 Čína vede informační válku na dvou frontách: v zahraničí a proti vlastní veřejnosti, informační válka je na obou frontách vedena čínskými orgány s prezidentem Si Ťin-pchingem v čele. Zjevně vidí Západ jako slabý a poddajný. Takovými jsme skutečně byli. (Foto: Naohiko Hatta - Pool / Getty Images) |
Komunistická strana Číny je "ústřední hrozbou naší doby", řekl ministr zahraničí USA Mike Pompeo v lednu 2020. Koronavirus se tehdy již šířil po celé Číně a po celém světě; pokus Komunistické strany epidemii utajit dokázal, že Mike Pompeo uhodil hřebíček na hlavičku. "Obávám se, že toto utajování a dezinformování, které provádí Komunistická strana Číny, světu stále upírá informace, které potřebujeme k tomu, abychom za prvé zabránili šíření této epidemie a za druhé mohli zabránit opakování něčeho podobného v budoucnu," dodal Mike Pompeo 25. března 2020.
Kdyby Čína na vypuknutí nemoci zareagovala o tři týdny dříve, tak by podle studie Southamptonské univerzity mohl být počet lidí infikovaných koronavirem o 95 % nižší. Po tyto tři kritické týdny se Čína snažila pravdivé informace ututlat. Podle ředitele Čínského institutu Londýnské univerzity (SOAS) Steva Tsanga: "Utajování skutečné situace Komunistickou stranou Číny po dobu dvou měsíců vytvořilo podmínky pro vznik globální pandemie."
Čínští vůdci se však zdáli být posedlí pouze udržením svého totalitního režimu a okamžitě umlčeli jakoukoliv kritiku, tak jako v minulosti. Důkazy o úmyslném utajování epidemie koronaviru ve Wu-chanu pronikly na veřejnost již v lednu 2020. Čínská vláda cenzurovala a zadržovala odvážné lékaře, kteří se snažili bít na poplach. Jeden z nejbohatších čínských podnikatelů Jack Ma nedávno odhalil, že Čína zatajila nejméně jednu třetinu případů onemocnění koronavirem.
Čína dokázala vyrůst v supervelmoc, protože přijala za své ekonomické praktiky Západu. Žádná jiná země nikdy nedosáhla tak rychlého a dlouhotrvajícího hospodářského a sociálního pokroku. Naděje vkládané Západem do čínského trhu však živily také nebezpečný klam. My na Západě jsme si mysleli, že modernizace Číny spojená s růstem jejího HDP povede k demokratizaci země a k dodržování transparentnosti, pluralismu a lidských práv. Tato naše lichá naděje se však katastrofálně nenaplnila. Čína se stává stále více "totalitním státem".
Ke vzniku této tragické epidemie přispěla rovněž povaha čínského režimu - zákaz svobodného tisku a všech kritických hlasů; absolutní nadvláda Komunistické strany Číny nad sociálními, duchovními a ekonomickými subjekty; věznění menšin a potlačování svobody svědomí. Náklady, pokud jde o lidské životy a světový HDP, jsou obrovské.
Spoluvina čínské vlády na vzniku pandemie nabízí Západu příležitost k přehodnocení jeho vazeb na Peking. Francouzsko-americký expert na Čínu Guy Sorman napsal:
"Nejenže jsme jako užiteční idioti pomohli Komunistické straně Číny prosperovat, ale co je ještě horší, vzdali jsme se při tom svých humanitárních, demokratických a duchovních hodnot."
"Je čas", konstatoval americký publicista Marc A. Thiessen, "imunizovat naši ekonomiku a národní bezpečnost proti závislosti na tomto podvodném režimu."
Čína vede informační válku na dvou frontách: v zahraničí a proti vlastní veřejnosti, informační válka je na obou frontách vedena čínskými orgány s prezidentem Si Ťin-pchingem v čele. Zjevně vidí Západ jako slabý a poddajný. Takovými jsme skutečně byli.
