 V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu německý kancléř Olaf Scholz oznámil změnu paradigmatu v německé obranné a energetické politice. Řekl, že Německo podstatně zvýší výdaje na obranu a přijme okamžitá opatření ke snížení své energetické závislosti na Rusku. Na snímku: Olaf Scholz během projevu na mimořádném zasedání Spolkového sněmu 27. února 2022. (Foto: Hannibal Hanschke / Getty Images) |
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu německý kancléř Olaf Scholz oznámil změnu paradigmatu v německé obranné a energetické politice. Řekl, že Německo podstatně zvýší výdaje na obranu a přijme okamžitá opatření ke snížení své energetické závislosti na Rusku.
Scholz také oznámil několik dalších důležitých politických zvratů: Berlín zastaví kontroverzní plynovod Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dodávek ruského zemního plynu do Německa přepravou plynu pod Baltským mořem. Berlín s okamžitou platností souhlasí s dodávkami zbraní na Ukrajinu. Německo se rozhodlo vyloučit ruské banky z mezinárodního platebního systému SWIFT.
Všechna tato opatření představují naprostý obrat německé politiky vůči Rusku od skončení studené války, politiky, která byla dosud zaměřená spíše na prosazování ekonomických vazeb než na konfrontaci s Moskvou a též znamenají definitivní konec éry bývalé kancléřky Angely Merkelové.
Během mimořádného zasedání Spolkového sněmu (Bundestagu) 27. února 2022 Olaf Scholz řekl, že ruská agrese proti Ukrajině znamená zlom v evropské historii:
"Prožíváme přelomové období. Svět už nikdy nebude takový jako dosud. Klíčovou otázkou je, zda může síla převážit nad zákonem. Dovolíme Putinovi vrátit čas zpět do 19. století a éry velmocí, nebo najdeme sílu k tomu, abychom udrželi válečné štváče, jako je Putin, na uzdě? K tomu musíme být sami silní. Ano, jsme plně odhodláni obhájit naši svobodu, naši demokracii a naši prosperitu...."
"Putin se útokem na Ukrajinu nesnaží jen vymazat nezávislou zemi z mapy, ale ničí i evropský bezpečnostní řád, který panoval téměř půl století od Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. Putin se svým útokem izoloval od celé mezinárodní komunity...."
"Prezident Putin vždy mluví o nedělitelné bezpečnosti. Nyní se ve skutečnosti snaží pomocí ozbrojených sil rozdělit kontinent na staré sféry vlivu. To má důsledky pro evropskou bezpečnost. Ano, z dlouhodobého hlediska nelze zajistit evropskou bezpečnost bez spolupráce s Ruskem. V dohledné době však Putin evropskou bezpečnost vážně ohrožuje."
"Proto důrazně říkám, že s jasnou hlavou přijímáme výzvu, která před námi nyní stojí ...."
"Každý, kdo čte Putinovy historizující eseje, kdo sledoval jeho televizní vyhlášení války Ukrajině nebo kdo s ním nedávno – tak jako já – vedl hodiny přímých rozhovorů, už nemůže pochybovat o tom, že Putin chce znovu vybudovat ruské impérium. Chce od základu redefinovat status quo v Evropě v souladu se svou vlastní vizí. A nemá žádné výčitky ohledně použití vojenské síly k dosažení svého cíle. Dnes to vidíme na Ukrajině."
"Musíme si proto položit otázku: Jaké schopnosti má Putinovo Rusko? A jaké schopnosti potřebujeme my, abychom mohli této hrozbě čelit – dnes i v budoucnosti? Je jasné, že musíme investovat mnohem více do bezpečnosti naší země, abychom ochránili naši svobodu a naši demokracii. To je náš velký národní úkol."
