Německý soud rozhodl, že sedm islamistů, kteří vytvořili v ulicích města Wuppertalu hlídku "ostražitosti", ve snaze prosadit právo šaría, neporušili německé právo a využili pouze právo na svobodu projevu.
Toto rozhodnutí účinně legitimizuje v Německu právo šaría a je jedním z rostoucího počtu případů, kdy německé soudy - vědomě i nevědomě - podporují vytváření paralelního islámského právního systému v zemi.
Samozvaná šariatská policie vyvolala v září 2014 veřejné pobouření, když ve čtvrti Elberfeld ve Wuppertalu distribuovala žluté letáky, pomocí kterých ustavila "zónu, kde vládne právo šaría". Členové hlídky zde naléhali na muslimské i nemuslimské kolemjdoucí, aby navštěvovali mešity a upustili od alkoholu, cigaret, drog, hazardních her, hudby, pornografie a prostituce.
Členové samozvaných hlídek jsou následovníky salafismu, zhoubné protizápadní ideologie, která otevřeně usiluje o nahrazení demokracie v Německu (i jinde) islámskou vládou založenou na právu šaría.
Salafistická ideologie tvrdí, že právo šaría je nadřazeno sekulárnímu právu, protože pochází od Alláha, jediného legitimního zákonodárce, a je tedy právně závazné pro celé lidstvo. Podle salafistického světového názoru je demokracie snahou povýšit vůli lidí nad vůli Alláha, a je proto formou modloslužebnictví, které je nutno odmítnout. Jinými slovy, právo šaría a demokracie jsou vzájemně nekompatibilní.
Starosta Wuppertalu Peter Jung prohlásil, že doufá, že policie zaujme proti islamistům tvrdý postoj: "Záměrem těchto lidí je provokovat, zastrašovat a vnucovat svou ideologii druhým. To nedovolíme."
Šéfka policie ve Wuppertalu, Birgitta Radermacher uvedla, že "pseudopolicie" představuje pro právní stát hrozbu a že pouze policie jmenovaná a zaměstnávaná státem má v Německu legitimní právo jednat jako policie. A dodala:
"Monopol moci drží výlučně stát. Chování, které zastrašuje, vyhrožuje, nebo provokuje, nebude tolerováno. Tato "šariatská policie" není legitimní. Pokud tato individua potkáte, volejte 110 [policie]".
Wuppertalský státní zástupce Wolf-Tilman Baumert tvrdil, že muži, kteří nosili oranžové vesty s nápisem "SHARIAH POLICE", porušili zákon, který zakazuje nosit uniformy na veřejnosti. Zákon, který zejména zakazuje uniformy vyjadřující politické názory, byl původně namířen proti neonacistickým bojůvkám, aby se nepředváděly na veřejnosti. Podle Baumerta jsou vesty nelegální, protože mají "záměrně zastrašující a militantní" efekt.
Nicméně okresní soud ve Wuppertalu 21. listopadu 2016 rozhodl, že vesty technicky nejsou uniformy a tedy v žádném případě nepředstavují hrozbu. Soud prohlásil, že muži s oranžovými vestami nemohli svědky a kolemjdoucí zastrašovat a že tedy by jejich stíhání porušovalo svobodu projevu. Je to "politicky korektní" rozhodnutí, na které se bude možno odvolávat a které opravňuje šariatskou policii pokračovat ve Wuppertalu v prosazování islámského práva.
Německé soudy a právo šaría
Německé soudy stále častěji ustupují islámskému právu, v těch případech, kdy buď žalující, nebo obžalovaní jsou muslimové. Kritici tvrdí, že zejména ty případy, ve kterých německé právo ustupuje právu šaría, vytvářejí nebezpečné příklady zasahování islámského práva do německého právního systému.
Například v květnu 2016 uznal odvolací soud v Bambergu sňatek 15leté syrské dívky s jejím 21letým bratrancem. Soud rozhodl, že manželství je platné, protože bylo uzavřeno v Sýrii, kde jsou takové sňatky podle práva šaría povoleny a kde pro manželství není stanovena žádná věková hranice. Usnesení soudu v Německu fakticky legalizovalo manželství dle práva šaría.
Případ se objevil poté, co dvojice přijela v srpnu 2015 do azylového útulku v Aschaffenburgu. Úřad péče o mládež (Jugendamt) odmítl uznat jejich manželství a oddělil dívku od jejího manžela. Dvojice se odvolala a rodinný soud rozhodl ve prospěch Úřadu péče o mládež, který tvrdil, že je právním zástupcem dívky.
Soud v Bambergu toto rozhodnutí zrušil. Zjistil, že podle práva šaría je manželství platné, protože již bylo dovršeno a proto Úřad péče o mládež nemá oprávnění manžele oddělovat.
