 Během svého prvního pracovního dne ve funkci podepsal prezident Joe Biden rozsáhlý prezidentský dekret který mimo jiné zastavil výstavbu plynovodu Keystone XL. V tomto dekretu se také skrývají dvě krátké věty, které čínské vládě umožní proniknout do americké elektrické rozvodné sítě. Na snímku: Prezident Biden podepisuje 21. ledna 2021 v Bílém domě prezidentské dekrety. (Foto: Alex Wong / Getty Images) |
Během svého prvního pracovního dne ve funkci podepsal prezident Joe Biden rozsáhlý prezidentský dekret, který mimo jiné zastavil výstavbu plynovodu Keystone XL. V tomto dekretu se také skrývají dvě krátké věty, které čínské vládě umožní proniknout do americké elektrické rozvodné sítě.
Sekce 7, odstavec c tohoto dekretu, ruší předchozí směrnici Trumpovy administrativy z května 2020, která upozorňuje na to, že "zahraniční protivníci stále více vytvářejí a využívají zranitelná místa v systému energetické sítě v USA, která poskytuje elektřinu pro naši obranu, životně důležité pohotovostní služby, kritickou infrastrukturu, ekonomiku a náš způsob života." [Zdůrazněno autorem.]
Na první pohled Bidenův dekret jen pozastavuje předchozí směrnici na 90 dní a nařizuje americkému ministrovi energetiky a řediteli Úřadu pro správu a rozpočet, aby prozkoumali, zda by měla být změněna. V praxi však pozastavení této směrnice otevírá čínským podnikům příležitost prodávat na americký trh zařízení pro americkou energetickou síť, což je zásadní infrastruktura, která je úložištěm a dodavatelem elektrické energie pro celou zemi.
Do energetické sítě patří rozvodny elektrické energie, transformátory, vedení vysokého napětí, kondenzátory a další zařízení nezbytná k přenosu elektrické energie z elektráren, kde se vyrábí, ke koncovým uživatelům, ať už pro civilní, vládní nebo vojenské účely. Tyto systémy jsou samozřejmě vysoce závislé na počítačích a cílem Trumpovy administrativy bylo zabránit Číně, hlavnímu americkému geopolitickému a ekonomickému soupeři v tom, aby v něm měla prsty. Bidenův dekret tuto ochranu jedním šmahem zrušil.
Zastavení projektu Keystone XL vzbudilo obrovskou pozornost. Tento projekt, jehož cílem bylo výrazné rozšíření stávajícího ropovodu, který přivádí kanadskou ropu z břidlic do ropných rafinerií podél amerického pobřeží Mexického zálivu, které jsou náležitě vybaveny pro její rafinaci, byl již léta terčem levicových ekologů. Prezident Biden zrušením tohoto projektu splnil svůj předvolební slib Demokratům, kteří upřednostňují zelenou energii a mají obavy o životní prostředí.
Trumpův prezidentský dekret byl vydán v reakci na obavy, že závislost na systémových transformátorech a dalších zařízeních pro přenos energie vyrobených v zemích nepřátelských vůči USA by mohla nepřijatelně zvýšit jejich zranitelnost vůči kybernetickým útokům. Na konci roku 2015 se energetická síť na Ukrajině stala cílem závažného kybernetického útoku, který v zemi způsobil velký výpadek elektřiny. Ukrajina se nechala slyšet, že za tímto útokem byly ruské bezpečnostní služby. Když Trumpova vláda vydala své nařízení v polovině roku 2020, tak tehdejší ministr energetiky Dan Brouillette uvedl, že je bezpodmínečně nutné, aby "byla americká energetická síť zabezpečena proti sabotážím a útokům ze zahraničí." Analytici v té době označili Čínu a Rusko jako země, které představují největší hrozbu pro americkou energetickou síť, což platí dodnes.
Kdo si tedy přál umožnit Číňanům přístup na americký trh s kritickými zařízeními pro provoz a správu energetické sítě USA? Kdo se dožadoval zrušení ochrany před kybernetickou válkou namířenou proti americkému energetickému systému?
Odpověď se možná dozvíme za 90 dnů, které dostal ministr energetiky a ředitel Úřadu pro správu a rozpočet na to, aby toto nařízení přezkoumali.
