 Skutečnost, že velký počet Palestinců nevidí jiné východisko ze své zoufalé situace než práci v Izraeli, je známkou toho, že Hamás a palestinská samospráva nedokázaly zlepšit životní podmínky svého lidu navzdory obrovským částkám peněz, které dostávají z různých zdrojů, včetně Spojených států, Evropské unie a OSN. (Foto: Mahmúd Hams / AFP prostřednictvím Getty Images) |
Palestinci v Pásmu Gazy ovládaném hnutím Hamás jsou nadšeni. Izraelské úřady se rozhodly umožnit tisícům z nich pracovat v Izraeli. Zprávy o izraelském rozhodnutí se rozšířily rychlostí blesku a přiměly desítky tisíc Palestinců shromáždit se před kancelářemi obchodních komor po celém Pásmu Gazy v naději, že získají povolení pracovat v Izraeli.
Scény Palestinců tlačících se za účelem získání povolení k práci v Izraeli rozhněvaly a pohoršily mnoho Palestinců a Arabů, z nichž mnozí věří, že palestinští vůdci nedělají dost pro ukončení utrpení Palestinců.
Skutečnost, že velký počet Palestinců nevidí jiné východisko ze své zoufalé situace než práci v Izraeli, je známkou toho, že Hamás a palestinská samospráva nedokázaly zlepšit životní podmínky svého lidu navzdory obrovským částkám peněz, které dostávají z různých zdrojů, včetně Spojených států, Evropské unie a OSN.
Odnož Muslimského bratrstva – Hamás – se místo vytváření pracovních příležitostí pro mladé lidi a absolventy univerzit zabývá hromaděním a výrobou zbraní a hloubením tunelů určených k útoku na Izrael.
Hamás místo stavby škol, nemocnic a průmyslových zón investuje miliony dolarů do vyzbrojování a výcviku členů své vojenské organizace Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma. Hamás dává přednost utrácení peněz za každého Palestince, který je připraven vydat se na cestu džihádu (svaté války) proti Izraeli, než za nezaměstnaného absolventa univerzity v Pásmu Gazy.
Hamás nemá problém umožnit Palestincům pracovat v "sionistické entitě" (jak označuje Izrael), pokud to neohrožuje luxusní život jeho vůdců v Kataru.
Hamás a jeho příznivci mají problém jen tehdy, když se fotografie a videa zoufalých uchazečů o zaměstnání v Izraeli objevují na různých platformách sociálních médií. Potom jsou v takových rozpacích, že začínají spřádat konspirační teorie ohledně motivace osob dokumentujících zájem Palestinců o povolení pracovat v Izraeli.
Předseda Federace palestinských odborů Sami al-Amsi uvedl, že "některé strany konfliktu nejsou úplně nevinné" a jsou ve skutečnosti odpovědné za fronty tisíců dělníků před obchodními komorami v Pásmu Gazy. Sami al-Amsi se zjevně snažil vyvolat dojem, že tisíce pracovníků ucházejících se o zaměstnání k úřadům vyslaly protipalestinské strany, aby Palestince ztrapnily
Al-Amsi řekl, že hlavní motivací Palestinců pracovat v Izraeli je zoufalá ekonomická situace v Pásmu Gazy, která je charakterizována 65% nezaměstnaností a 80% chudobou.
Místo toho, aby al-Amsi a další Palestinci přičítali vinu za nezaměstnanost a chudobu Hamásu, rozhodli se vinit Izrael.
Tento pohled je v souladu s dlouholetým přístupem palestinského vedení vyhýbat se zodpovědnosti za rozkrádání a špatnou vládu tím, že ze všeho obviňují Izrael.
Mnoho Palestinců a Arabů už však těmto nesmyslům nepodléhá a jsou si vědomi toho, kdo se jim snaží pomoci a kdo pro ukončení jejich útrap nic nedělá. Saúdský aktivista Ibn al-Arab na Twitteru uvedl:
"Muslimské bratrstvo, které je v Pásmu Gazy zastoupeno Hamásem, vždy Saúdskou Arábii proklínalo, přestože naše království darovalo na rekonstrukci Pásma Gazy miliardu dolarů. Dnes chtějí Palestinci pracovat jako dělníci pro okupanty. Palestinci jsou lidé bez důstojnosti. Hluboce lituji podpory Palestinců v minulosti."
Palestinská spisovatelka Lina Ibrahim napsala, že chování Palestinců žádajících o povolení pracovat v Izraeli "odhaluje ostudu", kterou Hamás způsobil v Pásmu Gazy. Uvedla, že kromě vysoké míry nezaměstnanosti a porušování lidských práv se "mladí lidé nemohou ženit a vdávat, protože Hamás porušuje v Pásmu Gazy základní právo – právo na práci."
