 Národní rada odporu Íránu (NCRI, The National Council of Resistance of Iran), která odhalila íránské utajené a neohlášené zařízení na obohacování uranu v Natanzu a zařízení pro výrobu těžké vody v Araku v roce 2002, nedávno potvrdila, že Írán pokračuje ve svých jaderných ambicích. Na snímku: Zařízení pro zpracování těžké vody v Araku, jižně od Teheránu. (Foto: Majid Saeedi / Getty Images) |
Zastánci jaderné dohody s Íránem zjevně ignorují jaderné aktivity íránské vlády, které ohrožují globální bezpečnost stejně jako bezpečnost Izraele. Zastánci Íránu nešetří kritikou Trumpovy administrativy za zpřísnění sankcí v reakci na íránský nezákonný vzdor.
V nedávném rozhovoru v perském jazyce na televizním kanálu Channel 2, vlastněném íránským státem, dal Ali Akbar Salehi, šéf Íránské organizace pro atomovou energii, jasně najevo, že chatrná "jaderná dohoda", kterou inicioval prezident USA Barack Obama, Íránu v rozvíjení jeho jaderného programu nijak nezabránila.
Salehi se chlubil:
"Pokud budeme muset odstoupit od jaderné dohody, tak se určitě nevrátíme tam, kde jsme byli dříve... Budeme v mnohem, mnohem lepší pozici."
Nejnovější zprávy o pokrocích v íránském jaderném programu naznačují, že Írán je na prahu modernizace technologie své výroby vysoce obohaceného uranu, který může být použit k výrobě jaderné zbraně.
Íránská vláda se chlubí tím, že vyvíjí nové technologie obohacování uranu a zdokonaluje konstrukci odstředivek. Salehi nedávno prohlásil:
"Díky Bohu, testy na odstředivkách IR4 a IR2M byly po 12 letech dokončeny. Dnes máme všechna data a můžeme vyrábět odstředivky v průmyslovém měřítku."
Mezinárodnímu společenství bylo rozesláno několik zpravodajských zpráv, které informují o utajených jaderných aktivitách Íránu. Německá civilní vnitřní zpravodajská služba, Spolkový úřad pro ochranu ústavy, ve své výroční zprávě uvedla, že se íránská vláda tajně snaží od německých firem získat obrovské množství nelegálních jaderných technologii a vybavení. Tyto zakázky jsou obrovské i z hlediska mezinárodního obchodu.
V této zpravodajské zprávě je také uvedeno, že "lze bezpečně očekávat, že "Írán bude ve svých intenzivních nákupních aktivitách v Německu pokračovat s využitím tajných metod za účelem dosažení svých cílů."
Dalším příkladem ilustrujícím toto nerespektování pravidel, které by měli íránští představitelé dodržovat, poté, co byla podepsána "jaderná dohoda", je to, že si Írán ponechal větší množství těžké vody, která se používá při výrobě jaderných zbraní, než mu bylo jadernou dohodou povoleno.
Ti, kteří prosazují myšlenku zaujetí mírnějšího postoje k Íránu a jeho jadernému programu, tvrdí, že Írán neprovádí žádné nezákonné jaderné aktivity, protože to potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
MAAE však nebylo povoleno kontrolovat a monitorovat íránská vojenská zařízení, ve kterých byly jaderné aktivity s největší pravděpodobností prováděny. Mezi mnoha ústupky, které Obamova administrativa udělala íránské vládě, bylo i přijetí požadavku íránských vůdců, aby byla tato vojenská zařízení z kontrol MAAE vyjmuta.
V důsledku těchto ústupků mohl být jaderný výzkum prováděn ve významných íránských vojenských zařízeních, jako je například vojenský komplex Parchin nacházející se jihovýchodně od Teheránu, bez rizika inspekce.
Samotná MAAE již dříve uvedla, že Írán ve vojenském komplexu Parchin provedl zkoušky konvenčních náloží potřebných k iniciaci výbuchu jaderné hlavice.
Izraelská zpravodajská služba Mosad navíc získala informace a fotografie z Íránu týkající se jaderného programu země.
Informace poukazují na snahu Íránu zkonstruovat jadernou bombu. Fotografie pořízené ve vojenském komplexu Parchin, "zdá se, ukazují obrovskou kovovou konstrukci, která byla postavena pro provádění experimentů s vysoce výbušnými látkami."
Kromě toho Národní rada odporu Íránu (NCRI, The National Council of Resistance of Iran), která odhalila íránské utajené a neohlášené zařízení na obohacování uranu v Natanzu a zařízení pro výrobu těžké vody v Araku v roce 2002, nedávno potvrdila, že Írán pokračuje ve svých jaderných ambicích. Zpráva NCRI uvádí:
"... 'nervové centrum' projektu jaderných zbraní íránského režimu, které je zodpovědné za projekt jaderné bomby, pokračuje ve své práci... po schválení Společného komplexního akčního plánu (JCPOA, Joint Comprehensive Plan of Action, jaderné dohody s Íránem – poznámka překladatele) v roce 2015, nejen v rozsahu stávajících aktivit v daném místě, ale již nyní je jasné, že v některých oblastech se jeho činnosti dokonce rozšířily."
Někteří experti se domnívají, že doba, kterou Írán potřebuje k výrobě dostatečného množství obohaceného uranu pro jednu jadernou bombu - je kratší než jeden rok.
Kdy bude mezinárodní společenství brát vážně nejnovější zpravodajské informace o snaze Íránu vyrobit jadernou bombu? Kdy budou jaderné inspekce OSN a MAAE kontrolovat íránská vojenská zařízení?
Jakmile bude autoritářská, antisemitská a protiamerická vláda Íránu vlastnit jadernou bombu, nebude již nikdo schopen zabránit katastrofě.
Írán stále projevuje zájem o jaderné zbraně a aktivně se snaží o jejich využívání. Musíme jednat.
Dr. Majid Rafizadeh vystudoval Harvard, je obchodní stratég a poradce, politolog, člen správní rady Harvard International Review a prezident International American Council on the Middle East (Mezinárodní americké rady pro Blízký východ). Je autorem několika knih o islámu a americké zahraniční politice. Můžete mu napsat na Dr.rafizadeh@post.harvard.edu.