Nedávné teroristické útoky spáchané muslimy ve Francii a Rakousku by měly sloužit jako varování pro Evropany, kteří již dlouho ustupují extremistickým muslimským politikům a organizacím. Na snímku: Dveře vídeňské restaurace s dírami po kulkách vyfotografované 3. listopadu 2020 – den po teroristickém útoku, při kterém byli zavražděni čtyři lidé. (Foto: Helmut Fohringer / APA / AFP prostřednictvím Getty Images) |
Nedávné teroristické útoky spáchané muslimy ve Francii a Rakousku by měly sloužit jako varování pro Evropany, kteří již dlouho ustupují extremistickým muslimským politikům a organizacím.
Toto varování v posledních týdnech zaznělo od rostoucího počtu publicistů, politických analytiků a politiků z arabských a islámských zemí. Jejich hlavní poselství Evropanům zní: Politický islám je hrozbou nejen pro nemuslimy, ale i pro muslimy a Araby. Evropané se musí probudit a musí začít s muslimskými extremisty bojovat.
"Za šíření nenávisti a terorismu ve světě jsou odpovědné organizace propagující politický islám," řekl saúdský spisovatel Mohammed al-Sheikh.
"Za to, že ve světě existuje nenávist a terorismus jsou odpovědné organizace propagující politický islám. Tyto organizace jsou ve většině islámských zemí zakázány, zatímco v Evropě – zejména v Británii – mohou neomezeně působit. Evropané si však za to mohou sami."
Abdel Moneim Ibrahim, přední bahrajnský politický analytik, napsal, že Francie nyní ošklivě doplácí na své "dvoření se" politickému islámu.
"Trpí teď Francie za svoji bohorovnost a laxní bezpečnostní sledování desítek teroristických organizací působících pod rouškou charitativních a islámských společností, memorování Koránu a výuky arabštiny, a desítek imámů působících ve francouzských mešitách, kteří podněcují násilí a nenávist a sympatie k džihádistickým teroristickým skupinám?"
"Ano, to je dnešní realita. Francie nese část odpovědnosti za to, že z důvodu svobody projevu a svobody náboženství tyto podezřelé organizace nezrušila..."
"Francouzská vláda velmi dobře ví, že ve Francii existují podezřelé islámské organizace podporující teroristické činy. Je také velmi dobře obeznámená s tím, že terorismus ve Francii a ve zbytku evropských zemí financují a podporují Turecko – konkrétně vláda [tureckého prezidenta Recepa Tayyipa] Erdogana – a Katar. Turecko a Katar se spoléhají na podezřelé spolky řízené Muslimským bratrstvem a dalšími teroristickými organizacemi, jako jsou Al-Káida a Islámský stát."
Pokud bude Francie s politickým islámem nadále koketovat, varoval Abdel Moneim Ibrahim, "tak budou nevinní Francouzi i nadále platit velmi vysokou cenu."
Palestinský politický analytik Adli Sadeq poukázal na to, že v mnoha západních zemích se s Muslimským bratrstvem stále zachází jako s "umírněným politickým hnutím".
Mnoho zemí, řekl Sadeq, odmítlo označit Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci, protože ji mylně považují za "umírněnou" skupinu. "Tvrdit, že Muslimské bratrstvo je centristické a umírněné, nedává smysl," argumentoval. "Mezi nimi a džihádistickými skupinami není žádný rozdíl."
Tuniský redaktor a politický analytik Alhashimi Nawiri vyzval západní země, aby své vztahy s islámskými organizacemi přehodnotily:
"Ukázalo se, že tyto [islámské] organizace jsou ve své ideologické podstatě fašistické skupiny, které nemají nic společného s demokratickými hodnotami."
"Teroristické útoky páchané na Západě, mají vážný dopad na soudržnost západních společností a států. Je to ale důsledek podpory a neomezeného působení těchto [islámských] politických hnutí. Přítomnost těchto skupin v západních zemích vrhá stín na miliony muslimů, kteří tam žijí a kteří jsou povinni (po každém teroristickém útoku) prokazovat svoji nevinu a objasňovat, že islám nenese vinu za tyto skupiny a jejich činy."