Zdá se, že se Čína domnívá, že ona sama vzkvétá, zatímco Západ upadá. "Nacházíme se v situaci, které Němci říkají Systemwettbewerb, v situaci 'soupeření systémů' liberální demokracie a čínského autoritářského státního kapitalismu, který svůj absolutní nárok na moc stále více promítá za své hranice," řekl Thorsten Benner, spoluzakladatel a ředitel společnosti Globální institut veřejné politiky v Berlíně. Studená válka s Ruskem pro nás byla přehlednější.
"Měli jsme ideologického a vojenského protivníka, který nám hospodářsky nekonkuroval. Mezi ekonomikami Západu a Sovětského svazu existovala železná opona. Dnes stojíme proti protivníkovi, který je naším silným hospodářským konkurentem a je složitě začleněn do všech aspektů západních ekonomik. Zároveň ale musíme s Čínou spolupracovat v nadnárodních otázkách, jako jsou změny klimatu a pandemie. Čínský autoritářský státní kapitalistický systém s hegemonickými ambicemi je dosud pro Západ zdaleka tou nejobtížnější strategickou výzvou."
Podle historika Nialla Fergusona "dnes Čína představuje daleko větší ekonomickou výzvu, než jakou kdy představoval Sovětský svaz." Sovětský svaz se nikdy nemohl spolehnout na dynamický soukromý sektor, což Čína může. V některých oblastech - například v technologiích - Čína již Spojené státy předběhla. Čínská ekonomika, druhá největší světová ekonomika, je se Západem daleko víc ekonomicky provázaná, než kdy byla ekonomika sovětská. Čínská totalitní vláda jedné strany umožňuje svým obyvatelům, přinejmenším v tuto chvíli, větší osobní svobody než kdy svým občanům umožňoval Sovětský svaz. Pandemie koronaviru je ve skutečnosti částečně důsledkem svobody pohybu, kterou si nyní Číňané užívají.
Čína také dokázala přesvědčit většinu Západu, že není naším nepřítelem. Zdá se, že Peking se snaží přitáhnout Západ - a zbytek světa - na svou ekonomickou a ideologickou oběžnou dráhu. Čína pronikla na západní trhy a svým vlastním lidem nabídla ďábelskou smlouvu: Vzdejte se svých myšlenek a principů a budete se mít materiálně lépe a budete žít v bezpečí. Čína se mezitím stala průmyslovým a technologickým hegemonem, což je triumf, o kterém mohl Sovětský svaz jen snít.
Podívejme se například na léčiva. Podle významného pracovníka Rady pro zahraniční vztahy (Council on Foreign Relations) Jen-čung Chuanga dodávají čínské společnosti Spojeným státům více než 90 % antibiotik, vitamínu C a ibuprofenu, 70 % paracetamolu a 40 až 45 % heparinu. Na Sovětském svazu Spojené státy nikdy takto závislé nebyly.
V článku na webu tiskové agentury Sin-chua, jedné z hlásných trub Komunistické strany Číny, Peking pohrozil, že zastaví vývoz farmaceutických látek, v důsledku čehož by se Spojené státy "utopily v rozběsněném moři koronaviru." Článek agentury Sin-chua se jmenoval: "Buďme rozhodní: vynuťme si od světa poděkování."
Moderátor televize Fox News Tucker Carlson měl pravdu, když zaútočil na americké elity za to, že svou zemi zaprodali čínským ekonomickým zájmům.
Čínští vůdci pravděpodobně doufají, že se nemůžeme postavit průmyslové mocnosti, která nám prodává většinu životně důležitých léků.
Cílem strategické čínské propagandistické kampaně je nyní Itálie – země tvrdě zasažená pandemií čínského koronaviru. Peking poslal do Itálie lékaře a zásoby a totéž dělá po celé Evropě. V Itálii můžete vidět plakáty, které říkají: "Číno, do toho!" ["Forza China!"] Čína si chce koupit naše mlčení a spoluúčast. A bohužel se jí to již daří. Zatímco v únoru někteří italští politici (z pravicových stran) naléhali na premiéra Giuseppe Conteho, aby na severu Itálie poslal děti vracející se ze svátků v Číně do karantény, nejvyšší italští představitelé se snažili Pekingu zalíbit. Italský prezident Sergio Mattarella; ministr kultury Dario Franceschini a ministr zahraničních věcí Luigi Di Maio dokonce v Římě uspořádali koncert "italsko-čínského přátelství". Čínský prezident Si Ťin-pching jim za to vřele poděkoval.
