Minulý týden UNESCO hlasovalo o křesťanském a židovském dědictví Chrámové hory v Jeruzalémě. V úterý ratifikovali svou proradnost. Hlasování se zdá jako jasná odpověd vůči expanzivním, džihádistickým touhám členů OIC (Organizace Islámské Spolupráce), kteří jej sponzorují: Alžírsko, Egypt, Libanon, Maroko, Omán, Katar a Súdán. Hlasování a události v pozadí si zasluhují zhodnocení.
Účastníci:
- 1. skupina: Hlasující "Pro přijetí" jsou souborem zkorumpovaných, diktátorských a většinou islamistických (tradiční Islámská teologie uznává místo Židů na Chrámové hoře, tito islamisté vykazují tendence o vymýcení všech stop křesťanské a židovské přítomnosti na Blízkém východě) nebo marxistických a jednoznačně hrozných míst. V nesmrtelných slovech francouzského diplomata Daniela Bernarda jsou ve srovnání s Izraelem "podělané maličké země." Dokonce i ty velké. Ale podívejme se níže.
- 2. skupina: USA, Velká Británie, Holandsko, Estonsko, Německo a Litva se v prvním kole nemají za co stydět. Volili "proti" přijetí rezoluce.
- 3. skupina: Zdržení se hlasování, je některými analytiky považováno za vítězství pro Izrael, ale ze strany Španělska, Řecka, Francie, Švédska, Slovinska a Itálie to byl do očí bijící ústupek, pramenící ze strachu z jejich vlastních, často násilných, muslimských minorit: "Prosím, prosím, neodpalujte naše hlavní města. Zavrhneme židovskou a křesťanskou historii a budeme předstírat, že Ježíš vyháněl směnárníky ze schůdku v Montmartru."
Mexiko zasluhuje speciální zmínku – je sporné zda je pozitivní nebo negativní. Mexiko volilo ve prospěch rezoluce, ačkoliv Mexický prezident řekl Izraeli, že budou hlasovat proti. Když nadešel čas, ambasador OSN Andreas Roemer obdržel nařízení od ministra zahraničí, aby hlasoval ve prospěch rezoluce. Na protest proti postoji své země, Roemer opustil sál. Hlasování následně provedl jeho zástupce.
Po týdnu machinací v Mexico City, kdy ministr zahraničí ohlásil, že bude vyšetřovat, jak došlo k hlasování ve prospěch rezoluce (což by mělo být dlouhé a komplikované, že?), ohlásilo Mexiko svůj záměr o znovuotevření hlasování, aby mohlo změnit pozici. Což je dle pravidel UNESCO možné a Izrael to i očekával. Výkonný předseda představenstva UNESCO Michael Worbs s tím podle všeho chystá souhlasit. Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova již dávno ohlásila svůj nesouhlas s rezolucí, za což obdržela výhružky smrti.
 UNESCO Generální ředitelka Irina Bokova (vlevo) održela výhružky smrti po oznámení jejího opozičního postoje k džihádistické rezoluci. (Zdroj fotografie : Wikimedia Commons/MDS) |
Ale jestli myslíte, že byla otevřena možnost, jak zvrátit tohle džihádistické rozhodnutí, tak jste na omylu.
Dle nejnovějších zpráv, arabské uskupení doléhalo na Worbse, aby se vzdal svého rozhodnutí, které učinil. Následně západní země přemluvily Mexiko, aby nepožadovalo znovuotevření hlasování a to ze strachu, že by se i další rezoluce OSN staly předmětem nového hlasování. Tedy, že by antisemitsky uplacené země byly vystaveny strachu ze znovuprojednání i dalších hloupých rezolucí. Tohle odradilo ostatní země, jenž mohly případně změnit svůj názor – Brazílie ve skutečnosti změnila svou pozici hlasování z "ve prospěch" rezoluce na "zdržení se".
Mexiko se také rozhodlo pozměnit svůj postoj a plánovalo se zdržet hlasování, to vše doprovázelo prohlášení ministra zahraničí, že uznávají "nepopiratelné spojení židovského lidu s kulturním dědictvím východního Jeruzaléma".
Někteří Izraelci raději vidí pomyslnou sklenici UNESCO poloplnou: 26 zemí hlasovalo ve prospěch rezoluce, 34 ne, ať už skrze hlasování proti, nebo zdržením se hlasování či neúčastí při hlasování.
Není to dost dobré. Skutečnost, že prokazatelný historický fakt, jako je židovské dědictví Chrámové hory v Jeruzalému, je objektem rozmaru v OSN kde, jak již dříve Abba Eban řekl, by Arabové mohli sestavit většinu aby rozhodli že slunce vychází na západě, není pozitivním předpokladem. Pákistán, Nikaragua, Mozambik a Vietnam nejspíše nikdy nebudou hlasovat pro historické upřesnění ve věci Jeruzaléma a Izraele, stejně tak Čína a Rusko. Francie je typická svým ustupováním, více se stará o svá záda než o to, co je pravda. Ale Švédsko, Mexiko, Brazílie, Španělsko, Pobřeží slonoviny, Argentina, Paraguay, Svatý Kryštof a Nevis a další by měli být znechuceni rezignací na své židovsko-křesťanské kulturní kořeny a hodnoty ve prospěch této džihádistické špíny.
Zůstává otázkou, jak přesvědčit národy Západu, aby se za sebe postavily a čelily islamistům, odhodlaným je nahradit.
Shoshana Bryen je hlavní ředitelkou Centra židovské politiky.