Ve svatém městě Qom v Iránu volali demonstranti 30. prosince 2017 "Smrt Hizballáhu", "Nestydíš se, Chameneí?" "Vypadni ze Sýrie a postarej se o nás" a "Ne Gaze, ne Libanonu".
V islámské zemi, jejíž oficiální slogany jsou "Smrt Americe" a "Smrt Izraeli", je naprosto surrealistické vidět iránský lid volat "Smrt Hizballáhu".
Přáním "Smrt Hizballáhu" iránští demonstranti neprotestovali pouze proti "zdražení vajec" jak se pokoušela tvrdit propaganda ajatolláhů. Demonstranti požadovali, aby hlavní vůdce ajatolláh Alí Chameneí utrácel iránské peníze pro iránský lid - a to výhradně pro iránský lid.
Je ironií, že vrácení více než 100 miliard USD zmrazených aktiv dokázalo rozbít solidaritu mezi iránským lidem a režimem ajatolláhů lépe, než to dokázaly sankce. Během tvrdého období sankcí, iránský lid stál na straně svých vůdců. Lidé se rozešli se svými vůdci, když viděli, že "osvobozené" peníze byly použity ve prospěch všech jen ne pro ně.
Ujídá Hizballáh chléb iránskému lidu? Odpověď je rozhodně ano. Hizballáh je iránská cizinecká legie, nástroj šíitské imperialistické války, která probíhá v Sýrii, Iráku, Jemenu a proti Izraeli. Tato arabská šíitská armáda byla vytvořena v Libanonu iránským nejvyšším vůdcem ajatolláhem Rúholláhem Chomejním v roce 1982 vzápětí poté, co izraelská armáda vypudila Organizaci pro osvobození Palestiny z Libanonu. Cílem této arabské šíitské legie bylo demonstrovat sunnitským muslimským Arabům na Středním východě, že šíitský Irán je lepší bojovník proti Sionistické entitě (tím je myšlen Izrael) než jakýkoliv jiný sunnitský režim.
 Portrét lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha (vlevo) a iránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího (vpravo) v Bejrútu v Libanonu v roce 2006. (Fotografie Marco Di Lauro/Getty Images) |
Za ta léta od roku 1982 vyrostl Hizballáh z malé milice na nákladnou armádu s více než 150 000 řízenými střelami namířenými na Izrael a schopnou porazit Islámský stát v Sýrii.
Kolik peněz stojí Irán vydržování Hizballáhu? Než budeme citovat množství, prosím mějte na paměti, že Hizballáh není jen bojechtivá armáda o 30 000 až 50 000 mužích. Hizballáh je také sociální systém s nemocnicemi, sociálními institucemi, firmami na hloubení studní pro farmáře, náboženské školy pro chlapce a dívky, mediální konglomerát (televizní kanály, rádia, webové stránky), soukromá telekomunikační síť uvnitř Libanonu a s kybernetickou kapacitou schopnou destabilizovat firmy, či celé země. Jinými slovy, Hizballáh je stát ve státě Libanonu a patron tamější šíitské komunity.
Do roku 2005 experti odhadovali, že Irán vydává na Hizballáh 200 miliónů USD ročně. Specialista na Hizballáh Matthew Levitt napsal:
"Nedávno západní diplomaté a analytici v Libanonu odhadovali, že Hizballáh dostává z Iránu přibližně 200 miliónů USD ročně .... Zatímco část této finanční podpory přichází ve formě hotovosti, tak velká část přichází zřejmě ve formě materiálu, jako jsou třeba zbraně. Iránské nákladní letouny přivážejí Hizballáhu v pravidelných letech z Teheránu do Damašku sofistikované zbraně od raket po drobné zbraně. Tyto zbraně jsou vyloženy v Sýrii a dovezeny nákladními auty do táborů Hizballáhu v libanonském údolí Bikáa. Bezprostředně po smrti palestinského vůdce Jásira Arafata Hizballáh od iránské tajné služby údajně obdržel dalších 22 miliónů USD na podporu palestinských teroristických skupin a rozdmýchávání nestability."
Různé iránské "charitativní" nadace, mnohé z nich jsou kontrolované přímo nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, také financují nemocnice a charity Hizballáhu v Libanonu. Celkové množství peněz se dá určit těžko, protože se neobjevují v žádném oficiálním rozpočtu. Dozajista to je mnoho miliónů USD.