Čína nám nyní nepomáhá ze "solidarity". Čínský režim se snaží vybudovat obraz sebe sama jako světového spasitele. Na začátku pandemie se Peking nestaral o lidské životy - dokonce ani o životy svých vlastních lidí: měl plné ruce práce s cenzurováním zpráv.
"Podle předního německého deníku Bild se Čína schovává za prohlášení o solidaritě, a zároveň plánuje odkoupení našich bankrotujících firem a infrastruktury." Itálie byla první zemí skupiny G7, která se přihlásila do čínského globálního investičního programu, což je dohoda, která v USA oprávněně vyvolává obavy. Zdá se, že Čína je připravena pokračovat ve své expanzi do italského hospodářství a italských strategických zájmů.
Komunistická strana Číny také brání volnému toku mezinárodních informací. Čínský režim nedávno vypověděl americké novináře, v nejrozsáhlejším vyhoštění mediálních organizací z Číny od smrti Mao Ce-tunga. Peking se také pokusil svalit vinu za vznik pandemie na USA prohlášením, že za rozšíření koronaviru ve Wu-chanu jsou zodpovědní příslušníci americké armády. Toto prohlášení zveřejnil v čínských sociálních médiích a na Twitteru mluvčí čínského ministerstva zahraničí Li-ťien Čao. Koronavirová krize je nyní bojištěm čínské propagandy.
Paradoxem je, že deník Global Times, hlásná trouba Komunistické strany Číny, šíří falešnou protiamerickou propagandu na Twitteru, který je v Číně zakázán. Twitter mezitím zakázal web Zero Hedge za zveřejnění článku, který spojuje čínského vědce s vypuknutím epidemie koronaviru. Twitter také bohužel rozhodl, že Komunistická strana Číny šířením lží o USA neporušuje pravidla sociálních médií.
Již v roce 2013 požadovala tajná směrnice Komunistické strany Číny, takzvaný Dokument č. 9, odmítnutí sedmi západních idejí jako jsou "západní ústavní demokracie", "univerzální" lidská práva, západní koncept nezávislosti médií a občanské participace v politickém procesu, nadšeně propagovaný tržní "neoliberalismus" a "nihilistickou" kritiku pochybné minulosti Komunistické strany Číny. V hledáčku tohoto ideového boje jsou "západní ambasády, konzuláty, a mediální a nevládní organizace." Chuang Kchun-ming, šéf propagandy Komunistické strany Číny, obvinil "některé západní země že využívají své technologické výhody a svoji dominanci v celosvětovém politickém diskursu vybudované za mnoho let, k vychvalování tzv. univerzálních hodnot. Čínský ministr školství Jüan Kuej-žen, bývalý prezident Pekingské pedagogické univerzity (Beijing Normal University), dokonce prohlásil: "V našich školách se nikdy nesmí objevit učebnice propagující západní hodnoty."
V projevech a oficiálních dokumentech hovoří prezident Si Ťin-pching o zápase mezi "socialismem s čínskou tváří" a "západními protičínskými silami" a jejich "extrémně škodlivými" idejemi svobody, demokracie a lidských práv. Zdá se, že cílem tohoto ideologického boje je Západ. Podle nové studie think tanku International Republican Institute (Mezinárodní republikánský institut):
"Komunistická strana Číny... využívá jedinečný soubor taktik jak v hospodářské sféře, tak v oblasti informací, které úspěšně podkopávají demokratické instituce a budoucí prosperitu mnoha rozvojových zemí tím více, čím víc roste jejich závislost na Číně."