Samotné zrušení výstavby Keystone XL také prospívá energeticky náročné Číně. Bez ropovodu Keystone XL bude kanadská ropa hledat další trhy. Producenti i kanadská vláda investovali do ropovodů, které usnadní prodej této ropy do Pekingu. Zrušení další fáze výstavby ropovodu Keystone XL okamžitě ohrožuje pracovní místa více než 10 000 stavebních dělníků v USA a Kanadě plus mnoho dalších souvisejících pracovních míst. Celkové ztráty jsou odhadovány na 1,6 miliardy USD. Senátor Mike Rounds (republikán, Jižní Dakota) v televizní stanici Fox News uvedl, že v důsledku zrušení výstavby ropovodu Keystone XL se většina ropy bude přepravovat po železnici, což bude mít horší dopad na životní prostředí, než jaký by měl ropovod.
Kanadský premiér Justin Trudeau řekl, že jeho administrativa je "zklamaná" rozhodnutím Bidena zrušit povolení k další výstavbě ropovodu Keystone XL, ačkoliv obecně podporuje Bidenovu věrnost cílům "zelené energie". Zrušením ropovodu Biden nijak nezabrání produkci energie z fosilních paliv v Kanadě a jenom přesune její spotřebu do Číny. Kanada se již do budoucnosti pojistila a vyjednala si větší přístup na čínský energetický trh. Zastavení výstavby Keystone XL ji jen posune dále tímto směrem. Z ekonomického hlediska škodí Bidenův dekret americké produkci energie, zhoršuje pozici USA na energetických trzích a zvyšuje vliv Číny.
Tímto jediným prezidentským dekretem poskytl Biden hned během svého prvního pracovního dne komunistické vládě Číny přístup k americké elektrické rozvodné síti a výhodnější přístup na trh s ropou, která z Číny dělá největšího producenta oxidu uhličitého na světě. Tyto kroky, provedené jednostranně a bez toho, že byste na oplátku vůbec něco požadovali, nedávají ohledně bezpečnosti USA smysl.
Vazby rodiny Bidenů na Čínu jsou již nyní dobře známé. Prezidentův syn Hunter Biden vydělal miliony z investičního partnerství Bohai Harvest RST (BHR), které založil hned poté, co v roce 2012 vystoupil z letadla Air Force Two za svým otcem, tehdejším víceprezidentem USA, při jeho státní návštěvě v Pekingu. BHR je soukromá kapitálová společnost, do které čínská vláda prostřednictvím Bank of China nalila 1,5 miliardy USD. Byla to první z mnoha obchodních smluv mezi Hunterem Bidenem a čínskými zbrojními společnostmi. V roce 2015 získal čínský státní vojenský dodavatel Aviation Industry Corporation of China (AVIC) 51% podíl ve společnosti Henniges Automotive Co. – americké společnosti vyvíjející technologie "dvojího využití", které jsou důležité pro vojenské aplikace. Dalších 49 % akcií koupila společnost Bohai Harvest RST (BHR). Navzdory obavám ohledně "vojenského využití" Obamova administrativa dohodu schválila.
Hunter Biden byl zapojen také do vyjednávání další obchodní smlouvy, tentokrát s Chinese General Nuclear – čínskou společnosti, kterou FBI obvinila z krádeže jaderných technologií ze Spojených států. Manažeři této společnosti byli zatčeni. Podle dokumentů zveřejněných republikánskými senátory, kteří záležitost vyšetřují, pracoval Hunter Biden v roce 2017 také na smlouvě s CEFC China Energy, která měla investovat do energetických projektů v USA. Tato transakce se nakonec nezdařila, ale i tak zakladatel a bývalý předseda CEFC Jie Ťien-ming údajně Hunterovi Bidenovi daroval po obchodním jednání v Miami 2,8karátový diamant.
Proč stáhla hned první den administrativa Joea Bidena národní bezpečnostní omezení svého předchůdce prezidenta Trumpa týkající se proniknutí čínských zařízení do kriticky důležité americké elektrické rozvodné sítě? Samozřejmě, nemusí existovat žádné finanční spojení mezi podnikatelskými a obchodními zájmy Huntera Bidena, který je v současné době vyšetřován FBI kvůli praní špinavých peněz, a tímto prezidentským dekretem. Mám ale podezření, že mnoho dalších investigativních novinářů bude stejně zvědavých jako já a bude se o to zajímat, vzhledem k pozornosti, které se aktivitám Huntera Bidena dostalo v uplynulém roce na jedné straně a absencí jakéhokoliv požadavku na odstranění tohoto Trumpova omezení na straně druhé. Samotné načasování tohoto Bidenova prezidentského dekretu vyvolává mnohé otázky ohledně toho, kterým svým fanouškům chtěl Joe Biden udělat radost.
Peter Schweizer je prezident Governmental Accountability Institute, významný spolupracovník Gatestone Institute a autor řady knižních bestsellerů – např. Profiles in Corruption, Secret Empires and Clinton Cash.