"Cílem je silný, špičkový, progresivní Bundeswehr, na který se lze spolehnout, že nás ochrání. Na mnichovské bezpečnostní konferenci před týdnem jsem řekl, že potřebujeme letu schopná letadla, lodě, které mohou kdykoliv vyrazit na moře a vojáky, kteří jsou optimálně vybaveni pro své mise. Toto je velmi důležité. A je to zcela jistě něco, čeho by země naší velikosti a našeho významu v Evropě měla být schopna dosáhnout."
"Neměli bychom si ale dělat iluze. Lepší vybavení, moderní technologie, více personálu — to vše stojí spoustu peněz. Zřídíme proto speciální fond pro Bundeswehr [Sondervermögen Bundeswehr]. Spolkový rozpočet na rok 2022 vyčlení pro tento fond jednorázovou částku 100 miliard eur. Tyto peníze použijeme na nezbytné investice a zbrojní projekty. Každý rok budeme do naší obrany investovat více než dvě procenta našeho hrubého domácího produktu...."
"Jsme si vědomi toho, že Bundeswehr sám o sobě nemá prostředky k potlačení všech budoucích hrozeb... uděláme více pro zaručení bezpečných dodávek energie pro naši zemi. Spolková vláda již zahájila jedno důležité opatření k řešení tohoto problému a změní kurz, abychom odstranili naši závislost na dovozu od specifických dodavatelů energie. Ostatně události posledních dnů a týdnů nám ukázaly, že zodpovědná energetická politika zaměřená na budoucnost není klíčová jen pro naši ekonomiku a pro klima. Je také zásadní pro naši bezpečnost...."
"Pokud chceme, aby posledních třicet let bylo více než historickou výjimkou, pak musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom udrželi soudržnost Evropské unie, sílu NATO, abychom navázali ještě těsnější vztahy s našimi přáteli, našimi partnery a všemi, kteří sdílejí naše přesvědčení po celém světě. Jsem si naprosto jistý, že v tom můžeme uspět. Protože jen zřídka jsme my a naši partneři byli tak odhodlaní a tak jednotní."
"V této době nás spojuje to, že víme, jaká je síla svobodných demokracií. Víme, že když něco najde široký konsensus mezi politiky a veřejností, tak to přetrvá v tomto zlomovém okamžiku i v budoucnosti. Děkuji vám i všem parlamentním skupinám v této sněmovně, které jednoznačně odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu za to, čím je: absolutně neospravedlnitelným útokem na nezávislou zemi, na mírový řád v Evropě a ve světě."
Výdaje na obranu
Scholzův slib zvýšit výdaje na obranu nad 2 % hrubého domácího produktu (HDP) představuje ostrý obrat od předchozí německé politiky, která spočívala ve schovávání se pod americkým obranným deštníkem. Význam německého obratu je těžko představitelný: Německo se stane největším investorem do obrany v Evropě.
Pro Německo činí 2 % HDP přibližně 76 miliard eur. Pro srovnání, britský rozpočet na obranu v současnosti činí 40 miliard liber a francouzský rozpočet na obranu je 41 miliard eur.
Na waleském summitu Severoatlantické aliance (NATO) v roce 2014 se spojenci dohodli, že vydají na obranu minimálně 2 % svého HDP, ale Německo – největší ekonomika v EU a čtvrtá největší na světě – soustavně odmítalo tento slib plnit. Podle dat NATO vydalo Německo v roce 2021 na obranu pouze 1,5 % HDP. Z údajů NATO také vyplývá, že německé obranné výdaje vzrostly od roku 2015 o méně než 0,5 % HDP.
Německé ozbrojené síly (Bundeswehr) jsou v obzvláště smutném stavu. Vysoký důstojník německé armády si 24. února 2022 veřejně postěžoval, že léta finančního zanedbávání způsobily, že německá armáda není schopna reagovat na ruskou agresi na Ukrajině. Generálporučík Alfons Mais napsal:
"Ráno se probudíte a uvědomíte si: V Evropě je válka. V 41. roce mojí vojenské služby v míru jsem nikdy nečekal, že zažiju další válku. A Bundeswehr, armáda, kterou mám čest vést, je víceméně ohlodaná na kost. Naše možnosti jsou extrémně omezené a to, co můžeme nabídnout na podporu Aliance, nestojí za řeč. Všichni jsme to věděli a nebyli jsme schopni prosadit své argumenty a vyvodit závěry z anexe Krymu. To vůbec není dobré! Jsem děsně naštvaný!"
