"USA opustily Evropu a přešly na stranu Ruska!" Tuto myšlenku šířilo po schůzce v Bílém domě mnoho komentátorů v Británii, Francii i Německu.
Deník The Washington Post šel ještě dále: "Pro Evropu je to varování. Spojené státy, které Evropě 80 let garantovaly bezpečnost proti Rusku, změnily za prezidenta Donalda Trumpa stranu."
Evropská unie to zjevně viděla stejně a zorganizovala dva summity, na které pozvala i Velkou Británii.
Ve francouzském Národním shromáždění se na toto téma debatovalo šest hodin. Premiér François Bayrou i lídři jednotlivých politických stran při této debatě pronesli řadu bezobsažných projevů, v nichž okázale předváděli své rétorické schopnosti a své morální hodnoty.
Média a kyberprostor byly plné siláckých řečí o zdvojnásobení obranných rozpočtů, vyslání vojáků na Ukrajinu, vytvoření panevropské armády (společně s Tureckem) a o tom, že NATO je již přežitek.
Prostor v evropských médiích dostal i někdejší Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton a jeho proroctví, že za vlády muže, kterému kdysi sloužil, vystoupí USA z NATO.
Netřeba dodávat, že Moskva jásala a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov fantazíroval o návratu do dnů, kdy USA a Sovětský svaz dominovaly bipolárnímu světu, a implicitně Trumpovi sliboval pomoc s teheránskými mulláhy.
Možná se divíte, co způsobilo všechen ten rozruch.
To vše způsobilo setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně Bílého domu, které se proměnilo v televizní reality show s účastí viceprezidenta J. D. Vance, půl tuctu dalších úředníků a hrstky novinářů.
Podle diplomatických standardů se jednalo o narychlo zorganizované setkání, které neprobíhalo podle zavedeného diplomatického protokolu pro jednání na nejvyšší úrovni.
Schůzka, na níž Zelenskyj tak tvrdě narazil, neměla jasně stanovený program. Situaci vyhrotil Zelenskyj, protože se představil jako válečný vůdce a když na něj Vance nalíčil past, tak si nevěděl rady.
Pokud by tato schůzka měla jasně stanovený program a byla zorganizována profesionálně, mohly by obě strany z navržené dohody profitovat.
Ukrajina by získala implicitní bezpečnostní záruku, protože, jak Donald Trump poznamenal, pokud by na Ukrajině působily americké společnosti a američtí občané, tak by si Rusko další bombardování Ukrajiny dvakrát rozmyslelo. Spojené státy by získaly zpět alespoň část "daru" ve výši 54 až 60 miliard dolarů – tyto částky uvádějí evropská média, Trump hovoří o 350 miliardách dolarů – který prezident Joe Biden poskytl Ukrajině.
Z politického hlediska by Trumpovi také prospěla role mírotvůrce. V posledních 100 letech je Donald Trump jediným americkým prezidentem, který nevyvolal novou válku, a po Billu Clintonovi (válka na Balkáně v 90. letech) se může stát druhým americkým prezidentem, který by ukončil evropskou válku bez pozemního nasazení amerických vojáků.
Proč tedy byla tato schůzka zpackaná?
Jedním z důvodů může být "revoluční" styl, který Trumpova administrativa přijala za svůj a který ignoruje zaprášené diplomatické protokoly vymyšlené již nežijícími diplomaty a podporované ministerstvem zahraničí, které hnutí MAGA považuje za doupě povalečů zabývajících se utrácením peněz amerických daňových poplatníků za politicky korektní projekty. (Elon Musk již dal výpověď desítkám těchto povalečů, kteří píší programy jednání a zabývají se diplomatickými protokoly.)
Trump na platformě X parafrázoval citát přisuzovaný Napoleonovi: "Kdo zachraňuje svoji zemi, neporušuje žádný zákon." Domnívá se, že jeho program MAGA (Make America Great Again, Udělejme Ameriku znovu skvělou) ospravedlňuje jeho chování.
Teď se zaměřme na ukrajinské aktéry této schůzky. Velvyslankyně Ukrajiny v USA Oksana Markarova je milá dáma, ale v diplomacii je to stále ještě začátečnice. Pracovala jako investiční bankéřka, později působila na ukrajinském ministerstvu financí (i jako ministryně financí) a od roku 2021 je velvyslankyní v USA. Od roku 2023 je velvyslankyní i v karibském ostrovním státu Antigua a Barbuda. Podle dostupných informací se dosud nesetkala ani s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a ani s enfant terrible hnutí MAGA Elonem Muskem.
Později se Zelenskyj Trumpovi omluvil, slíbil že dohodu o nerostných surovinách podepíše, a nabídl příměří, čímž implicitně přiznal svůj podíl na tom, že schůzka v Oválné pracovně Bílého domu ztroskotala.
Evropané udělali velkou chybu, když na tuto špatně připravenou schůzku reagovali tak ukvapeně a přehnaně.
Evropští lídři se měli zhluboka nadechnout a zdržet se získávání pochybné slávy označováním nejstaršího a nejsilnějšího spojence Evropy za potenciálního protivníka. Měli by také přestat blouznit o evropské armádě a zbrojním průmyslu, které by mohly v mžiku nahradit to, co USA Evropě poskytovaly osm desetiletí. Nikdy ve svých dějinách nestály USA na straně toho, kdo vyvolal válku.
Jedna televizní reality show přece nemůže vymazat více než 200 let blízké spolupráce USA a Evropy. USA vojenskou pomoc Ukrajině neukončily, ale pouze pozastavily. Ukrajina má vše, co potřebuje, aby mohla pokračovat v boji po celý rok 2025, a má dostatek času na nápravu škod a obnovení vztahu s Washingtonem.
V politice je zbrklost na škodu.
Evropští lídři se po schůzce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským chovali jako Barack Obama. Ten každé krizi čelil tak, že pronesl květnatý projev a pak se vrátil do svého vysněného světa a tam se kochal svojí Nobelovou cenou míru.
Amir Taheri byl v letech 1972 až 1979 výkonným šéfredaktorem íránského deníku Kayhan. Publikoval jedenáct knih a na řadě publikací spolupracoval. Od roku 1987 je sloupkařem deníku Asharq Al-Awsat.
Tento článek byl původně publikován v mírně odlišné verzi v deníku Asharq Al-Awsat a je zde otištěn s laskavým svolením autora. Amir Taheri je předsedou Gatestone Europe.