 Druhou největší teroristickou skupinou v Pásmu Gazy je hned po Hamásu Íránem sponzorovaná skupina "Palestinský islámský džihád"(PIJ), která má tisíce příznivců a členů domobrany. Na fotografii: Maskovaní členové PIJ při výcviku v Pásmu Gazy. (Foto Abid Katib / Getty Images) |
Jestliže vůbec někdo doufal v to, že sesazení Hamásu v Pásmu Gazy napomůže zlepšení místní situace a zvětší šanci dosáhnout míru mezi Palestinci a Izraelem, tak bude bohužel zklamán. Hamás, jenž v létě roku 2007 ovládl násilím Pásmo Gazy, není jedinou teroristickou skupinou v této pobřežní enklávě, která je domovem dvou milionů Palestinců.
Kromě Hamásu operuje v Pásmu Gazy několik dalších teroristických skupin.
Druhou největší skupinou po Hamásu je Palestinský islámský džihád (PIJ), který má tisíce příznivců a členů domobrany. Pokud by Hamás ztratil moc, PIJ má největší šanci vzniklou mezeru vyplnit.
Odstavte Hamás od moci a výsledkem velmi pravděpodobně bude to, že budete mít, co do činění s PIJ - a to není žádná umírněná skupina. Zatímco v určitém časoprostoru by se dal Hamás považovat za "dobrý", jeho nahrazení Palestinským islámským džihádem by nebylo o nic lepší. Islámský fundamentalismus je pevně zakotven v srdcích a myslích desítek tisíc Palestinců žijících v Pásmu Gazy.
Dvě islamistické skupiny - Hamás a PIJ - jsou jako dvě kuličky hrášku v jednom lusku. Ani jedna z nich neuznává právo Izraele na svoji existenci a obě skupiny pokračují ve volání do zbraně za "osvobození celé Palestiny" od Středozemního moře až po řeku Jordán.
Íránem sponzorovaný PIJ má stejně jako Hamás vlastní ozbrojené křídlo zvané Saraya Al-Quds (Jeruzalémské brigády). Jeruzalémské brigády, které byly založeny v Pásmu Gazy v roce 1981 vůdci PIJ Fathim Shaqaqim a Abedem Al-Azizem Awdou, jsou odpovědné za stovky teroristických útoků proti Izraeli včetně sebevražedných pumových útoků. V posledních letech tato skupina útočí na Izrael raketami a střelbou z minometů.
I když se PIJ považuje za samostatnou jednotku, tak často operuje ve spolupráci s Hamásem. Obě dvě skupiny dokonce operují pod "společným velením", aby mohly koordinovat své útoky na Izrael. Někdy útočí i společně.
Jeruzalémské brigády rády předvádějí na ulicích svoji sílu s cílem zapůsobit jak na ostatní palestinské teroristické skupiny, tak i na obyvatele Pásma Gazy. Obecně řečeno, Hamás netoleruje přítomnost jiných ozbrojených teroristických bojůvek v Pásmu Gazy. Nicméně když přijde na PIJ a jeho vojenské křídlo, to už je jiná píseň. Když PIJ ukazuje svoji sílu a zbraně na ulicích Gazy, Hamás mlčí.
Hamás evidentně ví, že zaplést se, s takovou velkou a vlivnou skupinou jako je PIJ, je nebezpečné. Zdá se, že si Hamás také uvědomuje, že zahrávat si s PIJ, znamená mít potíže s hlavním sponzorem PIJ - Íránem. Hamás je stejně jako PIJ závislý na politické, finanční a vojenské podpoře Íránu. Írán považuje PIJ za svého hlavního spojence a loutku v Pásmu Gazy. K hrůze prezidenta Mahmúda Abbáse a jeho Západem podporované Palestinské samosprávy, Írán roztahuje svá chapadla prostřednictvím PIJ do vnitřních záležitostí Palestiny.
Vztahy mezi Íránem a Hamásem nejsou v posledních letech stabilní a to hlavně díky tomu, že Hamás odmítl podporovat režim syrského diktátora Bašára Asada, za kterým Írán stojí. Nedávno se v některých arabských médiích nicméně objevily zprávy, že se Írán a Hamás domluvily na tom, že toto ponechají stranou.
