 Čína již více než deset let potichoučku a polehoučku skupuje evropské společnosti působící ve strategických oborech – zejména v technologiích a energetice. Zdá se, že účinné systémy pro zablokování akvizic podniků zahraničními společnostmi v zájmu národní bezpečnosti buď chybí, nebo se prostě dostatečně nevyužívají. (Foto: iStock) |
Čína již více než deset let potichoučku a polehoučku skupuje evropské společnosti působící ve strategických oborech – zejména v technologiích a energetice. Zdá se, že skupováním těchto evropských aktiv naplňuje Komunistická strana Číny svoji ambici udělat z Číny globální mocnost technologicky nezávislou na Západě, která nakonec nahradí USA na pozici světové ekonomické, politické a vojenské supervelmoci.
Čína své evropské nákupy vydává za komerční investice. Podle nizozemské společnosti Datenna, která monitoruje čínské investice v Evropě, se za "složitými akcionářskými strukturami a obchody prováděnými prostřednictvím evropských dceřiných společností" skrývají čínské státní společnosti. Podle Datenny mají čínské státní společnosti prsty zhruba ve 40 % z 650 čínských investic realizovaných v Evropě v letech 2010-2020, včetně investic do pokročilých technologií.
Číňané převzali například italského výrobce dronů Alpi Aviation. Italské letectvo přitom již ukázalo strategický význam dronů Alpi během své mise v Afghánistánu. 75% akciový podíl ve společnosti Alpi Aviation koupila v roce 2018 společnost Mars Technology registrovaná v Hongkongu. Italské úřady se o prodeji společnosti Alpi Aviation dozvěděly až v roce 2021 a ihned zahájily vyšetřování. Italské úřady zjistily, že Mars Technology byla jen skořápka, od níž vedou stopy ke dvěma čínským státním společnostem. Jednou z nich byla společnost China Railway Rolling Stock Corp., největší světový dodavatel železničního zařízení. Zdá se, že účelem akvizice bylo získání technologie dronů Alpi čínským státem, kterou brzy po prodeji začali Číňané převádět do Číny. "Je to učebnicový případ," řekl výkonný ředitel společnosti Datenna Jaap van Etten. "Toto je strategie čínského státu prosazovaná čínskou vládou."
Nedávno Číňané převzali společnost Newport Wafer Fab, což je největší britský výrobce polovodičů – mikročipů, které se používají v elektronice od chytrých telefonů až po špičkové zbraně. V červenci 2021 koupila společnost Newport Wafer Fab zdánlivě holandská společnost Nexperia, kterou však vlastní čínská společnost Wingtech Technology, s úzkými vazbami na čínský stát. Podle Datenny vlastní 30 % společnosti Wingtech Technology čínské státní subjekty. Navzdory tomu se zdá, že britská vláda tuto hrozbu nepochopila. Prodej společnosti Newport Wafer Fab se uskutečnil navzdory protestům adresovaným ministru obchodu Spojeného království Kwasi Kwartengovi. Když předseda výboru pro zahraniční záležitosti britského parlamentu Tom Tugendhat napsal, že ovládnutí britské továrny na mikročipy Čínou "představuje významný ekonomický a národní bezpečnostní problém," tak mu Kwarteng odpověděl, že transakce byla "důkladně zvážena". Britský premiér Boris Johnson souhlasil se státní bezpečnostní prověrkou tohoto prodeje, až když na něj byl vyvinut značný politický tlak.
Evropský účetní dvůr – instituce EU, která dohlíží na finance EU – zjistil, že získat přehled o čínských investicích v EU je kvůli nedostatku komplexních údajů obtížné – zdá se, že tyto informace nikdo nikde neeviduje.
Zdá se také, že účinné systémy pro zablokování akvizic podniků zahraničními společnostmi v zájmu národní bezpečnosti buď chybí, nebo se prostě dostatečně nevyužívají. Vnitrostátní mechanismy pro prověřování zahraničních investic má zavedeno pouze 18 evropských zemí – mimo jiné např. Německo, Francie a Španělsko – ale zjevně nejsou vždy využívány. Například Itálie tyto mechanismy aktivovala od roku 2012 pouze čtyřikrát – z toho dvakrát za posledních 9 měsíců.
Španělsko má podle společnosti Datenna "jeden z nejpřísnějších mechanismů prověřování investic v Evropě". Navzdory tomu se Číně stále daří pronikat do španělského energetického a jaderného průmyslu.
Například v roce 2020 převzala společnost China Energy Construction Group Planning and Design dvě španělské společnosti – Empresarios Agrupados a Ghesa – které navrhují a staví jaderné elektrárny. Tato společnost je, jak už to tak bývá, úzce propojena prostřednictvím své mateřské společnosti China Energy Engineering Group s Komisí Státní rady pro kontrolu a správu státního majetku (SASAC) – orgánem čínské vlády. SASAC vlastní téměř 100 % akcií China Energy Engineering Group – mateřské společnosti čínského kupce obou španělských společností. Akvizice těchto dvou španělských společností byla údajně vůbec jednou z největších čínských akvizic španělských společností, zabývajících se infrastrukturou. Kromě toho také v roce 2020 agentura Reuters uvedla, že čínský státní energetický a infrastrukturní gigant China Three Gorges potvrdil koupi 13 španělských solárních elektráren.
Čínu zjevně nejsou schopny zastavit ani "nejpřísnější mechanismy prověřování".
Zdá se, že Evropa nyní naléhavě potřebuje hlubší pochopení hrozby, kterou Čína představuje, a také politickou vůli tuto hrozbu řešit. Je naléhavě nutné přestat servírovat evropská strategická aktiva na stříbrném podnose čínským státním společnostem, které pak Komunistická strana Číny využívá k prosazování svých expanzivních cílů.