 (Foto: iStock) |
Někdy až absurdní události ukáží, jak vysokou daň musí člověk zaplatit za prosazování stěžejních právních principů, jako je právo na obhájce. Téměř 60 let jsem se snažil jít ve šlépějích Johna Adamse, Abrahama Lincolna, Clarence Darrowa, Thurgooda Marshalla, Edwarda Bennetta Williamse a dalších mužů z panteonu mých hrdinů právníků tím, že jsem zastupoval – stejně jako to dělali i oni – ty nejvíce nenáviděné a urážené obžalované. Když jsem na začátku své kariéry udělal toto rozhodnutí, věděl jsem, že budu kritizován těmi, kteří nechápou ústavní právo na obhájce a nutnost svědomité obhajoby pro každého obžalovaného.
Když se mě nejprominentnější americký ústavní pokrytec Laurence Tribe a jeho akolyta, podržtaška a spoluautor Michael Dorf – oba profesoři práv – rozhodli pohanět za obhajobu nepopulárních obžalovaných, je jasné a znepokojivé, že naše Ústava má velký problém. Michael Dorf zorganizoval anketu "Vysoce nevědecký průzkum na Twitteru o nejtrapnějšího absolventa Právnické fakulty Yaleovy univerzity" a mé jméno umístil na přední místo na seznamu, protože "Dershowitz se zdá být obzvláště hrdý na to, že obhajuje lidi, jejichž údajné chování prý neschvaluje – včetně Donalda Trumpa." Dorf si zřejmě nepamatuje citát často připisovaný Voltairovi: "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu bránit vaše právo to říkat." Dorf napsal, že řada lidí mě i mnohé jiné právníky pravděpodobně nemá ráda, protože "nesouhlasí s jeho extrémním pojetím právníka jako svědomitého advokáta."
Dorf mě také obvinil z ochoty "říkat nehorázné věci kvůli zviditelnění se," neuvedl však ani jeden příklad z mých spisů a prohlášení. Přitom mohl uvést řadu příkladů "pobuřujících výroků" svého mentora Tribea, který vzbudil pozornost médií tím, že označil senátora Mitche McConnella za "očividného pitomce" a tehdejšího prezidenta Donalda J. Trumpa za "šéfpitomce".
Dorf dále specifikoval, že si zasloužím zvláštní odsouzení, protože jsem "obhajoval muže, kteří se chovali strašně k ženám (např. Clause von Bulowa, O. J. Simpsona, Mikea Tysona, Jeffreyho Epsteina a Donalda Trumpa), což vzbuzuje podezření z misogynie." Ve své zjevné nevědomosti a zlobě nemohl odolat pokušení bezdůvodně zmínit skutečnost, že jsem byl na masáži u profesionální terapeutky v domě Jeffreyho Epsteina řadu let předtím, než jsem Epsteina zastupoval v soudním jednání. Přitom se nezmínil o tom, že se jednalo o masáž ramen a že na masáži byla i moje manželka a že jsem se se ženou, která mě mnoho let po této terapeutické masáži křivě obvinila ze sexu s ní, nikdy v životě nesetkal.
Ve snaze vylíčit moji "kariéru a tendenci zastupovat raději obžalované muže" Dorf také zlomyslně vynechal skutečnost, že jsem hájil více žen než většina ostatních právníků – např. Miu Farrow, Patricii Hearst, Leonu Helmsley, Gigi Jordan, Lucillu Miller, Sandru Murphy a dlouhou řadu jiných méně známých žen, které podaly žaloby na muže za údajné obtěžování. Záměrně také opomenul skutečnost, že v rámci své advokátní praxe jsem polovinu svých klientů zastupoval pro bono (dobrovolně a bezplatně) a že mnoho mých případů se týkalo Prvního a Čtvrtého dodatku Ústavy a trestu smrti. Ve světle Dorfova záměrně zkresleného výkladu mého působení není překvapivé, že jsem v jeho zkresleném a ideově zabarveném levicovém průzkumu neoblíbenosti předběhl soudce Nejvyššího soudu Samuela Alita a dokonce i zakladatele protivládních krajně pravicových milicí Oath Keepers Stuarta Rhodese.
Za normálních okolností bych tento dětinský a zlomyslný podnik ignoroval, protože nemáme ponětí o tom, kolik lidí tento nevědecký průzkum oslovil, ani jak byli vybráni. Jeho autor uznává, že průzkum byl "omezen na právníky" a je "liberálně zkreslený", ale skutečnost, že tak mnoho vysoce vzdělaných lidí je připraveno odsoudit právníka za jeho celoživotní působení, nám o dnešním právnickém vzdělávání vypovídá něco tak mrazivého, že to nelze ignorovat.
Své vítězství v Dorfově hanebném průzkumu beru jako vyznamenání za odvahu a budu i nadále zastupovat lidi, kterými on a jeho čtenáři tak opovrhují. Jsem hrdý na to, že jsem studoval Právnickou fakultu Yaleovy univerzity a že se ve svém životě řídím zásadami založenými na tom, co mě naučili profesoři jako Alex Bickel, Telford Taylor, Joseph a Abe Goldsteinovi, Jay Katz a Guido Calabrese. A vůbec si nemyslím, že by z mé právnické praxe byli na rozpacích. Oni na rozdíl od Dorfa a jemu podobných chápali zásadní roli "svědomitého právníka" v našem kontradiktorním justičním systému. A ještě důležitější je to, že chápali alternativní systém převládající v mnoha tyraniích, v nichž mohou obětaví obhájci a jejich nepopulární klienti dopadnout mnohem hůře, než se umístit na 1. místě "průzkumu neoblíbenosti" bezzásadového ideologa, jako je Dorf.
Alan M. Dershowitz je emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School, autor řady knih včetně nejnovější knihy The Case for Color-Blind Equality in an Age of Identity Politics a spolupracovník Gatestone Institute sponzorovaný Charitativní nadací Jacka Rotha. Při prvním soudním řízení týkajícím se impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa v Senátu USA byl členem jeho právního týmu. Na Spotify, Apple a YouTube můžete sledovat jeho videokanál "The Dershow".