• Od roku 2011 bylo v Sýrii zabito téměř 3500 Palestinců. Ovšem protože tito Palestinci byli zabiti Araby a ne Izraelci, běžná média o této skutečnosti neinformují a fóra pro "lidská práva" se o ni také nezajímají.

  • Kolik západních novinářů se namáhalo zajímat o žízní trpící Palestince v uprchlickém táboře Yarmouk v Sýrii? Ví snad někdo, že tento tábor už více jak 720 dní nemá dodávky vody a že poslední tři roky funguje bez elektřiny? V červnu 2002 žilo v táboře Yarmouk na 112 tisíc Palestinců. Do konce roku 2014 jejich počet klesl na méně jak 20 tisíc.

  • Nikdo také nebije na poplach kvůli více jak 12 tisícům Palestinců trpících v syrských vězeních, a to včetně 765 dětí a 543 žen. Palestinské zdroje uvádějí, že za poslední roky zemřelo mučením kolem 503 palestinských vězňů a že ženy jsou ve vězení znásilňovány vyšetřovateli a dozorci.

  • Když západní novináři nešetří čas informováním o Palestincích zdržených na izraelských kontrolních stanovištích, ale ignorují bomby, které syrská armáda shazuje na obytné zóny, člověk se začíná ptát, oč jim ve skutečnosti jde.

Zdá se, jakoby mezinárodní komunita zapomněla, že Palestince lze najít daleko za hranicemi Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Tito "druzí" Palestinci žijí v arabských zemích jako Sýrie, Jordánsko a Libanon a mnohá bezpráví, která jsou na nich páchaná, mezinárodní komunitu očividně vůbec nezajímají. Pouze Palestinci bydlící na Západním břehu Jordánu nebo v Pásmu Gazy získávají mezinárodní pozornost. Proč? Protože právě tyto lidi mezinárodní komunita používá jako zbraň proti Izraeli.

Téměř 3500 Palestinců bylo v Sýrii zabito od začátku občanské války v roce 2011. Protože však tito Palestinci byli zabiti Araby a nikoli Izraelci, běžná média o této skutečnosti neinformují. Toto číslo bylo zveřejněno minulý týden organizací AGPS (Action Group For Palestinians of Syria - Skupina jednající za Palestince v Sýrii) založenou v roce 2012 s cílem dokumentovat utrpení Palestinců v této zemi a připravovat seznamy obětí, vězňů a nezvěstných lidí, aby tyto seznamy mohly být zveřejněny na databázích fór pro lidská práva.

Tato fóra pro "lidská práva" však těmto zjištěním věnují pramalou pozornost. Mají vskutku příliš práce, aby si jich všimli, jsou zcela zaměstnána situací v Izraeli.

Tato fóra pro "lidská práva" svou pozornost soustředí pouze na Palestince na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy a neustále hledají způsoby, jak prokázat provinění Izraele, a zároveň ignorují zločiny, které na svých palestinských bratřích páchají Arabové. Tato obsese Izraelem, která občas dosahuje absurdních rozměrů, výrazně poškozuje palestinské oběti arabských zločinů.

Podíváme-li se na pár čísel, podle AGPS bylo v Sýrii v prvním roce občanské války roku 2011 zabito 85 Palestinců. Následujícího roku se toto číslo vyšplhalo na 776. Roku 2013 bylo číslo palestinských obětí nejvyšší: 1015. V roce 2014 byl počet Palestinců zabitých v Sýrii 724. Následující rok bylo zabito 502 Palestinců. A od začátku tohoto roku (do července) bylo v Sýrii zabito na 200 Palestinců.

Jak byli tito Palestinci zabiti? Zmíněná organizace tvrdí, že byli zabiti v důsledku přímého ostřelování, ozbrojených konfliktů, mučení ve vězení, bombardování a v důsledku obléhání jejich uprchlických táborů v Sýrii.

Pro Palestinskou autonomii (PA) v Ramallahu se však tato tíživá situace jejího lidu v Sýrii přesto nezdá být prioritou. Hrdé místo na vrcholu seznamu jejich priorit zaujímá obviňování Izraele ze všeho, co PA sama způsobila. Pro prezidenta PA Mahmouda Abbase a její vedoucí představitele na Západním břehu Jordánu zkrátka Palestinci v Sýrii nemají žádnou hodnotu. PA naopak učinila krok, nad nímž zůstává rozum stát, a v současnosti se pokouší zlepšit vztahy s režimem prezidenta Asada v Sýrii - s tím samým režimem, který denně zabíjí, vězní a mučí bezpočet Palestinců.

Mnoho Palestinců v Sýrii nedávno rozzuřilo opatření, v jehož rámci Palestinská autonomie oslavila otevření nové palestinské ambasády v Damašku. "Tím (vedení PA) zaprodalo Palestince v Sýrii a udobřilo se se syrským režimem," poznamenal Palestinec ze Sýrie.

Jiný Palestinec situaci okomentoval takto: "Teď už víme, proč několik PLO delegací (Organizace pro osvobození Palestiny) nedávno navštívilo Sýrii; jejich účelem bylo obnovit vazby na místní režim a nikoli zajistit bezpečnost našich uprchlických táborů nebo se pokusit o propuštění Palestinců zadržovaných v (syrských) vězeních."

