V květnu 2019 Francie vyzvala ke zvýšení vládního dohledu nad Facebookem. Facebook podle francouzského státního tajemníka pro digitální agendu Cédrica O souhlasil s tím, že předá francouzským soudcům identifikační údaje francouzských uživatelů, podezřelých z nenávistných projevů.
Podle zprávy agentury Reuters se dříve "Facebook vyhýbal předávání identifikačních údajů osob podezřelých z nenávistných projevů, protože to nevyžadovaly americko-francouzské právní úmluvy a protože se obával, že toho zneužijí země, ve kterých není soudní systém nezávislý." Agentura Reuters uvedla, že Facebook dosud spolupracoval s francouzskými soudy pouze v záležitostech souvisejících s teroristickými útoky a násilnými činy tak, že předával IP adresy a další identifikační údaje podezřelých francouzským soudcům, kteří to formálně požadovali.
Nyní se však zdá, že se "nenávistné projevy" ‒ jak jsou obvykle nálepkovány projevy, nevyhovující současné politické korektnosti ‒ staly stejně nebezpečnými jako terorismus a násilná trestná činnost. Jak autokratické, ale Cédricovi O se to zjevně líbí: "To jsou skvělé zprávy, které znamenají, že soudní proces normálně poběží."
Dá se předpokládat, že podobnou dohodu budou chtít s Facebookem uzavřít i další země; Facebook jim pravděpodobně vyhoví. Například v květnu, kdy probíhala ve Francii legislativní debata, která by novému "nezávislému regulačnímu orgánu" poskytla pravomoc pokutovat technologické společnosti až do výše 4 % jejich celosvětového příjmu, pokud neučiní dost pro to, aby odstranily "nenávistný obsah", výkonný ředitel Facebooku Mark Zuckerberg prohlásil: "Doufám, že se [francouzský návrh] stane modelem, použitelným v celé EU."
Francie je první a dosud jedinou zemí, která takovou dohodu s Facebookem uzavřela.
Nová dohoda by mohla pro francouzské občany znamenat de facto konec svobody projevu na Facebooku. Autocenzura v Evropě je již rozšířená: nedávný průzkum v Německu ukázal, že dvě třetiny Němců jsou "velmi opatrné" ohledně toho, o jakých tématech na veřejnosti diskutují – největším tabu je islám a migranti. Vědomí toho, že za pouhý příspěvek na Facebooku můžete skončit před soudem, velmi pravděpodobně utlumí touhu svobodně se vyjadřovat.
Francouzští představitelé již připravují extrémní odstrašující ukázku toho, co se může stát těm, kteří využívají svobodu slova na internetu. Marine Le Pen, předsedkyni strany Národní sdružení, bylo nedávno nařízeno dostavit se před soud. Za šíření "násilných zpráv, které podněcují terorismus nebo pornografii nebo vážně poškozují lidskou důstojnost" může být odsouzena až ke třem letům odnětí svobody a pokutě 75 000 eur. V roce 2015 na Twitteru zveřejnila fotografie zvěrstev, spáchaných ISIS v Sýrii a Iráku, aby ukázala, co ISIS dělá.
Pokud dohodu s Facebookem uzavřou i další evropské země, je pravděpodobné, že se rychle začnou drolit zbytky svobody slova v Evropě, zejména na internetu.
Začátkem července 2019 francouzské Národní shromáždění přijalo návrh zákona, jehož cílem je omezení online nenávistných projevů. Návrh zákona dává platformám sociálních médií na odstranění "nenávistného obsahu" 24 hodin, pokud tak neučiní, riskují pokutu až do výše 4 % jejich celosvětového příjmu. Návrh zákona šel do francouzského Senátu a mohl by být schválen po letních parlamentních prázdninách. (Poznámka překladatele - článek byl publikován 8. srpna 2019.) Pokud se tak stane, bude Francie po Německu druhou evropskou zemí, která přijme zákon, zavádějící povinnost sociálních médií cenzurovat své uživatele místo německého státu.
Na začátku července v Německu ‒ kde cenzurní zákon, známý jako NetzDG, také vyžaduje, aby Facebook odstranil nezákonný obsah do 24 hodin nebo zaplatil pokutu až do výše 50 milionů eur ‒ Spolkový soudní dvůr uložil Facebooku regulační pokutu 2 miliony eur "za neúplné informace uvedené v jeho zprávě [zveřejnění zprávy o transparentnosti za první polovinu roku 2018 požadované podle NetzDG] o počtu obdržených stížností na nezákonný obsah. To poskytuje široké veřejnosti zkreslený obraz množství nezákonného obsahu a reakce sociální sítě."
