 Francouzská policie nedávno z provizorních táborů v severní Paříži vystěhovala více než 2 000 migrantů. Zdá se, že hlavním cílem zásahu proti migrantům je snížit rostoucí popularitu strany Národní sdružení a její lídryně Marine Le Pen, která je vehementně proti migraci. (Foto: Menjoulet/Flickr) |
Francouzská policie nedávno z provizorních táborů v severní Paříži vystěhovala více než 2 000 migrantů. Zákrok proběhl poté, co vláda oznámila přijetí řady opatření k omezení ilegální imigrace.
Zdá se, že hlavním cílem zásahu proti migrantům je snížit rostoucí popularitu strany Národní sdružení a její lídryně Marine Le Pen, která je vehementně proti migraci. Marine Le Pen odbyla vládní kroky vyjádřením, že se jedná o "politický švindl", který migraci nesníží, ale naopak zvýší.
28. listopadu 2019 začala policie v 19. obvodu v severovýchodní části Paříže vystěhovávat stovky migrantů z tábora u Porte d'Aubervilliers. Tato operace se o týden zpozdila kvůli neschopnosti policie zajistit dostatečný počet policistů k zabezpečení pořádku. Odhaduje se, že v tomto táboře žije v otřesných podmínkách přibližně 2 000 migrantů.
7. listopadu 2019 vystěhovalo 500 policistů v 18. obvodu v severní části Paříže více než 1 600 migrantů ze dvou provizorních táborů poblíž stanice metra Porte de la Chapelle. Stanový tábor migrantů se nacházel pod estakádou, která je součástí silničního okruhu kolem Paříže - Boulevard Périphérique.
Celkem 1 606 migrantů z Afriky, Asie a Středního východu bylo posazeno do autobusů a převezeno k dočasnému ubytování v jiných částech Paříže. Mnoho migrantů, zřejmě těch, jejichž žádosti o azyl již byly zamítnuty, uprchlo před příjezdem autobusů, aby se vyhnulo registraci, úřednímu vyřízení svého případu a případnému vyhoštění.
Ministr vnitra Christophe Castaner uvedl, že migranti budou během vyřizováni jejich žádostí o azyl ubytováni v různých veřejných zařízeních. Dodal, že ti, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty, musí Francii opustit.
Policie uvedla, že nasadí v těchto čtvrtích policisty, aby se tam migranti nevrátili. "Tyto tábory u silnice už nebudeme tolerovat tady ani kdekoliv jinde na veřejných prostranstvích v Paříži," prohlásil policejní prefekt Paříže Didier Lallement.
Náměstek primátorky Paříže Emmanuel Grégoire [7. listopadu 2019] řekl, že kromě tábora u Porte de la Chapelle žije dalších 1 600 migrantů v táboře u nedaleké Porte d'Aubervilliers a další tábory se nacházejí u Porte de la Villete a v departementu Seine-Saint-Denis.
Pozorovatelé varovali, že tento zákrok v Paříži by mohl vyvolat masový přesun migrantů do přístavního města Calais na severu Francie, odkud se migranti tradičně pokoušejí dostat do Británie přes kanál La Manche. Francouzské úřady v roce 2016 zrušily rozlehlý tábor migrantů v Calais, ale mnoho lidí tehdy z těchto táborů uprchlo právě do Paříže a po celém městě založilo nové tábory.
Operace v Paříži je součástí balíčku 20 opatření, která 6. listopadu 2019 ohlásil premiér Édouard Philippe jako plán "obnovení kontroly" nad migrací ve Francii.
Philippe, který ve vládě prezidenta Emmanuela Macrona vykonává funkci premiéra, uvedl, že vláda do konce roku zruší všechny tábory migrantů ve Francii, omezí přístup k lékařské péči pro migranty, kteří nemají povolení k pobytu ve Francii, a stanoví kvóty pro migranty s odbornými znalostmi za účelem vyrovnání nedostatku pracovních sil. Rovněž uvedl, že vláda zřídí pro migranty 16 000 dalších ubytovacích míst, spolu s dalšími třemi detenčními centry pro ty, kteří nemají povolení k pobytu ve Francii.
"Jde nám o suverenitu," řekl Philippe. "Chceme dostat imigraci pod kontrolu. Opětovné převzetí kontroly znamená, že když řekneme ano, opravdu to znamená ano, a když řekneme ne, opravdu to znamená ne."
Philippe trval na tom, že tato opatření klasifikují Francii jako zemi "která je otevřená, ale nikoliv naivní", a dodal, že opatření jsou vyvážená a hlavně že představují tu "správnou rovnováhu mezi uklidněním občanů a nepodporováním populismu."
Kritici poznamenali, že Philippeho opatření neřeší základní problém, totiž to, že francouzská vláda odmítá adekvátně zabezpečit hranice země, aby vůbec zabránila nelegálním migrantům ve vstupu do Francie.
Imigrace se stala hlavním politickým tématem před francouzskými komunálními volbami, které se budou konat v březnu 2020, a volbou prezidenta v roce 2022. Podle průzkumu institutu Ifop zveřejněného v časopise Le Journal du Dimanche 3. listopadu 2019 má v současné době Macronova strana La République En Marche (LREM) podobné volební preference jako strana Národní sdružení Marine Le Pen.
V září naznačil Macron zpřísnění imigrační politiky a argumentoval tím, že vláda musí něco dělat, aby její voliči nedezertovali k populistickým stranám. "Francie nemůže přijmout všechny, pokud se o ně má dobře postarat," řekl Macron 25. září 2019 ve francouzské rozhlasové stanici Europe 1.