Jiní vedení Palestinské autonomie obvinili z "obětování krve Palestinců." Poukazovali na to, že povolením nové ambasády syrský režim odměnil PA za to, že zavřela oči před těžkostmi Palestinců v Sýrii. Tito Palestinci si stěžují, že diplomati a zastupitelé PA v Damašku, na něž se v minulosti obraceli o pomoc, jejich žádosti ignorují.

Mezinárodní média často informují o "vodní krizi " v palestinských městech a vesnicích obzvláště na Západním břehu Jordánu. Tento příběh se opakuje skoro každé léto, když se pár zahraničních novinářů vydá hledat příběh, který by Izrael vykresloval ve špatném světle. A není nic vhodnějšího, než Izrael obviňovat z "vodní krize" na Západním břehu Jordánu.

Kolik západních novinářů se však namáhalo zajímat o žízní trpící Palestince v uprchlickém táboře Yarmouk v Sýrii? Ví snad někdo na mezinárodní scéně, že tento tábor už více jak 720 dní nemá dodávky vody? Nebo že tento tábor už je tři roky bez elektřiny?

Yarmouk, který se nachází pouhých osm kilometrů od centra Damašku, je největším palestinským uprchlickým táborem v Sýrii. Lépe řečeno, býval tím největším táborem. V červnu 2002 žilo v táboře Yarmouk na 112 tisíc Palestinců. Do konce roku 2014 byla tato populace zdecimována na méně jak 20 tisíc. Lékařské zprávy uvádějí, že mnoho obyvatel tohoto tábora trpí velkým množstvím nemocí.

Palestinci prchají z uprchlického tábora Yarmouk poblíž Damašku po tvrdých bojích v září 2015. (Zdroj fotografie: RT video screenshot)

Tato čísla jsou alarmující, ale ne pro vedení Palestinské autonomie nebo mezinárodní média či organizace pro "lidská práva" na Západě. Nikdo také nebije na poplach kvůli více jak 12 tisícům Palestinců trpícím v syrských vězeních, kteří nemají právo setkat se s právníkem nebo svou rodinou. Tito vězni zahrnují 765 dětí a 543 žen. Palestinské zdroje uvádějí, že za poslední roky zemřelo mučením kolem 503 palestinských vězňů.

Zdroje uvádějí, že některé z palestinských vězeňkyň jsou znásilňovány vyšetřovateli a dozorci. Huda, 19letá dívka z tábora Yarmouk, uvedla, že otěhotněla poté, co byla opakovaně hromadně znásilněna během svého 15 denního zadržení v syrském vězení. "Někdy mě znásilňovali více jak desetkrát za den," vzpomíná Huda a dodává, že v důsledku tohoto zacházení trpěla silným krvácením a utrpěla ztrátu vědomí. Huda také během hodinového vyprávění popsala, že byla tři týdny držena v cele s těly ostatních vězňů, kteří byli umučeni k smrti.

Takovéto příběhy se jen zřídkakdy dostanou na stránky významných novin na Západě. O těchto příbězích se také nemluví na konferencích organizovaných nejrůznějšími mezinárodními organizacemi pro lidská práva ani v Organizaci spojených národů. Ti jediní palestinští vězni, o nichž se ve světě mluví, jsou ti, kteří jsou vězněni Izraelem. Vedení Palestinské autonomie si nikdy nenechá ujít příležitost vyžadovat propuštění Palestinců zadržovaných Izraelem, přičemž většina z nich je podezřelá nebo usvědčená z terorismu. Co se však týče tisíců lidí, kteří jsou mučeni v Sýrii, vedení PA v Ramallahu zarytě mlčí. Pro přesnost se sluší zmínit, že palestinské frakce Fatah a Hamas v minulosti kontaktovaly syrské představitele ohledně vězňů - ukazuje se ale, že tyto dvě skupiny usilovaly pouze o propuštění svých vlastních členů.

Zprávy ze Sýrie uvádějí, že tři palestinské uprchlické tábory jsou nadále obléhány syrskou armádou a jí nastrčenými palestinskými skupinami. Například Yarmouk je obléhán již více jak 970 dní, zatímco uprchlický tábor Al-Sabinah je obléhán přes 820 dní. Tábor Handarat stejnému osudu čelí již více jak 1000 dní. Většina obyvatel těchto táborů byla nucena uprchnout ze svých domovů. V táboře Yarmouk v důsledku hladovění nebo nedostatku lékařské péče zemřelo 186 Palestinců. Přes 70 % tábora Daraa bylo zcela zničeno kvůli opakovanému ostřelování ze strany syrské armády a dalších vojsk.

Palestinci ze Sýrie by se měli lépe, pokud by žili na Západním břehu Jordánu nebo v Pásmu Gazy. Pak by si jich mezinárodní komunita a média bezpochyby všimly. Když však západní novináři nešetří čas informováním o Palestincích zdržených na izraelských kontrolních stanovištích na Západním břehu Jordánu a ignorují sudy výbušnin, které syrská armáda shazuje na obytné zóny v uprchlických táborech v Sýrii, člověk se začíná ptát, oč jim ve skutečnosti jde.

Khaled Abu Toameh, oceněný novinář, působí v Jeruzalémě.

Související témata:  Sýrie
Nejnovější články od:
nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

cs