Za poslední roky navštívily Teherán početné delegace Hamásu a snažily se dát své vztahy s Íránem opět do pořádku. Poslední návštěva proběhla v říjnu roku 2017, když delegace Hamásu ve složení Ezzat Al-Risheq, Sami Abu Zuhri, Khaled Qaddoumi, Mohammed Nasr a Zaher Jabarin navštívila Teherán, aby informovala íránské vůdce o nejnovějším vývoji, týkajícího se úsilí vyvinutého k ukončení krize mezi Hamásem a Fatahem prezidenta Abbáse.
I přes zjevné smíření má Írán silné výhrady věřit Hamásu. Skepticismus Íránu se zdá se, zakládá na faktu, že Írán se obává toho, že je Hamás připraven uzavřít smír s Fatahem a příměří s Izraelem. V očích Íránu by tato dohoda představovala zradu ze strany Hamásu. Jakákoliv smlouva s Fatahem by znamenala, že je Hamás připraven spojit síly s Abbásem a co hůře, zapojit se do budoucích mírových rozhovorů s Izraelem. Jakákoliv smlouva o příměří s Izraelem by znamenala, že Hamás je připraven složit své zbraně a ukončit ozbrojený boj proti "sionistickému nepříteli". Tato "kapitulace" by byla trnem v oku mulláhům v Teheránu, jejichž vyhlášeným cílem je zničení Izraele.
Co se Íránu týče, tak v oblasti Palestiny je jeho skutečným spojencem zejména PIJ. A také, co se Íránu týče, v případě, že by Hamás kdy zpečetil úmluvu s Fatahem nebo Izraelem, na PIJ bude vždycky nahlíženo jako na přirozenou náhradu za Hamás v Pásmu Gazy.
Na druhé straně se skupina PIJ činí co nejvíce, aby dokázala svým pánům v Teheránu, že se jí dá věřit. Minulý týden vojenské křídlo PIJ opět vyslalo své po zuby ozbrojené bojovníky do ulic Gazy, aby Hamásu, Íránu i zbytku světa demonstrovali svoji sílu.
Mluvčí Jeruzalémských brigád Abu Hamzeh během přehlídky této polovojenské organizace pyšně prohlásil, že jeho skupina "nikdy nepustí, ani nebude vyjednávat o jedinou píď palestinské země – celé Palestiny". Dodal: "Naše zbraně jsou symbolem naší pýchy a síly našich lidí. Odoláme všem konspiracím a zmaříme všechny pokusy zaměřené na likvidaci naší věci."
Co to všechno tedy znamená pro Gazu?
Za prvé - není pravděpodobné, že v Pásmu Gazy dojde k nějakým pozitivním změnám. Palestinci budou trpět pod jinými radikálními skupinami jako je "Palestinský islámský džihád"(PIJ), i kdyby byl Hamás zbaven moci.
Za druhé - i kdyby dostal Hamás zítra ráno rozum a uzavřel by s Izraelem opravdové příměří, stále ještě jsou zde jiné teroristické skupiny připravené porušit příměří, kdykoliv se jim zamane.
Za třetí – Pásmo Gazy se bude I nadále hemžit několika po zuby ozbrojenými bojůvkami, které budou pokračovat v teroru proti Izraeli a mezi Palestinci nastolí vládu teroru a strachu.
Za čtvrté – ani Abbás ani žádná třetí strana nebudou nikdy schopni vkročit do Pásma Gazy, zavést tam zákon a pořádek a zabavit zbraně teroristickým skupinám.
Zmíněné faktory jsou těmi kritickými, které musí mít na paměti jakýkoliv mezinárodní prostředník, který bude hledat řešení katastrofy jménem Gaza. Můžeme si ovšem také přát ocitnout se v alternativní realitě, ve které bude všechno v pořádku, jen co Izrael uvolní restrikce vůči Pásmu Gazy.
Khaled Abu Toameh je oceněný novinář působící v Jeruzalémě.