Západ se zaobírá bojem proti "projevům nenávisti", "islamofobii" a skupinám hlásajícím nadřazenost bílých, a na druhé straně velice ochotně ignoruje nenávistné projevy muslimů a vyjadřování jejich nadřazeného postoje vůči nemuslimům.
U muslimů podporuje tento postoj hlavně dawa, což je muslimská praxe získávání stoupenců a nových věřících, a jejíž výsledky byly k vidění tento týden při teroristickém útoku v centru New Yorku. Terorista Sayfullo Saipov, původem z Uzbekistánu, se údajně radikalizoval až po přestěhování do Spojených Států. Mešita, kterou v New Jersey navštěvoval, byla pod dohledem NYPD od roku 2005. Podle zprávy amerického ministerstva zahraničí z roku 2016, se rodilí Uzbeci "nejčastěji radikalizují až po emigraci do zahraničí."
Na povrchu se dawa, či vycházení vstříc, ať už osobní úrovni nebo online, zdá být neškodnou misionářskou aktivitou, při které jde o konvertování nemuslimů. V západních zemích je legální a může nerušeně fungovat bez dohledu médií nebo vlády. Obecně dawa nepřitahuje mnoho pozornosti, kromě případů, kdy členové některé misionářské organizace najednou zaplní novinové titulky coby plnokrevní džihádisté.
Obecně se zdá, že západní politici a média preferují brát Islám pouze jako náboženství a ne jako politický systém, který má, podle kritiků, za cíl vnutit zbytku světa své zákony a omezení, tedy šaríu.
Muslimská disidentka a spisovatelka narozená v Somálsku, Ayaan Hirsi Ali však ve své nové knize, Výzva dawy: Politický Islám jako idoelogie a hnutí a jak s ním bojovat, napsala, že:
"termín 'dawa' odkazuje na aktivity prováděné islamisty za účelem získávání následovníků a jejich naverbování pro tažení za rozšíření zákona šaríi do celé společnosti. Dawa není islámský ekvivalent náboženského kázání a obracení na víru, i když se za něj často vydává... tento prvek je v ní sice obsažen, ale dawa zasahuje mnohem dál. Cílem dawy v západních zemích je konverze nemuslimů na politický Islám a také rozšíření extrémnějších názorů mezi již existujícími muslimy. Konečným cílem dawy je zničení politických institucí svobodné společnosti a jejich nahrazení striktní šaríou."
 Muslimská disidentka a spisovatelka narozená v Somálsku, Ayaan Hirsi Ali, ve své nové knize napsala, že na západě je konečným cílem dawy (muslimská praxe obracení na víru) "zničení politických institucí svobodné společnosti a jejich nahrazení striktní šaríou." (Foto Elisabetta Villa/Getty Images) |
Pravděpodobně poslední věc, kterou by mohla společnost chtít, jsou skupiny maskující politickou aktivitu za náboženskou praxi, která je chráněna zákony o svobodě vyznání.
Na Filipínách nedávno vstoupili do země členové dawa organizace Tablighi Jamaat ("Skupina pro šíření víry") pod falešnou záminkou misionářské aktivity – měli se tam zúčastnit výročního setkání Tablighi Jamaatu. Vyšlo však najevo, že přijeli vést džihád společně s bývalým "emírem" Islámského státu v Jihovýchodní Asii, Isnilonem Hapilonem.
Tablighi Jamaat popsala expertka na Islám, Innes Bowen, ve své knize z roku 2014, Medina v Birmingamu, Najaf v Trentu, jako "deobandijské misionářské hnutí a jedno z největších islámských uskupení ve Spojeném Království... které nenápadně vyrostlo v jedno z nejúspěšnějších islámských hnutí. V jeho řadách strávil alespoň nějaký čas ohromný počet britských muslimů" [1]. Nicméně hnutí Tablighi Jamaat nebylo veřejnosti příliš známé, dokud nevyšlo najevo, že několik britských muslimů obviněných z terorismu v této organizaci určitou dobu [2] působilo. Mezi těmito teroristy byl Richard Reid, známý "bombou v botě", a tři ze čtyř pachatelů teroristických útoků v Londýně 7.7.. S Tablighi Jamaat byl také spojován americký bojovník za Taliban, John Walker Lindh; a terorista ze San Bernardina, Syed Farook, se chodil modlit do mešity Dar Uloom al Islamiyyah, která je popisována jako "ráj aktivistů z Tablighi Jamaat."
Jiný expert na Islám, Yoginder Sikand, ve své práci o Tablighi Jamaat z roku 1998 píše, že hnutí se snaží "vyvolávat pocity paranoi až znechucení vůči nemuslimské společnosti" [3]. V práci citoval slova předního britského propagátora Tablighi Jamaat, který říká:
"hlavním cílem Tablighi je ochránit ummu (muslimská komunita) před kulturou a civilizací židů, křesťanů a (jiných) nepřátel Islámu. Vyvolat takový odpor k jejich zvykům, jaký mají lidé třeba k moči... a k výkalům... ".