Zdrcující zpráva zveřejněná německým parlamentem v lednu 2019 zjistila, že Bundeswehr nemá dostatek kritického vybavení a že bojová připravenost a nábor jsou na historickém minimu. "Ať se podíváte kamkoli, najdete dysfunkci," řekl vysoce postavený německý důstojník pracující v centrále Bundeswehru v Berlíně. Později téhož roku Bundeswehr kvůli technickým závadám uzemnil všech 53 svých bitevních vrtulníků Tiger.
Zpráva německého časopisu Der Spiegel z května 2018 odhalila, že pouze čtyři ze 128 německých stíhaček Eurofighter byly připraveny k boji. Závazek Německa vůči NATO vyžaduje, aby mělo v pohotovosti alespoň 80 bojových letounů pro krizové situace.
Podle německého parlamentu nebylo na konci roku 2017 kvůli nedostatečné údržbě k dispozici ani jedno ze 14 velkých dopravních letadel německého letectva. V říjnu 2017 mluvčí německého námořnictva uvedl, že všech šest německých ponorek je v doku kvůli opravám. V únoru 2015 německé ministerstvo obrany přiznalo, že jeho síly byly tak nedostatečně vyzbrojené, že musely při manévrech NATO v Norsku používat místo kulometů násady košťat.
Velká část viny padá na bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou. Během 16 let v úřadu se spokojila s tím, že se mohla uchýlit pod americký obranný deštník. Jeden americký prezident za druhým neúspěšně na Merkelovou tlačili, aby zvýšila německé výdaje na obranu. Bývalý americký prezident Donald Trump byl obzvláště neústupný, když žádal, aby Německo platilo svůj spravedlivý podíl:
"Máme tady zemi, která platí pouze 1%, a pak máte některé, které platí méně než 1%, a přitom to jsou bohaté země. Teď jdeme do nového roku a oni neplatí. A teď jdeme do dalšího roku a oni neplatí. Tak se vás teď ptám: Měli by zaplatit za všechna ta minulá léta?"
"Proč nám dluží za letošní rok, ale pokaždé, když přijde nový rok, tak nám zase nezaplatí? To je špatně. Není to správné. Řekl bych, že takhle to vypadalo celých posledních 25 let."
"Pokud vezmeme Německo jako příklad: Německo platí 1 % a přitom má platit 2 %. Mluvíme o miliardách dolarů. To znamená, že loni, předloni, předpředloni, za všechna ta uplynulá léta nám dluží peníze. Nikdo se o tom nikdy nezmiňoval. Pořád se mluví jen o současnosti. Takže oni nám jeden rok něco dluží a pak jdeme do nového roku a oni se chovají jako by nic. Ani je nenapadne zmínit se o tom, že minulý rok nezaplatili. Ale ve skutečnosti, teoreticky, nám ty peníze vlastně dluží. Není to fér."
Scholz řekl, že fond ve výši 100 miliard eur bude okamžitě použit na modernizaci armády a nákup špičkových zbraní. Abychom to uvedli do perspektivy – německý obranný rozpočet v roce 2021 činil 47 miliard eur.
Scholz konkrétně oznámil, že Německo nakoupí nejmodernější drony Heron z Izraele a válečné letouny F-35 ze Spojených států. Rovněž se zavázal posílit odstrašující jaderný arsenál NATO proti Rusku. Scholz navíc uvedl, že Německo ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi vyvine "příští generaci" bojových letadel a tanků.
