Evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství, Dimitris Avramopoulos, by měl odstoupit. Nedávno tvrdil, že neexistuje žádný způsob, jak chránit hranice Evropy, což je jeho náplň práce a otevřeně se přiznal k bezmocnosti tváří v tvář masivnímu přílivu migrantů. Řekl, že ani "vztyčené plotny" ani "tvrdá rétorika" nedokážou omezit migraci, přesto měl tu drzost obvinit prezidenta Evropské rady Donalda Tuska (jednoho z mála evropských byrokratů, který se postavil proti mechanismu kvót) z nedostatku evropské solidarity.
Evropa musí nahradit zdivočelý multikulturalismus smysluplnými akcemi. Dimitris Avramopoulos, evropský komisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství, je pro tenhle úkol naprosto nevhodnou osobou. (Zdroj obrázku: European Commission/Wikimedia Commons) |
Tusk byl za uzavřením balkánské cesty migrantů do Makedonie, politiky, kterou se Avramopoulos pokoušel torpédovat. Nakonec se díky této politice snížilo přistěhovalectví do Řecka. Není to překvapující, protože tahle otevřená cesta byla "hlavním tahounem" migrace. Dalším takovým faktorem podporujícím migraci byla mantra německé kancléřky Angely Merkelové o absorbování uprchlíků - "Wir schaffen das" ("Zvládneme to.")
Také tomu přispěly pestré vítající reklamy sponzorované německým Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky (BAMF) s překlady do urdského, arabského, tureckého a dalších jazyků. Kampaň Německa, která jej vylíčila jako ráj pro migranty, byla v posledních třech letech tak úspěšná, že BAMF je nyní v nepohodlné pozici, že musí rozptýlit svůj vlastní mýtus.
Mýtus, který Avramopoulos nejenže odmítá rozptýlit, ale na něm i nadále trvá, je, že evropské společnosti neuznávají kulturní rozmanitost obecně a zejména migranty samotné. Dokonce i oponenti systému povinných kvót, jako je Polsko a Česká republika, mají ve svých zemích živá společenství přistěhovalců z Vietnamu a Ukrajiny, která si nestěžují na předsudky domácích. Taky neslyšíme obavy o schopnosti absorbovat čínské, hinduistické a jihoamerické migranty. Je to jen stěhování z většinově muslimských zemí, o kterém 55 % Evropanů říká, že by ho chtěli zakázat.
Namísto toho, aby uznával důvody tohoto pocitu ohrožení mezi Evropany, Avramopoulos z toho obviňuje "nedávnou diskusi o migraci", kterou přisuzuje "rostoucímu nacionalismu, populismu a xenofobii". Tento diskurs, tvrdí, "omezil naše příležitosti k zavedení inteligentních a perspektivních migračních politik na národní i evropské úrovni." Jeho řešení je pro Evropany "být lepší, chytřejší a proaktivnější při řízení migrace". Jeho závěr je, že Evropané nebudou schopni tento cíl dosáhnout, "pokud nepřijmeme změnu v postoji a změnu v našem vyprávění."
Tvrdí, že je to "morální, hospodářský a společenský imperativ pro náš stárnoucí kontinent", aby zajistil, že více než 700 000 žadatelů o azyl, kterým EU v minulém roce poskytla ochranu, zde najde nejen "bezpečnost", ale i "domov."
Co však Avramopoulos nezohledňuje, je, že Evropa, stejně jako zbytek světa, je na prahu technologické revoluce, která zanechá nekvalifikované osoby se špatnými vyhlídkami na zaměstnání. Nevšiml si, že Čína otevřela svoji první bezobslužnou továrnu nebo že dopravní giganti se chystají nasadit samořídící auta a kamiony? Není si vědom obrovských posunů v ekonomikách rozvinutých zemí v průběhu desetiletí ve všech sférách, od průmyslu a zemědělství po služby, což činí nekvalifikovanou práci opakem řešení "stárnoucího kontinentu"?
Hospodářská zátěž, kterou si migranti sebou přinesli, je patrná například ve Švédsku, které zvýšilo věk odchodu do důchodu na pokrytí nákladů na sociální zabezpečení migrantů. Do toho nezapočítáváme obrovské množství vládních prostředků vynaložených v roce 2016 na bydlení a začleňování do společnosti.
To neznamená, že mobilita obyvatelstva není charakteristická pro 21. století. Nicméně její negativní dopady mohou a musí být minimalizovány omezením migrace. Neměly by být vyloučeny žádné možnosti, včetně vracení lodí migrantů. Musí se uskutečnit skutečně upřímná diskuse (nikoli ta, ve které je Avramopoulos zapojen) o tom, jaká opatření jsou uskutečnitelná, jaká rizika se vyplatí podstoupit a jaké migrační pohyby jsou vítány. Evropa musí nahradit zdivočelý multikulturalismus smysluplnými akcemi. Avramopoulos je pro tenhle úkol naprosto nevhodnou osobou.
Jan Wojčik, novinář, jeho příspěvky jsou pravidelně publikovány v jedněch z největších zpravodajských novin v Polsku, wp.pl , a je šéfredaktorem euroislam.pl .