 Na snímku: Letecký pohled na zničená kasárna Námořní pěchoty Spojených států amerických v Bejrútu. (Foto: Národní archiv Spojených států amerických / Gun. SGT. Lucas) |
Mnoho Američanů i spojenců Spojených států amerických doufalo, že americký prezident Joe Biden během své nedávné cesty po Středním východě oznámí přitvrzení americké politiky vůči íránskému režimu. Íránská islámská republika nezavraždila jen jednoho amerického novináře – vznik islámské republiky oslavili Íránci například 4. listopadu 1979 napadením velvyslanectví USA v Teheránu a zadržením 50 Američanů z řad jeho zaměstnanců a jejich držením po dobu 444 dní jako rukojmí. V roce 1983 pak Írán zavraždil 241 amerických vojáků v kasárnách Námořní pěchoty Spojených států amerických v Bejrútu.
Aby toho nebylo málo, tak v roce 2018 nařídil americký federální soud Íránu, aby zaplatil miliardy dolarů jako odškodné příbuzným obětí útoků z 11. září 2001, při nichž na území USA zahynulo 3 000 lidí.
Írán stále zadržuje jako rukojmí šest Američanů a také ostatky Roberta Levinsona zadrženého v Íránu v roce 2007. Kromě toho Írán nedávno vyzval k zavraždění předních amerických představitelů, což se Bidenova administrativa údajně snažila "udržet pod pokličkou", aby to nenarušilo její úsilí umožnit Íránu získat jadernou zbraň a vyplatit Íránu více než bilion dolarů na oživení toho, co Richard Goldberg, bývalý úředník Rady národní bezpečnosti USA (United States National Security Council) a zpravodajský důstojník amerického námořnictva v záloze, ve své sžíravé analýze označil za "vůbec nejhorší dohodu v dějinách".
"Írán již od samého počátku porušoval i dřívější dohodu a využíval jejích výhod k destabilizaci Středního východu. A přesně to bude dělat znovu," napsal Goldberg.
V polovině července 2022 nicméně Biden znovu zdůraznil, že bude pokračovat v diplomacii (čti: v appeasementu) s mulláhy vládnoucími v Íránu ve snaze oživit katastrofální jadernou dohodu.
"Nadále věřím, že diplomacie je nejlepší způsob, jak dosáhnout tohoto výsledku," prohlásil Biden. Izraelský premiér Ja'ir Lapid na společné tiskové konferenci v Jeruzalémě v souvislosti s íránským jaderným programem Joea Bidena varoval:
"Slova je nezastaví, pane prezidente. Diplomacie je nezastaví. Jediné, co Írán zastaví, je vědomí, že pokud budou pokračovat v rozvoji svého jaderného programu, tak svobodný svět použije sílu. Jediný způsob, jak je zastavit, je položit na stůl věrohodnou vojenskou hrozbu.... Íránský režim musí vědět, že pokud bude nadále svět klamat, tak za to zaplatí vysokou cenu."
Podívejme se, čeho Bidenova diplomacie s íránskými vládnoucími mulláhy zatím dosáhla. Íránský režim má nyní poprvé ve své historii dostatek obohaceného uranu na výrobu jaderné bomby – to uznala i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Think tank Institute for Science and International Security v listopadu 2021 informoval:
"Írán má dostatek uranu obohaceného na 20 až 60 procent ve formě obohaceného fluoridu uranového (UF6, hexafluorid uranu) na výrobu dostatečného množství vysoce obohaceného uranu (nad 85 %) používaného pro výrobu jaderných zbraní (weapon-grade uranium, WGU). Na výrobu jedné jaderné bomby stačí Íránu 25 kilogramů vysoce obohaceného uranu a pouhé tři týdny. Írán je schopný to udělat, aniž by jako vstupní surovinu použil své zásoby uranu obohaceného na 5 %. Růst íránských zásob uranu obohaceného na 20 až 60 procent nebezpečně zkrátil lhůtu, za kterou je Írán schopen vyrobit jadernou bombu."
