• Mnoho migrantů jednoduše odmítlo odejít, ztratilo se, nebo je jejich domovské země odmítly přijmout.

  • Evropská komise vydala "vysvědčení" pro členské země EU, které ukazuje jejich "pokrok" v plnění kvót pro přijímání migrantů. I Švédsku, které je díky přísunu migrantů na pokraji zhroucení společnosti, bylo řečeno, že se ke splnění kvóty pouze "přibližuje".

  • ISIS má zřejmě k dispozici 11 000 kradených nevyplněných syrských pasů, které by mohl použít k pašování teroristů do Evropy pod falešnou identitou; zároveň se počítá s návratem mnoha evropských bojovníků ISIS. Proč jim to chce EU tak zjednodušovat?

13. září Jean Claude Juncker, prezident Evropské komise, exekutivní složky Evropské unie, přednesl k Evropskému parlamentu Zprávu o stavu Unie, kde uvedl:

"Loni... byla Evropa zbitá a potlučená rokem, který jí otřásl v samotných základech. Měli jsme jen dvě možnosti. Buď se semkneme kolem pozitivního evropského programu, nebo každý ustoupí do svého rohu... Já jsem hájil jednotu. Navrhl jsem pozitivní program, který by pomohl vytvořit... Evropu, která ochraňuje, umožňuje a brání... V průběhu předcházejících dvanácti měsíců pomohl Evropský parlament uvést tento program v život. V tomto rozvoji pokračujeme každý den... V minulém roce jsme viděli, jak všech 27 lídrů... obnovilo své sliby... naší Unii. Toto vše mě utvrzuje ve víře, že vítr je zpět v evropských plachtách."

Většina evropských občanů nejspíš přemýšlela o jaké EU Juncker vlastně hovoří. EU, kterou Juncker obývá, se nezdá být ta samá, ve které žije většina Evropanů.

Jean Claude Juncker, prezident Evropské komise, při projevu o stavu Unie k Evropskému parlamentu. (zdroj: Evropský parlament)

V uplynulém roce proběhl v průměru každých sedm dní pokus o teroristický útok. Juncker přednesl svůj projev pouhé dva dny před dalším teroristickým útokem, který tentokrát provedl 18 letý migrant v Londýnském metru. Navzdory tomu to nevypadá, že by se Evropská komise těmito záležitostmi znepokojovala. Junkcer se o terorismu zmínil stručně v závěru svého projevu, skoro jako by ho to napadlo dodatečně:

"Evropská Unie také musí být silnější při boji s terorismem. V minulých třech letech jsme udělali značný pokrok. Ale stále zaostáváme v možnostech rychle reagovat při přeshraničním teroristickém útoku. To je důvod, proč volám po tom, aby vznikla Evropská zpravodajská jednotka, která by zajistila automatické sdílení informací o teroristech a zahraničních bojovnících mezi zpravodajskými službami a policií."

"Značný pokrok?" V posledních třech letech jsme sledovali v evropských městech obrovský nárůst rozsáhlých teroristických útoků: útok ISIS v Paříži v listopadu 2015, bruselský útok na průvod v 2016, útok na vánoční trh v prosinci 2016 v Berlíně a útok v Manchasteru v květnu 2016 – a to jsou jen ty nejvíce efektní. Stovky zabitých lidí a tisíce zmrzačených by nejspíš Junckerovu definici "pokroku" nepodepsali.

Navíc, 16 let po 11. září a po velkých útocích, které proběhly v Evropě v následujících letech, se zdá poněkud trapné, že prezident Evropské komise navrhuje automatické sdílení dat mezi zpravodajskými službami a policií. Nebylo vhodné aplikovat to už před více než deseti lety?

Juncker mluvil o pěti hlavních prioritách Evropské komise pro následující rok. Posílení obchodu a průmyslu byly první a druhá; změny klimatu třetí a ochrana Evropy před kybernetickými útoky čtvrtá. Problematika migrace přišla poslední. Juncker zvolil neurčitá slova: "migrace zůstane na našem radaru". Pokusil se dokázat, že EU "chrání evropské vnější hranice efektivněji" přidělením směšně malého počtu 1 700 úředníků a policistů z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) na pomoc při ochraně členských států jako Řecko, Itálie, Bulharsko a Španělsko. Také tvrdil, že "se povedlo zastavit abnormální proud migrantů, který byl pro mnoho lidí zdrojem obav" – což vyznělo, jako by problém byly spíše "obavy" Evropanů, než invaze miliónů převážně mladých muslimů, z nichž mnoho se ukázalo být islámskými teroristy.

