Od momentu, kdy Trumpova administrativa uznala Jeruzalém jako hlavní město Izraele, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan stupňuje svoji anti-izraelskou rétoriku a ztotožňuje stát Izrael s terorismem a okupací.
Toto je horší než absurdní. Židé nejsou "okupanti" ve své dávné rodné vlasti, kde žijí po více než 3000 let. Na druhé straně Turkové před 3000 lety žili nejpravděpodobněji v Centrální Asii, daleko od oblasti, která se dnes nazývá Turecko. Aby podtrhl tuto lež, Erdogan tvrdí o své vlastní zemi: "Aby bylo jasno, v historii našeho národa se nikdy neodehrál žádný holocaust nebo genocida. Ani etnická čistka, masakr, perzekuce nebo mučení."
Skutečně?
Města v dnešním Turecku (většina z nich leží v Anatolii v Malé Asii a v Arménské vrchovině) byla ve skutečnosti vybudována Řeky, Armény a Asyřany a Židé zde žili od pradávna. Turkičtí džihádisté z Centrální Asie pronikli do křesťanské Byzantské říše, kterou dobyli v jedenáctém století a tím připravili cestu pro postupnou turkifikaci a islamizaci Anatolie a Arménie. Dobytí Konstantinopole (Istanbulu) otomanskými vojsky v 15. století dokončilo kompletní destrukci Byzantské říše.
Během těchto let mnozí Řekové, Arméni a Asyřané v této oblasti konvertovali k islámu, aby unikli smrti, exilu nebo přemrštěné "ochranné" dani zvané jizya uvalené na nemuslimy. V důsledku toho, pouze okolo 0,3 % současné turecké populace si ponechalo své křesťanské nebo židovské přesvědčení.
Podle Dr. Billa Warnera, ředitele Centra pro studii politického islámu:
"Proces zničení (Řecké křesťanské civilizace v Anatolii) trval několik století. Někteří lidé věří, že v době islámské invaze kafirové (nemuslimové) měli pouze možnost náboženské konverze nebo smrti. Absolutně ne. Byl nastolen zákon šaría, křesťanští "dhimmi" si i nadále udrželi svůj status lidí pod ochranou Písma a žili pod ochranou zákonu šaría. "Dhimmi" platili vysoké daně, nemohli svědčit u soudu, byli podřízeni muslimům a byli ponižováni sociálními zákony. "Dhimmi" musel uhnout muslimovi, nabídnout mu svoje místo, nemohl nosit zbraň a musel se ve všem podrobit muslimovi. Během století tato degradace, nedostatečná právní ochrana a "dhimmi" daň donutila křesťany ke konverzi. Je to zákon šaría, který zničil "dhimmi".
"Dnes je Turecko z 99,7 % muslimské. Křesťanská a řecká civilizace z Anatolie zmizela. Byla zničena."
"Tragédií je, že to nikdo neví a nikoho to nezajímá..."
Dokonce i dnes rozpínavé nájezdy muslimů proti nemuslimským etnikům byly a jsou doprovázeny hromadnými vraždami, znásilněními, sexuálním zotročováním, násilným převracením na víru, plundrováním, rabováním a deportacemi, ať už je viníkem Islámský Stát, Boko Haram nebo někdo jiný.
Cílem tohoto džihádu je expandovat islám a v celosvětovém měřítku podrobit lidi zákonu šaría (islámský zákon) a islámské nadvládě. Jak se jednou ocitnou v područí islámského zákona (jako kupř. v době Otomanské říše), křesťané a Židé se stanou "dhimmi": podřadní a pouze "tolerovaní" občané nucení platit daň za "ochranu". Bez ohledu na to, kolik zaplatí, "dhimmi" nikdy stejná náboženská práva a svobody jako muslimové nedostanou.
Toto se ovšem děti v tureckých školách neučí. Místo toho se učí o slavných Otomanech a o tom, jak přidělení statusu "dhimmi" nemuslimům bylo projevem otomanského soucitu, spravedlnosti a slitování, a ne prostředkem k zotročení a ponížení.
V nedávné minulosti, jak moc dobře Erdogan sice ví, ale o to agresivněji popírá, turecké vlády spáchaly své největší útoky na Anatolské křesťany v období 1914 - 1923 genocidou Řeků, Arménů a Asyřanů (Syřané a Chaldejci). Bohužel nedošlo k žádnému veřejnému protestu poté, co turecká vláda neuznala tyto činy jako genocidu, ve které zahynuly nejméně 3 milióny křesťanů.
Pro to existuje několik důvodů:
STÁTNÍ PROPAGANDA
Turci jsou neustále exponováni oficiálnímu popírání genocidy ve škole, v mediích a v parlamentu. Milióny Turků byly indoktrinováni vírou, že nešlo o genocidu, ale spíše o legitimní akt sebeobrany proti "zrádným" arménským, řeckým a asyrským živlům.