V časopisu Middle East Quarterly bylo v článku s názvem "Tablighi Jamaat: Tajné legie džihádu", hnutí popsáno jako vlk v rouše beránčím:
"Tablighi Jamaat není monolit: jedna sekce věří, že džihád by se měl vést v mysli... zatímco více radikální křídlo obhajuje vedení islámu mečem... v praxi ale všichni kážou učení, které je stěží rozpoznatelné od radikální Wahhabi-Salafistické ideologie, kterou tolik teroristů sdílí."
Přesto Tablighi Jamaat stále zůstává legální a aktivní organizací, která má značný vliv na evropské muslimy, obzvláště ve Velké Británii, a také na muslimy ve Spojených státech. Již v roce 2003 zástupce ředitele Sekce mezinárodního terorismu FBI, Michael J. Heimbach řekl, že "Ve Spojených státech máme značnou přítomnost Tablighi Jamaat a zjistili jsme, že ji Al-Kajda využívala a využívá pro svůj nábor." Jedno krátké video z roku 2011, pořízené tajně v islámské střední škole Darul Ulum v Birminghamu v Anglii (Darul Ulum Islamic High School), která je propojená s Tablighi Jamaat, ukazuje, jak jsou muslimské děti vyučovány o muslimské nadřazenosti. Jedenáctileté děti poslouchaly, že hinduisté "nemají žádný mozek" a "pijí kravskou moč". Vyučující jim také říkal, že "Vy nejste jako ti nemuslimové... Všechno to zlo, které vidíte na ulicích... ženy nenosí správně hidžáb, lidé kouří... měli byste to nenávidět...". Dětem také bylo řečeno:
"Je potřeba, abyste se osvobodili od vlivu Satana a vlivu společnosti... Káfirové (opovržlivý termín pro nemuslimy) přinesli tolik nových věcí... Ovládají vaši mysl... Jste jedni z těch, kteří dávají přednost jejich způsobu života, káfirskému způsobu, před cestou Proroka?"
Americká i holandská zpravodajská služba si patrně již nějakou dobu uvědomují hrozící nebezpeční, které dawa organizace představují. Zpráva holandské vlády z roku 2004 poukazuje na hrozby, které pro holandskou společnost představuje činnost dawy, a vyvozuje závěr, že "vzájemná interakce a dokonce provázanost dawy a džihádu vysvětluje vztah mezi různými formami radikálního Islámu a fenoménem islámského terorismu."
Zpráva také rozlišuje mezi různými formami dawy, veřejnou a utajenou, a hrozby, které z nich plynou:
"Dawa může být použita k přesvědčování muslimských komunit, že nemuslimská společnost je nepřítelem Islámu a přeje si ho potlačovat a dokonce ho zničit. Dawa může muslimské komunity také přesvědčovat o tom, že hodnoty a zvyky nemuslimů jsou nekompatibilní s Islámem, a proto by měly být považovány za zvrácené. Touto formou dawy jsou muslimské komunity podporovány, aby zdůrazňovaly (provokativní cestou) svou rozdílnost oproti jiným skupinám obyvatel a někdy také, aby dávaly najevo své pohrdání a nenávist vůči kulturním zvykům a hodnotám nemuslimů."
Skoro by se zdálo, že západní vlády do značné míry na tyto skutečnosti týkající se dawy, jako nástroje pro povzbuzování pocitu muslimské nadřazenosti a nenávisti k nemuslimům, zapomněly. Raději se donekonečna zabývají svou zcestnou obsesí "Islamofobií". Tato jejich zapomětlivost by měla vzbuzovat znepokojení.
Na západě operují i další dawa organizace. Jedna z nich je Islámská vzdělávací a výzkumná akademie (Islamic Education and Research Academy - iERA), kterou vedou dva konvertité, Abdur Raheem Green a Hamza Andreas Tzortis, a která pracuje na globálním rozšíření Islámu. Na rozdíl od Tablighi Jamaatu je její misionářské úsilí zaměřené na nemuslimy. Její představitelé se vyjadřují rasisticky, nadřazeně a antidemokraticky, například také označují nemuslimy za "káfiry". Green řekl, že "Účelem džizji (platby za ochranu, nebo daně, kterou platí nemuslimové muslimům) je, aby si židé a křesťané uvědomovali svou podřadnost a podřízenost Islámu," a "Když muslim vidí na ulici žida nebo křesťana, měl by ho odstrčit stranou". Také řekl, že "problém číslo jedna" pro muslimy v Británii je, že jsou obklopeni "káfiry", a že jediný důvod pro muslima zůstat v Británii je "obrátit káfiry na Islám."
