• Nyní, po více než jednom století odluky církve od státu, narušuje pravidla hry netolerantní a extremistický islám, napadající veřejná prostranství, školy, univerzity a společnosti se závojem, halal jídlem a otevřeným násilím.

  • Bývalý francouzský premiér François Fillon, který se uchází o funkci prezidenta ve volbách v roce 2017, řekl: "Vyprazdňováním veřejného prostoru od všeho, co nás spojuje... Islamisté jsou dychtiví jej vyplnit, a to zejména v zklamaných, hloupých a vykořeněných mladých hlavách."

  • Tariq Ramadan, prominentní postava Muslimského bratrstva ve Švýcarsku a ve Francii, řekl: "Sekularismus se teď stává náboženstvím vzdorujícím všem ostatním náboženstvím." Starostům k vánočním betlémům pogratuloval pravděpodobně proto, že je vidí jako vhodnou příležitost pro islámské zájmy ve veřejné sféře. Řekl: "Potřebujeme republiku umožňující různost a ne republiku neutrality."

Může francouzská obec postavit sochu Panny Marie ve veřejném parku? Odpověď zní ne. Francouzský správní soud dal starostovi Publier (městečko ve východní Francii se 6 500 obyvateli) tři měsíce na to, aby uposlechl zákazu náboženských symbolů na veřejných prostranstvích a sochu odstranil. V případě, že to obec neučiní, tak dostane pokutu 100 EURO (105 USD) za den. Starosta Gaston Lacroix uvedl, že se pokusí přemístit mramorovou sochu na soukromý pozemek.

Francouzský zákon z roku 1905 o odluce církve a státu (článek 2) uvádí, že "Republika neuznává, neplatí, ani nedotuje jakoukoliv náboženskou sektu"; článek 28 zakazuje jakýkoliv náboženský symbol na veřejných památkách.

Socha Panny Marie v Publier, na jejímž podstavci je napsáno "Naše paní z Ženevského jezera, bdi nad svými dětmi.", má dlouhý příběh. Byla instalována v městském parku v srpnu 2011, a to bez veřejné debaty. Socha byla získána za peníze daňových poplatníků: 23 700 EURO (26 000 USD). Poté co uznal, že si "trochu zahrával se zákonem z roku 1905" o odluce církve a státu, musel starosta sochu prodat místní náboženské společnosti.

Nyní má starosta sochu z veřejného parku odstranit. Pozemek, na kterém je socha vztyčena, se pokusil zprivatizovat, ale plán na prodej půdy byl zamítnut soudem.

Tento příběh sochy Panny Marie ilustruje obtíže sekularismu, obranu francouzské identity, boj proti islamismu a protichůdné zájmy různých politických stran ve Francii.

Původně byl ve Francii sekularismus založen k vytlačení náboženství z veřejné sféry. Autentický boj o vytlačení tmářské katolické církve ze všech veřejných prostranství probíhal koncem 19. a začátkem 20. století. Historik Jacques Julliard napsal:

"Pařížský arcibiskup Mgr de Quélen zůstává slavný díky tomu, že řekl 'nejen že byl Ježíš Syn Boží, ale jeho matka pocházela z velmi dobré rodiny'. Pro Republiku byl boj s církví bojem za osvobození mysli, za výstavbu školství postaveného na poznání (proti víře) osvobozeného od kněží, za budování otevřené společnosti..."

Nyní, po více než jednom století odluky církve od státu, narušuje pravidla hry netolerantní a extremistický islám, napadající veřejná prostranství, školy, univerzity a společností se závojem, halal jídlem a otevřeným násilím. Ale místo sjednocení proti tomuto potížistovi, je dnes francouzská společnost otevřeně rozdělená.

Francouzské státní instituce a politická třída (levice i pravice) jsou plně odpovědné za tuto nejednotnost, která je také důsledkem myšlenkového zmatku. Namísto pojmenování islamismu nepřítelem, zvolily všechny vlády, vlevo i vpravo, špatnou cestou appeasementu a stupňujících se ústupků - odmítly označit islamismus jako výhradně odpovědný za terorismus, odmítly považovat islámský závoj za nástroj separatismu, a umožnily množení salafistických mešit - v marné naději na uklidnění toho, co je prohlašováno za legitimní hněv muslimů z "diskriminace".

Protože stát odmítl nebo nebyl schopen vypracovat strategii pro obnovený sekularismus, aktéři na zemi (zejména starostové 35 000 obcí Francie) zůstali sami. V letech 2014 a 2015, se někteří z nich (nikdo neví, jak mnoho) rozhodli instalovat nebo dotovat betlémy ve vestibulech svých radnic. Do debaty okamžitě vtrhly francouzské politické vášně.

Liberálové, všechny strany levice a extrémní levice, strany zelených a stoupenci multikulturalismu šli k soudu bojovat s Ježíškovými jesličkami. Na opačné straně, někteří na pravici a na krajní pravici Ježíškovy jesličky podpořili. Uprostřed se někteří zastánci sekularismu pokusili uklidnit emoce, ale bez velkého úspěchu.

14. listopadu 2014 rozhodl Správní soud v Nantes o odvolání zrušit původní zákaz vánočního betlému ve vestibulu úřadu departementu Vendée. V jiném případě zrušil 8. října 2015 Správní soud v Paříži na základě odvolání původní rozhodnutí povolující starostovi Melunu vystavit betlém s jesličkami.