Macronovy komentáře vyvolaly protesty levicově orientovaných členů jeho vlastní strany, kteří napsali dva otevřené dopisy varující před "podněcováním nenávisti vůči všem muslimským občanům". Poslanec LREM Jean-François Cesarini obvinil Macrona z "převzetí agendy" strany Národní sdružení Marine Le Pen.
7. října 2019 se Philippe během parlamentní debaty o migraci pokusil demonstrovat jednotu vládní strany. Řekl francouzským poslancům, že se vláda nesnaží omezit migraci "všeobecně", ale spíše zjednodušit některé administrativní procesy a naopak zlepšit situaci těch, kteří jsou ve Francii legálně. A dodal, že vláda má v úmyslu tvrdě zakročit proti nelegální migraci a pašování lidí.
Marine Le Pen označila vládní iniciativu proti ilegální imigraci za "politický švindl" a "kouřovou clonu", která povede k dalšímu nárůstu imigrace. V rozhovoru v rádiu Europe 1 poznamenala:
"Toto rozhodnutí vlády nic nemění. Pořád k nám bude přicházet 255 000 legálních imigrantů ročně, plus 100 000 žadatelů o azyl, dále k nám proudí masy ilegálních migrantů, které nikdo ani nepočítá a navíc ještě tisíce nezletilých bez doprovodu."
Marine Le Pen také zpochybnila vládní plán na stanovení kvót pro pracovníky ze zahraničí: "Jak to, že se ve Francii neodkladně nesnažíme najít zaměstnání pro těch šest milionů nezaměstnaných, které tady máme?"
Poslanec Národního shromáždění Nicolas Dupont-Aignan z euroskeptické strany Debout la France (Vzhůru Francie) uvedl, že vládní plán "obsadí migranty pracovní místa, na kterých by měla najít uplatnění naše mládež."
Nezávislý poslanec Národního shromáždění Emmanuelle Ménard odmítl vládní plán jako "symbolický" a odsoudil "absolutní rekord" v počtu nových žádostí o azyl od doby, kdy se Macron ujal úřadu v květnu 2017.
"Počet žádostí o azyl ve Francii se v roce 2018 zvýšil o více než 20 %, zatímco všude jinde v Evropě klesá. Proč jinde klesá a ve Francii roste? Možná bychom si měli položit otázku, proč je to naše 'francouzské Eldorádo' tak populární?"
Podle Generálního ředitelství pro cizince ve Francii (DGEF), oddělení ministerstva vnitra, bylo ve Francii v roce 2018 podáno rekordních 122 743 žádostí o azyl, což je o 22 % více než v roce 2017, kdy bylo podáno 100 775 žádostí. Pro srovnání, Francie obdržela 85 726 žádostí o azyl v roce 2016, 80 075 v roce 2015, 64 811 v roce 2014 a 66 251 v roce 2013.
Podle DGEF pocházeli žadatelé o azyl v roce 2018 většinou z Afghánistánu, potom následovala Guinea, Albánie, Gruzie, Pobřeží slonoviny, Súdán, Bangladéš, Kongo a Mali.
Podle údajů zveřejněných 8. října 2019 francouzskou statistickou agenturou INSEE žilo v roce 2018 ve Francii 6,5 milionu přistěhovalců, což představuje 9,7 % z celkové populace 67 milionů. Z imigrantů žijících v roce 2018 ve Francii se jich 46,1 % narodilo v Africe a 33,5 % v Evropě.
Podle údajů shromážděných ministerstvem zdravotnictví v roce 2018 žilo ve Francii ilegálně přibližně 320 000 lidí. Odhad je založen na údajích o 318 106 migrantech, kteří mají kartičku umožňující jim volný přístup ke státním zdravotnickým službám (L'aide médicale de l'État, AME), což stojí francouzské daňové poplatníky zhruba 1 miliardu eur ročně. Ne všichni ilegální migranti však mají kartičku AME, takže počet ilegálních migrantů může být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Ilegální migrace do Francie a přes Francii mezitím pokračuje vesele dál. Například 2. listopadu 2019 bylo při policejní kontrole u mýtného stanoviště na dálnici A8 blízko jihofrancouzského přístavu Nice nalezeno 31 pákistánských migrantů namačkaných v zadní části kamionu. V tomto případě byli Pákistánci posláni zpět do Itálie. 28. října 2019 bylo nalezeno 8 afghánských migrantů, včetně dvou dětí, trpících podchlazením v chladírenském kamionu v severofrancouzském přístavu Calais.
19. října 2019 bylo v přístavu Calais nalezeno v zadní části náklaďáku určeného k převozu dobytka třináct migrantů včetně jednoho dítěte. Francouzské úřady zadržely britského řidiče. Čtyři další migranti byli zatčeni britskou Národní agenturou pro trestnou činnost (NCA, National Crime Agency) při několika operacích v Romfordu, Londýně a Brentwoodu v Essexu.
Podle prefektury departementu Pas-de-Calais bylo během prvních devíti měsíců roku 2019 zadrženo v Lamanšském průlivu 237 plavidel. Britské úřady zadržely 138 lodí, ostatní lodě byly zadrženy Francouzi. Lamanšský průliv za toto období úspěšně překonalo více než 1 460 migrantů, dalším 1 105 migrantům bylo v jeho překročení zabráněno ve Francii.
Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.