Francii za její smířlivou politiku vůči islámským organizacím vyčinila také saúdská publicistka a politická analytička Hailah al-Mashouh:
"Není pochyb o tom, že k současné vlně terorismu přispěla předchozí shovívavá politika Francie vůči [muslimským] extremistům a francouzské zákony zaručující právo na azyl a imigraci každému cizinci, který se ocitne ve Francii."
Hailah al-Mashouh také doporučila Evropské unii postavit mimo zákon a trestně stíhat všechny politické islámské skupiny – zejména ty, které jsou přidruženy k Muslimskému bratrstvu – a uvedla, že takový krok by byl v boji proti terorismu účinnou zbraní.
"Jediným možným rozhodným řešením [teroristických] útoků je kriminalizace a vyhoštění extremistických skupin," zdůraznila al-Mashouh. Dále dodala, že západní země by se měly poučit z tvrdého zákroku Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů proti skupinám přidruženým k Muslimskému bratrstvu, které byly z těchto dvou zemí vypovězeny. Varovala, že pokud tyto skupiny nebudou z Francie a dalších západních zemí vyhoštěny, tak to povede k dalšímu násilí a krveprolití.
Muslimská světová liga (Muslim World League), panislámská nevládní organizace, jejímž deklarovaným cílem je objasňovat skutečné poselství islámu "propagováním umírněných hodnot podporujících mír, toleranci a lásku", varovala, že politický islám je extremistická, nebezpečná a násilná ideologie.
Francii, Rakousku a dalším západním zemím, které umožňují Muslimskému bratrstvu, a jeho přidruženým organizacím na svém území neomezeně působit poslala Muslimská světová liga tento vzkaz: "Myšlenky politického islámu jsou založeny na šíření nenávisti, zasahování do záležitostí států a ovlivňování jejich národní soudržnosti, jakož i na podněcování násilí v západních zemích za účelem uskutečnění jeho politických cílů." Muslimská světová liga dále varovala, že islamisté při realizaci svých politických projektů slaví nemalé úspěchy v nemuslimských zemích, pod kouřovou clonou školení imámů a financování islámských charit.
Několik dalších významných arabských a muslimských mediálních osobností a politických analytiků doporučilo Evropanům, aby si dávali pozor na finanční a politickou podporu, kterou skupiny přidružené k Muslimskému bratrstvu dostávají z Turecka, Íránu a Kataru.
Faisal J. Abbas, šéfredaktor deníku Arab News, poznamenal, že muslimským teroristům pomáhají v západních zemích "zlomyslné ruce" Turecka.
"Tyto zlovolné režimy vždy rády zneužívaly náboženství k získávání politických bodů a naprosto profesionálně v tom umí chodit například Írán," napsal Abbas. "Používají náboženství ke svým politickým cílům a k vyvolávání a podněcování nenávisti. Prožíváme těžké a nebezpečné časy."
K Abbásovu upozornění na úlohu Turecka, Íránu a Kataru při financování a podpoře islámských skupin a jednotlivců v západních zemích se přidal i tuniský spisovatel Al-Habib al-Aswad, který napsal, že "terorismus se změnil v průmysl vedený islamisty toužícími po světovládě, jejichž myšlení zamrzlo v ideologii historických islámských výbojů do zemí nevěřících a jejich okupaci."
Al-Habib al-Aswad varoval, že Turecko a Katar financují islámské organizace, milice a média na Západě a dodal: "Blíží se nová vlna terorismu, která by mohla být ještě násilnější než ta předchozí."
Mnoho Arabů a muslimů nyní varuje před současným jasným nebezpečím, které islamismus představuje pro různé společnosti, a to zejména ty na Západě. Tyto muslimské osobnosti prokazují zaujmutím takového veřejného postoje velkou odvahu a přesvědčení. Jejich doporučení, aby západoevropské státy na svém území vymýtily islamistické organizace, je životně důležité. Bezprostředním důsledkem pokračující politiky ustupování islamistům budou další hrůzné vraždy v ulicích evropských měst.
Khaled Abu Toameh sponzorovaný nadací Shillman Journalism je spolupracovníkem Gatestone Institute a pracuje jako novinář v Jeruzalémě. Za svou práci obdržel několik ocenění.