Juncker jasně uvedl, že ať už si myslí Evropané cokoliv – výzkumy opakovaně ukazují, že většina Evropanů nechce žádné další migranty – EU nemá v úmyslu migraci zastavit. Se zjevným odkazem na odmítnutí států střední a východní Evropy sklonit se před požadavky EU, Juncker řekl:

"I když jsem smutný z toho, že napříč členskými státy nesdílíme stejnou solidaritu, tak Evropa, jako celek, v projevování solidarity pokračuje. Jen v minulém roce členské státy umístili nebo udělili azyl přes 720 000 uprchlíkům – tedy třikrát tolik co Spojené Státy, Kanada a Austrálie dohromady. Evropa, navzdory některým tvrzením, není pevností a nikdy se jí nestane. Evropa je a musí zůstat kontinentem solidarity, kde ti, kteří prchají před persekucí, naleznou útočiště".

Junkcer také zmínil problém repatriace, záležitost, kterou většina evropských politiků vzdala už před lety, i když stále říkají to, o čem ví, že jejich voliči chtějí slyšet:

"Co se týče návratů: lidé, kteří nemají v právo v Evropě zůstat, musí být vráceni zpět do země původu. Pokud je jen 36% nelegálních migrantů vráceno, pak je jasné, že na tom musíme výrazně zapracovat. To je jediná možnost, jak Evropa bude moci projevovat solidaritu k uprchlíkům, kteří opravdu potřebují pomoc".

Skoro žádní migranti nejsou vráceni do země původu a nejspíš tomu tak nebude ani v budoucnu. Jak Juncker dobře ví, je to moc komplikované a moc drahé. Švédsko slouží jako příklad. V roce 2015 do Švédska přišlo rekordních 163 000 migrantů. V lednu 2016 rozhodla švédská vláda, že 80 000 z nich nesplňuje podmínky pro azyl a musí být repatriováno. V roce 2016 byl však vrácen pouhý zlomek migrantů: přibližně 4 000 z původních 80 000 a za extrémně vysokou cenu. 784 migrantů bylo přepraveno domů letecky, což stálo švédské daňové poplatníky 45,6 milionu švédských korun (5,6 milionu USD).

Mnoho migrantů jednoduše odmítlo odejít, ztratilo se, nebo je jejich domovské země odmítly přijmout. Švédské úřady zaplatily jednomu marockému migrantovi, Kaderu Bencherefovi, nebezpečnému násilníkovi usvědčenému ze znásilnění, 40 000 švédských korun (5 000 USD) než konečně souhlasil, že se nechá letecky přepravit domů. Jeden súdánský migrant stál daňové poplatníky 1 milion švédských korun (125 000 USD) za nepodařené pokusy o repatriaci: Poté, co jej Súdán nenechal přistát, se letadlo muselo vrátit zpět do Švédska. Někdy jsou migranti přepravováni drahými pronajatými soukromými letadly.

Evropská komise však s takovými detaily nemůže ztrácet čas. V tiskovém prohlášení ze 6. září Evropská komise vydala něco na způsob "vysvědčení" pro členské země EU, které ukazuje jejich "pokrok" v plnění kvót pro přijímání migrantů. I Švédsku, které je díky přísunu migrantů na pokraji zhroucení společnosti, bylo řečeno, že se ke splnění kvóty pouze "přibližuje".

Na závěr Juncker promluvil o tom, že je potřeba rozšířit bezhraniční oblast o země EU, které nejsou součástí Schengenského prostoru – potvrdil, že EU by neměla mít, žádné vnitřní hranice. Junkcer řekl, že doufá, že od 30. března 2019 se Schengenský prostor "stane normou pro všechny členské státy EU". Jelikož teroristé předstírající migranty mohou bez problémů cestovat po Evropě, ukázal se Schengenský prostor být obrovskou chybou. Ale proč se obtěžovat fakty?

ISIS má zřejmě k dispozici 11 000 kradených nevyplněných syrských pasů, které by mohl použít k pašování teroristů do Evropy pod falešnou identitou; zároveň se počítá s návratem mnoha evropských bojovníků ISIS. Proč jim to chce EU tak zjednodušovat?

Juncker mluvil o "jednotě" EU, ta ale nebyla nikdy méně jednotná. 6. září Evropský soud vydal rozsudek, že Evropská komise má právo nařídit členským státům přijmout žadatele o azyl a že členské země EU nemají legální způsob, jak těmto příkazům odporovat. Takže EU pokračovala ve vnucování svých požadavků státům, které se jim odmítly podvolit a stížnosti Maďarska a Slovenska byli smeteny ze stolu. Tuto ukázku síly v EU můžeme nazývat jakkoliv, jen ne slovem "jednota".

Judith Bergman je publicistka, právnička a politická analytička.

Související témata:  Europe's Migrant Crisis
Nejnovější články od:
nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

cs