demonstrovat novou pozici Číny v regionu. A to vypadá jako další saúdská facka Bidenově administrativě."
Neblahé účinky dohody zprostředkované Čínou však představují mnohem více než pouhou "saúdskou facku" Bidenově administrativě – zvláště poté, co se USA v roce 2021 vzdaly teroristické skupině Tálibán, předvedly katastrofální, nestydatý ústup z letecké základny Bagrám a nechaly čínský špionážní balon vznášet se celý týden nad svými strategickými vojenskými základnami. Toto vše přispělo k oslabení mezinárodního postavení USA.
Čína se nyní může chlubit tím, že je schopna přeskupit figurky na globální šachovnici, obrátit vzhůru nohama aliance, které po desetiletí ovládaly mezinárodní světový řád, a zprostředkovat mír mezi nepřáteli. Když teď Čína vše toto dokázala, co dalšího ještě může podniknout?
Čína a další agresoři si také nemohli nevšimnout neustálé neschopnosti Ameriky – americká armáda se totiž zaměřuje stále více na propagaci kritické rasové teorie a "klimatických změn", než na to, jak vyhrávat války a jak odstrašovat nepřátele. Toto vše musí být Číně, která staví aktuálně "šestkrát více uhelných elektráren než jiné země," k smíchu. Americký vojenský rozpočet zároveň v důsledku Bidenovy 6% inflace dále v čistých číslech klesá. Toto je zanedbání povinností. Někdo by to konečně měl vzít pořádně do ruky.
Tato nová dohoda především světu neomylně signalizovala, že USA jsou velmocí, která má už své nejlepší dny za sebou. Chabý komentář koordinátora strategické komunikace Rady pro národní bezpečnost USA Johna Kirbyho po podpisu saúdsko-íránské dohody tento dojem mohl jen umocnit: "Podporujeme jakékoliv úsilí o deeskalaci tamního napětí."
Oblast Středního východu se kromě Izraele skládá z víceméně autoritářských států, které s Čínou sdílejí její názory na státní suverenitu a nevměšování, zatímco lidská práva jim na srdci neleží. Bude více zemí ochotno odmítnout mezinárodní řád ovládaný politikou USA a založený na demokratických hodnotách – nemluvě o světové rezervní měně?
Ovládnutí světa a nahrazení USA na pozici dominantní světové supervelmoci do roku 2049 – vojensky, ekonomicky, technologicky a geopoliticky – je to, po čem Čína touží již celá desetiletí.
Tato dohoda "dokazuje, že čínská medicína dokáže vyřešit problémy, které západní medicína vyřešit nedokáže," oznámil Wang I-wej, ředitel Institutu mezinárodních vztahů Čínské lidové univerzity.
Nejtragičtější je, že všechna nedávná rozhodnutí USA, od blokování energetické soběstačnosti USA až po ukončení programu "China Initiative", který měl překazit čínskou špionáž, jsou zcela zbytečné vlastní góly.
"Toto je bitva narativů o budoucnost mezinárodního řádu," poznamenal Jün Sun, ředitel Čínského programu ve washingtonském výzkumném ústavu Stimson Center. "Čína říká, že svět je v chaosu, protože USA jako světový lídr selhává."
Opakovaně.