Annegret Kramp-Karrenbauer, bývalá německá ministryně obrany, na Twitteru napsala:
"Jsem na nás strašně naštvaná za naše historické selhání. Po Gruzii, Krymu a Donbasu jsme nepřipravili nic, co by Putina odradilo. Zapomněli jsme na radu minulých kancléřů Schmidta a Kohla, že vyjednávání je vždy na prvním místě, ale přitom musíme být dostatečně vojensky silní, aby druhá strana neměla jinou možnost a aby musela vyjednávat."
Energetická bezpečnost
Scholz také oznámil sérii opatření ke snížení německé závislosti na ruských dodávkách energie. Řekl, že Německo vybuduje strategické energetické zásoby a navýší skladovací objem zemního plynu o dvě miliardy metrů krychlových, což představuje zásobu přibližně na deset dní. Scholz dodal, že Německo bude nakupovat zemní plyn na světových trzích a slíbil, že "rychle postaví" dva terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavech v Brunsbüttelu a Wilhelmshavenu v Severním moři.
V dalším politickém zvratu německá vláda pozastavila technickou certifikaci kontroverzního plynovodu Nord Stream 2, který měl zdvojnásobit dodávky ruského zemního plynu do Německa přepravou plynu pod Baltským mořem.
Vedoucí představitelé mnoha zemí střední a východní Evropy – včetně Bulharska, České republiky, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Ukrajiny – jsou proti plynovodu, o kterém tvrdí, že v podstatě dá Moskvě volnou ruku ohledně evropských dodávek plynu a evropský kontinent bude vydán na pospas ruskému vydírání.
Obamova i Trumpova administrativa byly proti plynovodu – který je plně ve vlastnictví ruské státní energetické společnosti Gazprom – s odůvodněním, že jakmile bude dokončen, posílí Putinův ekonomický a politický vliv v Evropě.
V červenci 2021 Bidenova administrativa náhle zvrátila dlouhodobý politický konsenzus obou stran a oznámila, že USA již nic proti plynovodu nemají. Cílem tohoto kroku bylo údajně nabídnout olivovou ratolest tehdejší německé kancléřce Angele Merkelové. 25. února 2022, den poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, Biden své dřívější rozhodnutí zrušil a znovu uvalil sankce na plynovod Nord Stream 2.
Scholz čelí intenzivnímu politickému tlaku, aby Nord Stream 2 zavřel, ale teprve se uvidí, zda jeho rozhodnutí bude trvalé nebo jen dočasné. Potrubí v hodnotě 9,5 miliardy eur bylo již postaveno – stavba byla dokončena v září 2021 – a technická a regulační certifikace by měla být dokončena do srpna 2022. Pokud se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zmírní, německá vláda bude pravděpodobně čelit ekonomickému tlaku na certifikaci potrubí a jeho uvedení do provozu.
Německý ministr energetiky Robert Habeck mezitím v ještě více šokujícím zvratu politiky řekl, že zvažuje prodloužení životnosti zbývajících německých jaderných elektráren, aby zajistil dodávky energie v zemi. Habeck je členem strany Zelených, která se vždy stavěla proti jaderné energii.
V dlouhodobém horizontu je možné energetickou závislost Německa na Rusku vyřešit. Spojené státy by například mohly pokrýt velkou část německé poptávky po fosilních palivech, pokud by Bidenova administrativa zvrátila současnou politiku, která omezuje těžbu, rozvoj a export americké ropy a plynu. Tato politika je ekonomicky a geopoliticky škodlivá jak pro Spojené státy, tak pro jejich spojence v Evropě.
Prodej zbraní
Scholz udělal další historický kotrmelec, když pod masivním veřejným tlakem souhlasil s dodávkou zbraní Ukrajině přímo i prostřednictvím třetích zemí. Tento krok mění dlouhodobou německou politiku ohledně dodávání zbraní do oblastí konfliktů.
