Komisař EU pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitris Avramopoulos nedávno napsal: "Nemůžeme a nikdy nebudeme schopni zastavit migraci. My všichni musíme být co nejdříve připraveni akceptovat migraci, mobilitu a diverzitu jako novou normu a přizpůsobit tomu odpovídajícím způsobem i naši politiku."
Avramopoulos také napsal: "Migrace se hluboce prolíná s naší politikou v ekonomice, obchodu, výchově a zaměstnanosti." Vzhledem k tomu, že tito lidé by chtěli, abychom uvěřili, že migrace se stala neodvratnou a zdánlivě nespornou politikou EU, je zásadní analyzovat, jakou "diverzitu" EU zve k usídlení v Evropě, aby zdomácněla na evropském kontinentu.
Profesor islámské náboženské výchovy na univerzitě ve Vídni Ednan Aslan provedl nedávno na popud městského odboru pro integraci průzkum na vzorku 288 z přibližně 4 000 převážně afghánských žadatelů o azyl v rakouském městě Graz. Členové tohoto odboru chtěli nepochybně znát názory nově přicházejících muslimů. Výsledky byly publikovány ve studii "Religiöse und Ethische Orientierungen von Muslimischen Flüchtlingen in Graz" ("Náboženská a etická orientace muslimských uprchlíků v Grazu").
Podle této studie jsou dvě třetiny žadatelů o azyl muži, většinou ve věku pod 30 let. Všichni chtějí zachovávat své tradiční, konzervativní islámské hodnoty. Tito migranti jsou extrémně nábožensky založeni, 70 % z nich chodí pravidelně do mešity na páteční modlitbu.
Ženy jsou nábožensky založeny stejně silně, ne-li více: 62,6 % se modlí pětkrát denně, to je mnohem více než muži (39,7 %). Navíc, 66,3 % žen nosí na veřejnosti šátek a 44,3 % žen odmítá podat ruku muži.
Polovina migrantů (49,8 %) uvádí, že náboženství u nich nyní, když žijí v Evropě, hraje větší roli, než dříve v jejich rodných zemích. 47,2 % z nich je přesvědčeno, že židé a křesťané sešli ze "správné cesty" a 47,8 % z nich si myslí, že budoucnost islámu by byla ohrožena, pokud by byl islám interpretován moderním a současným způsobem.
Pro 51,6 % dotazovaných je nadvláda islámu nad ostatními náboženstvími naprosto nesporná. 55 % z nich věří, že nevěřící se dostanou do pekla.
Je v nich hluboce zakořeněn antisemitismus: 46 % z nich věří, že židé mají "příliš velký vliv na světové záležitosti" a 44 % z nich je přesvědčeno o škodlivosti judaismu. 43 % z nich míní, že židé, si za to, že jsou pronásledováni, mohou sami, zatímco 54,5 % z nich se domnívá, že se židé starají jen o sebe.
Migranti jsou netolerantní nejen k jiným náboženstvím: 50 % z nich tvrdí, že homosexualita je hřích. 44 % respondentů uvedlo, že schvalují násilí na ženě, pokud svého muže podvádí. 43 % z nich rovněž uvedlo, že otcové mají právo užít násilí proti svým dětem, pokud je to nezbytné.
 Když odbor pro integraci v rakouském městě Graz provedl průzkum na vzorku 288 z přibližně 4 000 převážně afghánských žadatelů o azyl, tak tito migranti vyjádřili hlubokou intoleranci vůči křesťanům, židům a homosexuálům. Foto: radnice, Graz, Rakousko. (Zdroj: Tamirhassan/Wikimedia Commons) |
Rakouská studie není první studií tohoto druhu, která ukazuje, že muslimští migranti přinášejí do Evropy nadřazené, antisemitské a misogynní názory. V roce 2016 provedl německý think tank Hanns Seidel Foundation v Bavorsku studii mezi téměř 800 migranty ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a Eritreje. Tato studie ukázala, že patriarchální názory jsou mezi dotazovanými migranty velmi rozšířené, zvláště mezi migranty z Afghánistánu a mezi většinově nemuslimskými migranty z Eritreje. Více než 60 % z nich je přesvědčeno, že ženy by se měly držet doma. Antisemitismus těchto migrantů byl dalším důležitým poznatkem této studie, která ukázala, že bez ohledu na věk a vzdělání si většina migrantů udržuje antisemitské názory. Více než 50 % Syřanů, Iráčanů a Afghánců řeklo, že "židé mají ve světě příliš velký vliv".
Antisemitismus se skutečně v Německu tak rozšířil, že se Německo nedávno rozhodlo ustanovit zvláštního komisaře pro boj proti němu. Německo rovněž údajně připravuje legislativu, která by umožňovala migranta s antisemitskými názory deportovat ze země. Urážka "Ty žide!" se údajně stala běžnou urážkou mezi muslimskými žáky v berlínských školách.