TURECKÁ NEPRAVDA
Podle oficiální nepravdy Turci nikdy nepronásledovali žádné jiné etnikum. Naopak. Jsou to oni, komu bylo ukřivděno a kdo byl pronásledován. Ve světle těchto lží jakékoliv násilné akce, které byly spáchány, jsou vnímány jako akt sebeobrany.
EKONOMICKÉ OBAVY
Turecko se obává toho, co pohrdavě nazývá arménský "Čtyři T" plán: Tanitin, Tanima,Tazminat ve Toprak (Propaganda, Uznání, Kompenzace a Teritorium). Vláda se obává, že pokud by Arméni uspěli ve své snaze o mezinárodní uznání genocidy, budou požadovat peníze a půdu. Tyto obavy jsou sdíleny zejména těmi, kteří zdědili majetek zabavený obětem genocidy. Tito Turci se obávají ztráty majetku nahromaděného jako kořist po hromadných vraždách.
ISLÁMSKÁ KULTURA
Svou roli v tureckém popření genocidy křesťanů hraje také politická doktrína islámu.
Ve svém příspěvku k nedávno uveřejněné sbírce esejí k tomuto tématu – "Genocida v Otomanské říši: Arméni, Řekové a Asyřané, 1913 – 1923", editované profesorem Gerogem N. Shirinianem – historik Suren Manukyan píše, že stratégové arménské genocidy:
"...vyvolali náboženský fanatismus v obyvatelstvu říše a aktivovali sociální síly vyhlášením džihádu na počátku první světové války.
"Po vyhlášení džihádu 14.listopadu 1914 bylo zabíjení Arménů vnímáno v náboženských konsekvencích. V mnoha oblastech klerikové vedli zástupy muslimů a žehnali jim za potrestání nevěřících... Věčně opakovaný slogan byl: "Bože, udělej sirotky z jejich dětí, udělej vdovy z jejich žen... a dej jejich majetek muslimům". Výnos: "je dovoleno muslimům vzít nevěřícím majetek, život a ženy" legitimizoval plundrování, vraždy a únosy."
 Turecké vlády spáchaly své největší útoky na Anatolské křesťany v období 1914 - 1923 genocidou Řeků, Arménů a Asyřanů (Syřané a Chaldejci). Bohužel nedošlo k žádnému veřejnému protestu, když turecká vláda neuznala tyto činy jako genocidu, ve které zahynulo nejméně 3 milióny křesťanů. Na obrázku nahoře: Arménští civilisté eskortováni otomanskými vojáky pochodují skrze Harput v dubnu 2015. (Zdroj: Americký Červený kříž/Wikimedia Commons). |
Otomanské Tanzimatské reformy v 19. století "zrušily" dhimmi status určený pro nemuslimy. Navzdory této oficiální reformě nemuslimové byli dále vystaveni různým formám institucionální diskriminace. Stejným způsobem, když byla založena Turecká Republika v roce 1923, nemuslimové už sice nebyli legálně považováni za "dhimmi", ale jejich neoficiální méněcenné postavení ve společnosti se nejen nezlepšilo, ale naopak zhoršilo.
V roce 1934 došlo k protižidovskému pogromu ve východní Thrákii. V letech 1941 – 1942 se uskutečnil pokus zotročit všechny nemuslimské muže v turecké armádě, včetně starců a mentálně nemocných, a donutit je pracovat v nelidských podmínkách v pracovních praporech. V roce 1942 byla uložena daň z bohatství křesťanům a Židům za účelem jejich ekonomické eliminace. V roce 1955 došlo k anti-řeckému pogromu v Istanbulu, v roce 1964 byli z Turecka násilně vystěhováni Řekové. Tyto události dovršily předchozí etnickou čistku křesťanů a Židů.
Nejenže se turecká vláda za tyto incidenty neomluvila, neřku-li přiznala reparace, ona ani neuznává jejich existenci a i nyní v mediích jsou jen pouhé zmínky o současném zastrašování a násilnostech proti křesťanům, Židům a Jezídům v Turecku.
K tomu všemu fundamentalističtí muslimové v Turecku - a kdekoliv jinde – nevnímají džihád, nucené převracení na víru a další formy persekuce proti nemuslimům jako zločin. Naopak, jejich náboženské texty jim otevřeně přikazují "uřezat hlavy a prsty a zabíjet nevěřící, kdekoliv mohou být schováni", což je jen jedno z mnoha otevřeně agresivních přikázání.
Tudíž to, co by zbytek světa považoval ze "genocidu", "masakr" nebo "etnickou čistku", je vnímáno radikálními muslimy jako oprávněný prostředek k šíření islámu a k osvobozování kafir (nemuslimských) zemí. Erdogan je jedním z těchto radikálů, což vysvětluje, proč je tak pyšný na zločinnou historii svojí země, zatímco odsuzuje minulost států jiných, kupříkladu Izraele.
Neschopnost Západu porozumět této situaci je bezbřehá.
Uzay Bulut, je rozená muslimka, vychovaná v Turecku, která je v současnosti novinářkou působící ve Washingtonu, D.C.