• Hamed Abdel-Samad žije pod policejní ochranou v Německu, stejně jako nad Rushdiem nad ním byla vyhlášena fatva za kritiku islámu. Po fatvě přicházejí urážky: je cenzurován svobodným vydavatelstvím. To je to, co Sověti dělali pro zničení spisovatelů: zničili jejich knihy.

  • V době, kdy desítky romanopisců, novinářů a odborníků čelí hrozbám islamistů, je neodpustitelné, že západní vydavatelé nejen souhlasí se skláněním se, ale jsou často první, kteří kapitulují.

  • Pařížský soud odsoudil Renauda Camuse za islamofobii (pokutou 4 000 EURO) za projev z roku 2010, v němž mluvil o nahrazení francouzského lidu pod trojským koněm multikulturalismu. Další spisovatel Richard Millet byl loni v březnu vyhozen za svoje názory na multikulturalismus.

  • Nejen Rushdieho vydavatelé kapitulovali, ostatní vydavatelé se také rozhodli vrátit se k podnikání s Teheránem. Oxford University Press se rozhodlo podílet se na teheránském knižním veletrhu spolu se dvěma americkými vydavateli, McGraw-Hill a John Wiley. Tito vydavatelé se rozhodli reagovat na vražednou cenzuru kapitulací.

  • Je to jako by v době pálení knih nacisty západní vydavatelé nejenže mlčeli, ale také zvali německou delegaci do Paříže a New Yorku.

Když v roce 1989 vyšly Rushdieho Satanské verše, Viking Penguin, britský a americký vydavatel románu, byl podroben dennodennímu islamistickému obtěžování. Jak Daniel Pipes napsal, londýnská kancelář se podobala "ozbrojenému táboru" s policejní ochranou, detektory kovů a doprovodem pro návštěvníky. V kancelářích Viking Penguin v New Yorku, psi prověřovali balíčky a místo bylo označeno jako "citlivé místo". Mnoho knihkupectví bylo napadeno a mnozí dokonce odmítly prodávat knihu. Viking Penguin vynaložil na bezpečnostní opatření přibližně 3 miliony amerických dolarů v průběhu roku 1989, fatálním roce pro západní svobodu projevu.

Nicméně, Viking nikdy necouvl. Byl to zázrak, že román nakonec vyšel. Ostatní vydavatelé však váhali. Od té doby se situace jen zhoršila. Většina západních vydavatelů nyní váhá. To je to, co plyne z nové aféry Hameda Abdela-Samada. Muslimské bratrstvo dalo Abdel-Samadovi vše, co si egyptský chlapec mohl jen přát: duchovno, kamarádství, přátelství a cíl. V Gaze se Hamed Abdel-Samad stal součástí bratrstva. Jeho otec jej učil z koránu. Bratrstvo mu vysvětlilo, jak převést toto učení do praxe. Abdel-Samad je zapudil po jednom dni v poušti. Bratři dali všem novým ozbrojencům pomeranč poté, co strávili hodiny na slunci. Dostali rozkaz jej oloupat. Potom je Bratrstvo požádalo, aby zahrabali ovoce do písku a snědli kůru. Další den opustil Abdel-Samad organizaci. Bylo to ponížení potřebné k transformaci lidské bytosti na teroristu.

Abdel-Samadovi je dnes 46 let a žije v Mnichově v Německu, kde se oženil s dánskou dívkou a pracuje v Institutu židovské historie a kultury na Mnichovské univerzitě. V jeho rodné egyptské vesnici vyvolala jeho první kniha pobouření. Někteří muslimové ji chtěli spálit. Abdel-Samadova nedávná kniha, Islámský fašismus: Analýza, byla spálena na hranici ne islamisty v Káhiře, ale ve Francii nějakými samo-soudcovskými Francouzi.

Kniha je bestsellerem v Německu, kde byla vydána v proslulém nakladatelství Droemer Knaur. Anglický překlad byl vydán v USA nakladatelstvím Prometheus Book pod názvem Islámský fašismus. Před dvěma lety francouzské nakladatelství Piranha získalo práva přeložit Abdel-Samadovu knihu "Islámský fašismus" do francouzštiny. Dokonce bylo na Amazonu zveřejněno datum vydání: 16. září. Ale na poslední chvíli vydavatel zastavil její vydání. Ředitel nakladatelství Jean-Marc Loubet oznámil Abdel-Samadovu agentovi, že vydání jeho knihy je nyní ve Francii nemyslitelné, nejen z bezpečnostních důvodů, ale také protože by to mohlo posílit "extrémní pravici".

Abdel-Samad žije nyní pod policejní ochranou v Německu a stejně jako nad Rushdiem nad ním byla vyhlášena fatva za kritiku islámu. Po fatvě přicházejí urážky: je cenzurován svobodným vydavatelstvím. To je to, co Sověti dělali pro zničení spisovatelů: zničili jejich knihy. Případ pana Abdel-Samada není nový. V době, kdy desítky romanopisců, novinářů a odborníků čelí hrozbám islamistů, je neodpustitelné, že západní vydavatelé nejen souhlasí se skláněním se, ale jsou často první, kteří kapitulují.

