Federica Mogherini byla v posledních týdnech zaneprázdněna ustupováním jednomu represivnímu režimu za druhým. Mogherini, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, začala s Íránem. Eli Lake v Bloombergu napsal: "V době lidového povstání v Íránu Mogherini mlčela."
"Čekala šest dní, než něco řekla o tamních demonstracích. Když to konečně udělala, byla to směs lichocení a neutrality. 'V duchu otevřenosti a úcty, která je základem našeho vztahu', řekla: 'Očekáváme, že se všechny zúčastněné strany zdrží násilí a zaručí svobodu projevu'".
Švédska ministryně zahraničí Margot Wallstrom, která s hrdostí vedla "první feministickou vládu na světě", pouze uvedla, že "sleduje" demonstrace v Íránu. UN Watch ji odsoudil za mlčení. Před rokem švédská ministryně obchodu Ann Lindeová pochodovala spolu s deseti dalšími ministryněmi švédské vlády před íránským prezidentem Hasanem Rúháním s hidžábem na hlavě. Zatímco skutečné íránské dívky pochodovaly na protest proti povinnému hidžábu, Ann Lindeová tweetovala o zákonech proti klimatickým změnám během dní, kdy byly íránské represe v ulicích nejsilnější.
Nejenže evropští představitelé ignorovali útoky íránského režimu na vlastní lidi, ale ani se nesnažili o "silnou obranu Západních hodnot", na které nyní íránská vláda útočí: svobody projevu, svobody shromažďování, odluky státu a církve, práva na řádný soudní proces – všechny tyto zásady íránští mulláhové pošlapali při boji proti svým vlastním lidem.
Evropští úředníci, kteří v posledních dvou letech zintenzivnili spolupráci s Tureckem, také mlčeli o tom, že Ankara oficiálně vstoupila do globálního klubu diktatur. Až teprve Freedom House ve své výroční zprávě snížil rating Turecka na úroveň "nesvobodná země". Freedom House kritizoval "hromadné propouštění státních zaměstnanců, masové propouštění volených starostů a jejich náhradu vládními pověřenci, svévolné stíhání aktivistů, bojovníků za práva a dalších údajných nepřátel státu".
Evropská unie je v těchto dnech znepokojena politickými reformami v Polsku, ale ohledně Erdoganova "převratu proti civilistům" v Turecku je zcela klidná.
Den poté, co vláda Donalda Trumpa pozastavila pomoc ve výši 65 milionů dolarů UNRWA, agentuře OSN, která pomáhá palestinským uprchlíkům, přispěchala hned Belgie s okamžitou podporou v hodnotě 23 milionů USD. Pocítil Brusel morální a politickou potřebu financovat organizaci, která dovolila svým školám, aby je využívali palestinští teroristé k vystřelování raket na Izrael, která dovolila ve svých učebnicích démonizovat židy, která poskytuje práci palestinským teroristům a je obviněna z vytváření a udržování izraelsko-palestinského konfliktu?
Většina evropských zemí nedávno hlasovala spolu s arabskými a islámskými režimy v OSN, aby odmítla izraelské a židovské starověké vazby na město Jeruzalém. Evropa je údajně znepokojena americkými a izraelskými hrozbami, že se zachová "status quo" ve svatém městě. Ale tytéž evropské země neměly čas odsoudit projev palestinského vůdce Mahmúda Abbáse, v němž nazval Izrael "koloniálním projektem, který nemá nic společného s židy" a ve kterém znovu intrikoval s popíráním holocaustu. Abbás ve skutečnosti neuvěřitelně řekl, že šest milionů židů by dalo přednost tomu, aby byli zabiti nacisty v Evropě, než aby odešli do Izraele – ignorujíc, že židé byli během druhé světové války hromadně aktivně zadržováni proti své vůli, mučeni a zabíjeni. Evropa také mlčela poté, co íránský nejvyšší vůdce Ali Chameneí vyzval ke "zničení Izraele" a "porážce" Izraele. Evropští představitelé ignorují hrozby islamistů, že budou házet židy do moře.
V nedávné době v Káhiře Ahmed el-Tayeb, velký imám mešity Al Azhar - považovaný mnohými za nejvyšší sunnitskou islámskou autoritu - uspořádal konferenci o Jeruzalémě, v níž napadl "sionismus". Abbás na této konferenci neuvěřitelně tvrdil, že Palestinci byli v Jeruzalémě "před židy", přestože muslimové až do sedmého století, stovky let po židech, ještě neexistovali.
Místo toho, aby odsoudil podněcování k nenávisti vůči židům, poslal papež František imámovi el-Tayebovi dopis, ve kterém mu poděkoval za pozvání. Jak je možné, že papež František, nejvyšší katolická autorita na světě, necítí žádnou naléhavou potřebu odsuzovat lavinu antisemitismu a nenávisti, kterou šíří islámské autority a místo toho jim poslal dopis podpory? Zřejmě doufá, podle slov Winstona Churchilla, že "krokodýl ho sní až jako posledního".
 Jak je možné, že papež František, nejvyšší katolická autorita na světě, necítí žádnou naléhavou potřebu odsuzovat lavinu antisemitismu a nenávisti, kterou šíří islámské autority a místo toho jim poslal dopis podpory? Na snímku: papež František s Ahmedem el-Tayebem, velkým imámem káhirské mešity Al Azhar, ve Vatikánu 23. května 2016. (Zdroj obrázku: snímek obrazovky z videa RT) |
Držitel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa napsal:
"Postmoderní civilizace politicky a morálně demontuje kulturu naší doby, a to z velké části vysvětluje, proč některé z monster', o nichž jsme si mysleli, že jsme je po druhé světové válce zničili navždy, jako jsou nejvíce extrémní formy nacionalismu a rasismu, znovu ožily a jsou opět v srdci Západu, znovu ohrožují jeho hodnoty a demokratické principy."
Na evropských náměstích a ulicích jsou Vargasova "monstra" zpět v přestrojení a jejich slogany a bomby, většinou míří na židy. Vezměte si, co se stalo jen za poslední měsíc. V italském Miláně lidé křičeli: "Židé, pamatujte si, že Khaybar, Muhammadova armáda se vrací." – bojová hymna islamistů k zotročení a masakru židů. Mezitím byly na švédskou synagogu hozeny zápalné lahve a byl zničen židovský obchod v Paříži. Jedná se o "monstra", která nyní vyplňují evropský veřejný prostor.
Eli Lake měl pravdu, když říkal, že evropští představitelé se stali tváří "appeasementu". Ve své servilní podřízenosti vůči politickému islámu a islámskému terorismu - pravděpodobně v naději, že mu mohou zabránit - se staly ještě něčím horším. Jejich apatie k íránské represi a jejich pokračující financování palestinských radikálů ukazují, že tito představitelé jsou nyní uznávanými apologety arabsko-islámské kultury útlaku, přetvářky a terorismu.
Několik posledních let plných teroristických útoků již mělo elitám dokázat, že klamou samy sebe, pokud si myslí, že se tato smrtící ideologie omezí jen na Teherán, Ramalláh a Ankaru.
Giulio Meotti, kulturní redaktor Il Foglio, italský novinář a spisovatel.