Zdá se, že Čína velice dobře chápe, jak využívat západní média pro svou vlastní propagandu. "Vatikánskou a západní obchodní elitu," napsal Michael Brendan Dougherty, "která dopomohla Západu zvítězit ve studené válce, si od té doby ochočila Komunistická strana Číny." Čínský režim uspěl tam, kde sovětský režim selhal. V prosinci 2019 psala v Londýně šestiletá dívka vánoční pozdravy svým spolužákům a v balíčku tištěných vánočních přání přitom našla lísteček: "Jsme zahraniční vězni v čínské věznici Čching-pchu v Šanghaji. Jsme tu nuceni pracovat," stálo v ručně psaném sdělení. "Pomozte nám, prosím, a informujte nějakou organizaci pro lidská práva." Vypadá to, že západní kapitalismus se tak dokonce stal spoluviníkem čínského otrokářství.
Nejsou to ale jen západní korporace, které se klepou strachem, aby Komunistickou stranu Číny "neurazily". Západní kultura se vůči Číně chová s notnou dávkou autocenzury. "Západ je vůči Pekingu velmi tolerantní, pasivní, vstřícný a naivní," řekl Liao I-wu, čínský spisovatel žijící v exilu v Berlíně.
"Čína Západ obalamutila a svedla, asi tak jako mladá dívka postaršího strejdu. Všichni se třesou před čínskou všemohoucností. Evropa vykazuje naprostou slabost a neuvědomuje si, že čínská ofenzíva ohrožuje její svobodu a hodnoty."
V České republice nyní čínské velvyslanectví financuje studijní kurz na Karlově univerzitě, nejprestižnější univerzitě v zemi. Britské univerzity jsou dnes z velké části závislé na čínských studentech; podle konzervativních odhadů činí jejich celkové školné asi 1,75 miliardy dolarů. Austrálie je na svých 200 000 čínských studentech ještě více závislá. Pokud by se tito studenti vrátili do Číny, a pokud by čínské dary přestaly podporovat australské univerzity, tak by Austrálie přišla přibližně o 4 miliardy dolarů.
1500 poboček Konfuciova institutu, které čínský režim otevřel ve 140 zemích, nabízí jazykové a "kulturní" programy. Podle Matta Schradera, čínského analytika v organizaci Alliance for Securing Democracy (Alianci pro zajištění demokracie), jsou však tyto instituty "propagandistickým nástrojem" Číny. Loni v říjnu vypověděla Belgie ředitele Konfuciova institutu v Bruselu Sin-ning Sunga poté, co ho bezpečnostní služby obvinily ze špionáže pro Peking.
Když v roce 2013 Sydneyská univerzita zrušila plánovanou a schválenou přednášku tibetského dalajlámy, tak se mnozí pozorovatelé domnívali, že za tímto rozhodnutím byla lobbistická kampaň osob s vazbami na Čínu. Témata jako Tibet, nezávislost Tchaj-wanu a disident Liou Siao-po, laureát Nobelovy ceny míru, jsou tabu.
Podle zprávy na serveru Bloomberg proniká Čína také do politického dění Evropy podporováním politických stran a pozvánkami politiků k návštěvě Číny. Prezident Si Ťin-pching se snaží šířit svoji ideologii i v zahraničí. Například při příležitosti 200. výročí narození Karla Marxe daroval prezident Si Ťin-pching Marxovu obří sochu jeho rodnému městu Trevíru.
Není žádným překvapením, že Peking využívá západní multilaterální instituce k vlastnímu prospěchu. Jak ve své zprávě pro think tank Council on Foreign Relations informuje Michael Collins, Peking například posílil svůj vliv ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). "Čínské příspěvky organizaci WHO vzrostly od roku 2014 o 52 % na přibližně 86 milionů dolarů," uvádí Collins.
"Toto je z velké části důsledkem zvýšení odhadovaných čínských příspěvků, jejichž výše se odvíjí od ekonomického vývoje a počtu obyvatel země. Čína však také poněkud zvýšila své dobrovolné příspěvky z 8,7 milionu dolarů v roce 2014 na přibližně 10,2 milionu dolarů v roce 2019."
