Dimitris Avramopoulos, evropský komisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství, nedávno vydal překvapivé stanovisko a obhajoval další imigraci jako nevyhnutelnou realitu, na kterou by si evropští občané měli bez dalších diskusí zvyknout.
Článek ilustruje hodně z toho, co je špatně u evropských institucí, zejména Evropské komise - směs byrokratické arogance, falešné víry založené spíše na dogmatech než faktech a pohrdání demokratickou diskusí. Komise se sídlem v Bruselu není nikým volena, ale podle smluv EU má monopol - ano, monopol - na vytváření právních předpisů na evropské úrovni. Komisařem je jmenován byrokrat - jeden pro každý členský stát - často bývalý nejvyšší politik, který je nyní ve své zemi původu politicky mrtvý, a proto má jen velmi málo demokratické legitimity.
 Dimitris Avramopoulos, evropský komisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství. (Zdroj obrázku: Estonské předsednictví EU2017EE) |
"Je načase čelit pravdě... Jediným způsobem, jak změnit naše azylové a migrační politiky do budoucna, je v první řadě kolektivní změna našeho myšlení," napsal Avramopoulos. Domnívá se, že obyčejní občané nejsou schopni myslet? Stejně jako v případě řeckého boha Dia na hoře Olymp, pravda pochází z horního patra budovy Berlaymont, oficiální centrály Evropské komise v Bruselu, jako proces odshora dolů. Hej, hloupí chlápci tam dole, kteří chtějí řídit migraci, jen naslouchejte novému samozvanému bohu-byrokratovi a zavřete ústa, protože: "Nemůžeme a nikdy nebudeme schopni zastavit migraci". Tečka.
Je naprosto jasné, jak ukazuje průzkum za průzkumem, eurobarometr za eurobarametrem a jedny volby za druhými, že obrovská většina evropských občanů nemá pouze obavy z přistěhovalectví, ale chtěli by ji buď úplně zastavit, nebo alespoň drasticky omezit a znovu získat ztracenou kontrolu nad hranicemi a rozhodovat, kdo smí do Evropy a kdo ne. Brexit a nedávné volební kampaně ve Velké Británii, Rakousku, Německu, Nizozemsku a České republice měly jako klíčový bod přistěhovalectví. Tento trend je extrémně jasný a tyto "signály" nemohou být ignorovány panem Avramopoulosem, tím, že napíše "Migrace je emocionální, citlivá záležitost... ovlivněná rostoucím nacionalismem, populismem a xenofobií". Takže každá snaha alespoň zpomalit přistěhovalectví je považována za "rasistickou" a diskvalifikuje toho, kdo vznesl tuto námitku vůči krásnému novému světu, který pro nás plánuje komise?
Podle našeho komisaře tento populismus a rasismus "omezil naše příležitosti k zavedení inteligentních a perspektivních migračních politik". Politiky, které budou vymyšleny a realizovány hádejte kým? Osvícenými evropskými institucemi samozřejmě.
V normálním demokratickém procesu by měla každá země v ideálním případě rozhodovat prostřednictvím národních parlamentů o svých migračních politikách. Na evropské úrovni by měla být zohledněna ochota většiny občanů. Ale Avramopoulos se o tyhle věci vůbec nestará. Podle tohoto nevoleného řeckého komisaře je to proto, že "všichni potřebujeme být na konci dne připraveni přijmout migraci, mobilitu a rozmanitost jako novou normu". Nové normy, jako je velikost jablek nebo zakřivení okurek, by podle Evropské komise měla stanovit Evropská komise. Migrace nebude otázkou otevřenou pro diskusi. Bude to "norma" nadiktovaná komisí.
Musíme skutečně přijmout migranty a uprchlíky? Podle Komise "To není jen morální imperativ, nýbrž také hospodářský a sociální imperativ pro náš stárnoucí kontinent". Toto je další falešné klišé. Ve své knize Exodus: Jak migrace mění náš svět, profesor z Oxfordu Paul Collier vysvětluje, že analyzoval všechny hlavní vědecké články podporující tvrzení, že migranti budou moci platit za sociální dávky stárnoucích Evropanů, jen aby dospěl k závěru, že tyto studie jsou naprosto nepřesvědčivé. Za prvé, mnozí z migrantů nejsou kvalifikovaní, a za druhé, dostávají sociální dávky, takže je pro ně malý nebo žádný podnět k práci.
Články podporující tvrzení úředníků - že Evropa potřebuje více migrantů za účelem financování zdravotní péče a důchodů stárnoucích Evropanů - zanedbává, že tento plán může uspět pouze tehdy, pokud migranti pracují. Tyto předpoklady se proto zdají být založeny spíše na ideologických předsudcích než na reálných důkazech.
Ale co asi téměř čtyři miliony mladých nezaměstnaných občanů, kteří již jsou v Evropské unii? Míra nezaměstnanosti pro ně byla v posledních letech skutečně mezi 15-20 %. Nemají politici "morální imperativ" (jak říká Avramopoulos) nejprve dát práci a budoucnost jim, než přijmou víc nových migrantů? V Řecku, co je Avramopoulosova země, míra nezaměstnanosti mládeže není 17% - současný evropský průměr - ale více než 40%. V Řecku, Portugalsku, Španělsku, Itálii - zemích s extrémně vysokou mírou nezaměstnanosti - existuje i generace mladých a vzdělaných lidí, ale jsou nezaměstnaní a čelí nejisté budoucnosti. Mnoho mladých řeckých občanů nevidí důvod zůstat v Řecku a chtělo by opustit zemi. Plánuje je komisař Avramopoulos nahradit migranty nebo přijme tuto vnitřní, téměř nucenou migraci v rámci Evropy jako jejich osud? Další "normu"?
Snad nejsmutnějším aspektem jeho článku je, že Avramopoulos není levicový nebo zelený nebo dokonce sociálnědemokratický politik. Je z Nové demokracie, pravicové strany. Je živým důkazem toho, jak daleko levice zašla s ovládnutím intelektuálního pole v evropských institucích a vynutila si svůj způsob myšlení. S "pravicovými" politiky, jako je Angela Merkelová nebo Avramopoulos, kteří zrazují své vlastní voliče, bychom neměli být překvapení vzestupem "populismu", který oni tak často odsuzují.
Alain Destexhe je senátor v Belgii, bývalý generální tajemník Médecins Sans Frontières a bývalý předseda International Crisis Group.