Scholz oznámil, že Německo pošle Ukrajině 1000 protitankových zbraní a 500 protiletadlových přenosných raketových kompletů Stinger. Německo také přestalo bránit třetím zemím v prodeji zbraní německé výroby do oblastí konfliktu. Tento krok umožní například Nizozemsku přepravit na Ukrajinu 400 reaktivních granátů německé výroby do ručních protitankových granátometů.
Německá politika byla dosud téměř k smíchu. Ještě před několika dny německá vláda nedovolila, aby Estonsko darovalo Ukrajině 122mm houfnice D-30 sovětské výroby. Děla, která vstoupila do služby v 60. letech 20. století a byla původně umístěna v bývalém východním Německu, byla po sjednocení Německa vyvezena do Finska a poté do Estonska. Německo nyní udělilo Estonsku povolení poslat tyto zbraně na Ukrajinu.
Před touto změnou politiky oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrecht, že Německo pošle na Ukrajinu 5000 vojenských přileb. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko tehdy označil tento dar za "naprostý vtip" a zeptal se: "Co nám Německo pošle příště, polštáře?"
Ekonomické a finanční sankce
V další změně politiky Německo souhlasilo s vyřazením některých ruských bank z globálního platebního systému SWIFT. Tento krok – koordinovaný se členy skupiny G7, Kanadou, Francií, Itálií, Japonskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy – omezuje schopnost ruské centrální banky podporovat rubl, který vůči euru a americkému dolaru klesá na historická minima.
Zákaz, který zabraňuje sankcionovaným bankám převádět peníze do a ze země, se nevztahuje na transakce v energetickém sektoru. Cílem je zjevně ochromit ruskou bankovní síť, aniž by se narušily dodávky energie z Ruska. Americký komentátor Andrew McCarthy tento paradox vysvětlil takto:
"Evropa a v menší míře i Spojené státy jsou nyní na ruské energii závislé. Evropané získávají z Ruska 40 procent své spotřeby zemního plynu a čtvrtinu ropy a my od Moskvy odebíráme 7 procent naší spotřeby ropy. Pokud bychom znemožnili Rusku vybírat své příjmy z ropy, tak by Putin zavřel kohoutky...."
"Za druhé, Rusko nám dluží spoustu peněz. Navzdory dlouhodobému Putinovu zlotřilému chování americké a evropské vlády v obchodování s Ruskem bezstarostně pokračovaly a podporovaly tak svázání našeho obchodního a finančního sektoru s Moskvou...."
"Úplné vyřazení ze systému SWIFT by ohrozilo platby těchto dluhů (i když to stejně může ohrozit i pokračující krach ruské ekonomiky). Škody pro americkou a západní ekonomiku by v takovém případě byly nedozírné."
Reakce
Rozhodnutí Německa ukončit svůj dlouhodobý appeasement vůči Rusku bylo přivítáno se směsí skepse, úlevy a chvály. Toto rozhodnutí bylo označeno jako "revoluce", "úplná změna paradigmatu", "změna mentality", "zásadní přehodnocení", "zásadní obrat", "něco mimořádného", "velký krok", "velký posun", "historický politický posun", "historické oznámení", "úžasný zvrat", "změna hry", "skutečně historický okamžik", "dechberoucí obrat", "velká úleva", "přelomový okamžik", "obrat o 180 stupňů", "obrovský obrat", "kritický bod obratu", "něco zcela mimořádného" a "toto je obrovské."
Německý politolog Marcel Dirsus napsal:
"Olaf Scholz změnil v jediném projevu desetiletí německé zahraniční politiky. Rusko zašlo příliš daleko a Německo se nyní probouzí. Toto je neuvěřitelné."
Ostřílený transatlantický bezpečnostní analytik Andrew Michta na Twitteru uvedl:
"Musím říct, že Evropu v reakci na Putinův gangsterismus proti Ukrajině nepoznávám... najednou vidím, jak Evropě roste páteř. Jen tak dál!"