Podle generála Kennetha McKenzieho, velitele Centrálního velitelství USA (United States Central Command, USCENTCOM), má Írán "více než 3 000 balistických raket různých typů", z nichž mnohé mohou nést jaderné hlavice.
Díky Bidenovu přístupu založenému pouze na diplomacii se vládnoucím mulláhům podařilo rozvinout svůj jaderný program na dosud nejvyšší úroveň, obohacovat uran a zprovoznit další pokročilé centrifugy. Íránský režim také vypnul kamery OSN, které monitorují jeho jaderný program, a oznámil, že MAAE nezpřístupní záběry z těchto zařízení.
Íránský režim navíc odmítá odpovědět na otázky MAAE týkající se částic uranu nalezených ve třech utajených a neohlášených jaderných zařízeních v Íránu. "Írán nám k těmto nálezům neposkytl technicky věrohodná vysvětlení...." uvedla MAAE. "Agentura má zájem všechny tyto záležitosti vyřešit a je s Íránem i nadále připravena neprodleně jednat."
Zatímco íránští vládnoucí mulláhové směřují k získání statusu jaderné mocnosti, má Bidenova administrativa plné ruce práce s ustupováním a appeasementem. Bidenova administrativa nejenže chce znovu vzkřísit zdiskreditovanou jadernou dohodu, ale zdá se, že by s nadšením poskytla další miliardy dolarů režimu, který poslední obdržené miliardy využil k ovládnutí čtyř zemí: Iráku, Sýrie, Jemenu a Libanonu.
Bidenova administrativa také ze seznamu zahraničních teroristických organizací odstranila proxy spojence Íránu – jemenskou povstaleckou skupinu Hútíú, za což se jí Hútíové odvděčili tím, že začali odpalovat rakety na Abú Zabí a Saúdskou Arábii. Dále Bidenova administrativa zrušila sankce vůči třem bývalým íránským představitelům a několika ropným společnostem a zvažuje zrušení sankcí vůči íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu.
Americká administrativa rovněž nadále zavírá oči před destruktivním chováním íránského režimu v regionu i mimo něj – činnostmi, které zahrnují pašování zbraní Hútíům, dodávky ropy a zbraní do Venezuely, provokování amerického námořnictva a útoky na americké základny v Iráku. Podle amerického ministerstva spravedlnosti zahrnovaly íránské dodávky zbraní do Venezuely moderní zbraně, jako např.:
"171 protitankových řízených střel, osm raket země-vzduch, komponenty pro rakety země-země, komponenty pro protilodní rakety, termovizní zaměřovače a další komponenty pro řízené střely a bezpilotní letadla [drony]".
Vládnoucí íránští mulláhové mohou bez omezení porušovat americké sankce a rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Dodávky zbraní Hútíům v Jemenu jsou v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2140, která uvádí:
"Povinnost zmrazit veškeré finanční prostředky, jiná finanční aktiva a hospodářské zdroje, které přímo či nepřímo vlastní nebo ovládají osoby nebo subjekty určené výborem, nebo osoby či subjekty jednající jejich jménem nebo na jejich příkaz, nebo subjekty, které vlastní nebo ovládají; těmto osobám nebo subjektům nebo v jejich prospěch nesmějí být zpřístupněny žádné finanční prostředky, finanční aktiva a hospodářské zdroje."
Jakékoliv oživení jaderné dohody jen obohatí zemi, kterou americké ministerstvo zahraničí označilo za "hlavního sponzora terorismu" – Írán. Od svého založení v roce 1979 režim otevřeně deklaruje jako svůj cíl "zničení Ameriky" a "zničení Izraele". Snaží se snad Bidenova administrativa o totéž?
Dr. Majid Rafizadeh vystudoval Harvard, je obchodní stratég a poradce, politolog, člen správní rady Harvard International Review a prezident International American Council on the Middle East (Mezinárodní americké rady pro Blízký východ). Je autorem několika knih o islámu a americké zahraniční politice. Můžete mu napsat na Dr.rafizadeh@post.harvard.edu.