Syrská novinářka a politická analytička Hoda Jannat zveřejnila fotografii Palestinců čekajících na jednom z registračních míst s následujícím komentářem:
"Toto je Obchodní komora v Gaze. Tisíce Palestinců, včetně těch s [akademickými] tituly, bojují o možnost pracovat v Izraeli. Garantuji vám, že pokud Izrael oznámí, že chce pracovníky z Alžírska, překročili by cestou do práce do Izraele pěšky Saharu, jen aby unikli peklu, ve kterém žijí doma."
Další saúdský aktivista Al-Hamoodi4 na Twitteru poznamenal:
"Pásmo Gazy je třeba od gangsterů z Hamásu osvobodit. Pravda vychází na světlo. Dělníci z Pásma Gazy mají radost z vydávání povolení pro práci v Izraeli. Míra nezaměstnanosti v Pásmu Gazy přesáhla 50 %, většinou jsou nezaměstnaní mladí lidé. Jeden z nich řekl, že když se dozvěděl, že Izrael přijímá dělníky, tak nemohl celou noc spát."
Yaseen Izeddeen – palestinský aktivista z Pásma Gazy – však napsal, že scény tisíců Palestinců žádajících o zaměstnání v Izraeli jsou "nepřijatelné".
"Jak osvobodíme naši zemi, když půjdeme zametat ulice osadníků, prát jim spodní prádlo a stavět jejich osady? Očekával jsem, že Hamás požádá [palestinské] dělníky ze Západního břehu Jordánu, aby přestali pracovat v Izraeli, a ne že to povolí i lidem z Pásma Gazy!"
Rozhovory s některými chudými uchazeči o zaměstnání odhalily smutnou realitu života pod Hamásem.
"Posledních 15 let jsem nepracoval, takže jsem neměl žádný příjem," řekl jeden uchazeč o práci.
"V Pásmu Gazy není práce a nedá se zde žít, mám děti, které jsou vyšší než já, a nemohu je oženit a provdat," poznamenal další dělník.
Úředník Obchodní komory v Gaze, který si nepřál být jmenován, uvedl, že první den registrace požádalo o povolení k práci v Izraeli více než 10 000 lidí. Očekával, že se tento počet v následujících dnech zdvojnásobí. Tisíce dalších se zaregistrovaly v dalších registračních centrech.
Palestinská samospráva v čele s Mahmúdem Abbásem také nese odpovědnost za to, co mnozí označují za hospodářskou a humanitární krizi v Pásmu Gazy. Před čtyřmi lety Abbás uvalil na Pásmo Gazy sérii sankcí v naději, že se tamní Palestinci vzbouří proti Hamásu. Zastavil vyplácení platů tisícům státních zaměstnanců a zastavil finanční pomoc mnoha chudým rodinám. Přispěl také ke zvýšení míry nezaměstnanosti propuštěním mnoha státních zaměstnanců.
Opakované výzvy Hamásu a dalších Palestinců ke zrušení sankcí Abbás a další mezinárodní organizace ignorovali. Proč by mezinárodní organizace činily Abbáse a palestinskou samosprávu zodpovědnými za jejich zločiny, když mohou vinu v pohodě svádět na Izrael?
Zoufalí Palestinci, kteří nyní stojí fronty na práci v Izraeli, jsou oběťmi neúspěšných palestinských vůdců. Jsou oběťmi korupce a neschopnosti Palestinské samosprávy a Hamásu.
Tito Palestinci jsou také oběťmi pokračujícího konfliktu mezi oběma soupeřícími stranami, konfliktu, v jehož důsledku mají Palestinci dva oddělené ministáty na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Palestinští vůdci, kteří denně podněcují k násilí proti Izraeli, nemají problém Izrael zároveň úpěnlivě prosit o to, aby umožnil Palestincům v Izraeli pracovat.
Otázka na závěr: Kde je odpovědnost arabských zemí vůči jejich palestinským bratrům? Proč například Egypt neotevře společnou hranici s Pásmem Gazy a neumožní Palestincům přijít pracovat do Egypta? Proč arabské vlády nedovolí Palestincům, kteří klepají na dveře Izraele a žádají o pomoc, odejít pracovat do arabských zemí?
Odpověď je bohužel jen jedna: Arabové chtějí, aby Palestinci zůstali problémem pro Izrael. Pokud je palestinský lid jeho vůdcům ukradený, tak proč by se měli arabští vládci ve prospěch obyčejných Palestinců angažovat?
Nyní by mělo být všem jasné, že Izrael se stal jedinou nadějí pro strádající dělníky v Pásmu Gazy, které opustili nejen jejich vůdci, ale i jejich arabští bratři.
Khaled Abu Toameh pracuje jako novinář v Jeruzalémě. Za svou práci obdržel několik ocenění.