 (Foto: iStock) |
Člověk tak nějak tuší, že historici a ekonomové se v budoucnu shodnou v jednom bodě: Národy, které pustily svým ekonomikám žilou, jsou předurčeny k neúspěchu. Tento neúspěch má řadu podob a liší se v načasování, ale obrovské nekontrolované národní deficity nakonec vždy zredukují národní stát na chudáka, vyvrhele – na stát, který selhal.
Na politické jeviště teď přichází Bidenův "Americký plán tvorby nových pracovních míst", což je plán představující federální výdaje ve výši 2,3 bilionu dolarů. Pokud by tento plán prošel, tak by realizoval šílené horečnaté fantazie některých Američanů pod pláštíkem "infrastruktury" ve snaze přesvědčit Kapitol (Sněmovnu reprezentantů a Senát USA), že to není o ničem jiném, než o silnicích a mostech. Analýza vypracovaná ekonomickou a obchodní fakultou Pensylvánské univerzity (Wharton School) bije kvůli tomuto návrhu na poplach.
Aby bylo jasno, tento výdajový zákon znamená v podstatě vytvoření tak obrovského státního dluhu, že může vést k destabilizaci naší demokracie závislé na fungující ekonomice.
Pro Komunistickou stranu Číny, jejímž cílem je, aby Čína ovládla 21. století jako jediná globální supervelmoc, představuje tento plán strategické vítězství, dosažené bez toho, že by vystřelila jedinou kulku. Číňané vědí, že ekonomicky oslabená Amerika, zatížená splácením obrovského dluhu, nebude moci udržet svou vedoucí vojenskou pozici. Jak naši spojenci, tak neangažované země si tuto hrozbu uvědomují a pokud budou přesvědčeni, že nejlepší dny USA jsou již sečteny, tak se budou snažit si znovu vytvořit dobré vztahy s Čínou.
Dokonce i Bílý dům uznává, že splácení tohoto dluhu by trvalo 15 let, a to za předpokladu, že Bidenem navrhované zvýšení daně z příjmů právnických osob bude generovat předpokládané příjmy – což je samo o sobě velmi sporné. Kde bere Bidenova administrativa své přesvědčení, že americké korporace nezareagují na zvýšení daní masivní restrukturalizací, aby se vyhnuly likvidačním daním – nebo přenesením dodatečných nákladů na spotřebitele nebo přesunem sídla společnosti do zahraničí do země s nižší korporátní daňovou sazbou – aby se vyhnuly hrozbě ztráty mezinárodní konkurenční výhody? Korporace mívají samozřejmě velice mazané účetní.
Jen málokdo oponuje myšlence, že infrastruktura našeho národa vyžaduje vážnou pozornost, ale míra politického balamucení při vydávání Bidenova plánu za plán obnovy "infrastruktury" velmi znepokojila i řadu Demokratů. Významné části tohoto zákona jsou vyčleněny na "ekologické" projekty a zdánlivě upřednostňují finanční podporovatele politické kampaně Demokratů, jako například miliardové dotace na elektromobily. Je skutečně potřeba si na tento návrh zákona dobře posvítit a hodně ho očistit, jinými slovy, seškrtat. Bohužel, tento návrh zákona je zosobněním nemotorné politické strategie, která má za účel zabránit otevřené debatě a poctivému přezkoumání Bidenovy agendy.
Tento recept na americkou ekonomickou apokalypsu přichází v době, kdy tvorba nových pracovních míst stagnuje a začíná se objevovat strašidlo vysoké inflace. Bidenovo plánované rozhazování je řádově daleko horší než tradiční washingtonské rozdělování federálních prostředků politickým přítelíčkům – tzv. "pork barrel spending" neboli porcování medvěda. Ve své snaze realizovat svou sociální agendu vytvoří Bidenův plán neudržitelný dluh, který by mohl doslova potopit každého z nás bez ohledu na to, ke které politické straně se hlásí.
Jste-li ochotní naslouchat, tak Vám historici řeknou, že devastaci zadluženého státu nikdo nikdy neunikne. Nikdo.
Lawrence Kadish je realitní developer, podnikatel a člověk, který zažil éru, kdy bylo na ulicích často slyšet "Kámo, nemáš náhodou zbytečný desetník?"