Ostatní studie a průzkumy rovněž odhalují, že muslimové v Evropě si cení právo šaría mnohem výše než národní zákony příslušné země.
Britský průzkum v roce 2016 ukázal, že 43 % britských muslimů "bylo přesvědčeno, že části islámského právního systému by měly nahradit britské právo a jen 22 % britských muslimů tomuto mínění oponovalo". Jiný průzkum, také z roku 2016 zjistil, že téměř čtvrtina (23 %) všech muslimů podporuje zavádění práva šaría v některých částech Británie a 39 % muslimů souhlasí s tvrzením, že "manželky by měly vždy poslouchat své muže". Téměř třetina (31 %) z nich si myslí, že by pro britské muslimské muže bylo přijatelné mít více než jednu ženu. Podle stejného průzkumu se 52 % muslimů domnívá, že homosexualita by měla být ilegální.
Podle studie z roku 2014 týkající se marockých a tureckých muslimů v Německu, Francii, Nizozemsku, Belgii, Rakousku a Švédsku, průměrně téměř 60 % muslimů v průzkumu souhlasilo s názorem, že muslimové by se měli vrátit ke kořenům islámu, 75 % z nich si myslí, že je možná pouze jedna interpretace koránu a 65 % z nich prohlásilo, že právo šaría je pro ně důležitější než zákony země, ve které žijí. Konkrétně v Německu považuje právo šaría za důležitější než německé zákony 47 % muslimů. Ve Švédsku považuje právo šaría za důležitější než švédské zákony 52 % muslimů.
S těmito studiemi a průzkumy souzní i prohlášení evropských zpravodajských služeb. V Německu zpravodajské agentury počátkem podzimu 2017 varovaly že, "Importujeme islámský extremismus, arabský antisemitismus, národní a etnické konflikty jiných národů a rovněž zcela rozdílné chápání společnosti a zákonů". Čtyři hlavní německé zpravodajské agentury daly jasně najevo, že "německé zpravodajské agentury... nebudou schopny řešit tyto importované bezpečnostní problémy, stejně jako i narůstající reakce německé populace."
V Norsku šéfka norské Policejní bezpečnostní služby (PST) Benedicte Bjørnland v lednu 2016 prohlásila, že nikdo se nemůže "domnívat, že se nově příchozí budou automaticky adaptovat na normy a pravidla norské společnosti".
"Nově příchozí navíc nejsou homogenní a mohou s sebou přinášet etnické a náboženské rozbroje.... Pokud paralelní společnosti, radikalizace a extremistické prostředí budou trvat delší dobu, budeme mít jako bezpečnostní služba problém."
Není vůbec překvapivé, že se Evropané začínají ozývat, že už se necítí ve svých vlastních zemích jako doma. Nedávná belgická studie, ve které bylo dotazováno 4 734 Belgičanů, odhalila, že dvě třetiny Belgičanů cítí, že jejich země je čím dál tím více "cílem cizí invaze". Dvě třetiny dotázaných uvedly, že "v Belgii je příliš mnoho imigrantů" a 77 % z nich souhlasilo s prohlášením "Dnes se tu už necítíme jako doma, tak jak tomu bylo dříve (před masovou migrací)" Podle 74 % dotazovaných je islám "netolerantní náboženství", 60 % dotazovaných prohlásilo, že přítomnost tolika muslimů v zemi ohrožuje jejich identitu. Jen 12 % z nich řeklo, že věří, že toto náboženství je pro Belgii "zdrojem obohacení".
Studie se také dotazovala 400 belgických muslimů: 33 % z nich prohlásilo "Západní kulturu nemáme rádi", 29 % z nich řeklo, že věří, že islámské zákony jsou nadřazeny belgickým zákonům a 34 % z nich prohlásilo, že by "rozhodně preferovali politický systém inspirovaný koránem". Studie rovněž zjistila, že 59 % muslimů by odsuzovalo manželství svého syna, pokud by si vybral za manželku nemuslimku a stejně tak by 54 % muslimů odsuzovalo manželství své dcery s nemuslimským partnerem. Odezvou na tuto studii od různých kritiků -- od veřejného rozhlasu RTBF, liberálních novin Le Soir, institutu sociologického výzkumu Survey and Action a nadace This is Not a Crisis (Toto není krize) -- bylo tvrzení, že "pozorují mezi Belgičany vzestup skutečné antimuslimské paranoie, která začíná dostávat patologický rozměr.
Ukazuje se, že tyto studie, průzkumy veřejného mínění a zprávy zpravodajských služeb neudělaly na evropské lídry ani ten nejmenší dojem. Podle snílkovských slov Avramopoulose nestačí, že zejména muslimští migranti, kteří přišli do Evropy, "našli v Evropě bezpečí". Podle něj "musíme také zajistit, aby zde našli domov".
Otázkou, která však zůstává nezodpovězena, je -- pokud se evropští lídři snaží učinit islám v Evropě opět velkým -- kde by si měli Evropané vybudovat svůj domov?
.