Dne 1. prosince 2016 Správní soud v Lille zrušil rozhodnutí městského úřadu v Henin-Beaumontu (ovládaný "krajně pravicovou" Národní Frontou) instalovat vánoční betlém ve vestibulu radnice.

V listopadu 2015, těsně před islámským teroristickým útokem v Paříži, při kterém bylo zavražděno 130 lidí, obnovilo spor vlivné Sdružení starostů Francie (AMF) doporučením neinstalovat vánoční betlémy ve jménu sekularismu. Tři starostové z Národní fronty a někteří další z opoziční strany Republikáni AMF ihned opustili. Marion Maréchal-Le Penová z Národní fronty, vnučka zakladatele strany, uvedla:

"Toto doporučení je provokace. Sekularismus je neutralita veřejných orgánů, pokud jde o náboženství, odluka církve a státu, a odmítnutí financovat jakoukoliv sektu, sekularismus však neznamená zmizení našich lidových tradic, které mohou mít náboženskou konotaci. Zejména katolickou."

Nicolas Dupont-Aignan, prezident Debout La France ("Povstaň Francie"), řekl, že rozhodnutí AMF je "hloupé". Ještě dodal:

"Francouzi milují svoji kulturu. Někteří starostové betlémy ve svých radnicích vystavují, jiní ne. Pokud Francouzi milují vánoční stromky, a považují za vhodné nazývat Velikonoce velikonočními svátky, a mít křesťanské jesličky v radnicích, nechte to na nich. Nepřesekávejte Francouzům kořeny, přestaňte upírat našim lidem právo být sami sebou."

Co se týče levice, tak většina vůdců to odmítla komentovat, protože se báli zapojit do diskuse s Národní frontou.

Conseil d'Etat (Státní rada), nejvyšší správní soud ve Francii, upravila 9. listopadu 2016 pokyny pro místní správní soudy, aby mohly povolovat vánoční betlémy v radnicích, ale za přísných podmínek (bez obracení na víru). Jinými slovy, zobrazování křesťanství je povoleno, jen když jsou všechny prvky křesťanství odstraněny. Betlém musí být "folklórní", aby mohl být povolen, ale jesličky, které patří k náboženství, zůstanou v radnicích i nadále zakázány.

Pokud jsou betlémy velmi starobylou křesťanskou tradicí, instalace vánočních betlémů v radnicích je velmi nová. Jeden z nejstarších byl otevřen v roce 1989. Ve většině případů bylo vystavení betlémů vedeno snahou o zachování francouzské kultury, a snahou zachovat křesťanské kořeny Francie - většinou, a aniž by to bylo řečeno - proti islámu.

Bývalý francouzský premiér François Fillon, který se uchází o funkci prezidenta ve volbách v roce 2017, jako kandidát hlavní středopravicové strany, rozhodnutí Státní rady uvítal. V Valeurs Actuelles řekl:

"Vánoce už dávno opustily jen sektářskou doménu jednoho z náboženství, aby se staly součástí kulturního světa, civilizace... Vyprazdňováním veřejného prostoru od všeho, co nás spojuje, vysáváním všeho, co tvoří tloušťku a hloubku kolektivního francouzského bytí, je sekularismus paradoxně užitečným idiotem sektářství: celý prostor, který vyprázdní, jsou islamisté dychtiví vyplnit, a to zejména ve zklamaných, hloupých a vykořeněných mladých hlavách."

Ve Francii bývalý francouzský premiér François Fillon (pravice), který se uchází o funkci prezidenta ve volbách v roce 2017, nové rozhodnutí Státní rady povolovat betlémy na radnicích uvítal.

Tento argument o "sekularismu jako vakuu", byl také vyvinut Philippem de Villiers, prominentní postavou pravice a zakladatelem Hnutí pro Francii (MPF). V týdnech před rozhodnutím Státní rady poskytl Villiers deníku Le Figaro rozhovor s názvem "Ano jesličkám, Ne dželabám." Vysvětlil:

"Očekávám, že Státní rada rozhodne, ne o sekulárním vakuu, které by bylo pobídkou pro islám, ale že se rozhodne pro živý sekularismus, který je v souladu s našimi tradicemi... Burkinám řekla Státní rada "ano". Pokud teď vánočním betlémům řekne "ne", už nebude Státní radou ve Francii, která nás chrání, stane se Radou islámského státu."

Debata se zdá být nastraženou pastí. Vzhledem k tomu, že levice nebyla schopna obnovit a vnutit sekularismus, tak se dnes "pravice" a islamisté dohodly, že se ho zbaví.

Tariq Ramadan, prominentní postava Muslimského bratrstva ve Švýcarsku a ve Francii, řekl: "Sekularismus se teď stává náboženstvím vzdorujícím všem ostatním náboženstvím." Starostům k vánočním betlémům pogratuloval pravděpodobně proto, že je vidí jako vhodnou příležitost pro islámské zájmy ve veřejné sféře. Řekl: "Potřebujeme republiku umožňující různost a ne republiku neutrality."

Yves Mamou je novinář a spisovatel žijící ve Francii. Před odchodem do důchodu pracoval dvacet let pro deník Le Monde.

Související témata:  Francie
Nejnovější články od:
nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

cs