 Zločinecké rodinné klany ze Středního východu jsou v Německu velkým problémem. Nejznámější klany působí v Berlíně, Brémách, Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku a jmenují se Abou-Chaker, Al-Zein, Remmo a Miri. Na snímku: Mahmoud Al-Zein, kápo kurdsko-libanonského klanu Al-Zein, na pohřbu zavražděného člena klanu v Berlíně, 13. září 2018. (Foto: Sean Gallup / Getty Images) |
V nedávno vysílaném dokumentu německé veřejnoprávní televize ARD o německých ganzích – nebo klanech, jak se jim říká v Německu - tvořených rozvětvenými zločineckými rodinami pocházejícími převážně ze Středního východu, šéf německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch řekl: "Ve třetině všech našich vyšetřování figurovali jako podezřelí také imigranti - budeme muset tento jev velmi pečlivě sledovat."
Zdá se, že Münch poukazoval na skutečnost, že imigranti, kteří přišli do Německa ze Sýrie, Iráku a dalších zemí během migrační krize v letech 2015–2016, nyní začínají konkurovat již v zemi zavedeným libanonským zločineckým rodinným klanům, jejichž zakladatelé přišli do Německa koncem 70. let minulého století během občanské války v Libanonu.
Německé úřady se obávají, že toto soupeření vyústí v ještě větší násilí: Někteří z nově příchozích mají "bojové zkušenosti" ze svého pobytu ve válečných zónách, řekl v rozhovoru pro ARD policejní šéf města Essen Frank Richter. "Samozřejmě," dodal, "to bychom zde potom měli úplně jinou situaci, než jaké čelíme v současné době."
Zločinecké rodinné klany ze Středního východu jsou již teď v Německu velkým problémem. Nejznámější klany působí v Berlíně, Brémách, Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku a jmenují se Abou-Chaker, Al-Zein, Remmo a Miri. Některé rodinné klany jsou také známé jako klany "libanonské mafie". K jejich trestné činnosti patří loupeže, vybírání peněz za ochranu, obchod s drogami a prostituce.
Studie uveřejněná v květnu 2019 ministrem vnitra Herbertem Reulem ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko (NRW) odhalila, že jen v této spolkové zemi působí 104 zločineckých klanů. Mezi roky 2016 až 2018 bylo asi 6 500 podezřelých členů klanů zodpovědných za 14 225 trestných činů. Podle policie byly mezi spáchanými trestnými činy i dvě vraždy a 24 pokusů o vraždu, a také těžké ublížení na zdraví, loupeže a vydírání. Deset klanů údajně spáchalo celou třetinu zločinů. Podle Herberta Reula:
"Zprávy o tomto problému byly mnoho let záměrně ignorovány. Ať už to bylo kvůli politické korektnosti, nebo proto, že se úřady domnívaly, že tyto problémy se v Německu nemohou vyskytovat – ale tomu je teď konečně konec. Nevládnou zde klany, ale německé zákony."
Podle policie měl největší počet vyšetřovaných členů klanů německé státní občanství (36 %), následovali Libanonci (31 %), Turci (15 %) a Syřané (13 %).
Jak informoval strategický analytik Soeren Kern, ještě v prosinci 2015 odmítl ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Ralf Jäger iniciovat studii, která by určila rozsah a činnost kriminálních klanů v této spolkové zemi, protože by to prý bylo politicky nekorektní:
"Podrobné shromažďování údajů není právně přípustné. Interně i externě je třeba se vyhnout jakékoli klasifikaci lidí. Policie má proto zakázáno používat termín 'rodinný klan' (Familienclan)."
Šéf německého Spolkového kriminálního úřadu Holger Münch řekl v televizi ARD, že "toto jsme rozhodně neměli tak dlouho ignorovat - to je, myslím, naše největší ponaučení z vývoje za posledních 30 let."
Podle Deutsche Welle:
"Po celá desetiletí zavírala policie oči nad kriminalitou rozvětvených zločineckých rodin, částečně proto, aby nebyla obviněna z rasové diskriminace. Díky tomu jsou dnešní problémy ještě složitější, protože se klanové struktury upevnily, vytvořily se celé paralelní společnosti a náš nepřítel zesílil."
Podle odhadu Ralpha Ghadbana, libanonsko-německého politologa a předního odborníka na zločinecké klany v Německu:
"Dnes v Německu patří do některého klanu půl milionu lidí, i když ne každý z nich je nevyhnutelně zločincem. V klanech je zastoupeno mnoho národností. Existují libanonské klany, turecké, kurdské, albánské, kosovské a dokonce i čečenské rozvětvené rodiny, které se věnují nelegálnímu podnikání."
