Po usvědčení, že Islámská republika Írán porušuje lidská práva, přijímá právo šaría, pronásleduje ostatní náboženství, vraždí disidenty, a nutí soudnictví sloužit ministerstvu zpravodajství, se zdá být jasné, že ta nejhorší věc, která se může stát svobodné západní zemi je dovolit islámským fundamentalistům převzít vládu.
Většina z 1,6 miliardy muslimů na světě se modlí v arabštině, i když to není jejich mateřský jazyk. Problém však není v překladu; je v ideologii.
11. září bylo patnáct z devatenácti únosců ze Saudské Arábie; další dva byli ze Spojených arabských emirátů; jeden byl z Egypta, a jeden z Libanonu. Všichni byli z arabsky mluvících zemí.
Muslimští učenci se nesjednotili na protest proti teroristickému činu 11. září. Namísto toho mnozí slavili vítězství; Korán obsahuje pasáže, které povolují použít násilí k šíření islámu.
Většina takzvaných muslimů jsou mírumilovní, ale když 164 veršů Koránu předepisuje džihád, mnoho muslimů má pocit, že by bylo kacířské nebo neloajální je odsoudit.
Arabsky mluvící muslimské země nejsou v podporování terorismu osamoceny. Podle Ministerstva zahraničí USA je Íránská islámská republika stále předním sponzorem terorismu. Írán také nedávno oznámil, že bude pokračovat v podpoře terorismu, včetně teroristických skupin Hizballáh ["Strany Alláha"] a Hamás.
Írán stále podporuje fatwu smrti vydanou proti evropskému, britskému romanopisci Salmanu Rushdiemu, za román Satanské verše - vydanou dávno mrtvým ajatolláhem Chomejním v roce 1989. V loňském roce byla odměna za jeho hlavu zvýšena o dalších 600 000 USD na téměř 4 000 000 USD.
Až do své smrti na začátku tohoto roku, ajatolláh Vaez-Tabasi, přední šíitský klerik v Íránu, který řídil svatyni Imáma Rézy, která přitahuje ročně tolik návštěvníků jako Mekka, vyzval k "věčné svaté válce".
Mohamedovy praktiky ve střetu s humanistickými hodnotami západní civilizace
Fundamentalisté vidí Mohameda jako dokonalého muže. Přestože Mohamed vedl násilnické následovníky, kteří znásilňovali, zotročovali válečné zajatce, a vraždili nevěřící jako součást islámského programu pro expanzi. Dnes je jejich chování napodobováno islámskými teroristy v Iráku, Sýrii, Súdánu, Pákistánu, Bangladéši, Mauritánii, Nigérii, abychom jmenovali jen několik.
Mohamed měl několik manželek, včetně otrokyně, dané mu jako dar. Když mu bylo přibližně padesát let, požádal svého přítele o jeho šesti-letou dceru, a když bylo dítěti 9 let, naplnil tzv. manželství. Ačkoliv Mohamed kritizoval zkorumpované zvyky svých arabských současníků, měl sex s dívkou, která byla příliš mladá, aby byla schopna souhlasu; na Západě toto úředně nazýváme pohlavní zneužití. (Sahih Bukhari svazek 5, kniha 58, číslo 234).
S odvoláváním se na Mohamedův život, umožňují fundamentalisté praktikovat nucené sňatky s holčičkami v zemích jako je Saúdská Arábie, Afghánistán, některé státy Perského zálivu a Íránu.
Pokud fundamentalističtí muslimští vůdcové nechápou, jak závadná se jeví tato ideologie Západu, jejich nepochopení může pramenit ze zásadně odlišného pohledu na lidská práva: na Západě jsou tyto hodnoty zakotvené v osvícenství (jako individuální svoboda, svoboda myšlení, nestranné vyšetřování) a ve Všeobecné deklaraci lidských práv - že všichni lidé bez ohledu na rasu, náboženské vyznání nebo pohlaví, mají právo na život, svobodu, osobní bezpečnost a ochranu před zotročením, mučením a ponižujícím zacházením.
Pro 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC) však všechna lidská práva musí být založena nejprve na islámském náboženském právu šaría: cokoliv je v rámci šaríi, je lidské právo, cokoliv je mimo rámec šaríi, není lidským právem.
