"Tichý" džihád je ve Francii v plném proudu. Šířený soustavou muslimských organizací, spojených s mocnými nemuslimskými "antirasistickými" sdruženími, soudní džihád útočí na svobodu tisku i svobodu slova. Každý novinář, politik, právník či intelektuál, který hovoří či píše o islámu nebo o některých jeho představitelích kriticky, riskuje, že bude předvolán k soudu za "rasismus" nebo "hanobení skupiny lidí z důvodu náboženského přesvědčení".
Takzvaný "soudní džihád" začal ve Francii na počátku století. V roce 2002 byl slavný francouzský spisovatel Michel Houellebecq žalován za "podněcování k nenávisti" islámskými organizacemi, spojenými s Ligou lidských práv (Ligue des droits de l'Homme), prestižní "antirasistickou" organizací. Houellebecq byl žalován za to, že v interview pro časopis Lire řekl, že "islám je nejhloupější ze všech existujících náboženství. Četli jsme Korán a všichni jsme se z toho třásli". Houellebecq byl zproštěn obvinění.
V roce 2007 byl Unií francouzských islámských organizací (UOIF) a Velkou mešitou v Paříži iniciován podobný soudní spor proti satirickému časopisu Charlie Hebdo, protože přetiskl dánské karikatury Mohameda. Žalující strana obvinila Charlie Hebdo z "rasismu". Charlie Hebdo byl zproštěn obvinění. V roce 2011 zapálil neznámý žhář kanceláře Charlie Hebdo. Časopis byl opět zažalován v roce 2012 a 2013. Žalujícími stranami byly pokaždé jiné islámské organizace, vyžadující vždy typově různé obvinění z "rasismu" nebo "rouhání". 7. ledna 2015 vzali kanceláře Charlie Hebdo útokem dva islámští teroristé a zavraždili 12 lidí.
Dva roky poté je soudní džihád všudypřítomný.
Proti intelektuálům a novinářům
Éric Zemmour, spisovatel a novinář, byl v únoru 2011 zažalován za "rasové pobuřování". V televizi řekl, že "převážná většina dealerů jsou černoši a Arabové, to je reálný stav". Dostal pokutu 2 000 Euro. V květnu 2012 byl Zemmour zažalován Patrickem Lozesem, presidentem Reprezentativní rady černošských sdružení za "hanobení". Zemmour v roce 2008 napsal: "Patrick Lozes řekl 'Obama je náš prezident', což dokazuje, že je v jeho okouzlených očích rasová sounáležitost nadřazena sounáležitosti národní". Zemmour byl zproštěn obvinění.
V roce 2014 byl Zemmour znovu zažalován, protože řekl, "Normany, Huny, Araby, obrovské invaze následující po pádu Říma, nahradily gangy Čečenců, Rumunů, Kosovců a severních Afračinů, které loupí, zneužívají, kradou náš majetek". Propuštěn byl v září 2015, odvolací soud v roce 2016 propuštění potvrdil.
V roce 2015 dostal Zemmour znovu pokutu 3 000 Euro, protože prohlásil v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera, že "deportace pěti milionů francouzských muslimů vypadá 'nerealisticky', ale je srovnatelná s pěti či šesti miliony Němců, kteří museli po skončení Druhé světové války opustit východní Evropu". Zemmour úspěšně dokázal, že termín "deportace" přidalo až Corriere della Sera, ale soudce to nevzal v potaz a Zemmourovo obvinění bylo po odvolání znovu potvrzeno v listopadu 2016.
V červnu 2017 dostal Zemmour pokutu 5 000 Euro poté, co v televizi v září 2016 prohlásil, že "džihádisté byly všemi muslimy považováni za dobré muslimy". Žalující stranou bylo propalestinské sdružení CAPJPO-EuroPalestine.
Pascal Bruckner, spisovatel a esejista, byl v prosinci 2015 žalován islámskými levicovými sdruženími Les Indivisibles a Les Indigenes de la République. Bruckner v letevizi řekl, že žalující strany "ideologicky obhajovaly vraždy novinářů Charlie Hebdo". Bruckner byl zproštěn obvinění v roce 2016.
V lednu 2017 žalovala všechna "antirasistická" sdružení a islamistické Společně proti islamofobii ve Francii (Collectif contre l'islamophobie en France - CCIF) Georgea Bensoussana, oceňovaného francouzského židovského historika narozeného v Maroku – za "rasismus". V rádiu řekl, že "ve Francii je v arabských rodinách antisemitismus nasáván s mateřským mlékem". Byl zproštěn obvinění, ale prokurátor se odvolal.