"Klany se chovají v německém prostředí, jako v kmenovém společenství někde v poušti. Všechno mimo klan je nepřátelské území, které je možné plundrovat," řekl Ghadban v rozhovoru pro německý časopis The German Times.
Rodinné klany nejsou jediným typem organizovaných středovýchodních gangů působících v Německu. Existují také motorkářské gangy, kterým kdysi dominovaly "tradiční" motorkářské gangy jako "Hells Angels". Podle předsedy Asociace německých kriminalistů (Bund Deutscher Kriminalbeamter) Sebastiana Fiedlera:
"Trestné činy spáchané členy gangu Hells Angels jsou stále problémem... řekl bych však, že tyto starší skupiny se nyní věnují spíše ilegálnímu podnikání... Co je dnes jiné, je to, že motorkářské gangy mají tendenci mít členy z různých etnických skupin a některé gangy mají vazby na extremistické skupiny nebo na zahraniční organizace. Souhrnně řečeno, německé motorkářské gangy se staly mnohem heterogenějšími."
Fiedler dodal, že některé gangy mají vazby také v zahraničí:
"Je známo, že gang Osmanen Germania obdržel finanční pomoc od turecké vládnoucí Strany pro spravedlnost a rozvoj (AKP). Gang v podstatě fungoval jako ozbrojené křídlo [tureckého prezidenta Recepa Tayyipa] Erdogana v Německu. Mnoho motorkářských gangů, jejichž aktivity se dostanou do médií, funguje podobně. Většina se již nezajímá pouze o kontrolu ilegálních trhů, ale má ambicióznější cíle. A vždy v tom hrají velkou úlohu peníze."
Německá policie se snaží tento problém řešit politikou nulové tolerance, ale otázkou je, zda je tento přístup dostatečný. Podle Ralpha Ghadbana:
"Politika, která konečně uznává problém trestné činnosti páchané klany, policejní složky, které provádí velmi často razie, a soudnictví, které používá všechny zákonné prostředky, to všechno dohromady stále nestačí. Asi třetina členů klanu skutečně chce vést normální život. Tito lidé se cítí v klanech jako vězni."
Policejní zásahy musí být proto podepřené pomocnými programy pro lidi, kteří se chtějí ze struktur klanů vymanit. Berlínská čtvrť Neukölln takový program připravuje. Podle Martina Hikela, starosty Neuköllnu:
"V jádru těchto patriarchálních struktur jsou uvěznění lidé, kteří nechtějí přijmout nucený sňatek, lidé, kteří nechtějí žít ve stavu neustálého soupeření nebo dokonce války s jiným klanem, a nechtějí se neustále schovávat před zákonem. Ale tito lidé potřebují pomoc. Připravujeme proto program, který jim pomůže obrátit se zády k tomuto způsobu života a začít úplně nový život někde jinde."
Berlínský ministr vnitra Andreas Geisel nedávno uvedl, že kriminalita gangů v Berlíně je ovládána "asi 20 vlivnými rodinami, z nichž sedm nebo osm je v této trestné činnosti extrémně aktivních." Časopis German Times cituje policejní mluvčí:
"Ve čtvrtích jako je Neukölln, Kreuzberg a Gesundbrunnen jsou ulice, kam se policie odváží jít jen jako ozbrojené komando. I při rutinních policejních úkonech, jako je pokutování člena klanu za parkování na cyklostezce, jsou policisté často obklíčeni a ohrožováni příbuznými a kamarády z jeho klanu. 'Členové klanu tvrdě ovládají své území a řvou na nás: Zmizte! Tahle ulice je naše!'"
Neukölln je jednou z nejproblémovějších čtvrtí Berlína, včetně zneužívání sociálního systému. Podle místostarosty Neuköllnu a místního poradce pro mládež a zdraví Falka Lieckeho klany "využívají dávky v nezaměstnanosti jako zdroj příjmu, který ovšem jen doplňuje jejich ostatní příjmy."
"To, že pobírají sociální dávky je pro ně v pohodě. Nejsou na nich koneckonců závislí. Zákony je nezajímají. A náš stát a společnost jen ždímají pro svůj vlastní prospěch."
Podle Falka Lieckeho je německý stát těmto klanům "k smíchu a je pro ně snadným zdrojem bezpracné existence."
Podle Andrease Geisela bude boj s kriminalitou klanů trvat "desetiletí": "Není to sprint, je to běh na dlouhou trať," říká.