Andrew Gray, politický komentátor serveru Politico, poznamenal:
"Při sledování Scholzova dnešního projevu ve Spolkovém sněmu se před vašima očima během několika minut změnila desetiletí německé zahraniční politiky."
Hlavní korespondent serveru Politico pro Evropu Matt Karnitschnig dodal:
"Připomíná mi to něco, co mi kdysi řekl bývalý velvyslanec USA v Německu John Kornblum: 'Tempo změn v Německu je jako postup ledovců až do té doby, kdy tomu tak není.' Dnešek je německým politickým ekvivalentem tání arktického šelfového ledovce."
Německý zahraničněpolitický analytik Ulrich Speck tweetoval:
"Německo zaujalo silný postoj: Největší evropská ekonomika a neoficiální vůdce Evropy. Putin velmi dobře věděl, proč investoval tak moc do přátelských vztahů s Německem a Německo to vítalo. Ale útok na Ukrajinu všechno změnil. Je to pro Putina určitě šok."
Německý novinář Michael Knigge dodal:
"Je těžké docenit, jak moc Putinův útok na Ukrajinu Německo změnil. Před necelým týdnem byl Nord Stream 2 stále ve hře, dodávání smrtících zbraní na Ukrajinu bylo tabu a odstřižení Ruska ze SWIFTu nepřicházelo v úvahu. Putinova invaze Německo změnila. Je to bod zvratu."
Evropský odborník Max Bergmann předpověděl:
"Jsme svědky toho, jak se v této krizi utváří globální mocnost: Evropská unie. Byl jsem přesvědčen, že ruská invaze bude pro Evropu šokem a povede k silné reakci. Nikdy jsem však neočekával takové politické deklarace z Německa, EU a dalších. Je to skutečně ohromující."
Politolog a expert na Čínu Andres Fulda napsal:
"Děkuji spolkovému kancléři Olafu Scholzovi za změnu německé politiky vůči Rusku! Přehodnoťme nyní zcela také německou politiku vůči Číně. Budoucí německá zahraniční a bezpečnostní politika musí být kompetentní a jejím základem musí být odstrašování autokracií."
Irský politický komentátor John McGuirk to zhodnotil takto:
"Německo v zásadě dělá to, co po něm Donald Trump – za všeobecného posměchu – požadoval po celé čtyři roky jeho prezidentství. Vím, že to řadě lidí pohne žlučí, když to uslyší, ale Trump měl v některých opravdu důležitých věcech naprostou pravdu."
Komentáře
Johannes Boie, šéfredaktor Bildu, deníku s nejvyšším nákladem v Německu, napsal:
"Ano, projev kancléře přišel o den nebo dva pozdě. Ale to už není důležité."
"Protože dnes Olaf Scholz mluvil v Bundestagu. A mluvil otevřeně! Takto otevřeně jsme jej ještě mluvit neslyšeli...."
"Šéf vlády se kvůli ukrajinské krizi výrazně změnil. A teď mění zemi!"
"'Jsme v nové éře!' řekl v narážce na brutální, neopodstatněný útok ruské vlády na Ukrajinu. Dřímající nudné Německo nyní prodělává otřes."
"100 miliard eur pro Bundeswehr jako okamžité opatření! Programy stíhaček a dronů budou urychleny! Konečně budou peníze na obranu, jak NATO již dlouho požaduje!"
"Budou přijata četná opatření, jejichž cílem bude zajistit, aby němečtí občané netrpěli vysokými náklady na energie. Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) pro nezávislé dodávky energie!"
"Levicový kancléř realizuje požadavky, za které byli konzervativní a středopraví novináři a politici již mnoho let zesměšňováni. Možná je to jediná cesta...."
"Scholz pronesl slova a věty, které od vlády v Německu dlouho nezazněly: Jsme na správné straně dějin!"
"A: 'Válka je katastrofa, ale bude to také katastrofa pro Rusko!' Následoval seznam opatření: Zbraně Ukrajině. Ekonomická izolace Ruska. Vyhrožuje snad německý kancléř ruskému tyranovi?"