Proti "fašosféře"
Termínem Fašosféra (spojení slov "fašistický" a "sféra") nazývají mainstreemová média určitou množinu webových stránek – jako jsou Riposte Laïque, Resistance Republicaine a mnohé další – které varují před nebezpečím zaplavení radikálním islámem. Mezi lety 2012 a 2017 byl jen Riposte Laïque zažalován v nejméně 43 případech, jak řekl jeho šéfredaktor Pierre Cassen Gatestonu. Tentokrát nebyly žalujícími pouze "antirasistická" společenství (LDH, SOS-Racisme, le MRAP, la LICRA a islamistická CCIF) – ale také starostka Paříže Anne Hidalgo; bývalý ministr vnitra Bernard Cazeneuve a různá islámská společenství jako L'Aube du Savoir, novináři z mainstreemových médií (Libération, Le Monde) nebo Muslimská liga právní obrany (Ligue de Défense Judiciaire des Musulmans / Muslim Judicial Defense League). Obžaloby z hanopisů a rasismu požadovaly pokuty v rozmezí 5 000 až 40 000 Euro.
Proti představitelům státu
30. března 2016, Laurence Rossignol, tehdejší minstryně pro rodinu, děti a práva žen, známá jako vášnivá kritička islámského zahalování na veřejných místech, dávala interview rádiu RMC. Zahalené ženy přirovnala k "americkým černochům, kteří podporovali otroctví". Rossignol se omluvila za užití slova "černoch", ale asi příliš pozdě. Islamistická Společně proti islamofobii ve Francii a Nadace Frantze Fanona podaly skupinovou žalobu za "urážku rasové povahy" a oznámily svůj záměr postoupit stížnost Soudnímu dvoru republiky (Cour de Justice de la République), který má jako jediný pravomoc soudit členy vlády. Žalující strana také vyhrožovala zažalováním ministyně u Korekčního soudu a Administrativního soudu v Paříži.
V červnu 2017 byla Véronique Corazza, ředitelka střední školy Elsa-Triolet v Saint-Denis (předměstí Paříže), zažalována Majidem Messaoudènem, představitelem samosprávy Saint-Denis, protože na své facebookové stránce zveřejnila spousty tweetů Messaoudèna, ve kterých podporoval hnutí Boycott, Divestment and Sanctions Movement proti Izraeli a zesměšňoval sekulárního imáma v Drancy, Hassena Chalghoumiho.
20. října 2017 zažaloval džihádistický terorista Salah Abdeslam poslance Thierryho Solèra za "narušení soukromí". Abdeslam je jediným přeživším z islamistické teroristické buňky, která 13. listopadu 2015 v Paříži zavraždila 130 lidí a zranila 430 dalších. Solère coby poslanec uplatnil své právo na návštěvu věznic a popsal dvěma novinářům život vězně, od čistění zubů po cvičení v cele.
 Salah Abdeslam (vlevo), člen islamistické teroristické buňky, která 13. listopadu 2015 v Paříži zavraždila 130 lidí, zažaloval poslance Thierryho Solèra (vpravo) za "narušení soukromí". Solère pro novináře popsal život Abdeslama ve vězení (zdroj fotografie: Wikimedia Commons) |
22. června 2017 byl Pierre de Bousquet de Florian (velitel bojové operační skupiny, vytvořené presidentem Emmanuelem Macronem za účelem boje proti ISIS) zažalován a pokutován 500 Eury za "hanobení" imáma Mohameda Khattabiho. V roce 2015 řekl Bousquet de Florian, že Khattabi byl salafista a kazatel nenávisti.
Proti sekulárním muslimům
6. února 2015 zveřejnil profesor filosofie Soufiane Zitouni polemiku v Libération, ve které kladl otázky ohledně islamistického stylu Averroes Muslim College, která jej zaměstnávala. Popsal ji jako "muslimské teritorium se souhlasem státu" a kritizoval její počínající antisemitismus. Byl zažalován za hanobení Amarem Lasfarem, prezidentem Unie francouzských islámských organizací (Union des Organizations Islamiques de France - UOIF), zastřešující organizace, o které se říká, že je "podřízena" Muslimskému bratrstvu. Zitouni by zproštěn obvinění.