Zdá se, že Čína buduje stejně jako bývalý Sovětský svaz obrovský státní kontrolní aparát. V Číně tomu říkají "internetová policie". Představte si bývalou východoněmeckou tajnou policii Stasi používající nejmodernější systémy dohledu na světě: To je Čína v roce 2020.
Komunistické diktatury vždy jedou podle stejného scénáře. Sovětský spisovatel Boris Pasternak získal Nobelovu cenu za literaturu, ale komunistický režim mu znemožnil ji osobně převzít. V Číně získal literární kritik, spisovatel, básník a aktivista v oblasti lidských práv Liou Siao-po Nobelovu cenu za mír, ale nemohl ji osobně převzít: zemřel pod policejní ostrahou v čínské nemocnici. V Číně jsou stejně jako v bývalém Sovětském svazu pracovní tábory. Čínský disident Harry Wu, který ve vězení prožil dlouhých 19 let, přirovnává čínské tábory (laogai) k sovětským gulagům a k nacistickým koncentračním táborům.
Spisovatelé, politici, generálové a lékaři, kteří byli v Sovětském svazu za Stalinovy vlády umlčeni a popraveni, byli po Stalinově smrti novými lídry "rehabilitováni". Komunistická strana Číny "zprostila viny" Dr. Li Wen-lianga, který se snažil veřejnost varovat před vypuknutím epidemie koronaviru. Dr. Li Wen-liang byl obviněn z "šíření falešných zpráv a narušování společenského pořádku." Následně byl nucen své zprávy týkající se koronaviru odvolat a brzy poté, ve věku 33 let, na COVID-19 zemřel. Jeho "rehabilitace" byla ostudným pokusem čínských aparátčíků si vylepšit image.
Mario Vargas Llosa, laureát Nobelovy ceny za literaturu, 15. března 2020 ve svém sloupku ve španělském deníku El Pais napsal o pandemii koronaviru toto:
"Zdá se, že nikdo neupozorňuje na to, že by se nic z toho nemohlo stát, kdyby byla Čína svobodnou a demokratickou zemí a ne diktaturou."
Vargas Llosa poté přirovnal epidemii COVIDu-19 k černobylské katastrofě za sovětské éry. Obě diktatury informace o těchto katastrofách cenzurovaly a tajily. Pekingský režim reagoval tak, že nazval Vargase Llosu "nezodpovědným", a zakázal prodej jeho knih na čínských platformách elektronických knih. Vargas Llosa vyzval západní "blázny", aby čínskému "volnému trhu s politickou diktaturou" nevěřili. "Události kolem epidemie koronaviru by měly otevřít oči i slepým," dodal.
Pokud americký lid v listopadu 2020 v důsledku krize vyvolané epidemií koronaviru nepodpoří prvního prezidenta za posledních 40 let, který se otevřeně Číně postavil, tak narůstá nebezpečí, že na rozdíl od Černobylu, který částečně vedl k pádu Sovětského svazu, pandemie COVIDu-19 čínský komunistický režim naopak posílí.
Západní sen o "renesanci čínského národa" se nyní změnil v globální noční můru. Stovky milionů lidí po celém světě jsou v domácím vězení nebo v karanténě; tisíce lidí zemřely; ekonomiky západních zemí jsou ochromeny a některé jsou na pokraji kolapsu. Prázdné obchody a vylidněné ulice se staly naší každodenní realitou.
Možná, že jsme svědky toho, co analytici označují jako "konec liberálního řádu". Čínští komunisté jsou dnes spíš kapitalisty než marxisty, přinejmenším na státní úrovni. Prezident Si Ťin-pching přijal za svůj "tržní leninismus", ve kterém smíchal dohromady státem řízené hospodářství s "děsivou formou totality". Západ se musí probudit a postavit se čínské věrolomnosti čelem.
Giulio Meotti je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.