"Byla v tom sebedůvěra, síla, moc! Konečně!"
V eseji pro konzervativně-liberální deník Frankfurter Allgemeine Zeitung komentátor Gerald Braunberger napsal:
"Zasedání Spolkového sněmu 27. února 2022 se zapíše do dějin. Kancléř Olaf Scholz velmi jasně a s podporou velké většiny poslanců nově definoval souřadnice německé politiky. Důsledky budou značné."
"Účast Německa na sankční politice Západu je správná, i když sankce nebude pociťovat jen Rusko. Dopady nelze přesně spočítat, ale dočasné nejistoty na finančních trzích, zdražování surovin a narušení hospodářského růstu mohou nastat i v Německu."
"Německé ambice v energetické a obranné politice sahají daleko do budoucnosti. Je pozoruhodné, jak rychle válka na východě zvýšila ochotu Německa vybudovat dva terminály na LNG. Obecně je třeba vítat všechny pokusy o snížení závislosti na ruském plynu. Neproběhne to rychle, bude to stát hodně peněz a bude to vyžadovat nezaujaté zkoumání dalších zdrojů energie...."
"Scholz překvapil oznámením, že pro Bundeswehr najde dalších 100 miliard eur. To je také správný a důležitý signál, ale malátnost Bundeswehru lze vysvětlit jak nedostatkem peněz, tak i jejich neefektivním využíváním."
Komentátor Wolfgang Münchau v analýze pro zpravodajský server Eurointelligence napsal, že zvraty politiky oznámené Scholzem jsou dobrým začátkem, ale dotáhnout je do konce bude obtížné:
"Za týden se toho hodně změnilo, ale nebuďte spokojení s pouhým rozsahem toho, co se teprve stane. A podívejte se na to, co je napsáno malým písmem. Sankce SWIFT se nevztahují na transakce za ropu a plyn. Samozřejmě. Německo nemůže dál dovážet zemní plyn a pak za něj neplatit. Zbraně, které je Německo nyní připraveno poslat Ukrajině, neovlivní výsledek války. V otázce plynovodu Nord Stream 2 nemělo Německo na výběr. Američané by sankcionovali každého akcionáře, každého zákazníka a každého politika SPD, který je do toho zapojen. Byl to chytrý tah, jak tomu předejít...."
"Skutečným problémem nyní není, že Rusku platíme, ale za co Rusku platíme. Německo se stalo závislým na zemním plynu z Ruska, tuto závislost nebude snadné zvrátit. Německo potřebuje zemní plyn jak pro výrobu elektřiny, tak i pro vytápění. Ještě důležitější však je, že od cen ruského plynu, se odvíjejí i náklady na energii pro německý průmysl, což představuje potenciální hrozbu pro jeho konkurenceschopnost. Olaf Scholz dal své vládě příkaz, aby prozkoumala alternativy k ruskému plynu. To je dobrý začátek. Já však nevidím žádný způsob, jak by Německo během krize dodávek mohlo dovoz ruského plynu plně kompenzovat. Závislost na Rusku během minulého týdne zatím nikam nezmizela...."
"Německo zůstane závislé na Rusku po dlouhou dobu, pokud tedy EU nevybuduje alternativní zdroje a kanály dodávek plynu, jako je přeprava zkapalněného zemního plynu ze Španělska. Dokud se tak nestane, raději bych se zdržel soudů nad rozsahem této transformace. A firemní sektor zůstává silný."
"Museli jsme začít ze situace, ve které se nacházíme, ale i tak byl minulý týden dobrý týden, protože rozpoutal debatu. Skutečná zkouška přijde, až když bude Německo muset udělat opravdu těžká rozhodnutí. To se ještě nestalo."
Komentátor Thomas Sigmund v eseji pro německý ekonomický deník Handelsblatt napsal, že éra Merkelové je konečně u konce:
"Nic už není takové, jaké bylo. Silný projev kancléře v neděli v Bundestagu představuje v Berlínské republice bod zvratu. Olaf Scholz přehodil výhybku a zcela reorganizoval zahraniční a bezpečnostní politiku."