Jak se zvyšovala vojenská role Hizballáhu, tak se samozřejmě postupně zvyšovalo i množství potřebných peněz z 300 miliónů na 1 miliardu USD ročně.
Zkrátka bez iránských peněz by Hizballáh neexistoval. Přinejmenším by neexistoval jako iránská cizinecká legie, vojensky angažovaná proti Izraeli a v dalších regionálních konfliktech na Středním východě. Bez iránských peněz, by byl Hizballáh pouhou narkomafií. Je charakteristické, že tato šíitská milice si musí být schopná najít i jiné zdroje peněz, aby kompenzovala výkyvy iránského financování vždy, když se to stane nezbytným.
Dalším zdrojem financování Hizballáhu je obchodování s kokainem. Hizballáh si vytvořil skryté vztahy s mexickými a kolumbijskými drogovými kartely a přímo jim usnadňuje distribuci drog na Středním východě a v USA. Podle výbušné zprávy Joshe Meyerse na serveru Politico z prosince 2017 zrušila Obamova administrativa rozsáhlé vyšetřování Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) týkající se obchodu s drogami, pašování zbraní, pašování lidí a ostatních kriminálních aktivit po celém světě, ze kterých má Hizballáh zisk. Pro Obamův Bílý dům bylo zablokování vyšetřování DEA rozhodujícím krokem, který mu pomohl dokončit jeho "nukleární dohodu" s Iránem.
Kolik peněz vydělává Hizballáh obchodováním s kokainem? Zase, těžko říci. Například od roku 2007 do roku 2011 byla síť Hizballáhu zapojena do projektu nákupu ojetých aut v USA za 300 miliónů USD a jejich dopravy do západní Afriky. Zisky z prodeje aut byly sloučeny se zisky z prodeje drog a byly poslány do směnáren k vyprání.
Podle Interpolu se Hizballáh kromě pašování podílí také na falšování zboží (automobilové brzdy, oblečení, léky, peníze). Interpol již v roce 2003 varoval před spojením mezi paděláním a terorismem a mezi paděláním a Hizballáhem:
"V dokumentech připravených pro svědeckou výpověď generálního tajemníka Interpolu Ronalda K. Nobleho před Výborem pro mezinárodní vztahy americké Sněmovny reprezentantů se uvádí, že tento problém by se mohl v budoucnosti stát závažnějším. Ronald K. Noble proto v tomto dokumentu dále vyzývá ke zvýšenému úsilí, včetně nového partnerství mezi průmyslem a policií k boji proti tomuto..."
"Dokument Interpolu prezentovaný kongresovému Výboru naznačil, že bylo zjištěno, že široké spektrum skupin včetně Al-Káidy, Hizballáhu, čečenských separatistů, albánských etnických extremistů z Kosova a polovojenských jednotek ze Severního Irska, profituje z výroby a prodeje padělaného zboží."
Hizballáh také získává prostředky od šíitské diaspory v Africe, Evropě, Severní Americe a provozuje také
"rozsáhlou síť komerčních a nezákonných obchodů po celém světě, včetně Jižní Ameriky a Afriky, které se mohou přetransformovat do jiných firem, aby se vyhnuly vyšetřování. Použitím nastrčených firem a přejmenováním firem se vyhýbají americkým sankcím. Skupiny spojené s Hizballáhem mohou pokračovat v přístupu k mezinárodnímu finančnímu systému a obchodovat s neustále rostoucím množstvím firem. Americké Ministerstvo financí našlo tucet libanonských firem, které podporují Hizballáh, včetně realitních kanceláří a autoservisů. Je pravděpodobné, že tato skupina bude pokračovat v budoucnu v praní špinavých peněz, prorůstáním do nových oblastí podnikání."
I když Irán svoji podporu svému spojenci omezí, tak 150 000 řízených střel Hizballáhu podle všeho zůstane v Libanonu jako trvalá hrozba Izraeli. A tak drogové šíitské kartely Hizballáhu budou muset pracovat ještě tvrději, aby nakrmily své bojovníky.
Yves Mamou je spisovatel a novinář žijící ve Francii. Je autorem knihy "Poslední dějství Hizballáhu".