Proto, otroctví nebo sex s dětmi nebo bití něčí manželky nebo vyzývání k potrestání znásilněné smrtí, kde jsou čtyři svědci nebo že žena má oficiálně poloviční hodnotu muže, to všechno jsou "lidská práva."
V roce 2005, poté co dánský karikaturista Kurt Westergaard nakreslil pro noviny mírně satirizující karikaturu Mohameda, křičeli mnozí muslimští klerikové, že jde o rouhání a volali po jeho smrti. To zahrnovalo i pákistánského klerika, který nabízel odměnu jeden milion dolarů každému, kdo by zavraždil Dána. Tisíce muslimů protestovalo. V roce 2010 napadl Westergaarda v jeho domě sekerou muslimský azylant; naštěstí, Westergaard byl schopen uniknout do zabezpečené místnosti.
Západní vlády by měly stát rezolutně proti těm, kteří by nás chtěli vydírat, abychom se vzdali naší svobody. Žádná inteligentní vláda by neměla narušit právo svobody projevu kvůli zklidnění lidí, kteří falešně tvrdí, že jsou oběťmi, když jsou často ve skutečnosti agresory.
Reformní muslimové a krize důvěryhodnosti
Většina z 1,6 miliardy muslimů na světě si nemusí připouštět násilí a porušování lidských práv, ale faktem zůstává, že fundamentalisté nejsou okrajovou skupinou; zaujímají vedoucí pozice v muslimské duchovní hierarchii. Jsou jich desítky milionů (nebo více), a každý, zdá se, věří, že jeho výklad islámu je jediný správný. Odhaduje se, že statisíce z nich jsou džihádisté, kteří jsou ochotni se aktivně účastnit násilí.
Mnoho reformních muslimů tvrdí, že jsou nespravedlivě řazeni do této extremistické skupiny, ale pokud je od nich požadováno vymezení se, mnoho z nich v tom často ještě nemá jasno.
Když Martin Luther, katolický kněz a profesor teologie, zavrhl dvě hlavní nauky katolické církve, uznal, že už samozřejmě není katolík. Byl součástí protestantské reformace, a jeho následovníci jsou nazýváni luteráni.
Reformní muslimové stále sami sebe nazývají muslimy a nějaký Korán 2.0 nikdy nemůže existovat. Každé slovo v Koránu je slovo Alláha, podobně jako je Desatero přímé slovo Boží; nikdo není schopen říci, že Alláh neměl na mysli to, co Alláh údajně řekl. Výklady se však liší a od roku 1948 zjevně způsobily smrt 11 milionům muslimů rukama jiných muslimů.
Takže člověk si může představit, co by mohlo být nachystáno pro ne-muslimy.
Navíc se zdá, že islám byl založen tak, aby se rozšiřoval jak násilným "tvrdým džihádem", tak i "měkkým džihádem." Tvrdý džihád zahrnuje terorismus, vraždění a pokusy o vraždy. Měkký džihád zahrnuje přepisování historie stejně jako k tomu došlo při hlasování UNESCO o prohlášení, že starověké biblické památky, jako je Ráchelin hrob nebo Jeskyně patriarchů jsou islámské, ačkoliv tehdy historicky islám ani neexistoval a vznikl až v 7. stol. n.l.; migraci pro šíření islámu (hidžru), jak ji nyní vidíme v Evropě s tureckými hrozbami o zaplavení Německa migranty; kulturní penetraci jako je podpora islámu ve školních učebnicích nebo přizpůsobení osnov z důvodu "politické korektnosti"; politickou a vzdělávací infiltraci, stejně jako zastrašování (slupka měkkého džihádu s hrozbou tvrdého džihádu v jádru).
Je to tím více politováníhodné, že se to často provádí, tak jako v UNESCO, s pomocí a spoluúčastí Západu.
Díky tvrdému a měkkému džihádu byl islám v minulosti schopen obsadit Persii, Turecko, Řecko, jižní Španělsko, Portugalsko, celou severní Afriku a celou východní Evropu. Je na nás, nenechat jej nám to udělat znovu.