Mezi lety 2015 až 2017 byl Mohamed Louizi, autor knihy "Proč jsem opustil muslimské bratrstvo" (Pourquoi j'ai quitté les Frères Musulmans / Why I Quit the Muslim Brotherhood), zažalován čtyřikrát. V květnu a červnu 2015 byl zažalován za hanobení, protože zveřejnil na svém blogu šest článků o případu Sofiane Zitouni a Averroes College (viz výše). V těchto dvou případech byl Louizi zproštěn obvinění.
V roce 2017 Louizi osvětlil dohody za zavřenými dveřmi mezi některými představiteli města Lille z řad socialistů a islamisty, kteří obvinili Louiziho, že je členem Muslimského bratrstva. Zažalován byl dvakrát, k soudnímu rozhodnutí zatím nedošlo.
6. června 2017 řekl Ahmed Meguini, sekulární aktivista a zakladatel sdružení LaïcArt, na Twitteru, že Marwan Muhammad byl "salafistický z*****syn a spratek". Marwan Muhammad, islamista a výkonný ředitel CCIF, nebyl vůbec rozzloben, pouze zavolal svému právníkovi, aby Meguiniho zažaloval – nikoli za urážku, ale za "rasismus". Cílem tohoto soudního procesu je podle časopisu Causeur vytvoření právního precedentu: jakákoli kritika nebo urážka islamismu bude v budoucnosti považována za "rasismus".
Tyto seznamy nejsou úplné, výše zmíněné soudní procesy jsou pouze vrcholkem ledovce.
"Moderní a agresivní podoba džihádu"
Valentina Colombo, profesorka na Evropské universitě v Římě, varovala před "soudním džihádem" hned zpočátku. V roce 2009 napsala na Gatestonu:
"Soudní pře, která byla iniciována Unií francouzských islámských organizací a Velkou mešitou v Paříži proti satirickému časopisu "Charlie Hebdo" za přetisknutí dánských karikatur Mohameda je jedním z nejaktuálnějších příkladů tohoto druhu džihádu".
Ale nikdo (ve Francii) její varování nebral vážně. A když džihádisté v roce 2015 zavraždili osm novinářů a karikaturistů, nikdo nechápal, že soudní džihád představuje pouze první krok. Když někteří lidé trvají na tom, co ostatní považují za "islamofobii", tak zjevení zabijáci jasně ukázali, kde je pravda.
V jiném článku Colombo napsala: "Soudní džihád je další podoba 'přechodového' džihádu a je agresivní a moderní podobou džihádu prostřednictvím právního systému."
Soudní džihád je jedním z oblíbených prostředků organizací a jednotlivců, ideologicky napojených na Muslimské bratrstvo na Západě (to bývá čas od času spojováno s obviněním z islamofobie). Stategie je jasná: každý novinář, spisovatel, intelektuál, akademik nebo aktivista z libovolných novin, organizace nebo sdružení, který kritizuje nebo odhaluje napojení jednotlivců či organizací na Muslimské bratrstvo, bude pravděpodobně žalován za hanobení. The Legal Project (spadající pod Middle East Forum), založený v USA, poskytl velmi užitečnou definici této taktiky:
Tyto soudní pře jsou často doslova loupeživé, ve skutečnosti žalující vážně neočekávají, že u soudu zvítězí. Provádějí je ale za účelem finančního zruinování, odvedení pozornosti, zastrašení a demoralizování žalovaných. Žalující tolik nestojí o vítězství u soudu jako spíše o unavení badatelů a analytiků. I když žalovaní případ vyhrají, stojí je to spoustu času, peněz a duševních sil. Jak říká protiteroristický specialista Steven Emerson "Právní řízení se stalo ústředním bodem snah radikálních islámských organizací o zastrašení a umlčení jejich kritiků." Douglas Farah poznamenává: "Islamisté jasně doufají, že se badatele unaví náklady a komplikacemi u soudních pří a zkrátka sklapnou".
Francouzští intelektuálové, novináři a představitelé zatím nechápou, že se musí zorganizovat, shromáždit finance a spolu s právníky vypracovat strategie pro potlačení této hrozby. Nikdo nemůže soupeřit se soudním džihádem osamoceně. Pokud nebude žádná strategie vypracována, tak se naplní předpověď Yusufa al-Qaradawiho, egyptského islámského klerika a předsedy Mezinárodního svazu muslimských učenců (International Union of Muslim Scholars - IUMS): "Kolonizujeme vás pomocí vašich demokratických zákonů".
Yves Mamou, spisovatel a novinář, žijící ve Francii, který pracoval dvě dekády jako novinář pro Le Monde.