"Vyloučení Ruska z platebního informačního systému SWIFT, 100 miliard eur pro Bundeswehr a příslib, že chceme dosáhnout cíle NATO – výdajů na obranu ve výši 2 procent HDP – je dechberoucí obrat a definitivně to znamená konec éry Merkelové."
George Gafron pro vlivný německý blog Tichys Einblick poznamenal, že slova musí být následována činy:
"Každý, kdo sledoval mimořádné zasedání Spolkového sněmu zabývající se celkovou situací po ruském útoku na Ukrajinu, musel vlastně pochybovat, zda sleduje správný televizní program. Byl to skutečně sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz? Byli to skutečně poslanci strany Zelení, kteří se jednomyslně vyslovili pro posílení Bundeswehru a okamžitou realizaci cíle vydávat 2% HDP na obranu? Energetická politika zněla jako z jiného světa. Téměř vše se najednou opět zdálo možné."
"Nejenže budeme mít železné zásoby uhlí, ale má dojít také k ukončení závislosti na dodávkách ruského zemního plynu prostřednictvím široké diverzifikace energetických dodávek, včetně importu velkého množství zkapalněného zemního plynu. Ano, dokonce se mluví o zcela nové energetické politice. Němci zažili představení, jako kdyby skupina lékařů musela pacientovi říct, že jde o rakovinu kůže, i když ho předtím ujišťovali, že má jen pleť spálenou sluncem. Překvapivá byla i jednota vládních i opozičních stran – co se to stalo?"
"Němečtí politici byli probuzeni ze spánku prakticky přes noc. Mrazivá realita nás všechny dohnala. V posledních desetiletích po znovusjednocení Německa se hnací silou německé politiky stala touha po harmonii a mírovém obchodu s celým světem. Čelit pravdě bylo příliš nepříjemné. Růst agresivního a militantního nacionalismu velmi podobného myšlení devatenáctého století byl prostě ignorován. Navíc se vždy našlo dost hlasů, které pro chování Kremlu projevovaly pochopení a obviňovaly z jeho eskapád samotný Západ...."
"Německo dělalo vše pro to, aby zpomalilo integraci nových členů NATO do struktur aliance. Důsledkem toho byla rozhodnutí Spojených států amerických uzavřít zvláštní dohody s Polskem, Maďarskem a především s Pobaltskými státy. Teprve poté se vláda Merkelové umoudřila. Ale opět to byl Berlín, kdo na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 zabránil vstupu Ukrajiny do NATO."
"Zjištění našich vlastních zpravodajských služeb byla jednoduše ignorována. Spolková zpravodajská služba (BND, Bundesnachrichtendienst) v určitých intervalech znovu a znovu prokazatelně informovala Úřad spolkového kancléře o masivním přezbrojování ruské armády a odpovídající restrukturalizaci, která značně rozšířila možnosti útoku všech složek ruských ozbrojených sil. Totéž platí pro vnitrostátní rozvědku – Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV, Bundesamt für Verfassungsschutz) – která upozorňovala na intenzivní nárůst ruských špionážních aktivit proti Spolkové republice Německo. Všechny tyto studie se na pokyn kancléřky vždy někam nějak ztratily...."
"A to ani nemusíme mluvit o stavu Bundeswehru. V těchto dnech musel vysoce postavený představitel Bundeswehru otevřeně přiznat, že armáda země není v současné době schopna plnit svůj mandát podle Ústavy a není schopná bránit Spolkovou republiku Německo. Jak dutě musí asi zpětně znít všechny ty řeči o větší suverenitě a o našem významu ve světě v zemi, která se není schopna bránit vnějšímu útoku."
"Směr pro blízkou budoucnost byl vytyčen. Samotná cesta však musí být teprve prošlapána."
Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.