6. dodatek Ústavy Spojených států amerických zaručuje obviněnému právo na "nestrannou porotu". Ale také uvádí, že soud by se měl konat ve "státu a okrese, kde byl zločin spáchán." Co by se mělo dělat, když je pro obžalovaného v daném státě a okrese prakticky nemožné získat nestrannou porotu?
Ve federálních soudních případech zákon umožňuje změnu místa konání, pokud to okolnosti vyžadují. Zdá se, že stíhání Donalda Trumpa související s událostmi z 6. ledna 2021 (útok na Kapitol), si o změnu místa konání soudu přímo říká. Federální distrikt District of Columbia (zkráceně D.C.), je nejextrémnější baštou Demokratické strany v zemi. Přibližně 95 % potenciálních porotců volí Demokratickou stranu, zatímco pro Trumpa zde hlasovalo jen přibližně 5 % voličů. Hněv vůči Donaldu Trumpovi je pochopitelný i ve světle té skutečnosti, že události z 6. ledna 2021 se přímo dotkly mnoha občanů tohoto okresu. Náhodně vybraná soudkyně, která bude tomuto soudu předsedat, byla v minulosti vůči Trumpovi a jeho podporovatelům často zaujatá a advokátní firma, v níž pracovala, figurovala v řadě konfliktů a případů korupce. [1]
Smyslem 6. dodatku je zajistit nejen spravedlivé zacházení s obžalovaným, ale také zachovat zdání spravedlnosti. Pro dosažení těchto cílů jsou zásadní nestranní porotci a nestranný soudce, kteří jsou jako nestranní také vnímáni. Vzhledem k tomu, že úřadující prezident naléhal na svého ministra spravedlnosti, aby jeho politického protivníka agresivně pronásledoval, je nezbytně nutné vynaložit veškeré možné úsilí k zajištění spravedlnosti. Žalobci musí udělat maximum možného pro to, aby americkou veřejnost přesvědčili, že stranické cíle nehrály při rozhodování o obžalobě Donalda Trumpa absolutně žádnou roli. Souhlas se změnou místa konání a soudce by tomu velice napomohl.
Návrhům na změnu místa konání soudního procesu bývá vyhověno jen výjimečně, stejně tak jako návrhům na odvolání vybraného soudce. Ale v tomto soudním případu spravedlnost vyžaduje, aby bylo těmto návrhům vyhověno, a to jak v zájmu obžalovaných, tak i v zájmu spravedlnosti. Vláda by se takovým návrhům neměla bránit, i když to obvykle dělá, pokud jí to dává taktickou výhodu.
Je tedy pravděpodobné, že obě tyto žádosti obhajoby soudkyně zamítne. Trumpovi právníci se zřejmě proti tomuto zamítnutí jejich žádosti ihned odvolají.
I když takovým odvoláním není většinou vyhověno, tak argumenty pro to, aby to bylo v tomto případě povoleno, jsou silné. Tento soudní proces bude hrát důležitou roli ve volbách v roce 2024, zvláště když obžaloba chce, aby se soudní přelíčení konalo uprostřed volební kampaně. Pokud bude soudní proces nespravedlivý a vyústí v odsouzení, tak dopady toho pocítíme ihned, i když by byl po volbách odvolacím soudem odsuzující rozsudek zrušen, jak zřejmě obžaloba předpokládá.
Odvolací soudy by tedy měly být schopny předem zajistit, že spravedlivý soudní proces proběhne na férovém místě a bude mu předsedat spravedlivý soudce, zejména teď před prezidentskými volbami.
Pokud se žalobci cítí být pevní v kramflecích, neměli by se poroty a soudce mimo D.C. bát. Jak Nejvyšší soud mnohokrát zdůraznil: úkolem žalobce není jen maximalizovat šance na výhru, ale také zajistit, aby vyhrál férově a spravedlivě. Proto by žalobci v tomto případě neměli bránit návrhům obhajoby na změnu místa konání soudu a změnu soudce. A neměli by bránit ani případnému odvolání, pokud soudce tyto opodstatněné návrhy obhajoby zamítne.
S největší pravděpodobností však žalobci budou proti všem snahám obhajoby o zajištění nestranné poroty a soudce energicky bojovat, protože pro sebe budou chtít získat každou výhodu, která jim může pomoci zvítězit. Budou poukazovat na snahu obhajoby zajistit pro svého klienta výhody a budou argumentovat tím, že obžalovací řízení vyžaduje, aby dělali totéž. Ale zákon říká něco jiného. Nejvyšší soud pro žalobce zastupující vládu jasně vymezil jinou roli:
"Žalobce Spojených států amerických není jen zástupcem běžného účastníka sporu, ale je i zástupcem státní suverenity, jejíž povinností je vládnout nestranně a tato povinnost je stejně závazná jako její povinnost vládnout vůbec. Cílem trestního stíhání tedy není vyhrát soudní při, ale učinit spravedlnosti zadost."
Předtím, než Donaldu Trumpovi upřou nestrannou porotu, by si jeho žalobci měli toto stanovisko Nejvyššího soudu prostudovat.
Alan M. Dershowitz je emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School, autor knihy Get Trump: The Threat to Civil Liberties, Due Process, and Our Constitutional Rule of Law.a spolupracovník Gatestone Institute sponzorovaný Charitativní nadací Jacka Rotha. Alan Dershowitz má také vlastní videokanál "The Dershow".
--------------------------------------------
Poznámka překladatele
[1] Soudu předsedá soudkyně Tanya S. Chutkan. Podle Wikipedie byla soudkyně Tanya S. Chutkan od roku 2007 partnerem v advokátní firmě Boies, Schiller & Flexner (ve firmě pracovala 12 let od roku 2002 do roku 2013), v níž byl v letech 2009 až 2014 zaměstnán jako advokát Hunter Biden (Zde, zde a zde.) Tato advokátní firma také mimo jiné spolupracovala s ukrajinskou společností Burisma Holdings, v níž byl Hunter Biden v letech 2014 až 2019 členem správní rady