Rozhodnutí soudu - které bylo považováno za "poraženecký ústupek vůči syrskému islámskému manželskému právu" - vyvolalo gejzír kritiky. Někteří obvinili soud v Bambergu, že upřednostňuje právo šaría před německým právem, aby bylo možno legalizovat v Německu praxi, zákonem zakázanou.
Kritici tohoto rozhodnutí poukázali na článek 6 úvodního ustanovení Německého občanského zákoníku (Einführungsgesetz zum Bürgerlichen Gesetzbuche, EGBGB), který uvádí:
"Právní norma jiného státu se nepoužije, pokud jeho použití vede k výsledku, který je zjevně neslučitelný se základními zásadami německého práva. Zejména ji nelze použít, pokud by její aplikace byla neslučitelná se základními lidskými právy."
Toto ustanovení je běžně ignorováno, zřejmě v zájmu politické korektnosti a multikulturalismu. Skutečností je, že právo šaría zasahuje do německého soudního systému prakticky nekontrolovaně již téměř dvě desetiletí. Zde jsou některé příklady:
V srpnu 2000 nařídil soud v Kasselu vdově, aby se podělila o důchod po svém zesnulém manželovi s jinou ženou, se kterou byl její muž současně ženatý. I když je polygamie je v Německu nezákonná, soudce rozhodl, že se obě manželky musí podle marockého práva o důchod podělit.
V březnu 2004 přiznal soud v Koblenzi druhé manželce Iráčana žijícího v Německu právo zůstat trvale v zemi. Soud rozhodl, že po pěti letech polygamního manželství v Německu by bylo nespravedlivé očekávat, že se vrátí do Iráku.
V březnu 2007 citovala soudkyně ve Frankfurtu korán při rozvodovém řízení týkající se německo-marocké ženy, kterou její marocký manžel opakovaně bil. I když policie nařídila muži, aby se držel dál od své zapuzené ženy, nadále ji zneužíval a v jednom okamžiku hrozil, že ji zabije. Soudkyně Christa Datz-Winter odmítla povolit rozvod. Citovala súru 4, verš 34 koránu, který ospravedlňuje "jak použití tělesných trestů manželem proti neposlušné manželce, tak i nadřazenost manžela nad manželkou". Soudkyně byla posléze z případu odvolána.
V prosinci roku 2008 přikázal soud v Düsseldorfu Turkovi zaplatit v souladu se zákonem šaría své nevlastní dceři 30 000 euro (32 000 amerických dolarů).
V říjnu 2010 rozhodl soud v Kolíně nad Rýnem, že Iráčan je povinen zaplatit své bývalé manželce 162 000 eur (171 000 amerických dolarů), což byla tehdejší ekvivalentní hodnota 600 zlatých mincí uvedených v původní sňatkové smlouvě dle práva šaría.
V prosinci 2010 rozhodl soud v Mnichově, že německá vdova má nárok pouze na čtvrtinu majetku zanechaného jejím zesnulým manželem, narozeným v Íránu. Soud, v souladu s právem šaría, určil zbývající tři čtvrtiny dědictví příbuzným v Teheránu.
V listopadu 2011 povolil soud v Siegburgu dvojnásobný rozvod íránského páru, nejprve německým soudcem podle německého práva a poté íránským duchovním podle práva šaría. Předsedkyně okresního soudu v Siegburgu, Birgit Niepmann, prohlásila, že obřad šaría byl "službou soudu".
V červenci 2012 soud v Hammu nařídil Iránci vyplatit zapuzenou manželku jako součást rozvodu. Případ se týkal páru, který byl v Íránu oddán podle práva šaría, emigroval do Německa a později se rozešel. V původní manželské smlouvě se manžel zavázal, že své manželce zaplatí 800 zlatých mincí splatných na požádání. Soud nařídil manželovi zaplatit ženě 213 000 eur (225 000 amerických dolarů), což byla tehdejší ekvivalentní hodnota mincí.
V červnu 2013 soud v Hammu rozhodl, že každý, kdo uzavře manželství podle islámského práva v muslimské zemi a později požádá o rozvod v Německu, musí dodržovat původní podmínky stanovené zákonem šaría. Toto rozhodnutí se stalo mezníkem, pomocí kterého se účinně legalizovala šariatská praxe, zvaná "trojitý-talaq", která umožňuje muži rozvést se tak, že třikrát zarecituje frázi "Rozvádím se s tebou".
V červenci 2016 nařídil soud v Hammu Libanonci, aby jako součást rozvodu vyplatil zapuzené manželce podíl ze svého majetku. Případ se týkal páru, který byl oddán v Libanonu podle práva šaría, poté imigroval do Německa a později se rozešel. V původní manželské smlouvě se manžel zavázal, že vyplatí manželce podíl na majetku ve výši 15 000 amerických dolarů. Německý soud nařídil, aby jí vyplatil odpovídající částku v eurech.
Expert na islám, Mathias Rohe při interview na webu Spiegel Online uvedl, že existence souběžných právních struktur v Německu je "výrazem globalizace". A dodal: "Používáme islámské právo úplně stejně jako francouzské právo."