Tzortis řekl, že odpadlíci, kteří "brojí proti komunitě [...] by měli být zabiti" a že "my, jako muslimové, zavrhujeme představu svobody projevu a dokonce představu svobody vůbec." Také se vyjádřil ve prospěch dětských sňatků. Přiznal, že býval členem Hizb ut-Tahrir, radikální islámské organizace, ale že ji opustil z "akademických a filozofických důvodů." V prohlášení na stránkách iERA se Tzortis a Green pokouší distancovat od některých svých (nespecifikovaných) dřívějších prohlášení tvrzením, že "některá historická prohlášení připisovaná zaměstnancům iERA byla již vysvětlena, nebo veřejně odvolána, a žádné z nich nebylo proneseno v areálech univerzit."
iERA se na britských univerzitních kampusech evidentně těší široké podpoře. Podle reportu o extremistických akcích v areálech univerzit v akademickém roce 2016/17 stála iERA za 34 z celkových 112, které se v tomto roce odehrály. Na rozdíl od ultrapravicových skupin, které ministryně vnitra Amber Ruud nedávno zakázala – pouhá podpora některé z těchto skupin je trestána až 10 lety vězení – může iERA nerušeně [4] pokračovat ve svých dawa aktivitách, a činí tak neuvěřitelným tempem. Podle facebookových stránek organizace pouze v říjnu 2017 prováděli její reprezentanti dawu v Kanadě, Hongkongu, Holandsku a ve Spojených státech. iERA také vycvičila 15 vedoucích dawy z celého světa – od Islandu a Polska po Honduras a Finsko – v novém online tréninkovém programu dawy.
Podle svých stránek pracuje iERA ve Spojených státech společně s Americkou muslimskou společností (Muslim American Society – MAS) a Islámským okruhem Severní Ameriky (Islamic Circle of North America – ICNA). ICNA, která je jednou z hlavních muslimských organizací ve Spojených státech a aktivně provádí dawu, zorganizovala v roce 2015 "Mezinárodní den dawy", který odkazoval na Tzortisův tréninkový program.
Podle Členské příručky ICNA pro ženy z roku 2013 považuje organizace samu sebe za islámské hnutí, které je:
"organizovaným a kolektivním úsilím zaměřeným na vytvoření území Islámu (Al-Islam) v jeho kompletní formě a ve všech aspektech života. Jeho konečným cílem je dosáhnout spokojenosti svého stvořitele Alláha a úspěchu na onom světě skrze boj za Iqamat-ad-Deen (dosažení Islámu v jeho celistvosti). Islámská hnutí v různých částech světa bojují za dosažení stejných cílů".
Že je vytvoření islámského státu ve Spojených státech konečným cílem, by stěží mohlo být jasnější. Předstírání zájmu o "rozmanitost" a "inkluzi", který ICNA vyjadřuje na svých veřejných stránkách, nelze charakterizovat jako nic jiného, než jako snahu o přetvářku. Stejně jako prohlášení, že cílem je "vytvořit místo pro Islám v Americe." ICNA už místo pro Islám v Americe má – patrně ale chce toto místo rozšiřovat tak dlouho, dokud tam bude existovat ještě něco jiného.
Tato členská příručka z roku 2013 popisuje práci ICNA v různých "fázích". Jedna z těchto fází je dawa, či "efektivní konverze."
"Ti, kteří přijmou pravdu Islámu, dostanou vhodnou islámskou literaturu a budou mít příležitost stát se muslimy. Stanou se součástí islámské ummy, jako bratři a sestry."
Příručka dále pokračuje popisem, že již v sedmdesátých letech:
"ICNA položila základy pro dawu na lokální, regionální a národní úrovni. Založila klíčové instituce na národní úrovni, aby podpořila své aktivity dawy... ICNA dále vyhledává vhodné skupiny v zemi a pokračuje v koordinaci a v propojení svého úsilí společně s nimi".
ICNA skutečně provozuje oddělený projekt s názvem "WhyIslam Dawah Project" (Projekt dawy Proč Islám), jehož cílem je:
"organizovat dawu v Severní Americe efektivně a na profesionální úrovni. Nejdůležitější součásti tohoto projektu jsou Bezplatná linka pro nemuslimy; Distribuce islámské literatury... Dawa v médiích; Dawa ve věznicích; Podpora dawy v areálech univerzit; Dawa online letáky; Dawa přes email".
Experti, jako je Steven Emerson, zakladatel a ředitel Projektu vyšetřování terorismu, se domnívají, že ICNA je napojena na Muslimské bratrstvo. Duchovní vůdce Muslimského bratrstva, Yusuf al Qaradawi, kázal, že Islám si podrobí Západ – ne mečem, nýbrž dawou.
Pokud západní lídři nepochopí, jaké nebezpečí představují organizace Tablighi Jamaat, iERA a ICNA, a podle některých kritiků také organizace, jako CAIR a ISNA – nemluvě o tom, že s tím místo neustávající posedlosti "islamofobií", budou také něco dělat – pak se může ukázat, že Qaradawi měl pravdu.
[1] Innes Bowen, Medina v Birmingamu, Najaf v Trentu (Hurst 2014), str. 35.
[2] Innes Bowen, Medina v Birmingamu, Najaf v Trentu, str. 41.
[3] Citace v knize Innes Bowen, Medina v Birmingamu, Najaf v Trentu, str. 47.
[4] Jedinou překážkou pro iERA zatím bylo, že Komise pro charity zahájila šetření pro možné financování džihádistů v Sýrii. Několik džihádistů, kteří odcestovali z Velké Británie do Sýrie, bylo očividně na iERA napojeno, vykonávali pro iERA dawu. Green se také pochvalně vyjádřil o smrti pro džihád.