Podle německého Spolkového soudního dvora Facebook neinformuje své uživatele dostatečně o možnosti nahlásit "nezákonný obsah" pomocí zvláštního "formuláře pro hlášení NetzDG":
"Facebook má dva systémy podávání zpráv: své standardní kanály zpětné vazby a podávání zpráv na jedné straně a 'formulář pro hlášení dle zákona NetzDG' na straně druhé. Uživatelé, kteří chtějí podat stížnost na nezákonný obsah podle zákona NetzDG, jsou nasměřováni k standardním kanálům, protože paralelní existence standardních kanálů a 'formuláře pro hlášení dle zákona NetzDG' není dostatečně transparentní, a 'formulář pro hlášení dle zákona NetzDG' je příliš skrytý... Pokud sociální sítě nabízejí více než jeden kanál pro podávání zpráv, musí to být pro uživatele dostatečně transparentní a stížnosti obdržené prostřednictvím těchto kanálů musí být zahrnuty do zprávy o transparentnosti. Konec konců postupy pro vyřizování stížností na nezákonný obsah mají značný dopad na transparentnost."
V reakci na to Facebook prohlásil:
"Chceme odstranit nenávistné projevy co nejrychleji a nejefektivněji, jak je to jen možné. Pracujeme na tom. Jsme přesvědčeni, že naše zveřejněné zprávy dle zákona NetzDG jsou v souladu se zákonem, ale jak zdůraznilo mnoho kritiků, zákon není příliš jasný."
Zatímco Facebook horlivě tvrdí, že bojuje proti "online nenávistným projevům", včetně prohlášení, že odstranil miliony příspěvků s teroristickým obsahem, tak podle zprávy nedávno publikované v Daily Beast je na Facebooku i na YouTube stále 105 příspěvků některých nechvalně proslulých teroristů Al-Káidy.
Mezi teroristy patřil Ibrahim Suleiman al-Rubaish, který byl uvězněn na více než pět let na Guantánamu za to, že absolvoval výcvik s Al-Káidou a bojoval spolu s Talibanem v Afghánistánu proti Spojeným státům. Další byl Anwar al-Awlaki, v USA narozený terorista. Oba byli zabiti při útocích amerických dronů. Podle jednoho amerického představitele pro boj proti terorismu, který promluvil v září 2016:
"Pokud byste analyzovali osoby, které se dopustily teroristických činů, nebo byly zatčeny a vytvořili byste si statistiku, zjistili byste, že většina z nich byla ovlivněna Awlakim."
Awlaki kázal a šířil své poselství o džihádu v amerických mešitách již v 90. letech. V mešitě Masjid Ar-Ribat al-Islami v San Diegu se v letech 1996-2000 navštěvovali jeho kázání dva z pozdějších únosců letadel z 11. září 2001. Uvádí se také, že inspiroval několik dalších teroristů, jako byl terorista z Fort Hood major Nidal Malik Hasan, se kterým si psal e-maily, a bratři Carnajevovi kteří provedli pumový útok na Bostonský maraton v roce 2013. Zdá se, že tento druh činnosti Facebook neznepokojuje: The Daily Beast údajně našel videa pomocí jednoduchých vyhledávání v arabštině, kdy používal pouze jména džihádistů.
To, že je Facebook "kreativně" selektivní v dodržování svých vlastních pravidel, není nic nového. Jak již dříve uvedl Gatestone Institute, Ahmad Qadan ve Švédsku dva roky veřejně získaval finanční prostředky pro ISIS. Facebook odstranil jeho příspěvky až poté, co byl kontaktován švédskou Bezpečnostní službou (Säpo). V listopadu 2017 byl Ahmad odsouzen k šesti měsícům vězení za používání Facebooku k financování nákupu zbraní pro teroristické skupiny ISIS a Frontu an-Nusrá a za zveřejňování zpráv vyzývajících k "závažným násilným činům primárně zaměřeným na civilisty se záměrem terorizovat veřejnost."
V září 2018 kanadská média odhalila, že vůdce teroristů z Toronta Zakaria Amara (který si ve vězení odpykával doživotní trest za plánování pumových útoků v centru Toronta, inspirovaných Al-Káidou) měl na Facebooku stránku, na níž zveřejňoval fotky z vězení a poznámky o tom, co z něj udělalo teroristu. Facebook Amarův účet odstranil "z důvodu porušení komunitních standardů" teprve poté, co se jej na Amarův účet zeptala kanadská média.
Kdy bude pro Facebook ‒ a YouTube ‒ odstranění materiálu s teroristou Anwarem al-Awlakim, jehož podněcování inspirovalo skutečné teroristy k vraždění lidí, skutečně prioritou?