Soudy šaría v Německu
Rostoucí počet muslimů v Německu vědomě obchází německé soudy a místo toho nechává rozhodovat své spory u neformálních soudů šaría, které se šíří po celé zemi. Podle jednoho odhadu nyní řeší občanské spory mezi muslimy v Německu zhruba 500 soudů šaría, což je vývoj, který směřuje k vytváření paralelního islámského soudního systému v zemi.
Hlavní příčinou růstu počtu soudů šaría je skutečnost, že Německo neuznává polygamii ani manželství nezletilých.
Německé ministerstvo vnitra reagující na žádost odvolávající se na zákon o svobodném přístupu k informacím nedávno odhalilo, že k 31. červenci 2016 žilo v Německu 1 475 dětí, které již uzavřely manželství - z toho 361 dětí bylo mladších čtrnácti let. Předpokládá se však, že skutečný počet dětských manželství v Německu je mnohem vyšší, než uvádějí oficiální statistiky, protože mnohá manželství nejsou zaznamenána.
Polygamie, i když není podle německého práva legální, je ve všech významných německých městech mezi muslimy zcela běžná. Například v Berlíně se odhaduje, že celá jedna třetina muslimských mužů žijících v okrese Neukölln má dvě nebo více manželek.
Podle pořadu televize RTL, jedné z předních německých mediálních společností, zneužívají muslimští muži žijící v Německu běžně systém sociálního zabezpečení tak, že si přivedou do Německa dvě, tři nebo čtyři ženy z muslimského světa a poté se s nimi za přítomnosti muslimského duchovního ožení. Tyto ženy, jakmile se ocitnou v Německu, požadují sociální dávky a to včetně nákladů na samostatné ubytování pro sebe a pro své děti, na základě tvrzení, že jsou "samoživitelky s dětmi".
Ačkoli jsou podvody vůči systému sociální péče páchané muslimskými přistěhovalci "veřejným tajemstvím", jež stojí německé daňové poplatníky miliony eur ročně, vládní agentury se zdráhají z důvodu politické korektnosti podniknout proti nim jakékoli kroky, tvrdí RTL.
Kancléřka Angela Merkelová kdysi prohlásila, že muslimové musí dodržovat ústavu a ne právo šaría, pokud chtějí žít v Německu. Ministr spravedlnosti Heiko Maas nedávno řekl:
"Nikdo, kdo sem přijde, nemá právo klást své kulturní hodnoty nebo náboženské přesvědčení nad naše zákony. Každý musí dodržovat zákony, bez ohledu na to, zda tady vyrostl, nebo právě přijel."
Ve skutečnosti ovšem tolerují němečtí vedoucí představitelé paralelní islámský soudní systém, který dovoluje muslimům, aby brali zákon do svých rukou, často s tragickými důsledky.
Například 20. listopadu 2016 v Dolním Sasku, 38letý Němec kurdského původu přivázal jeden konec provazu k tažnému zařízení na zadní straně svého auta a druhý konec kolem krku své bývalé manželky. Poté vláčel ženu ulicemi Hamelnu. Žena sice přežila, ale zůstává v kritickém stavu.
Magazín Focus uvedl, že muž byl "přísně nábožensky věřícím muslimem, který se s touto ženou oženil a rozvedl podle práva šaría". A dodal: "Podle německého práva však tito dva lidé nebyli manželé." Deník Bild sdělil, že muž byl ženatý "jednou podle německého práva a čtyřikrát podle práva šaría".
Tento zločin v Německu znovu upozornil na problém soudů šaría a znepokojil i některé politiky a členy mediálních institucí.
Wolfgang Bosbach, člen vládnoucí Křesťanskodemokratické unie (CDU) uvedl: "Přestože si to někteří lidé odmítají připustit, v Německu se vytvořil souběžný soudní systém, který jasně odmítá naše hodnoty a právní řád."
23. listopadu deník Bild, to jsou noviny s největším nákladem v Německu, varoval, že země "kapitulovala před islámským právem". Ve zvláštním článku "Sharia Report" uvedl:
"Koaliční dohoda z roku 2013 mezi CDU a sociálními demokraty slibovala: Chceme posilovat statní monopol zákona. Nebudeme tolerovat nelegální paralelní soudní systém. Ale nic z toho se nestalo."
V komentáři Franz Solms-Laubach, parlamentní zpravodaj Bildu napsal:
"I když tomu stále ještě odmítáme uvěřit: Celé části Německa jsou ovládány islámským právem! Polygamie, dětská manželství, soudci šaría - příliš dlouho se nevynucuje vláda německého zákona. Příliš mnoho politiků snilo o multikulturalismu... To není otázka folklóru nebo cizích obyčejů a tradic. To je otázka zákona a pořádku."
"Pokud si právní stát není schopen obhájit svoji autoritu a vynutit si respekt, tak může klidně vyhlásit zítra bankrot."
Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.