Abdel-Samad žije nyní pod policejní ochranou v Německu a stejně jako nad Rushdiem nad ním byla vyhlášena fatva za kritiku islámu. Po fatvě přicházejí urážky: je cenzurován svobodným vydavatelstvím.

Ve Francii za kritiku islámu sloupkem s názvem "Odmítáme změnu civilizace" pro deník Le Monde, slavný spisovatel, Renaud Camus, ztratil svého vydavatele Fayarda. Předtím než se stal náhle v pařížském literárním establishmentu "nepopulárním", byl Renaud Camus přítelem Louise Aragona, slavného komunistického básníka a zakladatele surrealismu a byl blízko vstupu mezi "nesmrtelné" z Francouzské akademie. Roland Barthes, hvězda Collége de France, napsal předmluvu k nejslavnějšímu románu Renauda Camuse Triky, klasické kultovní knihy gay-kultury. Poté Pařížský soud odsoudil Renauda Camuse za islamofobii (pokutou 4 000 EURO) za projev z 18. prosince 2010, v němž mluvil o "Velkém nahrazení", nahrazení francouzského lidu, díky trojskému koni multikulturalismu. Tehdy se z Camuse stala ve Francii persona non grata.

Perla Mediny (česky "Aiša – Perla harému"), román amerického spisovatele Sherryho Jonese o životě třetí Mohamedovy manželky, byl nejdříve zakoupen a poté vyřazen mocným nakladatelství Random House, které již zaplatilo zálohu a zahájilo ambiciózní reklamní kampaň. Nové nakladatelství Sherryho Jonese, Gibson Square, bylo poté v Londýně poničeno výbušninami islamistů.

Pak tu máme Yale University Press, které vydalo knihu od Jytte Klausena, "Karikatury, které otřásly světem", o historii kontroverzních "karikatur Mohameda", které byly zveřejněny v dánských novinách Jyllands-Posten v roce 2005 a o krizi, která následovala. Ale Yale University Press vydalo knihu bez karikatur a bez jakýchkoliv dalších snímků muslimského proroka Mohameda, které měla obsahovat. "Kapitulace Yale University Press vlivem hrozeb, které ještě ani nebyly provedeny, je nejnovější a snad nejhorší epizoda v neustálém podvolování se náboženskému extremismu (zvláště islámskému náboženskému extremismu), který se šíří naší kulturou", jak později poznamenal Christopher Hitchens. Univerzita Yale možná doufala, že dostane od saudskoarabského prince Al-Waleed bin Talal stejný dar 20 milionů amerických dolarů, jaký byl právě udělen Georgetownské a Harvardské univerzitě.

V Německu, Gabriele Brinkmannová, populární spisovatelka zůstala také náhle bez vydavatele. Podle jejího nakladatelství Droste, by její román "Komu čest dovolí rodit" mohl být posuzován jako "urážlivý pro muslimy" a mohl by vydavatele vystavit zastrašování. Brinkmannová byla požádána, aby opravila některé pasáže, odmítla a ztratila vydavatelství. Stejná zbabělost a kapitulace nyní prostupují celým vydavatelským průmyslem. V minulém roce si italský nejprestižnější knižní veletrh v Turíně zvolil (poté vystavil) Saudskou Arábii jako čestného hosta, a to navzdory mnoha spisovatelům a blogerům vězněných v islámském království. Raif Badawi byl odsouzen k 1 000 ranám bičem, 10-ti letému trestu vězení a pokutě 260 tisíc amerických dolarů. Podle Time.com nyní také mnoho západních nakladatelství "odmítá díla izraelských autorů" bez ohledu na jejich politické názory.

Poprvé se mnoho západních nakladatelství sklonilo před zastrašováním po Satanských verších Salmana Rushdieho. Francouzské nakladatelství Christian Bourgois odmítlo vydat Satanské verše poté, co na ně koupilo práva, stejně jako německé nakladatelství Kipenheuer, které uvedlo, že lituje získání práv ke knize a rozhodlo se je prodat konsorciu padesáti nakladatelství z Německa, Rakouska a Švýcarska společně pod označením "Charty OSN, článku 19".

Kapitulovali nejen Rushdieho nakladatelé, také ostatní nakladatelé se rozhodli vrátit k podnikání s Teheránem. Oxford University Press se rozhodlo podílet se na teheránském knižním veletrhu spolu se dvěma americkými vydavateli, McGraw-Hill a John Wiley, i přes žádost Rushdieho nakladatele Viking Penguin bojkotovat iránský veletrh. Tito vydavatelé se rozhodli reagovat na vražednou cenzuru kapitulací, ochotni jako obvykle obětovat svobodu projevu na oltář obchodu: prodej knih byl pro ně důležitější než solidarita s ohroženými kolegy.

Je to jako by v době pálení knih nacisty západní vydavatelé nejenže mlčeli, ale také zvali německou delegaci do Paříže a New Yorku. Je to dnes tak nepředstavitelné?

Giulio Meotti, kulturní editor pro Il Foglio, je italský novinář a spisovatel.

Související témata:  Svoboda projevu
Nejnovější články od:
nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

cs